[Date Prev][Date Next][Thread Prev][Thread Next][Date Index][Thread Index]
www gnu/manifesto.cs.html philosophy/dat.cs.htm...
|
From: |
Therese Godefroy |
|
Subject: |
www gnu/manifesto.cs.html philosophy/dat.cs.htm... |
|
Date: |
Wed, 1 Feb 2017 12:03:12 -0500 (EST) |
CVSROOT: /webcvs/www
Module name: www
Changes by: Therese Godefroy <th_g> 17/02/01 12:03:12
Modified files:
gnu : manifesto.cs.html
philosophy : dat.cs.html freedom-or-power.cs.html
free-software-for-freedom.cs.html
linux-gnu-freedom.cs.html microsoft-old.cs.html
no-word-attachments.cs.html
patent-reform-is-not-enough.cs.html
protecting.cs.html
reevaluating-copyright.cs.html
rms-nyu-2001-transcript.cs.html
shouldbefree.cs.html university.cs.html
software : gethelp.cs.html
testimonials : testimonials.cs.html
Log message:
Regenerate HTML from outdated PO.
CVSWeb URLs:
http://web.cvs.savannah.gnu.org/viewcvs/www/gnu/manifesto.cs.html?cvsroot=www&r1=1.10&r2=1.11
http://web.cvs.savannah.gnu.org/viewcvs/www/philosophy/dat.cs.html?cvsroot=www&r1=1.4&r2=1.5
http://web.cvs.savannah.gnu.org/viewcvs/www/philosophy/freedom-or-power.cs.html?cvsroot=www&r1=1.2&r2=1.3
http://web.cvs.savannah.gnu.org/viewcvs/www/philosophy/free-software-for-freedom.cs.html?cvsroot=www&r1=1.12&r2=1.13
http://web.cvs.savannah.gnu.org/viewcvs/www/philosophy/linux-gnu-freedom.cs.html?cvsroot=www&r1=1.7&r2=1.8
http://web.cvs.savannah.gnu.org/viewcvs/www/philosophy/microsoft-old.cs.html?cvsroot=www&r1=1.2&r2=1.3
http://web.cvs.savannah.gnu.org/viewcvs/www/philosophy/no-word-attachments.cs.html?cvsroot=www&r1=1.6&r2=1.7
http://web.cvs.savannah.gnu.org/viewcvs/www/philosophy/patent-reform-is-not-enough.cs.html?cvsroot=www&r1=1.7&r2=1.8
http://web.cvs.savannah.gnu.org/viewcvs/www/philosophy/protecting.cs.html?cvsroot=www&r1=1.6&r2=1.7
http://web.cvs.savannah.gnu.org/viewcvs/www/philosophy/reevaluating-copyright.cs.html?cvsroot=www&r1=1.3&r2=1.4
http://web.cvs.savannah.gnu.org/viewcvs/www/philosophy/rms-nyu-2001-transcript.cs.html?cvsroot=www&r1=1.1&r2=1.2
http://web.cvs.savannah.gnu.org/viewcvs/www/philosophy/shouldbefree.cs.html?cvsroot=www&r1=1.6&r2=1.7
http://web.cvs.savannah.gnu.org/viewcvs/www/philosophy/university.cs.html?cvsroot=www&r1=1.3&r2=1.4
http://web.cvs.savannah.gnu.org/viewcvs/www/software/gethelp.cs.html?cvsroot=www&r1=1.1&r2=1.2
http://web.cvs.savannah.gnu.org/viewcvs/www/testimonials/testimonials.cs.html?cvsroot=www&r1=1.8&r2=1.9
Patches:
Index: gnu/manifesto.cs.html
===================================================================
RCS file: /webcvs/www/www/gnu/manifesto.cs.html,v
retrieving revision 1.10
retrieving revision 1.11
diff -u -b -r1.10 -r1.11
--- gnu/manifesto.cs.html 11 Nov 2012 21:17:22 -0000 1.10
+++ gnu/manifesto.cs.html 1 Feb 2017 17:03:11 -0000 1.11
@@ -1,679 +1,668 @@
-<!DOCTYPE html PUBLIC "-//IETF//DTD HTML 2.0//EN">
-<HTML>
-<HEAD>
-<meta http-equiv="Content-Type" content="text/html; charset=iso-8859-2">
-<TITLE>GNU Manifesto - Projekt GNU - Nadace pro svobodný software (FSF)</TITLE>
-<LINK REV="made" HREF="mailto:address@hidden";>
-</HEAD>
-<BODY BGCOLOR="#FFFFFF" TEXT="#000000" LINK="#1F00FF" ALINK="#FF0000"
VLINK="#9900DD">
-<HR>
-
-<P>
- Copyright (C) 1985, 1993 Free Software Foundation, Inc.
-<P>
- Komukoli se dává povolení vyhotovit nebo distribuovat
- doslovný opis tohoto dokumentu jakýmkoli médiem, za pøedpokladu,
- ¾e bude zachováno oznámení o copyrightu a oznámení o povolení a ¾e
- distributor pøíjemci poskytne povolení k dal¹ímu ¹íøení, a to v té¾e
- podobì, jakou má toto oznámení.
-
-<P>
-Zmìny dokumentu nejsou povoleny.
-
-<H3> GNU Manifest </H3>
-[
-<A href="/gnu/manifesto.en.html">Anglicky</a>
-| <A HREF="/gnu/manifesto.fr.html">Francouzsky</a>
-| <a href="/gnu/manifesto.nl.html">Holandsky</a>
-| <a href="/gnu/manifesto.it.html">Italsky</a>
-| <A HREF="/gnu/manifesto.ca.html">Katalánsky</A>
-| <a href="/gnu/manifesto.pt.html">Portugalsky</a>
-]
-
-
-<A HREF="/graphics/whatsgnu.html"><IMG SRC="/graphics/whats-gnu-sm.jpg"
- ALT=" [obrázek co je to GNU] "
- WIDTH="125" HEIGHT="120"></A>
-
-<P>
-
-<A NAME="translations">Pøeklady GNU Manifesta (do èe¹tiny v tomto
dokumentu)</A>
-jsou dostupné zde:
-<!-- -->
-<!-- Please keep this list alphabetical -->
-<!-- -->
-<!-- French translation written by "Jacques Du Pasquier" address@hidden -->
-<a href="http://www.dtext.com/hache/manifeste-GNU.html";>Francouz¹tina</a>,
-<!-- German translation submitted by Peter Gerwinski, address@hidden -->
-<A HREF="http://www.gnu.de/mani-ger.html";>Nìmèina</A>,
-<!-- Japanese translation by H. Meiko, Omoti, address@hidden -->
-<A HREF="/japan/manifesto-1993j-plain.html">Japon¹tina</A>,
-<!-- there are two Korean translations -->Korej¹tina
-<!-- one Korean translation was written by Ha Jaewon & Song Changhun,
address@hidden -->
-(<a href="http://www.kldp.org/gnu/manifesto-k.html";>1</a>,
-<!-- Another one by Bang Jun-Young, address@hidden -->
-<a href="http://my.dreamwiz.com/bangjy/gnumanifesto.html";>2</a>),
-<!-- Russian translation submitted by Oleg S. Tihonov, address@hidden -->
-<A HREF="http://www-ru.gnu.org.ru/manifesto.html";>Ru¹tina</A>,
-a
-<!-- Swedish translation written by Linus Walleij, address@hidden -->
-<a
href="http://www.df.lth.se/~triad/artiklar/GNU_Manifesto-swe.html";>©véd¹tina</a>.
-<!-- -->
-<!-- Please keep this list alphabetical -->
-<!-- -->
-
-<P>
- Následující GNU Manifest byl napsán
-<a href="http://www.stallman.org";> Richardem Stallmanem</a>
- na zaèátku projektu GNU jako ¾ádost o pomoc a podporu.
- Nìkolik prvních let byl obnovován tak, aby odpovídal vývoji,
- ale nyní se zdá nejlep¹í nechat jej nezmìnìný tak, jak jej zná
- vìt¹ina lidí.
-<P>
- Vyskytla se èastá nedorozumìní, kterým lze zabránit
- pou¾íváním odli¹ného názvosloví. V roce 1993 byly pøidány
- poznámky pod èarou, aby vysvìtlily tyto problémy.
-
-<P>
- Aktuání informace o dostupném GNU softwaru najdete
-na na¹em <a href="/home.cs.html">webu</a>, konkrétnì v
-<a href="/software/software.cs.html">seznamu software</a>. Seznam
-je pøíli¹ dlouhý, ne¾ aby zde mohl být zahrnut.
-
-
-
-<H3> Co je to GNU? GNU Není Unix! </H3>
-
-<P>
- Zkratka GNU znamená Gnu's Not Unix. Je to jméno kompletního
- softwarového systému kompatibilního s Unixem, který pí¹i proto,
- abych ho dal svobodnì k dispozici ka¾dému, kdo ho chce pou¾ívat.
-<a href="/gnu/manifesto.cs.html#f1">[1]</a>
-Pomáhají mi také nìkteøí dal¹í dobrovolníci. Pøíspìvky ve formì
- èasu, penìz, programù a vybavení jsou té¾ vítány.
-
-<P>
- Ji¾ máme textový editor Emacs s jazykem Lisp pro psaní pøíkazù
- editoru, debugger, parser generator kompatibilní s yacc a pøibli¾nì
- 35 utilit. Shell (interpreter pøíkazù) je témìø hotov. Nový
- pøenositelný optimalizující pøekladaè jazyka C ji¾ kompiluje sám sebe
- a mù¾e být zveøejnìn je¹tì tento rok. Existuje i první verze
- jádra, bude v¹ak tøeba je¹tì hodnì práce, aby bylo mo¾no emulovat
- Unix. V okam¾iku kdy bude jádro s pøekladaèem dokonèeno, mù¾eme
- distribuovat GNU systém vhodný pro vývoj programù. Pro sázení textù
- budeme pou¾ívat TeX, ale pracujeme i na programu nroff. Také chceme
- pou¾ívat pøenositelný, volnì dostupný X window system. Potom pøidáme
- Common Lisp, hru Empire, tabulkový kalkulátor a stovky dal¹ích vìcí
- spolu s online dokumentací. Doufáme, ¾e nakonec dodáme v¹e u¾iteèné
- ze systému Unix a je¹tì více.
-
-<P>
- GNU bude umo¾òovat pou¾ívání programù pro Unix, nebude v¹ak
- shodné s Unixem. Na základì na¹ich zku¹eností s jinými operaènímy
- systémy se pokusíme vytvoøit vhodná vylep¹ení. Plánujeme zejména
- èísla verzí a del¹í názvy u souborù, file system odolný proti
- chybám, doplòování jmen souborù, mo¾ná i zobrazování nezávislé
- na terminálu a pøípadnì okenní systém zalo¾ený na jazyce Lisp,
- kde budou programy v Lispu spolu s Unixovými programy sdílet stejnou
- obrazovku. Oba jazyky -- C a Lisp -- budou pou¾ity jako systémové
- programovací jazyky. Pokusíme se podporovat UUCP, MIT Chaosnet
- a internetové protokoly pro komunikaci.
-
-<P>
- Zpoèátku budeme GNU vyvíjet na poèítaèích tøídy 68000/16000
- s virtuální pamìtí, proto¾e pro nì je vývoj velmi jednoduchý. Snaha
- portovat GNU na men¹í poèítaèe bude ponechána tìm, kteøí jej
- budou na dané platformì pou¾ívat.
-
-<P>
- Aby nedo¹lo k nedorozumìní, vyslovujte prosím hlásku `G',
- pou¾íváte-li slovo `GNU' jako jméno tohoto projektu. (Výslovnost
- v èe¹tinì je tedy [gòú] -- pozn. korek.)
-<h3>
- Proè musím napsat GNU?
-</h3>
- Za správné pova¾uji pravidlo, které øíká, ¾e kdy¾ se mi
- nìjaký program líbí, musím jej sdílet s ostatnímí lidmi. Prodejci
- softwaru se ale sna¾í rozdìlit u¾ivatele a vládnout tak, ¾e ka¾dý
- u¾ivatel musí souhlasit s tím, ¾e program sdílet nebude. Odmítám
- poru¹ovat solidaritu s ostatními u¾ivateli. Nemohu s èistým svìdomím
- podepsat souhlas s takovou softwarovou licencí. Léta jsem pracoval
- v laboratoøi pro výzkum umìlé inteligence, abych se vyhnul tìmto
- snahám. Tyto snahy v¹ak nakonec za¹ly pøili¹ daleko a já nemohl
- zùstat v instituci, kde se takové vìci dìly proti mé vùli.
-
-<P>
- Abych mohl dál pou¾ívat poèítaèe a nemusel se stydìt, rozhodl
- jsem se sestavit postaèující základ svobodného softwaru tak, abych
nemusel
- pou¾ívat ¾ádné programy, které svobodné nejsou. Opustil jsem laboratoø,
- abych zamezil v¹em pøípadným legálním snahám MIT zabránit mi
- ve vývoji GNU.
-<h3>
- Proè bude GNU kompatibilní s Unixem
-</h3>
- Podle mého názoru Unix není zcela ideální systém, ale není tak
- ¹patný. Základní vlastnosti Unixu se zdají být spravné a myslím,
- ¾e mohu odstranit slabiny Unixu, ani¾ bych tyto vlastnosti pokazil.
- Domnívám se také, ¾e systém kompatibilní s Unixem mù¾e být pro mnoho
- lidí pøijatelnìj¹í.
-
-<h3>
- Jak bude GNU dostupné
-</h3>
- GNU není public domain. Ka¾dý bude mít mo¾nost modifikovat
- a redistribuovat GNU, ale nikdo nemù¾e omezit jeho dal¹í
- roz¹iøování. To znamená, ¾e ¾ádné
-<a href="/philosophy/categories.cs.html#ProprietarySoftware">vlastnické</a>
-modifikace
-nebudou povoleny (nikdo si nesmí pøivlastnit GNU tím, ¾e by ho modifikoval,
- a proto pova¾oval za vlastní majetek). Chci zajistit, aby v¹echny
- verze zùstaly svobodné.
-<h3>
- Proè chtìjí ostatní programátoøi pomoci
-</h3>
-
- Na¹el jsem mnoho dal¹ích programátoru, kteøí jsou GNU projektem
- nad¹eni a chtìjí pomoci.
-
-<P>
- Mnoho programátorù je nespokojeno s komercializací systémového
- softwaru. Umo¾òuje jim sice vydìlat více penìz, vyvolává v¹ak
- mezi nimi pocit konfliktu místo kolegiálního pøátelství. Pøitom
- základním poèinem pøátelství mezi programátory je sdílení programù.
- Obchodní dohody, jak jsou nyní bì¾nì uzavírány, v podstatì zakazují
- programátorùm vzájemný pøátelský pøístup. Zákazník kupující software
- si potom musí vybrat mezi pøátelstvím a dodr¾ováním zákonù. Mnoho
- z nich se pøirozenì rozhodne, ¾e pøátelství je dùle¾itìj¹í. Ale ti,
- co vìøí zákonùm, nemají jednoduchý výbìr. Zatrpknou a zaènou
- pova¾ovat programování pouze za cestu jak vydìlat peníze.
-
-<P>
- Prací na a pou¾íváním GNU programù místo proprietárních
- programù mù¾eme
- být pøátel¹tí ke ka¾dému a pøitom dodr¾ovat zákony. GNU navíc
- poslou¾í jako inspirace a pokyn pro dal¹í, kteøí se k nám chtìjí
- pøipojit se sdílením. To nám mù¾e dát pocit harmonie, který
- není mo¾ný pøi
- pou¾ívání chránìných komerèních programù. Pøibli¾nì pro polovinu
- programátorù, se kterými jsem mluvil, je to dùle¾itý pocit, který
- nemù¾e být nahrazen penìzi.
-<h3>
- Jak mù¾ete pøispìt
-</h3>
- ®ádám výrobce poèítaèù o vìnování poèítaèù a penìz. ®ádám
- jednotlivce, aby pomohli svými programy a prací.
-
-<P>
- Pokud darujete poèítaèe, mù¾ete oèekávat, ¾e GNU tam bude brzo
- fungovat. Rádi bychom, aby poèítaèe byly kompletní, pøipravené
- pro start systémových programù, rozumnì velké k pou¾ití v obytných
- prostorách a aby nevy¾adovaly komplikované chlazení nebo napájení.
-
-<P>
- Na¹el jsem mnoho programátorù, kteøí by chtìli pracovat pro
- GNU na èásteèný úvazek. Pro vìt¹inu projektù to mù¾e pøiná¹et
- problémy pøi koordinaci, proto¾e nezávisle napsané èásti nemusí
- spoleènì pracovat. Ale pøi práci na náhradì Unixu se tento problém
- nevyskytuje, proto¾e systém obsahuje stovky dílèích programù,
- kde ka¾dý je dokumentován oddìlenì. Vìt¹ina specifikací je dána
- kompatibilitou s Unixem. Pokud ka¾dý napí¹e kompatibilní náhradu pro
- jednu Unixovou utilitu a udìlá svoji práci správnì v originálním
- Unixovém systému, budou potom utility spoleènì fungovat. I pokud
- dovolíme Murphymu vytvoøit nìkolik neoèekávaných problémù, spojování
- tìchto komponent bude stále øe¹itelný úkol. (Jádro bude vy¾adovat
- lep¹í komunikaci a bude vytvoøeno malou skupinou.)
-
-<P>
- Pokud získám peníze, budu moci pøijmout nìkolik lidí na plný
- nebo èásteèný úvazek. Plat nebude pøíli¹ vysoký vzhledem k bì¾nému
- programátorskému prùmìru. Hledám lidi, pro které je spoleèné nad¹ení
- nejménì tak dùle¾ité, jako vydìlávání penìz. Vidím to jako cestu,
- jak umo¾nit nìkolika lidem nad¹eným pro vìc vìnovat ve¹kerý èas
- práci na GNU a u¹etøit je nutnosti ¾ivit se jiným zpùsobem.
-<h3>
- Proè budou mít v¹ichni poèítaèoví u¾ivatelé z GNU prospìch
-</h3>
- Jakmile bude projekt dokonèen, ka¾dý bude moci volnì získat dobrý
- systém, stejnì jako vzduch.
- <A href="/gnu/manifesto.cs.html#f2">[2]</A>
-<P>
- To znamená mnohem více, ne¾ jen u¹etøení penìz za licenci Unixu.
- Znamená to také, ¾e bude zabránìno zbyteènému mrhání na¹eho úsilí,
- které by bylo zpùsobeno duplicitou pøi programování systémù. Toto
- úsilí mù¾e být místo toho zamìøeno na zdokonalování systému.
-
-<P>
- Pro ka¾dého budou k dispozici kompletní zdrojové kódy. U¾ivatel,
- který bude potøebovat zmìny v systému, bude mít v¾dy mo¾nost je
- provést sám, pøípadnì mù¾e najmout libovolného programátora nebo
- spoleènost, aby pro nìj zmìny realizovala. U¾ivatelé nebudou závislí
- na jednom programátorovi nebo spoleènosti, která vlastní zdrojové
- kódy a jediná mù¾e zmìny provádìt.
-
-<P>
- ©koly budou moci poskytnout mnohem lep¹í podmínky pro vzdìlávání
- tím, ¾e budou podporovat studenty ve studiu a zdokonalování
- zdrojových kódù. Harvardská Poèítaèová laboratoø mívala pravidlo,
- které zakazovalo instalaci jakéhokoliv programu, u kterého nejsou
- k dispozici zdrojové kódy. Toto pravidlo dodr¾ovala odmítáním
- instalace urèitých programù. Byl jsem tím velmi inspirován.
-
-<P>
- Koneènì nebudeme muset zbyteènì pøemý¹let nad tím, kdo vlastní
- systémový software a kdo vlastnì má èi nemá právo jej mìnit.
-
-<P>
- Metody, jak donutit lidi platit za u¾ívání programu vèetnì
- licencování kopií, pøiná¹ejí spoleènosti v¾dy zbyteènì velké
- náklady, a to pro tì¾kopádný zpùsob, jakým je tøeba zjistit, kolik
- kdo musí za co (tj. za které programy) zaplatit. Pouze policejní
- stát mù¾e ka¾dého donutit tato pravidla dodr¾ovat. Pova¾te vesmírnou
- stanici, na které se s velkými náklady vyrábí vzduch: úètovat
- ka¾dému obyvateli za litr vzduchu by mohlo být fér, ale no¹ení
- mìøidla na plynové masce ve dne v noci není únosné ani v pøípadì,
- ¾e si ka¾dý mù¾e dovolit zaplatit "vzdu¹né". Televizní kamery,
- které vás v¹ude sledují, jestli si nesundáváte masku, jsou neúnosné.
- Je lep¹í platit továrnu na vzduch z daní a zahodit masky.
-
-<P>
- Kopírování celého programu nebo jeho èásti je pro programátora
- stejnì pøirozené jako dýchání a je i stejnì produktivní. Proto
- by mìlo být také tak svobodné.
-<h3>
- Nìkteré snadno vyvratitelné námitky proti cílùm GNU
-</h3>
-
-<STRONG>
- ,,Nikdo to nebude pou¾ívat, kdy¾ je to zdarma, proto¾e to také
- znamená, ¾e se nemù¾e spolehnout na technickou podporu.''
-</STRONG>
-
-<P>
-<STRONG> ,,Musíte úètovat za program, aby se vám zaplatilo
- poskytování podpory.''
-</STRONG>
-
-<P>
- Kdyby lidé radìji platili za GNU se slu¾bami, ne¾ aby získali
- GNU zdarma, ale bez servisu, pak by mìla pro lidi, kteøí získali
- GNU zdarma, existovat výdìleèná spoleènost poskytující technickou
- podporu.
-<A name="r3" href="/gnu/manifesto.cs.html#f3">[3]</A>
-
-<P>
- Musíme rozli¹ovat mezi podporou formou skuteèné programátorské
- práce a mezi podporou u¾ivateli pøi pou¾ívání programu. V prvním
- pøípadì není spolehnutí na ¾ádného prodejce softwaru. Pokud nemá
- pøíslu¹ný problém je¹tì dostateèný poèet dal¹ích lidí, máte smùlu.
-
-<P>
- Pokud va¹e podnikání vy¾aduje spolehlivou technickou podporu,
- jediná cesta je mít v¹echny zdrojové kódy. Potom mù¾ete najmout
- kohokoliv, kdo je schopen va¹e problémy øe¹it; nejste závislí
- na ¾ádném jednotlivci. U Unixu tuto mo¾nost pro vìt¹inu podnikù
- vyluèuje cena zdrojových kódù. S GNU to bude jedodu¹¹í. Je sice
- stále mo¾né, ¾e nese¾enete nikoho schopného k øe¹ení va¹eho
- problému, to v¹ak nemù¾e být svádìno na distribuèní metody GNU. GNU
- neodstraòuje v¹echny problémy svìta, jenom nìkteré.
-
-<P>
- Na druhou stranu u¾ivatelé, kteøí o poèítaèích nic neví,
- potøebují být vedeni: dìlají se pro nì vìci, které by snadno mohli
- zvládnout sami, ale neví jak.
-
-<P>
- Takové slu¾by by mohly poskytovat spoleènosti, které obchodují
- pouze s podpùrnými a servisními slu¾bami. Jestli je pravda, ¾e
- by u¾ivatelé radìji zaplatili, a získali tak program i s technickou
- podporou, pak by rádi zaplatili i za samotnou technickou podporu
- programu, který získali zdarma. Servisní spoleènosti si budou
- konkurovat v cenì i kvalitì a u¾ivatelé nebudou vydáni na milost
- a nemilost pouze jedné z nich. Ti, kteøí servis nepotøebují, budou
- moci pou¾ívat programy úplnì zdarma.
-
-<P>
-<STRONG>
- ,,Nemù¾ete získat mnoho u¾ivatelù bez reklamy, a proto musíte
- úètovat za program, abyste získali potøebné prostøedky.''
-</STRONG>
-<P>
-<STRONG>
- ,,Nemá smysl propagovat program, který mohou lidé získat zdarma.''
-</STRONG>
-<P>
- Existuje nìkolik velice levných prostøedkù jak informovat
u¾ivatele
- poèítaèù o vìcech jako GNU. Ale mo¾ná je pravda, ¾e jde oslovit více
- u¾ivatelù mikropoèítaèù reklamou. Pokud je tomu skuteènì tak, pak se
- reklama spoleènostem komerènì distribuujícím GNU vyplatí, ale platit
- za ni budou pouze u¾ivatelé, kteøí slu¾eb takových spoleèností
- vyu¾ívají.
-<P>
- Na druhou stranu, pokud vet¹ina lidí získá GNU od svých pøátel,
- a tyto spoleènosti tedy neuspìjí, pak se jen uká¾e, ¾e reklama pro
- roz¹íøení GNU dùle¾itá nebyla. Proè nechtìjí advokáti volného trhu
- o tomto nechat rozhodnout samotný volný trh?
-<A name="r4" href="/gnu/manifesto.cs.html#f4">[4]</A>
-<P>
-<STRONG>
- ,,Moje spoleènost potøebuje vlastní operaèní systém, aby byla
- konkurenceschopná.''
-</STRONG>
-<P>
-
- GNU odstraní operaèní systémy ze øí¹e konkurenèního boje.
- Nebudete zde moci získat pøevahu, ale ani va¹i konkurenti nebudou
- moci získat pøevahu nad vámi. Budete si konkurovat v jiných
- oblastech a v oblasti operaèních systému budete spoleènì se svými
- konkurenty u¾ívat stejných výhod. Pokud obchodujete s operaèními
- systémy, nebude se vám GNU zamlouvat; bude to pro Vás te¾ké.
- Obchodujete-li s nìèím jiným, GNU vás uchrání pøed nákladným
- obchodováním s operaèními systémy.
-<P>
- Byl bych rád, kdyby vývoj GNU byl podporován dary výrobcù
- a u¾ivatelù, které tak sni¾í cenu pro ka¾dého.
-<A name="r5" href="/gnu/manifesto.cs.html#f5">[5]</A>
-<P>
-<STRONG>
- ,,Nezaslou¾í si programátoøi odmìnu za svoji tvoøivost?''
-</STRONG>
-<P>
- Pokud nìco zasluhuje odmìnu, je to pøíspìvek spoleènosti.
- Tvoøivost mù¾e být takovým pøíspìvkem, ale pouze v pøípadì,
- ¾e spoleènost potom mù¾e svobodnì vyu¾ívat její výsledky. Pokud
- si programátoøi zasluhují odmìnu za vytváøení nových programù,
- pak by si stejnì mìli zaslou¾it trest za omezování pou¾ívání tìchto
- programù.
-<P>
-<STRONG>
- ,,Nemìl by mít programátor mo¾nost ¾ádat odmìnu za svou práci?''
-</STRONG>
-<P>
- Není nic ¹patného chtít peníze za práci nebo se sna¾it zvý¹it
- své pøíjmy, pokud se k tomu nepou¾ívají nièivé prostøedky. Ale
- prostøedky, dnes obvykle pou¾ívané v oblasti softwaru, jsou zalo¾eny
- na destrukci.
-<P>
- Získávání penìz od u¾ivatelù programù tím, ¾e se omezí pou¾ití
- programù, je destruktivní, proto¾e tato omezení sni¾ují poèet
- zpùsobù, kterými je program mo¾no vyu¾ít. To sni¾uje velikost
- bohatství, které lidstvo z programu získá. ©kodlivým dùsledkem
- zámìrného omezování je zámìrná destrukce.
-<P>
- Dùvodem, proè správný obèan nepou¾ívá ke svému obohacení tyto
- destruktivní prostøedky, je to, ¾e kdyby tak uèinil ka¾dý, tak
- bychom kvùli zámìrnému nièení se zchudli v¹ichni. Je to Kantovská
- etika; nebo zlaté pravidlo. Proto¾e se mi nelíbí dùsledky, které
- nastávají, kdy¾ ka¾dý hromadí informace jen pro sebe, jsem nucen
- to pova¾ovat za ¹patné. Pøesnìji øeèeno, touha být odmìnìn za svoji
- tvoøivost, neospravedlòuje odmítnutí sdílet se svìtem v¹echny nebo
- jen èást výsledkù své tvoøivosti.
-<P>
-<STRONG>
- ,,Nebudou programátoøi hladovìt?''
-</STRONG>
-<P>
- Mohl bych odpovìdìt, ¾e nikdo není nucen být programátorem. Vìt¹ina
- z nás nedoká¾e vydìlávat peníze ¾ebráním na ulici. Ale nejsme
- odsouzeni k tomu, abychom ¾ebrali po ulicích. My mù¾eme dìlat nìco
- jiného.
-<P>
- To by ale byla ¹patná odpovìï, proto¾e nevyvrací tazatelùv implicitní
- pøedpoklad, ¾e bez vlastnictví softwaru nemohou být programátoøi
- zaplaceni ani halíøem. To je vlastnì pøedpoklad typu: v¹echno nebo
- nic.
-<P>
- Skuteèným dùvodem, proè programátoøi nebudou hladovìt, je to,
- ¾e bude stále mo¾no být za programování placen, jenom ne tolik jako
- nyní.
-<P>
- Omezování kopírování není jediným základem obchodování se
- softwarem. Je nejbì¾nìj¹í, proto¾e to pøiná¹í nejvíce penìz.
- Pokud by to bylo zakázáno nebo odmítnuto zákazníky, softwarový trh
- by pøe¹el na jiný základ, který nyní není tak èastý. Je mnoho cest
- jak organizovat jakékoliv obchodování.
-<P>
- Programování na takovém novém zakladì asi nebude tak
- výdìleèné, ale to není argument proti zmìnì. Dnes se nepova¾uje
- za nespravedlivé, jaké platy mají obchodní úøednící. Kdyby je
- programátoøi mìli také takové, tak by to té¾ nebyla nespravedlnost.
- (Ve skuteènosti by stále je¹tì vydìlali podstatnì více.)
-<P>
-<STRONG>
- ,,Nemají lidé právo mít kontrolu nad tím, jak jsou jejich výtvory
- pou¾ívány?''
-</STRONG>
-<P>
- ,,Kontrola nad pou¾íváním neèích nápadù'' ve skuteènosti znamená
- kontrolu nad ¾ivoty ostatních lidí; obyèejnì je vyu¾ita tak, ¾e èiní
- ¾ivot slo¾itìj¹ím.
-<P>
- Lidé, kteøí pozornì sledovali zále¾itosti práv na intelektuální
- vlastnictví (jako napø. právníci), øíkají, ¾e vlastnì ¾ádné takové
- právo neexistuje. Druhy pøedpokládaných práv na intelektuální
- vlastnictví, které vláda uznává, byly urèeny specifickými
- rozhodnutími legislativy pro specifické úèely.
-<P>
- Napøíklad patentový systém byl zaveden k tomu, aby se vynálezci
- nemuseli bát zveøejnit detaily svých vynálezù. Jeho úèelem bylo
- pomoci spí¹e spoleènosti ne¾ vynálezcùm. Tehdy byla doba sedmnácti
- let pro ochranu patentu krátká ve srovnání s rychlostí pokroku.
- Jeliko¾ patenty jsou zále¾itostí pouze mezi výrobci, pro které jsou
- náklady za licenèní dohody malé ve srovnání s náklady na zavedení
- produkce, nepùsobí patenty pøíli¹ mnoho zla. Nejsou pøeká¾kou pro
- vìt¹inu jednotlivcù, kteøí pou¾ívají patentované produkty.
-<P>
- My¹lenka autorských práv neexistovala ve starovìku, kdy autoøi
- èasto kopírovali celá díla jiných autorù. Tyto postupy byly u¾iteèné
- a byly jedinou cestou, díky ní¾ se podaøilo dílùm mnoha autorù
- pøe¾ít. Autorská práva byla zavedena úmyslnì za úèelem podpory
- autorství. V oblasti, kde byla zavedena -- pro knihy, které mohou
- být ekonomicky kopírovány pouze knihtiskem --, nepùsobila ¹kodlivì
- a neomezovala vìt¹inu jednotlivcù, kteøí knihy ètou.
-<P>
- V¹echna práva na intelektuální vlastnictví jsou jenom licence
- povolené spoleèností, proto¾e se domnívala, více èi ménì správnì,
- ¾e spoleènost jako celek z toho bude mít prospìch. Ale v ka¾dé
- konkrétní situaci je tøeba se ptát: Jsme na tom opravdu lépe,
- kdy¾ udílíme takové licence? Pro jaký druh èinnosti je jednotlivec
- licencován?
-<P>
- Pøípad programù v dne¹ní dobì je velmi odli¹ný od situace
- s knihami pøed sto lety. Dejte si dohromady skuteènost,
- ¾e nejjednodu¹¹í cesta kopírování programu je od jednoho souseda
- ke druhému, dále skuteènost, ¾e program má zdrojový a objektový
- kód, a nakonec skuteènost, ¾e program je pou¾íván a ne èten,
- a pøedstavíte si tím situaci, ve které èlovìk prosazováním
- autorských práv, ¹kodí spoleènosti jako celku jak hmotnì, tak
- duchovnì; v této situaci by tak èlovìk èinit nemìl, a» u¾ mu to
- zákon umo¾òuje èi nikoliv.
-<P>
-<STRONG>
- ,,Soutì¾ivost zpùsobuje, ¾e se vìci dìlají lépe.''
-</STRONG>
-<P>
- Pøíkladem soutì¾e je tøeba závod: odmìnou vítìzi motivujeme
- ka¾dého, aby bì¾el rychleji. Pokud kapitalismus opravdu funguje
- tímto zpùsobem, je to správnì; ale jeho obhájci nemají pravdu,
- kdy¾ pøedpokládají, ¾e v¾dy funguje tímto zpùsobem. Kdyby bì¾ci
- zapomnìli, proè je odmìna nabízena, a sna¾ili se vyhrát za ka¾dou
- cenu, mohli by najít i dal¹í taktiky -- tøeba útoèit na ostatní
- bì¾ce. Pokud se dostanou do pìstního zápasu, v¹ichni dobìhnou
- pozdìji.
-<P>
- Proprietární a utajený software je morálním ekvivalentem pìstního souboje
- bì¾cù. Smutné je, ¾e jediný rozhodèí, kterého máme, nezabraòuje
- zápasu; pouze ho reguluje. (Ka¾dých deset metrù, které ubìhne¹,
- mù¾e¹ jednou vystøelit.) Správnì by je mìl rozehnat a pokutovat
- bì¾ce za ka¾dý pokus o rvaèku.
-
-<P>
-<STRONG>
- ,,Nepøestanou lidé programovat, pokud nebudou povzbuzováni
- penì¾ní odmìnou?''
-</STRONG>
-<P>
- Ve skuteènosti mnoho lidí bude programovat i úplnì bez
- penì¾itého podnìtu Programování má pro nìkteré lidi neodolatelné
- kouzlo, obyèejnì pro ty, kteøí jsou v tom nejlep¹í. Není nedostatek
- profesionálních hudebníku, kteøí se dr¾í hudby, i kdy¾ nemají nadìji
- se tím u¾ivit.
-<P>
- Ale tato otázka, aèkoliv je tak èasto kladena, neodpovídá
- situaci. Programátoøi nepøestanou být placeni, pouze budou platy
- men¹í. Pravá otázka by tedy mìla znít: "Bude nìkdo programovat se
- sní¾enou penì¾ní odmìnou?" Moje zku¹enosti ukazují, ¾e bude.
-<P>
- Více ne¾ deset let pracovalo mnoho z nejlep¹ích programátorù
- svìta v laboratoøi pro výzkum umìlé inteligence za mnohem ménì
- penìz, ne¾ mohli získat jinde. Obdr¾eli mnoho druhù nepenì¾ních
- odmìn -- napøíklad slávu a ocenìní. Tvoøivá práce je té¾ ocenìní,
- odmìna sama za sebe.
-<P>
- Mnoho z nich ode¹lo, kdy¾ jim byla nabídnuta mo¾nost dìlat
- stejnou práci za více penìz.
-<P>
- Tato fakta ukazují, ¾e lidé budou programovat i z jiných dùvodù,
- ne¾ je bohatství. Pokud jim ale bude nabídnuta mo¾nost, jak si pøi
- tom vydìlat mnoho penìz, zaènou výdìlek oèekávat a vy¾adovat. ©patnì
- platící spoleènosti jsou na tom v soutì¾i s dobøe platícími bídnì,
- nemusely by v¹ak být, kdyby dobøe platící spoleènosti byly zakázány.
-<P>
-<STRONG>
- ,,Potøebujeme nutnì programátory. Pokud oni na nás chtìjí,
- abychom pøestali pomáhat sousedùm, musíme poslechnout.''
-</STRONG>
-<P>
- Nikdy není èlovìk v takové situaci, aby musel uposlechnout
- takový druh pøíkazu. Pamatujte: miliony na obranu, ale ani halíø
- na uctívání.
-<P>
-<STRONG>
- ,,Programátoøi musí z nìèeho ¾ít.''
-</STRONG>
- Pro krat¹í období to je pravda, ale je mnoho zpùsobù,
- jak si programátor mù¾e vydìlat bez prodávání práv na pou¾ívání
- programu. Tato cesta je nejbì¾nìj¹í, proto¾e vyná¹í programátorùm
- a obchodníkùm nejvíce penìz, není to v¹ak cesta jediná. Je snadné
- najít jiné cesty, pokud máte snahu je hledat. Tady je nìkolik
- pøíkladù.
-<P>
- Výrobce, který vytvoøil nový poèítaè, zaplatí za pøenesení
- operaèního systému na nový hardware.
-<P>
- Firmy obchodující s výukovými, poradenskými a udr¾báøskými
- slu¾bami mohou zamìstnávat také programátory.
-<P>
- Lidé s novými nápady mohou distribuovat programy jako freeware
- a ¾ádat o dary od spokojených u¾ivatelù nebo si nechat platit
- za poradenské slu¾by. Poznal jsem se s lidmi, kteøí si úspì¹nì tímto
- zpùsobem vydìlávají.
-<P>
- U¾ivatelé se stejnými potøebami mohou vytvoøit skupiny u¾ivatelù
- a platit èlenské pøíspìvky. Taková skupina potom mù¾e najmout
- programátorskou spoleènost, aby napsala program, který potøebuje.
-<P>
- V¹echen vývoj mù¾e být placen ze softwarové danì:
-<P>
- Pøedpokládejme, ¾e ka¾dý, kdo koupí poèítaè, zaplatí x procent
- z ceny na softwarovou daò. Vláda dá tyto protøedky agentuøe jako
- FSF, která je utratí za vývoj softwaru.
-<P>
- Pokud èlovìk kupující poèítaè vìnuje peníze na vývoj softwaru,
- mù¾e èástku odepsat z danì. Mù¾e vìnovat prostøedky na projekt
- podle jeho vlastního výbìru podle toho, jaké programy potøebuje.
- Z danì mù¾e odepsat libovolnou èástku, kterou vìnuje, a¾
- do celkové vý¹e danì.
-<P>
- Velikost danì mù¾e být rozhodnuta pøímo volbami mezi plátci
- danì, pøièem¾ váha ka¾dého hlasu by byla stanovena sumou, kterou
- plátce na dani odvedl.
-<P>
- Dùsledky:
-<UL>
-<LI> U¾ivatelé poèítaèù budou podporovat vývoj softwaru.
-<LI> U¾ivatelé sami rozhodnou, jaké úrovnì podpory je tøeba.
-<LI> U¾ivatelé budou moci rozhodnout, na které projekty bude
- pou¾it jejich pøíspìvek.
-</UL>
-<P>
- Psaní svobodných programù po del¹í èasové období bude znamenat
krok
- do svìta, kde nebude nièeho nedostatek, kde nebude nikdo muset tvrdì
- pracovat, aby se u¾ivil. Lidé budou svobodni a po strávení nutných
- deseti hodin týdnì na po¾adovaných úkolech -- zákonodárství, rodinné
- poradenství, oprava robotù a prùzkum asteroidù -- se budou moci
- vìnovat aktivitám, které budou potì¹ením -- jako tøeba programování.
- Nebude tøeba se ¾ivit programováním.
-<P>
- Znaènì jsme ji¾ zredukovali mno¾ství práce, které celá
- spoleènost vynakládá na souèasnou produktivitu, ale jen málo
- z toho se promìnilo v pohodu pracujících, nebo» je stále tøeba
- mnoho neproduktivní èinnosti, která doprovází èinnost produktivní.
- Hlavními pøíèinami jsou byrokracie a vzájemný konkurenèní boj.
- Volnì dostupný software znaènì sní¾í tyto ztráty v oblasti
- softwarové produkce. Musíme to dìlat proto, aby se technický nárùst
- v produktivitì odrazil v men¹ím mno¾ství na¹í práce.
-<HR>
-<A name="f1" href="/gnu/manifesto.cs.html#r1">
-(1)</A> Výbìr slov zde byl neopatrný. Zámìr byl, ¾e nikdo nebude
- muset platit za *povolení* pou¾ívat GNU systém, ale slovo "free"
- tuto skuteènost nevyjadøuje pøesnì a lidé si ho èasto vysvìtlují
- tak, ¾e GNU byde v¾dy distribuováno zdarma nebo za nízkou cenu.
- To nebyl zámìr. Dále se v manifestu uvádí mo¾nost spoleèností,
- které budou poskytovat slu¾by distribuce za úplatu. Pozdìji jsem se
- nauèil dùslednì rozli¹ovat mezi "free" ve smyslu "freedom" (svoboda)
- a "free" jako zdarma. Nìkteøí u¾ivatelé mohou získat kopie zdarma,
- jiní za nì mohou zaplatit, a pokud tyto peníze pomohou vývoji
- softwaru, tím lépe. Dùle¾ité je, ¾e ka¾dý, kdo má kopii, mù¾e
- svobodnì spolupracovat s ostatními pøi jejím pou¾ívání.
-
-[Prosím vìnujte v souvislosti s tímto pozornost dokumentu
-<A href="http://svobodnysoft.zde.cz";>http://svobodnysoft.zde.cz</a>
-a tro¹ku úsilí pou¾ívání jednoznaèného termínu ,,svobodný software''
-v èeském jazyce. -- pozn. korek.]
-
-<A name="f2" href="/gnu/manifesto.cs.html#r2">
-(2)</A> Toto je druhé místo, kde jsem nerozli¹il pøíslu¹né dva
- významy slova "free". Tvrzení jako takové nel¾e -- mù¾ete získat
- kopie GNU softwaru zdarma, od kamarádù nebo pøes sí». Je v¹ak pøece
- jen ponìkud zavádìjící.
-<A name="f3" href="/gnu/manifesto.cs.html#r3">
-(3)</A> Takové spoleènosti u¾ existují.
-<A name="f4" href="/gnu/manifesto.cs.html#r4">
-(4)</A> Nadace pro svobodný software
-(Free Software Foundation) získává nejvíce penìz z
- distribuèních slu¾eb, ale jedná se spí¹e o charitu, ne¾ o
- spoleènost. Pokud se nikdo nerozhodne získat kopii od FSF, nebude
- moci FSF pokraèovat ve své práci. Neznamená to ale, ¾e FSF vydá
- nìjaká omezení s cílem pøinutit u¾ivatele zaplatit. Pokud si alespoò
- malá èást u¾ivatelù koupí kopie od FSF, postaèí to na udr¾ení FSF
- v chodu. Proto ¾ádáme u¾ivatele o podporu tímto zpùsobem. Podpoøili
- jste FSF i Vy?
-<A name="f5" href="/gnu/manifesto.cs.html#r5">
-(5)</A> Skupina spoleèností nedávno vytvoøila fondy k podpoøe GNU
- C Compileru.
-
-<HR>
-
-Návrat na <A HREF="/home.cs.html">domovskou stránku GNU</A>.
-<P>
-FSF & GNU informace & otázky na
-<A HREF="mailto:address@hidden";><EM>address@hidden</EM></A>.
-Dal¹í <A HREF="/home.cs.html#ContactInfo">mo¾nost</A> jak kontaktovat FSF.
-<P>
-Komentáøe k tìmto web stránkám na
-<A HREF="mailto:address@hidden";><EM>address@hidden</EM></A>,
-jiné otázky zasílejte na
-<A HREF="mailto:address@hidden";><EM>address@hidden</EM></A>.
-<P>
-Copyright (C) 1996, 1997, 1998, 1999 Free Software Foundation, Inc.,
-51 Franklin St, Fifth Floor, Boston, MA 02110, USA
-<P>
-Doslovné kopírování a ¹íøení tohoto celého dokumentu na jakémkoliv médiu
-je dovoleno v pøípadì, ¾e tato podmínka bude zachována.<P>
-Updated:
-<!-- timestamp start -->
-$Date: 2012/11/11 21:17:22 $ $Author: franta $
+<!--#set var="PO_FILE"
+ value='<a href="/gnu/po/manifesto.cs.po">
+ https://www.gnu.org/gnu/po/manifesto.cs.po</a>'
+ --><!--#set var="ORIGINAL_FILE" value="/gnu/manifesto.html"
+ --><!--#set var="DIFF_FILE" value=""
+ --><!--#set var="OUTDATED_SINCE" value="2004-01-17" -->
+<!--#set var="ENGLISH_PAGE" value="/gnu/manifesto.en.html" -->
+
+<!--#include virtual="/server/header.cs.html" -->
+<!-- Parent-Version: 1.77 -->
+
+<!-- This file is automatically generated by GNUnited Nations! -->
+<title>GNU Manifest â Projekt GNU â Nadace pro svobodný software</title>
+
+<!--#include virtual="/gnu/po/manifesto.translist" -->
+<!--#include virtual="/server/banner.cs.html" -->
+<!--#include virtual="/server/outdated.cs.html" -->
+<h2>GNU Manifest</h2>
+
+<p> NásledujÃcà GNU Manifest byl napsán <a
+href="http://www.stallman.org/";>Richardem Stallmanem</a> na zaÄátku projektu
+GNU jako žádost o pomoc a podporu. NÄkolik prvnÃch let byl obnovován tak,
+aby odpovÃdal vývoji, ale nynà se zdá nejlepÅ¡Ã nechat jej nezmÄnÄný
tak, jak
+jej zná vÄtÅ¡ina lidÃ.</p>
+
+<p>Vyskytla se Äastá nedorozumÄnÃ, kterým lze zabránit použÃvánÃm
odlišného
+názvoslovÃ. Od roku 1993 byly pÅidány poznámky pod Äarou, aby vysvÄtlily
+tyto problémy.</p>
+
+<p>Aktuánà informace o dostupném GNU softwaru najdete na našem v <a
+href="/software/software.html">seznamu software</a>.</p>
+
+<h3 id="whats-gnu">Co je to GNU? GNU Nenà Unix!</h3>
+
+<p>
+ Zkratka GNU znamená Gnu's Not Unix. Je to jméno kompletnÃho softwarového
+systému kompatibilnÃho s Unixem, který pÃÅ¡i proto, abych ho dal svobodnÄ
k
+dispozici každému, kdo ho chce použÃvat. <a href="#f1">[1]</a> PomáhajÃ
mi
+také nÄkteÅà dalÅ¡Ã dobrovolnÃci. PÅÃspÄvky ve formÄ Äasu, penÄz,
programů a
+vybavenà jsou též vÃtány.</p>
+
+<p>
+ Již máme textový editor Emacs s jazykem Lisp pro psanà pÅÃkazů
editoru,
+debugger, parser generator kompatibilnà s yacc a pÅibližnÄ 35 utilit. Shell
+(interpreter pÅÃkazů) je témÄÅ hotov. Nový pÅenositelný
optimalizujÃcÃ
+pÅekladaÄ jazyka C již kompiluje sám sebe a může být zveÅejnÄn
jeÅ¡tÄ tento
+rok. Existuje i prvnà verze jádra, bude vÅ¡ak tÅeba jeÅ¡tÄ hodnÄ práce,
aby
+bylo možno emulovat Unix. V okamžiku kdy bude jádro s pÅekladaÄem
dokonÄeno,
+můžeme distribuovat GNU systém vhodný pro vývoj programů. Pro sázenÃ
textů
+budeme použÃvat TeX, ale pracujeme i na programu nroff. Také chceme
použÃvat
+pÅenositelný, volnÄ dostupný X Window System. Potom pÅidáme Common Lisp,
hru
+Empire, tabulkový kalkulátor a stovky dalÅ¡Ãch vÄcà spolu s online
+dokumentacÃ. Doufáme, že nakonec dodáme vÅ¡e užiteÄné ze systému Unix
a jeÅ¡tÄ
+vÃce.</p>
+
+<p>
+ GNU bude umožÅovat použÃvánà programů pro Unix, nebude vÅ¡ak shodné
s
+Unixem. Na základÄ naÅ¡ich zkuÅ¡enostà s jinými operaÄnÃmy systémy se
pokusÃme
+vytvoÅit vhodná vylepÅ¡enÃ. Plánujeme zejména ÄÃsla verzà a delÅ¡Ã
názvy u
+souborů, file system odolný proti chybám, doplÅovánà jmen souborů,
možná i
+zobrazovánà nezávislé na terminálu a pÅÃpadnÄ okennà systém
založený na
+jazyce Lisp, kde budou programy v Lispu spolu s Unixovými programy sdÃlet
+stejnou obrazovku. Oba jazyky – C a Lisp – budou použity jako
+systémové programovacà jazyky. PokusÃme se podporovat UUCP, MIT Chaosnet a
+internetové protokoly pro komunikaci.</p>
+
+<p>
+ ZpoÄátku budeme GNU vyvÃjet na poÄÃtaÄÃch tÅÃdy 68000/16000 s
virtuálnÃ
+pamÄtÃ, protože pro nÄ je vývoj velmi jednoduchý. Snaha portovat GNU na
+menÅ¡Ã poÄÃtaÄe bude ponechána tÄm, kteÅà jej budou na dané platformÄ
+použÃvat.</p>
+
+<p>
+ Aby nedoÅ¡lo k nedorozumÄnÃ, vyslovujte prosÃm hlásku <em>g</em>,
+použÃváte-li slovo âGNUâ jako jméno tohoto projektu. (Výslovnost v
ÄeÅ¡tinÄ
+je tedy [gÅú] – pozn. korek.)</p>
+
+<h3 id="why-write">ProÄ musÃm napsat GNU?</h3>
+
+<p>
+ Za správné považuji pravidlo, které ÅÃká, že když se mi nÄjaký
program lÃbÃ,
+musÃm jej sdÃlet s ostatnÃmà lidmi. Prodejci softwaru se ale snažÃ
rozdÄlit
+uživatele a vládnout tak, že každý uživatel musà souhlasit s tÃm, že
program
+sdÃlet nebude. OdmÃtám poruÅ¡ovat solidaritu s ostatnÃmi uživateli.
Nemohu s
+Äistým svÄdomÃm podepsat souhlas s takovou softwarovou licencÃ. Léta jsem
+pracoval v laboratoÅi pro výzkum umÄlé inteligence, abych se vyhnul tÄmto
+snahám. Tyto snahy vÅ¡ak nakonec zaÅ¡ly pÅiliÅ¡ daleko a já nemohl zůstat v
+instituci, kde se takové vÄci dÄly proti mé vůli.</p>
+
+<p>
+ Abych mohl dál použÃvat poÄÃtaÄe a nemusel se stydÄt, rozhodl jsem se
+sestavit postaÄujÃcà základ svobodného softwaru tak, abych nemusel
použÃvat
+žádné programy, které svobodné nejsou. Opustil jsem laboratoÅ, abych
zamezil
+vÅ¡em pÅÃpadným legálnÃm snahám MIT zabránit mi ve vývoji GNU.</p>
+
+<h3 id="compatible">ProÄ bude GNU kompatibilnà s Unixem</h3>
+
+<p>
+ Podle mého názoru Unix nenà zcela ideálnà systém, ale nenà tak
+Å¡patný. Základnà vlastnosti Unixu se zdajà být spravné a myslÃm, že
mohu
+odstranit slabiny Unixu, aniž bych tyto vlastnosti pokazil. DomnÃvám se
+také, že systém kompatibilnà s Unixem může být pro mnoho lidÃ
pÅijatelnÄjÅ¡Ã.</p>
+
+<h3 id="available">Jak bude GNU dostupné</h3>
+
+<p>
+ GNU nenà public domain. Každý bude mÃt možnost modifikovat a
redistribuovat
+GNU, ale nikdo nemůže omezit jeho dalÅ¡Ã rozÅ¡iÅovánÃ. To znamená, že
žádné <a
+href="/philosophy/categories.html#ProprietarySoftware">vlastnické</a>
+modifikace nebudou povoleny (nikdo si nesmà pÅivlastnit GNU tÃm, že by ho
+modifikoval, a proto považoval za vlastnà majetek). Chci zajistit, aby
+všechny verze zůstaly svobodné.</p>
+
+<h3 id="why-help">ProÄ chtÄjà ostatnà programátoÅi pomoci</h3>
+
+<p>
+ NaÅ¡el jsem mnoho dalÅ¡Ãch programátoru, kteÅà jsou GNU projektem
nadšeni a
+chtÄjà pomoci.</p>
+
+<p>
+ Mnoho programátorů je nespokojeno s komercializacà systémového
+softwaru. UmožÅuje jim sice vydÄlat vÃce penÄz, vyvolává vÅ¡ak mezi nimi
+pocit konfliktu mÃsto kolegiálnÃho pÅátelstvÃ. PÅitom základnÃm
poÄinem
+pÅátelstvà mezi programátory je sdÃlenà programů. Obchodnà dohody, jak
jsou
+nynà bÄžnÄ uzavÃrány, v podstatÄ zakazujà programátorům vzájemný
pÅátelský
+pÅÃstup. ZákaznÃk kupujÃcà software si potom musà vybrat mezi
pÅátelstvÃm a
+dodržovánÃm zákonů. Mnoho z nich se pÅirozenÄ rozhodne, že
pÅátelstvà je
+důležitÄjÅ¡Ã. Ale ti, co vÄÅà zákonům, nemajà jednoduchý výbÄr.
Zatrpknou a
+zaÄnou považovat programovánà pouze za cestu jak vydÄlat penÃze.</p>
+
+<p>
+ Pracà na a použÃvánÃm GNU programů mÃsto proprietárnÃch programů
můžeme být
+pÅátelÅ¡tà ke každému a pÅitom dodržovat zákony. GNU navÃc posloužÃ
jako
+inspirace a pokyn pro dalÅ¡Ã, kteÅà se k nám chtÄjà pÅipojit se
sdÃlenÃm. To
+nám může dát pocit harmonie, který nenà možný pÅi použÃvánÃ
chránÄných
+komerÄnÃch programů. PÅibližnÄ pro polovinu programátorů, se kterými
jsem
+mluvil, je to důležitý pocit, který nemůže být nahrazen penÄzi.</p>
+
+<h3 id="contribute">Jak můžete pÅispÄt</h3>
+
+<p>
+ Žádám výrobce poÄÃtaÄů o vÄnovánà poÄÃtaÄů a penÄz.
Žádám jednotlivce, aby
+pomohli svými programy a pracÃ.</p>
+
+<p>
+ Pokud darujete poÄÃtaÄe, můžete oÄekávat, že GNU tam bude brzo
+fungovat. Rádi bychom, aby poÄÃtaÄe byly kompletnÃ, pÅipravené pro start
+systémových programů, rozumnÄ velké k použità v obytných prostorách a
aby
+nevyžadovaly komplikované chlazenà nebo napájenÃ.</p>
+
+<p>
+ NaÅ¡el jsem mnoho programátorů, kteÅà by chtÄli pracovat pro GNU na
ÄásteÄný
+úvazek. Pro vÄtÅ¡inu projektů to může pÅinášet problémy pÅi
koordinaci,
+protože nezávisle napsané Äásti nemusà spoleÄnÄ pracovat. Ale pÅi
práci na
+náhradÄ Unixu se tento problém nevyskytuje, protože systém obsahuje stovky
+dÃlÄÃch programů, kde každý je dokumentován oddÄlenÄ. VÄtÅ¡ina
specifikacà je
+dána kompatibilitou s Unixem. Pokud každý napÃÅ¡e kompatibilnà náhradu
pro
+jednu Unixovou utilitu a udÄlá svoji práci správnÄ v originálnÃm
Unixovém
+systému, budou potom utility spoleÄnÄ fungovat. I pokud dovolÃme Murphymu
+vytvoÅit nÄkolik neoÄekávaných problémů, spojovánà tÄchto komponent
bude
+stále ÅeÅ¡itelný úkol. (Jádro bude vyžadovat lepÅ¡Ã komunikaci a bude
+vytvoÅeno malou skupinou.)</p>
+
+<p>
+ Pokud zÃskám penÃze, budu moci pÅijmout nÄkolik lidà na plný nebo
ÄásteÄný
+úvazek. Plat nebude pÅÃliÅ¡ vysoký vzhledem k bÄžnému programátorskému
+průmÄru. Hledám lidi, pro které je spoleÄné nadÅ¡enà nejménÄ tak
důležité,
+jako vydÄlávánà penÄz. VidÃm to jako cestu, jak umožnit nÄkolika lidem
+nadÅ¡eným pro vÄc vÄnovat veÅ¡kerý Äas práci na GNU a uÅ¡etÅit je
nutnosti
+živit se jiným způsobem.</p>
+
+<h3 id="benefit">ProÄ budou mÃt vÅ¡ichni poÄÃtaÄovà uživatelé z GNU
prospÄch</h3>
+
+<p>
+ Jakmile bude projekt dokonÄen, každý bude moci volnÄ zÃskat dobrý
systém,
+stejnÄ jako vzduch. <a href="#f2">[2]</a></p>
+
+<p>
+ To znamená mnohem vÃce, než jen uÅ¡etÅenà penÄz za licenci Unixu.
Znamená to
+také, že bude zabránÄno zbyteÄnému mrhánà naÅ¡eho úsilÃ, které by
bylo
+způsobeno duplicitou pÅi programovánà systémů. Toto úsilà může být
mÃsto
+toho zamÄÅeno na zdokonalovánà systému.</p>
+
+<p>
+ Pro každého budou k dispozici kompletnà zdrojové kódy. Uživatel,
který bude
+potÅebovat zmÄny v systému, bude mÃt vždy možnost je provést sám,
pÅÃpadnÄ
+může najmout libovolného programátora nebo spoleÄnost, aby pro nÄj zmÄny
+realizovala. Uživatelé nebudou závislà na jednom programátorovi nebo
+spoleÄnosti, která vlastnà zdrojové kódy a jediná může zmÄny
provádÄt.</p>
+
+<p>
+ Å koly budou moci poskytnout mnohem lepÅ¡Ã podmÃnky pro vzdÄlávánÃ
tÃm, že
+budou podporovat studenty ve studiu a zdokonalovánà zdrojových
+kódů. Harvardská PoÄÃtaÄová laboratoÅ mÃvala pravidlo, které
zakazovalo
+instalaci jakéhokoliv programu, u kterého nejsou k dispozici zdrojové
+kódy. Toto pravidlo dodržovala odmÃtánÃm instalace urÄitých programů.
Byl
+jsem tÃm velmi inspirován.</p>
+
+<p>
+ KoneÄnÄ nebudeme muset zbyteÄnÄ pÅemýšlet nad tÃm, kdo vlastnÃ
systémový
+software a kdo vlastnÄ má Äi nemá právo jej mÄnit.</p>
+
+<p>
+ Metody, jak donutit lidi platit za užÃvánà programu vÄetnÄ
licencovánÃ
+kopiÃ, pÅinášejà spoleÄnosti vždy zbyteÄnÄ velké náklady, a to pro
+tÄžkopádný způsob, jakým je tÅeba zjistit, kolik kdo musà za co (tj. za
+které programy) zaplatit. Pouze policejnà stát může každého donutit tato
+pravidla dodržovat. Považte vesmÃrnou stanici, na které se s velkými
náklady
+vyrábà vzduch: úÄtovat každému obyvateli za litr vzduchu by mohlo být
fér,
+ale noÅ¡enà mÄÅidla na plynové masce ve dne v noci nenà únosné ani v
pÅÃpadÄ,
+že si každý může dovolit zaplatit âvzduÅ¡néâ. Televiznà kamery,
které vás
+vÅ¡ude sledujÃ, jestli si nesundáváte masku, jsou neúnosné. Je lepÅ¡Ã
platit
+továrnu na vzduch z danà a zahodit masky.</p>
+
+<p>
+ KopÃrovánà celého programu nebo jeho Äásti je pro programátora
stejnÄ
+pÅirozené jako dýchánà a je i stejnÄ produktivnÃ. Proto by mÄlo být
také tak
+svobodné.</p>
+
+<h3 id="rebutted-objections">NÄkteré snadno vyvratitelné námitky proti
cÃlům GNU</h3>
+
+<p id="support">
+<strong>âNikdo to nebude použÃvat, když je to zdarma, protože to také
+znamená, že se nemůže spolehnout na technickou podporu.â</strong></p>
+
+<p>
+<strong>âMusÃte úÄtovat za program, aby se vám zaplatilo poskytovánÃ
+podpory.â</strong></p>
+
+<p>
+ Kdyby lidé radÄji platili za GNU se službami, než aby zÃskali GNU
zdarma,
+ale bez servisu, pak by mÄla pro lidi, kteÅÃ zÃskali GNU zdarma, existovat
+výdÄleÄná spoleÄnost poskytujÃcà technickou podporu <a
href="#f3">[3]</a>.</p>
+
+<p>
+ MusÃme rozliÅ¡ovat mezi podporou formou skuteÄné programátorské práce
a mezi
+podporou uživateli pÅi použÃvánà programu. V prvnÃm pÅÃpadÄ nenÃ
spolehnutÃ
+na žádného prodejce softwaru. Pokud nemá pÅÃsluÅ¡ný problém jeÅ¡tÄ
dostateÄný
+poÄet dalÅ¡Ãch lidÃ, máte smůlu.</p>
+
+<p>
+ Pokud vaše podnikánà vyžaduje spolehlivou technickou podporu, jediná
cesta
+je mÃt vÅ¡echny zdrojové kódy. Potom můžete najmout kohokoliv, kdo je
schopen
+vaÅ¡e problémy ÅeÅ¡it; nejste závislà na žádném jednotlivci. U Unixu
tuto
+možnost pro vÄtÅ¡inu podniků vyluÄuje cena zdrojových kódů. S GNU to
bude
+jedoduÅ¡Å¡Ã. Je sice stále možné, že neseženete nikoho schopného k
ÅeÅ¡enÃ
+vaÅ¡eho problému, to vÅ¡ak nemůže být svádÄno na distribuÄnà metody
GNU. GNU
+neodstraÅuje vÅ¡echny problémy svÄta, jenom nÄkteré.</p>
+
+<p>
+ Na druhou stranu uživatelé, kteÅà o poÄÃtaÄÃch nic nevÃ,
potÅebujà být
+vedeni: dÄlajà se pro nÄ vÄci, které by snadno mohli zvládnout sami, ale
+nevà jak.</p>
+
+<p>
+ Takové služby by mohly poskytovat spoleÄnosti, které obchodujà pouze s
+podpůrnými a servisnÃmi službami. Jestli je pravda, že by uživatelé
radÄji
+zaplatili, a zÃskali tak program i s technickou podporou, pak by rádi
+zaplatili i za samotnou technickou podporu programu, který zÃskali
+zdarma. Servisnà spoleÄnosti si budou konkurovat v cenÄ i kvalitÄ a
+uživatelé nebudou vydáni na milost a nemilost pouze jedné z nich. Ti,
kteÅÃ
+servis nepotÅebujÃ, budou moci použÃvat programy úplnÄ zdarma.</p>
+
+<p id="advertising">
+<strong>âNemůžete zÃskat mnoho uživatelů bez reklamy, a proto musÃte
úÄtovat
+za program, abyste zÃskali potÅebné prostÅedky.â</strong></p>
+
+<p>
+<strong>âNemá smysl propagovat program, který mohou lidé zÃskat
+zdarma.â</strong></p>
+
+<p>
+ Existuje nÄkolik velice levných prostÅedků jak informovat uživatele
poÄÃtaÄů
+o vÄcech jako GNU. Ale možná je pravda, že jde oslovit vÃce uživatelů
+mikropoÄÃtaÄů reklamou. Pokud je tomu skuteÄnÄ tak, pak se reklama
+spoleÄnostem komerÄnÄ distribuujÃcÃm GNU vyplatÃ, ale platit za ni budou
+pouze uživatelé, kteÅà služeb takových spoleÄnostà využÃvajÃ.</p>
+
+<p>
+ Na druhou stranu, pokud vetÅ¡ina lidà zÃská GNU od svých pÅátel, a
tyto
+spoleÄnosti tedy neuspÄjÃ, pak se jen ukáže, že reklama pro
rozÅ¡ÃÅenà GNU
+důležitá nebyla. ProÄ nechtÄjà advokáti volného trhu o tomto nechat
+rozhodnout samotný volný trh? <a href="#f4">[4]</a></p>
+
+<p id="competitive">
+<strong>âMoje spoleÄnost potÅebuje vlastnà operaÄnà systém, aby byla
+konkurenceschopná.â</strong></p>
+
+<p>
+ GNU odstranà operaÄnà systémy ze ÅÃÅ¡e konkurenÄnÃho boje. Nebudete
zde moci
+zÃskat pÅevahu, ale ani vaÅ¡i konkurenti nebudou moci zÃskat pÅevahu nad
+vámi. Budete si konkurovat v jiných oblastech a v oblasti operaÄnÃch
systému
+budete spoleÄnÄ se svými konkurenty užÃvat stejných výhod. Pokud
obchodujete
+s operaÄnÃmi systémy, nebude se vám GNU zamlouvat; bude to pro Vás
+težké. Obchodujete-li s nÄÄÃm jiným, GNU vás uchránà pÅed nákladným
+obchodovánÃm s operaÄnÃmi systémy.</p>
+
+<p>
+ Byl bych rád, kdyby vývoj GNU byl podporován dary výrobců a
uživatelů, které
+tak snižà cenu pro každého. <a href="#f5">[5]</a></p>
+
+<p id="deserve">
+<strong>âNezasloužà si programátoÅi odmÄnu za svoji
tvoÅivost?â</strong></p>
+
+<p>
+ Pokud nÄco zasluhuje odmÄnu, je to pÅÃspÄvek spoleÄnosti. TvoÅivost
může být
+takovým pÅÃspÄvkem, ale pouze v pÅÃpadÄ, že spoleÄnost potom může
svobodnÄ
+využÃvat jejà výsledky. Pokud si programátoÅi zasluhujà odmÄnu za
vytváÅenÃ
+nových programů, pak by si stejnÄ mÄli zasloužit trest za omezovánÃ
+použÃvánà tÄchto programů.</p>
+
+<p id="reward">
+<strong>âNemÄl by mÃt programátor možnost žádat odmÄnu za svou
+práci?â</strong></p>
+
+<p>
+ Nenà nic Å¡patného chtÃt penÃze za práci nebo se snažit zvýšit své
pÅÃjmy,
+pokud se k tomu nepoužÃvajà niÄivé prostÅedky. Ale prostÅedky, dnes
obvykle
+použÃvané v oblasti softwaru, jsou založeny na destrukci.</p>
+
+<p>
+ ZÃskávánà penÄz od uživatelů programů tÃm, že se omezà použitÃ
programů, je
+destruktivnÃ, protože tato omezenà snižujà poÄet způsobů, kterými je
program
+možno využÃt. To snižuje velikost bohatstvÃ, které lidstvo z programu
+zÃská. Å kodlivým důsledkem zámÄrného omezovánà je zámÄrná
destrukce.</p>
+
+<p>
+ Důvodem, proÄ správný obÄan nepoužÃvá ke svému obohacenà tyto
destruktivnÃ
+prostÅedky, je to, že kdyby tak uÄinil každý, tak bychom kvůli
zámÄrnému
+niÄenà se zchudli vÅ¡ichni. Je to Kantovská etika; nebo zlaté
+pravidlo. Protože se mi nelÃbà důsledky, které nastávajÃ, když každý
hromadÃ
+informace jen pro sebe, jsem nucen to považovat za Å¡patné. PÅesnÄji
ÅeÄeno,
+touha být odmÄnÄn za svoji tvoÅivost, neospravedlÅuje odmÃtnutà sdÃlet
se
+svÄtem vÅ¡echny nebo jen Äást výsledků své tvoÅivosti.</p>
+
+<p id="starve">
+<strong>âNebudou programátoÅi hladovÄt?â</strong></p>
+
+<p>
+ Mohl bych odpovÄdÄt, že nikdo nenà nucen být programátorem. VÄtÅ¡ina
z nás
+nedokáže vydÄlávat penÃze žebránÃm na ulici. Ale nejsme odsouzeni k
tomu,
+abychom žebrali po ulicÃch. My můžeme dÄlat nÄco jiného.</p>
+
+<p>
+ To by ale byla Å¡patná odpovÄÄ, protože nevyvracà tazatelův
implicitnÃ
+pÅedpoklad, že bez vlastnictvà softwaru nemohou být programátoÅi
zaplaceni
+ani halÃÅem. To je vlastnÄ pÅedpoklad typu: vÅ¡echno nebo nic.</p>
+
+<p>
+ SkuteÄným důvodem, proÄ programátoÅi nebudou hladovÄt, je to, že
bude stále
+možno být za programovánà placen, jenom ne tolik jako nynÃ.</p>
+
+<p>
+ Omezovánà kopÃrovánà nenà jediným základem obchodovánà se
softwarem. Je
+nejbÄžnÄjÅ¡Ã, protože to pÅinášà nejvÃce penÄz. Pokud by to bylo
zakázáno
+nebo odmÃtnuto zákaznÃky, softwarový trh by pÅeÅ¡el na jiný základ,
který
+nynà nenà tak Äastý. Je mnoho cest jak organizovat jakékoliv
obchodovánÃ.</p>
+
+<p>
+ Programovánà na takovém novém zakladÄ asi nebude tak výdÄleÄné,
ale to nenÃ
+argument proti zmÄnÄ. Dnes se nepovažuje za nespravedlivé, jaké platy
majÃ
+obchodnà úÅednÃcÃ. Kdyby je programátoÅi mÄli také takové, tak by to
též
+nebyla nespravedlnost. (Ve skuteÄnosti by stále jeÅ¡tÄ vydÄlali podstatnÄ
+vÃce.)</p>
+
+<p id="right-to-control">
+<strong>âNemajà lidé právo mÃt kontrolu nad tÃm, jak jsou jejich
výtvory
+použÃvány?â</strong></p>
+
+<p>
+âKontrola nad použÃvánÃm neÄÃch nápadůâ ve skuteÄnosti znamená
kontrolu nad
+životy ostatnÃch lidÃ; obyÄejnÄ je využita tak, že Äinà život
složitÄjÅ¡Ãm.</p>
+
+<p>
+ Lidé, kteÅà pozornÄ sledovali záležitosti práv na intelektuálnÃ
vlastnictvÃ
+(jako napÅ. právnÃci), ÅÃkajÃ, že vlastnÄ Å¾Ã¡dné takové právo
+neexistuje. Druhy pÅedpokládaných práv na intelektuálnà vlastnictvÃ,
které
+vláda uznává, byly urÄeny specifickými rozhodnutÃmi legislativy pro
+specifické úÄely.</p>
+
+<p>
+ NapÅÃklad patentový systém byl zaveden k tomu, aby se vynálezci
nemuseli bát
+zveÅejnit detaily svých vynálezů. Jeho úÄelem bylo pomoci spÃÅ¡e
spoleÄnosti
+než vynálezcům. Tehdy byla doba sedmnácti let pro ochranu patentu krátká
ve
+srovnánàs rychlostà pokroku. Jelikož patenty jsou záležitostà pouze
mezi
+výrobci, pro které jsou náklady za licenÄnà dohody malé ve srovnánà s
+náklady na zavedenà produkce, nepůsobà patenty pÅÃliÅ¡ mnoho zla. Nejsou
+pÅekážkou pro vÄtÅ¡inu jednotlivců, kteÅà použÃvajà patentované
produkty.</p>
+
+<p>
+ MyÅ¡lenka autorských práv neexistovala ve starovÄku, kdy autoÅi Äasto
+kopÃrovali celá dÃla jiných autorů. Tyto postupy byly užiteÄné a byly
+jedinou cestou, dÃky nÞ se podaÅilo dÃlům mnoha autorů pÅežÃt.
Autorská
+práva byla zavedena úmyslnÄ za úÄelem podpory autorstvÃ. V oblasti, kde
byla
+zavedena â pro knihy, které mohou být ekonomicky kopÃrovány pouze
+knihtiskem â nepůsobila Å¡kodlivÄ a neomezovala vÄtÅ¡inu jednotlivců,
kteÅÃ
+knihy Ätou.</p>
+
+<p>
+ Všechna práva na intelektuálnà vlastnictvà jsou jenom licence povolené
+spoleÄnostÃ, protože se domnÃvala, vÃce Äi ménÄ správnÄ, že
spoleÄnost jako
+celek z toho bude mÃt prospÄch. Ale v každé konkrétnà situaci je tÅeba
se
+ptát: Jsme na tom opravdu lépe, když udÃlÃme takové licence? Pro jaký
druh
+Äinnosti je jednotlivec licencován?</p>
+
+<p>
+ PÅÃpad programů v dneÅ¡nà dobÄ je velmi odliÅ¡ný od situace s knihami
pÅed sto
+lety. Dejte si dohromady skuteÄnost, že nejjednoduÅ¡Å¡Ã cesta kopÃrovánÃ
+programu je od jednoho souseda ke druhému, dále skuteÄnost, že program má
+zdrojový a objektový kód, a nakonec skuteÄnost, že program je použÃván
a ne
+Äten, a pÅedstavÃte si tÃm situaci, ve které ÄlovÄk prosazovánÃm
autorských
+práv, Å¡kodà spoleÄnosti jako celku jak hmotnÄ, tak duchovnÄ; v této
situaci
+by tak ÄlovÄk Äinit nemÄl, aÅ¥ už mu to zákon umožÅuje Äi nikoliv.</p>
+
+<p id="competition">
+<strong>âSoutÄživost způsobuje, že se vÄci dÄlajÃ
lépe.â</strong></p>
+
+<p>
+ PÅÃkladem soutÄže je tÅeba závod: odmÄnou vÃtÄzi motivujeme
každého, aby
+bÄžel rychleji. Pokud kapitalismus opravdu funguje tÃmto způsobem, je to
+správnÄ; ale jeho obhájci nemajà pravdu, když pÅedpokládajÃ, že vždy
funguje
+tÃmto způsobem. Kdyby bÄžci zapomnÄli, proÄ je odmÄna nabÃzena, a
snažili se
+vyhrát za každou cenu, mohli by najÃt i dalÅ¡Ã taktiky â tÅeba útoÄit
na
+ostatnà bÄžce. Pokud se dostanou do pÄstnÃho zápasu, vÅ¡ichni dobÄhnou
+pozdÄji.</p>
+
+<p>
+ Proprietárnà a utajený software je morálnÃm ekvivalentem pÄstnÃho
souboje
+bÄžců. Smutné je, že jediný rozhodÄÃ, kterého máme, nezabraÅuje
zápasu;
+pouze ho reguluje. (Každých deset metrů, které ubÄhneÅ¡, můžeÅ¡ jednou
+vystÅelit.) SprávnÄ by je mÄl rozehnat a pokutovat bÄžce za každý
pokus o
+rvaÄku.</p>
+
+<p id="stop-programming">
+<strong>âNepÅestanou lidé programovat, pokud nebudou povzbuzováni
penÄžnÃ
+odmÄnou?â</strong></p>
+
+<p>
+ Ve skuteÄnosti mnoho lidà bude programovat i úplnÄ bez penÄžitého
podnÄtu
+Programovánà má pro nÄkteré lidi neodolatelné kouzlo, obyÄejnÄ pro ty,
kteÅÃ
+jsou v tom nejlepÅ¡Ã. Nenà nedostatek profesionálnÃch hudebnÃku, kteÅÃ
se
+držà hudby, i když nemajà nadÄji se tÃm uživit.</p>
+
+<p>
+ Ale tato otázka, aÄkoliv je tak Äasto kladena, neodpovÃdá
+situaci. ProgramátoÅi nepÅestanou být placeni, pouze budou platy
+menÅ¡Ã. Pravá otázka by tedy mÄla znÃt: âBude nÄkdo programovat se
snÞenou
+penÄžnà odmÄnou?â Moje zkuÅ¡enosti ukazujÃ, že bude.</p>
+
+<p>
+ VÃce než deset let pracovalo mnoho z nejlepÅ¡Ãch programátorů svÄta v
+laboratoÅi pro výzkum umÄlé inteligence za mnohem ménÄ penÄz, než mohli
+zÃskat jinde. Obdrželi mnoho druhů nepenÄžnÃch odmÄn â napÅÃklad
slávu a
+ocenÄnÃ. TvoÅivá práce je též ocenÄnÃ, odmÄna sama za sebe.</p>
+
+<p>
+ Mnoho z nich odeÅ¡lo, když jim byla nabÃdnuta možnost dÄlat stejnou
práci za
+vÃce penÄz.</p>
+
+<p>
+ Tato fakta ukazujÃ, že lidé budou programovat i z jiných důvodů, než
je
+bohatstvÃ. Pokud jim ale bude nabÃdnuta možnost, jak si pÅi tom vydÄlat
+mnoho penÄz, zaÄnou výdÄlek oÄekávat a vyžadovat. Å patnÄ platÃcÃ
spoleÄnosti
+jsou na tom v soutÄži s dobÅe platÃcÃmi bÃdnÄ, nemusely by vÅ¡ak být,
kdyby
+dobÅe platÃcà spoleÄnosti byly zakázány.</p>
+
+<p id="desperate">
+<strong>âPotÅebujeme nutnÄ programátory. Pokud oni na nás chtÄjÃ,
abychom
+pÅestali pomáhat sousedům, musÃme poslechnout.â</strong></p>
+
+<p>
+ Nikdy nenà ÄlovÄk v takové situaci, aby musel uposlechnout takový druh
+pÅÃkazu. Pamatujte: miliony na obranu, ale ani halÃÅ na uctÃvánÃ.</p>
+
+<p id="living">
+<strong>âProgramátoÅi musà z nÄÄeho žÃt.â</strong></p>
+
+<p>
+ Pro kratšà obdobà to je pravda, ale je mnoho způsobů, jak si
programátor
+může vydÄlat bez prodávánà práv na použÃvánà programu. Tato cesta je
+nejbÄžnÄjÅ¡Ã, protože vynášà programátorům a obchodnÃkům nejvÃce
penÄz, nenÃ
+to vÅ¡ak cesta jediná. Je snadné najÃt jiné cesty, pokud máte snahu je
+hledat. Tady je nÄkolik pÅÃkladů.</p>
+
+<p>
+ Výrobce, který vytvoÅil nový poÄÃtaÄ, zaplatà za pÅenesenÃ
operaÄnÃho
+systému na nový hardware.</p>
+
+<p>
+ Firmy obchodujÃcà s výukovými, poradenskými a udržbáÅskými
službami mohou
+zamÄstnávat také programátory.</p>
+
+<p>
+ Lidé s novými nápady mohou distribuovat programy jako freeware a žádat
o
+dary od spokojených uživatelů nebo si nechat platit za poradenské
+služby. Poznal jsem se s lidmi, kteÅà si úspÄÅ¡nÄ tÃmto způsobem
vydÄlávajÃ.</p>
+
+<p>
+ Uživatelé se stejnými potÅebami mohou vytvoÅit skupiny uživatelů a
platit
+Älenské pÅÃspÄvky. Taková skupina potom může najmout programátorskou
+spoleÄnost, aby napsala program, který potÅebuje.</p>
+
+<p>
+ VÅ¡echen vývoj může být placen ze softwarové danÄ:</p>
+
+<p>
+ PÅedpokládejme, že každý, kdo koupà poÄÃtaÄ, zaplatà x procent
z ceny na
+softwarovou daÅ. Vláda dá tyto protÅedky agentuÅe jako FSF, která je
utratÃ
+za vývoj softwaru.</p>
+
+<p>
+ Pokud ÄlovÄk kupujÃcà poÄÃtaÄ vÄnuje penÃze na vývoj softwaru,
může Äástku
+odepsat z danÄ. Může vÄnovat prostÅedky na projekt podle jeho vlastnÃho
+výbÄru podle toho, jaké programy potÅebuje. Z danÄ může odepsat
libovolnou
+Äástku, kterou vÄnuje, až do celkové výše danÄ.</p>
+
+<p>
+ Velikost danÄ může být rozhodnuta pÅÃmo volbami mezi plátci danÄ,
pÅiÄemž
+váha každého hlasu by byla stanovena sumou, kterou plátce na dani
odvedl.</p>
+
+<p>
+ Důsledky:</p>
+
+<ul>
+<li>Uživatelé poÄÃtaÄů budou podporovat vývoj softwaru.</li>
+<li>Uživatelé sami rozhodnou, jaké úrovnÄ podpory je tÅeba.</li>
+<li>Uživatelé budou moci rozhodnout, na které projekty bude použit jejich
+pÅÃspÄvek.</li>
+</ul>
+<p>
+ Psanà svobodných programů po delÅ¡Ã Äasové obdobà bude znamenat krok
do
+svÄta, kde nebude niÄeho nedostatek, kde nebude nikdo muset tvrdÄ pracovat,
+aby se uživil. Lidé budou svobodni a po strávenà nutných deseti hodin
týdnÄ
+na požadovaných úkolech â zákonodárstvÃ, rodinné poradenstvÃ, oprava
robotů
+a průzkum asteroidů â se budou moci vÄnovat aktivitám, které budou
potÄÅ¡enÃm
+â jako tÅeba programovánÃ. Nebude tÅeba se živit programovánÃm.</p>
+
+<p>
+ ZnaÄnÄ jsme již zredukovali množstvà práce, které celá spoleÄnost
vynakládá
+na souÄasnou produktivitu, ale jen málo z toho se promÄnilo v pohodu
+pracujÃcÃch, neboÅ¥ je stále tÅeba mnoho neproduktivnà Äinnosti, která
+doprovázà Äinnost produktivnÃ. HlavnÃmi pÅÃÄinami jsou byrokracie a
vzájemný
+konkurenÄnà boj. VolnÄ dostupný software znaÄnÄ snÞà tyto ztráty v
oblasti
+softwarové produkce. MusÃme to dÄlat proto, aby se technický nárůst v
+produktivitÄ odrazil v menÅ¡Ãm množstvà naÅ¡Ã práce.</p>
+
+<h3 id="footnotes">Poznámky pod Äarou</h3>
+
+<!-- The anchors do not match the actual footnote numbers because of
+ revisions over time. And if a new footnote is added, the references
+ to existing footnotes that follow the new one must be changed. -->
+<ol>
+<li id="f1"> VýbÄr slov zde byl neopatrný. ZámÄr byl, že nikdo nebude
muset platit za
+<b>povolenÃ</b> použÃvat GNU systém, ale slovo <cite>free</cite> tuto
+skuteÄnost nevyjadÅuje pÅesnÄ a lidé si ho Äasto vysvÄtlujà tak, že
GNU byde
+vždy distribuováno zdarma nebo za nÃzkou cenu. To nebyl zámÄr. Dále se v
+manifestu uvádà možnost spoleÄnostÃ, které budou poskytovat služby
+distribuce za úplatu. PozdÄji jsem se nauÄil důslednÄ rozliÅ¡ovat mezi
+<cite>free</cite> ve smyslu <cite>freedom</cite> (svoboda) a
+<cite>free</cite> jako zdarma. NÄkteÅà uživatelé mohou zÃskat kopie
zdarma,
+jinà za nÄ mohou zaplatit, a pokud tyto penÃze pomohou vývoji softwaru,
tÃm
+lépe. Důležité je, že každý, kdo má kopii, může svobodnÄ
spolupracovat s
+ostatnÃmi pÅi jejÃm použÃvánÃ. [ProsÃm vÄnujte v souvislosti s tÃmto
+pozornost dokumentu http://svobodnysoft.zde.cz a troÅ¡ku úsilà použÃvánÃ
+jednoznaÄného termÃnu âsvobodný softwareâ v Äeském jazyce. â pozn.
korek.]</li>
+
+<li id="f2">Toto je druhé mÃsto, kde jsem nerozliÅ¡il pÅÃsluÅ¡né dva
významy slova
+<cite>free</cite>. Tvrzenà jako takové nelže â můžete zÃskat kopie GNU
+softwaru zdarma, od kamarádů nebo pÅes sÃÅ¥. Je vÅ¡ak pÅece jen ponÄkud
+zavádÄjÃcÃ.</li>
+
+<li id="f3">Takové spoleÄnosti už existujÃ.</li>
+
+<li id="f4">Nadace pro svobodný software (Free Software Foundation) zÃskala
nejvÃce
+penÄz z <a href="/order/order.html">distribuÄnÃch služeb</a> na 10 let, ale
+jedná se spÃÅ¡e o charitu, než o spoleÄnost.
+</li>
+
+<li id="f5">Skupina spoleÄnostà vytvoÅila fondy kolem roku 1991, k podpoÅe
GNU C
+Compileru.</li>
+
+</ol>
+
+<div class="translators-notes">
+
+<!--TRANSLATORS: Use space (SPC) as msgstr if you don't have notes.-->
+ </div>
+</div>
+
+<!-- for id="content", starts in the include above -->
+<!--#include virtual="/server/footer.cs.html" -->
+<div id="footer">
+<div class="unprintable">
+
+<p>Dotazy ohlednÄ FSF a GNU prosÃm posÃlejte na <a
+href="mailto:address@hidden";><address@hidden></a>. Jsou tu i <a
+href="/contact/">dalÅ¡Ã možnosti jak kontaktovat</a> nadaci FSF. OhlednÄ
+nefunkÄnÃch odkazů a dalÅ¡Ãch návrhů nebo oprav se prosÃm obracejte na
<a
+href="mailto:address@hidden";><address@hidden></a>.</p>
+
+<p>
+<!-- TRANSLATORS: Ignore the original text in this paragraph,
+ replace it with the translation of these two:
+
+ We work hard and do our best to provide accurate, good quality
+ translations. However, we are not exempt from imperfection.
+ Please send your comments and general suggestions in this regard
+ to <a href="mailto:address@hidden";>
+
+ <address@hidden></a>.</p>
+
+ <p>For information on coordinating and submitting translations of
+ our web pages, see <a
+ href="/server/standards/README.translations.html">Translations
+ README</a>. -->
+Pracujeme tvrdÄ a dÄláme to nejlepÅ¡Ã, abychom vám pÅinesli pÅesné a
kvalitnÃ
+pÅeklady. NicménÄ i my můžeme udÄlat chybu. VaÅ¡e komentáÅe a návrhy
na
+vylepÅ¡enà vÃtáme na adrese <a href="mailto:address@hidden";>
+<address@hidden></a>.</p> <p>PÅeÄtÄte si prosÃm <a
+href="/server/standards/README.translations.html">PÅÃruÄku
pÅekladatele</a>,
+kde se dozvÃte, jak koordinovat svoji práci a posÃlat pÅeklady tohoto
+Älánku.</p>
+</div>
+
+<!-- Regarding copyright, in general, standalone pages (as opposed to
+ files generated as part of manuals) on the GNU web server should
+ be under CC BY-ND 4.0. Please do NOT change or remove this
+ without talking with the webmasters or licensing team first.
+ Please make sure the copyright date is consistent with the
+ document. For web pages, it is ok to list just the latest year the
+ document was modified, or published.
+
+ If you wish to list earlier years, that is ok too.
+ Either "2001, 2002, 2003" or "2001-2003" are ok for specifying
+ years, as long as each year in the range is in fact a copyrightable
+ year, i.e., a year in which the document was published (including
+ being publicly visible on the web or in a revision control system).
+
+ There is more detail about copyright years in the GNU Maintainers
+ Information document, www.gnu.org/prep/maintain. -->
+<p>Copyright © 1985, 1993 Free Software Foundation, Inc.</p>
+
+<p>
+Komukoli se dává povolenà vyhotovit nebo distribuovat doslovný opis tohoto
+dokumentu jakýmkoli médiem, za pÅedpokladu, že bude zachováno oznámenà o
+copyrightu a oznámenà o povolenà a že distributor pÅÃjemci poskytne
povolenÃ
+k dalÅ¡Ãmu Å¡ÃÅenÃ, a to v téže podobÄ, jakou má toto oznámenÃ.
+<br />
+ZmÄny dokumentu nejsou povoleny.
+</p>
+
+<!--#include virtual="/server/bottom-notes.cs.html" -->
+<div class="translators-credits">
+
+<!--TRANSLATORS: Use space (SPC) as msgstr if you don't want credits.-->
+ </div>
+
+<p class="unprintable"><!-- timestamp start -->
+Aktualizováno:
+
+$Date: 2017/02/01 17:03:11 $
+
<!-- timestamp end -->
-<HR>
-</BODY>
-</HTML>
+</p>
+</div>
+</div>
+</body>
+</html>
Index: philosophy/dat.cs.html
===================================================================
RCS file: /webcvs/www/www/philosophy/dat.cs.html,v
retrieving revision 1.4
retrieving revision 1.5
diff -u -b -r1.4 -r1.5
--- philosophy/dat.cs.html 30 Dec 2011 05:18:26 -0000 1.4
+++ philosophy/dat.cs.html 1 Feb 2017 17:03:11 -0000 1.5
@@ -1,514 +1,383 @@
-<!DOCTYPE html PUBLIC "-//IETF//DTD HTML 2.0//EN">
-<HTML>
-<HEAD>
-<meta http-equiv="Content-Type" content="text/html; charset=iso-8859-2">
-<TITLE>Správný zpùsob zdanìní DAT- GNU projekt - Nadace pro svobodný software
(NSS)</TITLE>
-<LINK REV="made" HREF="mailto:address@hidden";>
-</HEAD>
-<BODY BGCOLOR="#FFFFFF" TEXT="#000000" LINK="#1F00FF" ALINK="#FF0000"
VLINK="#9900DD">
-<H3>Správný zpùsob zdanìní DAT</H3>
-<P>
-od <A HREF="http://www.stallman.org/";><STRONG>Richarda Stallmana</STRONG></A>
-<P>
-<EM>
-[Tento èlánek byl publikován v magazínu Wired v roce 1992; text
-nebyl pozmìnìn, ale byly pøidány poznámky v hranatých závorkách
-(tyto poznámky jsou zvýraznìny pro prohlí¾eèe, které zobrazují
-zvýraznìný text).]
-</EM>
-<P>
-
-<A HREF="/graphics/philosophicalgnu.html"><IMG
SRC="/graphics/philosophical-gnu-sm.jpg"
- ALT=" [obrázek filozofujícího pakonì (angl. Gnu)] "
- WIDTH="160" HEIGHT="200"></A>
-
-<!-- Please keep this list alphabetical!!! -->
-[
- <A HREF="/philosophy/dat.en.html">Anglicky</A>
-| <A HREF="/philosophy/dat.fr.html">Francouzsky</A>
-]
-
-<P>
-
-<HR>
-
-<P>
-
-<H4><EM>[ Obsah</EM></H4>
-
-<UL>
- <LI><A HREF="dat.html#sec1"
- NAME="toc1"><EM>Jaký je úèel copyrightu?</EM></A>
- <LI><A HREF="dat.html#sec2"
- NAME="toc2"><EM>Klesající výnosy</EM></A>
- <LI><A HREF="dat.html#sec3"
- NAME="toc3"><EM>Obchodní výmìny</EM></A>
- <LI><A HREF="dat.html#sec4"
- NAME="toc4"><EM>,,Stimul'' je ¹patný koncept</EM></A>
- <LI><A HREF="dat.html#sec5"
- NAME="toc5"><EM>Kdo by mìl finance dostat</EM></A>
- <LI><A HREF="dat.html#sec6"
- NAME="toc6"><EM>Rozdìlování financí</EM></A>
- <LI><A HREF="dat.html#sec7"
- NAME="toc7"><EM>Podporování domácího kopírování</EM></A>
- <LI><A HREF="dat.html#sec8"
- NAME="toc8"><EM>Mìøení u¾ití ka¾dé skladby</EM></A>
- <LI><A HREF="dat.html#sec9"
- NAME="toc9"><EM>Závìr</EM></A>
- <LI><A HREF="dat.html#sec10"
- NAME="toc10"><EM>Co mù¾ete udìlat</EM></A>
- <LI><A HREF="/philosophy/philosophy.html">Dal¹í texty k pøeètení</A>
-</UL>
-
-<P>
-
-<HR>
-
-<P>
- Magnáti nahrávacích spoleèností nemají rádi nahrávací zaøízení
-digitálních zvukových pásek (DAT -- digital audio tape), které mohou vytvoøit
-perfektní kopie pøedlohy. Bojí se, ¾e zákazníci si budou hudbu kopírovat sami a
-pøestanou ji kupovat ji¾ nahranou.
-
-<P>
- Pod hrozbou soudních procesù získali od výrobcù DAT souhlas s placením
-poplatkù za ka¾dou jednotku èi nosiè DAT, prodanou zákazníkùm.
-Tento poplatek má být rozdìlen mezi rùzné úèastníky obchodu s hudbou :
-hudebníky, skladatele, vydavatele hudby a nahrávací spoleènosti. Navíc
-museli výrobci DAT souhlasit s omezením jednotek DAT tak, aby nemohly
-být pou¾ívány ke zhotovení kopií pùvodních nahrávek.
-[takový zákon máme i v Èeské Republice a je zde bì¾nou praxí -- pozn.
-korek.]
-<P>
-
- Nahrávací spoleènosti nyní ¾ádají kongres, aby tento poplatek
-zmìnil v daò a aby postavil mimo zákon v¹echny pøehrávaèe DAT,
-které nemají zabudovány ochranné mechanismy.
-
-<P>
- Dùvodem této danì má být ,,kompenzace'' hudebníkù za kopírování
-DAT provedené jednotlivci. 57 procent posbíraných financí
-by v¹ak ¹lo nahrávacím spoleènostem a hudebním nakladatelùm -- to ponechává
-lidem úèastnícím se v procesu tvorby ménì ne¾ polovinu. Vìt¹ina tìchto
-zbývajících penìch by ¹la hudebním superhvìzdám, a tudí¾ by hudební
-kreativitu nijak zvlá¹» nepodporovala.
-Na druhé stranì u¾ivatelé by nemìli mo¾nost plnì vyu¾ít mo¾nosti
-této technologie.
-
-<P>
-Pøedkládám zde návrh odli¹ného systému zpoplatòování DAT,
-navr¾ený k podpoøe samotné hudby, ne k uspokojení rùzných
-prostøedníkù.
-<P>
-
-<UL>
-<LI>Sbírat peníze z danì na zaøízení a nosièe DAT.
-
-<P>
-
-<LI>
-Pou¾ít systém ke sledování rozsahu kopírování jednotlivých dìl.
-<P>
-
-<LI>
-Dávat tyto finance pøímo lidem, kteøí hudbu vytvoøili.
-<P>
-
-<LI>
-Pøizpùsobit podíl ka¾dého hudebníka tak, aby rostl tím pomaleji,
-èím je vìt¹í. To rozlo¾í finance do daleko vìt¹í ¹íøe a dostanou
-se tak k vìt¹ímu mno¾ství hudebníkù.
-
-<P>
-
-<LI>
-Nezavádìt ¾ádná omezení ve funkènosti DAT.
-
-</UL>
-<P>
-
-<H4><A HREF="dat.html#toc1"
- NAME="sec1">Jaký je úèel copyrightu?</A></H4>
-
-<P>
-
- Nahrávací prùmysl pøedstavuje svùj návrh jako zpùsob ,,kompenzace''
-hudebníkù, èím¾ pøedpokládá, ¾e jsou oprávnìni dostat peníze za ka¾dou
-vytvoøenou kopii. Mnoho Amerièanù vìøí, ¾e copyrightový zákon odrá¾í
-pøirozené právo autorù nebo hudebníkù -- ¾e jsou oprávnìni, aby na nì
-zákony braly speciální ohledy. Av¹ak ka¾dý právník specializující se v této
-oblasti ví, ¾e je to nedorozumìní, pohled, který byl americkým právním
-systémem ji¾ døíve odmítnutý.
-<P>
-
- Dùvod copyrightu uvedený v ústavì USA je ,,podpora rozvoje vìdy a
-u¾iteèných umìní''. Rozvoj v hudbì znamená novou a rùznorodou hudbu
-pro potìchu veøejnosti: copyright má podporovat blaho veøejnosti, ne
-blaho jednotlivce.
-<P>
-
- Navíc je copyright laiky a politiky èasto brán jako pøirozené právo,
-co¾ èasto vede ke ¹patným rozhodnutím o jeho politice. I soudy
-definující podrobnosti copyrightového systému k sobì èasto nechají vplí¾it
-tuto my¹lenku i pøesto, ¾e se myslí, ¾e je to vylouèeno. Toto je
-konceptuální chyba, proto¾e zamìòuje prostøedek (copyright) za cíl
-(rozvoj).
-<P>
-
- Podpora rozvoje umìní sama o sobì nijak neospravedlòuje my¹lenku,
-¾e jsou autoøi oprávnìni k nìjakému copyrightu nebo ¾e by mìl copyright
-vùbec existovat. Copyright bude opravnìný, pokud výhody v pokroku
-z nìj plynoucí pøevý¹í bøímì, které copyright ukládá ka¾dému kromì
-jeho vlastníka.
-
-<P>
-
-Jak provést takové srovnání nákladù a pøínosù?
- Jak provedeme toto srovnání nákladù/pøínosù? Èásteènì to zále¾í na
-faktech (jak pùsobí konkrétní zákon na hudební aktivitu a posluchaèe) a
-èásteènì na na¹em hodnotícím mínìní o výsledcích.
-<P>
-
- Pøedpokládejme, ¾e stojí za to platit daò za DAT, pokud je výsledkem
-odpovídající nárùst hudební aktivity, a prozkoumejme, jak bychom mìli
-zaøídit detaily této danì pro maximalizaci pøínosu. Ale nejprve posuïme
-základní principy a fakta, která mají vztah k této otázce.
-<P>
-
-<H4><A HREF="dat.html#toc2"
- NAME="sec2">Klesající výnosy</A></H4>
-
-<P>
-
- Zákon klesajících výnosù je obecný ekonomický princip. Praví,
-¾e ka¾dé dal¹í navý¹ení výkonu èi kapitálu, utrácených na daný cíl,
-bì¾nì pøiná¹í men¹í a men¹í nárùst ve výsledku. Z tohoto zákona jsou
-vyjímky, platí v¹ak lokálnì; pokud budete pokraèovat ve zvy¹ování
-vstupù, necháte nakonec vyjímky za sebou.
-<P>
-
- Mù¾ete napøíklad zvý¹it plynulost dopravního provozu zlep¹ením cest.
-Pøidáním jednoho jízdního pruhu k 20 mílím pøeplnìných cest ve mìstì
-mù¾e zvý¹it prùmìrnou rychlost dopravy o 15 mil za hodinu. Pøidání
-druhého jízdního pruhu k tìmto cestám nedá stejné zlep¹ení; mù¾e to
-zvý¹it prùmìrnou rychlost jen o 5 mil za hodinu. Dal¹í pøidaný pruh
-mù¾e zpùsobit nezaznamenatelný rozdíl, pokud dopravní zácpy ji¾ pominuly.
-Pøesto ka¾dý následný pruh zpùsobí vìt¹í dislokaci a více a více budov
-musí být strhnuto, aby uvolnily místo.
-<P>
-
- Aplikováno na aktivity hudebníkù, klesající výnosy nám øíkají, ¾e
-ka¾dé následující zvý¹ení pøíjmu hudebníkù bude mít men¹í úèinek na
-mno¾ství kreativity v hudbì.
-<P>
-
- Klesající výnosy jsou prvním dùvodem k zamítnutí my¹lenky, ¾e by
-jakékoliv u¾ití hudby ,,mìlo být'' pokryto copyrightem. Nic se nezíská
-pokusy garantovat vlastníkùm kontrolu v¹ech mo¾ných aspektù u¾ití hudby,
-èi poskytováním finanèních podpor v ka¾dém mo¾ném pøípadì. Roz¹íøení
-copyrightu mù¾e ,,podporovat rozvoj'' jen do urèitého bodu. Dal¹í
-roz¹íøení toliko zvy¹uje to, co veøejnost zaplatí vlastníkùm, pro co¾
-oni udìlají cokoliv. Roz¹íøení copyrightu za tento bod není jistì
-¾ádoucí.
-<P>
-
-<H4><A HREF="dat.html#toc3"
- NAME="sec3">Kompromisy</A></H4>
-
-<P>
-
- Ti s nezadatelným právem na roz¹iøování copyrightu zaèínají diskusi
-po¾adavkem, ¾e copyright ,,by mìl'' být roz¹íøen tak daleko, jak je jen
-to mo¾né. Av¹ak princip klesajících výnosù ukazuje tento po¾adavek jako
-nepøijatelný. Stáhnou se tedy do pozice, ¾e copyright by mìl být
-roz¹íøen k maximalizaci tempa rozvoje. Toto je ale táké ¹patnì, proto¾e
-to ignoruje existenci dal¹ích kompromisù. Copyright uvaluje náklady a
-bøímì na veøejnost, jako jakýkoliv jiný vládní projekt. Pøínos nemù¹e
-stát za tu cenu.
-<P>
-
- Vláda naplòuje mnoho dùle¾itých funkcí, ale jen málo by mohlo øíct,
-¾e kterákoliv z tìchto funkcí by mìla být roz¹íøena k maximalizaci
-výstupu. Vláda napøíklad staví cesty a to je velmi u¾iteèné. Ale jen málo
-vùdcù by obhájilo stavbu ka¾dé cesty, která by mohla být postavena.
-Výstavba silnic je drahá a obèané mají pro své peníze jiné vyu¾ití.
-Pøíli¹ná koncentrace na stavbu cest znamená, ¾e jiné spoleèenské a
-individuální potøeby zùstanou nesplnìny.
-<P>
-
- Stejné úvahy se vá¾í k individuálním rozhodnutím. Utracením více penìz
-si mù¾ete koupit vìt¹í a zdobnìj¹í dùm. Vìt¹ina lidí by dala pøednost
-dra¾¹ímu domu, kdy¾ v¹e ostatní zùstane stejné. Ale v urèitém bodì, dáno
-koneènými zdroji, se vìt¹í utrácení za dùm stane jejich hor¹ím rozdìlením.
-<P>
-
- Copyright neutrácí veøejné finance pøímo, ale vynucuje si náklady--ztrátu
-svobody--na ka¾dém obèanu. Èím ¹ir¹í je rozsah copyrightu, tím více
-svobody zaplatíme. Mù¾eme spí¹e dát pøednost vyu¾ití nìkterých na¹ich
-svobod, ne¾ abychom je prodali. Musíme posoudit ka¾dé rozhodnutí v
-politice copyrightu srovnáním pøínosù s náklady.
-<P>
-
-<H4><A HREF="dat.html#toc4"
- NAME="sec4">,,Stimul'' je ¹patný koncept</A></H4>
-
-<P>
-
- My¹lenka poskytnutí penì¾ního stimulu na tvorbu hudby je zalo¾ena
-na nedorozumìní. Hudebníci pøednì doufají v jiné druhy odmìn; musí.
-Velmi málo hudebníkù svou hudbou zbohatlo; talentovaná osoba, její¾
-primární cíl je bohatství, by ho hledala jinými zpùsoby.
-<P>
-
- Ve skuteènosti psychologické studie ukazují, ¾e touha po vedlej¹í
-odmìnì (jako zisk) obecnì pøeká¾í kreativním aktivitám, jako psaní hudby.
-Lidí, kteøí je dìlají dobøe, jsou obvykle ti, kteøí je dìlají pøevá¾nì
-pro své vlatní dùvody.
-<P>
-
- Tím není øeèeno, ¾e se hudebníci nezajímají o své platy. Mnozí si
-doufají vydìlat hudbou na ¾ivobytí, tak¾e jí pak budou moct svobodnì vìnovat
-svùj èas. A¾ si vydìlají dost na ¾ivobytí, budou dìlat hudbu tak dobøe,
-jak jen doká¾ou. Mù¾eme jim pøát, aby si vydìlali o nìco víc, ne¾ jen
-dost, aby mohli ¾ít stejnì dobøe, jako vìt¹ina Amerièanù. Ale nabídnout
-jim více bohatství, tím získá veøejnost málo--je to zále¾itost
-klesajících výnosù.
-<P>
-
- S tímto pochopením si pøedstavme, jak by mohlo být zdanìní pásek DAT
-navr¾eno, aby slou¾ilo zamý¹lenému úèelu copyrightu.
-<P>
-
-<H4><A HREF="dat.html#toc5"
- NAME="sec5">Kdo by mìl finance dostat</A></H4>
-
-<P>
-
- Jestli¾e je dùvodem danì z DAT lep¹í odmìna hudebníkù a skladatelù,
-pak by v¹echny vybrané peníze mìly jít jim--ne jen 43 procent. Hudebníci
-a skladatelé jsou jediní, kteøí doopravdy tvoøí hudbu. V zásadì bychom
-to mohli dìlat zcela bez nahrávacích spoleèností.
-<P>
-
- Nahrávací spoleènosti poskytují u¾iteènou slu¾bu: roz¹iøují
-kopie nahrávek hudby, obvykle ve vysoké kvalitì. Tato slu¾ba je ¹iroce
-vyu¾ívána a pravdìpodobnì tak i zùstane. A je pravda, ¾e kupující
-nahrávek by mìl za tuto slu¾bu platit. Ale posluchaèi vytváøející kopie
-pro sebe, nebo své pøátele, totu slu¾bu nespotøebovávají; pouze u¾ívají
-práci hudebníkù a skladatelù. Nahrávací spoleènosti k tomu pøispívají
-jen tak mimochodem a jejich role není esenciální.
-<P>
-
-<H4><A HREF="dat.html#toc6"
- NAME="sec6">Rozdìlování financí</A></H4>
-<P>
-
- Jaký díl pøíjmù z danì by mìl ka¾dý hudebník èi skladatel dostat?
-Návrh nahrávacích spoleèností by rozdìlil peníze proporcionálnì dle
-prodeje nahrávek.
-<P>
-
- Více ménì dává smysl rozdìlovat finance podle toho, jako moc je
-hudebníkova práce kopírována. Ale pøísná proporcionalita není nejlep¹í
-rozdìlení. Jestli¾e ka¾dý hudebník dostane podíl pøísnì podle proporcí
-kopírování jeho, èi její, hudby, pak velký podíl obohatí nìkolik málo
-supervìzd jì¹tì více, ne¾ jsou teï. Toto moc nepodpoøí hudební kulturu,
-nebo rozmanitost.
-<P>
-
- Mù¾eme podpoøit hudbu mnohem efektivnìji tím, ¾e podíl z pøíjmu z
-danì kteréhokoliv hudebníka se bude zu¾ovat, jak porostou kopie. Mohli
-bychom napøíklad spoèítat ,,dané mno¾ství kopií'', které se bude po
-pøekroèení urèitého bodu zvy¹ovat mnohem pomaleji, ne¾ aktuální mno¾ství.
-<P>
-
- Úèinek zu¾ování rozprostøe peníze mnohem ¹íøeji, podporujíc více
-hudebníkù na adekvátním standardu ¾ivotní úrovnì. To podpoøí rozliènost,
- co¾ je to, co má být úèelem copyrightu.
-<P>
-
- Vláda USA ji¾ zavedla program financování diverzity v umìních:
-NEA. Av¹ak granty NEA vy¾adují plnou moc, která je èiní støedem
-kontroverznosti, nìkdy proto, ¾e nìkolik èlenù veøejnosti silnì
-nemá rádo umìlecká díla, a nìkdy proto, ¾e témìø ka¾dý je èásteènì rád
-má. Roz¹iøování danì z DAT bude mít také úèinek na podpoøe ménì
-populárních hudebníkù. Nebude v¹ak podporovat hudebníky, jejich¾
-díla nemá rád nikdo. Navíc, dokud vy¾aduje ¾ádnou volnost, ¾ádné
-svévolné rozhodnutí, je zde málo prostoru pro námitky na úèet
-nìjakého konkrétního pøípadu.
-<P>
-
-<H4><A HREF="dat.html#toc7"
- NAME="sec7">Podporování domácího kopírování</A></H4>
-
-<P>
-
- Návrh nahrávacích spoleèností zahrnuje po¾adavek na ztí¾ení vytváøení
-kopií domácími posluchaèi. Konkrétnì vy¾aduje, aby spotøebitelská
-zaøízení DAT odmítaly kopírovat kopie vytvoøené na spotøebitelských
-zaøízeních DAT. Argument pro tento po¾adavek je zalo¾en na domnìnce,
-¾e domácí kopírování je jaksi nepoctivé.
-<P>
-
- Døíve to mnoho lidí pova¾ovalo za nepoctivé, proto¾e to sni¾ovalo
-pøíjmy hudebníkù. Daò z DAT èiní tento dùvod pøekonaným. Jak jednou
-domácí kopírování pøispìje k pøíjmu hudebníkù, skrze daò z DAT, dùvod
-k odrazování od domácího kopírování zmizí.
-<P>
-
- Tudí¾, je-li daò z DAT pøijata, schopnost kopírovat pásky DAT by
-nemìla být omezována. Domácí kopírování je úèelnìj¹í, ne¾ nahrávací
-spoleènosti a obchody s nahrávkami; milovníci hudby by mìli být
-podporováni v pou¾ívání domácího kopírování, jak je jen mo¾né.
-<P>
-
-<H4><A HREF="dat.html#toc8"
- NAME="sec8">Mìøení u¾ití ka¾dé hudební skladby</A></H4>
-
-<P>
- Dnes je témìø ve¹kerá nahraná hudba ve Spojených Státech kupována
-v obchodech s nahrávkami; domácí kopírování netvoøí ne¾ malý zlomek.
-To pravdìpodobnì je¹tì dlouho zùstane pravdou, proto¾e obchody s
-nahrávkami nabízejí místo, kam èlovìk mù¾e pøijít hledat konkrétní
-skladbu, nebo procházet ¹iroký výbìr. Pokud toto zùstává pravdou,
-mù¾eme zpravidla dost dobøe odhadnout posluchaèstvo dané skladby
-spoèítáním prodaných nahrávek.
-<P>
-
- Nakonec se mù¾e domácí kopírování stát tak roz¹íøeným, ¾e odhadování
-jeho rozsahu z poètu prodejù se mù¾e stát nevyhovujícím. Je to ji¾
-nevyhovující pro hudebníky, kteøí ¹íøí nezávisle bez pomoci nahrávacích
-spoleèností; a jestli¾e nìjaký hudebník potøebuje dal¹í podporu, tyto
-jsou jediné. Potøebujeme jiný zpùsob odhadování u¾ívání jakýchkoliv daných
-skladeb, kvùli rozdìlení financí z danì.
-<P>
-
- Mù¾eme provádìt tyto odhady výzkumem. Èas od èasu by se výzkumníci
-ptali náhodnì vybraných èlenù veøejnosti, aby ukázali, jaké kopie
-copyrightované hudby si poøídili. Dotázaní obèané by nemuseli odpovídat.
-Ale s obstaráním kopií by se nepojily ¾ádné pokuty a vina, tak¾e vìt¹ina
-lidí by se na tom ráda podílela. Fanou¹ci budou doufat, aby byli vybráni,
-aby tak pøispìli k souètu pro jejich oblíbené hudební skupiny.
-<P>
-
- Provádìní výzkumu by mohlo být z dùvodu vìt¹í úèinnosti a ¹íøi
-(a tudí¾ pøesnosti) automatizované. Výzkumný úøad by mohl rozesílat
-po¹tou vybraným úèastníkùm pamì»ové karty pro ètení a zápis, ti by je
-pøechodnì pøipojily k jejich jednotkám DAT a poté by je zaslaly zpátky.
-Se správným navr¾ením by výzkumný úøad nìmìl zpùsob, jak poznat, kdo
-zaslal nìjakou konkrétní kartu, a tudí¾ i informaci, kdo co okopíroval,
-ale poøád by mìl pøesný souèet.
-<P>
-
-<H4><A HREF="dat.html#toc9"
- NAME="sec9">Závìr</A></H4>
-
-<P>
-
- Nahrávací spoleènosti navrhly výteèné schéma zdanìní veøejnosti na
-zvý¹ení jejich vlastních pøíjmù, av¹ak to není pravý úèel copyrightu.
-Upøením pozornosti na cíle copyrightu, spí¹e ne¾ na bývalou my¹lenku,
-mù¾eme navrhnout systém podporující hudebníky a dávající obèanùm plnou
-svobodu kopírovat hudbu dle jejich pøání.
-<P>
-
-<H4><A HREF="dat.html#toc10"
- NAME="sec10">Co mù¾ete udìlat</A></H4>
-
-<P>
-
-<EM>
-[Tato sekce ji¾ dnes není pou¾itelná; je pøíli¹ pozdì, proto¾e daò z DAT
-byla navr¾ena, byla ji¾ schválena a podepsána.]
-</EM>
-<P>
-
- Lobisté nahrávacích spoleèností se èinili, aby pro¹la jejich forma
-danì z DAT. Je zde málo organizovaná opozice a málo veøejných debat.
-Jejich návrh zákona ji¾ byl zaslán výboru v Senátu.
-<P>
-
- Tento èlánek navrhuje alternativu k plánu nahrávacích spoleèností.
-Kvùli této alternativì, èi jiným alternativám, musíme nejprve pøedejít
-ukvapenému pøijetí plánu nahrávacích spoleèností. Na pomoc dosáhnutí
-tohoto, pi¹te prosím dopisy na:
-
-<P>
-
-<BLOCKQUOTE>
- Congressman Barney Frank
- 437 Cherry St
- West Newton, MA 02165
-<P>
-
- Senator Metzenbaum
- United States Senate
- Washington, DC 20510
-<P>
-
- House Subcommittee on Intellectual Property
- House of Representatives
- Washington, DC 20515
-
-</BLOCKQUOTE>
-
- Naléhejte na Kongres, aby odmítl návrh zákona nahrávacích spoleèností,
-tak¾e mù¾e být zvá¾ena tato a dal¹í alternativy. Zabere pouze pár minut
-napsat krátký dopis, ale v kombinaci s dopisy ostatních lidí to mù¾e
-udìlat velký kus dobra.
-<P>
-
- Pokud znáte nìjaké hudebníky, skladatele, nebo textaøe, dejte jim
-kopie tohoto èlánku. Mnoho hudebníkù preferuje tuto alternativu pøed
-daòovým plánem nahrávacích spoleèností a jsou silnì motivování k jednání
-na jejich zále¾itosti.
-<P>
-
-
-<EM>
-[Vý¹e uvedený èlánek byl publikován v magazínu Wired v roce 1992.
-Návrh zákona nahrávacích spoleèností na daò z DAT byl pozdìji
-schválen prezidentem Georgem ,,odezírej mi ze rtù'' Bushem. Aèkoliv
-to bylo krátce pøed volbami 1992, jen malá pozornost byla vìnována faktu,
-¾e zase jednou poru¹il svùj slib neschvalovat ¾ádné nové danì.]
-
-</EM>
-<P>
-
-
-Copyright 1992 Richard M. Stallman
-<BR>
-Doslovné kopírování na jakémkoliv médiu je povoleno bez
-poplatku podporující copyrightované známky a tyto známky jsou
-chránìny.
-<P>
-
-<HR>
-
-<H4><A HREF="/philosophy/philosophy.html">Dal¹í texty k pøeètení</A></H4>
-
-<HR>
-
-Návrat na <A HREF="/home.cs.html">domovskou stránku GNU</A>.
-<P>
-FSF & GNU informace & otázky na
-<A HREF="mailto:address@hidden";><EM>address@hidden</EM></A>.
-Dal¹í <A HREF="/home.cs.html#ContactInfo">mo¾nost</A> jak kontaktovat FSF.
-<P>
-Komentáøe k tìmto web stránkám na
-<A HREF="mailto:address@hidden";><EM>address@hidden</EM></A>,
-jiné otázky zasílejte na
-<A HREF="mailto:address@hidden";><EM>address@hidden</EM></A>.
-<P>
-Copyright (C) 1996, 1997, 1998, 1999 Free Software Foundation, Inc.,
-51 Franklin St, Fifth Floor, Boston, MA 02110, USA
-<P>
-Doslovné kopírování a ¹íøení tohoto celého dokumentu na jakémkoliv médiu
-je dovoleno v pøípadì, ¾e tato podmínka bude zachována.<P>
-Updated:
-<!-- timestamp start -->
-$Date: 2011/12/30 05:18:26 $ $Author: ineiev $
+<!--#set var="PO_FILE"
+ value='<a href="/philosophy/po/dat.cs.po">
+ https://www.gnu.org/philosophy/po/dat.cs.po</a>'
+ --><!--#set var="ORIGINAL_FILE" value="/philosophy/dat.html"
+ --><!--#set var="DIFF_FILE" value=""
+ --><!--#set var="OUTDATED_SINCE" value="2010-04-28" -->
+<!--#set var="ENGLISH_PAGE" value="/philosophy/dat.en.html" -->
+
+<!--#include virtual="/server/header.cs.html" -->
+<!-- Parent-Version: 1.77 -->
+
+<!-- This file is automatically generated by GNUnited Nations! -->
+<title>Správný způsob zdanÄnà DAT â Projekt GNU â Nadace pro
svobodný software</title>
+
+<!--#include virtual="/philosophy/po/dat.translist" -->
+<!--#include virtual="/server/banner.cs.html" -->
+<!--#include virtual="/server/outdated.cs.html" -->
+<h2>Správný způsob zdanÄnà DAT</h2>
+
+<p>od <a href="http://www.stallman.org/";><strong>Richarda
+Stallmana</strong></a></p>
+
+<p><em>[Tento Älánek byl publikován v magazÃnu Wired v roce 1992; text
nebyl
+pozmÄnÄn, ale byly pÅidány poznámky v hranatých závorkách (tyto
poznámky
+jsou zvýraznÄny pro prohlÞeÄe, které zobrazujà zvýraznÄný
text).]</em></p>
+
+<p>Magnáti nahrávacÃch spoleÄnostà nemajà rádi nahrávacà zaÅÃzenÃ
digitálnÃch
+zvukových pásek (DAT â digital audio tape), které mohou vytvoÅit
perfektnÃ
+kopie pÅedlohy. Bojà se, že zákaznÃci si budou hudbu kopÃrovat sami a
+pÅestanou ji kupovat již nahranou.</p>
+
+<p>Pod hrozbou soudnÃch procesů zÃskali od výrobců DAT souhlas s placenÃm
+poplatků za každou jednotku Äi nosiÄ DAT, prodanou zákaznÃkům. Tento
+poplatek má být rozdÄlen mezi různé úÄastnÃky obchodu s hudbou :
hudebnÃky,
+skladatele, vydavatele hudby a nahrávacà spoleÄnosti. NavÃc museli výrobci
+DAT souhlasit s omezenÃm jednotek DAT tak, aby nemohly být použÃvány ke
+zhotovenà kopià původnÃch nahrávek. [takový zákon máme i v Äeské
Republice a
+je zde bÄžnou praxà â pozn. korek.]</p>
+
+<p>Nahrávacà spoleÄnosti nynà žádajà kongres, aby tento poplatek
zmÄnil v daÅ a
+aby postavil mimo zákon vÅ¡echny pÅehrávaÄe DAT, které nemajà zabudovány
+ochranné mechanismy.</p>
+
+<p>Důvodem této danÄ má být âkompenzaceâ hudebnÃků za kopÃrovánÃ
DAT provedené
+jednotlivci. 57 procent posbÃraných financà by vÅ¡ak Å¡lo nahrávacÃm
+spoleÄnostem a hudebnÃm nakladatelům â to ponechává lidem
úÄastnÃcÃm se v
+procesu tvorby ménÄ než polovinu. VÄtÅ¡ina tÄchto zbývajÃcÃch penÄch
by Å¡la
+hudebnÃm superhvÄzdám, a tudÞ by hudebnà kreativitu nijak zvlášť
+nepodporovala. Na druhé stranÄ uživatelé by nemÄli možnost plnÄ využÃt
+možnosti této technologie.</p>
+
+<p>PÅedkládám zde návrh odliÅ¡ného systému zpoplatÅovánà DAT,
navržený k podpoÅe
+samotné hudby, ne k uspokojenà různých prostÅednÃků.</p>
+
+<ul>
+<li>SbÃrat penÃze z danÄ na zaÅÃzenà a nosiÄe DAT.</li>
+<li>PoužÃt systém ke sledovánà rozsahu kopÃrovánà jednotlivých
dÄl.</li>
+<li>Dávat tyto finance pÅÃmo lidem, kteÅà hudbu vytvoÅili.</li>
+<li>PÅizpůsobit podÃl každého hudebnÃka tak, aby rostl tÃm pomaleji,
ÄÃm je
+vÄtÅ¡Ã. To rozložà finance do daleko vÄtÅ¡Ã Å¡ÃÅe a dostanou se tak k
vÄtÅ¡Ãmu
+množstvà hudebnÃků.</li>
+<li>NezavádÄt žádná omezenà ve funkÄnosti DAT.</li>
+</ul>
+
+<h3>Jaký je úÄel copyrightu?</h3>
+
+<p>Nahrávacà průmysl pÅedstavuje svůj návrh jako způsob
âkompenzaceâ hudebnÃků,
+ÄÃmž pÅedpokládá, že jsou oprávnÄni dostat penÃze za každou
vytvoÅenou
+kopii. Mnoho AmeriÄanů vÄÅÃ, že copyrightový zákon odrážÃ
pÅirozené právo
+autorů nebo hudebnÃků â že jsou oprávnÄni, aby na nÄ zákony braly
speciálnÃ
+ohledy. AvÅ¡ak každý právnÃk specializujÃcà se v této oblasti vÃ, že
je to
+nedorozumÄnÃ, pohled, který byl americkým právnÃm systémem již dÅÃve
+odmÃtnutý.</p>
+
+<p>Důvod copyrightu uvedený v ústavÄ USA je âpodpora rozvoje vÄdy a
užiteÄných
+umÄnÃâ. Rozvoj v hudbÄ znamená novou a různorodou hudbu pro potÄchu
+veÅejnosti: copyright má podporovat blaho veÅejnosti, ne blaho
jednotlivce.</p>
+
+<p>NavÃc je copyright laiky a politiky Äasto brán jako pÅirozené právo,
což
+Äasto vede ke Å¡patným rozhodnutÃm o jeho politice. I soudy definujÃcÃ
+podrobnosti copyrightového systému k sobÄ Äasto nechajà vplÞit tuto
+myÅ¡lenku i pÅesto, že se myslÃ, že je to vylouÄeno. Toto je
konceptuálnÃ
+chyba, protože zamÄÅuje prostÅedek (copyright) za cÃl (rozvoj).</p>
+
+<p>Podpora rozvoje umÄnà sama o sobÄ nijak neospravedlÅuje myÅ¡lenku, že
jsou
+autoÅi oprávnÄni k nÄjakému copyrightu nebo že by mÄl copyright vůbec
+existovat. Copyright bude opravnÄný, pokud výhody v pokroku z nÄj plynoucÃ
+pÅevýšà bÅÃmÄ, které copyright ukládá každému kromÄ jeho
vlastnÃka.</p>
+
+<p>Jak provést takové srovnánà nákladů a pÅÃnosů? Jak provedeme toto
srovnánÃ
+nákladů/pÅÃnosů? ÄásteÄnÄ to záležà na faktech (jak působÃ
konkrétnà zákon
+na hudebnà aktivitu a posluchaÄe) a ÄásteÄnÄ na naÅ¡em hodnotÃcÃm
mÃnÄnà o
+výsledcÃch.</p>
+
+<p>PÅedpokládejme, že stojà za to platit daÅ za DAT, pokud je výsledkem
+odpovÃdajÃcà nárůst hudebnà aktivity, a prozkoumejme, jak bychom mÄli
+zaÅÃdit detaily této danÄ pro maximalizaci pÅÃnosu. Ale nejprve posuÄme
+základnà principy a fakta, která majà vztah k této otázce.</p>
+
+<h3>KlesajÃcà výnosy</h3>
+
+<p>Zákon klesajÃcÃch výnosů je obecný ekonomický princip. PravÃ, že
každé dalÅ¡Ã
+navýšenà výkonu Äi kapitálu, utrácených na daný cÃl, bÄžnÄ
pÅinášà menÅ¡Ã a
+menÅ¡Ã nárůst ve výsledku. Z tohoto zákona jsou vyjÃmky, platà vÅ¡ak
lokálnÄ;
+pokud budete pokraÄovat ve zvyÅ¡ovánà vstupů, necháte nakonec vyjÃmky za
+sebou.</p>
+
+<p>Můžete napÅÃklad zvýšit plynulost dopravnÃho provozu zlepÅ¡enÃm
+cest. PÅidánÃm jednoho jÃzdnÃho pruhu k 20 mÃlÃm pÅeplnÄných cest ve
mÄstÄ
+může zvýšit průmÄrnou rychlost dopravy o 15 mil za hodinu. PÅidánÃ
druhého
+jÃzdnÃho pruhu k tÄmto cestám nedá stejné zlepÅ¡enÃ; může to zvýšit
průmÄrnou
+rychlost jen o 5 mil za hodinu. DalÅ¡Ã pÅidaný pruh může způsobit
+nezaznamenatelný rozdÃl, pokud dopravnà zácpy již pominuly. PÅesto
každý
+následný pruh způsobà vÄtÅ¡Ã dislokaci a vÃce a vÃce budov musà být
strhnuto,
+aby uvolnily mÃsto.</p>
+
+<p>Aplikováno na aktivity hudebnÃků, klesajÃcà výnosy nám ÅÃkajÃ,
že každé
+následujÃcà zvýšenà pÅÃjmu hudebnÃků bude mÃt menšà úÄinek na
množstvÃ
+kreativity v hudbÄ.</p>
+
+<p>KlesajÃcà výnosy jsou prvnÃm důvodem k zamÃtnutà myÅ¡lenky, že by
jakékoliv
+užità hudby âmÄlo býtâ pokryto copyrightem. Nic se nezÃská pokusy
garantovat
+vlastnÃkům kontrolu vÅ¡ech možných aspektů užità hudby, Äi
poskytovánÃm
+finanÄnÃch podpor v každém možném pÅÃpadÄ. RozÅ¡ÃÅenà copyrightu
může
+âpodporovat rozvojâ jen do urÄitého bodu. DalÅ¡Ã rozÅ¡ÃÅenà toliko
zvyšuje to,
+co veÅejnost zaplatà vlastnÃkům, pro což oni udÄlajà cokoliv.
RozÅ¡ÃÅenÃ
+copyrightu za tento bod nenà jistÄ Å¾Ã¡doucÃ.</p>
+
+<h3>Kompromisy</h3>
+
+<p>Ti s nezadatelným právem na rozÅ¡iÅovánà copyrightu zaÄÃnajà diskusi
+požadavkem, že copyright âby mÄlâ být rozÅ¡ÃÅen tak daleko, jak je
jen to
+možné. AvÅ¡ak princip klesajÃcÃch výnosů ukazuje tento požadavek jako
+nepÅijatelný. Stáhnou se tedy do pozice, že copyright by mÄl být
rozÅ¡ÃÅen k
+maximalizaci tempa rozvoje. Toto je ale táké Å¡patnÄ, protože to ignoruje
+existenci dalÅ¡Ãch kompromisů. Copyright uvaluje náklady a bÅÃmÄ na
+veÅejnost, jako jakýkoliv jiný vládnà projekt. PÅÃnos nemůše stát za
tu
+cenu.</p>
+
+<p>Vláda naplÅuje mnoho důležitých funkcÃ, ale jen málo by mohlo
ÅÃct, že
+kterákoliv z tÄchto funkcà by mÄla být rozÅ¡ÃÅena k maximalizaci
+výstupu. Vláda napÅÃklad stavà cesty a to je velmi užiteÄné. Ale jen
málo
+vůdců by obhájilo stavbu každé cesty, která by mohla být postavena.
Výstavba
+silnic je drahá a obÄané majà pro své penÃze jiné využitÃ.
PÅÃliÅ¡ná
+koncentrace na stavbu cest znamená, že jiné spoleÄenské a individuálnÃ
+potÅeby zůstanou nesplnÄny.</p>
+
+<p>Stejné úvahy se vážà k individuálnÃm rozhodnutÃm. UtracenÃm vÃce
penÄz si
+můžete koupit vÄtÅ¡Ã a zdobnÄjÅ¡Ã dům. VÄtÅ¡ina lidà by dala
pÅednost dražšÃmu
+domu, když vÅ¡e ostatnà zůstane stejné. Ale v urÄitém bodÄ, dáno
koneÄnými
+zdroji, se vÄtÅ¡Ã utrácenà za dům stane jejich horÅ¡Ãm rozdÄlenÃm.</p>
+
+<p>Copyright neutrácà veÅejné finance pÅÃmo, ale vynucuje si
nákladyâztrátu
+svobodyâna každém obÄanu. ÄÃm Å¡irÅ¡Ã je rozsah copyrightu, tÃm vÃce
svobody
+zaplatÃme. Můžeme spÃÅ¡e dát pÅednost využità nÄkterých naÅ¡ich
svobod, než
+abychom je prodali. MusÃme posoudit každé rozhodnutà v politice copyrightu
+srovnánÃm pÅÃnosů s náklady.</p>
+
+<h3>âStimulâ je Å¡patný koncept</h3>
+
+<p>MyÅ¡lenka poskytnutà penÄžnÃho stimulu na tvorbu hudby je založena na
+nedorozumÄnÃ. HudebnÃci pÅednÄ doufajà v jiné druhy odmÄn; musÃ.
Velmi málo
+hudebnÃků svou hudbou zbohatlo; talentovaná osoba, jejÞ primárnà cÃl
je
+bohatstvÃ, by ho hledala jinými způsoby.</p>
+
+<p>Ve skuteÄnosti psychologické studie ukazujÃ, že touha po vedlejÅ¡Ã
odmÄnÄ
+(jako zisk) obecnÄ pÅekážà kreativnÃm aktivitám, jako psanà hudby.
LidÃ,
+kteÅà je dÄlajà dobÅe, jsou obvykle ti, kteÅà je dÄlajà pÅevážnÄ
pro své
+vlatnà důvody.</p>
+
+<p> TÃm nenà ÅeÄeno, že se hudebnÃci nezajÃmajà o své platy. MnozÃ
si doufajÃ
+vydÄlat hudbou na živobytÃ, takže jà pak budou moct svobodnÄ vÄnovat
svůj
+Äas. Až si vydÄlajà dost na živobytÃ, budou dÄlat hudbu tak dobÅe, jak
jen
+dokážou. Můžeme jim pÅát, aby si vydÄlali o nÄco vÃc, než jen dost,
aby
+mohli žÃt stejnÄ dobÅe, jako vÄtÅ¡ina AmeriÄanů. Ale nabÃdnout jim
vÃce
+bohatstvÃ, tÃm zÃská veÅejnost máloâje to záležitost klesajÃcÃch
výnosů.</p>
+
+<p>S tÃmto pochopenÃm si pÅedstavme, jak by mohlo být zdanÄnà pásek DAT
+navrženo, aby sloužilo zamýšlenému úÄelu copyrightu.</p>
+
+<h3>Kdo by mÄl finance dostat</h3>
+
+<p>Jestliže je důvodem danÄ z DAT lepÅ¡Ã odmÄna hudebnÃků a
skladatelů, pak by
+vÅ¡echny vybrané penÃze mÄly jÃt jimâne jen 43 procent. HudebnÃci a
+skladatelé jsou jedinÃ, kteÅà doopravdy tvoÅà hudbu. V zásadÄ bychom to
+mohli dÄlat zcela bez nahrávacÃch spoleÄnostÃ.</p>
+
+<p>Nahrávacà spoleÄnosti poskytujà užiteÄnou službu: rozÅ¡iÅujà kopie
nahrávek
+hudby, obvykle ve vysoké kvalitÄ. Tato služba je Å¡iroce využÃvána a
+pravdÄpodobnÄ tak i zůstane. A je pravda, že kupujÃcà nahrávek by mÄl
za
+tuto službu platit. Ale posluchaÄi vytváÅejÃcà kopie pro sebe, nebo své
+pÅátele, totu službu nespotÅebovávajÃ; pouze užÃvajà práci
hudebnÃků a
+skladatelů. Nahrávacà spoleÄnosti k tomu pÅispÃvajà jen tak mimochodem a
+jejich role nenà esenciálnÃ.</p>
+
+<h3>RozdÄlovánà financÃ</h3>
+
+<p>Jaký dÃl pÅÃjmů z danÄ by mÄl každý hudebnÃk Äi skladatel
dostat? Návrh
+nahrávacÃch spoleÄnostà by rozdÄlil penÃze proporcionálnÄ dle prodeje
+nahrávek.</p>
+
+<p>VÃce ménÄ dává smysl rozdÄlovat finance podle toho, jako moc je
hudebnÃkova
+práce kopÃrována. Ale pÅÃsná proporcionalita nenà nejlepÅ¡Ã
+rozdÄlenÃ. Jestliže každý hudebnÃk dostane podÃl pÅÃsnÄ podle
proporcÃ
+kopÃrovánà jeho, Äi jejÃ, hudby, pak velký podÃl obohatà nÄkolik málo
+supervÄzd jÄÅ¡tÄ vÃce, než jsou teÄ. Toto moc nepodpoÅà hudebnÃ
kulturu, nebo
+rozmanitost.</p>
+
+<p>Můžeme podpoÅit hudbu mnohem efektivnÄji tÃm, že podÃl z pÅÃjmu z
danÄ
+kteréhokoliv hudebnÃka se bude zužovat, jak porostou kopie. Mohli bychom
+napÅÃklad spoÄÃtat âdané množstvà kopiÃâ, které se bude po
pÅekroÄenÃ
+urÄitého bodu zvyÅ¡ovat mnohem pomaleji, než aktuálnà množstvÃ.</p>
+
+<p>ÃÄinek zužovánà rozprostÅe penÃze mnohem Å¡ÃÅeji, podporujÃc
vÃce hudebnÃků
+na adekvátnÃm standardu životnà úrovnÄ. To podpoÅà rozliÄnost, což
je to, co
+má být úÄelem copyrightu.</p>
+
+<p>Vláda USA již zavedla program financovánà diverzity v umÄnÃch: <abbr
+title="National Endowment for the Arts">NEA</abbr>. Avšak granty NEA
+vyžadujà plnou moc, která je Äinà stÅedem kontroverznosti, nÄkdy proto,
že
+nÄkolik Älenů veÅejnosti silnÄ nemá rádo umÄlecká dÃla, a nÄkdy
proto, že
+témÄÅ každý je ÄásteÄnÄ rád má. RozÅ¡iÅovánà danÄ z DAT bude
mÃt také úÄinek
+na podpoÅe ménÄ populárnÃch hudebnÃků. Nebude vÅ¡ak podporovat
hudebnÃky,
+jejichž dÃla nemá rád nikdo. NavÃc, dokud vyžaduje žádnou volnost,
žádné
+svévolné rozhodnutÃ, je zde málo prostoru pro námitky na úÄet nÄjakého
+konkrétnÃho pÅÃpadu.</p>
+
+<h3>Encouraging home copying</h3>
+
+<p>Návrh nahrávacÃch spoleÄnostà zahrnuje požadavek na ztÞenÃ
vytváÅenà kopiÃ
+domácÃmi posluchaÄi. KonkrétnÄ vyžaduje, aby spotÅebitelská
zaÅÃzenà DAT
+odmÃtaly kopÃrovat kopie vytvoÅené na spotÅebitelských zaÅÃzenÃch
+DAT. Argument pro tento požadavek je založen na domnÄnce, že domácÃ
+kopÃrovánà je jaksi nepoctivé.</p>
+
+<p>DÅÃve to mnoho lidà považovalo za nepoctivé, protože to snižovalo
pÅÃjmy
+hudebnÃků. DaÅ z DAT Äinà tento důvod pÅekonaným. Jak jednou domácÃ
+kopÃrovánà pÅispÄje k pÅÃjmu hudebnÃků, skrze daÅ z DAT, důvod k
odrazovánÃ
+od domácÃho kopÃrovánà zmizÃ.</p>
+
+<p>TudÞ, je-li daÅ z DAT pÅijata, schopnost kopÃrovat pásky DAT by
nemÄla být
+omezována. Domácà kopÃrovánà je úÄelnÄjÅ¡Ã, než nahrávacÃ
spoleÄnosti a
+obchody s nahrávkami; milovnÃci hudby by mÄli být podporováni v
použÃvánÃ
+domácÃho kopÃrovánÃ, jak je jen možné.</p>
+
+<h3>MÄÅenà užità každé hudebnà skladby</h3>
+
+<p>Dnes je témÄÅ veÅ¡kerá nahraná hudba ve Spojených Státech kupována v
+obchodech s nahrávkami; domácà kopÃrovánà netvoÅà než malý zlomek. To
+pravdÄpodobnÄ jeÅ¡tÄ dlouho zůstane pravdou, protože obchody s nahrávkami
+nabÃzejà mÃsto, kam ÄlovÄk může pÅijÃt hledat konkrétnà skladbu,
nebo
+procházet Å¡iroký výbÄr. Pokud toto zůstává pravdou, můžeme zpravidla
dost
+dobÅe odhadnout posluchaÄstvo dané skladby spoÄÃtánÃm prodaných
nahrávek.</p>
+
+<p>Nakonec se může domácà kopÃrovánà stát tak rozÅ¡ÃÅeným, že
odhadovánà jeho
+rozsahu z poÄtu prodejů se může stát nevyhovujÃcÃm. Je to již
nevyhovujÃcÃ
+pro hudebnÃky, kteÅà šÃÅà nezávisle bez pomoci nahrávacÃch
spoleÄnostÃ; a
+jestliže nÄjaký hudebnÃk potÅebuje dalÅ¡Ã podporu, tyto jsou
+jediné. PotÅebujeme jiný způsob odhadovánà užÃvánà jakýchkoliv
daných
+skladeb, kvůli rozdÄlenà financà z danÄ.</p>
+
+<p>Můžeme provádÄt tyto odhady výzkumem. Äas od Äasu by se výzkumnÃci
ptali
+náhodnÄ vybraných Älenů veÅejnosti, aby ukázali, jaké kopie
copyrightované
+hudby si poÅÃdili. Dotázanà obÄané by nemuseli odpovÃdat. Ale s
obstaránÃm
+kopià by se nepojily žádné pokuty a vina, takže vÄtÅ¡ina lidà by se na
tom
+ráda podÃlela. FanouÅ¡ci budou doufat, aby byli vybráni, aby tak pÅispÄli
k
+souÄtu pro jejich oblÃbené hudebnà skupiny.</p>
+
+<p>ProvádÄnà výzkumu by mohlo být z důvodu vÄtšà úÄinnosti a
Å¡ÃÅi (a tudÞ
+pÅesnosti) automatizované. Výzkumný úÅad by mohl rozesÃlat poÅ¡tou
vybraným
+úÄastnÃkům pamÄÅ¥ové karty pro Ätenà a zápis, ti by je pÅechodnÄ
pÅipojily k
+jejich jednotkám DAT a poté by je zaslaly zpátky. Se správným navrženÃm
by
+výzkumný úÅad nÄmÄl způsob, jak poznat, kdo zaslal nÄjakou konkrétnÃ
kartu,
+a tudÞ i informaci, kdo co okopÃroval, ale poÅád by mÄl pÅesný
souÄet.</p>
+
+<h3>ZávÄr</h3>
+
+<p>Nahrávacà spoleÄnosti navrhly výteÄné schéma zdanÄnà veÅejnosti
na zvýšenÃ
+jejich vlastnÃch pÅÃjmů, avÅ¡ak to nenà pravý úÄel copyrightu.
UpÅenÃm
+pozornosti na cÃle copyrightu, spÃÅ¡e než na bývalou myÅ¡lenku, můžeme
+navrhnout systém podporujÃcà hudebnÃky a dávajÃcà obÄanům plnou
svobodu
+kopÃrovat hudbu dle jejich pÅánÃ.</p>
+
+<h3>Co můžete udÄlat</h3>
+
+<p>[Tato sekce již dnes nenà použitelná; je pÅÃliÅ¡ pozdÄ, protože
daÅ z DAT
+byla navržena, byla již schválena a podepsána.]</p>
+
+<p>Lobisté nahrávacÃch spoleÄnostà se Äinili, aby proÅ¡la jejich forma
danÄ z
+DAT. Je zde málo organizovaná opozice a málo veÅejných debat. Jejich
návrh
+zákona již byl zaslán výboru v Senátu.</p>
+
+<p>Tento Älánek navrhuje alternativu k plánu nahrávacÃch spoleÄnostÃ.
Kvůli
+této alternativÄ, Äi jiným alternativám, musÃme nejprve pÅedejÃt
ukvapenému
+pÅijetà plánu nahrávacÃch spoleÄnostÃ. Na pomoc dosáhnutà tohoto,
pište
+prosÃm dopisy na:</p>
+
+<blockquote>
+<p>Congressman Barney Frank<br />
+437 Cherry St<br />
+West Newton, MA 02165</p>
+<p>Senator Metzenbaum<br />
+United States Senate<br />
+Washington, DC 20510</p>
+<p>House Subcommittee on Intellectual Property<br />
+House of Representatives<br />
+Washington, DC 20515</p>
+</blockquote>
+
+<p>Naléhejte na Kongres, aby odmÃtl návrh zákona nahrávacÃch
spoleÄnostÃ, takže
+může být zvážena tato a dalšà alternativy. Zabere pouze pár minut
napsat
+krátký dopis, ale v kombinaci s dopisy ostatnÃch lidà to může udÄlat
velký
+kus dobra.</p>
+
+<p>Pokud znáte nÄjaké hudebnÃky, skladatele, nebo textaÅe, dejte jim kopie
+tohoto Älánku. Mnoho hudebnÃků preferuje tuto alternativu pÅed daÅovým
+plánem nahrávacÃch spoleÄnostà a jsou silnÄ motivovánà k jednánà na
jejich
+záležitosti.</p>
+
+<div class="translators-notes">
+
+<!--TRANSLATORS: Use space (SPC) as msgstr if you don't have notes.-->
+ </div>
+</div>
+
+<!-- for id="content", starts in the include above -->
+<!--#include virtual="/server/footer.cs.html" -->
+<div id="footer">
+<div class="unprintable">
+
+<p>Dotazy ohlednÄ FSF a GNU prosÃm posÃlejte na <a
+href="mailto:address@hidden";><address@hidden></a>. Jsou tu i <a
+href="/contact/">dalÅ¡Ã možnosti jak kontaktovat</a> nadaci FSF. OhlednÄ
+nefunkÄnÃch odkazů a dalÅ¡Ãch návrhů nebo oprav se prosÃm obracejte na
<a
+href="mailto:address@hidden";><address@hidden></a>.</p>
+
+<p>
+<!-- TRANSLATORS: Ignore the original text in this paragraph,
+ replace it with the translation of these two:
+
+ We work hard and do our best to provide accurate, good quality
+ translations. However, we are not exempt from imperfection.
+ Please send your comments and general suggestions in this regard
+ to <a href="mailto:address@hidden";>
+
+ <address@hidden></a>.</p>
+
+ <p>For information on coordinating and submitting translations of
+ our web pages, see <a
+ href="/server/standards/README.translations.html">Translations
+ README</a>. -->
+Pracujeme tvrdÄ a dÄláme to nejlepÅ¡Ã, abychom vám pÅinesli pÅesné a
kvalitnÃ
+pÅeklady. NicménÄ i my můžeme udÄlat chybu. VaÅ¡e komentáÅe a návrhy
na
+vylepÅ¡enà vÃtáme na adrese <a href="mailto:address@hidden";>
+<address@hidden></a>.</p> <p>PÅeÄtÄte si prosÃm <a
+href="/server/standards/README.translations.html">PÅÃruÄku
pÅekladatele</a>,
+kde se dozvÃte, jak koordinovat svoji práci a posÃlat pÅeklady tohoto
+Älánku.</p>
+</div>
+
+<p>Copyright © 1992 Richard M. Stallman</p>
+
+<p>Tato stránka je vydána pod licencà <a rel="license"
+href="http://creativecommons.org/licenses/by-nd/3.0/us/";>Creative Commons
+Attribution-NoDerivs 3.0 United States License</a>.</p>
+
+<!--#include virtual="/server/bottom-notes.cs.html" -->
+<div class="translators-credits">
+
+<!--TRANSLATORS: Use space (SPC) as msgstr if you don't want credits.-->
+ </div>
+
+<p class="unprintable"><!-- timestamp start -->
+Aktualizováno:
+
+$Date: 2017/02/01 17:03:11 $
+
<!-- timestamp end -->
-<HR>
-</BODY>
-</HTML>
+</p>
+</div>
+</div>
+</body>
+</html>
Index: philosophy/freedom-or-power.cs.html
===================================================================
RCS file: /webcvs/www/www/philosophy/freedom-or-power.cs.html,v
retrieving revision 1.2
retrieving revision 1.3
diff -u -b -r1.2 -r1.3
--- philosophy/freedom-or-power.cs.html 30 Dec 2011 05:18:36 -0000 1.2
+++ philosophy/freedom-or-power.cs.html 1 Feb 2017 17:03:11 -0000 1.3
@@ -1,196 +1,190 @@
-<!DOCTYPE html PUBLIC "-//IETF//DTD HTML 2.0//EN">
-<HTML>
-<HEAD>
-<meta http-equiv="Content-Type" content="text/html; charset=iso-8859-2">
-<TITLE>Svoboda èi moc? - GNU projekt - Nadace pro svobodný software
(FSF)</TITLE>
-<LINK REV="made" HREF="mailto:address@hidden";>
-<META HTTP-EQUIV="Keywords"
-CONTENT="GNU, FSF, Nadace pro svobodný software , Linux, obecné, veøejnost,
licence
-, gpl, general public license, svoboda, software, moc, práva">
-<META HTTP-EQUIV="Description" CONTENT="V eseji ,,Svoboda èi moc?''
-diskutují Bradley M. Kuhn a Richard M. Stallman o dùvodech,
-proè hnutí svobodného software neprosazuje takzvanou svobodu výbìru jakékoli
-licence pro software, který pí¹ete.">
-</HEAD>
-<BODY BGCOLOR="#FFFFFF" TEXT="#000000" LINK="#1F00FF" ALINK="#FF0000"
VLINK="#9900DD">
-<H2>Svoboda èi moc?</H2>
-<P>
-
-napsali <strong>Bradley M. Kuhn</strong> a <STRONG>Richard M. Stallman</strong>
-
-<p>
-
-<A HREF="/graphics/philosophicalgnu.html">
-<IMG SRC="/graphics/philosophical-gnu-sm.jpg"
-ALT=" [obrázek filozofujícího pakonì] "
- WIDTH="160" HEIGHT="200"></A>
-
-[
-<!-- Please keep this list alphabetical -->
-<!-- PLEASE UPDATE THE LIST AT THE BOTTOM (OR TOP) OF THE PAGE TOO! -->
-<A HREF="/philosophy/freedom-or-power.en.html">Anglicky</A>
- | <A HREF="/philosophy/freedom-or-power.fr.html">Francouzsky</A>
- | <A HREF="/philosophy/freedom-or-power.it.html">Italsky</A>
- | <A HREF="/philosophy/freedom-or-power.pt.html">Portugalsky</A>
-<!-- | A HREF="/boilerplate.LG.html" LANGUAGE /A -->
-<!-- Please keep this list alphabetical -->
-<!-- PLEASE UPDATE THE LIST AT THE BOTTOM (OR TOP) OF THE PAGE TOO! -->
-]
-
-<p>
-
-<center>
- <cite>,,Láska ke svobodì je láskou k druhým; láska k moci
- je láskou k nám samotným.'' -- William Hazlitt</cite>
-</center>
-
-<p>
-
-V hnutí svobodného software usilujeme o svobodu pro u¾ivatele.
-Na¹e názory jsme si vytvoøili na základì uvìdomìní,
-jaké svobody jsou tøeba k dobrému zpùsobu ¾ivota, k tomu,
-aby mohly dobré programy podpoøit spolupráci a komunitu
-zalo¾enou na dobré vùli. Svobody, které u¾ivatel programu
-potøebuje, aby mohl spolupracovat s ostatními,
-blí¾e specifikují <a
- href="/philosophy/free-sw.cs.html">na¹e kritéria
- pro svobodný software</a>.
-
-<p>
-Usilujeme o svobodu pro programátory
-stejnì jako pro ostatní u¾ivatele.
-Vìt¹inu z nás tvoøí programátoøi a svobodu
-chceme stejnì pro sebe jako pro vás.
-Ka¾dý z nás v¹ak pou¾ívá software, kteøí napsali jiní, a my po¾adujeme
-svobodu i na pou¾ívání tohoto software, ne pouze na pou¾ití na¹eho
-vlastního kódu. Usilujeme o svobodu pro v¹echny u¾ivatele,
-a» ji¾ programují èasto, pøíle¾itostnì anebo vùbec ne.
-
-<p>
-
-Na druhou stranu, nepodporujeme jednu z takzvaných ,,svobod'':
-,,svobodu výbìru jakékoli licence na vámi napsaný software.''
-Odmítáme to, proto¾e se jedná o formu moci, nikoli svobody.
-
-<p>
-
-Toto èasto pøehlí¾ené rozli¹ování je rozhodující. Svoboda
-znamená, ¾e mù¾ete dìlat rozhodnutí, která ovlivní pøevá¾nì vás.
-Moc znamená, ¾e mù¾ete dìlat rozhodnutí, která ovlivní více ostatní
-ne¾ vás. Pokud si budeme plést moc se svobodou, sel¾eme pøi podporování
-opravdové svobody.
-
-<p>
-
-Proprietární software znamená uplatòování moci. Zákon o copyrightu
-zaruèuje v dne¹ní dobì tuto moc softwarovým vývojáøùm,
-tak¾e si pouze oni vybírají pravidla, kterými se pak musí øídit
-v¹ichni ostatní. Relativnì malá skupina lidí øe¹í
-základní rozhodnutí týkající se software za v¹echny ostatní
-a to zpravidla odebráním jejich svobody. Pokud
-u¾ivatelé postrádají svobody, které definuje svobodný software,
-nemohou øíci, jak software pracuje, nemohou nacházet chyby
-v ochranných systémech, monitorovat mo¾né viry a wormy, ani
-nezjistí, jaké osobní informace jsou odesílány ven
-(pøípadnì nemohou odesílání zabránit, pøesto¾e to zjistí).
-Dojde-li k problému, nemohou jej opravit. Musí èekat, a¾ vývojáø
-vyu¾ije svou moc a udìlá to.
-Pokud to jednodu¹e není to, co potøebují, nic s tím nenadìlají.
-Nemohou si pomáhat vlastními vylep¹eními.
-
-<p>
-
-Vývojáøi proprietárního software bývají èasto komerèní firmy.
-My, èlenové hnutí za svobodný software, se nestavíme proti
-komerci, ale ji¾ jsme vidìli, co se stane, kdy¾ má komerèní
-firma ,,svobodu'' diktovat u¾ivatele software libovolná pravidla.
-Microsoft je znamenitým, ne v¹ak jediným pøíkladem toho, jak
-mù¾e vést odepøení svobody u¾ivatelùm k pøímé ¹kodì.
-Proprietární software spoleènosti ¹kodí, i kdy¾ se
-nejedná o monopol. A výbìr pána není svobodou.
-
-<p>
-
-Diskuse o právech a pravidlech týkajících se software
-se èasto soustøeïují na zájmy samotných programátorù.
-Na svìtì v¹ak pravidelnì programuje jen málo lidí a je¹tì ménì
-jich vlastní komerèní proprietární firmu.
-Software dnes pou¾ívá a potøebuje celý rozvinutý svìt,
-tak¾e vývojáøi nyní kontrolují zpùsob, jakým
-svìt ¾ije, obchoduje, komunikuje a baví se.
-Slogan ,,svoboda výbìru (pouze pro vývojáøe)'' zkrátka
-etické a politické problémy spojené se software neøe¹í.
-
-<p>
-
-Je-li zdrojový kód zákonem, jak tvrdí profesor
-Lawrence Lessig (ze Stanfordské právnické ¹koly), stojíme pøed
-následující otázkou: kdo by mìl kontrolovat kód, který pou¾íváte
--- vy, anebo hrstka vyvolených? Vìøíme, ¾e máte právo mít kontrolu
-nad vámi pou¾ívaným software, a cílem hnutí svobodného software je vám
-ji dát.
-
-<p>
-
-Vìøíme, ¾e byste to mìli být vy, kdo se rozhodne, jak nalo¾íte
-se software, který pou¾íváte. To ov¹em není v souladu s dne¹ními zákony.
-Dne¹ní zákon o copyrightu nás umis»uje do pozice nadøazené
-pozici u¾ivatelù na¹eho kódu, a» se nám to líbí, èi nikoliv.
-Etickou odpovìdí na tento stav je vyhlá¹ení svobody pro ka¾dého
-u¾ivatele, stejnì jako Listina práv má pou¾ít vládní moc,
-aby zaruèila jednotlivci obèanské svobody. K tomu slou¾í <a
- href="/copyleft/copyleft.cs.html">GNU GPL</a>: dává vám kontrolu
-nad va¹ím pou¾itím software, zatímco vás chrání
-pøed tìmi, kdo by rádi pøevzali tuto kontrolu za vás.
-
-<p>
-
-Více a více u¾ivatelù si uvìdomuje, ¾e zdrojový kód je zákon
-a pøicházejí na to, ¾e si také zaslou¾í svobodu.
-Porozumí tak, jak dùle¾ité jsou svobody, o nì¾ usilujeme, stejnì jako
-stále více u¾ivatelù ocenilo praktickou hodnotu svobodného software,
-který jsme vyvinuli.
-
-<p>
-
-Copyright © 2001 Bradley M. Kuhn a Richard M. Stallman
-<p>
-
-Doslovné kopírování a ¹íøení tohoto dokumentu
-bez licenèního poplatku na jakémkoli médiu je dovoleno pod podmínkou,
-¾e bude zachováno toto upozornìní.
-
-<HR>
-
-[
-<!-- Please keep this list alphabetical -->
-<!-- PLEASE UPDATE THE LIST AT THE BOTTOM (OR TOP) OF THE PAGE TOO! -->
-<A HREF="/philosophy/freedom-or-power.en.html">Anglicky</A>
-| <A HREF="/philosophy/freedom-or-power.fr.html">Francouzsky</A>
-| <A HREF="/philosophy/freedom-or-power.it.html">Italsky</A>
-| <A HREF="/philosophy/freedom-or-power.pt.html">Portugalsky</A>
-<!-- | A HREF="/boilerplate.LG.html" LANGUAGE /A -->
-<!-- Please keep this list alphabetical -->
-<!-- PLEASE UPDATE THE LIST AT THE BOTTOM (OR TOP) OF THE PAGE TOO! -->
-]
-
-<HR>
-
-
-Návrat na <A HREF="/home.cs.html">domovskou stránku GNU</A>.
-<P>
-FSF & GNU informace & otázky na
-<A HREF="mailto:address@hidden";><EM>address@hidden</EM></A>.
-Dal¹í <A HREF="/home.cs.html#ContactInfo">mo¾nost</A> jak kontaktovat FSF.
-<P>
-Komentáøe k tìmto web stránkám na
-<A HREF="mailto:address@hidden";><EM>address@hidden</EM></A>,
-jiné otázky zasílejte na
-<A HREF="mailto:address@hidden";><EM>address@hidden</EM></A>.
-Aktualizováno:
-<!-- timestamp start -->
-$Date: 2011/12/30 05:18:36 $ $Author: ineiev $
+<!--#set var="PO_FILE"
+ value='<a href="/philosophy/po/freedom-or-power.cs.po">
+ https://www.gnu.org/philosophy/po/freedom-or-power.cs.po</a>'
+ --><!--#set var="ORIGINAL_FILE" value="/philosophy/freedom-or-power.html"
+ --><!--#set var="DIFF_FILE" value=""
+ --><!--#set var="OUTDATED_SINCE" value="2009-09-27" -->
+<!--#set var="ENGLISH_PAGE" value="/philosophy/freedom-or-power.en.html" -->
+
+<!--#include virtual="/server/header.cs.html" -->
+<!-- Parent-Version: 1.77 -->
+
+<!-- This file is automatically generated by GNUnited Nations! -->
+<title>Svoboda Äi moc? â Projekt GNU â Nadace pro svobodný
software</title>
+<meta http-equiv="Keywords" content="GNU, FSF, Nadace pro svobodný software ,
Linux, obecné, veÅejnost, licence, gpl, general public license, svoboda,
software, moc, práva" />
+<meta http-equiv="Description" content="V eseji âSvoboda Äi moc?â
diskutujà Bradley M. Kuhn a Richard M. Stallman o důvodech, proÄ hnutÃ
svobodného software neprosazuje takzvanou svobodu výbÄru jakékoli licence
pro software, který pÃÅ¡ete." />
+
+<!--#include virtual="/philosophy/po/freedom-or-power.translist" -->
+<!--#include virtual="/server/banner.cs.html" -->
+<!--#include virtual="/server/outdated.cs.html" -->
+<h2>Svoboda Äi moc?</h2>
+
+<p>
+napsali <strong>Bradley M. Kuhn</strong> a <strong>Richard
+M. Stallman</strong></p>
+
+<blockquote>
+<p>Láska ke svobodÄ je láskou k druhým; láska k moci je láskou k nám
samotným.<br />
+-- William Hazlitt</p>
+</blockquote>
+
+<p>
+V hnutà svobodného software usilujeme o svobodu pro uživatele. Naše názory
+jsme si vytvoÅili na základÄ uvÄdomÄnÃ, jaké svobody jsou tÅeba k
dobrému
+způsobu života, k tomu, aby mohly dobré programy podpoÅit spolupráci a
+komunitu založenou na dobré vůli. Svobody, které uživatel programu
+potÅebuje, aby mohl spolupracovat s ostatnÃmi, blÞe specifikujà <a
+href="/philosophy/free-sw.html">naše kritéria pro svobodný software</a>.</p>
+
+<p>
+Usilujeme o svobodu pro programátory stejnÄ jako pro ostatnÃ
+uživatele. VÄtÅ¡inu z nás tvoÅà programátoÅi a svobodu chceme stejnÄ
pro sebe
+jako pro vás. Každý z nás vÅ¡ak použÃvá software, kteÅà napsali
jinÃ, a my
+požadujeme svobodu i na použÃvánà tohoto software, ne pouze na použitÃ
+naÅ¡eho vlastnÃho kódu. Usilujeme o svobodu pro vÅ¡echny uživatele, aÅ¥ již
+programujà Äasto, pÅÃležitostnÄ anebo vůbec ne.</p>
+
+<p>
+Na druhou stranu, nepodporujeme jednu z takzvaných âsvobodâ: âsvobodu
výbÄru
+jakékoli licence na vámi napsaný software.â OdmÃtáme to, protože se
jedná o
+formu moci, nikoli svobody.</p>
+
+<p>
+Toto Äasto pÅehlÞené rozliÅ¡ovánà je rozhodujÃcÃ. Svoboda znamená,
že můžete
+dÄlat rozhodnutÃ, která ovlivnà pÅevážnÄ vás; moc znamená, že
můžete dÄlat
+rozhodnutÃ, která ovlivnà vÃce ostatnà než vás. Pokud si budeme plést
moc se
+svobodou, selžeme pÅi podporovánà opravdové svobody.</p>
+
+<p>
+Proprietárnà software znamená uplatÅovánà moci. Zákon o copyrightu
zaruÄuje
+v dneÅ¡nà dobÄ tuto moc softwarovým vývojáÅům, takže si pouze oni
vybÃrajÃ
+pravidla, kterými se pak musà ÅÃdit vÅ¡ichni ostatnÃ. RelativnÄ malá
skupina
+lidà ÅeÅ¡Ã základnà rozhodnutà týkajÃcà se software za vÅ¡echny
ostatnà a to
+zpravidla odebránÃm jejich svobody. Pokud uživatelé postrádajà svobody,
+které definuje svobodný software, nemohou ÅÃci, jak software pracuje,
+nemohou nacházet chyby v ochranných systémech, monitorovat možné viry a
+wormy, ani nezjistÃ, jaké osobnà informace jsou odesÃlány ven (pÅÃpadnÄ
+nemohou odesÃlánà zabránit, pÅestože to zjistÃ). Dojde-li k problému,
+nemohou jej opravit. Musà Äekat, až vývojáŠvyužije svou moc a udÄlá
+to. Pokud to jednoduÅ¡e nenà to, co potÅebujÃ, nic s tÃm nenadÄlajÃ.
Nemohou
+si pomáhat vlastnÃmi vylepÅ¡enÃmi.</p>
+
+<p>
+VývojáÅi proprietárnÃho software bývajà Äasto komerÄnà firmy. My,
Älenové
+hnutà za svobodný software, se nestavÃme proti komerci, ale již jsme
vidÄli,
+co se stane, když má komerÄnà firma âsvoboduâ diktovat uživatele
software
+libovolná pravidla. Microsoft je znamenitým, ne vÅ¡ak jediným pÅÃkladem
toho,
+jak může vést odepÅenà svobody uživatelům k pÅÃmé Å¡kodÄ.
ProprietárnÃ
+software spoleÄnosti Å¡kodÃ, i když se nejedná o monopol. A výbÄr pána
nenÃ
+svobodou.</p>
+
+<p>
+Diskuse o právech a pravidlech týkajÃcÃch se software se Äasto
soustÅeÄujÃ
+na zájmy samotných programátorů. Na svÄtÄ vÅ¡ak pravidelnÄ programuje
jen
+málo lidà a jeÅ¡tÄ ménÄ jich vlastnà komerÄnà proprietárnà firmu.
Software
+dnes použÃvá a potÅebuje celý rozvinutý svÄt, takže vývojáÅi nynÃ
kontrolujÃ
+způsob, jakým svÄt žije, obchoduje, komunikuje a bavà se. Slogan
âsvoboda
+výbÄru (pouze pro vývojáÅe)â zkrátka etické a politické problémy
spojené se
+software neÅeÅ¡Ã.</p>
+
+<p>
+Je-li âzdrojový kód zákonemâ, <a href="#f1">(1)</a> stojÃme pÅed
následujÃcÃ
+otázkou: kdo by mÄl kontrolovat kód, který použÃváte â vy, anebo
hrstka
+vyvolených? VÄÅÃme, že máte právo mÃt kontrolu nad vámi použÃvaným
software,
+a cÃlem hnutà svobodného software je vám ji dát.</p>
+
+<p>
+VÄÅÃme, že byste to mÄli být vy, kdo se rozhodne, jak naložÃte se
software,
+který použÃváte. To ovÅ¡em nenà v souladu s dneÅ¡nÃmi zákony. DneÅ¡nÃ
zákon o
+copyrightu nás umisÅ¥uje do pozice nadÅazené pozici uživatelů naÅ¡eho
kódu, ať
+se nám to lÃbÃ, Äi nikoliv. Etickou odpovÄdà na tento stav je
vyhlášenÃ
+svobody pro každého uživatele, stejnÄ jako Listina práv má použÃt
vládnÃ
+moc, aby zaruÄila jednotlivci obÄanské svobody. K tomu sloužà <a
+href="/copyleft/copyleft.html">GNU General Public License</a>: dává vám
+kontrolu nad vaÅ¡Ãm použitÃm software, zatÃmco <a
+href="/philosophy/why-copyleft.html">vás chránà pÅed tÄmi, kdo by rádi
+pÅevzali tuto kontrolu za vás</a>.</p>
+
+<p>
+VÃce a vÃce uživatelů si uvÄdomuje, že zdrojový kód je zákon a
pÅicházejà na
+to, že si také zasloužà svobodu. Porozumà tak, jak důležité jsou
svobody, o
+nÄž usilujeme, stejnÄ jako stále vÃce uživatelů ocenilo praktickou
hodnotu
+svobodného software, který jsme vyvinuli.</p>
+
+<h4>Poznámky pod Äarou</h4>
+
+<a id="f1"></a> William J. Mitchell, <em>City of Bits: Space, Place, and the
+Infobahn </em> (Cambridge, Mass.: MIT Press, 1995), p. 111, jak citoval
+Lawrence Lessig v <em>Code and Other Laws of Cyberspace, Version 2.0</em>
+(New York, NY: Basic Books, 2006), p. 5.
+
+<hr />
+<blockquote id="fsfs"><p class="big">Tato esej vyšla v knize <a
+href="http://shop.fsf.org/product/free-software-free-society/";><cite>Svobodný
+software, Svobodná spoleÄnost: Vybrané eseje Richarda
+M. Stallmana</cite></a> (anglicky).</p></blockquote>
+
+<div class="translators-notes">
+
+<!--TRANSLATORS: Use space (SPC) as msgstr if you don't have notes.-->
+ </div>
+</div>
+
+<!-- for id="content", starts in the include above -->
+<!--#include virtual="/server/footer.cs.html" -->
+<div id="footer">
+<div class="unprintable">
+
+<p>Dotazy ohlednÄ FSF a GNU prosÃm posÃlejte na <a
+href="mailto:address@hidden";><address@hidden></a>. Jsou tu i <a
+href="/contact/">dalÅ¡Ã možnosti jak kontaktovat</a> nadaci FSF. OhlednÄ
+nefunkÄnÃch odkazů a dalÅ¡Ãch návrhů nebo oprav se prosÃm obracejte na
<a
+href="mailto:address@hidden";><address@hidden></a>.</p>
+
+<p>
+<!-- TRANSLATORS: Ignore the original text in this paragraph,
+ replace it with the translation of these two:
+
+ We work hard and do our best to provide accurate, good quality
+ translations. However, we are not exempt from imperfection.
+ Please send your comments and general suggestions in this regard
+ to <a href="mailto:address@hidden";>
+
+ <address@hidden></a>.</p>
+
+ <p>For information on coordinating and submitting translations of
+ our web pages, see <a
+ href="/server/standards/README.translations.html">Translations
+ README</a>. -->
+Pracujeme tvrdÄ a dÄláme to nejlepÅ¡Ã, abychom vám pÅinesli pÅesné a
kvalitnÃ
+pÅeklady. NicménÄ i my můžeme udÄlat chybu. VaÅ¡e komentáÅe a návrhy
na
+vylepÅ¡enà vÃtáme na adrese <a href="mailto:address@hidden";>
+<address@hidden></a>.</p> <p>PÅeÄtÄte si prosÃm <a
+href="/server/standards/README.translations.html">PÅÃruÄku
pÅekladatele</a>,
+kde se dozvÃte, jak koordinovat svoji práci a posÃlat pÅeklady tohoto
+Älánku.</p>
+</div>
+
+<p>Copyright © 2001 Bradley M. Kuhn and Richard M. Stallman</p>
+
+<p>Doslovné kopÃrovánà a Å¡ÃÅenà tohoto dokumentu bez licenÄnÃho
poplatku na
+jakémkoli médiu je dovoleno pod podmÃnkou, že bude zachováno toto
+upozornÄnÃ.</p>
+
+<!--#include virtual="/server/bottom-notes.cs.html" -->
+<div class="translators-credits">
+
+<!--TRANSLATORS: Use space (SPC) as msgstr if you don't want credits.-->
+ </div>
+
+<p class="unprintable"><!-- timestamp start -->
+Aktualizováno:
+
+$Date: 2017/02/01 17:03:11 $
+
<!-- timestamp end -->
-<HR>
-</BODY>
-</HTML>
+</p>
+</div>
+</div>
+</body>
+</html>
Index: philosophy/free-software-for-freedom.cs.html
===================================================================
RCS file: /webcvs/www/www/philosophy/free-software-for-freedom.cs.html,v
retrieving revision 1.12
retrieving revision 1.13
diff -u -b -r1.12 -r1.13
--- philosophy/free-software-for-freedom.cs.html 30 Dec 2011 05:18:30
-0000 1.12
+++ philosophy/free-software-for-freedom.cs.html 1 Feb 2017 17:03:11
-0000 1.13
@@ -1,221 +1,424 @@
-<!DOCTYPE html PUBLIC "-//IETF//DTD HTML 2.0//EN">
-<HTML>
-<HEAD>
-<meta http-equiv="Content-Type" content="text/html; charset=iso-8859-2">
-<TITLE>Open Source - GNU projekt - Nadace pro svobodný software (FSF)</TITLE>
-<LINK REV="made" HREF="mailto:address@hidden";>
-<META HTML-EQUIV="Keywords"
- CONTENT="GNU, GNU Project, FSF, Free Software, Free Software Foundation,
- History">
-</HEAD>
-<BODY BGCOLOR="#FFFFFF" TEXT="#000000" LINK="#1F00FF" ALINK="#FF0000"
VLINK="#9900DD">
-<H3>Proè je u¾ívání pojmu ,,Free Software'' (svobodný software) lep¹í ne¾
,,Open Source'' (otevøený zdrojový kód)</H3>
-
-<A HREF="/graphics/philosophicalgnu.html"><IMG
SRC="/graphics/philosophical-gnu-sm.jpg"
- ALT=" [image of a Philosophical Gnu] "
- WIDTH="160" HEIGHT="200"></A>
-
-[ <A HREF="/philosophy/free-software-for-freedom.en.html">Anglicky</A>
-| <A HREF="/philosophy/free-software-for-freedom.fr.html">Francouzsky</A>
-| <A HREF="/philosophy/free-software-for-freedom.it.html">Italsky</A>
-| <A HREF="/philosophy/free-software-for-freedom.ko.html">Korejsky</A>
-| <A HREF="/philosophy/free-software-for-freedom.ru.html">Rusky</A> ]
-
-<P>
-
-V roce 1998 nìkteøí lidé ze spoleèenství svobodného softwaru zaèali u¾ívat
-pojem <A HREF="http://www.opensource.org/";>,,open source software''</A>
-(software s otevøeným zdrojovým kódem) místo
-<A HREF="/philosophy/free-sw.cs.html">,,free software''</A>
-(svobodný software), aby popsali, co vytváøejí.
-
-<P>
-Aèkoli vám svobodný software, a» se nazývá jakkoli, poskytuje stejnou svobodu,
-velký rozdíl èiní, který pojem u¾íváme: rùzná slova <em>sdìlují rùzné my¹lenky
-</em>. Pojem ,,open source'' (otevøený zdrojový kód) brzy zaèal být spojován
-s jiným pøístupem, jinou filozofií, jinými hodnotami a zvlá¹tì
-jinými kritérii, pro které licence je pøijatelný. Hnutí svobodný software
-a hnutí Open Source (otevøený zdrojový kód) jsou dnes fakticky
-<A HREF="#relationship"> oddìlená hnutí </A>, aèkoli spoleènì mù¾eme
-pracovat a pracujeme na konkrétních projektech.
-
-<P>
-
-Tento èlánek popisuje, proè pou¾ívání pojmu ,,open source'' neøe¹í
-¾ádné problémy, ale ve skuteènosti dal¹í vytváøí. To je dùvodem,
-proè je lep¹í zùstat u ,,svobodného software''.
-
-<H4>Dvojznaènost</H4>
-
-Pojem ,,free software'' (svobodný software) je problematický kvùli své
dvojznaènosti: Nezamý¹lený význam, ,,software, který mù¾ete získat za nulovou
cenu'', se k pojmu hodí stejnì jako zamý¹lený význam, software, který
poskytuje u¾ivateli urèité svobody. Vìnovali jsme se tomuto problému
a zveøejnili jsme <A HREF="/philosophy/free-sw.cs.html">preciznìj¹í
definici svobodného softwaru</A>, ale nejedná se o dokonalé øe¹ení; nemù¾e
úplnì odstranit zmínìný problém. Jiný nedvojznaèný pojem by byl lep¹í, kdyby
nepøiná¹el dal¹í potí¾e.
-
-<P>
-
-Posuzovali jsme mnoho alternativ, které lidé navrhovali, a aè nìkteré se
zmínìnému problému vyhýbají, pøiná¹ejí jiné potí¾e; ¾ádná není ta úplnì
,,pravá'', ¾e by její pøijetí bylo dobrý nápad. Ka¾dá navrhovaná náhrada za
,,free
-software'' má podobný problém sémantického rázu anebo hor¹í.
-A to se týká i ,,open source software''.
-
-<P>
-[V èe¹tinì, jak jste si jistì v¹imli, tento problém nemáme. Mù¾eme naprosto
-klidnì pou¾ívat termín ,,svobodný software'' a nemusíme se bát nìjaké
-nechtìné zámìny významu. Proto vám také doporuèuji jej pou¾ívat a nevypùjèovat
-si anglické výrazy o kterých víme, ¾e jsou problematické. Podrobnìj¹í
-informace naleznete na
-<a href="http://svobodnysoft.zde.cz";>http://svobodnysoft.zde.cz</a>.
--- pozn. korek.]
-
-<P>
-Samozøejmým významem ,,open source software'' je: ,,Mù¾ete se podívat do
zdrojového kódu.'' To je mnohem slab¹í mìøítko ne¾ ,,free software''; tento
význam zahrnuje svobodný software, ale také <A
HREF="/philosophy/categories.cs.html#semi-freeSoftware"> èásteènì svobodné
programy</A> jako Xv a ov¹em nìkteré <A
HREF="/philosophy/categories.cs.html#ProprietarySoftware">proprietární
programy</A> vèetnì Qt v rámci jeho originální licence (døíve QPL).
-
-<P>
-
-Z tohoto samozøejmého významu ,,open source'' neplyne, co jeho obhájci
zamý¹lejí. (Jejich ,,oficiální'' definice je mnohem bli¾¹í pojmu ,,svobodný
software''.) Výsledkem je, ¾e vìt¹ina lidí ¹patnì rozumí tomu, èeho se
zastávají. Neal Stephenson definoval ,,open source'' takto:
-
-<P>
-
-<quot>
-Linux je ,,open source'' software (software s otevøeným zdrojovým kódem)
a to jednodu¹e znamená, ¾e kdokoliv mù¾e získat kopie souborù s jeho
zdrojovým kódem.
-</quot>
-
-<P>
-
-Nemyslím si, ¾e by po zralé úvaze shledal, ¾e zamítá nebo popírá
,,oficiální''definici. Myslím, ¾e jednodu¹e uplatnil zvyklosti anglického
jazyka, aby vyjádøil význam toho pojmu. <A
HREF="http://da.state.ks.us/itec/TechArchPt6ver80.pdf";>Kansaský stát</A>
zveøejnil podobnou definici:
-
-<P>
-
-<quot>
-OSS (open-source software) je software, jeho¾ zdrojový kód je volnì
a veøejnì pøístupný, aèkoli jednotlivá licenèní ujednání se li¹í podle
toho, co je povoleno
- s takovým kódem dìlat.
-</quot>
-
-<P>
-
-Samozøejmì ¾e lidé kolem open source se s tím pokusili vyrovnat
publikováním pøesné definice pojmu, tak jak jsme to my udìlali pro ,,svobodný
software''.
-
-<P>
-Ale vysvìtlení svobodného softwaru je jednoduché -- ten, kdo sly¹el ,,free
speech, not free beer'' (svoboda projevu, nikoli pivo zadarmo), to ji¾ ¹patnì
nechápe. Neexistuje struèné vysvìtlení oficiální definice ,,open source'',
které by jasnì ukázalo, ¾e ,,pøirozená'' definice je ¹patná.
-
-<H4>Strach ze svobody</H4>
-
-Hlavním argumentem pro pojem ,,open source software'' je, ¾e ,,free software''
(svobodný software) nìkteré lidi znepokojuje. Je to pravda: Mluvení nejen
o výhodách, ale i o svobodì, o etických otázkách,
o odpovìdnosti, nutí lidi, aby pøemý¹leli o vìcech, kterých by radìji
nedbali. To mù¾e pùsobit obtí¾nì a nìkteøí lidé proto tu my¹lenku
zavrhnou. Z toho v¹ak neplyne, ¾e spoleènost bude lep¹í, kdy¾ se
pøestaneme bavit o takových vìcech.
-<P>
-
-Pøed lety zaznamenali vývojáøi svobodného softwaru tuto znepokojenou reakci
a nìkteøí zaèali hledat jiný pøístup, aby se jí vyhnuli. Uvìdomili si, ¾e
pokud budou mlèet o etice a svobodì a budou mluvit pouze
o bezprostøedních praktických výhodách urèitého svobodného softwaru, budou
asi schopni ,,prodávat'' software efektivnìji nìkterým u¾ivatelùm, zejména tìm
z obchodní sféry. Pojem ,,open source'' je nabízen jako zpùsob dìlat víc
ne¾ to, jako zpùsob, jak být ,,pøijatelnìj¹í pro obchodní sféru''.
-<P>
-
-Tento pøístup se v rámci svých mo¾ností ukázal jako úèinný. Mnoho lidí se
dnes rozhoduje pro svobodný software z èistì praktických dùvodù. To je
jistì dobøe, ale není to v¹echno, co bychom mìli dìlat! Pøitahovat u¾ivatele ke
svobodnému softwaru není celá práce, ale jenom první krok.
-<P>
-Døíve nebo pozdìji budou u¾ivatelé pozváni, aby pøe¹li zpátky na proprietární
software kvùli nìjaké praktické výhodì. Nesèetné firmy usilují, aby mohly
nabídnout takové poku¹ení, a proè by je u¾ivatelé odmítali? Jenom
v pøípadì, ¾e by se nauèili <em>ocenit hodnotu svobody</em>, kterou jim
svobodný software nabízí, kvùli nìmu samému. Zále¾í na nás, jestli budeme ¹íøit
tuhle my¹lenku - a v tom pøípadì musíme hovoøit o svobodì. Jistá míra
mlèení vùèi obchdodní sféøe mù¾e být pro komunitu prospì¹ná, ale musíme také
mnoho mluvit o svobodì.
-<P>
-V souèasné dobì hodnì mlèíme ale nemáme dosti svobody mluvit. Vìt¹ina lidí
spojených se svobodným softwarem hovoøí málo o svobodì, obyèejnì proto, ¾e
se sna¾í být ,,pøijatelnìj¹í pro obchodní sféru''. Distributoøi softwaru se
èasto chovají právì takto. Nìkteré distribuce operaèního systému <A
HREF="/gnu/linux-and-gnu.cs.html">GNU/Linux</A> pøidávají proprietární balíèky
k základnímu systému, který je zadarmo, a vybízejí u¾ivatele, aby to
posuzovali jako výhodu spí¹e ne¾ krok zpátky od svobody.
-<P>
-Nedaøí se nám dr¾et krok s pøílivem u¾ivatelù svobodného softwaru, nedaøí
se nám uèit lidi o svobodì a na¹í komunitì, pokud do ní nevstoupí. To
je dùvod, proè software, který není svobodný (jako byl Qt, kdy¾ se stal
populárním) a èásteènì ,,nesvobodné'' distribuce operaèních systémù,
nacházejí tak úrodnou pùdu. Pøestat nyní u¾ívat slovo ,,svobodný'' by bylo
chybou; potøebujeme více, ne ménì, mluvit o svobodì.
-<P>
-Doufejme, ¾e u¾ívání pojmu ,,open source'' skuteènì pøitáhne více u¾ivatelù do
na¹í komunity; ale pokud se tak stane, ostatní z nás budou muset pracovat
o to pilnìji, aby pøedestøeli otázku svobody pozornosti u¾ivatelù. Musíme
øíct: ,,Je to svobodný software a dává vám svobodu!'' Více
a hlasitìji ne¾ kdy pøedtím.
-<P>
-
-<H4><A NAME="newinfeb"> Pomohla by ochranná známka?</A></H4>
-<P>
-Zastánci ,,open source software'' se pokusili z nìho udìlat ochrannou
známku. Øíkali, ¾e jim to umo¾ní zamezit zneu¾ití. Pokus se nezdaøil
a ¾ádost upadla do zapomenutí v roce 1999; a proto právní
postavení ,,open source'' je stejné jako ,,free software'': Neexistuje ¾ádná
závazná <em>právní</em> norma o u¾ívání pojmu. Sly¹el jsem zprávy
o mnoha firmách, které nazvaly balíèky ,,open source'', aèkoli
neodpovídaly oficiální definici; nìkterých pøípadù jsem si sám pov¹iml.
-
-<P>
-Ale èinilo by velký rozdíl u¾ívat pojem, který je ochrannou známkou? Nikoliv
nutnì.
-
-<P>
-Firmy také zveøejòují inzeráty, které pùsobí dojmem, ¾e program je ,,open
source software'', ani¾ by to ov¹em pøímo øekly. Napøíklad jeden inzerát IBM na
program, který neodpovídá oficiální definici, øíká následující:
-
-<quot>
-Jak je bì¾né ve spoleèenství open source, u¾ivatelé ... technologie budou také
schopni spolupracovat s IBM...
-</quot>
-
-<P>
-Tím skuteènì <em>není øeèeno</em>, ¾e program je ''open source'', ale mnoho
ètenáøù si takového detailu nev¹imne. (Mìl jsem si v¹imnout, ¾e IBM se upøímnì
sna¾ilo udìlat z tohoto programu svobodný software a pozdìji pøijalo
novou licenci, která jej neèiní svobodným softwarem a ''open source''; ale
v dobì, kdy byl inzerát vytvoøen, se program jako takový nevymezoval.)
-
-<P>
-A jak Cygnus Solutions, která se formovala jako firma produkující osvobodný
software a následnì odbìhla (pokud je to tak mo¾né øíct)
k proprietárnímu softwaru, inzerovala nìkteré proprietární softwarové
produkty:
-
-<quot>
-Cygnus Solutions je vedoucí na trhu s open source a rozbìhl ji¾ dva
produkty na trhu s GNU/Linuxem.
-</quot>
-
-<P>
-Narozdíl od IBM, Cygnus se nesna¾il udìlat z tìchto balíèkù svobodný
software a ty se nepøibli¾ovaly vymezení pojmu. Ale Cygnus skuteènì
neøekl, ¾e se jedná o ,,open source software'', jen ten pojem pou¾il, aby
uèinil na nepozorné ètenáøe takový dojem.
-
-<P>
-Tato pozorování naznaèují, ¾e ochranná známka by opravdu nevyøe¹ila problémy
s pojmem ,,open source.''
-
-<P>
-
-<H4><A NAME="newinnovember">Neporozumìní ''Open Source''</A></H4>
-<P>
-Definice Open Source je dostateènì jasná a je nabíledni, ¾e jí typický
program, který nepatøí do svobodného softwaru, nevyhovuje. Mysleli byste si
tedy, ¾e ,,Open Source firma'' znamená, ¾e jeden z jejích produktù je
svobodný software (nebo se mu blí¾í), ¾e? Bìda, mnohé firmy se pokou¹ejí dát
tomuto pojmu odli¹ný význam.
-<P>
-
-Na setkání ,,Den vývojáøù Open Source'' v srpnu 1998 nìkteøí
z komerèních vývojáøù uvedli, ¾e zamý¹lejí udìlat jen z èásti své
produkce svobodný software (nebo ,,open source''). Ohnisko jejich obchodních
aktivit je ve vyvíjení proprietárních pøídavkù (software nebo <A
HREF="/philosophy/free-doc.cs.html">pøíruèek</A>), je¾ prodávají u¾ivatelùm
tohoto svobodného softwaru. ®ádají nás, abychom to pova¾ovali za legitimní,
jako to èiní èást na¹í komunity, proto¾e èást penìz je vìnována na vývoj
svobodného softwaru.
-<P>
-Vskutku, tyto firmy se sna¾í získat pøíznivý punc ,,open source'' pro své
proprietární softwarové produkty, právì aè tyto nejsou ,,open source
software'', proto¾e mají nìjaký vztah ke svobodnému softwaru nebo proto¾e
stejná firma také podporuje nìjaký svobodný software. (Jeden zakladatel firmy
øekl zcela otevøenì, ¾e by vlo¾ili do svobodného balíèku, který podporují, tak
málo své práce, jak by komunita zaruèila.
-
-<P>
-V prùbìhu let mnoho firem pøispìlo k vývoji svobodného softwaru. Nìkteré
z tìchto firem v první øadì vyvíjely software, který není svobodný,
ale tyto dvì aktivity byly oddìlené. A proto mù¾eme pominout jejich
,,nesvobodné'' produkty a spolupracovat s nimi na projektech
svobodného softwaru. Posléze jim mù¾eme upøímnì podìkovat za jejich pøispìní
k vývoji svobodného softwaru, ani¾ bychom mluvili o tom, co dìlají
jinak.
-<P>
-Stejný postup nemù¾eme uplatòovat u tìchto nových firem, proto¾e ty
o to nemají zájem. Takové firmy se aktivnì sna¾í vést veøejnost
k tomu, aby si v¹echny jejich aktivity dala dohromady; chtìjí, abychom
pova¾ovali jejich ,,nesvobodný'' software za tak pøíznivý, jako by se jednalo
o opravdový pøíspìvek, aèkoliv jím není. Pøedstavují se jako ,,open source
firmy'' a doufají, ¾e z nich nabudeme pøíznivého dojmu a ¾e
budeme zmateni pøi pou¾ívání tohoto pojmu.
-<P>
-Tato manipulativní praxe by byla neménì ¹kodlivá, kdyby se pøi tom u¾ívalo
pojmu svobodný software. Ale nezdá se, ¾e firmy u¾ívají termín svobodný
software tímto zpùsobem. Nevhodný se jim zdá snad pro své spojení
s idealismem. Pojem ''open source'' této praxi otevøel dveøe.
-<P>
-Hlavní mluvèí na veletrhu vìnovaném operaènímu systému oznaèovanému jako <A
HREF="/gnu/linux-and-gnu.cs.html">Linux</A>, který se uskuteènil koncem roku
1998, zastával rozhodující pozici v pøední softwarové firmì. Byl
pravdìpodobnì pozván kvùli rozhodnutí své firmy ,,podporovat'' tento systém.
®el, jejich podoba ,,podpory'' sestává z vydávání software, který není
svobodný a pracuje s oním systémem, jinými slovy, na¹e komunita je
pou¾ívána jako trh, ale nepøispívá se k vývoji svobodného softwaru.
-<P>
-Øekl: ,,Není mo¾né, abychom z na¹eho produktu udìlali open source, ale
snad z nìj udìláme ,,vnitøní'' open source. Umo¾níme-li zamìstnancùm na¹í
u¾ivatelské podpory pøístup ke zdrojovému kódu, mohli by opravovat chyby pro
zákazníky a my bychom mohli poskytovat lep¹í produkt a lep¹í
slu¾by.'' (Není to pøesná citace, proto¾e jsem si jeho slova nezapsal, ale
vystihuje to podstatu.)
-<P>
-Lidé, kteøí to sly¹eli, mi potom øekli: ,,Nepochopil smysl.'' Ale je to tak?
Jaký smysl nepochopil?
-
-<P>
-Nepominul smysl hnutí open source. Tento smysl neøíká nic o svobodì,
mluví jenom o mo¾nosti pro více lidí, aby se podívali do zdrojového kódu
a pomohli ho zlep¹it, èím¾ je umo¾nìn rychlej¹í a lep¹í vývoj. Ten
èlovìk úplnì pochopil smysl; jeliko¾ nechtìl tento pøístup zavést zcela, vèetnì
u¾ivatelù, zva¾oval jeho èásteèné uplatnìní v rámci firmy.
-<P>
-Smysl, který pominul, je, ¾e ,,open source'' nebylo navr¾eno, aby se
rozrùstalo: smysl, ¾e u¾ivatelé si <em>zaslou¾í</em> svobodu.
-<P>
-©íøení my¹lenky o svobodì je velký úkol - a ten potøebuje va¹i
pomoc. Projekt GNU se bude dr¾et pojmu svobodný software. Pokud cítíte, ¾e
svoboda a spoleèenství jsou dùle¾ité samy o sobì, nejen pro výhody,
které pøiná¹ejí, prosím pøidejte se k nám pou¾íváním pojmu svobodný
software.
-<P>
-
-<H4><A NAME="relationship">Vztah mezi hnutím Free Software a hnutím Open
Source</A></H4>
-<P>
-Tato hnutí jsou podobná dvìma politickým táborùm ve spoleèenství svobodného
softwaru.
-<P>
-Radikální skupiny v 60. letech 20. století si získaly povìst pro
frakcionáøství; organizace se rozdìlily kvùli neshodám o detailech
strategie a vzájemnì se nenávidìly. Souhlasily spolu v základních
principech a nesouhlasily pouze v praktických doporuèeních; ale
vzájemnì se pova¾ovaly za nepøátele a bojovaly zuby nehty. Nakonec, tohle
je obrázek, který si lidé vytvoøili, a» u¾ je èi není pøesný.
-<P>
-Vztah mezi hnutím svobodného softwaru a hnutím Open Source je právì
opakem takové pøedstavy. Nesouhlasíme v základních principech, ale
víceménì souhlasíme v praktických doporuèeních. Proto mù¾eme spolupracovat
a spolupracujeme na mnoha specifických projektech. Neuva¾ujeme
o hnutí Open Source jako o nepøíteli. Nepøítelem je <A
HREF="/philosophy/categories.cs.html#ProprietarySoftware">proprietární
software</A>.
-<P>
-Nejsme proti hnutí Open Source, ale nechceme s nimi být dáváni dohromady.
Pøipou¹tíme, ¾e pøispìlo na¹emu spoleèenství, ale to jsme si sami zalo¾ili.
-Chceme, aby se lidé setkávali s na¹imi vymo¾enostmi, s na¹imi
hodnotami a na¹í filozofií. Chceme být sly¹eni, a ne ukryti za jiný
pohled na vìc.
-<P>
-Tedy, prosím, zmiòujte hnutí svobodného softwaru, kdy¾ mluvíte o práci,
kterou jsme vykonali, a o softwaru, který jsme vyvinuli, jako je
napøíklad operaèní systém <A HREF="/gnu/linux-and-gnu.cs.html">GNU/Linux</A>.
-<P>
-
-<HR>
-
-<H4>Viz té¾ <A HREF="/philosophy/philosophy.cs.html">Dal¹í texty, které si
mù¾ete pøeèíst</A></H4>
-
-<HR>
-
-Návrat na <A HREF="/home.cs.html">domovskou stránku GNU</A>.
-<P>
-FSF & GNU informace & otázky na
-<A HREF="mailto:address@hidden";><EM>address@hidden</EM></A>.
-Dal¹í <A HREF="/home.cs.html#ContactInfo">mo¾nost</A> jak kontaktovat FSF.
-<P>
-Komentáøe k tìmto web stránkám na
-<A HREF="mailto:address@hidden";><EM>address@hidden</EM></A>,
-jiné otázky zasílejte na
-<A HREF="mailto:address@hidden";><EM>address@hidden</EM></A>.
-<P>
-Copyright (C) 1996, 1997, 1998, 1999 Free Software Foundation, Inc.,
-51 Franklin St, Fifth Floor, Boston, MA 02110, USA
-<P>
-Doslovné kopírování a ¹íøení tohoto celého dokumentu na jakémkoliv médiu
-je dovoleno v pøípadì, ¾e tato podmínka bude zachována.<P>
-Updated:
-<!-- timestamp start -->
-$Date: 2011/12/30 05:18:30 $ $Author: ineiev $
+<!--#set var="PO_FILE"
+ value='<a href="/philosophy/po/free-software-for-freedom.cs.po">
+ https://www.gnu.org/philosophy/po/free-software-for-freedom.cs.po</a>'
+ --><!--#set var="ORIGINAL_FILE"
value="/philosophy/free-software-for-freedom.html"
+ --><!--#set var="DIFF_FILE" value=""
+ --><!--#set var="OUTDATED_SINCE" value="2002-08-26" -->
+<!--#set var="ENGLISH_PAGE"
value="/philosophy/free-software-for-freedom.en.html" -->
+
+<!--#include virtual="/server/header.cs.html" -->
+<!-- Parent-Version: 1.79 -->
+
+<!-- This file is automatically generated by GNUnited Nations! -->
+<title>ProÄ je užÃvánà pojmu âsvobodný softwareâ lepÅ¡Ã než
âOpen Sourceâ (otevÅený
+zdrojový kód) â GNU projekt â Nadace pro svobodný software</title>
+
+<!--#include virtual="/philosophy/po/free-software-for-freedom.translist" -->
+<!--#include virtual="/server/banner.cs.html" -->
+<!--#include virtual="/server/outdated.cs.html" -->
+<h2>ProÄ je užÃvánà pojmu âsvobodný softwareâ lepÅ¡Ã než âOpen
Sourceâ (otevÅený
+zdrojový kód)</h2>
+
+<p>
+AÄkoli vám svobodný software, aÅ¥ se nazývá jakkoli, poskytuje stejnou
+svobodu, velký rozdÃl ÄinÃ, který pojem užÃváme: různá slova
<em>sdÄlujÃ
+různé myšlenky</em>.</p>
+
+<p>
+V roce 1998 nÄkteÅà lidé ze spoleÄenstvà svobodného softwaru zaÄali
užÃvat
+pojem â<a href="https://opensource.org/";>open source software</a>â
(software
+s otevÅeným zdrojovým kódem) mÃsto â<a
href="/philosophy/free-sw.html">free
+software</a>â (svobodný software), aby popsali, co vytváÅejÃ. Pojem
âopen
+sourceâ (otevÅený zdrojový kód) brzy zaÄal být spojován s jiným
pÅÃstupem,
+jinou filozofiÃ, jinými hodnotami a zvláštÄ jinými kritérii, pro které
+licence je pÅijatelný. Hnutà svobodný software a hnutà Open Source
(otevÅený
+zdrojový kód) jsou dnes fakticky <a href="#relationship">oddÄlená
hnutÃ</a>,
+aÄkoli spoleÄnÄ můžeme pracovat a pracujeme na konkrétnÃch
projektech.</p>
+
+<h3 id="comparison"></h3>
+
+<p>
+Tento Älánek popisuje, proÄ použÃvánà pojmu âopen sourceâ neÅeÅ¡Ã
žádné
+problémy, ale ve skuteÄnosti dalÅ¡Ã vytváÅÃ. To je důvodem, proÄ je
lepÅ¡Ã
+zůstat u âsvobodného softwareâ.</p>
+
+<h3 id="ambiguity">DvojznaÄnost</h3>
+
+<p>
+Pojem âfree softwareâ (svobodný software) je problematický kvůli své
+dvojznaÄnosti: Nezamýšlený význam, âsoftware, který můžete zÃskat
za nulovou
+cenuâ, se k pojmu hodà stejnÄ jako zamýšlený význam, âsoftware,
který
+poskytuje uživateli urÄité svobodyâ. VÄnovali jsme se tomuto problému a
+zveÅejnili jsme <a href="/philosophy/free-sw.html">preciznÄjÅ¡Ã definici
+svobodného softwaru</a>, ale nejedná se o dokonalé ÅeÅ¡enÃ; nemůže
úplnÄ
+odstranit zmÃnÄný problém. Jiný nedvojznaÄný pojem by byl lepÅ¡Ã, kdyby
+nepÅinášel dalÅ¡Ã potÞe.</p>
+
+<p>
+Posuzovali jsme mnoho alternativ, které lidé navrhovali, a aÄ nÄkteré se
+zmÃnÄnému problému vyhýbajÃ, pÅinášejà jiné potÞe; žádná
nenà ta úplnÄ
+âpraváâ, že by jejà pÅijetà bylo dobrý nápad. Každá navrhovaná
náhrada za
+âfree softwareâ má podobný problém sémantického rázu anebo horÅ¡Ã.
A to se
+týká i âopen source softwareâ. <a href="#tf1">[1]</a></p>
+
+<p>
+SamozÅejmým významem âopen source softwareâ je: âMůžete se podÃvat
do
+zdrojového kódu.â To je mnohem slabÅ¡Ã mÄÅÃtko než svobodný
software; tento
+význam zahrnuje svobodný software, ale také nÄkteré <a
+href="/philosophy/categories.html#ProprietarySoftware">proprietárnÃ
+programy</a> vÄetnÄ Xv a Qt v rámci jeho originálnà licence (dÅÃve
QPL).</p>
+
+<p>
+Z tohoto samozÅejmého významu âopen sourceâ neplyne, co jeho obhájci
+zamýšlejÃ. Výsledkem je, že vÄtÅ¡ina lidà špatnÄ rozumà tomu, Äeho
se
+zastávajÃ. Neal Stephenson definoval âopen sourceâ takto:</p>
+
+<blockquote><p>
+Linux je âopen sourceâ software (software s otevÅeným zdrojovým kódem)
a to
+jednoduÅ¡e znamená, že kdokoliv může zÃskat kopie souborů s jeho
zdrojovým
+kódem.
+</p></blockquote>
+
+<p>
+<!-- The <a href="http://da.state.ks.us/itec/TechArchPt6ver80.pdf";>
+ state of
+Kansas</a> published a similar definition: -->
+NemyslÃm si, že by po zralé úvaze shledal, že zamÃtá nebo popÃrá
+âoficiálnÃâdefinici. MyslÃm, že jednoduÅ¡e uplatnil zvyklosti
anglického
+jazyka, aby vyjádÅil význam toho pojmu. Kansaský stát zveÅejnil podobnou
+definici:
+</p>
+
+<blockquote><p>
+OSS (open-source software) je software, jehož zdrojový kód je volnÄ a
+veÅejnÄ pÅÃstupný, aÄkoli jednotlivá licenÄnà ujednánà se liÅ¡Ã
podle toho,
+co je povoleno s takovým kódem dÄlat.
+</p></blockquote>
+
+<p>
+SamozÅejmÄ Å¾e lidé kolem open source se s tÃm pokusili vyrovnat
publikovánÃm
+pÅesné definice pojmu, tak jak jsme to my udÄlali pro âsvobodný
softwareâ.</p>
+
+<p>
+Ale vysvÄtlenà svobodného softwaru je jednoduché -- ten, kdo slyÅ¡el
âfree
+speech, not free beerâ (svoboda projevu, nikoli pivo zadarmo), to již
Å¡patnÄ
+nechápe. Neexistuje struÄné vysvÄtlenà oficiálnà definice âopen
sourceâ,
+které by jasnÄ ukázalo, že âpÅirozenáâ definice je Å¡patná.</p>
+
+<h3 id="fear">Strach ze svobody</h3>
+
+<p>
+HlavnÃm argumentem pro pojem âopen source softwareâ je, že âfree
softwareâ
+(svobodný software) nÄkteré lidi znepokojuje. Je to pravda: Mluvenà nejen o
+výhodách, ale i o svobodÄ, o etických otázkách, o odpovÄdnosti, nutÃ
lidi,
+aby pÅemýšleli o vÄcech, kterých by radÄji nedbali. To může působit
obtÞnÄ
+a nÄkteÅà lidé proto tu myÅ¡lenku zavrhnou. Z toho vÅ¡ak neplyne, že
+spoleÄnost bude lepÅ¡Ã, když se pÅestaneme bavit o takových vÄcech.</p>
+
+<p>
+PÅed lety zaznamenali vývojáÅi svobodného softwaru tuto znepokojenou
reakci
+a nÄkteÅà zaÄali hledat jiný pÅÃstup, aby se jà vyhnuli. UvÄdomili
si, že
+pokud budou mlÄet o etice a svobodÄ a budou mluvit pouze o bezprostÅednÃch
+praktických výhodách urÄitého svobodného softwaru, budou asi schopni
+âprodávatâ software efektivnÄji nÄkterým uživatelům, zejména tÄm z
obchodnÃ
+sféry. Pojem âopen sourceâ je nabÃzen jako způsob dÄlat vÃc než to,
jako
+způsob, jak být âpÅijatelnÄjÅ¡Ã pro obchodnà sféruâ.</p>
+
+<p>
+Tento pÅÃstup se v rámci svých možnostà ukázal jako úÄinný. Mnoho
lidà se
+dnes rozhoduje pro svobodný software z ÄistÄ praktických důvodů. To je
jistÄ
+dobÅe, ale nenà to vÅ¡echno, co bychom mÄli dÄlat! PÅitahovat uživatele
ke
+svobodnému softwaru nenà celá práce, ale jenom prvnà krok.</p>
+
+<p>
+DÅÃve nebo pozdÄji budou uživatelé pozváni, aby pÅeÅ¡li zpátky na
+proprietárnà software kvůli nÄjaké praktické výhodÄ. NesÄetné firmy
usilujÃ,
+aby mohly nabÃdnout takové pokuÅ¡enÃ, a proÄ by je uživatelé odmÃtali?
Jenom
+v pÅÃpadÄ, že by se nauÄili ocenit hodnotu svobody, kterou jim svobodný
+software nabÃzÃ, kvůli nÄmu samému. Záležà na nás, jestli budeme
Å¡ÃÅit tuhle
+myÅ¡lenku - a v tom pÅÃpadÄ musÃme hovoÅit o svobodÄ. Jistá mÃra
mlÄenà vůÄi
+obchdodnà sféÅe může být pro komunitu prospÄÅ¡ná, ale musÃme také
mnoho
+mluvit o svobodÄ.</p>
+
+<p>
+V souÄasné dobÄ hodnÄ mlÄÃme ale nemáme dosti svobody mluvit. VÄtÅ¡ina
lidÃ
+spojených se svobodným softwarem hovoÅà málo o svobodÄ, obyÄejnÄ
proto, že
+se snažà být âpÅijatelnÄjÅ¡Ã pro obchodnà sféruâ. DistributoÅi
softwaru se
+Äasto chovajà právÄ takto. NÄkteré distribuce operaÄnÃho systému <a
+href="/gnu/linux-and-gnu.html">GNU/Linux</a> pÅidávajà proprietárnÃ
+balÃÄky k základnÃmu systému, který je zadarmo, a vybÃzejà uživatele,
aby
+to posuzovali jako výhodu spÃÅ¡e než krok zpátky od svobody.</p>
+
+<p>
+NedaÅà se nám držet krok s pÅÃlivem uživatelů svobodného softwaru,
nedaÅÃ se
+nám uÄit lidi o svobodÄ a naÅ¡Ã komunitÄ, pokud do nà nevstoupÃ. To je
důvod,
+proÄ software, který nenà svobodný (jako byl Qt, když se stal
populárnÃm) a
+ÄásteÄnÄ ânesvobodnéâ distribuce operaÄnÃch systémů, nacházejÃ
tak úrodnou
+půdu. PÅestat nynà užÃvat slovo âsvobodnýâ by bylo chybou;
potÅebujeme vÃce,
+ne ménÄ, mluvit o svobodÄ.</p>
+
+<p>
+Doufejme, že užÃvánà pojmu âopen sourceâ skuteÄnÄ pÅitáhne vÃce
uživatelů do
+našà komunity; ale pokud se tak stane, ostatnà z nás budou muset pracovat o
+to pilnÄji, aby pÅedestÅeli otázku svobody pozornosti uživatelů. MusÃme
+ÅÃct: âJe to svobodný software a dává vám svobodu!â VÃce a
hlasitÄji než kdy
+pÅedtÃm.</p>
+
+<h3 id="newinfeb">Pomohla by ochranná známka?</h3>
+
+<p>
+Zastánci âopen source softwareâ se pokusili z nÄho udÄlat ochrannou
+známku. ÅÃkali, že jim to umožnà zamezit zneužitÃ. Pokus se nezdaÅil a
+žádost upadla do zapomenutà v roce 1999; a proto právnà postavenà âopen
+sourceâ je stejné jako âfree softwareâ: Neexistuje žádná závazná
právnÃ
+norma o užÃvánà pojmu. SlyÅ¡el jsem zprávy o mnoha firmách, které
nazvaly
+balÃÄky âopen sourceâ, aÄkoli neodpovÃdaly oficiálnà definici;
nÄkterých
+pÅÃpadů jsem si sám povÅ¡iml.</p>
+
+<p>
+Ale Äinilo by velký rozdÃl užÃvat pojem, který je ochrannou známkou?
Nikoliv
+nutnÄ.</p>
+
+<p>
+Firmy také zveÅejÅujà inzeráty, které působà dojmem, že program je
âopen
+source softwareâ, aniž by to ovÅ¡em pÅÃmo Åekly. NapÅÃklad jeden
inzerát IBM
+na program, který neodpovÃdá oficiálnà definici, ÅÃká
následujÃcÃ:</p>
+
+<blockquote><p>
+ Jak je bÄžné ve spoleÄenstvà open source, uživatelé …
technologie
+budou také schopni spolupracovat s IBM…
+</p></blockquote>
+
+<p>
+TÃm skuteÄnÄ <em>nenà ÅeÄeno</em>, že program je âopen sourceâ, ale
mnoho
+ÄtenáÅů si takového detailu nevÅ¡imne. (MÄl jsem si vÅ¡imnout, že IBM se
+upÅÃmnÄ snažilo udÄlat z tohoto programu svobodný software a pozdÄji
pÅijalo
+novou licenci, která jej neÄinà svobodným softwarem a âopen sourceâ;
ale v
+dobÄ, kdy byl inzerát vytvoÅen, se program jako takový nevymezoval.)</p>
+
+<p>
+A jak Cygnus Solutions, která se formovala jako firma produkujÃcà osvobodný
+software a následnÄ odbÄhla (pokud je to tak možné ÅÃct) k
proprietárnÃmu
+softwaru, inzerovala nÄkteré proprietárnà softwarové produkty: </p>
+
+<blockquote><p>
+Cygnus Solutions je vedoucà na trhu s open source a rozbÄhl již dva produkty
+na trhu s GNU/Linuxem.
+</p></blockquote>
+
+<p>
+NarozdÃl od IBM, Cygnus se nesnažil udÄlat z tÄchto balÃÄků svobodný
+software a ty se nepÅibližovaly vymezenà pojmu. Ale Cygnus skuteÄnÄ
neÅekl,
+že se jedná o âopen source softwareâ, jen ten pojem použil, aby uÄinil
na
+nepozorné ÄtenáÅe takový dojem.</p>
+
+<p>
+Tato pozorovánà naznaÄujÃ, že ochranná známka by opravdu nevyÅeÅ¡ila
problémy
+s pojmem âopen source.â</p>
+
+<h3 id="newinnovember">NeporozumÄnà âOpen Sourceâ</h3>
+
+<p>
+Definice Open Source je dostateÄnÄ jasná a je nabÃledni, že jà typický
+program, který nepatÅà do svobodného softwaru, nevyhovuje. Mysleli byste si
+tedy, že âOpen Source firmaâ znamená, že jeden z jejÃch produktů je
svobodný
+software (nebo se mu blÞÃ), že? BÄda, mnohé firmy se pokouÅ¡ejà dát
tomuto
+pojmu odlišný význam.</p>
+
+<p>
+Na setkánà âDen vývojáÅů Open Sourceâ v srpnu 1998 nÄkteÅà z
komerÄnÃch
+vývojáÅů uvedli, že zamýšlejà udÄlat jen z Äásti své produkce
svobodný
+software (nebo âopen sourceâ). Ohnisko jejich obchodnÃch aktivit je ve
+vyvÃjenà proprietárnÃch pÅÃdavků (software nebo <a
+href="/philosophy/free-doc.html">pÅÃruÄek</a>), jež prodávajÃ
uživatelům
+tohoto svobodného softwaru. Žádajà nás, abychom to považovali za
legitimnÃ,
+jako to Äinà Äást naÅ¡Ã komunity, protože Äást penÄz je vÄnována na
vývoj
+svobodného softwaru.</p>
+
+<p>
+Vskutku, tyto firmy se snažà zÃskat pÅÃznivý punc âopen sourceâ pro
své
+proprietárnà softwarové produkty, právÄ aÄ tyto nejsou âopen source
+softwareâ, protože majà nÄjaký vztah ke svobodnému softwaru nebo
protože
+stejná firma také podporuje nÄjaký svobodný software. (Jeden zakladatel
+firmy Åekl zcela otevÅenÄ, že by vložili do svobodného balÃÄku, který
+podporujÃ, tak málo své práce, jak by komunita zaruÄila.</p>
+
+<p>
+V průbÄhu let mnoho firem pÅispÄlo k vývoji svobodného softwaru.
NÄkteré z
+tÄchto firem v prvnà ÅadÄ vyvÃjely software, který nenà svobodný, ale
tyto
+dvÄ aktivity byly oddÄlené. A proto můžeme pominout jejich
ânesvobodnéâ
+produkty a spolupracovat s nimi na projektech svobodného softwaru. Posléze
+jim můžeme upÅÃmnÄ podÄkovat za jejich pÅispÄnà k vývoji svobodného
+softwaru, aniž bychom mluvili o tom, co dÄlajà jinak.</p>
+
+<p>
+Stejný postup nemůžeme uplatÅovat u tÄchto nových firem, protože ty o to
+nemajà zájem. Takové firmy se aktivnÄ snažà vést veÅejnost k tomu, aby
si
+vÅ¡echny jejich aktivity dala dohromady; chtÄjÃ, abychom považovali jejich
+ânesvobodnýâ software za tak pÅÃznivý, jako by se jednalo o opravdový
+pÅÃspÄvek, aÄkoliv jÃm nenÃ. PÅedstavujà se jako âopen source
firmyâ a
+doufajÃ, že z nich nabudeme pÅÃznivého dojmu a že budeme zmateni pÅi
+použÃvánà tohoto pojmu.</p>
+
+<p>
+Tato manipulativnà praxe by byla neménÄ Å¡kodlivá, kdyby se pÅi tom
užÃvalo
+pojmu svobodný software. Ale nezdá se, že firmy užÃvajà termÃn svobodný
+software tÃmto způsobem. Nevhodný se jim zdá snad pro své spojenà s
+idealismem. Pojem âopen sourceâ této praxi otevÅel dveÅe.</p>
+
+<p>
+Hlavnà mluvÄà na veletrhu vÄnovaném operaÄnÃmu systému oznaÄovanému
jako â<a
+href="/gnu/linux-and-gnu.html">Linux</a>â, který se uskuteÄnil koncem roku
+1998, zastával rozhodujÃcà pozici v pÅednà softwarové firmÄ. Byl
+pravdÄpodobnÄ pozván kvůli rozhodnutà své firmy âpodporovatâ tento
+systém. Žel, jejich podoba âpodporyâ sestává z vydávánà software,
který nenÃ
+svobodný a pracuje s onÃm systémem, jinými slovy, naÅ¡e komunita je
použÃvána
+jako trh, ale nepÅispÃvá se k vývoji svobodného softwaru.</p>
+
+<p>
+Åekl: âNenà možné, abychom z naÅ¡eho produktu udÄlali open source, ale
snad z
+nÄj udÄláme âvnitÅnÃâ open source. UmožnÃme-li zamÄstnancům
našà uživatelské
+podpory pÅÃstup ke zdrojovému kódu, mohli by opravovat chyby pro
zákaznÃky a
+my bychom mohli poskytovat lepÅ¡Ã produkt a lepÅ¡Ã služby.â (Nenà to
pÅesná
+citace, protože jsem si jeho slova nezapsal, ale vystihuje to podstatu.)</p>
+
+<p>
+Lidé, kteÅà to slyÅ¡eli, mi potom Åekli: âNepochopil smysl.â Ale je to
tak?
+Jaký smysl nepochopil?</p>
+
+<p>
+Nepominul smysl hnutà Open Source. Tento smysl neÅÃká nic o svobodÄ,
mluvÃ
+jenom o možnosti pro vÃce lidÃ, aby se podÃvali do zdrojového kódu a
pomohli
+ho zlepÅ¡it, ÄÃmž je umožnÄn rychlejÅ¡Ã a lepÅ¡Ã vývoj. Ten ÄlovÄk
úplnÄ
+pochopil smysl; jelikož nechtÄl tento pÅÃstup zavést zcela, vÄetnÄ
+uživatelů, zvažoval jeho ÄásteÄné uplatnÄnà v rámci firmy.</p>
+
+<p>
+Smysl, který pominul, je, že âopen sourceâ nebylo navrženo, aby se
+rozrůstalo: smysl, že uživatelé si <em>zasloužÃ</em> svobodu.</p>
+
+<p>
+Å ÃÅenà myÅ¡lenky o svobodÄ je velký úkol - a ten potÅebuje vaÅ¡i
+pomoc. Projekt GNU se bude držet pojmu svobodný software. Pokud cÃtÃte, že
+svoboda a spoleÄenstvà jsou důležité samy o sobÄ, nejen pro výhody,
které
+pÅinášejÃ, prosÃm pÅidejte se k nám použÃvánÃm pojmu svobodný
software.</p>
+
+<h3 id="relationship">Vztah mezi hnutÃm Free Software a hnutÃm Open
Source</h3>
+
+<p>
+Tato hnutà jsou podobná dvÄma politickým táborům ve spoleÄenstvÃ
svobodného
+softwaru.</p>
+
+<p>
+Radikálnà skupiny v 60. letech 20. stoletà si zÃskaly povÄst pro
+frakcionáÅstvÃ; organizace se rozdÄlily kvůli neshodám o detailech
strategie
+a vzájemnÄ se nenávidÄly. Souhlasily spolu v základnÃch principech a
+nesouhlasily pouze v praktických doporuÄenÃch; ale vzájemnÄ se
považovaly za
+nepÅátele a bojovaly zuby nehty. Nakonec, tohle je obrázek, který si lidé
+vytvoÅili, aÅ¥ už je Äi nenà pÅesný.</p>
+
+<p>
+Vztah mezi hnutÃm svobodného softwaru a hnutÃm Open Source je právÄ opakem
+takové pÅedstavy. NesouhlasÃme v základnÃch principech, ale vÃceménÄ
+souhlasÃme v praktických doporuÄenÃch. Proto můžeme spolupracovat a
+spolupracujeme na mnoha specifických projektech. Neuvažujeme o hnutà Open
+Source jako o nepÅÃteli. NepÅÃtelem je <a
+href="/philosophy/categories.html#ProprietarySoftware">proprietárnÃ
+software</a>.</p>
+
+<p>
+Nejsme proti hnutà Open Source, ale nechceme s nimi být dáváni
+dohromady. PÅipouÅ¡tÃme, že pÅispÄlo naÅ¡emu spoleÄenstvÃ, ale to jsme
si sami
+založili. Chceme, aby se lidé setkávali s našimi vymoženostmi, s našimi
+hodnotami a naÅ¡Ã filozofiÃ. Chceme být slyÅ¡eni, a ne ukryti za jiný
pohled
+na vÄc.</p>
+
+<p>
+Tedy, prosÃm, zmiÅujte hnutà svobodného softwaru, když mluvÃte o práci,
+kterou jsme vykonali, a o softwaru, který jsme vyvinuli, jako je napÅÃklad
+operaÄnà systém <a href="/gnu/linux-and-gnu.html">GNU/Linux</a>.</p>
+
+<!-- The archived version is truncated.
+<p>
+
+Joe Barr wrote an article called
+<a
href="http://web.archive.org/web/20080703140137/http://www.itworld.com/LWD010523vcontrol4";>Live
and
+let license [archived]</a> that gives his perspective on this issue.</p>
+-->
+
+<hr />
+<blockquote id="fsfs"><p class="big">Tato esej vyšla v knize <a
+href="http://shop.fsf.org/product/free-software-free-society/";><cite>Svobodný
+software, Svobodná spoleÄnost: Vybrané eseje Richarda
+M. Stallmana</cite></a> (anglicky).</p></blockquote>
+
+<hr />
+<div class="translators-notes">
+
+<!--TRANSLATORS: Use space (SPC) as msgstr if you don't have notes.-->
+<h4>Poznámky pÅekladatele</h4> <ol> <li id="tf1"> V ÄeÅ¡tinÄ, jak jste si
+jistÄ vÅ¡imli, tento problém nemáme. Můžeme naprosto klidnÄ použÃvat
termÃn
+âsvobodný softwareâ a nemusÃme se bát nÄjaké nechtÄné zámÄny
významu. Proto
+vám také doporuÄuji jej použÃvat a nevypůjÄovat si anglické výrazy o
kterých
+vÃme, že jsou problematické. </li>
+</ol></div>
+</div>
+
+<!-- for id="content", starts in the include above -->
+<!--#include virtual="/server/footer.cs.html" -->
+<div id="footer">
+<div class="unprintable">
+
+<p>Dotazy ohlednÄ FSF a GNU prosÃm posÃlejte na <a
+href="mailto:address@hidden";><address@hidden></a>. Jsou tu i <a
+href="/contact/">dalÅ¡Ã možnosti jak kontaktovat</a> nadaci FSF. OhlednÄ
+nefunkÄnÃch odkazů a dalÅ¡Ãch návrhů nebo oprav se prosÃm obracejte na
<a
+href="mailto:address@hidden";><address@hidden></a>.</p>
+
+<p>
+<!-- TRANSLATORS: Ignore the original text in this paragraph,
+ replace it with the translation of these two:
+
+ We work hard and do our best to provide accurate, good quality
+ translations. However, we are not exempt from imperfection.
+ Please send your comments and general suggestions in this regard
+ to <a href="mailto:address@hidden";>
+
+ <address@hidden></a>.</p>
+
+ <p>For information on coordinating and submitting translations of
+ our web pages, see <a
+ href="/server/standards/README.translations.html">Translations
+ README</a>. -->
+Pracujeme tvrdÄ a dÄláme to nejlepÅ¡Ã, abychom vám pÅinesli pÅesné a
kvalitnÃ
+pÅeklady. NicménÄ i my můžeme udÄlat chybu. VaÅ¡e komentáÅe a návrhy
na
+vylepÅ¡enà vÃtáme na adrese <a href="mailto:address@hidden";>
+<address@hidden></a>.</p> <p>PÅeÄtÄte si prosÃm <a
+href="/server/standards/README.translations.html">PÅÃruÄku
pÅekladatele</a>,
+kde se dozvÃte, jak koordinovat svoji práci a posÃlat pÅeklady tohoto
+Älánku.</p>
+</div>
+
+<p>Copyright © 1998, 1999, 2000, 2001 Free Software Foundation, Inc.</p>
+
+<p>Tato stránka je vydána pod licencà <a rel="license"
+href="http://creativecommons.org/licenses/by-nd/4.0/deed.cs";>Creative
+Commons UveÄte původ-Nezpracovávejte 4.0 Mezinárodnà License</a>.</p>
+
+<!--#include virtual="/server/bottom-notes.cs.html" -->
+<div class="translators-credits">
+
+<!--TRANSLATORS: Use space (SPC) as msgstr if you don't want credits.-->
+ </div>
+
+<p class="unprintable"><!-- timestamp start -->
+Aktualizováno:
+
+$Date: 2017/02/01 17:03:11 $
+
<!-- timestamp end -->
-<HR>
-</BODY>
-</HTML>
+</p>
+</div>
+</div>
+</body>
+</html>
Index: philosophy/linux-gnu-freedom.cs.html
===================================================================
RCS file: /webcvs/www/www/philosophy/linux-gnu-freedom.cs.html,v
retrieving revision 1.7
retrieving revision 1.8
diff -u -b -r1.7 -r1.8
--- philosophy/linux-gnu-freedom.cs.html 11 Sep 2012 05:50:36 -0000
1.7
+++ philosophy/linux-gnu-freedom.cs.html 1 Feb 2017 17:03:11 -0000
1.8
@@ -1,331 +1,274 @@
-<!DOCTYPE html PUBLIC "-//W3C//DTD HTML 3.2 Final//EN">
-<HTML>
-<HEAD>
-<meta http-equiv="Content-Type" content="text/html; charset=iso-8859-2">
-<TITLE>Linux, GNU a svoboda - GNU projekt - Nadace pro svobodný software
(FSF)</TITLE>
-<LINK REV="made" HREF="mailto:address@hidden";>
-<META HTTP-EQUIV="Keywords"
-CONTENT="GNU, FSF, Nadace pro svobodný software, Linux, svoboda, software,
-moc, práva, Richard Stallman, rms, SIGLINUX, Joe Barr">
-<META HTTP-EQUIV="Description" CONTENT="V eseji Linux, GNU
-a svoboda odpovídá Richard M. Stallman na èlánek Joe Barra týkající se
-jednání Nadace pro svobodný software s u¾ivatelskou skupinou Austin Linux.">
-</HEAD>
-<BODY BGCOLOR="#FFFFFF" TEXT="#000000" LINK="#1F00FF" ALINK="#FF0000"
VLINK="#9900DD">
-<H2>Linux, GNU a svoboda</H2>
-<P>
-
-napsal <STRONG>Richard M. Stallman</strong>
+<!--#set var="PO_FILE"
+ value='<a href="/philosophy/po/linux-gnu-freedom.cs.po">
+ https://www.gnu.org/philosophy/po/linux-gnu-freedom.cs.po</a>'
+ --><!--#set var="ORIGINAL_FILE" value="/philosophy/linux-gnu-freedom.html"
+ --><!--#set var="DIFF_FILE" value=""
+ --><!--#set var="OUTDATED_SINCE" value="2006-10-11" -->
+<!--#set var="ENGLISH_PAGE" value="/philosophy/linux-gnu-freedom.en.html" -->
+
+<!--#include virtual="/server/header.cs.html" -->
+<!-- Parent-Version: 1.77 -->
+
+<!-- This file is automatically generated by GNUnited Nations! -->
+<title>Linux, GNU a svoboda â Projekt GNU â Nadace pro svobodný
software</title>
+<meta http-equiv="Keywords"
+ content="GNU, FSF, Nadace pro svobodný software, Linux, svoboda,
software, moc,
+práva, Richard Stallman, rms, SIGLINUX, Joe Barr" />
+<meta http-equiv="Description" content="V eseji Linux, GNU a svoboda
odpovÃdá Richard M. Stallman na Älánek Joe
+Barra týkajÃcà se jednánà Nadace pro svobodný software s uživatelskou
+skupinou Austin Linux." />
+
+<!--#include virtual="/philosophy/po/linux-gnu-freedom.translist" -->
+<!--#include virtual="/server/banner.cs.html" -->
+<!--#include virtual="/server/outdated.cs.html" -->
+<h2>Linux, GNU a svoboda</h2>
<p>
-
-<A HREF="/graphics/philosophicalgnu.html">
-<IMG SRC="/graphics/philosophical-gnu-sm.jpg"
-ALT=" [obrázek filozofujícího pakonì (GNU)] "
- WIDTH="160" HEIGHT="200"></A>
-[ <a href="/philosophy/linux-gnu-freedom.en.html">Anglicky</a> |
- <a href="/philosophy/linux-gnu-freedom.de.html">Nìmecky</a> ]<br><br>
-<p>
+ napsal <strong>Richard M. Stallman</strong></p>
<!--
-<center>
- <cite>Odpovìï Richarda Stallmana na èlánek
- Joe Barra o jednání Nadace pro svobodný software
- s u¾ivatelskou skupinou Austin Linux.</cite>
-</center>
-
-<p>
--->
-
-Proto¾e <a
- href="http://www.linuxworld.com/site-stories/2002/0508.rms.html";>èlánek
- Joe Barra</a> kritizoval mé jednání se SIGLINUXem, chtìl bych
-upøesnit, co se vlastnì stalo, a uvést své stanovisko.
-
-<p>
-
-Kdy¾ mì SIGLINUX pozval, abych pro nìj pøedná¹el, byl
-,,skupinou u¾ivatelù Linuxu''; tj.
-skupinou u¾ivatelù GNU/Linuxu, kteøí nazývají celý systém
-,,Linux''. Proto jsem slu¹nì odpovìdìl, ¾e pokud
-chtìjí, aby pro nì pøedná¹el nìkdo z projektu GNU, mìli by
-s ním zacházet správnì a nazývat celý systém
-,,GNU/Linux''. Takový systém je variantou GNU
-a lidé z GNU projektu jsou jeho hlavními vývojáøi, tudí¾ by mìl být
-podle spoleèenských zvyklostí nazýván jménem, je¾ jsme vybrali my.
-A¾ na výjimky, k nim¾ jsou pádné dùvody, obvykle odmítám
-pøedná¹et pro organizace, které tímto nepøiznávají GNU pøíslu¹né zásluhy.
-Respektuji jejich svobodu projevu, ale i já mám svobodu,
-a to svobodu nepøedná¹et pro nì.
-
-<p>
-
-Jeff Strunk ze SIGLINUXu se následnì pokusil zmìnit politiku této skupiny
-a po¾ádal FSF, aby ji uvedla na své stránce skupin pou¾ívajících GNU/Linux.
-Ná¹ webmaster mu øekl, ¾e ji tam pod jménem ,,SIGLINUX'' nezaøadíme,
-proto¾e z názvu vyplývá, ¾e se jedná o skupinu týkající se Linuxu.
-Strunk navrhl zmìnu názvu na ,,SIGFREE'' a webmaster ji schválil.
-(Podle Barrova èlánku tento návrh odmítl.)
-Nakonec se v¹ak tato skupina rozhodla zùstat u pùvodního názvu
-,,SIGLINUX''.
-
-<p>
-
-V tomto bodì se problém opìt dostal ke mnì a já jim navrhl,
-a» uva¾ují o jiných mo¾ných názvech.
-Je mnoho jmen, která by si mohli vybrat a která by pøitom nenazývala
-systém ,,Linuxem''.
-Doufám, ¾e naleznou nìjaké, které by se jim líbilo.
-Zde, pokud vím, problém zamrzl.
-
-<p>
-
-Je pravda, jak Barr pí¹e, ¾e nìkterým lidem pøipadá toto jednání jako
-,,uplatòování násilí'' srovnatelné s monopolem Microsoftu?
-Pravdìpodobnì ano. Odmítnutí pozvání není násilí, ale lidé, kteøí
-jsou rozhodnuti vìøit tomu, ¾e celý systém je ,,Linux'',
-mají nìkdy podivuhodnì zkreslený pohled. Aby mohli toto jméno
-zdùvodnit, musí vidìt komára jako velblouda a velblouda jako komára.
-Pokud doká¾ete ignorovat fakta a vìøit tomu, ¾e
-celý systém vyvinul Linus Torvalds poèínaje rokem 1991, nebo pokud doká¾ete
-ignorovat va¹e principy spravedlnosti a vìøit, ¾e Torvalds
-by mìl mít plnou zásluhu, pøesto¾e to není jen jeho práce, odtud je ji¾
-jen malý krùèek k tomu, abyste vìøili, ¾e vám <i>dlu¾ím</i> pøedná¹ku,
-kdykoliv si o ni po¾ádáte.
-
-<p>
-
-Jen uva¾te: projekt GNU zaène vyvíjet operaèní systém a o mnoho let pozdìji
-k nìmu pøidá Linus Torvalds jednu dùle¾itou èást. GNU
-projekt øíká: ,,Prosíme o stejnou èást zásluh pro ka¾dého,'' ale Linus
-øíká, ,,Nedávejte jim ani èást zásluh; nazývejte v¹e jen mým jménem!''
-Nyní se v¾ijte do my¹lení èlovìka, který takto vidí tyto
-události a obviòuje GNU projekt z egoismu. Je tøeba silného zaujetí,
-abyste soudili tak drasticky.
-
-<p>
-
-Èlovìk, který je takto zaujatý, mù¾e øíkat o GNU projektu mnoho
-nespravedlivých vìcí a myslet si, ¾e jsou oprávnìné;
-lidé na jeho stranì ho podpoøí, proto¾e se v udr¾ování svého
-pøedsudku chtìjí podpøit.
-Odpùrci mohou být hanobeni; tudí¾, pokud odmítnu úèastnit
-se èinnosti pod záhlavím ,,Linuxu'', mohou se domnnívat, ¾e to
-je neomluvitelné.
-Dávají mi pak odpovìdnost za následky.
-Kdy¾ tolik lidí chce, abych nazýval systém
-,,Linux'', jak si mohu nestì¾ovat, kdy¾ jsem ,,pouze'' zaèal s jeho vývojem?
-Kdy¾ jim pak odmítnu poskytnou pøedná¹ku, jsou z toho ne¹»astní.
-To je násilí, stejnì ¹patné jako Microsoft!
-
-<p>
-
-Mohli byste se nyní divit, proè se tomuto problému nevyhnu
-a nevyvaruji se tak v¹emu tomuhle trápení.
-Kdy¾ mì SIGLINUX pozval, abych pøedná¹el, staèilo jen øíct
-,,Ne, promiòte'' a v¹e by tak skonèilo. Proè jsem to neudìlal?
-Jsem ochotný riskovat, ¾e se dostanu do potí¾í, kdy¾ budu mít ¹anci
-napravit chybu, která nièí úsilí projektu GNU.
+ <p>
-<p>
+ <cite>Richard Stallman's response to Joe Barr's account of the FSF's
+ dealings with the Austin “Linux” users group.</cite></p>
+ -->
+<p>
+ Protože <a href="http://linux.sys-con.com/node/32755";>Älánek Joe Barra</a>
+kritizoval mé jednánà se SIGLINUXem, chtÄl bych upÅesnit, co se vlastnÄ
+stalo, a uvést své stanovisko.</p>
+<p>
+ Když mÄ SIGLINUX pozval, abych pro nÄj pÅednášel, byl âskupinou
uživatelů
+Linuxuâ; tj. skupinou uživatelů GNU/Linuxu, kteÅà nazývajà celý
systém
+âLinuxâ. Proto jsem sluÅ¡nÄ odpovÄdÄl, že pokud chtÄjÃ, aby pro nÄ
pÅednášel
+nÄkdo z projektu GNU, mÄli by s nÃm zacházet správnÄ a nazývat celý
systém
+âGNU/Linuxâ. Takový systém je variantou GNU a lidé z GNU projektu jsou
jeho
+hlavnÃmi vývojáÅi, tudÞ by mÄl být podle spoleÄenských zvyklostÃ
nazýván
+jménem, jež jsme vybrali my. Až na výjimky, k nimž jsou pádné důvody,
+obvykle odmÃtám pÅednášet pro organizace, které tÃmto nepÅiznávajÃ
GNU
+pÅÃsluÅ¡né zásluhy. Respektuji jejich svobodu projevu, ale i já mám
svobodu,
+a to svobodu nepÅednášet pro nÄ.</p>
+<p>
+ Jeff Strunk ze SIGLINUXu se následnÄ pokusil zmÄnit politiku této
skupiny a
+požádal FSF, aby ji uvedla na své stránce skupin použÃvajÃcÃch
+GNU/Linux. Náš webmaster mu Åekl, že ji tam pod jménem âSIGLINUXâ
+nezaÅadÃme, protože z názvu vyplývá, že se jedná o skupinu týkajÃcÃ
se
+Linuxu. Strunk navrhl zmÄnu názvu na âSIGFREEâ a webmaster ji
+schválil. (Podle Barrova Älánku tento návrh odmÃtl.) Nakonec se vÅ¡ak tato
+skupina rozhodla zůstat u původnÃho názvu âSIGLINUXâ.</p>
+<p>
+ V tomto bodÄ se problém opÄt dostal ke mnÄ a já jim navrhl, aÅ¥
uvažujà o
+jiných možných názvech. Je mnoho jmen, která by si mohli vybrat a která
by
+pÅitom nenazývala systém âLinuxemâ. Doufám, že naleznou nÄjaké,
které by se
+jim lÃbilo. Zde, pokud vÃm, problém zamrzl.</p>
+<p>
+ Je pravda, jak Barr pÃÅ¡e, že nÄkterým lidem pÅipadá toto jednánÃ
jako
+âuplatÅovánà násilÃâ srovnatelné s monopolem Microsoftu?
PravdÄpodobnÄ
+ano. OdmÃtnutà pozvánà nenà násilÃ, ale lidé, kteÅà jsou rozhodnuti
vÄÅit
+tomu, že celý systém je âLinuxâ, majà nÄkdy podivuhodnÄ zkreslený
+pohled. Aby mohli toto jméno zdůvodnit, musà vidÄt komára jako velblouda a
+velblouda jako komára. Pokud dokážete ignorovat fakta a vÄÅit tomu, že
celý
+systém vyvinul Linus Torvalds poÄÃnaje rokem 1991, nebo pokud dokážete
+ignorovat vaÅ¡e principy spravedlnosti a vÄÅit, že Torvalds by mÄl mÃt
plnou
+zásluhu, pÅestože to nenà jen jeho práce, odtud je již jen malý
krůÄek k
+tomu, abyste vÄÅili, že vám dlužÃm pÅednášku, kdykoliv si o ni
požádáte.</p>
+<p>
+ Jen uvažte: projekt GNU zaÄne vyvÃjet operaÄnà systém a o mnoho let
pozdÄji
+k nÄmu pÅidá Linus Torvalds jednu důležitou Äást. GNU projekt ÅÃká:
âProsÃme
+o stejnou Äást zásluh pro každého,â ale Linus ÅÃká, âNedávejte
jim ani Äást
+zásluh; nazývejte vÅ¡e jen mým jménem!â Nynà se vžijte do myÅ¡lenÃ
ÄlovÄka,
+který takto vidà tyto události a obviÅuje GNU projekt z egoismu. Je tÅeba
+silného zaujetÃ, abyste soudili tak drasticky.</p>
+<p>
+ ÄlovÄk, který je takto zaujatý, může ÅÃkat o GNU projektu mnoho
+nespravedlivých vÄcà a myslet si, že jsou oprávnÄné; lidé na jeho
stranÄ ho
+podpoÅÃ, protože se v udržovánà svého pÅedsudku chtÄjà podpÅit.
Odpůrci
+mohou být hanobeni; tudÞ, pokud odmÃtnu úÄastnit se Äinnosti pod
záhlavÃm
+âLinuxuâ, mohou se domnnÃvat, že to je neomluvitelné. Dávajà mi pak
+odpovÄdnost za následky. Když tolik lidà chce, abych nazýval systém
âLinuxâ,
+jak si mohu nestÄžovat, když jsem âpouzeâ zaÄal s jeho vývojem? Když
jim pak
+odmÃtnu poskytnou pÅednášku, jsou z toho neÅ¡Å¥astnÃ. To je násilÃ,
stejnÄ
+špatné jako Microsoft!</p>
+<p>
+ Mohli byste se nynà divit, proÄ se tomuto problému nevyhnu a nevyvaruji se
+tak vÅ¡emu tomuhle trápenÃ. Když mÄ SIGLINUX pozval, abych pÅednášel,
staÄilo
+jen ÅÃct âNe, promiÅteâ a vÅ¡e by tak skonÄilo. ProÄ jsem to
neudÄlal? Jsem
+ochotný riskovat, že se dostanu do potÞÃ, když budu mÃt Å¡anci napravit
+chybu, která niÄà úsilà projektu GNU.</p>
+<p>
+ Když tuto variantu systému GNU nazýváme âLinuxâ, nahrává to do
karet lidem,
+kteÅà si si vybÃrajà software pouze na základÄ technických
+pÅednostÃ. NezajÃmá je, zda respektuje jejich svobodu. Lidé, jako je Barr,
+chtÄjà systém âbez ideologieâ a kritizujà kohokoliv, kdo ÅÃká, že
svoboda je
+důležitá. Existujà lidé jako Torvalds, kteÅà budou tlaÄit naÅ¡i
komunitu k
+použÃvánà nesvobodného programu, a vyzývat kohokoli, kdo si stÄžuje,
aby
+ihned poskytl (technicky) lepÅ¡Ã program nebo zmlknul. A jsou lidé, kteÅÃ
+ÅÃkajÃ, že technická rozhodnutà by nemÄla být âpolitizovánaâ
zkoumánÃm
+jejich následků na spoleÄnost.</p>
+<p>
+ V sedmdesátých letech ztratili uživatelé poÄÃtaÄů svobodu
redistribuovat a
+mÄnit software, protože si své svobody nevážili. Nabyli je až v 80. a
+90. letech dÃky skupinÄ idealistů, lidà z projektu GNU. Ti vÄÅili, že
+svoboda Äinà program lepÅ¡Ãm, a pro to, v co vÄÅili, byli ochotni
pracovat.</p>
+<p>
+ Dnes sice ÄásteÄnou svobodu máme, ale ta nenà jistá. Ohrožuje ji <abbr
+title="Consumer Broadband and Digital Television Promotion
+Act">CBDTPA</abbr> (původnÄ <abbr title="Security Systems Standards and
+Certification Act">SSSCA</abbr>), Diskusnà skupina Broadcast âProtectionâ
+(podÃvejte se na <a href="http://www.eff.org/";>http://www.eff.org/</a>),
+která navrhuje zakázat svobodnému software pÅÃstup k pÅenosům
digitálnÃ
+televize Äi softwarové patenty (Evropa nynà zvažuje jejich zavedenÃ). Jsou
+to i non-disclosure agreements Microsoftu na důležité protokoly a také ti,
+kdo se nás pokouÅ¡ejà svést nesvobodným programem, který je âlepÅ¡Ãâ
+(technicky) než dostupné svobodné programy. Pokud si nebudeme svobodu
+dostateÄnÄ bránit, můžeme ji znovu ztratit tak jako poprvé.</p>
+<p>
+ Bude nás dost, kdo se tomu postavÃ? To záležà na mnoha vÄcech. Také
na tom,
+kolik vlivu má projekt GNU a kolik Linus Torvalds. GNU projekt ÅÃká
âVažte
+si svobody!â. Joe Barr ÅÃká, âVybÃrejte si mezi nesvobodnými a
svobodnými
+programy pouze na technickém základÄ!â Pokud lidé oceÅujà Torvaldse
jako
+hlavnÃho vývojáÅe systému GNU/Linux, nenà to jen nepÅesné. Dodává to
+důležitost jeho poselstvÃ, které ÅÃká: ânesvobodný software je
vpoÅádku;
+použÃvám ho a sám ho vyvÃjÃm.â Pokud si uvÄdomà naÅ¡i úlohu, budou
vÃce
+poslouchat nás. Zpráva, kterou Å¡ÃÅÃme my, je: âTento systém existuje
dÃky
+lidem, pro které je svoboda důležitá. PÅipojte se k nám, važte si
svobody a
+spoleÄnÄ ji uhájÃme.â PÅeÄtÄte si <a
+href="/gnu/thegnuproject.html">http://www.gnu.org/gnu/thegnuproject.html</a>
+o historii GNU projektu.</p>
+<p>
+ Když žádám lidi, aby nazývali systém GNU/Linux, nÄkteÅà z nich
odpovÃdajà <a
+href="/gnu/gnu-linux-faq.html">hloupými výmluvami a kritikou</a>. Nic jsme
+vÅ¡ak pravdÄpodobnÄ neztratili, nejspÃÅ¡e byli naÅ¡imi nepÅáteli již
+tehdy. Jinà lidé vÅ¡ak uznávajà mé důvody a použÃvajà toto jméno.
PomáhajÃ
+tak ostatnÃm uvÄdomit si důvody, proÄ GNU/Linux doopravdy existuje. To
+zvyÅ¡uje naÅ¡i schopnost Å¡ÃÅit myÅ¡lenku, že svoboda je důležitou
hodnotou.</p>
+<p>
+ Proto se stavÃm proti zaujatosti, pomluvám a trápenÃ. ZraÅuje to mé
+city. Kdykoliv je ale toto úsilà úspÄÅ¡né, pomáhá kampani projektu GNU
v boji
+za svobodu.</p>
+<p>
+ Protože se tento problém objevil v kontextu Linuxu (jádra) a Bitkeeperu,
+nesvobodného systému pro správu verzÃ, který dnes použÃvá Linus
Torvalds,
+rád bych se vÄnoval i tomuto problému.</p>
+
+<h3 id="bitkeeper">PotÞe s Bitkeeperem</h3>
+<p>
+ Použità Bitkeeperu pro linuxové kódy má vážný dopad na komunitu
svobodného
+software. Každý, kdo důkladnÄ sleduje patche do Linuxu, je nucen
+nainstalovat si nesvobodný program. Musely to udÄlat tucty nebo dokonce
+stovky hackerů kernelu. VÄtÅ¡ina nich sama sebe postupnÄ pÅesvÄdÄuje,
že je
+vpoÅádku použÃvat nesvobodný software, aby se vyhnuli Å¡patnému pocitu z
+toho, že majà na svých poÄÃtaÄÃch Bitkeeper. Co se s tÃm dá
dÄlat?</p>
+<p>
+ JednÃm ÅeÅ¡enÃm je vytvoÅit pro kódy Linuxu jiný repozitáŠa za
použità CVS
+Äi jiného svobodného systému pro správu verzà do nÄj nahrát nové verze
+automaticky. Bitkeeper bychom mohli použÃt k pÅÃstupu k poslednÃm
revizÃm a
+ty pÅevést do CVS repozitáÅe. Tento proces updatu by se mohl spouÅ¡tÄt
+automaticky Äasto.</p>
+<p>
+ FSF to udÄlat nemůže, protože nemůžeme nainstalovat Bitkeeper na naÅ¡e
+poÄÃtaÄe. Nemáme na nich teÄ Å¾Ã¡dný nesvobodný software Äi aplikace a
podle
+naÅ¡ich zásad to tak má být. Práci s tÃmto repozitáÅem by mÄl dÄlat
nÄkdo
+jiný, komu nevadà mÃt na svém poÄÃtaÄi Bitkeeper â nenajde-li nÄkdo
způsob,
+jak to udÄlat za použità svobodného software.</p>
+<p>
+ Samotné zdrojové kódy Linuxu majà jeÅ¡tÄ závažnÄjÅ¡Ã problém s
nesvobodným
+software: vlastnÄ nÄjaký obsahujÃ. NÄkolik ovladaÄů různých
zaÅÃzenÃ
+obsahuje posloupnosti ÄÃsel pÅedstavujÃcà firmwarové programy k
instalovánÃ
+na daném zaÅÃzenÃ. Tyto programy nejsou svobodným software. Pár ÄÃsel k
+uloženà v registru zaÅÃzenà je jedna vÄc, ale podstatné Äásti
programu v
+binárnÃm kódu jsou vÄc druhá.</p>
+<p>
+ PÅÃtomnost tÄchto programů pouze v jejich binárnà formÄ ve
âzdrojovýchâ
+souborech Linuxu vytváÅà druhotný problém: otázku, zda mohou být
linuxové
+binárky vůbec legálnÄ distribuovány. GPL požaduje âúplný
odpovÃdajÃcÃ
+zdrojový kódâ a soubor ÄÃsel nenà zdrojovým kódem. Podle toho
ohrožuje
+pÅidánà takovéto binárky ke zdrojovým kódům Linuxu GPL.</p>
+<p>
+ VývojáÅi Linuxu plánujà pÅemÃstit tyto firmwarové programy do
oddÄlených
+souborů; bude trvat nÄkolik let, než tato myÅ¡lenka dozraje, ale až bude
vše
+hotové, vyÅeÅ¡Ã to tento druhotný problém. Mohli bychom vytvoÅit verzi
+âsvobodného Linuxuâ bez nesvobodných firmwarových souborů. Samo o
sobÄ to
+ale nenà pÅÃliÅ¡ dobré, když vÄtÅ¡ina lidà použÃvá nesvobodnou
âoficiálnÃâ
+verzi Linuxu. K tomu by mohlo snadno dojÃt, neboÅ¥ svobodná verze nebude bez
+nesvobodného firmware na mnoha platformách fungovat. Projekt âsvobodný
+Linuxâ bude muset pÅijÃt na to, co firmware dÄlá a psát pro nÄj
zdrojové
+kódy, snad v assembleru pro jakýkoli zabudovaný procesor, na nÄmž program
+bÄžÃ. Je to odrazujÃcà Äinnost. Bylo by lepÅ¡Ã, kdybychom to dÄlali po
+troÅ¡kách v průbÄhu let než celé naráz. Až budeme shánÄt lidi na tuto
práci,
+budeme muset pÅebÃt myÅ¡lenku Å¡ÃÅenou nÄkterými vývojáÅi Linuxu, že
je
+zbyteÄná.</p>
+<p>
+ Linux, kernel, je Äasto vnÃmán jako vlajková loÄ svobodného software,
+software, pÅesto je jeho souÄasná verze zÄásti nesvobodná. Jak se to
stalo?
+Tento problém, stejnÄ jako rozhodnutà použÃvat Bitkeeper, odrážà postoj
+původnÃho vývojáÅe Linuxu, ÄlovÄka, který se domnÃvá, že technická
vyspÄlost
+je důležitÄjÅ¡Ã než svoboda.</p>
+<p>
+ Historie nás uÄÃ, že si svobody máme vážit, jinak ji ztratÃme.
âNeobtÄžujte
+nás s politikou,â odpovÃdajà ti, kdo se nechtÄjà uÄit.</p>
+
+<div class="translators-notes">
+
+<!--TRANSLATORS: Use space (SPC) as msgstr if you don't have notes.-->
+ </div>
+</div>
+
+<!-- for id="content", starts in the include above -->
+<!--#include virtual="/server/footer.cs.html" -->
+<div id="footer">
+<div class="unprintable">
+
+<p>Dotazy ohlednÄ general FSF a GNU prosÃm posÃlejte na <a
+href="mailto:address@hidden";><address@hidden></a>. Jsou tu i <a
+href="/contact/">dalÅ¡Ã možnosti jak kontaktovat</a> nadaci FSF. OhlednÄ
+nefunkÄnÃch odkazů, jiných oprav a návrhů se prosÃm obracejte na <a
+href="mailto:address@hidden";><address@hidden></a>.</p>
+
+<p>
+<!-- TRANSLATORS: Ignore the original text in this paragraph,
+ replace it with the translation of these two:
+
+ We work hard and do our best to provide accurate, good quality
+ translations. However, we are not exempt from imperfection.
+ Please send your comments and general suggestions in this regard
+ to <a href="mailto:address@hidden";>
+
+ <address@hidden></a>.</p>
+
+ <p>For information on coordinating and submitting translations of
+ our web pages, see <a
+ href="/server/standards/README.translations.html">Translations
+ README</a>. -->
+Pracujeme tvrdÄ a dÄláme to nejlepÅ¡Ã, abychom vám pÅinesli pÅesné a
kvalitnÃ
+pÅeklady. NicménÄ i my můžeme udÄlat chybu. VaÅ¡e komentáÅe a návrhy
na
+vylepÅ¡enà vÃtáme na adrese <a href="mailto:address@hidden";>
+<address@hidden></a>.</p> <p>PÅeÄtÄte si prosÃm <a
+href="/server/standards/README.translations.html">PÅÃruÄku
pÅekladatele</a>,
+kde se dozvÃte, jak koordinovat svoji práci a posÃlat pÅeklady tohoto
+Älánku.</p>
+</div>
+
+<p>Copyright © 2002 Richard M. Stallman</p>
+
+<p>Tato stránka je vydána pod licencà <a rel="license"
+href="http://creativecommons.org/licenses/by-nd/3.0/us/deed.cs";>Creative
+Commons UveÄte autora-Nezpracovávejte 3.0 Spojené státy americké
+License</a>.</p>
+
+<!--#include virtual="/server/bottom-notes.cs.html" -->
+<div class="translators-credits">
-Kdy¾ tuto variantu systému GNU nazýváme ,,Linux'', nahrává to do karet
-lidem, kteøí si si vybírají software pouze na základì technických
-pøedností. Nezajímá je, zda respektuje jejich svobodu.
-Lidé, jako je Barr, chtìjí systém ,,bez ideologie''
-a kritizují kohokoliv, kdo øíká, ¾e svoboda je dùle¾itá.
-Existují lidé jako Torvalds, kteøí budou tlaèit na¹i komunitu k pou¾ívání
-nesvobodného programu, a
-vyzývat kohokoli, kdo si stì¾uje, aby ihned poskytl (technicky) lep¹í
-program nebo zmlknul. A jsou lidé, kteøí øíkají, ¾e technická
-rozhodnutí by nemìla být ,,politizována'' zkoumáním jejich
-následkù na spoleènost.
-
-<p>
-
-V sedmdesátých letech ztratili u¾ivatelé poèítaèù svobodu
-redistribuovat a mìnit software, proto¾e si
-své svobody nevá¾ili.
-Nabyli je a¾ v 80. a 90. letech díky skupinì idealistù,
-lidí z projektu GNU. Ti vìøili, ¾e svoboda èiní program
-lep¹ím, a pro to, v co vìøili, byli ochotni pracovat.
-
-<p>
+<!--TRANSLATORS: Use space (SPC) as msgstr if you don't want credits.-->
+ </div>
-Dnes sice èásteènou svobodu máme, ale ta není jistá. Ohro¾uje ji
-CBDTPA (pùvodnì SSSCA),
-Diskusní skupina Broadcast ,,Protection'' (podívejte se na <a
- href="http://www.eff.org/";>http://www.eff.org/</a>), která
-navrhuje zakázat svobodnému software pøístup k pøenosùm digitální televize èi
-softwarové patenty (Evropa nyní zva¾uje jejich zavedení). Jsou to i
-non-disclosure agreements Microsoftu na dùle¾ité protokoly a také ti,
-kdo se nás pokou¹ejí svést nesvobodným programem, který je ,,lep¹í''
-(technicky) ne¾ dostupné svobodné programy. Pokud si nebudeme svobodu
-dostateènì bránit, mù¾eme ji znovu ztratit tak jako poprvé.
+<p class="unprintable"><!-- timestamp start -->
+Aktualizováno:
-<p>
-
-Bude nás dost, kdo se tomu postaví? To zále¾í na mnoha vìcech. Také na tom,
-kolik vlivu má projekt GNU a kolik Linus Torvalds.
-GNU projekt øíká ,,Va¾te si svobody!''. Joe
-Barr øíká, ,,Vybírejte si mezi nesvobodnými a svobodnými programy pouze
-na technickém základì!'' Pokud lidé oceòují Torvaldse jako hlavního
-vývojáøe systému GNU/Linux, není to jen nepøesné. Dodává to dùle¾itost
-jeho poselství, které øíká: ,,nesvobodný software je vpoøádku;
-pou¾ívám ho a sám ho vyvíjím.''
-Pokud si uvìdomí na¹i úlohu, budou více poslouchat nás.
-Zpráva, kterou ¹íøíme my, je:
-,,Tento systém existuje díky lidem, pro které je svoboda dùle¾itá.
-Pøipojte se k nám, va¾te si svobody a spoleènì ji uhájíme.''
-Pøeètìte si<a
-href="http://www.gnu.org/gnu/the-gnu-project.cs.html";>http://www.gnu.org/gnu/the-gnu-project.cs.html</a>
-o historii GNU projektu.
-
-<p>
-
-Kdy¾ ¾ádám lidi, aby nazývali systém GNU/Linux, nìkteøí z nich
-odpovídají hloupými výmluvami a kritikou. Nic jsme v¹ak pravdìpodobnì
-neztratili, nejspí¹e byli na¹imi nepøáteli ji¾ tehdy.
-Jiní lidé v¹ak uznávají mé dùvody a pou¾ívají toto jméno.
-Pomáhají tak ostatním uvìdomit si dùvody, proè
-GNU/Linux doopravdy existuje. To zvy¹uje na¹i schopnost
-¹íøit my¹lenku, ¾e svoboda je dùle¾itou hodnotou.
-
-<p>
-
-Proto se stavím proti zaujatosti, pomluvám a trápení.
-Zraòuje to mé city. Kdykoliv je ale toto úsilí úspì¹né, pomáhá
-kampani projektu GNU v boji za svobodu.
-
-<p>
+$Date: 2017/02/01 17:03:11 $
-Proto¾e se tento problém objevil v kontextu Linuxu (jádra)
-a Bitkeeperu, nesvobodného systému pro správu verzí, který
-dnes pou¾ívá Linus Torvalds, rád bych se vìnoval i tomuto
-problému.
-
-<p>
-
-<h3>Potí¾e s Bitkeeperem</h3>
-
-<p>
-
-Pou¾ití Bitkeeperu pro linuxové kódy má vá¾ný dopad
-na komunitu svobodného software. Ka¾dý, kdo dùkladnì sleduje
-patche do Linuxu, je nucen nainstalovat si nesvobodný program.
-Musely to udìlat tucty nebo dokonce stovky hackerù kernelu.
-Vìt¹ina nich sama sebe postupnì pøesvìdèuje, ¾e je vpoøádku pou¾ívat
-nesvobodný software, aby se vyhnuli ¹patnému pocitu z toho,
-¾e mají na svých poèítaèích Bitkeeper.
-Co se s tím dá dìlat?
-
-
-<p>
-
-Jedním øe¹ením je vytvoøit pro kódy Linuxu jiný repozitáø a
-za pou¾ití CVS èi jiného svobodného systému pro správu verzí do nìj
-nahrát nové verze automaticky. Bitkeeper bychom mohli pou¾ít
-k pøístupu k posledním revizím a ty pøevést do CVS repozitáøe.
-Tento proces updatu by se mohl spou¹tìt automaticky èasto.
-
-<p>
-
-FSF to udìlat nemù¾e, proto¾e nemù¾eme nainstalovat Bitkeeper
-na na¹e poèítaèe. Nemáme na nich teï ¾ádný nesvobodný software
-èi aplikace a podle na¹ich zásad to tak má být. Práci s tímto repozitáøem
-by mìl dìlat nìkdo jiný, komu nevadí mít na svém poèítaèi
-Bitkeeper -- nenajde-li nìkdo zpùsob, jak to udìlat za pou¾ití
-svobodného software.
-
-<p>
-
-Samotné zdrojové kódy Linuxu mají je¹tì záva¾nìj¹í problém
-s nesvobodným software: vlastnì nìjaký obsahují. Nìkolik
-ovladaèù rùzných zaøízení obsahuje posloupnosti èísel
-pøedstavující firmwarové programy k instalování na daném
-zaøízení. Tyto programy nejsou svobodným software. Pár èísel
-k ulo¾ení v registru zaøízení je jedna vìc, ale podstatné
-èásti programu v binárním kódu jsou vìc druhá.
-
-<p>
-
-Pøítomnost tìchto programù pouze v jejich binární formì
-ve ,,zdrojových'' souborech Linuxu vytváøí druhotný problém:
-otázku, zda mohou být linuxové binárky vùbec legálnì distribuovány.
-GPL po¾aduje ,,úplný odpovídající zdrojový kód''
-a soubor èísel není zdrojovým kódem.
-Podle toho ohro¾uje pøidání
-takovéto binárky ke zdrojovým kódùm Linuxu GPL.
-
-<p>
-
-Vývojáøi Linuxu plánují pøemístit tyto firmwarové programy
-do oddìlených souborù; bude trvat nìkolik let, ne¾ tato my¹lenka
-dozraje, ale a¾ bude v¹e hotové,
-vyøe¹í to tento druhotný problém. Mohli bychom vytvoøit verzi
-,,svobodného Linuxu'' bez nesvobodných firmwarových souborù.
-Samo o sobì to ale není pøíli¹ dobré, kdy¾ vìt¹ina lidí pou¾ívá
-nesvobodnou ,,oficiální'' verzi Linuxu.
-K tomu by mohlo snadno dojít, nebo» svobodná
-verze nebude bez nesvobodného firmware na mnoha platformách
-fungovat. Projekt ,,svobodný Linux''
-bude muset pøijít na to, co firmware dìlá a psát pro nìj zdrojové kódy,
-snad v assembleru pro jakýkoli zabudovaný procesor, na nìm¾ program
-bì¾í. Je to odrazující èinnost. Bylo by lep¹í, kdybychom to dìlali
-po tro¹kách v prùbìhu let ne¾ celé naráz.
-A¾ budeme shánìt lidi na tuto práci, budeme
-muset pøebít my¹lenku ¹íøenou nìkterými vývojáøi Linuxu, ¾e
-je zbyteèná.
-
-<p>
-
-Linux, kernel, je èasto vnímán jako vlajková loï svobodného software,
-software, pøesto je jeho souèasná verze zèásti nesvobodná. Jak se to
-stalo? Tento problém, stejnì jako rozhodnutí pou¾ívat Bitkeeper, odrá¾í
-postoj pùvodního vývojáøe Linuxu, èlovìka, který se domnívá, ¾e
-technická vyspìlost je dùle¾itìj¹í ne¾ svoboda.
-
-<p>
-
-Historie nás uèí, ¾e si svobody máme vá¾it, jinak ji ztratíme.
-,,Neobtì¾ujte nás s politikou,'' odpovídají ti, kdo se nechtìjí uèit.
-
-
-<p>
-
-Copyright © 2002 Richard M. Stallman
-
-<p>
-
-Doslovné kopírování a ¹íøení tohoto dokumentu bez licenèního poplatku
-na jakémkoli médiu je povoleno pod podmínkou, ¾e bude zachováno
-toto upozornìní.
-
-
-<HR>
-
-Podívejte se na na¹e <A HREF="/philosophy/philosophy.cs.html">Dal¹í texty</A>
-<HR>
-
-Návrat na <A HREF="/home.cs.html">domovskou stránku GNU</A>.
-<P>
-FSF & GNU informace & otázky na
-<A HREF="mailto:address@hidden";><EM>address@hidden</EM></A>.
-Dal¹í <A HREF="/home.cs.html#ContactInfo">mo¾nost</A> jak kontaktovat FSF.
-<P>
-Komentáøe k tìmto web stránkám na
-<A HREF="mailto:address@hidden";><EM>address@hidden</EM></A>,
-jiné otázky zasílejte na
-<A HREF="mailto:address@hidden";><EM>address@hidden</EM></A>.
-<P>
-Copyright (C) 1996, 1997, 1998, 1999, 2000 Free Software Foundation, Inc.,
-51 Franklin St, Fifth Floor, Boston, MA 02110, USA
-Updated:
-<!-- timestamp start -->
-$Date: 2012/09/11 05:50:36 $ $Author: ineiev $
<!-- timestamp end -->
-<HR>
-</BODY>
-</HTML>
-
-
+</p>
+</div>
+</div>
+</body>
+</html>
Index: philosophy/microsoft-old.cs.html
===================================================================
RCS file: /webcvs/www/www/philosophy/microsoft-old.cs.html,v
retrieving revision 1.2
retrieving revision 1.3
diff -u -b -r1.2 -r1.3
--- philosophy/microsoft-old.cs.html 30 Dec 2011 05:18:46 -0000 1.2
+++ philosophy/microsoft-old.cs.html 1 Feb 2017 17:03:11 -0000 1.3
@@ -1,116 +1,143 @@
-<!DOCTYPE html PUBLIC "-//IETF//DTD HTML 2.0//EN">
-<HTML>
-<HEAD>
- <meta http-equiv="Content-Type" content="text/html; charset=iso-8859-2">
- <TITLE>Je Microsoft velký satan? - GNU projekt - Nadace pro svobodný
software (FSF)</TITLE>
- <LINK REV="made" HREF="mailto:address@hidden";>
-</HEAD>
-<BODY BGCOLOR="#FFFFFF" TEXT="#000000" LINK="#1F00FF" ALINK="#FF0000"
VLINK="#9900DD">
-<H3>Je Microsoft velký satan?</H3>
-
-<A HREF="/graphics/agnuhead.html"><IMG SRC="/graphics/gnu-head-sm.jpg"
- ALT=" [obrázek hlavy GNU] "
- WIDTH="129" HEIGHT="122"></A>
-
-[
- <A HREF="/philosophy/microsoft-old.en.html">Anglicky</A>
-| <A HREF="/philosophy/microsoft-old.fr.html">Francouzsky</A>
-| <A HREF="/philosophy/microsoft-old.hu.html">Maïarsky</A>
-| <A HREF="/philosophy/microsoft-old.ru.html">Rusky</A>
-| <A HREF="/philosophy/microsoft-old.es.html">Spanelsky</A>
-]
-
-<P>
-Mnoho lidí pøemý¹lí o Microsoftu jako o zrùdné hrozbì softwarového
-prùmyslu. Dokonce existuje kampaò pro <A
-HREF="http://www.vcnet.com/bms";>bojkot Microsoftu</A>. Tyto pocity
-je¹tì zesílily, kdy¾ Microsoft vyjádøil aktivní nepøátelství vùèi svobodnému
-softwaru.
-<P>
-
-Ve Free Software Movement je ná¹ náhled jiný. Vidíme, ¾e
-Microsoft dìlá nìco, co po¹kozuje u¾ivatele softwaru:
-dìlá software
-<A HREF="categories.cs.html#ProprietarySoftware">proprietární</A>
-odepírajíce jim jejich zákonnou svobodu.
-<P>
-
-Microsoft v¹ak není sám; témìø v¹echny softwarové spoleènosti dìlají
-u¾ivatelùm to samé. Pokud jiné spoleènosti doká¾í ovládat
-ménì u¾ivatelù ne¾ Microsoft, pak to proto, ¾e by se nesna¾ily.
-<P>
-
-Nesna¾íme se omlouvat Microsoft, ale pukázat na to, ¾e
-Microsoft je pøirozeným výplodem softwarového prùmyslu
-zalo¾eného na <A HREF="/philosophy/shouldbefree.cs.html">rozdìlování
-u¾ivatelù a odepírání jejich svobod</A>. Kdy¾ kritizujeme Microsoft,
-nesmíme ospravedlòovat jiné spoleènosti, které také vytváøejí proprietární
-software. Ve FSF, nepou¾íváme ¾ádný proprietární software---ani od
-Microsoftu ani od nikoho jiného.
-<P>
-
-V ,,Halloween documents'', vydaných ke konci øíjna 1998,
-stanovili lidé z Microsoftu zámìr pou¾ít rùzné metody stì¾ování
-vývoje svobodného softwaru: konkrétnì vývoj
-uzavøených protokolù, souborových formátù, patentování algoritmù a
-vlastností softwaru.
-<P>
-
-Tato omezení nejsou nièím novým: Microsoft a spousta
-jiných softwarových spoleèností je praktikovala roky. V minulosti
-pravdìpodobnì bylo jejich motivací útoèit jeden na druhého; nyní to
-vypadá, ¾e jsme mezi úmyslnými cíli. Tato zmìna v motivaci
-v¹ak nemá praktický význam, jeliko¾ uzavøené konvence
-a softwarové patenty omezují ka¾dého, bez ohledu na ,,zamý¹lený cíl.''
-<P>
-
-Uzavøenost a patenty ohro¾ují svobodný software. Omezovali nás
-dost ji¾ v minulosti a musíme pøedpokládat, ¾e tak budou èinit
-v budoucnosti je¹tì více. Není rozdíl mezi tím, co by se dìlo v pøípadì,
-¾e by nás Microsoft nikdy neupozornil. Jediný skuteèný význam
-,,Halloween documents'' tkví zøejmì ve skuteènosti, ¾e Microsoft si pøipou¹tí
-mo¾nost ¹ir¹ího úspìchu <A HREF="/gnu/linux-and-gnu.cs.html">systému GNU/Linux
-</A>.
-<P>
-
-Dìkujeme, Microsofte, ale u¾ by to staèilo, ne?
-
-<HR>
-
-<H4><A HREF="/philosophy/philosophy.cs.html">Ostatní texty k pøeètení</A></H4>
-
-
-<HR>
-
-Návrat na <A HREF="/home.cs.html">domovskou stránku GNU</A>.
-<P>
-FSF & GNU informace & otázky na
-<A HREF="mailto:address@hidden";><EM>address@hidden</EM></A>.
-Dal¹í <A HREF="/home.cs.html#ContactInfo">mo¾nost</A> jak kontaktovat FSF.
-<P>
-Komentáøe k tìmto web stránkám na
-<A HREF="mailto:address@hidden";><EM>address@hidden</EM></A>,
-jiné otázky zasílejte na
-<A HREF="mailto:address@hidden";><EM>address@hidden</EM></A>.
-<P>
-Copyright (C) 1996, 1997, 1998, 1999 Free Software Foundation, Inc.,
-51 Franklin St, Fifth Floor, Boston, MA 02110, USA
-<P>
-Doslovné kopírování a ¹íøení tohoto celého dokumentu na jakémkoliv médiu
-je dovoleno v pøípadì, ¾e tato podmínka bude zachována.<P>
-Updated:
-<!-- timestamp start -->
-$Date: 2011/12/30 05:18:46 $ $Author: ineiev $
-<!-- timestamp end -->
-<HR>
-</BODY>
-</HTML>
-
-
-
-
-
+<!--#set var="PO_FILE"
+ value='<a href="/philosophy/po/microsoft-old.cs.po">
+ https://www.gnu.org/philosophy/po/microsoft-old.cs.po</a>'
+ --><!--#set var="ORIGINAL_FILE" value="/philosophy/microsoft-old.html"
+ --><!--#set var="DIFF_FILE" value=""
+ --><!--#set var="OUTDATED_SINCE" value="2009-09-26" -->
+<!--#set var="ENGLISH_PAGE" value="/philosophy/microsoft-old.en.html" -->
+
+<!--#include virtual="/server/header.cs.html" -->
+<!-- Parent-Version: 1.77 -->
+
+<!-- This file is automatically generated by GNUnited Nations! -->
+<title>Je Microsoft velký satan? (stará verze) â Projekt GNU â Nadace
pro svobodný
+software</title>
+
+<!--#include virtual="/philosophy/po/microsoft-old.translist" -->
+<!--#include virtual="/server/banner.cs.html" -->
+<!--#include virtual="/server/outdated.cs.html" -->
+<h2>Je Microsoft velký satan? (stará verze)</h2>
+
+<p>Mnoho lidà pÅemýšlà o Microsoftu jako o zrůdné hrozbÄ softwarového
+průmyslu. Dokonce existuje kampaÅ pro bojkot Microsoftu. Tyto pocity jeÅ¡tÄ
+zesÃlily, když Microsoft vyjádÅil aktivnà nepÅátelstvà vůÄi
svobodnému
+softwaru.</p>
+
+<p>Ve Free Software Movement je náš náhled jiný. VidÃme, že Microsoft
dÄlá
+nÄco, co poÅ¡kozuje uživatele softwaru: dÄlá software <a
+href="/philosophy/categories.html#ProprietarySoftware">proprietárnÃ</a>
+odepÃrajÃce jim jejich zákonnou svobodu.</p>
+
+<p>Microsoft vÅ¡ak nenà sám; témÄÅ vÅ¡echny softwarové spoleÄnosti
dÄlajÃ
+uživatelům to samé. Pokud jiné spoleÄnosti dokážà ovládat ménÄ
uživatelů než
+Microsoft, pak to proto, že by se nesnažily.</p>
+
+<p>NesnažÃme se omlouvat Microsoft, ale pukázat na to, že Microsoft je
+pÅirozeným výplodem softwarového průmyslu založeného na <a
+href="/philosophy/shouldbefree.html">rozdÄlovánà uživatelů a odepÃránÃ
+jejich svobod</a>. Když kritizujeme Microsoft, nesmÃme ospravedlÅovat jiné
+spoleÄnosti, které také vytváÅejà proprietárnà software. Ve FSF,
nepoužÃváme
+žádný proprietárnà software---ani od Microsoftu ani od nikoho jiného.</p>
+
+<p>V âHalloween documentsâ, vydaných ke konci ÅÃjna 1998, stanovili
lidé z
+Microsoftu zámÄr použÃt různé metody stÄžovánà vývoje svobodného
softwaru:
+konkrétnÄ vývoj uzavÅených protokolů, souborových formátů,
patentovánÃ
+algoritmů a vlastnostà softwaru.</p>
+
+<p>Tato omezenà nejsou niÄÃm novým: Microsoft a spousta jiných
softwarových
+spoleÄnostà je praktikovala roky. V minulosti pravdÄpodobnÄ bylo jejich
+motivacà útoÄit jeden na druhého; nynà to vypadá, že jsme mezi
úmyslnými
+cÃli. Tato zmÄna v motivaci vÅ¡ak nemá praktický význam, jelikož
uzavÅené
+konvence a softwarové patenty omezujà každého, bez ohledu na
âzamýšlený
+cÃl.â</p>
+
+<p>UzavÅenost a patenty ohrožujà svobodný software. Omezovali nás dost
již v
+minulosti a musÃme pÅedpokládat, že tak budou Äinit v budoucnosti jeÅ¡tÄ
+vÃce. Nenà rozdÃl mezi tÃm, co by se dÄlo v pÅÃpadÄ, že by nás
Microsoft
+nikdy neupozornil. Jediný skuteÄný význam âHalloween documentsâ tkvÃ
zÅejmÄ
+ve skuteÄnosti, že Microsoft si pÅipouÅ¡tà možnost Å¡irÅ¡Ãho úspÄchu <a
+href="/gnu/linux-and-gnu.html">systému GNU/Linux</a>.</p>
+
+<p>DÄkujeme, Microsofte, ale už by to staÄilo, ne?</p>
+<div class="translators-notes">
+
+<!--TRANSLATORS: Use space (SPC) as msgstr if you don't have notes.-->
+ </div>
+</div>
+
+<!-- for id="content", starts in the include above -->
+<!--#include virtual="/server/footer.cs.html" -->
+<div id="footer">
+<div class="unprintable">
+
+<p>Dotazy ohlednÄ FSF a GNU prosÃm posÃlejte na <a
+href="mailto:address@hidden";><address@hidden></a>. Jsou tu i <a
+href="/contact/">dalÅ¡Ã možnosti jak kontaktovat</a> nadaci FSF. OhlednÄ
+nefunkÄnÃch odkazů a dalÅ¡Ãch návrhů nebo oprav se prosÃm obracejte na
<a
+href="mailto:address@hidden";><address@hidden></a>.</p>
+
+<p>
+<!-- TRANSLATORS: Ignore the original text in this paragraph,
+ replace it with the translation of these two:
+
+ We work hard and do our best to provide accurate, good quality
+ translations. However, we are not exempt from imperfection.
+ Please send your comments and general suggestions in this regard
+ to <a href="mailto:address@hidden";>
+
+ <address@hidden></a>.</p>
+
+ <p>For information on coordinating and submitting translations of
+ our web pages, see <a
+ href="/server/standards/README.translations.html">Translations
+ README</a>. -->
+Pracujeme tvrdÄ a dÄláme to nejlepÅ¡Ã, abychom vám pÅinesli pÅesné a
kvalitnÃ
+pÅeklady. NicménÄ i my můžeme udÄlat chybu. VaÅ¡e komentáÅe a návrhy
na
+vylepÅ¡enà vÃtáme na adrese <a href="mailto:address@hidden";>
+<address@hidden></a>.</p> <p>PÅeÄtÄte si prosÃm <a
+href="/server/standards/README.translations.html">PÅÃruÄku
pÅekladatele</a>,
+kde se dozvÃte, jak koordinovat svoji práci a posÃlat pÅeklady tohoto
+Älánku.</p>
+</div>
+
+<!-- Regarding copyright, in general, standalone pages (as opposed to
+ files generated as part of manuals) on the GNU web server should
+ be under CC BY-ND 3.0 US. Please do NOT change or remove this
+ without talking with the webmasters or licensing team first.
+ Please make sure the copyright date is consistent with the
+ document. For web pages, it is ok to list just the latest year the
+ document was modified, or published.
+
+ If you wish to list earlier years, that is ok too.
+ Either "2001, 2002, 2003" or "2001-2003" are ok for specifying
+ years, as long as each year in the range is in fact a copyrightable
+ year, i.e., a year in which the document was published (including
+ being publicly visible on the web or in a revision control system).
+
+ There is more detail about copyright years in the GNU Maintainers
+ Information document, www.gnu.org/prep/maintain. -->
+<p>Copyright © 1997, 1998, 1999, 2000, 2007, 2008 Free Software
+Foundation, Inc.</p>
+
+<p>Tato stránka je vydána pod licencà <a rel="license"
+href="http://creativecommons.org/licenses/by-nd/3.0/us/deed.cs";>Creative
+Commons UveÄte autora-Nezpracovávejte 3.0 Spojené státy americké
+License</a>.</p>
+
+<!--#include virtual="/server/bottom-notes.cs.html" -->
+<div class="translators-credits">
+<!--TRANSLATORS: Use space (SPC) as msgstr if you don't want credits.-->
+ </div>
+<p class="unprintable"><!-- timestamp start -->
+Aktualizováno:
+$Date: 2017/02/01 17:03:11 $
+<!-- timestamp end -->
+</p>
+</div>
+</div>
+</body>
+</html>
Index: philosophy/no-word-attachments.cs.html
===================================================================
RCS file: /webcvs/www/www/philosophy/no-word-attachments.cs.html,v
retrieving revision 1.6
retrieving revision 1.7
diff -u -b -r1.6 -r1.7
--- philosophy/no-word-attachments.cs.html 30 Dec 2011 05:18:52 -0000
1.6
+++ philosophy/no-word-attachments.cs.html 1 Feb 2017 17:03:11 -0000
1.7
@@ -1,340 +1,302 @@
-<!DOCTYPE html PUBLIC "-//W3C//DTD HTML 3.2 Final//EN">
-<HTML>
-<HEAD>
-<meta http-equiv="Content-Type" content="text/html; charset=iso-8859-2">
-<TITLE>Mù¾eme skoncovat s pøílohami ve formátu .doc - projekt GNU - Nadace
- pro svobodný software (FSF)</TITLE>
-<LINK REV="made" HREF="mailto:address@hidden";>
-<META HTTP-EQUIV="Keywords"
-CONTENT="GNU, FSF, Nadace pro svobodný software, Linux, obecné,
-veøejnost, license, gpl, general public license, freedom, software,moc, práva,
-word, pøílohy .doc, microsoft">
-<META HTTP-EQUIV="Description" CONTENT="Tato esej vysvìtluje, proè
-je ¹patné posílat mailem soubory ve formátu .doc, a popisuje, co mù¾eme
-udìlat, abychom pomohli skoncovat s touto praktikou.">
-</HEAD>
-<BODY BGCOLOR="#FFFFFF" TEXT="#000000" LINK="#1F00FF" ALINK="#FF0000"
VLINK="#9900DD">
-<H2>Mù¾eme skoncovat s pøílohami ve formátu .doc</H2>
-<P>
+<!--#set var="PO_FILE"
+ value='<a href="/philosophy/po/no-word-attachments.cs.po">
+ https://www.gnu.org/philosophy/po/no-word-attachments.cs.po</a>'
+ --><!--#set var="ORIGINAL_FILE" value="/philosophy/no-word-attachments.html"
+ --><!--#set var="DIFF_FILE" value=""
+ --><!--#set var="OUTDATED_SINCE" value="2002-09-14" -->
+<!--#set var="ENGLISH_PAGE" value="/philosophy/no-word-attachments.en.html" -->
-napsal <strong>Richard M. Stallman, leden 2002</strong>
+<!--#include virtual="/server/header.cs.html" -->
+<!-- Parent-Version: 1.77 -->
-<p>
+<!-- This file is automatically generated by GNUnited Nations! -->
+<title>Můžeme skoncovat s pÅÃlohami ve formátu .doc â Projekt GNU â
Nadace pro
+svobodný software</title>
+<meta http-equiv="keywords" content="GNU, FSF, Nadace pro svobodný software,
Linux, obecné, veÅejnost, license,
+gpl, general public license, freedom, software,moc, práva, word, pÅÃlohy
+.doc, microsoft" />
+<meta http-equiv="description" content="Tato esej vysvÄtluje, proÄ je
Å¡patné posÃlat mailem soubory ve formátu .doc,
+a popisuje, co můžeme udÄlat, abychom pomohli skoncovat s touto praktikou."
/>
-<A HREF="/graphics/philosophicalgnu.html">
-<IMG SRC="/graphics/philosophical-gnu-sm.jpg"
-ALT=" [obrázek filozofujícího pakonì] "
- WIDTH="160" HEIGHT="200"></A>
+<!--#include virtual="/philosophy/po/no-word-attachments.translist" -->
+<!--#include virtual="/server/banner.cs.html" -->
+<!--#include virtual="/server/outdated.cs.html" -->
+<h2>Můžeme skoncovat s pÅÃlohami ve formátu .doc</h2>
-[
-<!-- Please keep this list alphabetical -->
-<!-- PLEASE UPDATE THE LIST AT THE BOTTOM (OR TOP) OF THE PAGE TOO! -->
-<A HREF="/philosophy/no-word-attachments.en.html">Anglicky</A>
-| <A HREF="/philosophy/no-word-attachments.it.html">Italsky</A>
-| <A HREF="/philosophy/no-word-attachments.de.html">Nìmecky</A>
-| <A HREF="/philosophy/no-word-attachments.pl.html">Polsky</A>
-| <A HREF="/philosophy/no-word-attachments.pt.html">Portugalsky</A>
-| <A HREF="/philosophy/no-word-attachments.es.html">©panìlsky</A>
-<!-- | A HREF="/boilerplate.LG.html" LANGUAGE /A -->
-<!-- Please keep this list alphabetical -->
-<!-- PLEASE UPDATE THE LIST AT THE BOTTOM (OR TOP) OF THE PAGE TOO! -->
-]
+<p>napsal <strong>Richard M. Stallman</strong>
+</p>
<p>
-
-Nesná¹íte pøijímání souborù .doc v emailech? Pøílohy
-ve formátu .doc nás obtì¾ují. Co je v¹ak hor¹í,
-brání lidem zaèít pou¾ívat svobodný software.
-Mo¾ná s tím mù¾eme skoncovat jednoduchým spoleèným úsilím.
-V¹e, co k tomu musíme udìlat, je po¾ádat ka¾dého,
-kdo posílá soubor .doc, aby zvá¾il, co dìlá.
+NesnášÃte pÅijÃmánà souborů .doc v emailech? PÅÃlohy ve formátu
.doc nás
+obtÄžujÃ. Co je vÅ¡ak horÅ¡Ã, bránà lidem zaÄÃt použÃvat svobodný
+software. Možná s tÃm můžeme skoncovat jednoduchým spoleÄným úsilÃm.
VÅ¡e, co
+k tomu musÃme udÄlat, je požádat každého, kdo posÃlá soubor .doc, aby
+zvážil, co dÄlá.</p>
<p>
-
-Vìt¹ina poèítaèových u¾ivatelù pou¾ívá Microsoft Word. To je pro
-nì ne¹»astné, proto¾e Word je proprietární software
-a upírá svým u¾ivatelùm svobodu jej studovat, mìnit, kopírovat a
-a redistribuovat. Díky tomu, ¾e Microsoft
-mìní formát .doc s ka¾dým vydáním Wordu, jsou jeho u¾ivatelé
-uzavøeni v systému, který je nutí kupovat si ka¾dou vy¹¹í
-verzi, i kdy¾ nová vylep¹ení nepotøebují.
-Za nìkolik let dokonce mohou zjistit, ¾e dokumenty
-vytvoøené letos se ji¾ nebudou dát souèasnou verzí
-Wordu pøeèíst.
+VÄtÅ¡ina poÄÃtaÄových uživatelů použÃvá Microsoft Word. To je pro nÄ
+neÅ¡Å¥astné, protože Word je proprietárnà software a upÃrá svým
uživatelům
+svobodu jej studovat, mÄnit, kopÃrovat a a redistribuovat. DÃky tomu, že
+Microsoft mÄnà formát .doc s každým vydánÃm Wordu, jsou jeho uživatelé
+uzavÅeni v systému, který je nutà kupovat si každou vyÅ¡Å¡Ã verzi, i
když nová
+vylepÅ¡enà nepotÅebujÃ. Za nÄkolik let dokonce mohou zjistit, že dokumenty
+vytvoÅené letos se již nebudou dát souÄasnou verzà Wordu pÅeÄÃst.</p>
<p>
-
-Kdy¾ pøedpokládají, ¾e pou¾íváme Word a posílají nám (nebo po¾adují,
-abychom jim posílali) dokumenty ve formátu .doc, po¹kozuje to i nás.
-Nìkteøí lidé soubory .doc zveøejòují nebo posílají emailem. Nìkteré organizace
-pøijímají pouze soubory ve formátu .doc: jeden mùj známý se nemohl
-ucházet o zamìstnání, proto¾e v¹echny ¾ádosti musely být
-zaslány ve formátu .doc. Dokonce i vlády
-nìkdy naøídí pou¾ívat pro veøejnou komunikaci formát .doc, a to je
-doopravdy ostudné.
+Když pÅedpokládajÃ, že použÃváme Word a posÃlajà nám (nebo
požadujÃ, abychom
+jim posÃlali) dokumenty ve formátu .doc, poÅ¡kozuje to i nás. NÄkteÅÃ
lidé
+soubory .doc zveÅejÅujà nebo posÃlajà emailem. NÄkteré organizace
pÅijÃmajÃ
+pouze soubory ve formátu .doc: jeden můj známý se nemohl ucházet o
+zamÄstnánÃ, protože vÅ¡echny žádosti musely být zaslány ve formátu
+.doc. Dokonce i vlády nÄkdy naÅÃdà použÃvat pro veÅejnou komunikaci
formát
+.doc, a to je doopravdy ostudné.</p>
<p>
-
-U¾ivateli svobodného software je pøijímání souborù .doc na obtí¾.
-Ten nejhor¹í dopad má v¹ak jejich zasílání na lidi, kteøí
-by mohli pøejít na svobodné systémy: váhají,
-nebo» cítí, ¾e musí mít Word, aby si v nìm mohli pøeèíst soubory, které
-dostávají. Praxe posílání utajeného formátu .doc
-zabraòuje rùstu na¹í komunity a ¹íøení svobody. Sice nás
-èas od èasu obtì¾uje nutnost èíst .doc, vìt¹inou si v¹ak neuvìdomíme
-tyto hlub¹í trvalé ¹kody, které zpùsobuje. Dìje se to ale stále.
+Uživateli svobodného software je pÅijÃmánà souborů .doc na obtÞ. Ten
+nejhorÅ¡Ã dopad má vÅ¡ak jejich zasÃlánà na lidi, kteÅà by mohli
pÅejÃt na
+svobodné systémy: váhajÃ, neboÅ¥ cÃtÃ, že musà mÃt Word, aby si v
nÄm mohli
+pÅeÄÃst soubory, které dostávajÃ. Praxe posÃlánà utajeného formátu
.doc
+zabraÅuje růstu naÅ¡Ã komunity a Å¡ÃÅenà svobody. Sice nás Äas od Äasu
+obtÄžuje nutnost ÄÃst .doc, vÄtÅ¡inou si vÅ¡ak neuvÄdomÃme tyto
hlubšà trvalé
+Å¡kody, které způsobuje. DÄje se to ale stále.</p>
<p>
-
-Mnoho u¾ivatelù GNU, kteøí obdr¾í dokument ve formátu .doc, se sna¾í
-najít zpùsob, jak si s ním poradit. Mù¾e se vám podaøit nalézt v nìm
-nìjaký zmatený text i v obyèejném editoru.
-Nyní existuje svobodný software, který doká¾e pøeèíst
-urèitou podmno¾inu dokumentù .doc. Tento formát je v¹ak utajený
-a nebyl zcela de¹ifrován; dokud bude Microsoft formát mìnit,
-nemù¾eme oèekávat, ¾e tyto programy budou dokonalé.
+Mnoho uživatelů GNU, kteÅà obdržà dokument ve formátu .doc, se snažÃ
najÃt
+způsob, jak si s nÃm poradit. Může se vám podaÅit nalézt v nÄm nÄjaký
+zmatený text i v obyÄejném editoru. Nynà existuje svobodný software,
který
+dokáže pÅeÄÃst urÄitou podmnožinu dokumentů .doc. Tento formát je
však
+utajený a nebyl zcela deÅ¡ifrován; dokud bude Microsoft formát mÄnit,
+nemůžeme oÄekávat, že tyto programy budou dokonalé.</p>
<p>
-
-Pokud se domníváte, ¾e dokument, který jste obdr¾eli, je výjimkou, je
-pøirozené pokusit se to zvládnout sám. Kdy¾ ov¹em poznáte, ¾e
-se jedná o zhoubnou systematickou praxi, vy¾aduje to
-odli¹ný pøístup. Pokou¹et se daný soubor pøeèíst je srovnatelné
-s potíráním pøíznakù chronických onemocnìní.
-Abychom tuto nemoc vyléèili, musíme pøesvìdèit lidi, aby
-dokumenty .doc neposílali.
+Pokud se domnÃváte, že dokument, který jste obdrželi, je výjimkou, je
+pÅirozené pokusit se to zvládnout sám. Když ovÅ¡em poznáte, že se
jedná o
+zhoubnou systematickou praxi, vyžaduje to odliÅ¡ný pÅÃstup. PokouÅ¡et se
daný
+soubor pÅeÄÃst je srovnatelné s potÃránÃm pÅÃznaků chronických
+onemocnÄnÃ. Abychom tuto nemoc vyléÄili, musÃme pÅesvÄdÄit lidi, aby
+dokumenty .doc neposÃlali.</p>
<p>
-
-Asi pøed rokem jsem si zvykl odpovídat na pøílohy .doc
-slu¹nou zprávou, která vysvìtluje, proè je ¹patné posílat soubory
-v tomto formátu. Zároveò ¾ádá odesilatele, aby soubor pøeposlal
-v otevøeném formátu. Dá to daleko ménì práce ne¾
-pokou¹et se pøeèíst jakýsi podivný ASCII text v .doc. Zji¹»uji,
-¾e tomu lidé obvykle porozumí a mnoho z nich øíká, ¾e ji¾
-nikdy nebudou ostatním posílat .doc soubory.
+Asi pÅed rokem jsem si zvykl odpovÃdat na pÅÃlohy .doc sluÅ¡nou zprávou,
+která vysvÄtluje, proÄ je Å¡patné posÃlat soubory v tomto formátu.
ZároveÅ
+žádá odesilatele, aby soubor pÅeposlal v otevÅeném formátu. Dá to
daleko
+ménÄ práce než pokouÅ¡et se pÅeÄÃst jakýsi podivný ASCII text v
+.doc. ZjiÅ¡Å¥uji, že tomu lidé obvykle porozumà a mnoho z nich ÅÃká, že
již
+nikdy nebudou ostatnÃm posÃlat .doc soubory.</p>
<p>
-
-Pokud toto udìláme v¹ichni, bude to daleko úèinnìj¹í. Lidé,
-kteøí neberou na vìdomí jeden slu¹ný po¾adavek, mo¾ná pøehodnotí
-svùj názor, kdy¾ jich obdr¾í více od rùzných lidí. Kdy¾ zaèneme
-systematicky zasílat ka¾dému, kdo nám posílá soubory ve formátu
-.doc, takovou zprávu, mù¾eme dát vìtì ,,neposílejte .doc''
-status netikety.
+Pokud toto udÄláme vÅ¡ichni, bude to daleko úÄinnÄjÅ¡Ã. Lidé, kteÅÃ
neberou na
+vÄdomà jeden sluÅ¡ný požadavek, možná pÅehodnotà svůj názor, když
jich obdržÃ
+vÃce od různých lidÃ. Když zaÄneme systematicky zasÃlat každému, kdo
nám
+posÃlá soubory ve formátu .doc, takovou zprávu, můžeme dát vÄtÄ
+<em>NeposÃlejte .doc!</em> status netikety.</p>
<p>
-
-Aby byla tato snaha úèinná, budete pravdìpodobnì chtít mít
-stálou odpovìï, kterou mù¾ete rychle poslat poka¾dé,
-kdy¾ je to tøeba.
-Uvedl jsem dva pøíklady: verzi, kterou jsem nedávno pou¾íval, a
-za ní následující verzi novìj¹í,
-která u¾ivatele Wordu nauèí, jak zkonvertovat .doc
-do jiných u¾iteèných formátù.
+Aby byla tato snaha úÄinná, budete pravdÄpodobnÄ chtÃt mÃt stálou
odpovÄÄ,
+kterou můžete rychle poslat pokaždé, když je to tÅeba. Uvedl jsem dva
+pÅÃklady: verzi, kterou jsem nedávno použÃval, a za nà následujÃcÃ
verzi
+novÄjÅ¡Ã, která uživatele Wordu nauÄÃ, jak zkonvertovat .doc do jiných
+užiteÄných formátů.</p>
<p>
-
-Pokud chcete, mù¾ete pou¾ít tyto odpovìdi doslovnì, pøizpùsobit si je,
-anebo napsat své vlastní. V ka¾dém pøípadì si vytvoøte odpovìï, která
-odpovídá Va¹im my¹lenkám a Va¹í osobnosti -- jsou-li odpovìdi osobní
-a rozdílné, bude tato akce mnohem efektivnìj¹í.
+Pokud chcete, můžete použÃt tyto odpovÄdi doslovnÄ, pÅizpůsobit si je,
anebo
+napsat své vlastnÃ. V každém pÅÃpadÄ si vytvoÅte odpovÄÄ, která
odpovÃdá
+VaÅ¡im myÅ¡lenkám a VaÅ¡Ã osobnosti â jsou-li odpovÄdi osobnà a
rozdÃlné, bude
+tato akce mnohem efektivnÄjÅ¡Ã.</p>
<p>
+Tyto odpovÄdi jsou urÄeny jednotlivcům, kteÅà zasÃlajà .doc soubory.
Pokud
+se setkáte s organizacà vyžadujÃcà použÃvánà formátu .doc, bude
lepšà zvolit
+jiný typ odpovÄdi; můžete zde vyzdvihnout otázku spravedlnosti, kterou se
u
+Äinů jednotlivců argumentovat nedá.</p>
-Tyto odpovìdi jsou urèeny jednotlivcùm, kteøí zasílají .doc soubory. Pokud
-se setkáte s organizací vy¾adující pou¾ívání formátu .doc, bude lep¹í
-zvolit jiný typ odpovìdi; mù¾ete zde vyzdvihnout otázku spravedlnosti,
-kterou se u èinù jednotlivcù argumentovat nedá.
<p>
+DÃky tomu, kolik nás je, můžeme zmÄnit vÄci i pouhým požádánÃm.</p>
-Díky tomu, kolik nás je, mù¾eme zmìnit vìci i pouhým po¾ádáním.
+<hr />
<p>
-
-<hr>
+<em>Poslal/a jste mi pÅÃlohu ve formátu .doc, utajeném proprietárnÃm
+formátu, a proto si ji nemohu pÅeÄÃst. To budu moci udÄlat, pokud mi ji
+poÅ¡lete jako Äistý text, HTML, nebo PDF.</em></p>
<p>
+<em>ZasÃlánà dokumentů ve formátu .doc má Å¡padný dopad. VytváÅà na
lidi
+tlak, aby použÃvali software od Microsoftu, a nutà je zamÃtnout jakékoliv
+jiné alternativy. V důsledku se tak stanete oporou monopolu firmy
+Microsoft. Tento tlak je nejvÄtÅ¡Ã pÅekážkou vÄtÅ¡Ãho rozÅ¡ÃÅenÃ
systému
+GNU/Linux. Zvážili byste, prosÃm, použÃvánà formátu .doc pro
komunikaci s
+ostatnÃmi lidmi?</em></p>
-<em>Poslal/a jste mi pøílohu ve formátu .doc, utajeném proprietárním
- formátu, a proto si ji nemohu pøeèíst.
- To budu moci udìlat, pokud mi ji po¹lete jako èistý text,
- HTML, nebo PDF.
-</em>
-
-
-<em>Zasílání dokumentù ve formátu .doc má ¹padný dopad. Vytváøí na lidi tlak,
- aby pou¾ívali software od Microsoftu, a nutí je zamítnout
- jakékoliv jiné alternativy. V dùsledku se tak stanete
- oporou monopolu firmy Microsoft. Tento tlak je nejvìt¹í pøeká¾kou
- vìt¹ího roz¹íøení systému GNU/Linux. Zvá¾ili byste, prosím,
- pou¾ívání formátu .doc pro komunikaci s ostatními lidmi?
-</em>
-
+<hr />
<p>
-
-<hr>
+<em>Poslal/a jste mi pÅÃlohu ve formátu .doc, utajeném proprietárnÃm
+formátu, a tudÞ si ji nemohu pÅeÄÃst. Pokud mi poÅ¡lete Äistý text,
HTML,
+nebo PDF, pÅeÄtu si ji.</em></p>
<p>
-
-<em>Poslal/a jste mi pøílohu ve formátu .doc, utajeném proprietárním
- formátu, a tudí¾ si ji nemohu pøeèíst. Pokud mi po¹lete
- èistý text, HTML, nebo PDF, pøeètu si ji.</em>
+<em>Distribuce dokumentů ve formátu .doc je špatná pro Vás i pro
+druhé. Nemůžete si být jisti, jak bude pÅÃloha vypadat po otevÅenÃ
jinou
+verzà Wordu; možná nepůjde otevÅÃt vůbec.</em></p>
<p>
-
-<em>Distribuce dokumentù ve formátu .doc je ¹patná pro Vás i pro druhé.
- Nemù¾ete si být jisti, jak bude pøíloha vypadat po otevøení
- jinou verzí Wordu; mo¾ná nepùjde otevøít vùbec.
-</em>
+PÅijÃmánà pÅÃloh .doc je pro Vás Å¡patné, protože mohou pÅinášet
viry
+(podÃvejte se na
+http://en.wikipedia.org/wiki/Macro_virus_(computing)). OdesÃlánà pÅÃloh ve
+formátu .doc je pro Vás špatné, protože dokument v tomto formátu
zpravidla
+obsahuje skrytou informaci o autorovi, a umožÅuje to znalým lidem slÃdit v
+Äinnosti autora (možná Vás). Text, jež pokládáte za smazaný, může
být stále
+pÅÃtomen, což může vyústit v trapnou situaci. VÃce informacà zÃskáte
na
+http://news.bbc.co.uk/2/hi/technology/3154479.stm.</p>
<p>
-
-<em>Pøijímání pøíloh .doc je pro Vás ¹patné, proto¾e mohou pøiná¹et
- viry (podívejte se na
http://www.symantec.com/avcenter/venc/data/acro.html).
- Odesílání pøíloh ve formátu .doc je pro Vás ¹patné, proto¾e dokument
- v tomto formátu zpravidla obsahuje skrytou informaci
- o autorovi, a umo¾òuje to
- znalým lidem slídit v èinnosti autora (mo¾ná Vás). Text, je¾
- pokládáte za smazaný, mù¾e být stále pøítomen, co¾ mù¾e vyústit
- v trapnou situaci.
- Více informací získáte na
- http://news.bbc.co.uk/2/hi/technology/3154479.stm.</em>
+<em>PosÃlánà souborů .doc vÅ¡ak pÅedevÅ¡Ãm vytváÅà na lidi tlak, aby
použÃvali
+software spoleÄnosti Microsoft, a pomáhá jim zavrhnout jakýkoli jiný
+software. V důsledku se tak stanete oporou monopolu firmy Microsoft. Tento
+tlak je tÃm, co nejvÃce brzdà rozÅ¡ÃÅenà svobodného software.</em></p>
<p>
-
-<em>Posílání souborù .doc v¹ak pøedev¹ím vytváøí na lidi tlak, aby
- pou¾ívali software spoleènosti Microsoft, a pomáhá jim zavrhnout
- jakýkoli jiný software. V dùsledku se tak stanete oporou
- monopolu firmy Microsoft. Tento tlak je tím, co nejvíce
- brzdí roz¹íøení svobodného software. Zvá¾ili byste, prosím,
- pou¾ití formátu .doc pro veøejnou komunikaci?</em>
-
-<em>Zkonvertovat ve Wordu soubor do formátu HTML je snadné. Otevøte dokument,
- kliknìte
- na Soubor, poté na Ulo¾it jako a ve spodní èásti
- novì vytvoøeného okna si v kolonce Typ souboru
- vyberte ,,HTML dokument'' nebo ,,Webová Stránka''. Poté kliknìte
- na Ulo¾it. Tento nový HTML dokument mù¾ete pøipojit k mailu
- namísto toho pùvodního ve formátu .doc.
- Pozor, rùzné verze Wordu se èasto vzájemnì li¹í -- pokud jsou
- v menu polo¾ky s jinými podobnými názvy, prosím, zkuste je pou¾ít.
-</em>
+<em>Zvážili byste, prosÃm, použità formátu .doc pro veÅejnou
+komunikaci?</em></p>
<p>
+Zkonvertovat ve Wordu soubor do formátu HTML je snadné. OtevÅte dokument,
+kliknÄte na Soubor, poté na Uložit jako a ve spodnà Äásti novÄ
vytvoÅeného
+okna si v kolonce Typ souboru vyberte âHTML dokumentâ nebo âWebová
+Stránkaâ. Poté kliknÄte na Uložit. Tento nový HTML dokument můžete
pÅipojit
+k mailu namÃsto toho původnÃho ve formátu .doc. Pozor, různé verze Wordu
se
+Äasto vzájemnÄ liÅ¡Ã â pokud jsou v menu položky s jinými podobnými
názvy,
+prosÃm, zkuste je použÃt.</p>
-<em>Konverze na èistý text je takøka shodná -- místo ,,HTML
-dokument'' si v kolonce Typ Souboru vyberte ,,Pouze text'' èi
-,,Textový dokument''.</em>
<p>
+<em>Konverze na Äistý text je takÅka shodná â mÃsto âHTML dokumentâ
si v
+kolonce Typ Souboru vyberte âPouze textâ Äi âTextový
dokumentâ.</em></p>
-<em>Vá¹ poèítaè mù¾e mít také program na konverzi do formátu .pdf.
- Vyberte si Soubor => Tisk. Prohlédnìte si dostupné
- tiskárny a vyberte si pdf konvertor. Kliknìte na tlaèítko
- Tisk a vyplòte název .pdf souboru, je-li po¾adován.
-</em>
+<p>
+<em>Váš poÄÃtaÄ může mÃt také program na konverzi do formátu PDF.
Vyberte si
+Soubor => Tisk. ProhlédnÄte si dostupné tiskárny a vyberte si PDF
+konvertor. KliknÄte na tlaÄÃtko Tisk a vyplÅte název PDF souboru, je-li
+požadován.</em></p>
<p>
+<em>PÅeÄtÄte si
http://www.gnu.org/philosophy/no-word-attachments.html</em></p>
-<hr>
+<hr />
<p>
+Zde je jiný pÅÃstup, který navrhuje Bob Chassell. Vyžaduje, abyste jej
+upravili pro ten konkrétnà pÅÃpad. PÅedpokládá, že máte způsob jak si
+âvytáhnoutâ samotný obsah a zjistit, jak je velký.</p>
-Zde je jiný pøístup, který navrhuje Bob Chassell. Vy¾aduje, abyste jej
-upravili pro ten konkrétní pøípad. Pøedpokládá, ¾e máte
-zpùsob jak si ,,vytáhnout'' samotný obsah a zjistit, jak je velký.
+<hr />
-<hr>
<p>
-<em>Jsem zmatený. Proè jste si vybral/a poslat mi ve Va¹í poslední
-zprávì 876 377 bytù, kdy¾ je její obsah jen 27 133 bytù?</em>
+<em>Jsem zmatený. ProÄ jste si vybral/a poslat mi ve VaÅ¡Ã poslednÃ
zprávÄ
+876 377 bytů, když je jejà obsah jen 27 133 bytů?</em></p>
<p>
-
-<em>Poslal/a jste mi pìt souborù v nestandardním, nafouklém formátu .doc,
- který je tajemstvím Microsoftu, radìji ne¾ v mezinárodním,
- veøejném a podstatnì vhodnìj¹ím formátu èistého textu.</em>
+<em>Poslal/a jste mi pÄt souborů v nestandardnÃm, nafouklém formátu .doc,
+který je tajemstvÃm Microsoftu, radÄji než v mezinárodnÃm, veÅejném a
+podstatnÄ vhodnÄjÅ¡Ãm formátu Äistého textu.</em></p>
<p>
+<em>Microsoft si může (a nedávno to udÄlal v Keni a v BrazÃlii) svou
+politikou prosadit zákony, jež zakazujà studentům studovat kód programu a
+podnikatelům zakládat nové firmy. OdbornÃkům zakazujÃ, aby nabÃzeli své
+služby. ProsÃme, nepodporujte je.</em></p>
-<em>Microsoft si mù¾e (a nedávno to udìlal v Keni a v Brazílii) svou politikou
- prosadit zákony, je¾ zakazují studentùm studovat kód programu
- a podnikatelùm zakládat nové firmy. Odborníkùm zakazují, aby
- nabízeli své slu¾by. Prosíme, nepodporujte je.
- </em>
+<hr />
<p>
+John D. Ramsdell odrazuje lidi od zasÃlánà pÅÃloh ve formátu .doc nebo
.ppt
+(PowerPoint) krátkou zprávou v <kbd>.signature</kbd>:</p>
-<hr>
+<hr />
<p>
+<em>ProsÃm, neposÃlejte mi pÅÃlohy ve formátech .doc nebo .ppt
(PowerPoint)<br />
+PÅeÄtÄte si http://www.gnu.org/philosophy/no-word-attachments.html</em></p>
-John D. Ramsdell odrazuje lidi od zasílání pøíloh ve formátu .doc nebo .ppt
-(PowerPoint) krátkou zprávou v signatuøe:
+<div class="translators-notes">
-<p>
-
-<em>Prosím, neposílejte mi pøílohy ve formátech .doc nebo .ppt (PowerPoint)<br>
- Pøeètìte si http://www.gnu.org/philosophy/no-word-attachments.cs.html</em>
+<!--TRANSLATORS: Use space (SPC) as msgstr if you don't have notes.-->
+ </div>
+</div>
-<p>
+<!-- for id="content", starts in the include above -->
+<!--#include virtual="/server/footer.cs.html" -->
+<div id="footer">
+<div class="unprintable">
-<hr>
+<p>Dotazy ohlednÄ FSF a GNU prosÃm posÃlejte na <a
+href="mailto:address@hidden";><address@hidden></a>. Jsou tu i <a
+href="/contact/">dalÅ¡Ã možnosti jak kontaktovat</a> nadaci FSF. OhlednÄ
+nefunkÄnÃch odkazů a dalÅ¡Ãch návrhů nebo oprav se prosÃm obracejte na
<a
+href="mailto:address@hidden";><address@hidden></a>.</p>
<p>
+<!-- TRANSLATORS: Ignore the original text in this paragraph,
+ replace it with the translation of these two:
-Copyright © 2002 Richard M. Stallman
+ We work hard and do our best to provide accurate, good quality
+ translations. However, we are not exempt from imperfection.
+ Please send your comments and general suggestions in this regard
+ to <a href="mailto:address@hidden";>
-<p>
+ <address@hidden></a>.</p>
-Doslovné kopírování a ¹íøení tohoto dokumentu
-bez licenèního poplatku na jakémkoli médiu je dovoleno pod podmínkou,
-¾e bude zachováno toto upozornìní.
+ <p>For information on coordinating and submitting translations of
+ our web pages, see <a
+ href="/server/standards/README.translations.html">Translations
+ README</a>. -->
+Pracujeme tvrdÄ a dÄláme to nejlepÅ¡Ã, abychom vám pÅinesli pÅesné a
kvalitnÃ
+pÅeklady. NicménÄ i my můžeme udÄlat chybu. VaÅ¡e komentáÅe a návrhy
na
+vylepÅ¡enà vÃtáme na adrese <a href="mailto:address@hidden";>
+<address@hidden></a>.</p> <p>PÅeÄtÄte si prosÃm <a
+href="/server/standards/README.translations.html">PÅÃruÄku
pÅekladatele</a>,
+kde se dozvÃte, jak koordinovat svoji práci a posÃlat pÅeklady tohoto
+Älánku.</p>
+</div>
-<HR>
+<!-- Regarding copyright, in general, standalone pages (as opposed to
+ files generated as part of manuals) on the GNU web server should
+ be under CC BY-ND 3.0 US. Please do NOT change or remove this
+ without talking with the webmasters or licensing team first.
+ Please make sure the copyright date is consistent with the
+ document. For web pages, it is ok to list just the latest year the
+ document was modified, or published.
-[
-<!-- Please keep this list alphabetical -->
-<!-- PLEASE UPDATE THE LIST AT THE BOTTOM (OR TOP) OF THE PAGE TOO! -->
-<A HREF="/philosophy/no-word-attachments.en.html">Anglicky</A>
-| <A HREF="/philosophy/no-word-attachments.it.html">Italsky</A>
-| <A HREF="/philosophy/no-word-attachments.de.html">Nìmecky</A>
-| <A HREF="/philosophy/no-word-attachments.pl.html">Polsky</A>
-| <A HREF="/philosophy/no-word-attachments.pt.html">Portugalsky</A>
-| <A HREF="/philosophy/no-word-attachments.es.html">©panìlsky</A>
-<!-- | A HREF="/boilerplate.LG.html" LANGUAGE /A -->
-<!-- Please keep this list alphabetical -->
-<!-- PLEASE UPDATE THE LIST AT THE BOTTOM (OR TOP) OF THE PAGE TOO! -->
-]
+ If you wish to list earlier years, that is ok too.
+ Either "2001, 2002, 2003" or "2001-2003" are ok for specifying
+ years, as long as each year in the range is in fact a copyrightable
+ year, i.e., a year in which the document was published (including
+ being publicly visible on the web or in a revision control system).
-<hr>
+ There is more detail about copyright years in the GNU Maintainers
+ Information document, www.gnu.org/prep/maintain. -->
+<p>Copyright © 2002 Richard M. Stallman</p>
-Návrat na <A HREF="/home.cs.html">domovskou stránku GNU</A>.
-<P>
-FSF & GNU informace & otázky na
-<A HREF="mailto:address@hidden";><EM>address@hidden</EM></A>.
-Dal¹í <A HREF="/home.cs.html#ContactInfo">mo¾nost</A> jak kontaktovat FSF.
-<P>
-Komentáøe k tìmto web stránkám na
-<A HREF="mailto:address@hidden";><EM>address@hidden</EM></A>,
-jiné otázky zasílejte na
-<A HREF="mailto:address@hidden";><EM>address@hidden</EM></A>.
-<P>
-Copyright (C) 1996, 1997, 1998, 1999 Free Software Foundation, Inc.,
-51 Franklin St, Fifth Floor, Boston, MA 02110, USA
-<P>
-Doslovné kopírování a ¹íøení tohoto celého dokumentu na jakémkoliv médiu
-je dovoleno v pøípadì, ¾e tato podmínka bude zachována.<P>
-Updated:
-<!-- timestamp start -->
-$Date: 2011/12/30 05:18:52 $ $Author: ineiev $
-<!-- timestamp end -->
-<HR>
-</BODY>
-</HTML>
+<p>Tato stránka je vydána pod licencà <a rel="license"
+href="http://creativecommons.org/licenses/by-nd/3.0/us/deed.cs";>Creative
+Commons UveÄte autora-Nezpracovávejte 3.0 Spojené státy americké
+License</a>.</p>
+
+<!--#include virtual="/server/bottom-notes.cs.html" -->
+<div class="translators-credits">
+<!--TRANSLATORS: Use space (SPC) as msgstr if you don't want credits.-->
+ </div>
+<p class="unprintable"><!-- timestamp start -->
+Aktualizováno:
+$Date: 2017/02/01 17:03:11 $
+<!-- timestamp end -->
+</p>
+</div>
+</div>
+</body>
+</html>
Index: philosophy/patent-reform-is-not-enough.cs.html
===================================================================
RCS file: /webcvs/www/www/philosophy/patent-reform-is-not-enough.cs.html,v
retrieving revision 1.7
retrieving revision 1.8
diff -u -b -r1.7 -r1.8
--- philosophy/patent-reform-is-not-enough.cs.html 30 Dec 2011 05:18:54
-0000 1.7
+++ philosophy/patent-reform-is-not-enough.cs.html 1 Feb 2017 17:03:11
-0000 1.8
@@ -1,166 +1,173 @@
-<!DOCTYPE html PUBLIC "-//IETF//DTD HTML 2.0//EN">
-<HTML>
-<HEAD>
-<meta http-equiv="Content-Type" content="text/html; charset=iso-8859-2">
-<TITLE>Patentová reforma nestaèí - GNU projekt - Nadace pro svobodný software
(NSS)</TITLE>
-<LINK REV="made" HREF="mailto:address@hidden";>
-</HEAD>
-<BODY BGCOLOR="#FFFFFF" TEXT="#000000" LINK="#1F00FF" ALINK="#FF0000"
VLINK="#9900DD">
-<H2>Patentová reforma nestaèí</H2>
-<P>
-
-<A HREF="/graphics/philosophicalgnu.html"><IMG
SRC="/graphics/philosophical-gnu-sm.jpg"
- ALT=" [obrázek filozofujícího pakonì (angl. Gnu)] "
- WIDTH="160" HEIGHT="200"></A>
-[
- <a href="/philosophy/patent-reform-is-not-enough.ca.html">Català</a>
<!-- Catalan -->
-| <a href="/philosophy/patent-reform-is-not-enough.cs.html">Česky</a>
<!-- Czech -->
-| <a href="/philosophy/patent-reform-is-not-enough.en.html">English</a>
-| <a href="/philosophy/patent-reform-is-not-enough.es.html">Español</a>
<!-- Spanish -->
-| <a
href="/philosophy/patent-reform-is-not-enough.fr.html">Français</a>
<!-- French -->
-| <a href="/philosophy/patent-reform-is-not-enough.pl.html">polski</a> <!--
Polish -->
-| <a
href="/philosophy/patent-reform-is-not-enough.ru.html">Русский</a>
<!-- Russian -->
-]
-
-<P>
-Kdy¾ se lidé poprvé dozvìdí o problému softwarových patentù, je jejich
-pozornost èasto pøitahována skandálními pøíklady: patenty pokrývající
-ji¾ obecnì známé techniky. Tyto techniky zahrnují tøídìní souboru vzorcù,
-tak¾e ¾ádná promìnná není pou¾ita pøed tím, ne¾ je s ní poèítáno (v
-tabulkových procesorech se to nazývá ,,pøepoèet v pøirozené posloupnosti''),
-a pou¾ití exkluzivního souètu na modifikaci obsahu bitmapy.
-
-<P>
-Lidé se èasto zamìøí na tyto problémy a ignorují pak zbytek.
-Staví se do pozice, ¾e patentový systém je v základì
-správný a potøebuje pouze ,,reformy'', aby øádnì respektoval svá vlastní
-pravidla.
-
-<P>
-Ale vyøe¹ila by korektní implementace opravdu problém softwarových patentù?
-Vezmìme jeden pøíklad.
-
-<P>
-Na poèátku 90. let jsme zoufale potøebovali nový svobodný program na
-kompresi dat, proto¾e starý, de fakto standardní, program ,,compress'' nám
-vzaly patenty. V dubnu 1991 zaèal softwarový vývojáø Ross Williams
-publikovat sérii programù pro kompresi dat pou¾ívající jím navr¾ené nové
-algoritmy. Jejich vy¹¹í rychlost a kvalita komprese brzy pøilákaly
-u¾ivatele.
-
-<P>
-V záøí, kdy byla FSF (Nadace pro Svobodný software) asi týden pøed
-vypu¹tìním jednoho z nich jako nové
-mo¾nosti jak komprimovat na¹e distribuèní soubory, bylo pou¾ití tìchto
-programù ve Spojených Státech zastaveno novì vydaným patentem èíslo
-5 049 881.
-
-<P>
-Podle pravidel patentového systému platí, ¾e jestli je veøejnosti povoleno
-tyto programy pou¾ívat (napø. je-li patent neplatný) závisí na tom,
-je-li zde ,,døívìj¹í pou¾ití'' (prior art): byla-li základní my¹lenka
-publikována ji¾ pøed
-za¾ádáním o patent, to znamená pøed 18. èervnem 1990. Williamsova publikace
-pøi¹la a¾ v dubnu 1991, tudí¾ po tomto datu, tak¾e se nepoèítá.
-
-<P>
-Jeden student popsal podobný algoritmus v letech 1988--1989 v jednom
-svém ¹kolním dokumentu na san franciské univerzitì, ale nikdy
-ho veøejnì nepublikoval.
-Dle souèasných pravidel se tedy toto nepoèítá jako døívìj¹í pou¾ití.
-
-<P>
-Reformy pro správnou funkci patentového systému by tomuto
-problému nezabránily. Dle pravidel patentového systému je tento
-patent platný. Nebylo zde jeho døívìj¹í pou¾ití.
-Tato technika není ani zøejmá, dle mìøítek jak patentový systém
-termín ,,zøejmý'' interpretuje. (Jako vìt¹ina patentù to není
-ani závratný pøevrat ani nìco samozøejmého, ale nìco mezi tím.) Chyba
-je v pravidlech samotných, ne v jejich uplatnìní.
-
-<P>
-V právním systému USA jsou patenty zamý¹leny jako výhodná dohoda mezi
-spoleèností a jednotlivci; u spoleènosti se pøedpokládá u¾itek z
-pøístupu k technikám, které by jinak nebyly nikdy dostupné. Je jasné, ¾e
-spoleènost nemá ¾ádný u¾itek z patentu èíslo 5 049 881. Tato
-technika by byla dostupná i tak. Dokonce bylo dost jednoduché zjistit
-i to, ¾e se technikou zabývalo nìkolik lidí asi tak ve stejném èase.
-
-<P>
-Dle souèasných pravidel závisí to, zda mù¾eme pou¾ívat Williamsovy
-programy na tom, zda nìkdo publikoval stejnou my¹lenku ji¾ pøed
-18. èervnem 1990. Co¾ znamená, ¾e to závisí na ¹tìstí. Tento systém je
-dobrý k podpoøe zákona, ale ne pro rozvoj software.
-
-<P>
-Pokud nauèíme Patentový úøad, aby lépe hledal pøede¹lá pou¾ití, mù¾e
-pøedejít nìkterým hrubým chybám. Nevyøe¹í to v¹ak hlavní problém, kterým
-je patentování ka¾dé <EM>nové</EM> poèítaèové metody, kterou
-ti jako Williams a ostatní vyvinuli nezávisle na sobì.
-
-<P>
-To promìní software v ba¾inu. Dokonce i inovativní program bì¾nì
-pou¾ívá tucty nepøíli¹ nových technik a vlastností, z nich¾ ka¾dá
-mù¾e být patentovaná. Na¹e schopnost pou¾ít takové metody bude
-záviset na ¹tìstí a pokud v polovninì pøípadù nebudeme mít ¹tìstí,
-málokteré programy nebudou poru¹ovat velkého mno¾ství patentù.
-Navigace v bludi¹ti patentù bude tì¾¹í ne¾ psaní softwaru. Jak
-napsal <CITE>The Economist</CITE>, softwarové patenty jsou
-pro obchod jednodu¹e ¹patné.
-
-<HR width="50%">
-
-<H3>Co mù¾ete udìlat, abyste pomohli</H3>
-
-<P>
-Pokud byste nìco rádi udìlali, mù¾ete pomoci
-<A HREF="http://www.programming-freedom.org/";>
-Lize pro svobodu programování</A>.
-
-<p>
-
-[Ji¾ neplatí, pozn.kor.]<br>
-Mù¾ete <a href="/philosophy/dmarti-patent.html">nominovat Richarda
-M. Stalmanna do Veøejné poradní komise amerického Úøadu pro patenty
-a obchodní znaèky</a>. Koneèný termín je 12. dubna 2001.
-
-<p>
-
-Navíc je zde také evropská iniciativa pro zavr¾ení softwarových
-patentù. Podpoøte prosím <a href="http://petition.eurolinux.org/index.html";>
-tuto petici</a> pro Evropu bez softwarových patentù. V¹imnìte si, ¾e
-k odporu proti softwarovým patentùm se podepsali i nìkteøí
-politiètí vùdci v Evropì, vèetnì
-<a href="http://petition.eurolinux.org/pr/pr10.html";>tajemníka francouzského
-ministerstva prùmyslu Christiana Pierreta</a>.
-
-<P>
-A nakonec, pomozte prosím odporu vùèi softwarovým patentùm
-<a href="/philosophy/amazon.html">bojkotem Amazonu</A>.
-
-<HR>
-
-Návrat na <A HREF="/home.cs.html">domovskou stránku GNU</A>.
-<P>
-FSF & GNU informace & otázky na
-<A HREF="mailto:address@hidden";><EM>address@hidden</EM></A>.
-Dal¹í <A HREF="/home.cs.html#ContactInfo">mo¾nost</A> jak kontaktovat FSF.
-<P>
-Komentáøe k tìmto web stránkám na
-<A HREF="mailto:address@hidden";><EM>address@hidden</EM></A>,
-jiné otázky zasílejte na
-<A HREF="mailto:address@hidden";><EM>address@hidden</EM></A>.
-<P>
-Copyright (C) 1996, 1997, 1998, 1999 Free Software Foundation, Inc.,
-51 Franklin St, Fifth Floor, Boston, MA 02110, USA
-<P>
-Doslovné kopírování a ¹íøení tohoto celého dokumentu na jakémkoliv médiu
-je dovoleno v pøípadì, ¾e tato podmínka bude zachována.<P>
-Updated:
-<!-- timestamp start -->
-$Date: 2011/12/30 05:18:54 $ $Author: ineiev $
+<!--#set var="PO_FILE"
+ value='<a href="/philosophy/po/patent-reform-is-not-enough.cs.po">
+ https://www.gnu.org/philosophy/po/patent-reform-is-not-enough.cs.po</a>'
+ --><!--#set var="ORIGINAL_FILE"
value="/philosophy/patent-reform-is-not-enough.html"
+ --><!--#set var="DIFF_FILE" value=""
+ --><!--#set var="OUTDATED_SINCE" value="2004-05-26" -->
+<!--#set var="ENGLISH_PAGE"
value="/philosophy/patent-reform-is-not-enough.en.html" -->
+
+<!--#include virtual="/server/header.cs.html" -->
+<!-- Parent-Version: 1.77 -->
+
+<!-- This file is automatically generated by GNUnited Nations! -->
+<title>Patentová reforma nestaÄà â Projekt GNU â Nadace pro svobodný
software</title>
+
+<!--#include virtual="/philosophy/po/patent-reform-is-not-enough.translist" -->
+<!--#include virtual="/server/banner.cs.html" -->
+<!--#include virtual="/server/outdated.cs.html" -->
+<h2>Patentová reforma nestaÄÃ</h2>
+
+<p>
+Když se lidé poprvé dozvÄdà o problému softwarových patentů, je jejich
+pozornost Äasto pÅitahována skandálnÃmi pÅÃklady: patenty
pokrývajÃcà již
+obecnÄ známé techniky. Tyto techniky zahrnujà tÅÃdÄnà souboru vzorců,
takže
+žádná promÄnná nenà použita pÅed tÃm, než je s nà poÄÃtáno (v
tabulkových
+procesorech se to nazývá âpÅepoÄet v pÅirozené posloupnostiâ), a
použitÃ
+exkluzivnÃho souÄtu na modifikaci obsahu bitmapy.</p>
+
+<p>
+Lidé se Äasto zamÄÅà na tyto problémy a ignorujà pak zbytek. Stavà se
do
+pozice, že patentový systém je v základÄ správný a potÅebuje pouze
+âreformyâ, aby ÅádnÄ respektoval svá vlastnà pravidla.</p>
+
+<p>
+Ale vyÅeÅ¡ila by korektnà implementace opravdu problém softwarových
patentů?
+VezmÄme jeden pÅÃklad.</p>
+
+<p>
+Na poÄátku 90. let jsme zoufale potÅebovali nový svobodný program na
+kompresi dat, protože starý, de fakto standardnÃ, program âcompressâ
nám
+vzaly patenty. V dubnu 1991 zaÄal softwarový vývojáŠRoss Williams
+publikovat sérii programů pro kompresi dat použÃvajÃcà jÃm navržené
nové
+algoritmy. Jejich vyÅ¡Å¡Ã rychlost a kvalita komprese brzy pÅilákaly
+uživatele.</p>
+
+<p>
+V záÅÃ, kdy byla FSF (Nadace pro Svobodný software) asi týden pÅed
+vypuÅ¡tÄnÃm jednoho z nich jako nové možnosti jak komprimovat naÅ¡e
+distribuÄnà soubory, bylo použità tÄchto programů ve Spojených Státech
+zastaveno novÄ vydaným patentem ÄÃslo 5 049 881.</p>
+
+<p>
+Podle pravidel patentového systému platÃ, že jestli je veÅejnosti povoleno
+tyto programy použÃvat (napÅ. je-li patent neplatný) závisà na tom, je-li
+zde âdÅÃvÄjÅ¡Ã použitÃâ (prior art): byla-li základnà myÅ¡lenka
publikována
+již pÅed zažádánÃm o patent, to znamená pÅed 18. Äervnem 1990.
Williamsova
+publikace pÅiÅ¡la až v dubnu 1991, tudÞ po tomto datu, takže se
nepoÄÃtá.</p>
+
+<p>
+Jeden student popsal podobný algoritmus v letech 1988-1989 v jednom svém
+Å¡kolnÃm dokumentu na san franciské univerzitÄ, ale nikdy ho veÅejnÄ
+nepublikoval. Dle souÄasných pravidel se tedy toto nepoÄÃtá jako
dÅÃvÄjÅ¡Ã
+použitÃ.</p>
+
+<p>
+Reformy pro správnou funkci patentového systému by tomuto problému
+nezabránily. Dle pravidel patentového systému je tento patent platný.
Nebylo
+zde jeho dÅÃvÄjÅ¡Ã použitÃ. Tato technika nenà ani zÅejmá, dle
mÄÅÃtek jak
+patentový systém termÃn âzÅejmýâ interpretuje. (Jako vÄtÅ¡ina
patentů to nenÃ
+ani závratný pÅevrat ani nÄco samozÅejmého, ale nÄco mezi tÃm.) Chyba
je v
+pravidlech samotných, ne v jejich uplatnÄnÃ.</p>
+
+<p>
+V právnÃm systému USA jsou patenty zamýšleny jako výhodná dohoda mezi
+spoleÄnostà a jednotlivci; u spoleÄnosti se pÅedpokládá užitek z
pÅÃstupu k
+technikám, které by jinak nebyly nikdy dostupné. Je jasné, že spoleÄnost
+nemá žádný užitek z patentu ÄÃslo 5 049 881. Tato technika by byla
dostupná
+i tak. Dokonce bylo dost jednoduché zjistit i to, že se technikou zabývalo
+nÄkolik lidà asi tak ve stejném Äase.</p>
+
+<p>
+Dle souÄasných pravidel závisà to, zda můžeme použÃvat Williamsovy
programy
+na tom, zda nÄkdo publikoval stejnou myÅ¡lenku již pÅed 18. Äervnem 1990.
Což
+znamená, že to závisà na Å¡tÄstÃ. Tento systém je dobrý k podpoÅe
zákona, ale
+ne pro rozvoj software.</p>
+
+<p>
+Pokud nauÄÃme Patentový úÅad, aby lépe hledal pÅedeÅ¡lá použitÃ,
může
+pÅedejÃt nÄkterým hrubým chybám. NevyÅeÅ¡Ã to vÅ¡ak hlavnà problém,
kterým je
+patentovánà každé <em>nové</em> poÄÃtaÄové metody, kterou ti jako
Williams a
+ostatnà vyvinuli nezávisle na sobÄ.</p>
+
+<p>
+To promÄnà software v bažinu. Dokonce i inovativnà program bÄžnÄ
použÃvá
+tucty nepÅÃliÅ¡ nových technik a vlastnostÃ, z nichž každá může být
+patentovaná. NaÅ¡e schopnost použÃt takové metody bude záviset na
Å¡tÄstà a
+pokud v polovninÄ pÅÃpadů nebudeme mÃt Å¡tÄstÃ, málokteré programy
nebudou
+porušovat velkého množstvà patentů. Navigace v bludišti patentů bude
tÄžšÃ
+než psanà softwaru. Jak napsal <cite>The Economist</cite>, softwarové
+patenty jsou pro obchod jednoduše špatné.</p>
+
+<h3>Co můžete udÄlat, abyste pomohli</h3>
+
+<p>
+NavÃc je zde také evropská iniciativa pro zavrženà softwarových
+patentů. PodpoÅte prosÃm <a
+href="http://stopsoftwarepatents.eu/";>tuto petici</a> pro Evropu
+bez softwarových patentů.</p>
+
+<div class="translators-notes">
+
+<!--TRANSLATORS: Use space (SPC) as msgstr if you don't have notes.-->
+ </div>
+</div>
+
+<!-- for id="content", starts in the include above -->
+<!--#include virtual="/server/footer.cs.html" -->
+<div id="footer">
+<div class="unprintable">
+
+<p>Dotazy ohlednÄ FSF a GNU prosÃm posÃlejte na <a
+href="mailto:address@hidden";><address@hidden></a>. Jsou tu i <a
+href="/contact/">dalÅ¡Ã možnosti jak kontaktovat</a> nadaci FSF. OhlednÄ
+nefunkÄnÃch odkazů a dalÅ¡Ãch návrhů nebo oprav se prosÃm obracejte na
<a
+href="mailto:address@hidden";><address@hidden></a>.</p>
+
+<p>
+<!-- TRANSLATORS: Ignore the original text in this paragraph,
+ replace it with the translation of these two:
+
+ We work hard and do our best to provide accurate, good quality
+ translations. However, we are not exempt from imperfection.
+ Please send your comments and general suggestions in this regard
+ to <a href="mailto:address@hidden";>
+
+ <address@hidden></a>.</p>
+
+ <p>For information on coordinating and submitting translations of
+ our web pages, see <a
+ href="/server/standards/README.translations.html">Translations
+ README</a>. -->
+Pracujeme tvrdÄ a dÄláme to nejlepÅ¡Ã, abychom vám pÅinesli pÅesné a
kvalitnÃ
+pÅeklady. NicménÄ i my můžeme udÄlat chybu. VaÅ¡e komentáÅe a návrhy
na
+vylepÅ¡enà vÃtáme na adrese <a href="mailto:address@hidden";>
+<address@hidden></a>.</p> <p>PÅeÄtÄte si prosÃm <a
+href="/server/standards/README.translations.html">PÅÃruÄku
pÅekladatele</a>,
+kde se dozvÃte, jak koordinovat svoji práci a posÃlat pÅeklady tohoto
+Älánku.</p>
+</div>
+
+<p>Copyright © 1996, 1997, 1998, 2001 Free Software Foundation, Inc.</p>
+
+<p>Tato stránka je vydána pod licencà <a rel="license"
+href="http://creativecommons.org/licenses/by-nd/3.0/us/deed.cs";>Creative
+Commons UveÄte autora-Nezpracovávejte 3.0 Spojené státy americké
+License</a>.</p>
+
+<!--#include virtual="/server/bottom-notes.cs.html" -->
+<div class="translators-credits">
+
+<!--TRANSLATORS: Use space (SPC) as msgstr if you don't want credits.-->
+ </div>
+
+<p class="unprintable"><!-- timestamp start -->
+Aktualizováno:
+
+$Date: 2017/02/01 17:03:11 $
+
<!-- timestamp end -->
-<HR>
-</BODY>
-</HTML>
-<HR>
+</p>
+</div>
+</div>
+</body>
+</html>
Index: philosophy/protecting.cs.html
===================================================================
RCS file: /webcvs/www/www/philosophy/protecting.cs.html,v
retrieving revision 1.6
retrieving revision 1.7
diff -u -b -r1.6 -r1.7
--- philosophy/protecting.cs.html 30 Dec 2011 05:18:58 -0000 1.6
+++ philosophy/protecting.cs.html 1 Feb 2017 17:03:11 -0000 1.7
@@ -1,99 +1,134 @@
-<!-- saved from url=(0022)http://internet.e-mail -->
-<!DOCTYPE html PUBLIC "-//IETF//DTD HTML 2.0//EN">
-<HTML>
-<HEAD>
-<meta http-equiv="Content-Type" content="text/html; charset=iso-8859-2">
-<TITLE>Pomozte chránit práva psát jak nesvobodný, tak svobodný software - GNU
projekt - Nadace pro svobodný software (FSF)</TITLE>
-<LINK REV="made" HREF="mailto:address@hidden";>
-</HEAD>
-<BODY BGCOLOR="#FFFFFF" TEXT="#000000" LINK="#1F00FF" ALINK="#FF0000"
VLINK="#9900DD">
-
-<H3>Pomozte chránit práva psát jak nesvobodný, tak svobodný software</H3>
-
-<A HREF="/graphics/philosophicalgnu.html"><IMG
SRC="/graphics/philosophical-gnu-sm.jpg"
- ALT=" [obrázek filozofujícího Gnu] "
- WIDTH="160" HEIGHT="200"></A>
-
-[
- <A HREF="/philosophy/protecting.en.html">Anglicky</A>
-| <A HREF="/philosophy/protecting.ca.html">Katalánsky</A>
-| <A HREF="/philosophy/protecting.fr.html">Francouzsky</A>
-| <A HREF="/philosophy/protecting.nl.html">Holandsky</A>
-| <A HREF="/philosophy/protecting.ja.html">Japonsky</A>
-| <A HREF="/philosophy/protecting.ko.html">Korejsky</A>
-| <A HREF="/philosophy/protecting.pt.html">Portugalsky</A>
-| <A HREF="/philosophy/protecting.ru.html">Rusky</A>
-
-
-]
-
-<P>
-
-Právo psát jak nesvobodný, tak svobodný software, je ohro¾eno
-<A HREF="http://lpf.ai.mit.edu/Patents/patents.html";>softwarovými patenty</A>
-a
-<A HREF="http://lpf.ai.mit.edu/Copyright/copyright.html";>
-copyrighty na u¾ivatelsky pøívìtivá grafická rozhraní</A>.
-
-<P>
-
-Nadace pro svobodný software bojuje proti tìmto hrozbám mnoha zpùsoby.
-Jedním z nich je i podpora a èlenství v
-<A HREF="http://lpf.ai.mit.edu/";>League for Programming Freedom</A>
-[Liga za svobodu programování].
-<P>
-
-Liga je organizací profesorù, studentù, obchodníkù,
-programátorù, u¾ivatelù, dokonce i softwarových firem, které chtìjí návrat
-svobody psaní programù. Liga se nestaví proti právnímu
-systému navrhovaného Kongresem -- copyrightu na jednotlivé
-programy. Liga si klade za cíl zvrátit nìkteré zmìny, které
-v podlední dobì udìlali v tomto systému soudci v odpovìdi
-na zvlá¹tní zájmy nìkterých lidí.
-
-<P>
-
-FSF Vás ¾ádá, abyste se v boji proti tìmto hrozbám pøipojili k nám.
-Dvì dobré mo¾nosti jsou
-<A HREF="http://lpf.ai.mit.edu/Join/join.html";>pøipojit se</A>
-a/nebo
-<A HREF="http://lpf.ai.mit.edu/Help/help.html";>pomoci</A>
-
-<STRONG>Liga není spojená s Nadací pro svobodný software
-a nezabývá se problémem svobodného software.</STRONG>
-FSF Ligu podporuje, nebo» stejnì jako ka¾dý vývojáø software men¹í
-ne¾ Microsoft
-je ohro¾ena softwarovými patenty a copyrighty na u¾ivatelské rozhraní.
-I Vy jste v nebezpeèí! Bylo by snadné problém pøehlí¾et, dokud byste
-Vy nebo Vá¹ ¹éf
-nebyli za¾alováni, ale je rozumnìj¹í se jím zabývat, ne¾
-k tomu dojde.
-
-<P>
-
-<HR>
-
-Návrat na <A HREF="/home.cs.html">domovskou stránku GNU</A>.
-<P>
-FSF & GNU informace & otázky na
-<A HREF="mailto:address@hidden";><EM>address@hidden</EM></A>.
-Dal¹í <A HREF="/home.cs.html#ContactInfo">mo¾nost</A> jak kontaktovat FSF.
-<P>
-Komentáøe k tìmto web stránkám na
-<A HREF="mailto:address@hidden";><EM>address@hidden</EM></A>,
-jiné otázky zasílejte na
-<A HREF="mailto:address@hidden";><EM>address@hidden</EM></A>.
-<P>
-Copyright (C) 1996, 1997, 1998, 1999 Free Software Foundation, Inc.,
-51 Franklin St, Fifth Floor, Boston, MA 02110, USA
-<P>
-Doslovné kopírování a ¹íøení tohoto celého dokumentu na jakémkoliv médiu
-je dovoleno v pøípadì, ¾e tato podmínka bude zachována.<P>
-Updated:
-<!-- timestamp start -->
-$Date: 2011/12/30 05:18:58 $ $Author: ineiev $
-<!-- timestamp end -->
-<HR>
-</BODY>
-</HTML>
+<!--#set var="PO_FILE"
+ value='<a href="/philosophy/po/protecting.cs.po">
+ https://www.gnu.org/philosophy/po/protecting.cs.po</a>'
+ --><!--#set var="ORIGINAL_FILE" value="/philosophy/protecting.html"
+ --><!--#set var="DIFF_FILE" value=""
+ --><!--#set var="OUTDATED_SINCE" value="2007-02-15" -->
+<!--#set var="ENGLISH_PAGE" value="/philosophy/protecting.en.html" -->
+
+<!--#include virtual="/server/header.cs.html" -->
+<!-- Parent-Version: 1.77 -->
+
+<!-- This file is automatically generated by GNUnited Nations! -->
+<title>Pomozte chránit práva psát jak nesvobodný, tak svobodný software
â Projekt
+GNU â Nadace pro svobodný software</title>
+
+<!--#include virtual="/philosophy/po/protecting.translist" -->
+<!--#include virtual="/server/banner.cs.html" -->
+<!--#include virtual="/server/outdated.cs.html" -->
+<h2>Pomozte chránit práva psát jak nesvobodný, tak svobodný software</h2>
+
+<p>
+Právo psát jak nesvobodný, tak svobodný software, je ohroženo <a
+href="https://web.archive.org/web/20150329143651/http://progfree.org/Patents/patents.html";>softwarovými
+patenty</a> a <a
+href="https://web.archive.org/web/20150329142315/http://progfree.org/Copyright/copyright.html";>copyrighty
+na uživatelsky pÅÃvÄtivá grafická rozhranÃ</a>.</p>
+
+<p>
+ Nadace pro svobodný software bojuje proti tÄmto hrozbám mnoha
+způsoby. JednÃm z nich je i podpora a Älenstvà v <a
+href="https://web.archive.org/web/20150329224604/http://www.progfree.org/";>League
+for Programming Freedom</a> [Liga za svobodu programovánÃ].
+</p>
+
+<p>
+ Liga je organizacà profesorů, studentů, obchodnÃků, programátorů,
uživatelů,
+dokonce i softwarových firem, které chtÄjà návrat svobody psanÃ
+programů. Liga se nestavà proti právnÃmu systému navrhovaného Kongresem
â
+copyrightu na jednotlivé programy. Liga si klade za cÃl zvrátit nÄkteré
+zmÄny, které v podlednà dobÄ udÄlali v tomto systému soudci v odpovÄdi
na
+zvláštnà zájmy nÄkterých lidÃ.
+</p>
+
+<p>FSF Vás žádá, abyste se v boji proti tÄmto hrozbám pÅipojili k
nám.</p>
+
+<p>
+ <strong>Liga nenà spojená s Nadacà pro svobodný software a nezabývá se
+problémem svobodného software.</strong> FSF Ligu podporuje, neboÅ¥ stejnÄ
+jako každý vývojáŠsoftware menšà než Microsoft je ohrožena
softwarovými
+patenty a copyrighty na uživatelské rozhranÃ. I Vy jste v nebezpeÄÃ! Bylo
by
+snadné problém pÅehlÞet, dokud byste Vy nebo Váš šéf nebyli
zažalováni, ale
+je rozumnÄjÅ¡Ã se jÃm zabývat, než k tomu dojde.
+</p>
+
+<div class="translators-notes">
+
+<!--TRANSLATORS: Use space (SPC) as msgstr if you don't have notes.-->
+ </div>
+</div>
+
+<!-- for id="content", starts in the include above -->
+<!--#include virtual="/server/footer.cs.html" -->
+<div id="footer">
+<div class="unprintable">
+
+<p>Dotazy ohlednÄ FSF a GNU prosÃm posÃlejte na <a
+href="mailto:address@hidden";><address@hidden></a>. Jsou tu i <a
+href="/contact/">dalÅ¡Ã možnosti jak kontaktovat</a> nadaci FSF. OhlednÄ
+nefunkÄnÃch odkazů a dalÅ¡Ãch návrhů nebo oprav se prosÃm obracejte na
<a
+href="mailto:address@hidden";><address@hidden></a>.</p>
+
+<p>
+<!-- TRANSLATORS: Ignore the original text in this paragraph,
+ replace it with the translation of these two:
+
+ We work hard and do our best to provide accurate, good quality
+ translations. However, we are not exempt from imperfection.
+ Please send your comments and general suggestions in this regard
+ to <a href="mailto:address@hidden";>
+
+ <address@hidden></a>.</p>
+
+ <p>For information on coordinating and submitting translations of
+ our web pages, see <a
+ href="/server/standards/README.translations.html">Translations
+ README</a>. -->
+Pracujeme tvrdÄ a dÄláme to nejlepÅ¡Ã, abychom vám pÅinesli pÅesné a
kvalitnÃ
+pÅeklady. NicménÄ i my můžeme udÄlat chybu. VaÅ¡e komentáÅe a návrhy
na
+vylepÅ¡enà vÃtáme na adrese <a href="mailto:address@hidden";>
+<address@hidden></a>.</p> <p>PÅeÄtÄte si prosÃm <a
+href="/server/standards/README.translations.html">PÅÃruÄku
pÅekladatele</a>,
+kde se dozvÃte, jak koordinovat svoji práci a posÃlat pÅeklady tohoto
+Älánku.</p>
+</div>
+
+<!-- Regarding copyright, in general, standalone pages (as opposed to
+ files generated as part of manuals) on the GNU web server should
+ be under CC BY-ND 4.0. Please do NOT change or remove this
+ without talking with the webmasters or licensing team first.
+ Please make sure the copyright date is consistent with the
+ document. For web pages, it is ok to list just the latest year the
+ document was modified, or published.
+
+ If you wish to list earlier years, that is ok too.
+ Either "2001, 2002, 2003" or "2001-2003" are ok for specifying
+ years, as long as each year in the range is in fact a copyrightable
+ year, i.e., a year in which the document was published (including
+ being publicly visible on the web or in a revision control system).
+
+ There is more detail about copyright years in the GNU Maintainers
+ Information document, www.gnu.org/prep/maintain. -->
+<p>Copyright © 1996, 1997, 1998 Free Software Foundation, Inc.</p>
+
+<p>Tato stránka je vydána pod licencà <a rel="license"
+href="http://creativecommons.org/licenses/by-nd/4.0/deed.cs";>Creative
+Commons UveÄte původ-Nezpracovávejte 4.0 Mezinárodnà License</a>.</p>
+
+<!--#include virtual="/server/bottom-notes.cs.html" -->
+<div class="translators-credits">
+
+<!--TRANSLATORS: Use space (SPC) as msgstr if you don't want credits.-->
+ </div>
+
+<p class="unprintable"><!-- timestamp start -->
+Aktualizováno:
+$Date: 2017/02/01 17:03:11 $
+
+<!-- timestamp end -->
+</p>
+</div>
+</div>
+</body>
+</html>
Index: philosophy/reevaluating-copyright.cs.html
===================================================================
RCS file: /webcvs/www/www/philosophy/reevaluating-copyright.cs.html,v
retrieving revision 1.3
retrieving revision 1.4
diff -u -b -r1.3 -r1.4
--- philosophy/reevaluating-copyright.cs.html 30 Dec 2011 05:18:59 -0000
1.3
+++ philosophy/reevaluating-copyright.cs.html 1 Feb 2017 17:03:11 -0000
1.4
@@ -1,446 +1,408 @@
-<HTML>
-<HEAD>
-<meta http-equiv="Content-Type" content="text/html; charset=iso-8859-2">
-<TITLE>Pøehodnocení copyrightu: veøejnost musí zvítìzit</TITLE>
-<LINK REV="made" HREF="mailto:address@hidden";>
-</HEAD>
-<BODY BGCOLOR="#FFFFFF" TEXT="#000000" LINK="#1F00FF" ALINK="#FF0000"
VLINK="#9900DD">
-<H3>Pøehodnocení copyrightu: veøejnost musí zvítìzit</H3>
-<A HREF="/graphics/philosophicalgnu.html"><IMG
SRC="/graphics/philosophical-gnu-sm.jpg"
- ALT=" [obrázek filozofujícího pakonì (angl. Gnu)] "
- WIDTH="160" HEIGHT="200"></A>
-<!-- Please keep this list alphabetical!!! -->
-[
- <A HREF="/philosophy/reevaluating-copyright.en.html">Anglicky</A>
-| <A HREF="/philosophy/reevaluating-copyright.it.html">Italsky</A>
-| <A HREF="/philosophy/reevaluating-copyright.ru.html">Rusky</A>
-]
-
-<P>
-<PRE>
- Pøehodnocení copyrightu: veøejnost musí zvítìzit
- [Publikováno v Oregon Law Review (Oregonský právní pøehled),
jaro 1996]
+<!--#set var="PO_FILE"
+ value='<a href="/philosophy/po/reevaluating-copyright.cs.po">
+ https://www.gnu.org/philosophy/po/reevaluating-copyright.cs.po</a>'
+ --><!--#set var="ORIGINAL_FILE"
value="/philosophy/reevaluating-copyright.html"
+ --><!--#set var="DIFF_FILE" value=""
+ --><!--#set var="OUTDATED_SINCE" value="2006-02-27" -->
+<!--#set var="ENGLISH_PAGE" value="/philosophy/reevaluating-copyright.en.html"
-->
+
+<!--#include virtual="/server/header.cs.html" -->
+<!-- Parent-Version: 1.79 -->
+
+<!-- This file is automatically generated by GNUnited Nations! -->
+<title>PÅehodnocenà copyrightu: veÅejnost musà zvÃtÄzit â Projekt GNU
â Nadace pro
+svobodný software</title>
+
+<!--#include virtual="/philosophy/po/reevaluating-copyright.translist" -->
+<!--#include virtual="/server/banner.cs.html" -->
+<!--#include virtual="/server/outdated.cs.html" -->
+<h2>PÅehodnocenà copyrightu: veÅejnost musà zvÃtÄzit</h2>
+
+<pre>
+ PÅehodnocenà copyrightu: veÅejnost musà zvÃtÄzit
+ [Publikováno v Oregon Law Review (Oregonský právnÃ
pÅehled), jaro 1996]
Richard Stallman
-</PRE>
-<P>
-Právní svìt se bojí, ¾e digitální informaèní technologie pøiná¹ejí
-,,problémy pro copyright,'' ale ji¾ nesledoval tyto problémy k jejich hlavní
-pøíèinì: základní konflikt mezi vydavateli copyrightovaných dìl a u¾ivateli
-tìchto dìl. Vydavatelé, hledíc si vlastních zájmù, protlaèili skrz Clintonovu
-vládu návrh na vyøe¹ení ,,problému'' v jejich vlastní
-prospìch. Tento návrh, Lehmanùv White Paper <A HREF="#[2]">[2]</A>, byl
-hlavním zamìøením konference ,,Inovace a informaèní prostøedí (Innovation and
-the Information Environment Conference)'' na
-Oregonské univerzitì (listopad 1995).
-<P>
-John Perry Barlow <A HREF="#[3]">[3]</A>, hlavní øeèník, zaèal konferenci tím,
-¾e nám
-sdìlil, jak Greatful Dead tento konfliky poznali a zabývali se jím.
-Rozhodli se,
-¾e by bylo ¹patné plést se do kopírování jejich vystoupení na páskách,
-nebo do distribuce na Internetu, ale nevidìli nic ¹patného na uplatnìní
-copyrightu na CD s nahrávkami jejich hudby.
-<P>
-Barlow neanalyzoval dùvody rozdílného zacházení s tìmito médii
-a Gary Glisson pozdìji <A HREF="#[4]">[4]</A> kritizoval jeho
-my¹lenku, ¾e Internet je nìjak nevysvìtlitelnì unikátní a nepodobný
-nièemu jinému na svìtì. Argumentoval tím, ¾e bychom mìli být schopní
-urèit dùsledek Internetu na copyrightovou politiku stejným druhem
-analýz, jaké aplikujeme na jiné technologie. Tento dokument se
-pokou¹í právì toto provést.
-<P>
-Barlow podotýkal, ¾e na¹e intuice zalo¾ená na fyzických objektech
-není pøenositelná na informace, proto¾e informace je
-,,abstraktní'', a tudí¾ na ni nemù¾eme jednoznaènì aplikovat stejné
-,,vlastnictví''. Jak poznamenal Steven Winter <A HREF="#[5]">[5]</A>,
-abstraktní majetek existoval po staletí. Akcie spoleèností, komoditní
-termínované obchody a dokonce i papírové peníze, jsou formy majetku,
-který je více èi ménì abstraktní. Barlow a jiní, kteøí argumentovali,
-¾e informace by mìla být svobodná, ale neodmítali tyto jiné druhy abstraktního
-majetku. Podstatný rozdíl mezi informací a akceptovatelnými druhy
-majetku tedy není v abstraktnosti jako takové. Tak¾e co je to?
-Pøedlo¾ím vám tu jednoduché a praktické vysvìtlení.
-<P>
-Zákon ve Spojených státech bere copyright jako dohodu
-mezi veøejností a ,,autory'' (aèkoliv v praxi stojí v dohodì na stranì autorù
-obvykle vydavatelé). Veøejnost vìt¹inou smìní urèité svobody výmìnou za mo¾nost
-vychutnat si vìt¹í mno¾ství publikovaných dìl. Dokud neexistoval
-White Paper, na¹e vláda
-nikdy nenavrhovala, aby veøejnost mudela smìnit *v¹echny* své svobody za
-pou¾ití publikovaných dìl. Copyrightem se mù¾ete vzdát urèitých svobod
-a ponechat si jiné. To znamená, ¾e existuje mnoho alternativních dohod,
-které by mìla veøejnost nabídnout vydavatelùm. Která dohoda je tedy ta
-nejlep¹í pro veøejnost? Jaké svobody stojí veøejnosti za to smìnit a na
-jak dlouho? Odpovìdi zále¾í na dvou vìcech: kolik publikování navíc dostane
-veøejnost za smìnu daných svobod a jak moc veøejnost získá, pokud si tyto
-svobody ponechá.
-<P>
-Toto ukazuje, proè je zakládání rozhodnutí o intelektuálním vlastnictví
-na podobnosti s vlastnictvím hmotných objektù, nebo døívìj¹í
-politikou intelektuálního vlastnictví chybné. Winter pøesvìdèivì
-argumentoval, ¾e je mo¾né vzít jako základ takové analogie, pøekroutit na¹e
-staré koncepty a aplikovat je na na¹e nová rozhodnutí <A HREF="#[6]">[6]</A>.
-Zajisté se tím dosáhne nìjakého øe¹ení, ale ne dobrého øe¹ení. Analogie
-není u¾iteèný zpùsob pro rozhodování o tom, co koupit nebo za jakou cenu.
-<P>
-Nerozhodujeme napøíklad zda postavit dálnici v New Yorku pomocí
-analogie s pøedchozím rozhodnutím o plánované dálnici v Iowì. V ka¾dém
-rozhodnutí o stavbì dálnice se pu¾ívají stejné faktory (náklady, objem
-dopravy, zabrání pùdy èi domù); pokud bychom rozhodovali o dálnici
-pomocí analogie s pøede¹lým rozhodnutím o dálnici, postavili bychom buï
-v¹echny navrhované dálnice, a nebo ¾ádnou z nich. Místo toho posuzujeme
-ka¾dý návrh dálnice na základì pøínosù a ztrát, jejich¾ velikost se
-li¹í pøípad od pøípadu. V otázce copyrightu musíme rovnì¾ zvá¾it náklady
-a pøínosy pro dne¹ní situaci a dne¹ní média, a ne podle toho, jak se aplikovaly
-na jiná média v minulosti.
-<P>
-Také to ukazuje, proè princip Laurence Tribea, ¾e jazyk týkající se
-práva by nemìl záviset na zvoleném médiu<A HREF="#[7]">[7]</A>, není
-aplikovatelný na rozhodnutí o copyrightu. Copyright je dohoda s veøejností,
-ne pøirozené právo. Otázky copyrightové politiky jsou o tom, co pøiná¹í
-veøejnosti, ne o tom, jaká práva jsou pøisuzována nakladatelùm nebo
-ètenáøùm.
-<P>
-Copyrightový systém se vyvinul soubì¾nì s tiskaøským lisem. V èasech
-tiskaøského lisu nemìli bì¾ní ètenáøi mo¾nost zkopírovat knihu.
-Kopírování knihy vy¾adovalo tiskaøský lis, a bì¾ní ètenáøi jej nemìli.
-A co víc, pokud by se nedìlalo mnoho kopií, bylo by kopírování tímto zpùsobem
-absurdnì drahé
--- co¾ prakticky znamená, ¾e knihy mohli
-kopírovat v nìjakém ekonomicky rozumném modelu jen vydavatelé.
-<P>
-Tak¾e kdy¾ veøejnost prodala vydavatelùm svobodu kopírovat knihy,
-prodávala nìco, co by *nemohla vyu¾ít*. Smìna nìèeho, co nemù¾ete pou¾ít,
-za nìco u¾iteèného a prospì¹ného je v¾dy dobrý obchod. V èasech
-tiskaøského lisu byl copyright nekontroverzní pøedev¹ím proto, ¾e
-neomezoval nic, co by ètenáøská veøejnost jinak mohla bì¾nì dìlat.
-<P>
-Ale vìk tiskaøského lisu se chýlí ke konci. Zmìnu
-zapoèaly xeroxovací zaøízení,
-audio a video kazety; digitální informaèní technologie
-ji dokonèily. Tyto pokroky umo¾òují kopírování i bì¾ným
-ètenáøùm, ne jen vydavatelùm se speciálním vybavením.
-A ètenáøi si opravdu sami kopírují!
-<P>
-Jak se jednou pro obyèejné lidi stane kopírování u¾iteèná a praktická aktivita,
-nepøejí si ji¾ vzdát se té svobody. Chtìjí si tuto svobodu nechat,
-místo aby ji prodali. Copyrightová dohoda, tak jak ji známe, ji¾ není pro
-veøejnost dobrým obchodem, a je èas ji zrevidovat -- pøi¹el èas,
-kdy by mìl zaèít zákon brát v úvahu veøejný pøínos z výroby
-a sdílení kopií.
-<P>
-Na této analýze vidíme, proè není odmítnutí staré copyrightové dohody
-zalo¾eno na pøedpokladu, ¾e Internet je nevýslovnì unikátní. Internet
-je dùle¾itý, proto¾e zprostøedkuje kopírování a sdílení dìl bì¾nými
-ètenáøi. Èím jednodu¹¹í je kopírování a sdílení, tím více se stává
-u¾iteènìj¹ím, a tím více se copyright, tak jak ho známe, stává ¹patným
-obchodem.
-<P>
-Tato analýza také vysvìtluje, proè má pro Grateful Dead význam trvat
-na copyrightu u výroby CD, ale ne u individuálního kopírování. Produkce
-CD funguje podobnì jako tiskaøský lis; pro bì¾né lidi,
-dokonce ani pro majitele poèítaèù, není mo¾né zkopírovat CD na jiné CD.
-Tudí¾ zùstává
-copyrihgt na vydávání hudebních CD pro hudební posluchaèe bezbolestný,
-tak jako byl bezbolestný ve¹kerý copyright v èasech tiskaøského lisu.
-Av¹ak omezení kopírování stejné hudby na digitální audio pásky po¹kozuje
-posluchaèe, a ti mají právo toto omezení odmítnout. (pozn. z r. 1999: situace
-pro CD se zmìnila, mnoho bì¾ných u¾ivatelù poèítaèù na nich
-mù¾e nyní kopírovat CD. To znamená, ¾e bychom mìli nyní uva¾ovat o CD
-spí¹e jako o kazetách.)
-
-<P>
-Vidíme také, proè není abstraktivita intelektuálního vlastnictví
-kritickým faktorem. Jiné formy abstraktního vlastnictví jsou
-reprezentovány sdílením nìjaké vìci.
-Kopírování jakéhokoliv druhu sdílené vìci je vlastnì
-aktivita s nulovým výsledkem. Osoba, která kopíruje, získává pouze
-odebráním bohatství v¹em ostatním. Zkopírování dolarové bankovky na
-barevné kopírce je úèinkem ekvivalentví oøezání v¹ech ostatních dolarù
-o malý kousek a spojení tìchto kouskù tak, aby daly jeden dolar.
-Pøirozenì to bereme jako ¹patné.
-<P>
-Oproti tomu, zkopírování u¾iteèné, pouèné, èi zábavné informace, pro
-pøátele, dìlá svìt ¹»astnìj¹ím a bohat¹ím; pøátelùm to pøispìje a
-vlastnì nikomu to neublí¾í. Je to konstruktivní aktivita, která posiluje
-sociální vazby.
-<P>
-Nìkteøí ètenáøi mohou o tomto odstavci pochybovat, proto¾e vìdí, ¾e
-vydavatelé tvrdí, ¾e ilegální kopírování jim zpùsobuje ,,ztráty''.
-Toto tvrzení je pøedev¹ím nepøesné, èásteènì i zavádìjíci.
-<UL>
-<LI>Tvrzení je nepøesné pøedev¹ím proto, proto¾e pøedpokládá, ¾e
- kamarád by si jinak koupil kopii od vydavatele. To je vzácnì i
- pravda, ale èastìji je to nesprávné; a kdy¾ to není pravda, pak
- se proklamovaná ztráta nedostaví.
-<LI>Tvrzení je èásteènì zavádìjící, proto¾e slovo ,,ztráta'' naznaèuje
- pøípady s velmi odli¹nou podstatou -- pøípady, ve kterých je jim
- odebráno nìco, co mají. Jestli¾e, napøíklad, zásoba kní¾ek v knihkupectví
- shoøí, nebo jestli dojde ke ztátì penìz z pokladny, pak by to opravdu
- byla ,,ztráta.'' V¹ichni souhlasíme, ¾e dìlat takové vìci jiným lidem
- je ¹patné.
-
- Ale kdy¾ se kamarád oprostí od potøeby koupit si kopii knihy, tak
- knihkupectví a vydavatel neztrácejí nic, co by mìli. Výsti¾nìj¹í popis
- by byl, ¾e knihkupectví a vydavatel budou mít men¹í pøíjem,
- ne¾ by mohli mít. Stejný dùsledek by mìlo, kdyby se vá¹ kamarád
- rozhodl místo ètení knihy hrát brid¾. V systému volného trhu
- nemá ¾ádný obchod oprávo breèet nad ,,nepoctivostí'' jen proto, ¾e si
- potencionální zákazník vybral s nimi neobchodovat.
-
-<LI>Tvrzení zkresluje otázku, proto¾e my¹lenka ,,ztráty'' je zalo¾ena
- na pøedpokladu, ¾e vydavatel ,,by mìl dostat'' zaplaceno. To je
- zalo¾eno na pøedpokladu, ¾e copyright existuje a zakazuje individuální
- kopírování. Ale vyvstává otázka: co by mìl copyright
- pokrývat? Rozhodne-li se veøejnost, ¾e mù¾e sdílet kopie, pak vydavatel
- není oprávnìn k tomu, aby oèekával zaplacení za ka¾dou kopii a tudí¾
- nemù¾e tvrdit, ¾e je zde ,,ztráta'', kdy¾ není.
-
- Jinými slovy, pøemý¹lení o ,,ztrátì'' vychází z copyrightového systému;
- není
- to neodmyslitelná èást kopírování. Kopírování samo o sobì nepo¹kozuje
- nikoho.
-</UL>
-<P>
-Nejvíce diskutované opatøení tohoto White Paperu je systém
-kolektivní odpovìdnosti, kde je po vlastníku poèítaèe vy¾adováno, aby
-monitoroval a kontroloval aktivity v¹ech u¾ivatelù pod mo¾ností trestu
-za akce, na kterých se nepodílel, ale pouze selhal pøi aktivní prevenci.
-Tim Sloan <A HREF="#[8]">[8]</A> poukázal na fakt, ¾e to dává vlastníkùm
-copyrightu privilegovaný status nepøíslu¹ící nikomu jinému,
-kdo mù¾e tvrdit, ¾e je
-po¹kozen poèítaèovým u¾ivatelem; napøíklad nikdo nemù¾e navrhnout ztrestat
-vlastníka poèítaèe, pokud aktivnì nezabrání u¾ivateli nìkoho zhanobit.
-Pro vládu je pøirozené obrátit se na kolektivní odpovìdnost kvùli posílení
-zákona, o nìm¾ si mnoho obèanù myslí, ¾e se mu nemusí podrobovat. Èím více
-bude digitální technologie pomáhat obèanùm sdílet informace, tím více bude
-vláda potøebovat drakonické metody na posílení copyrightu proti bì¾ným
-obèanùm. [V Èeské republice je situace ponìkud jiná a za poru¹ení
-autorského zákona mù¾e být zodpovìdná jen a pouze fyzická osoba,
-která ten akt provedla. Tudí¾ èeský právní systém nic jako ,,kolektivní
-odpovìdnost'' nepøipou¹tí. Poru¹ení autorského zákona nemù¾e tedy provést
-ani tøeba firma, v¾dy se jedná o konkrétního èlovìka, který kopírovací zaøízení
-obsluhoval. (samozøejmì ¾e je mo¾ná spoluúèast, navádìní k trestnému èinu
apod.)
--- pozn. korek.]
-<P>
-Kdy¾ byla navrhována ústava Spojených Státù, byla navr¾eno, aby
-byli autoøi oprávnìni ke copyrightovému monopolu. Byla ov¹em odmítnuta
-<A HREF="#[9]">[9]</A>.
-Místo toho zakladatelé na¹í zemì pøijali odli¹né pojetí copyrightu,
-která postavila na první místo veøejnost<A HREF="#[10]">[10]</A>. O copyrightu
-ve Spojených Státech se pøedpokládá, ¾e existuje kvùli prospìchu u¾ivatelù;
-pøínosy pro vydavatele, a ani pro autory, nejsou dány jako dùvod, ale pouze
-jako
-stimul ke zmìnì jejich chování. Jak vynesl Vrchní soud v pøípadu Fox Film Corp.
-versus Doyal: ,,Jediný zájem Spojených Státù a primární cíl udìlování
-[copyrightového] monopolu le¾í v obecných pøínosech, z práce autorù, pro
-veøejnost.''<A HREF="#[11]">[11]</A>
-<P>
-Pohledem na copyright z hlediska ústavy, jestli¾e veøejnost dává pøednost
-mo¾nosti dìlat v urèitých pøípadech kopie, i kdy¾ by to znamenalo o nìco
-ménì publikovaných prací, pak je volba veøejnosti rozhodující. Není mo¾né
-ospravedlnit zakázování kopírování toho, co chce veøejnost kopírovat.
-<P>
-Od tohoto ústavního rozhodnutí, se vydavatelé v¾dy pokou¹eli
-zvrátit situaci dezinformováním veøejnosti. Provádìjí to opakováním argumentù,
-které pøedpokládají, ¾e copyright je pøirozené právo autorù (nezmiòujíce
-se, ¾e autoøi ho takøka v¾dy podstoupí vydavatelùm). Pokud lidé sly¹í
-tyto argumenty a nemají hlub¹í povìdomí o tom, ¾e tento pøedpoklad
-je protikladem k základním premisám na¹eho právního systému, berou to
-jako samozøejmý základ takového systému.
-<P>
-Tato chyba je dnes tak zakoøenìná, ¾e lidé, kteøí èelí nové moci
-copyrightu, cítí potøebu provádìt to argumentováním, ¾e dokonce i
-autoøi a vydavatelé jí mohou být po¹kozeni. A tak James Boyle<A
HREF="#[12]">[12]</A>
-vysvìtluje, jak mù¾e striktní systém intelektuálního vlastnictví
-zabraòovat psaní nových dìl. Jessica Litman<A HREF="#[13]">[13]</A> cituje
-skrytá místa copyrightu, které v minulosti dovolily mnoha novým médiím
-stát se populární. Pamela Samuelson <A HREF="#[14]">[14]</A> varuje,
-¾e White Paper mù¾e blokovat vývoj ,,tøetí vlny'', informaèních
-prùmyslových odvìtví, uzamèením svìta ve ,,druhé vlnì'', ekonomickém
-modelu, který odpovídá éøe tiskaøského lisu.
-<P>
-Tyto argumenty mohou být velmi úèinné tam, kde jsou k dispozici,
-pøednì u Kongresu a vlády opanované my¹lenkou, ¾e ,,Co je dobré pro
-hlavní média, je dobré pro USA.'' Selhávají v¹ak, pokud mají vyvrátit
-ty základní nepravdy, na kterých je toto opanování zalo¾eno; výsledkem
-je, ¾e jsou
-v dlouhodobém mìøítku neúèinné.
-Kdy¾ tyto argumenty vyhrají jednu bitvu, uèiní tak bez toho,
-aby vytvoøily obecné povìdomí, co¾ by jim pomohlo vyhrát pøí¹tí
-bitvu. Budeme-li se pøivracet k nìmto argumentùm pøíli¹ mnoho a pøíli¹
-èasto, je zde nebezpeèí, ¾e mù¾eme dovolit vydavatelùm bezkonkurenènì
-zmìnit ústavu.
-<P>
-Napøíklad nedávno publikované prohlá¹ení Digital Future Coalition
-(Koalice digitální budoucnosti), zastøe¹ující organizace, vyjmenovává
-mnoho dùvodù, proè èelit White Paperu, dùvody pro autory, knihovny,
-vzdìlávání, chudé Amerièany, technologický pokrok, ekonomickou flexibilitu
-a soukromé koncerny -- v¹echny argumenty jsou platné, ale dotýkající
-se vedlej¹ích otázek <A HREF="#[15]">[15]</A>.
-Nápadnì chybìjící je ve výètu nejdùle¾itìj¹í
-dùvod ze v¹ech: ¾e mnoho Amerièanù (mo¾ná vìt¹ina) chce pokraèovat v
-tvorbì kopií. DFC selhala pøi kritice vlastního cíle White Paperu,
-kterým je dát více moci vydavatelùm a jeho ústøedního rozhodnutí, odmítnout
-ústavu a postavit vydavatele nad u¾ivatele. Toto mlèení mù¾e být bráno
-jako souhlas.
-<P>
-Odpor vùèi tlaku na vìt¹í moc vydavatelù závisí na roz¹íøení povìdomí,
-¾e ètenáøská a posluchaèská veøejnost je nejdùle¾itìj¹í, ¾e copyright
-existuje pro u¾ivatele a ne naopak. Jestli¾e si veøejnost nepøeje
-akceptovat jisté nástroje copyrightu, je to ipso facto oprávnìní proè je
-nenabízet. Zajistit, ¾e veøejnost zvítìzí, mù¾eme pouze tak, ¾e
-upozorníme veøejnost a legislativu na úèel copyrightu a mo¾nosti
-otevøeného toku informací.
-
-<P>
-Copyright 1996 Richard Stallman
-Doslovné kopírování a distribuce je povoleno na jakémkoliv médiu,
-pokud je uvedena tato poznámka.
-
-<P>
-<H3>Poznámky na závìr</H3>
-<A NAME="[2]">
-[2]
-</A>
-Informational Infrastructure Task Force, Intellectual Property and
-the National Information Infrastructure: The Report of the Working Group
-on Intellectual Property Rights (Intelektuální vlastnictví a národní
-informaèní infrastruktura: Zpráva pracovní skupiny pro práva intelektuálního
-vlastnictví) (1995).
-<P>
-<A NAME="[3]">
-[3]
-</A>John Perry Barlow, Poznámky na konferenci Inovace a informaèní prostøedí
-(Innovation and the Information Environment Conference) (listopad 1995).
-Pan Barlow je jedním ze zakladatelù Electronic Frontier Foundation,
-organizace podporující svobodu vyjádøení v digitálních médiích, a také
-bývalý textaø Grateful Dead.
-<P>
-<A NAME="[4]">
-[4]
-</A>Gary Glisson, Poznámky na konferenci Inovace a informaèní prostøedí
-(lis. 1995); pohlédnìte také na Gary Glisson, A Practitioner's Defense of
-the NII White Paper, 75 Or. L. Rev. (1996) (podpora dokumentu White Paper).
-Pan Glisson je partner a pøedseda Intellectual Property Group (Skupina pro
-intelektuální vlastnictví) v Lane Powell Spears Lubersky v Portlandu, Oregon.
-<P>
-<A NAME="[5]">
-[5]
-</A>
-Steven Winter, Poznámky na konferenci Inovace a informaèní prostøedí
+</pre>
+
+<p>Právnà svÄt se bojÃ, že digitálnà informaÄnà technologie
pÅinášejà âproblémy
+pro copyright,â ale již nesledoval tyto problémy k jejich hlavnÃ
pÅÃÄinÄ:
+základnà konflikt mezi vydavateli copyrightovaných dÄl a uživateli tÄchto
+dÄl. Vydavatelé, hledÃc si vlastnÃch zájmů, protlaÄili skrz Clintonovu
vládu
+návrh na vyÅeÅ¡enà âproblémuâ v jejich vlastnà prospÄch. Tento
návrh,
+Lehmanův White Paper <a href="#ft2">[2]</a>, byl hlavnÃm zamÄÅenÃm
+konference âInovace a informaÄnà prostÅedà (Innovation and the
Information
+Environment Conference)â na Oregonské univerzitÄ (listopad 1995).</p>
+
+<p>John Perry Barlow <a href="#ft3">[3]</a>, hlavnà ÅeÄnÃk, zaÄal
konferenci
+tÃm, že nám sdÄlil, jak Greatful Dead tento konfliky poznali a zabývali se
+jÃm. Rozhodli se, že by bylo Å¡patné plést se do kopÃrovánà jejich
vystoupenÃ
+na páskách, nebo do distribuce na Internetu, ale nevidÄli nic Å¡patného na
+uplatnÄnà copyrightu na CD s nahrávkami jejich hudby.</p>
+
+<p>Barlow neanalyzoval důvody rozdÃlného zacházenà s tÄmito médii a Gary
+Glisson pozdÄji <a href="#ft4">[4]</a> kritizoval jeho myÅ¡lenku, že Internet
+je nÄjak nevysvÄtlitelnÄ unikátnà a nepodobný niÄemu jinému na
+svÄtÄ. Argumentoval tÃm, že bychom mÄli být schopnà urÄit důsledek
Internetu
+na copyrightovou politiku stejným druhem analýz, jaké aplikujeme na jiné
+technologie. Tento dokument se pokouÅ¡Ã právÄ toto provést.</p>
+
+<p>Barlow podotýkal, že naše intuice založená na fyzických objektech
nenÃ
+pÅenositelná na informace, protože informace je âabstraktnÃâ, a
tudÞ na ni
+nemůžeme jednoznaÄnÄ aplikovat stejné âvlastnictvÃâ. Jak poznamenal
Steven
+Winter <a href="#ft5">[5]</a>, abstraktnà majetek existoval po
+staletÃ. Akcie spoleÄnostÃ, komoditnà termÃnované obchody a dokonce i
+papÃrové penÃze, jsou formy majetku, který je vÃce Äi ménÄ
+abstraktnÃ. Barlow a jinÃ, kteÅà argumentovali, že informace by mÄla být
+svobodná, ale neodmÃtali tyto jiné druhy abstraktnÃho majetku. Podstatný
+rozdÃl mezi informacà a akceptovatelnými druhy majetku tedy nenà v
+abstraktnosti jako takové. Takže co je to? PÅedložÃm vám tu jednoduché a
+praktické vysvÄtlenÃ.</p>
+
+<p>Zákon ve Spojených státech bere copyright jako dohodu mezi veÅejnostà a
+âautoryâ (aÄkoliv v praxi stojà v dohodÄ na stranÄ autorů obvykle
+vydavatelé). VeÅejnost vÄtÅ¡inou smÄnà urÄité svobody výmÄnou za
možnost
+vychutnat si vÄtÅ¡Ã množstvà publikovaných dÄl. Dokud neexistoval White
+Paper, naÅ¡e vláda nikdy nenavrhovala, aby veÅejnost mudela smÄnit
+<b>vÅ¡echny</b> své svobody za použità publikovaných dÄl. Copyrightem se
+můžete vzdát urÄitých svobod a ponechat si jiné. To znamená, že
existuje
+mnoho alternativnÃch dohod, které by mÄla veÅejnost nabÃdnout
+vydavatelům. Která dohoda je tedy ta nejlepÅ¡Ã pro veÅejnost? Jaké svobody
+stojà veÅejnosti za to smÄnit a na jak dlouho? OdpovÄdi záležà na dvou
+vÄcech: kolik publikovánà navÃc dostane veÅejnost za smÄnu daných
svobod a
+jak moc veÅejnost zÃská, pokud si tyto svobody ponechá.</p>
+
+<p>Toto ukazuje, proÄ je zakládánà rozhodnutà o <a
+href="philosophy/not-ipr.html">intelektuálnÃm vlastnictvÃ</a> na podobnosti
+s vlastnictvÃm hmotných objektů, nebo dÅÃvÄjÅ¡Ã politikou
intelektuálnÃho
+vlastnictvà chybné. Winter pÅesvÄdÄivÄ argumentoval, že je možné
vzÃt jako
+základ takové analogie, pÅekroutit naÅ¡e staré koncepty a aplikovat je na
+naÅ¡e nová rozhodnutà <a href="#ft6">[6]</a>. Zajisté se tÃm dosáhne
nÄjakého
+ÅeÅ¡enÃ, ale ne dobrého ÅeÅ¡enÃ. Analogie nenà užiteÄný způsob pro
rozhodovánÃ
+o tom, co koupit nebo za jakou cenu.</p>
+
+<p>Nerozhodujeme napÅÃklad zda postavit dálnici v New Yorku pomocÃ
analogie s
+pÅedchozÃm rozhodnutÃm o plánované dálnici v IowÄ. V každém
rozhodnutà o
+stavbÄ dálnice se pužÃvajà stejné faktory (náklady, objem dopravy,
zabránÃ
+půdy Äi domů); pokud bychom rozhodovali o dálnici pomocà analogie s
+pÅedeÅ¡lým rozhodnutÃm o dálnici, postavili bychom buÄ vÅ¡echny
navrhované
+dálnice, a nebo žádnou z nich. MÃsto toho posuzujeme každý návrh
dálnice na
+základÄ pÅÃnosů a ztrát, jejichž velikost se liÅ¡Ã pÅÃpad od
pÅÃpadu. V
+otázce copyrightu musÃme rovnÄž zvážit náklady a pÅÃnosy pro dneÅ¡nÃ
situaci
+a dnešnà média, a ne podle toho, jak se aplikovaly na jiná média v
+minulosti.</p>
+
+<p>Také to ukazuje, proÄ princip Laurence Tribea, že jazyk týkajÃcà se
práva by
+nemÄl záviset na zvoleném médiu<a href="#ft7">[7]</a>, nenÃ
aplikovatelný na
+rozhodnutà o copyrightu. Copyright je dohoda s veÅejnostÃ, ne pÅirozené
+právo. Otázky copyrightové politiky jsou o tom, co pÅinášà veÅejnosti,
ne o
+tom, jaká práva jsou pÅisuzována nakladatelům nebo ÄtenáÅům.</p>
+
+<p>Copyrightový systém se vyvinul soubÄžnÄ s tiskaÅským lisem. V Äasech
+tiskaÅského lisu nemÄli bÄžnà ÄtenáÅi možnost zkopÃrovat knihu.
KopÃrovánÃ
+knihy vyžadovalo tiskaÅský lis, a bÄžnà ÄtenáÅi jej nemÄli. A co
vÃc, pokud
+by se nedÄlalo mnoho kopiÃ, bylo by kopÃrovánà tÃmto způsobem absurdnÄ
drahé
+â což prakticky znamená, že knihy mohli kopÃrovat v nÄjakém ekonomicky
+rozumném modelu jen vydavatelé.</p>
+
+<p>Takže když veÅejnost prodala vydavatelům svobodu kopÃrovat knihy,
prodávala
+nÄco, co by <b>nemohla využÃt</b>. SmÄna nÄÄeho, co nemůžete použÃt,
za nÄco
+užiteÄného a prospÄÅ¡ného je vždy dobrý obchod. V Äasech tiskaÅského
lisu byl
+copyright nekontroverznà pÅedevÅ¡Ãm proto, že neomezoval nic, co by
ÄtenáÅská
+veÅejnost jinak mohla bÄžnÄ dÄlat.</p>
+
+<p>Ale vÄk tiskaÅského lisu se chýlà ke konci. ZmÄnu zapoÄaly
xeroxovacÃ
+zaÅÃzenÃ, audio a video kazety; digitálnà informaÄnà technologie ji
+dokonÄily. Tyto pokroky umožÅujà kopÃrovánà i bÄžným ÄtenáÅům,
ne jen
+vydavatelům se speciálnÃm vybavenÃm. A ÄtenáÅi si opravdu sami
kopÃrujÃ!</p>
+
+<p>Jak se jednou pro obyÄejné lidi stane kopÃrovánà užiteÄná a
praktická
+aktivita, nepÅejà si již vzdát se té svobody. ChtÄjà si tuto svobodu
nechat,
+mÃsto aby ji prodali. Copyrightová dohoda, tak jak ji známe, již nenà pro
+veÅejnost dobrým obchodem, a je Äas ji zrevidovat â pÅiÅ¡el Äas, kdy by
mÄl
+zaÄÃt zákon brát v úvahu veÅejný pÅÃnos z výroby a sdÃlenÃ
kopiÃ.</p>
+
+<p>Na této analýze vidÃme, proÄ nenà odmÃtnutà staré copyrightové
dohody
+založeno na pÅedpokladu, že Internet je nevýslovnÄ unikátnÃ. Internet je
+důležitý, protože zprostÅedkuje kopÃrovánà a sdÃlenà dÄl bÄžnými
+ÄtenáÅi. ÄÃm jednoduÅ¡Å¡Ã je kopÃrovánà a sdÃlenÃ, tÃm vÃce se
stává
+užiteÄnÄjÅ¡Ãm, a tÃm vÃce se copyright, tak jak ho známe, stává
špatným
+obchodem.</p>
+
+<p>Tato analýza také vysvÄtluje, proÄ má pro Grateful Dead význam trvat
na
+copyrightu u výroby CD, ale ne u individuálnÃho kopÃrovánÃ. Produkce CD
+funguje podobnÄ jako tiskaÅský lis; pro bÄžné lidi, dokonce ani pro
majitele
+poÄÃtaÄů, nenà možné zkopÃrovat CD na jiné CD. TudÞ zůstává
copyrihgt na
+vydávánà hudebnÃch CD pro hudebnà posluchaÄe bezbolestný, tak jako byl
+bezbolestný veÅ¡kerý copyright v Äasech tiskaÅského lisu. AvÅ¡ak omezenÃ
+kopÃrovánà stejné hudby na digitálnà audio pásky poÅ¡kozuje
posluchaÄe, a ti
+majà právo toto omezenà odmÃtnout. (pozn. z r. 1999: situace pro CD se
+zmÄnila, mnoho bÄžných uživatelů poÄÃtaÄů na nich může nynÃ
kopÃrovat CD. To
+znamená, že bychom mÄli nynà uvažovat o CD spÃÅ¡e jako o kazetách.)</p>
+
+<p>VidÃme také, proÄ nenà abstraktivita intelektuálnÃho vlastnictvÃ
kritickým
+faktorem. Jiné formy abstraktnÃho vlastnictvà jsou reprezentovány
sdÃlenÃm
+nÄjaké vÄci. KopÃrovánà jakéhokoliv druhu sdÃlené vÄci je vlastnÄ
aktivita s
+nulovým výsledkem. Osoba, která kopÃruje, zÃskává pouze odebránÃm
bohatstvÃ
+vÅ¡em ostatnÃm. ZkopÃrovánà dolarové bankovky na barevné kopÃrce je
úÄinkem
+ekvivalentvà oÅezánà vÅ¡ech ostatnÃch dolarů o malý kousek a spojenÃ
tÄchto
+kousků tak, aby daly jeden dolar. PÅirozenÄ to bereme jako Å¡patné.</p>
+
+<p>Oproti tomu, zkopÃrovánà užiteÄné, pouÄné, Äi zábavné informace,
pro
+pÅátele, dÄlá svÄt Å¡Å¥astnÄjÅ¡Ãm a bohatÅ¡Ãm; pÅátelům to
pÅispÄje a vlastnÄ
+nikomu to neublÞÃ. Je to konstruktivnà aktivita, která posiluje
sociálnÃ
+vazby.</p>
+
+<p>NÄkteÅà ÄtenáÅi mohou o tomto odstavci pochybovat, protože vÄdÃ,
že
+vydavatelé tvrdÃ, že ilegálnà kopÃrovánà jim způsobuje âztrátyâ.
Toto
+tvrzenà je pÅedevÅ¡Ãm nepÅesné, ÄásteÄnÄ i zavádÄjÃci.</p>
+
+<ul>
+ <li>Tvrzenà je nepÅesné pÅedevÅ¡Ãm proto, protože pÅedpokládá, že
kamarád by si
+jinak koupil kopii od vydavatele. To je vzácnÄ i pravda, ale ÄastÄji je to
+nesprávné; a když to nenà pravda, pak se proklamovaná ztráta
nedostavÃ.</li>
+
+ <li>Tvrzenà je ÄásteÄnÄ zavádÄjÃcÃ, protože slovo âztrátaâ
naznaÄuje pÅÃpady s
+velmi odliÅ¡nou podstatou â pÅÃpady, ve kterých je jim odebráno nÄco, co
+majÃ. Jestliže, napÅÃklad, zásoba knÞek v knihkupectvà shoÅÃ, nebo
jestli
+dojde ke ztátÄ penÄz z pokladny, pak by to opravdu byla âztráta.â
VÅ¡ichni
+souhlasÃme, že dÄlat takové vÄci jiným lidem je Å¡patné.
+
+ <p>Ale když se kamarád oprostà od potÅeby koupit si kopii knihy, tak
+knihkupectvà a vydavatel neztrácejà nic, co by mÄli. VýstižnÄjÅ¡Ã
popis by
+byl, že knihkupectvà a vydavatel budou mÃt menÅ¡Ã pÅÃjem, než by mohli
+mÃt. Stejný důsledek by mÄlo, kdyby se váš kamarád rozhodl mÃsto
Ätenà knihy
+hrát bridž. V systému volného trhu nemá žádný obchod oprávo breÄet
nad
+ânepoctivostÃâ jen proto, že si potencionálnà zákaznÃk vybral s nimi
+neobchodovat.</p>
+ </li>
+
+ <li>Tvrzenà zkresluje otázku, protože myÅ¡lenka âztrátyâ je
založena na
+pÅedpokladu, že vydavatel âby mÄl dostatâ zaplaceno. To je založeno na
+pÅedpokladu, že copyright existuje a zakazuje individuálnà kopÃrovánÃ.
Ale
+vyvstává otázka: co by mÄl copyright pokrývat? Rozhodne-li se veÅejnost,
že
+může sdÃlet kopie, pak vydavatel nenà oprávnÄn k tomu, aby oÄekával
+zaplacenà za každou kopii a tudÞ nemůže tvrdit, že je zde
âztrátaâ, když
+nenÃ.
+
+ <p> Jinými slovy, pÅemýšlenà o âztrátÄâ vycházà z
copyrightového systému; nenÃ
+to neodmyslitelná Äást kopÃrovánÃ. KopÃrovánà samo o sobÄ
nepoškozuje
+nikoho.</p>
+ </li>
+</ul>
+
+<p>NejvÃce diskutované opatÅenà tohoto White Paperu je systém kolektivnÃ
+odpovÄdnosti, kde je po vlastnÃku poÄÃtaÄe vyžadováno, aby monitoroval a
+kontroloval aktivity všech uživatelů pod možnostà trestu za akce, na
kterých
+se nepodÃlel, ale pouze selhal pÅi aktivnà prevenci. Tim Sloan <a
+href="#ft8">[8]</a> poukázal na fakt, že to dává vlastnÃkům copyrightu
+privilegovaný status nepÅÃsluÅ¡Ãcà nikomu jinému, kdo může tvrdit, že
je
+poÅ¡kozen poÄÃtaÄovým uživatelem; napÅÃklad nikdo nemůže navrhnout
ztrestat
+vlastnÃka poÄÃtaÄe, pokud aktivnÄ nezabránà uživateli nÄkoho
zhanobit. Pro
+vládu je pÅirozené obrátit se na kolektivnà odpovÄdnost kvůli posÃlenÃ
+zákona, o nÄmž si mnoho obÄanů myslÃ, že se mu nemusà podrobovat.
ÄÃm vÃce
+bude digitálnà technologie pomáhat obÄanům sdÃlet informace, tÃm vÃce
bude
+vláda potÅebovat drakonické metody na posÃlenà copyrightu proti bÄžným
+obÄanům. [V Äeské republice je situace ponÄkud jiná a za poruÅ¡enÃ
autorského
+zákona může být zodpovÄdná jen a pouze fyzická osoba, která ten akt
+provedla. TudÞ Äeský právnà systém nic jako âkolektivnÃ
odpovÄdnostâ
+nepÅipouÅ¡tÃ. PoruÅ¡enà autorského zákona nemůže tedy provést ani
tÅeba firma,
+vždy se jedná o konkrétnÃho ÄlovÄka, který kopÃrovacà zaÅÃzenÃ
+obsluhoval. (samozÅejmÄ Å¾e je možná spoluúÄast, navádÄnà k
trestnému Äinu
+apod.) â pozn. korek.]</p>
+
+<p>Když byla navrhována ústava Spojených Států, byla navrženo, aby byli
autoÅi
+oprávnÄni ke copyrightovému monopolu. Byla ovÅ¡em odmÃtnuta <a
+href="#ft9">[9]</a>. MÃsto toho zakladatelé naÅ¡Ã zemÄ pÅijali odliÅ¡né
pojetÃ
+copyrightu, která postavila na prvnà mÃsto veÅejnost <a
+href="#ft10">[10]</a>. O copyrightu ve Spojených Státech se pÅedpokládá,
že
+existuje kvůli prospÄchu uživatelů; pÅÃnosy pro vydavatele, a ani pro
+autory, nejsou dány jako důvod, ale pouze jako stimul ke zmÄnÄ jejich
+chovánÃ. Jak vynesl Vrchnà soud v pÅÃpadu Fox Film Corp. versus Doyal:
+âJediný zájem Spojených Států a primárnà cÃl udÄlovánÃ
[copyrightového]
+monopolu ležà v obecných pÅÃnosech, z práce autorů, pro veÅejnost.â
<a
+href="#ft11">[11]</a></p>
+
+<p>Pohledem na copyright z hlediska ústavy, jestliže veÅejnost dává
pÅednost
+možnosti dÄlat v urÄitých pÅÃpadech kopie, i když by to znamenalo o
nÄco
+ménÄ publikovaných pracÃ, pak je volba veÅejnosti rozhodujÃcÃ. NenÃ
možné
+ospravedlnit zakázovánà kopÃrovánà toho, co chce veÅejnost
kopÃrovat.</p>
+
+<p>Od tohoto ústavnÃho rozhodnutÃ, se vydavatelé vždy pokouÅ¡eli zvrátit
situaci
+dezinformovánÃm veÅejnosti. ProvádÄjà to opakovánÃm argumentů, které
+pÅedpokládajÃ, že copyright je pÅirozené právo autorů (nezmiÅujÃce
se, že
+autoÅi ho takÅka vždy podstoupà vydavatelům). Pokud lidé slyÅ¡Ã tyto
+argumenty a nemajà hlubÅ¡Ã povÄdomà o tom, že tento pÅedpoklad je
protikladem
+k základnÃm premisám naÅ¡eho právnÃho systému, berou to jako samozÅejmý
+základ takového systému.</p>
+
+<p>Tato chyba je dnes tak zakoÅenÄná, že lidé, kteÅà Äelà nové moci
copyrightu,
+cÃtà potÅebu provádÄt to argumentovánÃm, že dokonce i autoÅi a
vydavatelé jÃ
+mohou být poÅ¡kozeni. A tak James Boyle <a href="#ft12">[12]</a> vysvÄtluje,
+jak může striktnà systém intelektuálnÃho vlastnictvà zabraÅovat psanÃ
nových
+dÄl. Jessica Litman <a href="#ft13">[13]</a> cituje skrytá mÃsta copyrightu,
+které v minulosti dovolily mnoha novým médiÃm stát se populárnÃ. Pamela
+Samuelson <a href="#ft14">[14]</a> varuje, že White Paper může blokovat
+vývoj âtÅetà vlnyâ, informaÄnÃch průmyslových odvÄtvÃ,
uzamÄenÃm svÄta ve
+âdruhé vlnÄâ, ekonomickém modelu, který odpovÃdá éÅe tiskaÅského
lisu.</p>
+
+<p>Tyto argumenty mohou být velmi úÄinné tam, kde jsou k dispozici,
pÅednÄ u
+Kongresu a vlády opanované myÅ¡lenkou, že âCo je dobré pro hlavnÃ
média, je
+dobré pro USA.â Selhávajà vÅ¡ak, pokud majà vyvrátit ty základnÃ
nepravdy, na
+kterých je toto opanovánà založeno; výsledkem je, že jsou v dlouhodobém
+mÄÅÃtku neúÄinné. Když tyto argumenty vyhrajà jednu bitvu, uÄinà tak
bez
+toho, aby vytvoÅily obecné povÄdomÃ, což by jim pomohlo vyhrát pÅÃÅ¡tÃ
+bitvu. Budeme-li se pÅivracet k nÄmto argumentům pÅÃliÅ¡ mnoho a pÅÃliÅ¡
+Äasto, je zde nebezpeÄÃ, že můžeme dovolit vydavatelům bezkonkurenÄnÄ
zmÄnit
+ústavu.</p>
+
+<p>NapÅÃklad nedávno publikované prohlášenà Digital Future Coalition
(Koalice
+digitálnà budoucnosti), zastÅeÅ¡ujÃcà organizace, vyjmenovává mnoho
důvodů,
+proÄ Äelit White Paperu, důvody pro autory, knihovny, vzdÄlávánÃ, chudé
+AmeriÄany, technologický pokrok, ekonomickou flexibilitu a soukromé koncerny
+â vÅ¡echny argumenty jsou platné, ale dotýkajÃcà se vedlejÅ¡Ãch otázek
<a
+href="#ft15">[15]</a>. NápadnÄ chybÄjÃcà je ve výÄtu
nejdůležitÄjÅ¡Ã důvod ze
+vÅ¡ech: že mnoho AmeriÄanů (možná vÄtÅ¡ina) chce pokraÄovat v tvorbÄ
+kopiÃ. DFC selhala pÅi kritice vlastnÃho cÃle White Paperu, kterým je dát
+vÃce moci vydavatelům a jeho ústÅednÃho rozhodnutÃ, odmÃtnout ústavu a
+postavit vydavatele nad uživatele. Toto mlÄenà může být bráno jako
souhlas.</p>
+
+<p>Odpor vůÄi tlaku na vÄtÅ¡Ã moc vydavatelů závisà na rozÅ¡ÃÅenÃ
povÄdomÃ, že
+ÄtenáÅská a posluchaÄská veÅejnost je nejdůležitÄjÅ¡Ã, že
copyright existuje
+pro uživatele a ne naopak. Jestliže si veÅejnost nepÅeje akceptovat jisté
+nástroje copyrightu, je to ipso facto oprávnÄnà proÄ je nenabÃzet.
Zajistit,
+že veÅejnost zvÃtÄzÃ, můžeme pouze tak, že upozornÃme veÅejnost a
+legislativu na úÄel copyrightu a možnosti otevÅeného toku informacÃ.</p>
+
+<h3>Poznámky na závÄr</h3>
+
+<p id="ft2">[2] Informational Infrastructure Task Force, Intellectual Property
and the
+National Information Infrastructure: The Report of the Working Group on
+Intellectual Property Rights (Intelektuálnà vlastnictvà a národnÃ
informaÄnÃ
+infrastruktura: Zpráva pracovnà skupiny pro práva intelektuálnÃho
+vlastnictvÃ) (1995).</p>
+
+<p id="ft3">[3] John Perry Barlow, Poznámky na konferenci Inovace a
informaÄnà prostÅedÃ
+(Innovation and the Information Environment Conference) (listopad 1995). Pan
+Barlow je jednÃm ze zakladatelů Electronic Frontier Foundation, organizace
+podporujÃcà svobodu vyjádÅenà v digitálnÃch médiÃch, a také bývalý
textaÅ
+Grateful Dead.</p>
+
+<p id="ft4">[4] Gary Glisson, Poznámky na konferenci Inovace a informaÄnÃ
prostÅedÃ
+(lis. 1995); pohlédnÄte také na Gary Glisson, A Practitioner's Defense of
+the NII White Paper, 75 Or. L. Rev. (1996) (podpora dokumentu White
+Paper). Pan Glisson je partner a pÅedseda Intellectual Property Group
+(Skupina pro intelektuálnà vlastnictvÃ) v Lane Powell Spears Lubersky v
+Portlandu, Oregon.</p>
+
+<p id="ft5">[5] Steven Winter, Poznámky na konferenci Inovace a informaÄnÃ
prostÅedÃ
(lis. 1995). Pan Winter je profesorem na University of Miami School of Law
-(Miamská univerzita, práva)
-<P>
-<A NAME="[6]">
-[6]
-</A>
-Winter, vý¹e uvedená poznámka 4.
-<P>
-<A NAME="[7]">
-[7]
-</A>
-Podívejte se na: Laurence H. Tribe, The Constitution in Cyberspace: Law and
-Liberty Beyond the Electronic Frontier, Humanist, Sept.-Oct. 1991, at 15.
-(Ústava kyberprostoru: Zákon a svoboda za elektronickou hranicí, Humanist,
-záø.-øíj. 1991, str. 15.
-<P>
-<A NAME="[8]">
-[8]
-</A>
-Tim Sloan, Poznámky na konferenci Inovace a informaèní prostøedí
-(lis. 1995). Pan Sloan je èlenem National Telecommunication and
-Information Administration (Národní telekomunikaèní a informaèní úøad).
-<P>
-<A NAME="[9]">
-[9]
-</A>
-Shlédnìte Jane C. Ginsburg, A Tale of Two Copyrights: Liberary Property
-in Revolutionary France and America (Pøíbìh dvou copyrightù: Svobodný
-majetek v revoluèní Francii a Americe) v Of Authors and Origins:
-Essays on Copyright Law 131, 137-38 (Brad Sherman & Alain Strowel,
-eds., 1994) (konstatující, ¾e tvùrci ústavy nemysleli ani ,,podøídit[]
-zájmy autorù veøejnému prospìchu,'' ani ,,zpracovat soukromé a veøejné
-zájmy...nestrannì'').
-<P>
-<A NAME="[10]">
-[10]
-</A>
-Ústava USA, èl. I, 8, odst. 8 (,,Kongres bude mít moc...podporovat
-Rozvoj vìdy a u¾iteèných umìní doèasným zabezpeèením
-výhradního práva autorùm a vynálezcùm k jejich dílùm a objevùm.'').
-<P>
-<A NAME="[11]">
-[11]
-</A>
-286 U.S. 123, 127 (1932).
-<P>
-<A NAME="[12]">
-[12]
-</A>
-James Boyle, Poznámky na konferenci Inovace a informaèní prostøedí
-(lis. 1995). Pan Boyle je profesor práva na American University in Washington,
D.C.
-(Americká washingtonská univerzita).
-<P>
-<A NAME="[13]">
-[13]
-</A>
-Jessica Litman, Poznámky na konferenci Inovace a informaèní prostøedí
-(lis. 1995). Sleèna Litmanová je profesorkou na Wayne
-State University Law School (Waynova státní univerzita, práva) v
-Detroitu, Michigan.
-<P>
-<A NAME="[14]">
-[14]
-</A>
-Pamela Samuelson, The Copyright Grab (Chapadlo copyrightu), Wired,
-led. 1996. Sleèna Samuelsonová je profesorkou na Cornell Law School
-(Cornellova právní ¹kola).
-<P>
-<A NAME="[15]">
-[15]
-</A>
-Digital Future Coalition, Broad-Based Coalition Expresses Concern
-Over Intellectual Property Proposals, 15. lis., 1995<!-- (available at URL:
-<A
HREF="http://home.worldweb.net/dfc/press.html";>http://home.worldweb.net/dfc/press.html</A>)-->.
-
-<HR>
-
-<H4><A HREF="/philosophy/philosophy.cs.html">Dal¹í texty ke ètení</A></H4>
-
-<HR>
-<!-- Please keep this list alphabetical!!! -->
-[
- <A HREF="/philosophy/reevaluating-copyright.en.html">Anglicky</A>
-| <A HREF="/philosophy/reevaluating-copyright.it.html">Italsky</A>
-| <A HREF="/philosophy/reevaluating-copyright.ru.html">Rusky</A>
-]
-<HR>
-
-
-<HR>
-
-Návrat na <A HREF="/home.cs.html">domovskou stránku GNU</A>.
-<P>
-FSF & GNU informace & otázky na
-<A HREF="mailto:address@hidden";><EM>address@hidden</EM></A>.
-Dal¹í <A HREF="/home.cs.html#ContactInfo">mo¾nost</A> jak kontaktovat FSF.
-<P>
-Komentáøe k tìmto web stránkám na
-<A HREF="mailto:address@hidden";><EM>address@hidden</EM></A>,
-jiné otázky zasílejte na
-<A HREF="mailto:address@hidden";><EM>address@hidden</EM></A>.
-<P>
-Copyright (C) 1996, 1997, 1998, 1999 Free Software Foundation, Inc.,
-51 Franklin St, Fifth Floor, Boston, MA 02110, USA
-<P>
-Doslovné kopírování a ¹íøení tohoto celého dokumentu na jakémkoliv médiu
-je dovoleno v pøípadì, ¾e tato podmínka bude zachována.<P>
-Updated:
-<!-- timestamp start -->
-$Date: 2011/12/30 05:18:59 $ $Author: ineiev $
+(Miamská univerzita, práva)</p>
+
+<p id="ft6">[6] Winter, výše uvedená poznámka 5.</p>
+
+<p id="ft7">[7] PodÃvejte se na: Laurence H. Tribe, The Constitution in
Cyberspace: Law
+and Liberty Beyond the Electronic Frontier, Humanist, Sept.-Oct. 1991, at
+15. (Ãstava kyberprostoru: Zákon a svoboda za elektronickou hranicÃ,
+Humanist, záÅ.-ÅÃj. 1991, str. 15.</p>
+
+<p id="ft8">[8] Tim Sloan, Poznámky na konferenci Inovace a informaÄnÃ
prostÅedÃ
+(lis. 1995). Pan Sloan je Älenem National Telecommunication and Information
+Administration (Národnà telekomunikaÄnà a informaÄnà úÅad).</p>
+
+<p id="ft9">[9] ShlédnÄte Jane C. Ginsburg, A Tale of Two Copyrights:
Liberary Property
+in Revolutionary France and America (PÅÃbÄh dvou copyrightů: Svobodný
+majetek v revoluÄnà Francii a Americe) v Of Authors and Origins: Essays on
+Copyright Law 131, 137-38 (Brad Sherman & Alain Strowel, eds., 1994)
+(konstatujÃcÃ, že tvůrci ústavy nemysleli ani âpodÅÃdit[] zájmy
autorů
+veÅejnému prospÄchu,â ani âzpracovat soukromé a veÅejné
+zájmy…nestrannÄâ).</p>
+
+<p id="ft10">[10] Ãstava USA, Äl. I, s. 8, odst. 8 (âKongres bude mÃt
+moc…podporovat Rozvoj vÄdy a užiteÄných umÄnà doÄasným
zabezpeÄenÃm
+výhradnÃho práva autorům a vynálezcům k jejich dÃlům a
objevům.â).</p>
+
+<p id="ft11">[11] 286 U.S. 123, 127 (1932).</p>
+
+<p id="ft12">[12] James Boyle, Poznámky na konferenci Inovace a informaÄnÃ
prostÅedÃ
+(lis. 1995). Pan Boyle je profesor práva na American University in
+Washington, D.C. (Americká washingtonská univerzita).</p>
+
+<p id="ft13">[13] Jessica Litman, Poznámky na konferenci Inovace a
informaÄnà prostÅedÃ
+(lis. 1995). SleÄna Litmanová je profesorkou na Wayne State University Law
+School (Waynova státnà univerzita, práva) v Detroitu, Michigan.</p>
+
+<p id="ft14">[14] Pamela Samuelson, The Copyright Grab (Chapadlo copyrightu),
Wired,
+led. 1996. SleÄna Samuelsonová je profesorkou na Cornell Law School
+(Cornellova právnà škola).</p>
+
+<p id="ft15"><!-- (available at URL:
+<a href="http://home.worldweb.net/dfc/press.html";>
+http://home.worldweb.net/dfc/press.html</a>)-->
+[15] Digital Future Coalition, Broad-Based Coalition Expresses Concern Over
+Intellectual Property Proposals, 15. lis., 1995.</p>
+
+<div class="translators-notes">
+
+<!--TRANSLATORS: Use space (SPC) as msgstr if you don't have notes.-->
+ </div>
+</div>
+
+<!-- for id="content", starts in the include above -->
+<!--#include virtual="/server/footer.cs.html" -->
+<div id="footer">
+<div class="unprintable">
+
+<p>Dotazy ohlednÄ FSF a GNU prosÃm posÃlejte na <a
+href="mailto:address@hidden";><address@hidden></a>. Jsou tu i <a
+href="/contact/">dalÅ¡Ã možnosti jak kontaktovat</a> nadaci FSF. OhlednÄ
+nefunkÄnÃch odkazů a dalÅ¡Ãch návrhů nebo oprav se prosÃm obracejte na
<a
+href="mailto:address@hidden";><address@hidden></a>.</p>
+
+<p>
+<!-- TRANSLATORS: Ignore the original text in this paragraph,
+ replace it with the translation of these two:
+
+ We work hard and do our best to provide accurate, good quality
+ translations. However, we are not exempt from imperfection.
+ Please send your comments and general suggestions in this regard
+ to <a href="mailto:address@hidden";>
+
+ <address@hidden></a>.</p>
+
+ <p>For information on coordinating and submitting translations of
+ our web pages, see <a
+ href="/server/standards/README.translations.html">Translations
+ README</a>. -->
+Pracujeme tvrdÄ a dÄláme to nejlepÅ¡Ã, abychom vám pÅinesli pÅesné a
kvalitnÃ
+pÅeklady. NicménÄ i my můžeme udÄlat chybu. VaÅ¡e komentáÅe a návrhy
na
+vylepÅ¡enà vÃtáme na adrese <a href="mailto:address@hidden";>
+<address@hidden></a>.</p> <p>PÅeÄtÄte si prosÃm <a
+href="/server/standards/README.translations.html">PÅÃruÄku
pÅekladatele</a>,
+kde se dozvÃte, jak koordinovat svoji práci a posÃlat pÅeklady tohoto
+Älánku.</p>
+</div>
+
+<p>Copyright © 1996, 1999 Richard M. Stallman</p>
+
+<p>Tato stránka je vydána pod licencà <a rel="license"
+href="http://creativecommons.org/licenses/by-nd/4.0/deed.cs";>Creative
+Commons UveÄte původ-Nezpracovávejte 4.0 Mezinárodnà License</a>.</p>
+
+<!--#include virtual="/server/bottom-notes.cs.html" -->
+<div class="translators-credits">
+
+<!--TRANSLATORS: Use space (SPC) as msgstr if you don't want credits.-->
+ </div>
+
+<p class="unprintable"><!-- timestamp start -->
+Aktualizováno:
+
+$Date: 2017/02/01 17:03:11 $
+
<!-- timestamp end -->
-<HR>
-</BODY>
-</HTML>
+</p>
+</div>
+</div>
+</body>
+</html>
Index: philosophy/rms-nyu-2001-transcript.cs.html
===================================================================
RCS file: /webcvs/www/www/philosophy/rms-nyu-2001-transcript.cs.html,v
retrieving revision 1.1
retrieving revision 1.2
diff -u -b -r1.1 -r1.2
--- philosophy/rms-nyu-2001-transcript.cs.html 15 Sep 2015 05:45:29 -0000
1.1
+++ philosophy/rms-nyu-2001-transcript.cs.html 1 Feb 2017 17:03:11 -0000
1.2
@@ -1,2182 +1,1840 @@
-
-<!DOCTYPE html PUBLIC "-//IETF//DTD HTML 2.0//EN">
-<HTML>
-<HEAD>
-<meta http-equiv="Content-Type" content="text/html; charset=iso-8859-2">
-<TITLE>Svobodný software - Free Software Foundation (FSF)</TITLE>
-<LINK REV="made" HREF="mailto:address@hidden";>
-<META HTML-EQUIV="Keywords"
- CONTENT="GNU, GNU Project, FSF, Free Software, Free Software Foundation,
- History">
-</HEAD>
-<BODY BGCOLOR="#FFFFFF" TEXT="#000000" LINK="#1F00FF" ALINK="#FF0000"
VLINK="#9900DD">
-<IMG SRC="/graphics/whats-gnu-sm.jpg"
- ALT=" [obrazek Co je to gnu] " WIDTH="125" HEIGHT="120">
-
-
-<pre>
- Pøepis pøedná¹ky
- Richarda M. Stallmana
- ,,Svobodný software: Svoboda a spolupráce''
- New York University v New Yorku
- 29. kvìtna 2001
-</pre>
-
-<P>
-URETSKY: Jsem Mike Uretsky. Vystudoval jsem Stern School of Business.
-Jsem jedním z øeditelù Centra pro pokroèilé technologie.
-Jménem nás v¹ech v Oddìlení pro výzkum poèítaèù bych vás zde chtìl pøivítat.
-Ne¾ pøedám mikrofon Edovi, který
-pøedstaví øeèníka, dovolil bych si nìkolik poznámek.
-
-<P>
-Úlohou univerzity je podporovat debaty a poøádat zajímavé diskuze
-A úlohou vìt¹í univerzity je poøádat
-zvlá¹tì zajímavé diskuze. A tato zvlá¹tní pøedná¹ka dopadá na úrodnou
-pùdu. Debata o open source mi pøipadá
-zvlá¹tì zajímavá. V jiném smyslu, [Smích]
-
-<P>
-STALLMAN: Já dìlám svobodný software. Open Source je odli¹ný smìr.
-[Smích] [Potlesk]
-
-<P>
-URETSKY: Kdy¾ jsem v tomto oboru zaèínal v ¹edesátých letech,
-software byl vpodstatì svobodný.
-A pro¹li jsme tím v cyklech. Zaèal svobodnì a potom ho výrobci software
-ve snaze roz¹íøit obchod zaèali postrkávat jinými smìry.
-Mnoho vývoje, který pøi¹el s nástupem PC, pro¹lo tím samým cyklem.
-
-<P>
-Existuje jeden velmi zajímavý francouzský filosof -- Pierre Levy -- který
-mluví o pohybu tímto smìrem a který mluví o pohybu smìrem ke kybersvìtu
-a to nejen v souvislosti s technologiemi, ale také se sociální
-restrukturalizací, politickou restrukturalizací, skrze zmìny ve vztazích
-mezi námi, které mohou zlep¹it blahobyt lidstva. A my doufáme,
-¾e tato debata se bude ubírat tímto smìrem. Tato debata se týká
-mnoha oborù na¹í univerzity, které normálnì vystupují samostatnì.
-Tì¹íme se na velmi zajímavou diskuzi. Ede?
-
-
-<P>
-SCHONBERG: Já jsem Ed Schonberg z Computer Science Department na
-Courant Institute. Dovolte mi pøivítat vás tu dnes. Lidé, kteøí
-pouze pøedstavují jiné, jsou vìt¹inou jen neu¾iteèným rysem
-veøejných konferencí, ale v tomto pøípadì jsou vlastnì docela u¾iteèní,
-jak nám dokázal Mike.
-
-<P>
-Dovolte mi tedy krátce pøedstavit nìkoho, kdo vlastnì vùbec ¾ádné pøedstavení
-nepotøebuje. Richard je perfektní pøíklad èlovìka, který pøi
-øe¹ení lokálních problémù zaèal pøemý¹let globálnì. Pøed mnoha
-lety zaèal pøemý¹let o problémech spojených s nedostupností zdrojového
-kódu k ovladaèùm tiskárny. Vytvoøil filosofii, která nás v¹echny donutila
-pøehodnotit na¹e my¹lenky o vývoji software, o tom, co to vlastnì je
-intelektuální vlastnictví a kdo to je softwarová komunita.
-Pøivítejme Richarda Stallmana.
-[Potlesk]
-
-
-<P>
-STALLMAN: Mù¾e mi nìkdo pùjèit hodinky? [Smích] Díky.
-Rád bych podìkoval Microsoftu za to, ¾e mi poskytl mo¾nost
-[Smích] stát na tomto podiu.
-V posledních týdnech jsem se cítil jako autor, jeho¾ kniha byla
-bez jeho zavinìní nìkde zakazována.
-Pomiòme, ¾e v¹echny èlánky vìc ¹patnì pojmenovávají, jeliko¾
-Microsoft popisuje GNU GPL jako Open Source licenci a
-tisk ho následuje. Vìt¹ina lidí si prostì neuvìdomuje,
-¾e na¹e práce s open source nijak nesouvisí; ve skuteènosti
-jsme udìlali vìt¹inu z toho, je¹tì ne¾ byl termín ,,open source´´
-vytvoøen.
-
-<P>
-Budu dnes mluvit o Free Software Movement, co to je, co to znamená,
-co jsme ji¾ udìlali a proto¾e je to èásteènì sponzorované
-School of Business, øeknu také pár vìcí navíc o tom,
-jak se svobodný software spojuje
-s obchodem a nìkterými dal¹ími oblastmi sociálního ¾ivota.
-
-<P>
-Nìkteøí z vás mo¾ná je¹tì nepsali poèítaèové programy, ale mo¾ná
-vaøíte. A jestli vaøíte, tak pokud nejste opravdu
-velmi dobøí, asi pou¾íváte recepty.
-A pokud pou¾íváte recepty, pravdìpodobnì ji¾ máte zku¹enost s tím,
-¾e jste si poøídili kopii receptu od kamaráda. Také asi máte, pokud nejste
-úplný zaèáteèník, zku¹enost s obmìnou receptu. Jistì, recept vám radí urèité
kroky,
-ale vy ve skuteènosti nemusíte dìlat pøesnì to. Mù¾ete vynechat nìkteré
pøísady,
-nebo mù¾ete
-pøidat nìjaké houby, jestli je máte rádi, dát ménì soli, proto¾e
-vám doktor øekl, ¾e byste mìli sùl omezit -- cokoliv. Pokud máte zku¹enosti,
-mù¾ete udìlat dokonce je¹tì vìt¹í zmìny. A poté tøeba pøijdou pøátelé, kterým
-to bude chutnat a jeden z nich vám mù¾e øíci: ,,Hej, nemohl bys mi dát
recept?´´
-Co tedy udìláte? Mù¾ete si zapsat tu modifikovanou verzi receptu a opsat ho
-kamarádovi. To jsou pøirozené vìci, které mù¾ete dìlat se v¹emi recepty.
-
-<P>
-Recept je hodnì podobný poèítaèovému programu a poèítaèový program je hodnì
-podobný receptu. Série krokù, které musíte jeden po druhém vykonat,
-abyste se dostali k po¾adovanému výsledku. Tak¾e je také tak pøirozené
-dìlat tyto vìci s poèítaèovými programy. Dát kopii kamarádovi, dìlat v nìm
-zmìny, proto¾e to, co dìlá, není pøesnì to, co bychom chtìli, aby dìlal.
-Program mo¾ná odvádìl perfektní práci pro nìkoho jiného, ale va¹e
-práce je odli¹ná.
-Po tom, co ho zmìníte, je mo¾né, ¾e takto bude u¾iteèný i pro nìkoho jiného.
-Mo¾ná dìlají práci, která je velmi podobná té va¹í. Tak¾e pøijdou
-a zeptají se: ,,Hej, dal bys mi kopii?´´ Samozøejmì, pokud jste ohleduplný
-èlovìk, dáte jim ji -- budete slu¹ný.
-
-<P>
-A teï si pøedstavte, jaké by to bylo, pokud by byly recepty umístìny
-v èerných skøíòkách. Nemohl byste se podívat jaké pøísady pou¾ívají,
-ani je mìnit. A pøedstavte si, ¾e pokud byste udìlal kamarádovi kopii,
-nazývali by vás pirátem a sna¾ili se vás na roky uvìznit. To by vyvolalo
-v lidech zvyklých sdílet recepty stra¹né rozhoøèení. Ale takto
-pøesnì vypadá svìt propietárního software. Svìt, ve kterém
-je slu¹nost k ostatním lidem zakázána a je vám v ní bránìno.
-
-<P>
-Kdy jsem to zpozoroval? V¹iml jsem si toho díky tomu, ¾e jsem v sedmdesátých
-letech mìl to ¹tìstí být souèástí komunity programátorù, kteøí sdíleli
software.
-Minulost téhle komunity sahá vpodstatì a¾ k úplným zaèátkùm poèítaèù.
-V 70. letech to bylo tro¹ku zvlá¹tní být komunita, kde lidé sdíleli software.
-Ve skuteènosti to byl extrémní pøípad, proto¾e v laboratoøi, kde jsem pracoval,
-byl celý ná¹ operaèní systém napsaný lidmi z na¹í komunity a my
-bychom jej sdíleli s kýmkoliv. Ka¾dý byl vítán. A» ji¾ se chtìl pouze
-podívat, odnést si kopii, nebo udìlat cokoliv jiného, co se mu zachtìlo.
-Na programech nebyla ¾ádná upozornìní o copyrightu. Ná¹ zpùsob ¾ivota byla
-spolupráce. Byli jsme si jisti v takovém zpùsobu ¾ivota. Nebojovali jsme za
nìj.
-Nemuseli jsme za nìj bojovat. Prostì jsme tak ¾ili. A pokud vím,
-prostì bychom tak ¾ili i dále. Tak¾e svobodný software tu ji¾ byl, ale nebyl
-tu ¾ádný Free Software Movement.
-
-<P>
-Pak se pøes nás ale pøehnala série kalamit
-a na¹e komunita byla v troskách, nakonec byla úplnì znièena. Museli jsme
-pøestat pou¾ívat PDP-10, ná¹ poèítaè. A jak víte,
-ná¹ systém -- Nekompatibilní systém pro sdílení èasu
-[The Incompatibile Time Sharing Machine -- to byl název systému -- pozn.
-pøekl.] -- byl psán
-v ¹edesátých letech, tak¾e byl celý v assembleru. Tak se to prostì
-v ¹edesátýchy letech dìlalo. Assembler je samozøejmì v¾dy pouze pro jednu
-architekturu. Kdy¾ ta zastará, v¹echna va¹e práce se zmìní v odpad.
-A pøesnì to se nám stalo. Dvacet let, nebo tak nìjak, na¹í práce bylo vyhozeno
-do ko¹e.
-
-<P>
-Je¹tì ne¾ se to stalo, mìl jsem zku¹enost, která mì pøipravila,
-pomohla mi rozhodnout se co dìlat... pomohla mi pøipravit se na to,
-abych vìdìl co dìlat, a¾ se toto stane. Jednou dal Xerox laboratoøi
-umìlé inteligence,
-kde jsem pracoval, laserovou tiskárnu. Byl to opravdu skvìlý dárek,
-bylo to poprvé co získal laserovou tiskárnu nìkdo mimo Xerox.
-Byla velmi rychlá, vytiskla stránku za sekundu. To bylo perfektní v mnoha
-ohledech, ale bylo to nespolehlivé. Ve skuteènosti to byla
-vysokorychlostní kopírka pøemìnìná v tiskárnu. Znáte
-to, kopírky maèkají papír a zablokují se, ale v¾dy je tam nìkdo, kdo to spraví.
-Tiskárna se zasekla, ale nikdo to nevidìl, tak¾e zùstala mimo provoz dlouho.
-
-<P>
-Dobøe, napadlo nás, jak ten problém vyøe¹it. Chtìli jsme pozmìnit program tak,
-aby to v¾dy, kdy¾ se tiskárna zasekne, poèítaè, co ji obsluhuje oznámil
-na¹emu hlavnímu poèítaèi a ten informoval u¾ivatele, kteøí èekají na
-výstupy. ©li by to spravit. Jenom aby vìdìli.
-Kdy¾ èekáte na výtisk a víte, ¾e tiskárna je zablokovaná, nebudete
-sedìt a èekat na Vánoce, pùjdete to spravit.
-
-<P>
-Ale to jsme tvrdì narazili, proto¾e software, který ovládal tiskárnu
-nebyl svobodný software -- dostali jsme ho s tiskárnou a byla to pouze
-binárka. Nemohli jsme mít zdrojový kód -- Xerox nám ho nedal, tak¾e napøíè
tomu,
-¾e jsme mìli velké zku¹enosti -- po tom v¹em, napsali jsme vlastní operaèní
-systém... -- jsme nebyli schopni pøidat tohle roz¹íøení do software na¹í
-tiskárny.
-
-<P>
-A tak jsme museli jen trpìt a èekat. Trvalo i hodinu èi dvì dostat
-své výtisky, proto¾e stroj byl vìt¹inu èasu zablokovaný.
-A tak jste si øíkali. ,,Vím, ¾e se to zasekne, poèkám hodinu a pak
-si pùjdu pro výstup´´ a pak jste pøi¹li a zjistili, ¾e to bylo zaseklé
-celou dobu a nikdo jiný to mezitím nespravil. Tak¾e jste to spravili
-a èekali dal¹í pùlhodinu. A pak jste pøi¹li a vidìli, ¾e se to zas zaseklo
-døíve, ne¾ se to dostalo k va¹í úloze. Tisklo to tøi minuty a tøicet neèinnì
-stálo zablokované. ©ílená otrava.
-Ale je¹tì hor¹í bylo vìdìt, ¾e jsme to mohli opravit,
-ale nìkdo jiný, kvùli své vlastní sobeckosti, nás blokoval, zabraòoval
-nám vylep¹it ten software. Samozøejmì, ¾e jsme cítili vztek.
-
-<P>
-Jednou jsem se doslechl, ¾e nìkdo na univerzitì Carnagie Mellon mìl kopii
-toho software. ©el jsem tedy do jeho kanceláøe a øekl: ,,Ahoj, já jsem z MIT,
-mohl bys mi dát kopii zdrojových kódù té tiskárny?´´ A on øekl: ,,Ne,
-slíbil jsem, ¾e ti nedám kopii.´´ Pokou¹ely se o mne mrákoty.
-Byl jsem tak... byl jsem na¹tvaný, a nenapadalo mì jak to ospravedlnit.
-V¹e, na co jsem mohl pomyslet, bylo otoèit se na podpatku a odejít z jeho
-místnosti. Mo¾ná jsem práskl dvìømi. [Smích] A pozdìji jsem na to musel
-myslet, proto¾e jsem si uvìdomil, ¾e to, co jsem pozoroval, nebyl pouze
ojedinìlý
-pøípad, ale dùle¾itý sociální fenomén, který ovlivnil mnoho lidí.
-
-<P>
-Bylo to... pro mne... já mìl ¹tìstí. Jen jsem to ochutnal, ale
-nìkteøí lidé v tom museli ¾ít celou dobu. Podívejte, on slíbil
-odmítnout s námi spolupracovat -- se svými kolegy na MIT.
-Zradil nás. Ale neudìlal to jen nám. Je mo¾né, ¾e to udìlal i vám. [Smích]
-A myslím, ¾e to nejspí¹ udìlal i vám. Udìlal to vìt¹inì lidí, kteøí
-jsou teï v této místnosti, s výjimkou tìch pár, kteøí je¹tì nebyli v roce 1980
-na svìtì, proto¾e on odmítl spolupracovat s celou planetou Zemí.
-Podepsal non-disclosure agreement. [do èe¹tiny volnì pøelo¾eno jako
-dohoda o neodhalení, ale i v Èechách se bì¾nì pou¾ívá tento anglický
-termín a jeliko¾ jsem na ¾ádný moc chytrý pøeklad nepøi¹el, budu
-non-disclosure agreement pou¾ívat také -- pozn. pøekl.]
-
-<P>
-To bylo moje první pøímé setkání s non-disclosure agreement
-a to mì nauèilo nìèemu dùle¾itému. Dùle¾itému proto,
-¾e vìt¹ina programátorù se tomu nenauèila. Vidíte, ¾e toto
-bylo moje první setkání s non-disclosure agreement a byl jsem obì»,
-já a celá moje laboratoø jsme byli obì»mi. A tak jsem vidìl,
-¾e non-disclosure agreements má obìti. Non-disclosure agreements
-nejsou nevinné. Nejsou
-ne¹kodné. Vìt¹ina programátorù se poprvé setká s non-disclosure agreement,
-kdy¾ je nìkdo pozve k podepsání. A v¾dy je tu nìjaké lákání
--- nìjaký bonbon, který dostanou, pokud podepí¹í. Dìlají si omluvy.
-Øíkají: ,,Stejnì bych nikdy kopii nedostal, tak proè bych se nemohl
-k tomuhle spinkutí proti nìmu pøipojit?''
-
-<P>
-Øíkají, ¾e takhle se to dìlá v¾dy. ,,Kdo jsem, abych se proti tomu stavìl?''
-Øíkají ,,Kdy¾ to nepodepí¹u, tak nìkdo jiný to podepí¹e za mì.´´
-Mají rùzné omluvy, aby si vyléèili svìdomí.
-
-<P>
-Ale kdy¾ mì nìkdo pozval, abych podepsal non-disclosure agreement,
-moje svìdomí ji¾ bylo ve støehu. Pamatoval jsem si, jak jsem byl na¹tvaný,
-kdy¾ nìkdo slíbil nepomoci mnì a mé laboratoøi vyøe¹it ná¹ problém.
-A nemohl jsem to jen tak pøejít a udìlat tu samou vìc nìkomu jinému,
-kdo mi nikdy nijak neublí¾il. Víte, kdyby mnì nìkdo po¾ádal o slib,
-¾e nebudu sdílet u¾iteèné informace s nenávidìným nepøítelem,
-vyhovìl bych mu. Kdy¾ nìkdo udìlal nìco ¹patného, zaslou¾í si to.
-Ale cizinci -- nic zlého mi neudìlali. Proè bych s nimi mìl zacházet
-tak ¹patnì? Zaslou¾í si to? Nemù¾ete s ka¾dým, s kýmkoliv, jednat ¹patnì.
-Stanete se tak ¹kùdce spoleènosti. Odvìtil jsem: ,,Díky moc, ¾e mi nabízíte
-tenhle pìkný softwarový balík, ale nemohu s èistým svìdomím pøistoupit na
podmínky,
-které po¾adujete, tak¾e se rad¹i obejdu bez nìj. Díky moc.´´ Nikdy jsem úmyslnì
-nepodepsal non-disclosure agreement na obecnì u¾iteènou technickou informaci,
-jako napøíklad software.
-
-<P>
-Existují i jiné typy informací, které mohou vzná¹et podobné etické otázky.
-Napøíklad osobní informace. Kdybyste se mnou chtìli mluvit o tom,
-co se dìje mezi vámi a va¹í holkou, a poprosili byste mne, abych
-o tom nikomu neøíkal, abych si to nechal... souhlasil bych s tím, ¾e
-si to nechám pro sebe, proto¾e to není obecnì u¾iteèná technická informace.
-
-<P>
-Pøinejmen¹ím to pravdìpodobnì není obecnì u¾iteèné. [Smích] Je tu malá ¹ance
--- a to je samozøejmì také mo¾nost -- ¾e jste odhalili nìjakou
-ú¾asnou novou sexuální techniku [Smích] a já bych potom cítil jako
-svoji morální povinnost pøedat tu informaci zbytku lidstva,
-aby z toho mohl také tì¾it. Musím tedy do toho slibu zahrnout výjimku --
-v¹ak víte. Pokud to jsou jen detaily o tom, kdo to chce, kdo je na koho
na¹tvaný
-a takové vìci -- cajdák -- tak si to nechám pro sebe, ale nìco, z èeho by mohla
-spoleènost obrovsky tì¾it, prostì musím zveøejnit. Úèel vìdy a technologie
-je objevovat u¾iteèné informace pro lidstvo, které by pomohly lidem
-¾ít lépe své ¾ivoty. Kdy¾ slíbíme neposkytnout takovou informaci --
-kdy¾ si ji ponecháme v tajnosti -- tak zrazujeme misi svého odvìtví.
-A já jsem se rozhodl, ¾e bych to nemìl dìlat.
-
-<P>
-Ale mezitím moje komunita zkrachovala a to byl krach, který mì zanechal
-v tì¾ké situaci. Jak jsem ji¾ øekl, ná¹ systém byl zastaralý, proto¾e
-PDP-10 bylo zastaralé, a proto ji¾ nebylo mo¾né, abych pokraèoval jako
-vývojáø operaèního systému stejným zpùsobem jako pøedtím.
-To záviselo na tom, ¾e jsem byl souèástí komunity, která pou¾ívala
-software a vylep¹ovala ho. To ji¾ od té doby nebylo mo¾né a to
-mi pøipravilo morální dilema. Co budu dìlat? Nejjednodu¹¹í mo¾nost
-znamenala jít proti rozhodnutím, která jsem uèinil. [zde myslí RMS
-rozhodnutí nepodepsat nikdy non-disclosure agreement -- pozn. pøekl]
-Nejjednodu¹¹í mo¾nost znamenala pøizpùsobit se zmìnì svìta. Akceptovat,
-¾e vìci se zmìnily a ¾e budu muset obìtovat moje principy a zaèít podpisem
-non-disclosure agreement na operaèní systém. A nejspí¹ také psát proprietární
-software. Ale uvìdomil jsem si, ¾e touhle cestou bych mohl mít nadále zábavu
-z kódování a mohl jsem mít peníze -- hlavnì kdybych to dìlal nìkde jinde, ne¾
-na MIT -- ale nakonec bych se jednou musel ohlédnout za svojí kariérou
-a øíct si: ,,Strávil jsem ¾ivot budováním zdí k oddìlení lidí,´´ a mohl
-bych být znechucen svým ¾ivotem.
-
-<P>
-Tak jsem se poohlí¾el po jiné alternativì. Byla tu jedna zøejmá.
-Mohl jsem opustit softwarové odvìtví a dìlat nìco jiného. Nemìl
-jsem ¾ádné pozoruhodné schopnosti, ale jsem si jistý,
-¾e jsem se mohl stát èí¹níkem. [Smích] Ne v nìjaké fantastické
-restauraci, nezamìstnali by mì, ale prostì jsem mohl být èí¹ník.
-Nìkde. Mnoho programátorù øíká, ,,lidé, kteøí najímají programátory,
-po¾adují to a to a to ,,a kdy¾ to nebudu akceptovat, budu hladovìt.´´
-Hladovìt, to je pøesnì to slovo,
-které pou¾ívají. Ok, jako èí¹ník hladovìt nebudete.
-[Smích]
-
-<P>
-Opravdu tu není ¾ádné nebezpeèí. To je dùle¾ité,
-obèas mù¾ete ospravedlnit to, ¾e provedete ostatním lidem
-nìco, co je zraní, tím, ¾e øeknete: ,,kdy¾ to neudìlám,
-stane se mi je¹tì nìco hor¹ího.´´ Samozøejmì, kdybyste opravdu
-mìli hladovìt, ospravedlòovalo by vás to psát proprietární software.
-[Smích]
-Kdy¾ na vás nìkdo míøí pistolí, tak bych øekl, ¾e je to omluvitelné.
-[Smích]
-Ale já jsem na¹el cestu jak pøe¾ít bez toho, abych dìlal nìco neetického,
-tak¾e jsem tuto omluvu nemohl pou¾ít. Uvìdomil jsem si, ¾e být èí¹ník by
-pro mne nebyla ¾ádná zábava a zbyteènì bych tak plýtval mými
-zku¹enostmi systémového vývojáøe. To, co budu dìlat, by nemìlo být zneu¾ívání
-mých zku¹eností. Vyvíjet proprietární software by bylo zneu¾íváním
-mých zku¹eností. Povzbuzovat ostatní lidi k tomu, aby ¾ili
-ve svìtì proprietárního software, by bylo zneu¾ívání mých zku¹eností.
-To u¾ by bylo lep¹í s nimi plýtvat, ne¾ je zneu¾ívat, ale
-to stále není pøíli¹ dobré.
-
-<P>
-Z tìchto dùvodù jsem se tedy zaèal rozhlí¾et po nìjaké alternativì.
-Co by mohl udìlat vývojáø operaèních systémù k tomu, aby zlep¹il situaci,
-aby udìlal svìt lep¹ím místem? Uvìdomil jsem si,
-¾e operaèní systém bylo pøesnì to, co bylo tøeba. Ten problém,
-to dilema, existovalo pro mì i pro v¹echny ostatní, proto¾e
-v¹echny dostupné operaèní systémy pro moderní poèítaèe byly
-proprietární. Ten ná¹ svobodný operaèní systém byl pro staré,
-vyslou¾ilé poèítaèe, ¾e? Kdy¾ jste si chtìli poøídit nový
-poèítaè a pou¾ívat ho, byli jste nuceni pou¾ít proprietární systém.
-Kdyby nìjaký vývojáø napsal jiný systém a potom øekl, ¾e ho mù¾e
-ka¾dý sdílet a on bude rád, pokud to budou lidé dìlat, tak by to ka¾dého
-vyvedlo z tì¾kého rozhodování, byla by tu alternativa.
-Uvìdomil jsem si, ¾e bych s tím mohl nìco dìlat. Zrovna já
-jsem mìl ty pravé zku¹enosti, abych to byl schopen udìlat.
-To bylo prostì to neju¾iteènìj¹í co jsem si dokázal pøedstavit,
-jak bych mohl se svým ¾ivotem nalo¾it.
-
-<P>
-Tohle byl zrovna problém, který se v tu chvíli nikdo jiný nesna¾il
-vyøe¹it. Prostì jsme tu jen sedìli a ono se to mezitím je¹tì víc zhor¹ovalo
-a nebyl tu kolem nikdo jiný, kdo by to vyøe¹il, jen já. Cítil jsem,
-¾e jsem ten pravý, ¾e na tom musím pracovat. Kdy¾ ne já, tak kdo?
-Tak¾e jsem se rozhodl, ¾e vyvinu svobodný operaèní systém -- nebo
-umøu pøi tom, jak se stále budu sna¾it vyvinout svobodný operaèní systém.
-Myslel jsem umøít stáøím, samozøejmì. [Smích]
-
-<P>
-Stál jsem tedy pøed rozhodnutím, jaký operaèní systém by to mìl být. Musel
-jsem si upøesnit nìjaké technické otázky týkající se designu systému.
-Nìkolik dùvodù mne pøesvìdèilo udìlat ho kompatibilní s Unixem.
-Zaprvé, bylo to zrovna po tom, co jsem vidìl, jak operaèní systém,
-který jsem opravdu miloval, zastaral, proto¾e byl napsaný pro jeden
-konkrétní typ poèítaèe a ten se pøestal pou¾ívat. Nechtìl jsem,
-aby se to opakovalo. Potøeboval jsem nìjaký portovatelný systém.
-Unix byl portovatelný systém. Kdybych tedy následoval design
-Unixu, mìl jsem docela dobrou ¹anci vytvoøit systém, který
-by byl portovatelný a práceschopný. Ale byl tu je¹tì
-jeden podstatný dùvod, proè být pøesnì kompatibilní s Unixem.
-
-<P>
-Tím dùvodem je, ¾e u¾ivatelé nesná¹ejí nekompatibilní zmìny.
-Kdybych navrhl systém podle sebe -- co¾ bych byl dìlal stra¹nì rád,
-tím jsem si jist -- vyrobil bych nìco nekompatibilního.
-Jistì chápete, detaily by byly odli¹né. Kdybych to tak udìlal,
-lidé by mi øekli: ,,Ok, je to velmi dobré, ale není to kompatibilní.
-Dalo by moc práce na nìj pøejít. Nemù¾eme si dovolit tolik starostí jen proto,
-abysme pøe¹li na tvùj systém místo Unixu.´´ [V té dobì -- v druhé
-polovinì osmdesátých let -- je¹tì nemohl Richard vìdìt, ¾e pøesnì toto
-se mu pozdìji stane. Jen mezitím byl Unix vymìnìn za MS Windows. Ve
-skuteènosti to ale tehdy na konci osmdesátých let splnilo svùj úèel
-a na serverech i v high-end sféøe ho plní poøád. Zpìtnì øeèeno,
-bylo to dobré rozhodnutí, ale s nástupem nekompatibilních MS Windows tehdy
-Richard nepoèítal a tak se dnes èásteènì dostal do situace, kterou popisuje. --
-pozn. pøekl.]
-
-<P>
-Kdy¾ jsem chtìl vybudovat komunitu, ve které by byli vùbec nìjací lidé
--- lidé pou¾ívající svobodný systém, sklízející ovoce svobody a
-spolupráce -- musel jsem vytvoøit systém, který by lidé pou¾ívali,
-na který by mohli jednodu¹e pøejít, který by nemìl ¾ádnou pøeká¾ku,
-která by to zastavila hned na zaèátku. Rozhodnutí udìlat systém
-kompatibilní s Unixem za mì vlastnì vyøe¹ilo v¹echny technické otázky
-ohlednì designu, proto¾e Unix se skládá z malých èástí, které spolu
-komunikují pøes rozhraní, která jsou víceménì dokumentovaná.
-Z toho plyne, ¾e kdy¾ chcete být kompatibilní s Unixem,
-musíte nahradit ka¾dý kousek jeden po druhém nìjakým kompatibilním
-kouskem software. Ty zbývající otázky designu se vztahují ka¾dá pouze
-na vnitøek tìch malých souèástí a rozhodnutí mù¾e udìlat ten,
-kdo bude zrovna ten kousek programovat a to vpodstatì kdykoliv.
-Nemusel jsem to v¹e rozhodnout hned na zaèátku.
-
-<P>
-V¹e, co jsme potøebovali k tomu, abychom mohli zaèít pracovat,
-bylo najít nìjaké jméno toho systému. Podívejte, my hackeøi v¾dy
-hledáme pro program nìjaký ¾ertovný, nezbedný název, proto¾e
-pøedstavovat si, jak to lidi pobaví, a¾ se o názvu dozvìdí,
-je skoro polovina zábavy, kterou máte s psaním programu.
-[Smích] Mìli jsme také zvyk psát rekurzivní zkratky, kdykoliv jsme chtìli
-vyjádøit, ¾e program, který pí¹eme, je podobný nìjakému jinému programu.
-Mù¾ete dát programu rekurzivní jméno, které øíká: ,,tenhle není tamten.´´
-
-<P>
-Napøíklad tu bylo v ¹edesátých a sedmdesátých letech mnoho textových editorù
-Tico a v¹eobecnì se jmenovali nìjak jinak ne¾ Tico. Potom jeden
-vynalézavý hacker pojmenoval ten svùj Tint, co¾ znamenalo
-Tint Is Not Tico (Tint není Tico). To byla první rekurzivní zkratka.
-V roce 1975 jsem vyvinul první textový editor Emacs. Mìli jsme taky spoustu
-jiných imitací Emacsu a vìt¹ina se jmenovala nìjak jinak, ale jeden z nich se
-jmenoval Fine, co¾ znamenalo Fine Is Not Emacs (Fine není Emacs) a taky
-tu byl Sine -- Sine Is Not Emacs (Sine není Emacs). Mìli jsme i
-IINA -- Ina Is Not Emacs (Ina není Emacs) a také
-MINCE -- Mince Is Not Complete Emacs (Mince není úplný Emacs).
-[Smích] To byla okle¹tìná imitace.
-A pak nìkdo IINA skoro celý pøepsal a svoji novou verzi pojmenoval
-ZWII, co¾ mìlo být ZWII Was IINA Initially (ZWII bylo pùvodnì IINA).
-[Smích]
-
-<P>
-Hledal jsem tedy rekurzivní akronym pro Something Is Not Unix
-(Nìco není Unix) a vyzkou¹el jsem v¹ech 26 písmenek, ale zjistil
-jsem, ¾e ¾ádná z tìch zkratek nedávala slovo.
-[Smích]
-Tak jsem to zkusil jinak. Zkrátil jsem to, tím bych získal tøípísmennou
-zkratku Something's not Unix [neangliètináøùm se omlouvám, ale toto
-asi nepochopíte -- pozn. pøekl.] Zkou¹el jsem tedy zase písmenka
-a¾ jsem do¹el ke slovu ,,GNU´´ -- GNU je nejlegraènìj¹í slovo v
-angliètinì. [Smích] To bylo ono. Je to legraèní proto, ¾e se to slovo
-vyslovuje jako slovo ,,new´´. Lidé ho proto pou¾ívají v rùzných slovních
-hrách. Je to jméno jednoho zvíøete ¾ijícího v Africe.
-[Jedná se o pakonì -- pozn. pøekl.]
-Africká výslovnost v sobì mìla jakési mlasknutí.
-[Smích] Mo¾ná je¹tì má. Kdy¾ pøi¹li kolonisti z Evropy,
-nezatì¾ovali se uèením toho mlasknutí. Prostì ho tedy vypustili
-a napsali tam místo nìj G, co¾ mìlo znamenat ,,mìl by tu být je¹tì nìjaký
-zvuk, který my nevyslovujeme.´´
-[Smích]
-Dnes v noci letím do ji¾ní Afriky, prosil jsem je u¾. Doufám, ¾e
-najdou nìkoho, kdo mne bude moci nauèit vyslovovat to mlasknutí.
-[Smích]
-Abych vìdìl, jak bych mìl správnì vyslovovat GNU, kdy¾ budu mluvit o tom
-zvíøeti.
-
-<P>
-Pokud ov¹em nemáte na mysli zvíøe, ale ná¹ systém, správná výslovnost je
-,,guh-NEW´´ -- vyslovte to tì¾ké G. Kdybyste místo toho mluvili
-o ,,new´´ operaèním systému, velmi byste lidi popletli, proto¾e
-u¾ na nìm pracujeme 17 let, tak¾e u¾ nikdy nový nebude.
-[Smích] Ale poøád je to GNU -- i pøes to, kolik lidí to
-nesprávnì nazývá Linux. [Smích]
-
-<P>
-V lednu 1984 jsem tedy opustil MIT a zaèal psát ty jednotlivé èásti GNU.
-Nicménì byli hodní, ¾e mi dovolili i nadále vyu¾ívat jejich vybavení.
-Tehdy jsem si myslel, ¾e napí¹eme v¹echny tyhle souèásti a udìláme
-kompletní GNU systém a pak øekneme lidem: ,,pojïte a vemte si to´´
-a ildi to zaènou pou¾ívat. Ale to se nestalo. TY první èásti, které jsem
-psal, byly jen pøibli¾nì stejné náhrady s ménì chybami, ale nebylo to nic
-ohromujícího. Vpodstatì nikdo nechtìl je získávat a instalovat. Zvrat
-pøi¹el v záøí 1984, kdy¾ jsem zaèal psát GNU Emacs -- moji druhou
-implementaci Emacsu. Zaèátkem roku 1985 ji¾ fungovala, mohl jsem
-ho pou¾ívat pro editování, co¾ byla velká úleva, proto¾e jsem se nechtìl
-uèit pou¾ívat VI, Unixový editor. [Smích] Proto jsem a¾ do té doby
-dìlal editování na jiném stroji a soubory jsem si posílal pøes sí», abych
-je mohl testovat [my¹leno na Unixu -- pozn. pøekl.]. Kdy¾ u¾ ale Emacs fungoval
-natolik, ¾e jsem ho mohl pou¾ívat já, byl ji¾ také dost dobrý pro
-ostatní -- ostatní ho chtìli pou¾ívat také.
-
-<P>
-Musel jsem propracovat detaily distribuce. Samozøejmì, umístil jsem
-kopii na anonymní FTP server [Anonymní FTP server znamená, ¾e k nìmu mù¾e
pøistupovat
-ka¾dý. Mù¾ete z nìj stahovat data, ani¾ byste potøebovali znát heslo. -- pozn.
pøekl.]
-a to bylo skvìlé pro lidi na síti, mohli si prostì stáhnout soubor .tar
-a nainstalovat, ale hodnì programátorù tehdy v roce 1985 je¹tì pøístup k
-síti nemìlo. Posílali mi maily: ,,Jak mù¾u získat kopii?´´ Musel
-jsem se rozhodnout, co jim budu odpovídat. Ok, mohl jsem øíci,
-¾e chci trávit svùj èas dìláním GNU software, ne dìláním
-pásek, tak a» poprosí pøítele, který je na síti, aby jim to stáhl
-na pásku. Jsem si jist, ¾e lidé by na¹li takové pøátele. Døíve, èi pozdìji.
-Získali by ty kopie, ale já v té dobì nemìl ¾ádné zamìstnání. Ve skuteènosti
-jsem nikdy nemìl ¾ádné zamìstnání od té doby, co jsem v lednu 1984 opustil
-MIT. Hledal jsem tedy nìjakou cestu, jak bych si mohl vydìlat nìjaké peníze
-prací na svobodném software, a proto jsem odstartoval obchod se svobodným
-software.
-Oznámil jsem: ,,Po¹li mi 150 dolarù a já ti po¹lu pásku s Emacsem.´´ A tak
-mi zaèaly chodit první objednávky a v polovinì roku u¾ jich bylo docela dost.
-
-<P>
-Dostával jsem mezi osmi a deseti objednávkami za mìsíc. Kdyby
-to bylo nutné, mohl jsem vy¾ít jen s tímto pøíjmem, proto¾e já jsem
-v¾dy ¾il levnì; vpodstatì ¾iju jako student. Mám to rád, proto¾e to
-znamená, ¾e vám peníze nerozkazují, co máte dìlat. Mohu dìlat to,
-o èem si myslím, ¾e je pro mì dùle¾ité. To je pro mì velké uvolnìní
-a mohu dìlat to, co opravdu dìlat chci. Sna¾te se zabránit tomu,
-abyste se nechali vcucnout do toho drahého kolobìhu ¾ivota
-typických Amerièanù. Kdy¾ to udìláte, tak vám lidé, kteøí mají peníze, budou
-diktovat, co máte dìlat. Nebudete schopni dìlat to, co je pro vás opravdu
-dùle¾ité.
-
-<P>
-Bylo to dobré, ale lidé se mì ptali: ,,Co jsi tím myslel, ¾e to je Free
-Software, kdy¾ to stojí 150 dolarù?´´ [Smích]
-Ptali se prostì proto, ¾e je zmýlila víceznaènost slova ,,free´´.
-Jeden význam se odkazuje na cenu a druhý na svobodu. Kdy¾ mluvím o
-Free Software,
-odkazuji se na svobodu, ne na cenu. Myslím na free speech, ne na free beer.
-[svoboda projevu, nikoliv pivo zdarma -- pozn. pøekl.]
-[Smích] Nestrávil bych tolik let svého ¾ivota tím, ¾e bych nutil
-programátory vydìlávat ménì penìz. To není mùj cíl. Jsem sám programátor a
-nevadí mi dostávat peníze. Nevìnoval bych získávání penìz celý ¾ivot,
-ale nevadí mi mít je. Nejsem ani proti tomu, aby je dostávali jiní
-programátoøi. Nechci, aby ceny za software byly nízké. To s tím nemá
-nic spoleèného. Tohle je o svobodì. O svobodì pro ka¾dého, kdo pou¾ívá
-software, a» ji¾ je programátor, nebo ne.
-
-<P>
-Nyní bych mìl definovat svobodný software. Rad¹i budu mluvit konkrétnì,
-proto¾e pouhé tlachání o víøe ve svobodu je o nièem. Existuje tolik
-rùzných svobod, ve které mù¾ete vìøit a èasto se také mezi sebou vyluèují,
-tak¾e správná politická otázka by byla: ,,Jaké
-jsou tedy ty dùle¾ité svobody, svobody které musí mít ka¾dý?´´
-Já se ji pokusím zodpovìdìt v oboru pou¾ívání software.
-
-<P>
-Program je pro vás svobodný software, pokud máte následující
-svobody: Zaprvé, svoboda nula je svoboda spou¹tìt program
-za jakýmkoliv úèelem a jakýmkoliv zpùsobem. Svoboda jedna
-je svoboda pomoci si k lep¹ímu vyu¾ití programu tím, ¾e ho pozmìníte.
-Svoboda dvì je svoboda pomoci svému kolegovi tím, ¾e mu dáte
-kopii programu. A svoboda tøi je svoboda pomáhat budovat
-komunitu lidí u¾ívajících tento software tak, aby také
-ostatní mohli získat výhody va¹í práce. Pokud máte v¹echny
-tyhle svobody, pak je pro vás daný program svobodný software. To je velmi
-dùle¾ité, vysvìtlím to pozdìji, a¾ budu mluvit o GNU
-General Public License, ale teï vysvìtluji, co to je svobodný software.
-
-<P>
-Svoboda nula je naprosto zøejmá. Kdy¾ nemáte ani právo program
-spustit, je to docela omezující program. Ve skuteènosti
-vám vìt¹ina programù poskytne alespoò svobodu nula. Svoboda
-nula je logickým dùsledkem svobod jedna, dvì a tøi -- tak
-funguje copyrightový systém. Svobody, které odli¹ují
-svobodný software od typického software jsou svobody jedna, dvì a tøi.
-Øeknìme si o nich tedy nìco více a vysvìtleme si, proè jsou dùle¾ité.
-Svoboda jedna je svoboda pomoci si k lep¹ímu vyu¾ití programu tím, ¾e
-ho pozmìníte.
-To mohlo znamenat tøeba opravování chyb. Mohlo to znamenat pøidávání
-nových vylep¹ení. Mohlo to znamenat portování na jiný
-systém. Mohlo to znamenat pøelo¾ení v¹ech chybových hlá¹ení do
-jazyku Navajo. Mìli byste mít právo provést jakoukoliv zmìnu budete chtít.
-
-<P>
-Je zøejmé, ¾e pro profesionální programátory je to velmi u¾iteèné,
-ale nejen pro nì. Ka¾dý èlovìk s rozumnou inteligencí se zvládne
-alespoò tro¹ku nauèit programovat. Samozøejmì, existují
-tì¾ké práce a lehké práce a vìt¹ina lidí se nebude uèit dìlat
-ty tì¾ké. Ale mnoho lidí se mù¾e nauèit dìlat lehkou
-práci stejnì tak, jako se pøed padesáti lety mnoho a mnoho
-amerièanù nauèilo spravovat auta, co¾ Americe umo¾nilo mít
-ve druhé svìtové válce motorizovanou armádu a vyhrát.
-A pokud jste spoleèenská osobnost a opravdu se nechcete
-uèit technologie -- to znamená, ¾e pravdìpodobnì máte spoustu
-pøátel a umíte je pøesvìdèit, aby vám pomohli. Nìkteøí z nich
-jsou pravdìpodobnì programátoøi. Mù¾ete se jich tedy zeptat:
-,,Zmìnil bys prosím tì pro mì tohle?´´ Je vidìt, ¾e ze svobody
-jedna mù¾e tì¾it opravdu hodnì lidí.
-
-<P>
-Kdy¾ tu svobodu nemáte, je to skuteèná, materiální ¹koda pro
-spoleènost. Dìlá to z vás vìznì svého software. Pokusím se to pøirovnat
-k té laserové tiskárnì. Víte, ¾e to fungovalo pro na¹e potøeby ¹patnì
-a ¾e jsme to nemohli opravit, proto¾e jsme byli vìzni svého software.
-Ovlivòuje to ale také morálku lidí. Kdy¾ máte z pou¾ívání poèítaèe
-stále pocit marnosti, budete mít i ze své práce pocit marnosti. Va¹e
-práce se stane otravnou -- budete nenávidìt svoji práci.
-A kdy¾ lidi deprimuje jejich práce, rozhodnou se nestarat se o ni.
-Nakonec to dospìje do stadia, kdy máte lidi s pøístupem ,,Pøi¹el
-jsem dnes do práce. To je v¹e co musím udìlat. Pokud nemohu udìlat
-pokrok, není to mùj problém, je to problém mého ¹éfa.´´ Kdy¾ se toto
-stane, je to ¹patné jak pro tyto lidi, tak pro celou spoleènost.
-To je svoboda jedna. Svoboda pomoci sám sobì.
-
-<P>
-Svoboda dvì je svoboda pomáhat pøíteli tím, ¾e mu zkopírujete
-program. Pro ty, kteøí umìjí pøemý¹let a uèit se, je
-sdílení u¾iteèných znalostí naprosto základním projevem
-pøátelství. Kdy¾ takoví lidé pou¾ívají poèítaèe, tak se sdílení software
-stává tímto základním projevem pøátelství. Pøátelé sdílejí mezi sebou.
-Pøátelé si pomáhají. To je podstata pøátelství. A ve skuteènosti
-je právì tenhle princip dobrého ducha -- princip pomáhání svým bli¾ním,
-dobrovolnì -- tím nejdùle¾itìj¹ím zdrojem ka¾dé spoleènosti. To je ten
-rozdíl mezi ¾ivotaschopnou spoleèností a bezohlednou d¾unglí.
-Tato dùle¾itost byla rozeznána nejvìt¹ími svìtovými nábo¾enstvími
-ji¾ pøed tisícemi let a ta se explicitnì sna¾í posilovat tento pøístup.
-
-<P>
-Kdy¾ jsem chodil do mateøské ¹kolky, tak se nás tomu sna¾ily uèitelky
-nauèit -- sdílení -- tím, ¾e nás to nechali dìlat. Øekly prostì:
-,,Kdy¾ si do ¹koly pøinese¹ bonbóny, nemù¾e¹ si je nechat v¹echny pro sebe,
-musí¹ se podìlit s ostatními.´´ Tím, ¾e nás to uèily... spoleènost se nauèila
-duchu spolupráce. A proè byste to mìli dìlat? Proto¾e lidé nejsou
-úplnì kooperativní. To je jedna z èástí lidské povahy, ale existují
-i jiné èásti. Je mnoho èástí lidské povahy. Kdy¾ chcete lep¹í spoleènost,
-musíte se sna¾it posilovat v lidech principy sdílení. Jistì,
-nikdy to nebude na 100%, to je pochopitelné. Lidé se musí také
-starat o sebe. Pokud se nám to nìjak pøeci jen o kousek povede,
-budeme bohat¹í.
-
-<P>
-Dnes, podle vlády Spojených státù amerických, mají uèitelé
-dìlat pøesný opak. ,,Ach, Johnny, pøinesl jsi si do ¹koly software.
-Dobøe, nesdílej jej. Ne, ne. Sdílení je ¹patné. Sdílení znamená,
-¾e bys byl pirát.´´ Co tím myslí, kdy¾ øíkají ,,pirát´´? Tvrdí,
-¾e pomáhání blízkým je morální ekvivalent napadání lodí?
-[Smích]
-Co by o tom øekl Budha nebo Je¾í¹? Vezmìte si svého nábo¾enského vùdce.
-Nevím, mo¾ná by Manson øekl nìco jiného.
-[Smích] Kdo ví, co by øekl L. Ron Hubbard. Ale, ...
-
-<P>
-OTÁZKA: [Nesly¹itelné]
-
-<P>
-STALLMAN: Jistì, je mrtvý. Ale oni si to nepøipou¹tí. Co¾e?
-
-<P>
-OTÁZKA: Jako ti ostatní, jsou také mrtví. [Smích] [Nesly¹itelné] Charles
-Manson je také mrtvý. [Smích] Je¾í¹ je mrtvý, Budha je mrtvý.
-
-<P>
-
-STALLMAN: Ano, to je pravda. [Smích] Tak¾e hádám, ¾e v tomto ohledu není L.
Ron
-Hubbard hor¹í ne¾ ti ostatní. [Smích] Tak jako tak -- [Nesly¹itelné:]
-
-<P>
-OTÁZKA: L. Ron v¾dy pou¾íval svobodný software -- uvolnilo ho to od Zanu.
-
-<P>
-[Smích]
-
-<P>
-STALLMAN: Myslím, ¾e toto je vlastnì ten nejdùle¾itìj¹í dùvod,
-proè by mìl být software svobodný. Nemù¾eme si dovolit ¹pinit
-nejvìt¹í zdroj spoleènosti. Je pravda, ¾e to není fyzický zdroj,
-jako èistý vzuch, èistá voda. Je to psychologicko-sociální zdroj,
-ale je tak opravdový jako ty ostatní a mù¾e zapøíèinit obrovskou zmìnu
-v na¹ich ¾ivotech. To, jak se chováme, ovlivòuje my¹lení
-ostatních lidí. Kdy¾ chodíme kolem a øíkáme ,,nesdílej s ostatními´´
--- kdy¾ nás poslouchají -- ovlivòujeme ostatní a neovlivòujeme je dobøe.
-To je svoboda druhá. Svoboda pomoci pøíteli.
-
-<P>
-No a mimochodem, kdy¾ nemáte tuto svobodu, není to
-jen újma pro spoleènost, je to také újma pro lidi --
-opravdová, materiální újma. Kdy¾ má program svého vlastníka
-a ten vlastník stanoví soubor pravidel, kde musí ka¾dý platit, aby
-mohl software pou¾ívat, nìkteøí lidé budou øíkat: ,,Nevadí, já
-se bez nìj obejdu.´´ Zajímavé na software je, ¾e ménì u¾ivatelù neznamená,
-¾e toho musíte udìlat ménì. Znáte to, kdy¾ si auto koupí ménì lidí,
-mù¾ete dìlat ménì aut. Mù¾ete u¹etøit. K vytoøení kopie auta
-potøebujete urèité zdroje. Mù¾ete øíci, ¾e mít cenu na auta je dobrá vìc.
-Zabraòuje to plýtvání surovinami na auta, která nejsou ve skuteènosti potøeba.
-Ale kdyby dal¹í auta ji¾ nepotøebovala ¾ádné suroviny, nebylo
-by k nièemu dobré ¹etøit na výrobì nových kusù. Fyzické vìci,
-jako auta, v¾dy potøebují nìjaké suroviny k výrobì kopií, k výrobì
-ka¾dého dal¹ího exempláøe.
-<P>
-
-U software tomu tak není. Ka¾dý mù¾e vytvoøit kopii a je to velmi
-jednoduché. Nepotøebuje k tomu ¾ádné suroviny s výjimkou tro¹ky
-elektrické energie. Není tu nic, co bychom mohli u¹etøit; tím, ¾e
-pou¾ijeme tuto finanèní brzdu, nemù¾eme ¾ádné zdroje u¹etøit pro lep¹í vyu¾ití.
-Lidé èasto mluví o ekonomii, ale je tøeba si uvìdomit, ¾e se na
-software sna¾í aplikovat ekonomické zdùvodòování zalo¾ené na premisách, které
-pro software neplatí. Sna¾í se pøenést je z jiných oblastí ¾ivota,
-kde mo¾ná platí, na software, a potom výsledky takové úvahy pova¾ují za platné.
-Prostì vezmou své závìry a pøedpokládají, ¾e platí i pro software, i kdy¾
-argumenty nejsou v pøípadì software na nièem zalo¾ené.
-V takové situaci je velmi dùle¾ité prozkoumat, jakou cestou dosahujete
-výsledku a na jakých pøedpokladech stavíte.
-
-<P>
-Svoboda tøi je svoboda pomáhat budovat komunitu publikováním vylep¹ených
-verzí software. Lidé mi øíkali, ¾e kdy¾ je software ,,free'', tak nebude
-nikdo za práci na nìm placen, proè by se tedy mìl pøipojovat? Ok, samozøejmì
-si pletli dva významy slova ,,free'', tak¾e bylo jejich my¹lení zalo¾eno na
-nepochopení. V ka¾dém pøípadì to byla jejich teorie. Dnes ji¾ mù¾eme srovnat
-jejich teorii s empirickým faktem a zjistíme, ¾e stovky lidí jsou placeny
-za psaní svobodného software a ¾e více ne¾ 100 000 lidí jsou
-dobrovolníci. Na svobodném software pracuje mnoho lidí a mají
-rùzné motivy.
-
-<P>
-Kdy¾ jsem poprvé vydal GNU Emacs -- vlastnì první kousek GNU software,
-který lidé chtìli pou¾ívat -- a kdy¾ zaèal projekt nabírat u¾ivatele,
-za chvíli jsem dostal zprávu ,,Myslím, ¾e jsem vidìl v zdrojovém kódu chybu
-a tady je oprava.´´ Potom jsem dostal dal¹í zprávu ,,Tady ti posílám kód
-pro pøidání nového vylep¹ení.´´ A dal¹í opravu chyby a dal¹í zlep¹ení a dal¹í
-a dal¹í -- a¾ se to na mì zaèalo hrnout tak rychle, ¾e dalo mnoho práce jen
-vyu¾ívat to v¹echno, co jsem dostával. Microsoft takovýto problém nemá. [Smích]
-
-<P>
-Nakonec lidé tento jev zaznamenali. V osmdesátých letech
-si spousta z nás myslela, ¾e svobodný software nikdy nebude tak dokonalý jako
-nesvobodný software, proto¾e jsme nemìli tolik penìz na placení lidí.
-Lidé jako já samozøejmì øíkali ,,Dobøe, stejnì ale pou¾ívejte svobodný
-software.´´
-Je lep¹í uèinit malou obì» v technické dokonalosti a mít svobodu, ne¾ opaènì.
-Kolem roku 1990 si ale lidé zaèali uvìdomovat, ¾e svobodný software se vlastnì
-stává lep¹ím. Bylo to rychlej¹í a spolehlivìj¹í ne¾ proprietární alternativy.
-
-<P>
-Zaèátkem devadesátých let nìkdo vynalezl zpùsob, jak vìdecky mìøit
-spolehlivost software. Vzal nìkolik sad srovnatelných programù, které
-dìlaly tu samou vìc -- pøesnì tu samou vìc -- na rùzných systémech.
-Existovalo mnoho Unixových systémù. Rùzné utility dìlaly to samé,
-nebo» vyhovovaly specifikacím POSIX. Prostì svým chováním se neli¹ily, ale
-li¹ily se tím, kdo je spravoval, byly psány oddìlenì; zdrojový kód
-byl jiný. Ten zpùsob mìøení spolehlivosti tedy spoèíval v tom,
-¾e se vzaly tyhle programy a na vstup jim byly posílána náhodná data.
-Mìøilo se, jak èasto spadnou èi skonèí chybou. Zjistili tehdy, ¾e GNU
-programy byly nejspolehlivìj¹í. V¹echny komerèní proprietární
-alternativy byly spolehlivé ménì. Tyhle výsledky byly publikovány
-a vývojáøi s nimi byli seznámeni a za pár let pozdìji se
-experiment opakoval s novìj¹ími verzemi. Výsledek byl stejný,
-GNU verze byla nejspolehlivìj¹í. V¹ak víte, ¾e nìkteré
-kliniky specializované na rakovinu, které pou¾ívají GNU systém,
-proto¾e je tak spolehlivý a právì spolehlivost je pro nì velmi dùle¾itá.
-<P>
-
-Mluvil jsem tu o etických zále¾itostech a nyní mluvím o praktických
-výhodách. Oba tyto body jsou dùle¾ité. To je Free Software Movement.
-
-<P>
-Je znám i jiný my¹lenkový proud -- Open Source movement -- ten
-se zamìøuje pouze na ty praktické výhody. Popírají, ¾e by to byla
-zále¾itost principu. Popírají, ¾e by lidé mìli být oprávnìni mít
-svobodu sdílet se svým bli¾ním, sledovat co program dìlá a mìnit ho,
-pokud se jim nelíbí. Øíkají, ¾e je u¾iteèná vìc toto lidem dovolit.
-Jdou tedy do firmy a øíkají: ,,Víte, mohl byste vydìlat více penìz,
-pokud lidem dovolíte tohle.´´ V urèité míøe tak vedou lidi ke stejnému
-cíli, ale s vyu¾itím úplnì odli¹ných filosofických dùvodù.
-V hlub¹ím kontextu ale tyto dva proudy nesouhlasí. Free
-Software movement øíká ,,Máte právo mít tyto svobody. Nikdo
-by vám v tomto nemìl bránit.´´ Open Source movement
-øíká ,,Dobøe, mohou tì zastavit, pokud chtìjí, ale zkusíme je rad¹i pøesvìdèit,
-aby tì nechali dìlat tyhle vìci.´´ Také pøispìli svobodnému software --
-pøesvìdèili nìjaké spoleènosti, aby vydaly urèité èásti software jako
-svobodný software a tím pøispìli na¹í komunitì. Open Source movement
-výraznì pøispìl k rozvoji na¹í komunity a pracujeme spolu na rùzných
projektech,
-ale v na¹í a jejich filosofii je obrovský rozdíl.
-
-<P>
-Nane¹tìstí získává nejvíce podpory businessu Open Source a proto
-vìt¹ina èlánkù nazývá na¹i práci Open Source a mnoho lidí si
-zaène myslet, ¾e jsme prostì èástí Open Source Movement. Proto
-tu vysvìtluji ten rozdíl. Chtìl bych, abyste si uvìdomili, ¾e
-Free Software movement, který umo¾nil existenci na¹í komunity
-a umo¾nil vyvinout svobodný operaèní systém je poøád tady --
-a my poøád stojíme za jeho etickou filosofií. Je tøeba si to uvìdomit,
-abyste pøí¹tì nepletli lidi vlastní neznalostí.
-
-<P>
-Ale mìli byste to vìdìt také proto, abyste vùbec vìdìli, kde jste.
-Je jen na vás vybrat si, který proud budete podporovat. Mù¾ete souhlasit
-s Free Software movement a s mými názory. Mù¾ete souhlasit s
-Open Source movement. Mù¾ete nesouhlasit s obìma. Ka¾dý si
-vybírá sám, na jakou stranu politických zále¾itostí se postaví.
-Kdy¾ ale souhlasíte se svobodným software, tak doufám, ¾e
-to také øeknete, ¾e souhlasíte s Free Software movement, a
-jedna z cest, jak to mù¾ete øíci je pou¾ívání termínu
-,,svobodný software.'' Tím budete lidem alespoò pomáhat
-poznat, ¾e vùbec existujeme.
-
-<P>
-Svoboda 3 je velmi dùle¾itá jak prakticky, tak psycho-sociálnì.
-Kdy¾ tuto svobodu nemáte, zpùsobuje to praktickou a materiální
-¹kodu, proto¾e není-li tento software vyvíjen v komunitì,
-nebude výkonný a spolehlivý. Zpùsobuje ale také psycho-sociální
-újmu, která ovlivòuje ducha vìdecké spolupráce -- my¹lenku,
-¾e pracujeme spoleènì na zlep¹ení lidských poznatkù. Pozorujeme,
-¾e pokrok ve vìdì velmi zásadnì závisí na tom, jak jsou lidé schopni
-pracovat dohromady. Dnes najdete i dost skupinek vìdcù chovajících se
-jakoby to byl boj s ostatními skupinami vìdcù a vývojáøù. A kdy¾
-spolu nesdílejí informace, tak se v¹ichni brzdí.
-<P>
-
-Toto jsou tøi základní svobody, které odli¹ují svobodný software od
-typického software. Svoboda jedna je svoboda pomoci sám sobì --
-dìlat zmìny pro svoje potøeby. Svoboda dvì je svoboda pomoci
-kolegovi distribucí kopií. A svoboda tøi je svoboda pomáhat svojí
-komunitì tím, ¾e provádíte zmìny a publikujete, aby je mohli vyu¾ívat
-i ostatní. Kdy¾ máte v¹echny tyto svobody, tak je pro vás ten program svobodným
-software. Proè o tom mluvím vzhledem k jednomu konkrétnímu u¾ivateli?
-Je to pro vás svobodný software? Je to svobodný software pro nìkoho jiného?
-Ano?
-
-
-<P>
-OTÁZKA: Mù¾ete vysvìtlit rozdíl mezi svobodou dvì a tøi?
-[nesly¹itelné]
-
-<P>
-STALLMAN: Urèitì spolu souvisí, proto¾e pokud nemáte vùbec ani svobodu
-redistribuovat, tak urèitì nemáte ani svobodu distribuovat modifikovanou verzi,
-ale jsou to rozdílné èinnosti.
-
-<P>
-Otázka: Oh.
-
-<P>
-STALLMAN: Svoboda dvì je, pøeètìte si to -- udìláte pøesnou kopii
-a dáte ji kamarádùm, tak¾e oni ji teï mohou vyu¾ívat.
-Nebo tøeba udìláte pøesné kopie a potom je prodáváte nìjaké
-skupinì lidí a tak oni je budou moci pou¾ívat. Svoboda tøi
-je o vylep¹ování -- nebo alespoò vy si myslíte, ¾e to jsou
-zlep¹ení, nìkteøí lidé s vámi mo¾ná budou souhlasit.
-To je ten rozdíl. A mimochodem, jeden velmi podstatný
-bod. Svoboda jedna a svoboda tøi závisí na tom, zda máte pøístup
-ke zdrojovému kódu, proto¾e mìnit program v binární podobì je
-extrémnì tì¾ké. [Smích] Dokonce tak triviální vìci jako u¾ití ètyø èíslic
-pro datum [Smích]... kdy¾ nemáte zdrojový kód.
-Tak¾e je zøejmé, ¾e z praktických dùvodù je dostupnost
-zdrojového kódu podmínkou pro svobodný software.
-
-<P>
-Proè to tedy definuji tak, jestli je to svobodný software pro *tebe*?
-Nìjaké programy mohou být nìkdy toti¾ svobodné pro nìkoho a nesvobodné
-pro jiné. To teï mù¾e vypadat jako paradoxní situace, ale dám vám pøíklad,
-jak se tohle stává. Velký pøíklad, mo¾ná ten úplnì nejvìt¹í
-pøíklad tohoto problému je systém X windows , který byl vyvinut na MIT
-a uvolnìn pod licencí, která z nìj dìlá svobodný software. Kdy¾
-si poøídíte tu verzi z MIT s licencí z MIT, máte svobodu jedna, dvì i tøi.
-Je to pro vás svobodný software. Mezi tìmi, kdo získali kopie, byli ale
-i rùzní velcí výrobci, kteøí distribuovali Unixové systémy, a ti v X
-udìlali v¹echny potøebné zmìny tak, aby byla pou¾itelná i na jejich systémech.
-Samozøejmì, ¾e to bylo vìt¹inou jen nìkolik málo tisíc øádkù z nìkolika
-set tisíc celkovì. Potom program zkompilovali, zaøadili ho do svého systému
-a distribuovali pod tou samou licencí jako celý systém. Miliony lidí
-tedy dostali takové kopie. Mìli X windows, ale nemìli
-¾ádné z tìch svobod. Nebyl to pro nì svobodný software.
-
-<P>
-Paradox byl v tom, ¾e jestli jsou X svobodné zále¾elo na tom, kde
-to budeme mìøit. Kdy¾ to budete mìøit mezi vývojáøi, øekli byste:
-,,Mají v¹echny ty svobody, je to svobodný software'', ale kdy¾
-to budete mìøit mezi u¾ivateli, øeknete: ,,Hmm, vìt¹ina u¾ivatelù nemá ty
-svobody. Není to svobodný software.'' Lidé, kteøí vyvíjeli X tohle
-nebrali jako problém, proto¾e oni chtìli v podstatì jen popularitu -- ego.
-Chtìli velký profesní úspìch. Chtìli cítit ,,ach, ná¹ software pou¾ívá
-hodnì lidí.'' A to byla pravda. Hodnì lidí pou¾ívalo jejich software,
-ale nemìli svobodu.
-
-<P>
-Kdyby se to samé stalo GNU projektu, byla by to chyba,
-proto¾e na¹ím cílem nebylo jen být populární, na¹ím cílem
-bylo rozdávat svobodu a posilovat spolupráci, dát lidem mo¾nost spolupracovat.
-Zapamatujte si, nikdy nikoho nenu»te spolupracovat s nìkým jiným,
-ale zajistìte, aby mìl ka¾dý mo¾nost spolupracovat. Kdyby miliony
-lidi pou¾ívali nesvobodnou verzi GNU, nebyl by to úspìch. Hlavní cíl
-by se úplnì zhroutil.
-
-<P>
-Sna¾il jsem se najít nìjaký zpùsob, jak tomu zabránit. Pøi¹el jsem
-s metodou nazývanou ,,copyleft''. Nazývá se to copyleft, proto¾e
-je to jako bychom vzali copyright a pøevrátili ho naruby.
-[Smích]
-Právnì je copyleft zalo¾en na copyrightu. Pou¾íváme platné copyrightové
-právo, ale pou¾íváme ho k dosa¾ení velmi odli¹ných cílù.
-Øekneme ,,Tenhle program je copyrightovaný''. To implicitnì znamená,
-¾e je zakázané ho kopírovat, distribuovat, modifikovat. Ale potom
-øekneme ,,Máte povolení distribuovat kopie, mù¾ete program mìnit.
-Také mù¾ete distribuovat modifikované a roz¹íøené verze. Mìòte si jej
-jak chcete.''
-
-<P>
-Ale stanovili jsme jednu podmínku. Tahle podmínka je to, proè jsme
-vlastnì pou¾ili systém copyrightu a v¹echno tohle kolem.
-Ta podmínka øíká -- kdykoliv distribuuje¹ cokoliv, co obsahuje nìjakou èást
-na¹eho programu, tak celý ten program musí být distribuovaný pod tìmi samými
-podmínkami. Mù¾ete tedy program zmìnit a distribuovat ho dále,
-ale kdykoliv to udìláte, tak lidé, kterým ho dáváte, musí dostat ty
-samé svobody jako jste dostal vy. A nejen na ten kousek programu,
-který je pùvodní, ale na celý program, který distribujete. Ten program
-pro nì musí být svobodný software. Svoboda k modifikování a
-redistribuci se tak stává nezcizitelným právem -- to je pøedstava
-z Deklarace nezávislosti. Jsou to práva, kterými si mù¾ete být
-jisti, ¾e vás o nì nikdo nobere. Licence, která ztìlesòuje tuto
-my¹leanku, je samozøejmì GNU General Public License. GPL je kontroverzní
-licence, proto¾e má sílu øíci rezolutní ,,ne'' lidem, kteøí by
-chtìli parazitovat na na¹í komunitì.
-
-<P>
-Na svìtì je mnoho lidí, kteøí si ideálù svobody necení. Byli bychom velmi
-hodní, pokud bychom dali k dispozici práci, co jsme udìlali, nìkomu,
-kdo by na ní postavil svùj nesvobodný program a zaèal lidi pøesvìdèovat,
-aby se vzdali svých svobod. Výsledkem by bylo, ¾e bychom my tyto
-programy vyvíjeli a poøád bychom museli soupeøit s vylep¹enymi verzemi
-na¹ich vlastních programù. To není zábava. Mnoho lidí si také myslí,
-¾e rád obìtuji svùj èas, abych nìjak pøispìl veøejnosti, ale proè
-bych mìl pøispívat ve svém volném èase spoleènostem k tomu,
-aby vylep¹ili svùj proprietární program? Nìkteøí lidi si ani nemyslí,
-¾e to je ¹patné, ale kdy¾ to dìlají, tak za to chtìjí dostat
-zaplaceno. Já osobnì bych to rad¹i nedìlal vùbec. Obì tyto skupiny,
-jak ti co smý¹lí podobnì jako já, ¾e nechci pomáhat v na¹í
-komunitì proprietárnímu software, tak ti, co øíkají spí¹e:
-,,jasnì, jasnì, pracoval bych pro nì, ale museli by mne
-lépe platit,'' mají dobrý dùvod, proè pou¾ít GNU GPL. Ta toti¾
-øíká firmì, ,,nemù¾ete si prostì vzít moji práci a distribuovat
-ji bez oné svobody.'' Necopyleftové licence svobodného software
-to ale dovolují. To je tøeba pøípad licence X Windows.
-
-<P>
-Existuje velký rozdíl mezi tìmito dvìma kategoriemi svobodného software.
-Existují copyleftované programy, tak¾e licence ochraòuje to, aby
-získal svobodu ka¾dý u¾ivatel. Oproti tomu necopyleftované programy
-mají dovolenu i nesvobodnou distribuci. A dnes na ten problém
-nará¾íme, Poøád existují nesvobodné verze X Windows a jsou pou¾ívány
-na na¹em svobodném operaèním systému.Existuje dokonce i hardware,
-který je podporován pouze nesvobodnými verzemi svobodného software.
-A to je v na¹í komunitì velký problém. Mohl bych øíci, ¾e jsou
-X Windows ¹patná vìc, ¾e vývojáøi neudìlali to nejlep¹í, co mohli
-udìlat, ale oni ve skuteènosti napsali spoustu software, který jsme
-mohli v¹ichni pou¾ívat.
-
-<P>
-Znáte to, je velký rozdíl mezi ménì dokonalým a ¹patným.
-Existuje mnoho stupòù mezi dobrým a ¹patným. Musíme odolat
-poku¹ení øíci -- neudìlali jste to úplnì nejlep¹í, tak nejste
-dobøí. Lidé, kteøí vyvinuli X Windows, na¹í komunitì pøispìli
-velkým dílem. Nìco ale mohli udìlat i lépe. Mohli copyleftovat
-èásti progamu a tak zabránit tìm svobodu-odepírajícím verzím
-v distribuování ostatními. Fakt, ¾e GNU GPL ochraòuje va¹i
-svobodu s vyu¾itím copyrightu, je také pøíèinou toho, proè na
-ni Microsoft dnes útoèí. Podívejte, Microsoft by byl velmi rád,
-pokud by mìl mo¾nost vzít v¹echen kód a zaøadit ho do svého
-proprietárního software. Potøebují jen to, aby nìkdo vytvoøil
-pár zmìn a ,,nekompatibilních vylep¹ení.''
-[Smích]
-
-<P>
-S jejich marketingem nepotøebují na¹i verzi pøevý¹it technicky,
-aby ji s ní nahradili. Staèí jim udìlat ji jinou a nekompatibilní.
-Pak ji roz¹íøí na desktopy. Proto nemají rádi GNU GPL, proto¾e
-ta jim to nedovolí. GPL nedovoluje ,,svázat a roz¹íøit.''
-Øíká, ¾e pokud chcete sdílet kód na¹ich programù, mù¾ete.
-Ale musíte sdílet a sdílet stejnì. Vylep¹ení, která vytvoøíte,
-se musejí dát ¹íøit dál. Je to dvoucestná spolupráce, opravdová
-spolupráce.
-
-<P>
-Mnoho spoleèností, i tìch velkých jako IBM a HP, chce
-ná¹ software pou¾ívat i za tìchto podmínek. IBM i HP podstatnì pøispívají
-do GNU software a vyvíjejí i jiný svobodný software. Microsoft
-ale nechce, tak¾e tvrdí, ¾e obchod se nemù¾e s GNU GPL vypoøádat.
-Jestli business nezahrnuje IBM, HP a Sun, tak mo¾ná mají pravdu.
-Microsoft to ale nechce.
-[Smích]
-
-<P>
-O tom si povíme je¹tì pozdìji. Mìl bych dokonèit tu historii.
-Nechtìli jsme tedy tehdy v roce 1984 jen psát nìjaký
-svobodný software, ale nìco mnohem kompletnìj¹ího. Chtìli
-jsme vyvinout celý svobodný operaèní systém. To znamená, ¾e jsme
-museli postupovat kousek po kousku. V¾dycky jsme samozøejmì hledali
-zkratky. Bylo to tolik práce, ¾e lidé pochybovali, zda
-to budeme nìkdy schopni dokonèit. Øíkal jsem si, ¾e tu
-byla minimálnì ¹ance na dokonèení, ale je samozøejmì v¾dy lep¹í
-hledat zkratky. Rozhlí¾eli jsme se tedy, zda ji¾ neexistují
-nìjaké programy od nìkoho jiného, které bychom mohli zapojit
-do GNU, nebo nìjak pøizpùsobit, abychom to nemuseli psát celé
-znovu. Na¹li jsme napøíklad X Windows systém. Je pravda, ¾e nebyl
-copyleftovaný, ale byl to svobodný software a tak jsme jej
-mohli pou¾ít.
-
-<P>
-Vlo¾it do GNU nìjaký okenní systém jsem chtìl od prvních chvil.
-Je¹tì ne¾ jsem zaèal na GNU pracovat, tak jsem jich na MIT napsal
-nìkolik. A proto i pøes skuteènost, ¾e Unix tehdy ¾ádný nemìl,
-jsem se rozhodl, ¾e GNU by nìjaký mít mìlo.
-Nikdy jsme ale ná¹ GNU Windows System nedokonèili, proto¾e
-pøi¹ly X Windows. Nemuseli jsme tak pracovat na jedné velké
-úloze a tak jsme vzali X Windows a zaøadili je do GNU.
-Rozhodli jsme se postarat, aby ostatní èásti GNU pracovaly
-s X. Na¹li jsme i jiný software, tøeba sázecí systém TeX,
-nìjaké knihovny z Berkley. Existoval tehdy Berkeley Unix,
-ale nebyl svobodný. Tento kód byl ale od jiné skupiny
-z Berkley, která tehdy provádìla nìjaký výzkum na plovoucí
-desetinné èárce. Tak jsme se dohodli, ¾e tyto èásti pou¾ijeme.
-
-<P>
-V øíjnu 1985 jsme zalo¾ili Nadaci pro svobodný software (Free
-Software Foundation). V¹imnìte si prosím, ¾e projekt GNU
-tu byl døíve, ne¾ se na scénì objevila nadace. Skoro dva
-roky po oznámení projektu. Nadace pro svobodný software
-je organizace osvobozená od daní, která sbírá prostøedky
-za úèelem nabídnutí svobody sdílet a upravovat software.
-V osmdesátých letech bylo jednou z hlavních vìcí, kterou
-jsme financovali, najímání lidí na psaní èástí GNU.
-Takto byly vytvoøeny jak èásti rùzných programù, tak také
-základní programy jako Shell a knihovna pro C.
-Program tar, který je naprosto podstatný, aè ne pøíli¹ vzru¹ující,
-byl také napsán takto. Myslím, ¾e i GNU grep byl takto vytvoøen.
-Blí¾íme se tak na¹emu cíli.
-
-<P>
-V roce 1991 ji¾ chybìla jen jedna velká èást a to byl kernel.
-Proè jsem kernel odlo¾il? Proto¾e ve skuteènosti není podstatné,
-v jakém poøadí vìci dìláte. Minimálnì technicky to podstatné není.
-Tak jako tak je musíte udìlat v¹echny. Èásteènì také proto,
-¾e jsem doufal, ¾e budeme moci pou¾ít nìco, co najdeme nìkde jinde.
-A také jsme na¹li. Na¹li jsme Mach, který byl vyvíjen na Carnegie
-Mellon. Zbývalo napsat druhou polovinu -- souborový systém,
-sí»ový kód a tak dále. Pokud jsou ale spou¹tìny nad Machem,
-chovají se skoro jako u¾ivatelské progamy, které se vìt¹inou
-lépe ladí. Mù¾ete je debugovat s opravdovým debugerem na úrovni
-kódu v reálném èase. Øíkal jsem si tedy, ¾e takto se nám podaøí
-získat vy¹¹í èásti jádra v pomìrnì krátkém èase. Ale nefungovalo
-to tak, jak jsme oèekávali. Tyto asynchronní vícevláknové procesy
-posílající si mezi sebou zprávy, se nakonec ukázaly jako velmi
-tì¾ko laditelné. Systém zalo¾ený na Machu, který jsme pou¾ívali
-jako zavadìè, mìl pøí¹erné debugovací prostøedí, byl nespolehlivý
-a trpìl je¹tì dal¹ími problémy. Zabralo nám roky, ne¾ jsme
-jej zprovoznili.
-
-<P>
-Na¹e komunita ale na¹tìstí nemusela èekat na GNU kernel, proto¾e
-v roce 1991 vyvinul Linus Torvalds jiný svobodný kernel,
-nazývaný Linux. Pou¾il zastaralý monolitický design, který
-se nakonec osvìdèil a tak mìl hotov svùj kernel mnohem døíve,
-ne¾ my ten ná¹. Mo¾ná je to jedna z chyb, kterou jsem udìlal,
-chyba v designu. Na zaèátku jsme o Linuxu nevìdìli, proto¾e
-nás nikdy nekontaktoval a neøekl nám o tom i pøesto, ¾e
-o projektu GNU vìdìl. Oznámil to ale jiným lidem na jiných
-místech v síti a tak zkombinovali GNU s Linuxem tito lidé.
-Vpodstatì tak vytvoøili kombinaci GNU plus Linux.
-
-<P>
-Neuvìdomili si ale, co vlastnì dìlali. Øekli si, ¾e mají kernel
-a dívali se kolem po nìjakých vìcech, které by s ním mohli
-dát dohromady. Spatøili, ¾e v¹echno co potøebují ji¾ existuje.
-Jaká náhoda, zvolali.
-[Laughter]
-U¾ to tu v¹echno je. Máme tu v¹echno co potøebujeme. Vezmeme v¹echny
-tyhle vìci, dáme je dohromady a máme systém. Nevìdìli, ¾e vìt¹ina
-toho co na¹li, byly èásti GNU. Neuvìdomovali si tedy, ¾e zasouvají
-Linux do díry v systému GNU. Mysleli si, ¾e berou Linux a staví
-na nìm systém. Nazvali ho tedy Linux.
-
-<P>
-OTÁZKA: [Nesly¹itelné]
-
-<P>
-STALLMAN: Nesly¹ím vás -- prosím?
-
-<P>
-OTÁZKA: [Nesly¹itelné]
-
-<P>
-[Pravdìpodobnì otázka na to, zda se nezachoval projekt GNU
-stejnì, kdy¾ si bral X a Mach. Zda také nezmìnil jméno
-na GNU bez nìjakého odkazu na tyto projekty -- pozn. prekl.]
-
-<P>
-STALLMAN: Ne, to prostì není -- pøi¹lo to zvenku.
-
-<P>
-OTÁZKA: Ale bylo to lep¹í, ne¾ najít X a Mach?
-
-<P>
-STALLMAN: Dobøe. Rozdíl je v tom, ¾e lidé, kteøí vyvíjeli
-X a Mach to nedìlali proto, aby vyvinuli kompletní operaèní
-systém. To jsme dìlali pouze my. A stálo za tím ohromnì moc
-práce. Vyvinuli jsme vìt¹í èást systému ne¾ jakýkoliv jiný
-projekt. Není to to samé, proto¾e tihle lidé vyvinuli
-u¾iteèné souèásti systému. Ale nedìlali to proto, aby
-vyvinuli kompletní systém. Mìli jiné dùvody.
-
-<P>
-Lidi, které vyvíjeli X, napadlo, ¾e by bylo dobré implementovat
-okenní systém pracující po síti a ¾e by to mohlo mít úspìch. A mìlo.
-Nakonec to dopadlo tak, ¾e nám to pomohlo v tvorbì svobodného
-operaèního systému. Ale to nebyl pùvodní úèel. Byla to spí¹e náhoda.
-Nechci tím øíci, ¾e to co udìlali bylo ¹patné. Udìlali velký
-svobodný projekt. To je dobrá vìc. Ale nehledìli a¾ nakonec,
-jak to dìlal projekt GNU.
-A tak jsme to byli my, kdo musel udìlat ka¾dý kousek, který neudìlal
-nikdo jiný, proto¾e jsme vìdìli, ¾e bez toho bychom nemìli kompletní
-systém. A dokonce i kdy¾ to bylo úplnì nudné a neromantické
-jako napøíklad tar nebo mv.
-[Smích]
-Udìlali jsme to. Nebo ld, v¹ak víte, ¾e na ld není nic moc zajímavého
--- ale napsal jsem jej.
-[Smích]
-A dal jsem si práci s tím, aby potøeboval co nejmen¹í poèet I/O operací,
-aby mohl pracovat rychleji a s vìt¹ími programy. Ale znáte mì, rád dìlám
-dobrou práci. Rád do programu pøidám rùzná zlep¹ení, kdy¾ na nìm dìlám,
-ale dùvod, proè jsem to dìlal nebyl v tom, ¾e jsem mìl nìjaký
-geniální nápad na lep¹í ld. Potøebovali jsme nìjaké svobodné
-ld a nemohli jsme oèekávat, ¾e to udìlá nìkdo jiný. Museli jsme to
-tedy udìlat my nebo najít nìkoho, kdo to udìlá.
-
-<P>
-Do systému pøispìly tisíce lidí, ale je tu i projekt, který je dùvodem,
-proè systém existuje, a to je projekt GNU. Vpodstatì to *je*
-systém GNU, spoleènì s ostatními vìcmi, které do nìj byly pøidány.
-
-<P>
-Systém se ale zaèal nazývat Linux a to bylo pro projekt GNU
-velkou ránou, proto¾e takto lidé ani neví, co jsme udìlali.
-Myslím si, ¾e Linux, kernel, je velmi u¾iteèný svobodný
-software. Mohu o nìm mluvit jen v dobrém. No, vlastnì...
-napadá mnì pouze velmi málo ¹patných vìcí, které bych
-o nìm mohl øíci.
-[Smích]
-Ale v podstatì o nìm mohu øíkat jen dobré vìci. Na druhou stranu,
-nazývání GNU systému Linuxem je jen omyl. Poprosil bych vás,
-dejte si tu malou námahu a nazývejte systém GNU/Linux
-a pomozte nám k tomu, abychom za nìj mohli sdílet kredit.
-
-<P>
-OTÁZKA: Potøebujete maskota! Najdìte si nìjaké zvíøe!
-
-<P>
-[Smích]
-
-<P>
-STALLMAN: My jej máme.
-
-<P>
-OTÁZKA: Máte?
-
-<P>
-STALLMAN: Máme zvíøe -- gnu [gnu v angliètinì znamená ,,pakùò'' --
-pozn. pøekl.].
-[Smích] V ka¾dém pøípadì, pokud budete kreslit tuèòáka,
-nakreslete vedle nìj pakonì.
-[Smích]
-
-<P>
-Nechme si ale otázky na konec. Mám tu je¹tì nìco, co bych chtìl vysvìtlit.
-
-<P>
-Proè mi o to tolik jde? Proè si myslím, ¾e stojí za to vás zde
-otravovat a mo¾ná zhor¹ovat vá¹ názor na mì
-[Smích] s tím, ¾e zde se zabývám touto otázkou, kdo by mìl dostat
-uznání za projekt? Proto¾e, v¹ak to znáte, kdy¾ to dìlám, tak nìkteøí
-lidé øíkají, ¾e jen chci nasytit svoje ego. Samoøejmì, neøíkám, nevyzývám
-vás, neprosím vás, abyste systém nazývali Stallmanix, ok?
-[Smích a potlesk]
-
-<P>
-Prosím vás, abyste jej nazývali GNU, proto¾e chci, aby
-projekt GNU získal uznání. Existuje jeden velmi dobrý dùvod,
-který je o hodnì dùle¾itìj¹í ne¾ to, zda bude nìjakému
-jednotlivci pøipsáno uznání. Kdy¾ se dnes rozhlédnete,
-vìt¹ina lidí, kteøí o tom mluví a pí¹í vùbec nezmiòuje
-GNU, ani jeho cíle, svobodu --- tyto politické a sociální
-my¹lenky. Místo odkud vze¹ly je GNU. My¹lenky spojené s Linuxem,
-jeho filosofie, jsou velmi odli¹né. Je to hlavnì apolitická
-filosofie Linuse Torvaldse. Kdy¾ si lidé myslí, ¾e ten systém
-je Linux, vìt¹inou si myslí: ,,Jasnì, musel to odstartovat
-Linus Torvalds. Mìli bychom se zabývat jeho filosofií.''
-A kdy¾ pak sly¹í o filosofii GNU, tak øíkají: ,,Hochu,
-to je stra¹nì idealistické, to musí být ohromnì nepraktické.
-Já pou¾ívám Linux, ne GNU.''
-[Smích]
-
-<P>
-Ta ironie. Kdyby vìdìli. Kdyby jen vìdìli, ¾e ten systém,
-který se jim tak líbí, je na¹e idealistická, politická filosofie
-pøevedená do reality... I tak by s námi nemuseli souhlasit,
-ale aspoò by mìli dùvod bár nás vá¾nì -- poøádnì o tom pøemý¹let
--- dát tomu ¹anci. Aspoò by vidìli, jak se to vztahuje k jejich
-¾ivotùm. Kdyby pøemý¹leli ,,Pou¾ívám systém GNU.
-Tady je filosofie GNU. Ta filosofie je dùvod, proè systém,
-který mám tak rád, existuje,'' tak by se k na¹im my¹lenkám
-aspoò stavìli s mnohem otevøenìj¹í myslí. To neznamená, ¾e bude
-ka¾dý souhlasit. Lidé si myslí rùzné vìci. To je vpoøádku.
-Lidé by si mìli sami vytváøet názory. Ale chci, aby tato filosofie
-mìla výhodu z uznání výsledkù práce, kterých dosáhla.
-
-<P>
-Pokud se rozhlédnete, uvidíte, ¾e skoro v¹ude to instituce nazývají
-Linux, stejnì jako novináøi. Není to správnì, ale oni to dìlají.
-Spoleènosti ten balík také nazývají systémem. Ani vìt¹ina novináøù,
-kdy¾ pí¹í èlánky, se na to nedívá jako na politickou a sociální otázku.
-Vìt¹inou se na vìc dívají jako na èistì obchodní otázku, co¾ je pro
-spoleènost o dost ménì podstatná vìc. Kdy¾ se podíváte na spoleènosti,
-které prodávají distribuce GNU/Linuxu lidem, vìt¹ina z nich je
-také nazývá Linuxem. A *v¹echny* k nìmu pøidávají nesvobodný
-software.
-
-<P>
-GNU GPL sice tvrdí, ¾e pokud si vezmete nìjaký kód z GPL programù
-a pøidáte k nìmu nìjaký svùj vlastní kód, musíte tento program
-také vydat pod GNU GPL. Mù¾ete ale dát na jeden disk (jakýkoliv,
-a» ji¾ CD-ROM, harddisk èi jiný) více oddìlených programù s rùznými
-licencemi. Je to pouhé seskupování. Distribuce dvou programù
-jednomu èlovìku v tom samém èase není nìco, do èeho bychom mi mohli
-mluvit. Obèas bych si pøál, aby byla pravda, ¾e pokud spoleènost distribuuje
-nìjaký produkt spoleènì s GPL software, musí i tento produkt být
-svobodným software. Není to ale tak. Nejvìt¹í mo¾ná ¹íøe
-je samotný porgram. Pokud existují dva programy, které spolu pracují
-,,na dosah ruky,'' napø. zasíláním zpráv, jsou právnì naprosto samostatné.
-Pøidáváním tohoto nesvobodného software do distribuce pøedávají u¾ivatelùm
-velmi ¹patné filosofické a politické my¹lenky. Øíkají u¾ivatelùm:
-,,Je vpoøádku pou¾ívat nesvobodný software. Dáváme ho sem jen jako bonus.''
-
-<P>
-Kdy¾ se podíváte na èasopisy o GNU/Linuxu, stì¾í uvidíte nìjaký
-s názvem GNU/Linux, vìt¹inou mají v názvu Linux-nìco. Vìt¹inou
-tedy nazývají systém Linux. Bývají pøeplnìné reklamami na nesvobodný
-software bì¾ící na GNU/Linuxu. Tyto reklamy se vìt¹inou zamìøují
-na stejné poselství. Øíkají: ,,Nesvobodný software je pro vás dobrý.
-Je tak dobrý, ¾e byste za nìj mìli dokonce *platit*.''
-[Smích]
-Nazývají tento software ,,balíèky s pøidanou hodnotou.''
-Øíkají: ,,Va¾te si vhodnosti pro praxi, ne svobody.'' Já s tìmito
-hodnotami nesouhlasím, tak¾e je nazývám ,,o svobodu obrané balíèky.''
-[Smích]
-Jestli jste si instalovali svobodný operaèní systém, ¾ijete ve svodoném
-svìtì. Mù¾ete si u¾ívat výhod svobody, pro které jsme tolik let pracovali.
-Tyto balíèky vám dávají mo¾nost utáhnout si kolem sebe øetìzy.
-
-<P>
-A koneènì, pokud se podíváte na nìjaké obchodní show vìnované
-pou¾ívání systému GNU-Linux, v¹echny se nazývají ,,Linux show.''
-Ukazují jak svobodný software, tak nesvobodný software, a tak
-vlastnì speèe»ují správnost u¾ívání nesvobodného software.
-Témìø kamkoliv se v na¹í komunitì podíváte, instituce schvalují
-nesvobodný software, èím¾ úplnì negují my¹lenky na svobodu, kvùli
-kterým GNU vzniklo. A jediné místo, kde zøejmì lidé pøijdou do styku
-s na¹imi ideemi a svobodou, je projekt GNU -- ve spojení se svobodným
-software. Proto vás ¾ádám: prosím, nazývejte systém ,,GNU/Linux.''
-Vysvìtlete takto tìm lidem, odkud systém vze¹el a proè.
-
-<P>
-Pouhým pou¾íváním toho jména samozøejmì nebudete automaticky
-vysvìtlovat historii. Mù¾ete napsat o ètyøi znaky více, vyslovit
-o dvì slabiky více. GNU/Linux je ale poøád je¹tì ménì slabik
-ne¾ Windows 2000. [Smích] Neøíkáte jim tím moc, ale pøipravujete je,
-tak¾e kdy¾ pøí¹tì usly¹í o GNU -- a o tom to je -- budou
-vìdìt, jak se jich to týká. A v tom je obrovský rozdíl. Pomozte nám
-tedy.
-
-<P>
-Urèitì jste zaznamenali, ¾e Microsoft nazval GPL ,,open source licencí.''
-Nechtìjí, aby o tom lidé pøemý¹leli v souvislosti se svobodou.
-Sna¾í se pøesvìdèit u¾ivatele, aby o tom pøemý¹leli v omezených
-souvislostech, jen jako konzumenti. (A samozøejmì ani konzumenti
-nepøemý¹lejí pøíli¹ racionálnì, kdy¾ si vyberou produkty Microsoftu.)
-Nechtìjí, aby o vìci lidé pøemý¹leli jako obèané èi politici.
-To se jim nehodí. Pøinejmen¹ím je to nepøátelské jejich
-obchodnímu modelu.
-
-<P>
-A teï jak svobodný software... ok, mohu vám øíci jak souvisí svobodný
-software s na¹í spoleèností. Druhé téma, které by nás mohlo zajímat je,
-jak souvisí svobodný software s obchodem. Ve skuteènosti je toti¾
-svobodný software pro obchod ohromnì u¾iteèný. Konec koncù, vìt¹ina
-obchodníkù ve vyspìlých zemích svobodný software pou¾ívá. Pouze malý
-zlomek software také vyvíjí. A svobodný software je velmi výhodný
-pro spoleènost, která software pou¾ívá, proto¾e má nad ním kontrolu.
-U¾ivatelé mají kontrolu nad tím, co program dìlá. Buï individuálnì,
-pokud chtìjí, èi kolektivnì, pokud chtìjí. Ka¾dý, koho to zajímá, mù¾e
-uplatnit jistý vliv. Pokud vás to nezajímá, nekoupíte to.
-Budete pou¾ívat to, co mají rádi ostatní. Ale pokud vás to zajímá,
-máte jistý hlas.
-
-<P>
-U proprietárního software skoro ¾ádný hlas nemáte. U svobodného
-software si mù¾ete zmìnit, co chcete zmìnit. Nevadí, ¾e ve va¹í
-spoleènosti nemáte ¾ádné programátory, to je vpoøádku.
-Kdybyste chtìli pøedìlat stìny va¹í budovy, nemusíte být
-truhláøská spoleènost, musíte mít mo¾nost jít, najít nìjakou
-truhláøskou spoleènost a øíct jim, aby to pro vás udìlali.
-Kdy¾ potøebujete nìjakou zmìnu ve va¹em software, nemusíte
-být programátorská spoleènost, staèí vám do nìjaké zajít a
-øíct: ,,Kolik chcete za implementování téhle vìci a kdy by
-to bylo hotovo?'' A pokud by to odmítli, mù¾ete si najít nìkoho
-jiného.
-
-<P>
-Je tu volný trh. Jakýkoliv business, který se zajímá o podporu,
-najde ve svobodném software velkou výhodu. S proprietárním
-software jste odkázáni s podporou na monopol. Pouze jedna spoleènost
-má zdrojový kód a mo¾ná pár jiných si ho je¹tì koupilo za obrovské
-peníze, pokud se jedná o Microsoft shared source. Ale tìch je velmi
-málo. Nemáte moc na výbìr u koho si zajistit podporu. To znamená,
-¾e pokud nejste opravdový gigant, tak je nezajímáte. Va¹e spoleènost
-pro nì vìt¹inou není dostateènì významná, aby je zajímalo, zda vás neztratí.
-Jak jednou pou¾íváte nìjaký program, je jim jasné, ¾e nemáte jinou
-mo¾nost, ne¾ získávat podporu od nich, proto¾e pøejít na jiný software
-by pøineslo mnoho komplikací. Nakonec si budete platit za privilegium
-oznámit chybu.
-[Smích]
-A kdy¾ si zaplatíte, øeknou vám: ,,Dobøe, ok, zaznamenali
-jsme va¹e oznámení chyby v na¹em produktu. Za pár mìsícù
-si budete moci koupit upgrade a podívat se, zda jsme to
-opravili.''
-[Smích]
-
-<P>
-Poskytovatelé podpory pro svobodný software si s tímto
-nevystaèí. Musí se o zákazníky starat. Samozøejmì mù¾ete
-získat mnoho dobré podpory i zdarma, zasláním dotazu na internet.
-Mo¾ná dostanete odpovìï pøí¹tí den, ale to není samozøejmì jisté.
-Pokud chcete mít jistotu, mìli byste se spí¹ dohodnout s nìjakou
-spoleèností a platit jim za to. A to je jedna z cest, jak mù¾e
-pracovat obchod zalo¾ený na svobodném software.
-
-<P>
-Dal¹í výhodou svobodného software pro obchod je bezpeènost a
-soukromí. (To platí samozøejmì i pro jednotlivce, ale teï o tom
-budu hovoøit v souvislosti s obchodem.) Kdy¾ je program proprietární,
-tak nemù¾ete ani s jistotou øíci co vlastnì dìlá. Mù¾e mít vlastnosti,
-které byste opravdu nemìli rádi, kdybyste o nich vìdìli. Program
-by mohl mít tøeba backdoor, který dovolí vývojáøi dostat se do va¹eho
-stroje. Byl by tøeba schopen sledovat va¹i èinnost a odesílat informace
-zpìt. To není neobvyklé. Software Microsoftu to dìlá, ale není to pouze
-Microsoft. Dìlají to i jiné programy. Nemù¾ete ani øíci, jestli to
-dìlá tohle. A nemù¾ete ani spoléhat na to, ¾e programátor je naprosto
-poctivý, ka¾dý programátor dìlá chyby.
-V programu se mohou vyskytovat chyby, které ohrozí va¹i bezpeènost, ale
-nikdo je úmyslnì nezavinil. Podstatné ale je, ¾e pokud to není svobodný
-software, nemù¾ete je najít a nemù¾ete je ani opravit.
-
-<P>
-Nikdo nemá èas, aby si provìøoval zdrojové kódy ka¾dého programu,
-který pou¾ívá. Nebudete to dìlat. Ale svobodný software je vìt¹í
-komunita a jsou v ní i lidé, kteøí vìci kontrolují. A vy mù¾ete
-z té jejich kontroly tì¾it. Kdy¾ se vyskytne nìjaká nechtìná chyba
-(a ona se èas od èasu vyskytne v ka¾dém programu), mohou ji najít
-a opravit. Je mnohem ménì pravdìpodobnìj¹í, ¾e by lidé dali do svého
-software trojského konì èi nìjaký odposlouchávací kód, kdy¾ si myslí,
-¾e mohou být chyceni. Vývojáøi proprietárního software ví, ¾e chyceni
-nebudou. Projde jim to, nikdo to nezjistí. Ale vývojáø svobodného
-software musí poèítat s tím, ¾e lidé se budou koukat a uvidí, jestli
-to tam je. Ve svobodném software nemù¾eme do programù zabudovávat vìci,
-které by se u¾ivatelùm nelíbily, proto¾e pokud bychom to udìlali,
-vytvoøili by si verzi, ve které by to nebylo. V¹ichni by brzo zaèali
-pou¾ívat tuto verzi. Kdy¾ pí¹ete svobodný program, chcete, aby
-mìli lidé rádi va¹i verzi. Nebudete do programu zabudovávat vìc, o které
-si myslíte, ¾e ji bude mnoho lidí nenávidìt a budou si instalovat
-jiné verze místo té va¹í. Prostì si jen uvìdomíte, ¾e ve svìtì
-svobodného software je králem u¾ivatel. Ve svìtì proprietárního
-software to tak není, tam jste jenom zákazníkem a nemù¾ete do vývoje
-nijak mluvit.
-
-<P>
-V tomto ohledu je svobodný software nový obor, ktde je mo¾né
-zavést demokracii. Profesor Lessig, který je teï ve Stanfordu,
-chytøe poznamenal, ¾e kód programù se chová podobnì jako zákony.
-Ten, kdo vytváøí software, je¾ pou¾ívá vìt¹ina lidí a to k rùzným
-úèelùm, ten vlastnì pí¹e zákony, podle kterých se budou øídit
-lidské ¾ivoty. Se svobodným software mohou tyto zákony
-vzniknout demokraticky. Není sice ta klasická forma demokracie,
-nebudou velké volby a referendum ,,jak by mìla být implementována
-tahle vìc?''
-[Smích]
-Místo toho dáme mo¾nost v¹em, kteøí by na implementaci této funkce
-chtìli pracovat. Kdy¾ budete chtít tu funkci nìjakým zpùsobem naprogramovat,
-udìlejte to. Buï se to udìlá tak, nebo nìjak jinak, to není podstatné.
-Kdy¾ to lidi budou chtít nìjakým zpùsobem, udìlá se to tak.
-Takto ka¾dý pøispívá do veøejných rozhodnutí tím, ¾e prostì
-dìlá vìci tak, jak je chce dìlat on.
-
-<P>
-Mù¾ete uèinit kolik krokù chcete. Obchod mù¾e také udìlat tolik
-krokù, kolik pro nìj bude u¾iteèné. A a¾ v¹echna tato vylep¹ení pøidáte,
-urèíte tím, jak by mìl software dále pokraèovat.
-
-<P>
-Èasto je velmi u¾iteèné mít mo¾nost vzít si èásti z ji¾ existujících
-programù -- vìt¹inou jsou to velké èásti -- a potom dopsat
-zbytek kódu sám. Vytvoøíte tak program, který dìlá pøesnì to,
-co potøebujete, ale který byste vyvíjeli vìky, kdybyste to museli
-dìlat od zaèátku, kdybyste nemohli vykuchat ji¾ existující svobodné
-programy.
-
-<P>
-Jiná výhoda plynoucí z toho, ¾e králem je u¾ivatel, je fakt, ¾e
-software pak bývá velmi dobøe kompatibilní a standardizovaný.
-Proè? Proto¾e to mají rádi u¾ivatelé. U¾ivatelé pravdìpodobnì
-zamítnou program, který by byl výraznì nekompatibilní.
-Obèas se sice objeví skupinka lidí, která z nìjakých specifických dùvodù
-potøebuje nìjaký druh nekompatibility, mají ji mít, to je vpoøádku, ale
-pokud chtìjí u¾ivatelé následovat standardy, vývojáøi to musí
-respektovat. A my to respektujeme. Na druhé stranì vývojáøi proprietárního
-software èasto úmyslnì ignorují standardy proto, proto¾e je to pro nì
-výhodné. Není to proto, ¾e by tím nìjak chtìli pomoci u¾ivatelùm,
-ale spí¹e proto, ¾e je tak mohou omezovat. Mohou je uzamknout ve svém
-produktu. Dokonce èas od èasu i schválnì mìní formáty souborù,
-aby donutili u¾ivatele zakoupit novìj¹í verzi.
-
-<P>
-Archiváøi se støetávají s problémem, proto¾e soubory napsané
-na poèítaèi pøed deseti lety ji¾ nejsou pøístupné. Byly vytvoøeny
-s proprietárním software, který je dnes ji¾ ztracen. Kdyby to bylo
-napsáno se svobodným software, mohli bychom jej oprá¹it a znovu spustit.
-Staré záznamy by tedy nebyly ztraceny, nebyly by nedostupné.
-Stì¾ovali si na to dokonce NPR a zmiòovali svobodný software jako
-øe¹ení. Pokud ukládáte svá data s proprietárním software, vpodstatì
-strkáte hlavu do oprátky.
-
-<P>
-Mluvil jsem o tom, jak souvisí svobodný software s vìt¹inou
-obchodních èinností. Jak se ale dotýká úzké oblasti
-softwarového businessu? Vìt¹inou vùbec nijak. Dùvodem je,
-¾e 90% softwarového prùmyslu (aspoò tak mi to bylo øeèeno)
-tvoøí vývoj na zakázku. Software, který není vùbec urèen k zveøejnìní.
-Takového software se vùbec etické otázky svobody èi vlastnictví
-software netýkají. Jak jsem ji¾ øekl, ta otázka je, zda
-mají u¾ivatelé svobodu modifikovat a redistribuovat program.
-Pokud existuje jenom jeden u¾ivatel a ten má tato práva, ¾ádný problém
-v tom není. Ten u¾ivatel *má* svobodu dìlat tyto vìci. Ve skuteènosti
-je *jakýkoliv* program vyvinutý softwarovou spoleèností pro nìjaké
-konkrétní pou¾ití ve firmì svobodným software. Samozøejmì za pøedpokladu,
-¾e tato firma trvala na pøedání zdrojových kódù a v¹ech práv.
-
-<P>
-Tento problém se také netýká software, který je v hodinkách, mikrovlnné
-troubì èi software, který ovládá elektroniku motoru v autì. To jsou
-pøípady, kde nebudete downloadovat a instalovat. Z pohledu u¾ivatele
-se nejedná o opravdový poèítaè. Tyto etické otázky tedy nejsou v daném
-kontextu tak dùle¾ité. Nejvìt¹í èást softwarového prùmyslu bude tedy
-nedotèenì pokraèovat dále tak jako døíve. Zajímavé na tom je, ¾e
-jeliko¾ je velký zlomek zamìstnání v softwarovém prùmyslu právì
-v tìchto odvìtvích, tak i kdyby neexistovalo nic jako business
-zalo¾ený na svobodném software, mohli by si programátoøi vydìlávat
-takto, psaním software na zakázku.
-[Smích]
-Je jich mnoho, ten pomìr je velký.
-
-<P>
-Ale je tomu tak, ¾e existuje obchod zalo¾ený na svobodném software.
-Spoleènosti se svobodným software existují. Na následující
-tiskové konferenci se objeví lidé z nìkolika takových spoleèností.
-Existují samozøejmì také spoleènosti, které nejsou na svobodném software
-zalo¾ené, ale vyvíjejí i u¾iteèný svobodný software.
-
-<P>
-Jak to chodí v obchodì zalo¾eném na svobodném software?
-No nìkdo tøeba prodává kopie. Máte mo¾nost si program
-zkopírovat, ale i tak mohou prodat tisíce kopií mìsíènì.
-Jiné zase zprostøedkovávají rùzné slu¾by. Já jsem v druhé
-polovinì osmdesátých let také prodával podporu ke svobodnému
-software. Vpodstatì jsem øekl, ¾e za 200 dolarù za hodinu
-zmìním v GNU software, který jsem napsal, co budete chtít.
-To byla velmi tvrdá taxa, ale to se vztahovalo k programùm,
-které jsem já sám napsal a lidé si uvìdomovali, ¾e já
-tu práci mohu udìlat podstatnì rychleji.
-[Smích]
-Vydìlával jsem si tak na ¾ivobytí. Ve skuteènosti jsem si vydìlal
-více ne¾ kdykoliv pøedtím. Také jsem uèil. To jsem dìlal a¾ do roku
-1990, kdy jsem dostal velkou cenu a nemusel jsem se tím ji¾ zabývat.
-
-<P>
-V roce 1990 také vznikla první spoleènost, která mìla obchodovat
-v oblasti svobodného software. Jmenovala se Cygnus Support.
-Náplní práce bylo pøesnì to, co jsem do té doby dìlal já.
-Kdybych to potøeboval, mohl jsem pro nì pracovat, ale uvìdomil
-jsem si, ¾e by bylo pro toto hnutí bylo lep¹í, abych zùstal nezávislý
-na spoleènostech. Tím pádem mohu o rùzných spoleènostech se svobodným
-èi proprietárním software øíkat dobré èi ¹patné vìci bez rizika konfliktu
-zájmù. Cítil jsem, ¾e bych se mohl vìnovat svobodnému software více.
-Samozøejmì bych s nimi ale pracoval, kdybych pro zaji¹tìní penìz pro
-¾ivot musel. Byl to etický business a neexistoval ¾ádný dùvod,
-proè bych se mìl kvùli práci pro nì cítit zahanbený.
-Spoleènost v prvních letech existence profitovala. Byla
-vytvoøena s velmi malým kapitálem, muselo staèit to, co mìli
-její tøi zakladatelé. Ka¾dým rokem rostla a ka¾dý rok vydìlávala,
-a¾ doplatili na chamtivost, zaèali hledat vnìj¹í investory.
-Na to doplatili. Tomu ale pøedcházelo nìkolik úspì¹ných
-let.
-
-<P>
-To poukazuje na jeden zajímavý fakt. K vývoji svobodného software
-nepotøebujete mít kapitál. Nechci øíci, ¾e to je k nièemu, mù¾e
-vám to pomoci. Pokud máte kapitál, mù¾ete najmou t lidi a nechat
-je napsat kopu svobodného software. Hodnì toho ale mù¾ete docílit
-i jako malá skupinka lidí. Tato obrovská efektivita vývoje je jedním
-z dùvodù, proè by se mìl svìt obrátit ke svobodnému software.
-Je le¾, kdy¾ Microsoft øíká: ,,GNU GPL je ¹patná, proto¾e
-jim stì¾uje shroma¾ïování kapitálu k vývoji nesvobodného software.''
-My toti¾ nepotøebujeme, aby nám ten software zvy¹oval kapitál.
-Jsme schopni tu práci dìlat i bez nìj. *Dìláme* to i bez nìj.
-
-<P>
-Lidé øíkali, ¾e se nám nikdy nepovede dokonèit kompletní operaèní systém.
-Dokonèili jsme jej a udìlali jsme toho je¹tì mnohem více. A øekl
-bych, ¾e nám neschází ji¾ tak mnoho k tomu, abychom poskytli v¹echen
-obecný software, který veøejnost potøebuje. A to ve svìtì,
-kde více jak 90% lidí je¹tì ná¹ svobodný software nepou¾ívá!
-A to ve svìtì, kde... Aèkoliv v urèitých oborech obchodní èinnosti,
-v¹ak víte... více jak polovina webových serverù na svìtì funguje
-na GNU/Linuxu s Apachem jako web serverem.
-
-<P>
-
-OTÁZKA: [Nesly¹itelné] ... Co jste to øekl pøed slovem Linux?
-
-<P>
-STALLMAN: Øekl jsem GNU/Linux.
-
-<P>
-OTÁZKA: Ano?
-
-<P>
-STALLMAN: Ano, pokud mluvím o jádøe, nazývám jej Linux.
-V¹ak víte, jmenuje se tak. Jádro bylo napsáno Liusem Torvaldsem
-a mìli bychom jej z respektu k nìmu nazývat jménem, které vybral.
-
-<P>
-Ale v¹eobecnì vzato, v businessu ho vìt¹ina lidí nepou¾ívá.
-Vìt¹ina domácností jej je¹tì nepou¾ívá. A¾ zaènou,
-mìli bychom automaticky dostat desetkrát více dobrovolníkù
-a desetkrát více zákazníkù pro obchod. To pro nás bude dùle¾itým skokem.
-V tomto bodì jsem docela rád, ¾e jsme schopni dìlat na¹i práci.
-
-<P>
-To je velmi dùle¾ité, proto¾e Microsoft se nás sna¾í zastra¹it:
-
-<P>
- "Jediná cesta jak mù¾ete vyvíjet software, jediný zpùsob,
-jak zajistit inovaci je dát nám moc. Dovolte nám, abychom vás
-ovládli. Ponechte nám kontrolu nad tím, co budete moci se software
-dìlat, abychom z vás mohli vy¾dímat mnoho penìz a pou¾ít èást
-z toho na vývoj nového software, zbytek si ponecháme jako zisk.''
-
-<P>
-Nikdy byste se nemìli cítit tak zoufalí, abyste se vzdali svojí
-svobody. To by bylo velmi nebezpeèné.
-
-<P>
-Jiná vìc, kterou Microsoft (dobøe, nejen Microsoft) -- lidé obecnì, kteøí
-nepodporují svobodný software, mají ¾ebøíèek hodnot, ve kterém
-je zajímají pouze krátkodobé výhody. ,,Kolik penìz letos vydìlám?''
-Krátkodobé a omezené my¹lení. Nedovedou si pøedstavit, ¾e by nìkdo
-mohl nìco obìtovat pro získání èi udr¾ení si svobody.
-
-<P>
-Vèera vedlo mnoho lidí projevy o Amerièanech, kteøí se obìtovali
-pro svobodu svých krajanù. Nìkteøí uèinili i velké obìti.
-Obìtovali dokonce své ¾ivoty pro svobody, o kterých ka¾dý
-v na¹i zemi urèitì alespoò sly¹el.
-(Pøinejmen¹ím v nìkterých pøípadech; Asi budeme muset ignorovat
-válku ve Vietnamu.)
-
-<P>
-[Poznámka editora: Pøedchozí den byl v USA Memorial Day.
-Memorial Day (Den vzpomínky) je dnem vzpomínky na váleèné
-hrdiny.]
-
-<P>
-Udr¾et svobodu v pou¾ívání software na¹tìstí nevy¾aduje ¾ádné velké obìti,
-jen malé, malé obìti staèí. Obìti jako nauèit se ovládat pøíkazovou øádku,
-pokud je¹tì nemáme hotové grafické u¾ivatelské rozhraní. Nebo jako
-zaplatit nìjaké softwarové spoleènosti, aby mohla bìhem
-nìkolika let vyvinout nìjaký software, který potøebujeme.
-Existují rùzné malé obìti, které mù¾eme v¹ichni udìlat.
-V dlouhodobém mìøítku to budeme *my*, kdo z nich bude profitovat.
-Vidíte, ¾e je to spí¹ investice, ne¾ obì»! Potøebujeme pouze
-pohlí¾et na vìc dlouhodobì, abychom si uvìdomili, ¾e je pro nás
-výhodné investovat do zlep¹ování na¹í spoleènosti a nesmíme poèítat
-nikláky a centy krátkodobého zisku z takových investicí.
-
-<P>
-Zde moje pøedná¹ka vpodstatì konèí.
-
-<P>
-Rád bych je¹tì zmínil, ¾e Tony Stanco navrhuje nový zpùsob pøístupu
-k obchodu se svobodným software, který on nazývá ,,Free Developers''
-(svobodní vývojáøi). Má to být urèitá obchodní struktura, kde by,
-jak doufáme, mìly být výtì¾ky distribuovány v¹em programátorùm
-svobodného software, kteøí zde pracují. Mají vyhlídky na získání
-rozsáhlého kontraktu na vývoj vládního software v Indii. Proto¾e chtìjí
-jako základ pou¾ít svobodný software, mohou tím u¹etøit obrovské èástky.
-
-<P>
-Tak¾e teï prosím otázky.
-
-<P>
-OTÁZKA: [Nesly¹itelné]
-
-<P>
-STALLMAN: Mohl byste prosím mluvit tro¹ku více nahlas? Nesly¹ím vás.
-
-<P>
-OTÁZKA: Jak by mohla spoleènost jako tøeba Microsoft aplikovat
-smlouvu svobodného software?
-
-<P>
-STALLMAN: Microsoft ve skuteènosti plánuje pøesunout hodnì svých aktivit
-do oblasti slu¾eb. To, co plánují udìlat, je ¹pinavé a nebezpeèné.
-Chtìjí toti¾ svázat slu¾by s programy, jedno k druhému. K tomu, abyste
-mohli pou¾ít nìjakou slu¾bu, budete muset mít program od Microsoftu,
-a pokud budete naopak k programu potøebovat nìjakou slu¾bu, musí být
-od Microsoftu. Bude to v¹echno provázané dohromady, to je jejich
-plán.
-
-<P>
-Zajímavé je na tom to, ¾e tyto slu¾by nevzná¹í otázku etiky
-svobodného a nesvobodného software! Bylo by absolutnì vpoøádku,
-kdyby pou¾ili tento business k tomu, aby si zaji¹»ovali zisk jejich
-prodáváním. Microsoft ale plánuje udìlat to tak, aby dosáhl je¹tì
-vìt¹ího uzamknutí u¾ivatelù --- a je¹tì vìt¹ího monopolu --- na software
-i na slu¾by. Vy¹el o tom nedávno jeden èlánek... myslím, ¾e v Business
-Weeku. Ostatní øíkají, ¾e to pøemìní Net v mìsto Microsoftu.
-
-<P>
-To je dùle¾ité, proto¾e, jak víte, soud doporuèil rozdìlení
-Microsoftu na èást vyrábìjící operaèní systémy a aplikace.
-To by ale nemìlo ¾ádný smysl, nebylo by to k nièemu dobré.
-
-<P>
-Po tom, co jsem shlédl ten èlánek, myslím, ¾e by bylo u¾iteèné
-a efektivní rozdìlit Microsoft na èást poskytující software a na èást
-poskytující slu¾by a po¾adovat, aby spolu nemìly pøili¹ úzké vztahy.
-Oddìlení slu¾eb by muselo publikovat návrhy rozhraní, aby mohl k takové
-slu¾bì ka¾dý napsat klienta. Asi musí za ty slu¾by platit, ale to je vpoøádku.
-To je zas úplnì jiný problém.
-
-<P>
-
-Kdyby byl Microsoft takto rozdìlen [...], ,,slu¾by a software'',
-nemìli by pøíle¾itost vyu¾ívat slu¾by k rozdrcení konkurence
-svým software. My bychom mìli mo¾nost vyvinout pøíslu¹ný svobodný software
-a vy byste se s ním tøeba mohli pøipojovat na slu¾by Microsoftu.
-Nám by to nevadilo!
-
-<P>
-Konec koncù proto¾e Microsoft si podrobil vìt¹inu u¾ivatelù, ostatní
-si jich podrobili ménì. Problémem tedy není Microsoft a jenom
-Microsoft. Microsoft je pouze nejvìt¹ím pøíkladem problému,
-který se sna¾íme vyøe¹it. Je to problém proprietárního softwre,
-který u¾ivatelùm bere svobody spolupráce a tvoøení etické spoleènosti.
-Nemìli bychom se tak moc zamìøovat na Microsoft. I pøes to,
-¾e mi dali mo¾nost zde vystoupit, nejsou ti jediní dùle¾ití.
-Nejsou zaèátkem a koncem v¹eho.
-
-<P>
-OTÁZKA: Pøedtím jste mluvil o filosofickém rozdílu mezi
-Open Source software a svobodným software. Jak se díváte na
-souèasný trend distribucí GNU/Linuxu podporovat pouze
-platformu Intel? Èím dál tím ménì programátorù
-programuje korektnì a produkuje software, který
-se bude dát zkompilovat kdekoliv. Dìlají software,
-který prostì funguje na platformì Intel.
-
-<P>
-
-STALLMAN: Já si nemyslím, ¾e by to byla nìjaká otázka etiky.
-Ve skuteènosti ale obèas portují GNU/Linux na nový poèítaè
-spoleènosti, které ten poèíta vyrobí. Toto zøejmì nedávno udìlal
-Hewlett Packard. Neplatili si port Windows, proto¾e by je to stálo
-pøíli¹. Ale myslím, ¾e portování GNU/Linuxu je stálo pìt in¾enýrù
-na pár mìsícù. Bylo to lehké.
-
-<P>
-Samozøejmì, ¾e lidi povzbuzuji, aby pou¾ívali autoconf, GNU program,
-který usnadòuje portování programù. Nebo kdy¾ nìkdo za¹le autorovi
-bug, který není na autorovì verzi systému chybou, mìl by jej
-také zahrnout do programu. Ale nevidím v tom otázku etiky.
-
-<P>
-OTÁZKA: Dva komentáøe. Prvním je: nedávno jste mìl pøedná¹ku na MIT.
-Èetl jstem pøepis. Nìkdo se ptal na patenty a vy jste øekl
-,,Patenty jsou úplnì jiný problém. Nemám k tomu ¾ádné komentáøe.''
-
-<P>
-STALLMAN: Ano. Vlastnì mám k patentùm hodnì co øíci, ale
-to zabere tak hodinu.
-[Smích]
-
-<P>
-
-OTÁZKA: Chtìl jsem jen øíci, ¾e dle mého názoru zde je problém.
-Myslím, ¾e existuje dùvod, proè spoleènosti shrnují patenty
-i copyrighty pod spoleènou støechu tì¾kého vlastnictví.
-Chtìjí vyu¾ít sílu státu, aby si zajistili monopol.
-Stejná vìc je na tìchto zále¾itostech ne to, ¾e se týkají podobného
-problému. Ta motivace nespoèívá ve slu¾bách veøejnosti, ale
-v tvorbì monopolu pro své privátní zájmy a to je to, co zále¾itosti
-shrnované pod ,,intelektuální vlastnictví'' spojuje.
-
-<P>
-STALLMAN: Rozumím. Ale chci ji¾ odpovìdìt, proto¾e nám nezbývá moc
-èasu. Odpovím tedy na tohle.
-
-<P>
-Máte pravdu v tom, ¾e to je opravdu to, co chtìjí. Je ale i jiný dùvod,
-proè chtìjí pou¾ívat termín ,,intelektuální vlastnictví.'' Nechtìjí toti¾
-povzbuzovat lidi, aby pøíli¹ detailnì pøemý¹leli o otázkách copyrightu
-a patentù. Copyrightové a patentové právo je úplnì odli¹né a
-y úèinek copyrightu a patentù na software je úpnì odli¹ný.
-
-<P>
-Softwarové patenty jsou omezením programátorù -- zakazují jim
-vytváøet urèité typy programù. Zatímco copyright tohle nedìlá.
-Copyright øíká, ¾e pokud nìco napí¹ete, mù¾ete to distribuovat.
-
-<P>
-Softwarové patenty jsou omezením pro programátory---zakazují jim psát urèité
-typy programù. Zatímco copyright toto nedìlá.
-S copyrightem, alespoò pokud jste jeho autorem Vy, máte povolení k distribuci.
-Tudí¾ je ohromnì dùle¾ité tyto problémy oddìlovat.
-
-<P>
-Mají toho velmi málo spoleèného, na velmi nízké úrovni. A v¹e
-ostatní je jiné. Tak¾e, prosím, abyste podporovali jasné my¹lení, diskutujte
-o copyright, nebo o patentech. Ale nediskutujte o ,,intelektuálním
vlastnictví.''
-Na intelektuální vlastnictví nemám názor. Názor mám na copyrighty, patenty
-a software.
-
-<P>
-OTÁZKA: Na zaèátku jste zmínil, ¾e funkèní jazyk, jako tøeba
-recepty, je poèítaèový program. Tady je ale trochu rozdíl
-mezi tímto a jinými typy jazyka.
-To také zpùsobuje problém v pøípadu DVD.
-
-<P>
-STALLMAN: Tyto body jsou pro vìci z pøírody èásteènì podobné,
-ale èásteènì také odli¹né. Nìjaká èást problému se pøená¹í,
-ale ne celý. To je bohu¾el dal¹í hodinová pøedná¹ka, já nemám
-èas to zde vysvìtlovat. Øeknu ale, ¾e v¹echny normální
-vìci jsou od pøírody svobodné stejným zpùsobem, jako software.
-Víte o èem mluvím: knihy, manuály, slovníky, recepty atd.
-
-<P>
-OTÁZKA: Mì zajímala on-line hudba, jsou zde podobnosti, ale i
-odli¹nosti.
-
-
-<P>
-STALLMAN: Správnì. Øekl bych, ¾e minimální svobodou, je¾ bychom mìli mít pro
-*jakýkoliv* typ zveøejnìné informace, je svoboda ji to nekomerènì
-redistribuovat, doslovnì. Pro funkèní díla potøebujeme svobodu
-*komerènì* zveøejnit modifikovanou verzi, proto¾e je to pro spoleènost
stra¹livì
-u¾iteèné. Pro nefunkèní díla, jako napøíklad vìci slou¾ící k zábavì,
-nebo, abych byl estetický, která pøedstavují pohled urèité osoby,
-ta by mo¾ná nemìla být modifikována. A ono mo¾ná znamená, ¾e je vpoøádku
-mít copyright pokrývající jejich ve¹kerá *komerèní* vyu¾ití.
-
-<P>
-Prosím, mìjte na vìdomí, ¾e podle Ústavy USA je úèelem copyrightu prospìt
-veøejnosti. Slou¾í k modifikaci jednání urèitých
-soukromých stran parties, aby vydali více knih. A pøínosem je,
-¾e spoleènost diskutuje o rùzných problémech a uèí se a, jak víte
-máme literaturu. Máme vìdecká díla. Úèelem je povzbuzovat to.
-Copyrighty neexistují kvùli autorùm, nato¾pak kvùli
-vydavtelùm. Existují kvùli ètenáøùm a
-a tìm, co mají prospìch ze sdìlování informací, ke kterému dochází,
-kdy¾ lidé pí¹í nebo ètou. A já s tímto cílem souhlasím!
-
-<P>
-Ale, ve vìku poèítaèových sítí, není tato *metoda* déle udr¾itelná,
-proto¾e nyní vy¾aduje Drákulova práva, která vpadávají do soukromí jednotlivce
-a ka¾dého terorizují. Roky ve vìzení za sdílení s kolegou.
-Nebylo to jako v dobì tiskaøského lisu.
-Tehdy byl copyright prùmyslovou regulací. Omezoval vydavatele!
-*Nyní* je to omezení uvalené vydavateli na veøejnost. Tak¾e, aèkoliv se jedná
-o stejný zákon, právní vztah je otoèený o 180 stupòù.
-
-<P>
-
-OTÁZKA: Tak¾e mù¾ete mít tuté¾ vìc - ale je to jako, kdybyste tvoøil hudbu
-z jiné hudby.
-<P>
-
-STALLMAN: Správnì. To je zajímavé.
-
-<P>
-OTÁZKA: A jedineèné, u nových dìl, existuje stále velká spolupráce.
-
-
-<P>
-STALLMAN: Ano. A myslím si, ¾e to pravdìpodobnì vy¾aduje nìjakou koncepci
spravedlivého
-vyu¾ití. Samozøejmì vytvoøení nìkolikavteøinového samplu a jeho pou¾ití
-pro vytvoøení nìjakého hudebního díla: samozøejmì by toto bylo spravedlivé
vyu¾ití. Dokonce
-i standardní my¹lenka ohlednì spravedlivého vyu¾ití to zahrnuje, pomyslíte-li
na to.
-Whether
-courts agree, I'm not sure, but they should. That *wouldn't* be a real
-change in the system as it has existed.
-
-<P>
-OTÁZKA: Co si myslíte o publikování *veøejných* informací
-v proprietárních formátech?
-
-
-<P>
-STALLMAN: No, nemìlo by to být. Myslím tím, ¾e vláda by nikdy
-nemìla nutit obèany, aby pou¾ívali ne svobodné programy
-k pøístupu k informacím a pøi komunikaci s ní.
-
-<P>
-OTÁZKA: Byl jsem u¾ivatelem, teï øeknu, GNU/Linuxu.
-
-<P>
-STALLMAN: Dìkuji. [Smích]
-
-<P>
-OTÁZKA: ...nìkolik posledních let. Chybìla mi ale jedna základní
-vìc, a to se myslím týká v¹ech, toti¾ webový browser.
-
-<P>
-STALLMAN: Ano.
-
-<P>
-OTÁZKA: Jedna z vìcí, která byla rozhodnì slabinou v pou¾ívání
-systému GNU/Linux bylo prohlí¾ení webovýsh stránek,
-proto¾e hlevním nástrojem k tomuhle byl Netscape...
-
-<P>
-STALLMAN: ..., který nebyl svobodným software.
-Nechte mì odpovìdìt na toto. Chtìl bych nejprve vyøe¹it toto,
-abychom se mohli lépe orientovat v celém problému. Ano.
-Na lidi pùsobil stra¹ný tlak, aby na GNU/Linuxových systémech
-pou¾ívali Netscape Navigator. Vlastnì ho mìly v sobì úplnì v¹echny
-komerèní distribuce. To je ironická situace: tak tì¾ce jsme pracovali
-na tom, abychom vytvoøili *svobodný* operaèná systém
-a kdy¾ se teï vydáte do obchodu, najdete zde rùzné verze GNU/Linuxu
-(vìt¹ina nese název Linux), ale ¾ádná z nich není svobodná.
-Samozøejmì nìkteré èásti svobodné jsou, ale je zde i Netscape
-Navigator a mo¾ná také dal¹í nesvobodné vìci. Ve skuteènosti
-je velmi tì¾ké najít svobodný systém, pokud nevíte úplnì pøesnì,
-co dìláte. Mù¾ete si Netscape
-Navigator neinstalovat i pokud si zakoupíte jen èásteènì svobodný systém.
-
-<P>
-Ve skuteènosti existovaly svobodné prohlí¾eèe po mnoho let.
-Já jsem byl napø. zvyklý pou¾ívat webový browser s názvem
-,,Lynx.'' Je to svobodný negrafický browser; pouze textový.
-Má jednu ohromnou výhodu a to, ¾e nevidíte reklamy.
-[Smích] [Potlesk].
-
-<P>
-Existuje v¹ak i svobodný grafický browser Mozilla, který se nyní dostává
-do stavu, kdy ho ji¾ mù¾ete pou¾ívat. Obèas ho také pou¾ívám.
-
-<P>
-OTÁZKA: Velmi dobrý byl Konqueror 2.01.
-
-<P>
-STALLMAN: Ano, samozøejmì. To je dal¹í svobodný grafický browser.
-Já myslím, ¾e u¾ koneènì ten problém s browsery bude vyøe¹en.
-
-<P>
-OTÁZKA: Mù¾ete mi øíci nìco o filosofickém a etickém rozdìlení
-mezi svobodným software a Open Source? Myslíte, ¾e jsou nesmiøitelné?
-...
-
-<P>
-[mìní se páska v nahrávacím zaøízení, konec otázky a zaèátek odpovìdi
-chybí]
-
-<P>
-STALLMAN: .... ke svobodì a etice. Nebo kdykoliv prostì øeknete:
-,,Doufám, ¾e se vy spoleènosti rozhodnete, ¾e je pro vás
-výhodnìj¹í dovolit nám dìlat tyto vìci.''
-
-<P>
-Ale jak jsem øekl, v mnoha praktických úkolech ani nezále¾í,
-jaká je politika dané osoby. Kdy¾ nìkdo nabídne pomoc projektu GNU,
-tak neøíkáme ,,Musí¹ souhlasit s na¹í politikou.'' Øekneme,
-¾e v balíècích GNU musíte nazývat systém GNU/Linux a musíte
-to nazývat svobodný software. Co øíkáte, kdy¾ nemluvíte s projektem
-GNU, je na vás.
-
-<P>
-OTÁZKA: Spoleènost IBM odstartovala nedávno kampaò pro vládní
-úøady, kterým chtìjí prodat své velké stroje a jako systém si
-vybrali Linux, øíkají mu ,,Linux!''
-
-<P>
-STALLMAN: Ano, samozøejmì, ve skuteènosti je to systém GNU/Linux. [Smích]
-
-<P>
-OTÁZKA: Právì! Øeknìte to hlavnímu obchodnímu mana¾erovi. Vùbec
-o GNU neví.
-
-<P>
-STALLMAN: Komu ¾e bych mìl øíci?
-
-<P>
-OTÁZKA: Hlavnímu obchodnímu mana¾erovi.
-
-<P>
-STALLMAN: Aha, jasnì. Problém je v tom, ¾e oni si u¾ døíve peèlivì
-vybrali, co budou øíkat, aby to pro nì bylo co nejvýhodnìj¹í.
-Dùle¾ité toti¾ je, ¾e otázka toho co je správnìj¹í èi spravedlivìj¹í
-není pro takové firmy to nejdùle¾itìj¹í. U malých spoleèností bychom
-mohli najít øeditele, který by pøemý¹lel o takových vìcech, mohl by se
-rozhodnout pou¾ívat správný název. Ne ale takové obrovské spoleènosti.
-Je to ostuda.
-
-<P>
-S tím co dìlá IBM souvisí je¹tì jeden dùle¾itý a podstatný problém
-a to, ¾e oni øíkají, ¾e vkládají do ,,Linuxu'' miliardu dolarù.
-Mo¾ná bych ale mìl také dát uvozovky kolem slova ,,do'',
-proto¾e èást z toho sice je placení lidí, kteøí pí¹í svobodný
-software, ale druhá èást slou¾í k placení lidí, kteøí pí¹í
-proprietární software, nebo proprietární software portují, aby
-bì¾el na GNU/Linuxu. To *není* pøíspìvek na¹í komunitì.
-IBM to ale v¹echno strká na jednu hromadu. Èást z toho mù¾e
-být reklama, co¾ pro nás mù¾e být èásteènì pøínostné, aèkoliv
-by to bylo také èásteènì ¹patné. Je to komplikovaná situace.
-Nìco z toho, co oni dìlají, je pomocí, nìco není a nìco je
-také èásteèná pomoc, ale ne pøesnì. Nemù¾ete to prostì
-v¹echno smíchat dohromady a myslet si ,,Wow! Bomba! Miliarda
-dolarù od IBM.'' [Smích] To je stra¹né zjednodu¹ení.
-
-<P>
-OTÁZKA: Mù¾ete se tro¹ku více zmínit o dùvodech, které
-vás vedly k navr¾ení nìèeho jako je General Public License.
-
-<P>
-STALLMAN: Ok, to je -- omlouvám se, ale já teï odpovídám na jeho otázku.
-[Smích]
-
-<P>
-SCHONBERG: Chcete si nechat nìjaký èas na tiskovou konferenci,
-nebo budete rad¹i pokraèovat tady?
-
-<P>
-STALLMAN: Kdo je tu na tiskovou konferenci? Není tu moc tisku.
-Aha, tøi -- dobøe. Nebude vám vadit, kdy¾ budeme -- kdy¾ budu
-pokraèovat v zodpovídání otázek v¹ech je¹tì tak deset minut?
-OK. Tak budeme pokraèovat v otázkách z publika.
-
-<P>
-Ptáte se tedy na my¹lení, z kterého vze¹la GNU GPL?
-Èást je v tom, ¾e jsem chtìl ochránit svobodu komunity od takových
-vìcí, jaké jsem popisoval u projektu X Windows a které se pøihodily
-i ostatním svobodným programùm. Ve skuteènosti nebyly X Windows je¹tì
-vydány, kdy¾ jsem o GPL pøemý¹lel, ale vidìl jsem, jak se tohle
-stávalo jiným svobodným programùm. Stalo se to tøeba TeXu. Chtìl jsem
-zajistit, aby mìli svobodu v¹ichni u¾ivatelé. Jinak by se mi mohlo stát,
-¾e napí¹u program a mo¾ná ho bude pou¾ívat mnoho lidí, ale
-ti by nemuseli mít svobodu. A jaký by to pak mìlo úèel?
-
-<P>
-Øíkal jsem si ale také: Chci dát veøejnosti pocit, ¾e to není
-koøist pro nìjaké parazity, kteøí zrovna bloudí kolem.
-Kdy¾ nepou¾íváte copyleft, tak vpodstatì øíkáte [Stallman
-mluví mírnì]: ,,Vezmi si mùj kód a dìlej si s ním co chce¹.
-Já neøíkám ne.'' Ka¾dý mù¾e pøijít a øíci [nyní mluví pøísnì]
-Ah, chci vytvoøit nesvobodnou verzi tohohle. Prostì si to
-vezmu.'' Pravdìpodobnì udìlají nìjaká vylep¹ení. Tyto nesvobodné
-verze se pak mohou zalíbit u¾ivatelùm a nahradit svobodné
-verze. Èeho jste tak dosáhli? Pouze jste pøispìli nìjakému
-vlastnickému projektu!
-
-<P>
-Kdy¾ pak lidé vidí, co se dìje, -- kdy¾ vidí ,,ostatní mi vezmou
-co jsem udìlal a ani mi to nevrátí'' -- mù¾e to být pro nì velmi
-demoralizující. To není jen spekulace. Já jsem vidìl, jak se to
-opravdu stalo. Byla to èást toho, co se pøihodilo na¹í
-komunitì, ke které jsem patøil v sedmdesátých letech. Nìkteøí lidé
-s námi pøestávali spolupracovat. Pøedpokládali jsme, ¾e z toho profitují.
-Chovali se tak, jako by si mysleli, ¾e profitují. Uvìdomili jsme si,
-¾e se mohou prostì vzdát spolupráce a nic nám nedají zpìt.
-Neexistovalo nic, co bychom s tím mohli dìlat. To bylo velmi
-odrazující. My, kterým se to nelíbilo, jsme dokonce diskutovali
-o mo¾nostech, jak to zastavit, ale ¾ádnou jsme nena¹li.
-
-<P>
-GPL je tedy navr¾ena k tomu, aby to zastavila. Øíká: ,,Pokud se k na¹í
-komunitì *pøipojíte*, jste vítáni a mù¾ete pou¾ívat ná¹ kód. Mù¾ete
-jej pou¾ívat na jakoukoliv práci. Pokud ale vydáte modifikovanou verzi,
-musíte ji uveøejnit *v* na¹í komunitì, jako souèást na¹í komunity --
-jako souèást svobodného svìta.
-
-<P>
-Vlastnì existuje i mnoho rùzných cest, jak mohou lidé tì¾it
-z výhod na¹eho software a nijak nám nepøispívat; nemusíte tøeba
-psát software, abyste mohli pou¾ívat ná¹ systém. Nepo¾adujeme
-po vás, abyste pro nás cokoliv dìlali. Pokud ale dìláte
-urèitý typ vìcí, musíte nám s nimi pøispìt.
-Tak¾e to znamená, ¾e na¹e komunita není jen tak nìjaká
-roho¾ka u dveøí.
-A myslím, ¾e to dodalo lidem sílu cítit: ,,Jen tak nìkdo si po nás
-nebude dupat. My se mu postavíme.''
-
-<P>
-OTÁZKA: Ano, moje otázka se týkala svobodného, ale necopyleftovaného
-software. Kdy¾ ho mù¾e ka¾dý vzít a udìlat z nìj vlastnický,
-není také mo¾né vzít ho, udìlat nìjaké zmìny a vydat to celé
-pod GPL?
-
-<P>
-STALLMAN: Ano, je to mo¾né.
-
-<P>
-OTÁZKA: To by udìlalo ze v¹ech budoucích kopií GPL software.
-
-<P>
-STALLMAN: Kopií z té urèité vìtve. Vysvìtlím ale, proè tohle nedìláme.
-
-<P>
-OTÁZKA: Hmm?
-
-<P>
-STALLMAN: Vysvìtlím, proè to nedìláme. Nechte mì to vysvìtlit.
-
-<P>
-OTÁZKA: OK, ano.
-
-<P>
-STALLMAN: Mohli bychom to udìlat, pokud bychom chtìli. Mohli bychom
-vzít X Windows, udìlat kopii krytou GPL a udìlat v ní nìjaké zmìny.
-Existuje ale mnohem vìt¹í skupina lidí, kteøí vylep¹ují X Windows,
-a ti je nevydávají pod GPL. Kdybychom to tedy udìlali, oddìlovali
-bychom se od nich. To by od nás nebylo moc hezké. Oni *jsou*
-èást na¹í komunity a pøispívají do na¹í komunity.
-
-<P>
-Za druhé, nemìli bychom ¹anci, proto¾e oni na X dìlají mnohem více
-práce ne¾ bychom mohli dìlat my. Na¹e verze by tedy byla podøadná
-té jejich a lidé by ji nepou¾ívali. To znamená: proè podstupovat
-v¹echny tyhle nesnáze?
-
-<P>
-OTÁZKA: Mmm hmm.
-
-<P>
-STALLMAN: Kdy¾ tedy nìkdo napí¹e nìjaké vylep¹ení
-do X Windows, øeknu mu, aby spolupracoval s vývojáøi
-X Windows, a» jim to po¹le a nechá je to pou¾ít tak,
-jak to oni uznají za vhodné. Oni *vyvíjejí*
-velmi dùle¾itou èást svobodného software. Pro nás je dobré
-s nimi spolupracovat!
-
-<P>
-OTÁZKA: S výjimkou, co se týèe X, pøibli¾nì pøed dvìma roky,
-dokonce X Konsorcium vydalo svùj software jako omezený Open Source.
-
-<P>
-STALLMAN: Oni jej nikdy nevydali jako Open Source. Nakonec
-to nebylo Open Source. Mo¾ná øíkali, ¾e bylo. Nevzpomínám si.
-Ale nebylo to Open Source.
-
-<P>
-Bylo to omezené. Myslím, ¾e jste to nemohli komerènì redistribuovat.
-Nebo jste mo¾ná nemohli komerènì distribuovat modifikovanou verzi,
-nebo nìco takvého. Bylo v tom nìjaké omezení, které jak Hnutí svobodného
-software, tak hnutí Open Source pokládá za nepøijatelné.
-
-<P>
-Ano, to vám necopyleftová licence dovoluje. Ve skuteènosti
-mìlo X Konsorcium velm izvlá¹tní politiku. Øíkají: ,,Pokud
-je vá¹ program alespoò tro¹ku copyleftovaný, nemù¾eme jej
-do na¹í distribuce zahrnout. Nebudeme jej vùbec distribuovat.''
-Hodnì lidí tak bylo nuceno nepou¾ívat copyleft. V¹echen software
-byl naprosto otevøený. Ti samí lidé, kteøí pøedtím tlaèili lidi,
-aby dovolovali s jejich kódem dìlat v¹e, pozdìji prohlásili:
-,,Vpoøádku. Teï si mù¾eme pøidat omezení.'' To od nich nebylo
-pøíli¹ etické.
-
-<P>
-Chceme ale v této situaci opravdu zaplácat mnoho zdrojù na
-udr¾ování alternativní verze X, kryté GPL? Nemìlo by to ¾ádný
-smysl. Máme na práci spoustu jiných vìcí. Pojdmì dìlat
-rad¹i tyto. Je lep¹í s vývojáøi X spolupracovat.
-
-<P>
-OTÁZKA: Mù¾ete prosím okomentovat, zda je GNU registrovaná
-ochranná známka? Bylo by praktické zahrnout ji do GNU GPL,
-ta pøece povoluje ochranné známky?
-
-<P>
-STALLMAN: Ve skuteènosti máme momentálnì podanou ¾ádost o regisrtaci
-ochranné známky GNU. Je to ale z jiných dùvodù. Bylo by na dlouho
-to tu v¹e vysvìtlovat.
-
-<P>
-OTÁZKA: Mohli byste po¾adovat zobrazení této ochranné známky
-ve v¹ech programech krytých GPL.
-
-<P>
-STALLMAN: To si nemyslím. Licence kryjí samotné programy a pokud
-je nìjaký program èást projektu GNU, nikdo se nesna¾í to pøekroutit.
-Jméno systému jako celku je ale jiná zále¾itost. To je jen taková
-poznámka, nestojí za to znovu to tu probírat.
-
-<P>
-OTÁZKA: Kdyby existovalo tlaèítko, které byste mohl zmáèknout
-a donutit tak v¹echny spoleènosti, aby udìlali svùj software
-svobodným, zmáèkl byste?
-
-<P>
-STALLMAN: No, pou¾il bych ho na publikovaný software. Víte,
-já myslím, ¾e lidé mají právo psát program soukromì,
-a pou¾ívat ho soukromì. To se týká i spoleèností. Je to
-otázka soukromí. Je sice pravda, ¾e mohou nastat situace,
-kdy by daný program byl veøejnosti ohromnì u¾iteèný
-a vy byste zabraòovali jeho vyu¾ití, co¾ by bylo ¹patné.
-To je ale jiný druh ¹patnosti. To by byla jiná otázka,
-aèkoliv v tom samém oboru.
-
-<P>
-Ale ano, já si myslím, ¾e by v¹echen publikovaný software mìl být
-svobodný. A pamatujme si, ¾e pokud tomu tak není, je to
-kvùli zásahu vlády. Vláda zasahuje, aby jej uèinila nesvobodným.
-Vláda vytváøí speciální právní mo¾nosti a rozdává je vlastníkùm
-programù, aby mohli vyu¾ít policii k tomu, aby nám zabránila
-urèitými zpùsoby u¾ívat jejich program. To bych urèitì chtìl ukonèit.
-
-<P>
-SCHONBERG: Richardova pøedná¹ka bez pochyb vyvolala obrovské mno¾ství
-intelektuální energie. Rád bych doporuèil, aby èást z té energie
-byla vyu¾ita k pou¾ívání a mo¾ná i vývoji svobodného software.
-
-<P>
-Mìli bychom to tu nìjak rychle ukonèit. Chci jen øíci, ¾e
-Richard nechal do profese, která je veøejnosti známá pøedev¹ím svým
-apolitickým a nerdovským pøístupem, proniknout i urèitou
-rovinu politické a etické polemiky, co¾ je dle mého názoru v tomto
-oboru bezprecedentní.
-
-<P>
-Chtìl bych oznámit, ¾e nyní je pøestávka.
-
-<P>
-[Potlesk]
-
-<P>
-[Ticho]
-
-<P>
-STALLMAN: Mù¾ete odejít kdy chcete, v¹ak víte. [Smích]
-Já vás tu nedr¾ím jako ve vìzení.
-
-<P>
-[Publikum se zvedá a odchází...]
-
-<P>
-STALLMAN: Je¹tì nìco. Ná¹ web: www.gnu.org .
-
-<P>
-
-<a href="/philosophy/philosophy.cs.html">Dal¹í texty k pøeètení</a>
-
-<HR>
-
-Návrat na <A HREF="/home.cs.html">domovskou stránku GNU</A>.
-<P>
-FSF & GNU informace & otázky na
-<A HREF="mailto:address@hidden";><EM>address@hidden</EM></A>.
-Dal¹í <A HREF="/home.cs.html#ContactInfo">mo¾nost</A> jak kontaktovat FSF.
-<P>
-Komentáøe k tìmto web stránkám na
-<A HREF="mailto:address@hidden";><EM>address@hidden</EM></A>,
-jiné otázky zasílejte na
-<A HREF="mailto:address@hidden";><EM>address@hidden</EM></A>.
-<P>
-Copyright (C) 1996, 1997, 1998, 1999 Free Software Foundation, Inc.,
-51 Franklin St, Fifth Floor, Boston, MA 02110, USA
-<P>
-Doslovné kopírování a ¹íøení tohoto celého dokumentu na jakémkoliv médiu
-je dovoleno v pøípadì, ¾e tato podmínka bude zachována.<P>
-<HR>
-</BODY>
-</HTML>
+<!--#set var="PO_FILE"
+ value='<a href="/philosophy/po/rms-nyu-2001-transcript.cs.po">
+ https://www.gnu.org/philosophy/po/rms-nyu-2001-transcript.cs.po</a>'
+ --><!--#set var="ORIGINAL_FILE"
value="/philosophy/rms-nyu-2001-transcript.html"
+ --><!--#set var="DIFF_FILE" value=""
+ --><!--#set var="OUTDATED_SINCE" value="2001-10-27" -->
+<!--#set var="ENGLISH_PAGE"
value="/philosophy/rms-nyu-2001-transcript.en.html" -->
+
+<!--#include virtual="/server/header.cs.html" -->
+<!-- Parent-Version: 1.79 -->
+
+<!-- This file is automatically generated by GNUnited Nations! -->
+<title>Svobodný software: Svoboda a spolupráce â Projekt GNU â Nadace
pro svobodný
+software</title>
+
+<!--#include virtual="/philosophy/po/rms-nyu-2001-transcript.translist" -->
+<!--#include virtual="/server/banner.cs.html" -->
+<!--#include virtual="/server/outdated.cs.html" -->
+<h2>Svobodný software: Svoboda a spolupráce</h2>
+
+<blockquote><p>PÅepis pÅednášky Richarda M. Stallmana, <cite>Svobodný
software: Svoboda a
+spolupráce</cite> â New York University v New Yorku, 29. kvÄtna
2001</p></blockquote>
+
+<p><strong>URETSKY</strong>: Jsem Mike Uretsky. Vystudoval jsem Stern School of
+Business. Jsem jednÃm z Åeditelů Centra pro pokroÄilé technologie. Jménem
+nás vÅ¡ech v OddÄlenà pro výzkum poÄÃtaÄů bych vás zde chtÄl
pÅivÃtat. Než
+pÅedám mikrofon Edovi, který pÅedstavà ÅeÄnÃka, dovolil bych si
nÄkolik
+poznámek.</p>
+
+<p>Ãlohou univerzity je podporovat debaty a poÅádat zajÃmavé diskuze A
úlohou
+vÄtÅ¡Ã univerzity je poÅádat zvláštÄ zajÃmavé diskuze. A tato
zvláštnÃ
+pÅednáška dopadá na úrodnou půdu. Debata o open source mi pÅipadá
zvláštÄ
+zajÃmavá. V jiném smyslu… <i>[SmÃch]</i></p>
+
+<p><strong>STALLMAN</strong>: Já dÄlám svobodný software. Open source je
+odliÅ¡ný smÄr. <i>[SmÃch] [Potlesk]</i></p>
+
+<p><strong>URETSKY</strong>: Když jsem v tomto oboru zaÄÃnal v Å¡edesátých
+letech, software byl vpodstatÄ svobodný. A proÅ¡li jsme tÃm v cyklech.
ZaÄal
+svobodnÄ a potom ho výrobci software ve snaze rozÅ¡ÃÅit obchod zaÄali
+postrkávat jinými smÄry. Mnoho vývoje, který pÅiÅ¡el s nástupem PC,
prošlo
+tÃm samým cyklem.</p>
+
+<p>Existuje jeden velmi zajÃmavý francouzský filosof, Pierre Levy, který
mluvÃ
+o pohybu tÃmto smÄrem a který mluvà o pohybu smÄrem ke kybersvÄtu a to
nejen
+v souvislosti s technologiemi, ale také se sociálnà restrukturalizacÃ,
+politickou restrukturalizacÃ, skrze zmÄny ve vztazÃch mezi námi, které
mohou
+zlepÅ¡it blahobyt lidstva. A my doufáme, že tato debata se bude ubÃrat
tÃmto
+smÄrem. Tato debata se týká mnoha oborů naÅ¡Ã univerzity, které
normálnÄ
+vystupujà samostatnÄ. TÄÅ¡Ãme se na velmi zajÃmavou diskuzi. Ede?</p>
+
+<p><strong>SCHONBERG</strong>: Já jsem Ed Schonberg z Computer Science
+Department na Courant Institute. Dovolte mi pÅivÃtat vás tu dnes. Lidé,
+kteÅà pouze pÅedstavujà jiné, jsou vÄtÅ¡inou jen neužiteÄným rysem
veÅejných
+konferencÃ, ale v tomto pÅÃpadÄ jsou vlastnÄ docela užiteÄnÃ,
<i>[SmÃch]</i>
+jak nám dokázal Mike.</p>
+
+<p>Dovolte mi tedy krátce pÅedstavit nÄkoho, kdo vlastnÄ vůbec žádné
+pÅedstavenà nepotÅebuje. Richard je perfektnà pÅÃklad ÄlovÄka, který
pÅi
+ÅeÅ¡enà lokálnÃch problémů zaÄal pÅemýšlet globálnÄ. PÅed mnoha
lety zaÄal
+pÅemýšlet o problémech spojených s nedostupnostà zdrojového kódu k
ovladaÄům
+tiskárny. VytvoÅil filosofii, která nás vÅ¡echny donutila pÅehodnotit
naše
+myÅ¡lenky o vývoji software, o tom, co to vlastnÄ je intelektuálnÃ
+vlastnictvà a kdo to je softwarová komunita. PÅivÃtejme Richarda
+Stallmana. <i>[Potlesk]</i></p>
+
+<p><strong>STALLMAN</strong>: Může mi nÄkdo půjÄit hodinky?
<i>[SmÃch]</i>
+DÃky. Rád bych podÄkoval Microsoftu za to, že mi poskytl možnost
+<i>[SmÃch]</i> stát na tomto podiu. V poslednÃch týdnech jsem se cÃtil
jako
+autor, jehož kniha byla bez jeho zavinÄnà nÄkde zakazována.
<i>[SmÃch]</i>
+PomiÅme, že vÅ¡echny Älánky vÄc Å¡patnÄ pojmenovávajÃ, jelikož
Microsoft
+popisuje GNU GPL jako open source licenci a tisk ho následuje. VÄtÅ¡ina lidÃ
+si prostÄ neuvÄdomuje, že naÅ¡e práce s open source nijak nesouvisÃ; ve
+skuteÄnosti jsme udÄlali vÄtÅ¡inu z toho, jeÅ¡tÄ než byl termÃn âopen
sourceâ
+vytvoÅen.</p>
+
+<p>Budu dnes mluvit o free software Movement, co to je, co to znamená, co jsme
+již udÄlali a protože je to ÄásteÄnÄ sponzorované School of Business,
Åeknu
+také pár vÄcà navÃc o tom, jak se svobodný software spojuje s obchodem a
+nÄkterými dalÅ¡Ãmi oblastmi sociálnÃho života.</p>
+
+<p>NÄkteÅà z vás možná jeÅ¡tÄ nepsali poÄÃtaÄové programy, ale
možná vaÅÃte. A
+jestli vaÅÃte, tak pokud nejste opravdu velmi dobÅÃ, asi použÃváte
+recepty. A pokud použÃváte recepty, pravdÄpodobnÄ již máte zkuÅ¡enost s
tÃm,
+že jste si poÅÃdili kopii receptu od kamaráda. Také asi máte, pokud
nejste
+úplný zaÄáteÄnÃk, zkuÅ¡enost s obmÄnou receptu. JistÄ, recept vám
radà urÄité
+kroky, ale vy ve skuteÄnosti nemusÃte dÄlat pÅesnÄ to. Můžete vynechat
+nÄkteré pÅÃsady, nebo můžete pÅidat nÄjaké houby, jestli je máte
rádi, dát
+ménÄ soli, protože vám doktor Åekl, že byste mÄli sůl omezit â
+cokoliv. Pokud máte zkuÅ¡enosti, můžete udÄlat dokonce jeÅ¡tÄ vÄtÅ¡Ã
zmÄny. A
+poté tÅeba pÅijdou pÅátelé, kterým to bude chutnat a jeden z nich vám
může
+ÅÃci: âHej, nemohl bys mi dát recept?â Co tedy udÄláte? Můžete si
zapsat tu
+modifikovanou verzi receptu a opsat ho kamarádovi. To jsou pÅirozené vÄci,
+které můžete dÄlat se vÅ¡emi recepty.</p>
+
+<p>Recept je hodnÄ podobný poÄÃtaÄovému programu a poÄÃtaÄový
program je hodnÄ
+podobný receptu. Série kroků, které musÃte jeden po druhém vykonat,
abyste
+se dostali k požadovanému výsledku. Takže je také tak pÅirozené dÄlat
tyto
+vÄci s poÄÃtaÄovými programy. Dát kopii kamarádovi, dÄlat v nÄm
zmÄny,
+protože to, co dÄlá, nenà pÅesnÄ to, co bychom chtÄli, aby dÄlal.
Program
+možná odvádÄl perfektnà práci pro nÄkoho jiného, ale vaÅ¡e práce je
+odliÅ¡ná. Po tom, co ho zmÄnÃte, je možné, že takto bude užiteÄný i
pro
+nÄkoho jiného. Možná dÄlajà práci, která je velmi podobná té vaÅ¡Ã.
Takže
+pÅijdou a zeptajà se: âHej, dal bys mi kopii?â SamozÅejmÄ, pokud jste
+ohleduplný ÄlovÄk, dáte jim ji â budete sluÅ¡ný.</p>
+
+<p>A teÄ si pÅedstavte, jaké by to bylo, pokud by byly recepty umÃstÄny v
+Äerných skÅÃÅkách. Nemohl byste se podÃvat jaké pÅÃsady
použÃvajÃ, ani je
+mÄnit. A pÅedstavte si, že pokud byste udÄlal kamarádovi kopii, nazývali
by
+vás pirátem a snažili se vás na roky uvÄznit. To by vyvolalo v lidech
+zvyklých sdÃlet recepty straÅ¡né rozhoÅÄenÃ. Ale takto pÅesnÄ vypadá
svÄt
+propietárnÃho software. SvÄt, ve kterém je sluÅ¡nost k ostatnÃm lidem
+zakázána a je vám v nà bránÄno.</p>
+
+<p>Kdy jsem to zpozoroval? VÅ¡iml jsem si toho dÃky tomu, že jsem v
sedmdesátých
+letech mÄl to Å¡tÄstà být souÄástà komunity programátorů, kteÅÃ
sdÃleli
+software. Minulost téhle komunity sahá vpodstatÄ až k úplným zaÄátkům
+poÄÃtaÄů. V 70. letech to bylo troÅ¡ku zvláštnà být komunita, kde lidé
+sdÃleli software. Ve skuteÄnosti to byl extrémnà pÅÃpad, protože v
+laboratoÅi, kde jsem pracoval, byl celý náš operaÄnà systém napsaný
lidmi z
+naÅ¡Ã komunity a my bychom jej sdÃleli s kýmkoliv. Každý byl vÃtán. AÅ¥
již se
+chtÄl pouze podÃvat, odnést si kopii, nebo udÄlat cokoliv jiného, co se mu
+zachtÄlo. Na programech nebyla žádná upozornÄnà o copyrightu. Náš
způsob
+života byla spolupráce. Byli jsme si jisti v takovém způsobu
+života. Nebojovali jsme za nÄj. Nemuseli jsme za nÄj bojovat. ProstÄ jsme
+tak žili. A pokud vÃm, prostÄ bychom tak žili i dále. Takže svobodný
+software tu již byl, ale nebyl tu žádný free software Movement.</p>
+
+<p>Pak se pÅes nás ale pÅehnala série kalamit a naÅ¡e komunita byla v
troskách,
+nakonec byla úplnÄ zniÄena. Museli jsme pÅestat použÃvat PDP-10, náš
+poÄÃtaÄ. A jak vÃte, náš systém, Nekompatibilnà systém pro sdÃlenÃ
Äasu [The
+Incompatibile Time Sharing Machine â to byl název systému â pozn.
pÅekl.],
+byl psán v šedesátých letech, takže byl celý v assembleru. Tak se to
prostÄ
+v Å¡edesátýchy letech dÄlalo. Assembler je samozÅejmÄ vždy pouze pro
jednu
+architekturu. Když ta zastará, vÅ¡echna vaÅ¡e práce se zmÄnà v odpad. A
pÅesnÄ
+to se nám stalo. Dvacet let, nebo tak nÄjak, naÅ¡Ã práce bylo vyhozeno do
+koše.</p>
+
+<p>JeÅ¡tÄ než se to stalo, mÄl jsem zkuÅ¡enost, která mÄ pÅipravila,
pomohla mi
+rozhodnout se co dÄlat, pomohla mi pÅipravit se na to, abych vÄdÄl co
dÄlat,
+až se toto stane. Jednou dal Xerox laboratoÅi umÄlé inteligence, kde jsem
+pracoval, laserovou tiskárnu. Byl to opravdu skvÄlý dárek, bylo to poprvé
co
+zÃskal laserovou tiskárnu nÄkdo mimo Xerox. Byla velmi rychlá, vytiskla
+stránku za sekundu. To bylo perfektnà v mnoha ohledech, ale bylo to
+nespolehlivé. Ve skuteÄnosti to byla vysokorychlostnà kopÃrka
pÅemÄnÄná v
+tiskárnu. Znáte to, kopÃrky maÄkajà papÃr a zablokujà se, ale vždy je
tam
+nÄkdo, kdo to spravÃ. Tiskárna se zasekla, ale nikdo to nevidÄl, takže
+zůstala mimo provoz dlouho.</p>
+
+<p>DobÅe, napadlo nás, jak ten problém vyÅeÅ¡it. ChtÄli jsme pozmÄnit
program
+tak, aby to vždy, když se tiskárna zasekne, poÄÃtaÄ, co ji obsluhuje
oznámil
+naÅ¡emu hlavnÃmu poÄÃtaÄi a ten informoval uživatele, kteÅà Äekajà na
+výstupy. Å li by to spravit. Jenom aby vÄdÄli. Když Äekáte na výtisk a
vÃte,
+že tiskárna je zablokovaná, nebudete sedÄt a Äekat na Vánoce, půjdete to
+spravit.</p>
+
+<p>Ale to jsme tvrdÄ narazili, protože software, který ovládal tiskárnu
nebyl
+svobodný software. Dostali jsme ho s tiskárnou a byla to pouze
+binárka. Nemohli jsme mÃt zdrojový kód â Xerox nám ho nedal, takže
napÅÃÄ
+tomu, že jsme mÄli velké zkuÅ¡enosti â po tom vÅ¡em, napsali jsme vlastnÃ
+operaÄnà systém… â jsme nebyli schopni pÅidat tohle rozÅ¡ÃÅenÃ
do
+software našà tiskárny.</p>
+
+<p>A tak jsme museli jen trpÄt a Äekat. Trvalo i hodinu Äi dvÄ dostat své
+výtisky, protože stroj byl vÄtÅ¡inu Äasu zablokovaný. A tak jste si
+ÅÃkali. âVÃm, že se to zasekne, poÄkám hodinu a pak si půjdu pro
výstupâ a
+pak jste pÅiÅ¡li a zjistili, že to bylo zaseklé celou dobu a nikdo jiný to
+mezitÃm nespravil. Takže jste to spravili a Äekali dalÅ¡Ã půlhodinu. A pak
+jste pÅiÅ¡li a vidÄli, že se to zas zaseklo dÅÃve, než se to dostalo k
vaÅ¡Ã
+úloze. Tisklo to tÅi minuty a tÅicet neÄinnÄ stálo zablokované. Å
Ãlená
+otrava. Ale jeÅ¡tÄ horÅ¡Ã bylo vÄdÄt, že jsme to mohli opravit, ale nÄkdo
+jiný, kvůli své vlastnà sobeckosti, nás blokoval, zabraÅoval nám
vylepšit
+ten software. SamozÅejmÄ, že jsme cÃtili vztek.</p>
+
+<p>Jednou jsem se doslechl, že nÄkdo na univerzitÄ Carnagie Mellon mÄl
kopii
+toho software. Å el jsem tedy do jeho kanceláÅe a Åekl: âAhoj, já jsem z
MIT,
+mohl bys mi dát kopii zdrojových kódů té tiskárny?â A on Åekl: âNe,
slÃbil
+jsem, že ti nedám kopii.â <i>[SmÃch]</i> PokouÅ¡ely se o mne mrákoty. Byl
+jsem tak… byl jsem naÅ¡tvaný, a nenapadalo mÄ jak to
+ospravedlnit. VÅ¡e, na co jsem mohl pomyslet, bylo otoÄit se na podpatku a
+odejÃt z jeho mÃstnosti. Možná jsem práskl dvÄÅmi. <i>[SmÃch]</i> A
pozdÄji
+jsem na to musel myslet, protože jsem si uvÄdomil, že to, co jsem pozoroval,
+nebyl pouze ojedinÄlý pÅÃpad, ale důležitý sociálnà fenomén, který
ovlivnil
+mnoho lidÃ.</p>
+
+<p>Bylo to… pro mne… já mÄl Å¡tÄstÃ. Jen jsem to ochutnal,
ale
+nÄkteÅà lidé v tom museli žÃt celou dobu. PodÃvejte, on slÃbil
odmÃtnout s
+námi spolupracovat â se svými kolegy na MIT. Zradil nás. Ale neudÄlal to
jen
+nám. Je možné, že to udÄlal i vám. <i>[SmÃch]</i> A myslÃm, že to
nejspÃÅ¡
+udÄlal i vám. UdÄlal to vÄtÅ¡inÄ lidÃ, kteÅà jsou teÄ v této
mÃstnosti, s
+výjimkou tÄch pár, kteÅà jeÅ¡tÄ nebyli v roce 1980 na svÄtÄ, protože
on
+odmÃtl spolupracovat s celou planetou ZemÃ. Podepsal non-disclosure
+agreement. [do ÄeÅ¡tiny volnÄ pÅeloženo jako dohoda o neodhalenÃ, ale i v
+Äechách se bÄžnÄ použÃvá tento anglický termÃn a jelikož jsem na
žádný moc
+chytrý pÅeklad nepÅiÅ¡el, budu non-disclosure agreement použÃvat také â
+pozn. pÅekl.]</p>
+
+<p>To bylo moje prvnà pÅÃmé setkánà s non-disclosure agreement a to mÄ
nauÄilo
+nÄÄemu důležitému. Důležitému proto, že vÄtÅ¡ina programátorů se
tomu
+nenauÄila. VidÃte, že toto bylo moje prvnà setkánà s non-disclosure
+agreement a byl jsem obÄÅ¥, já a celá moje laboratoÅ jsme byli obÄÅ¥mi. A
tak
+jsem vidÄl, že non-disclosure agreements má obÄti. Non-disclosure
agreements
+nejsou nevinné. Nejsou neÅ¡kodné. VÄtÅ¡ina programátorů se poprvé setká
s
+non-disclosure agreement, když je nÄkdo pozve k podepsánÃ. A vždy je tu
+nÄjaké lákánà â nÄjaký bonbon, který dostanou, pokud podepÃÅ¡Ã.
DÄlajà si
+omluvy. ÅÃkajÃ: âStejnÄ bych nikdy kopii nedostal, tak proÄ bych se
nemohl k
+tomuhle spinkutà proti nÄmu pÅipojit?â ÅÃkajÃ, že takhle se to dÄlá
+vždy. âKdo jsem, abych se proti tomu stavÄl?â ÅÃkajà âKdyž to
nepodepÃÅ¡u,
+tak nÄkdo jiný to podepÃÅ¡e za mÄ.â Majà různé omluvy, aby si
vyléÄili
+svÄdomÃ.</p>
+
+<p>Ale když mÄ nÄkdo pozval, abych podepsal non-disclosure agreement, moje
+svÄdomà již bylo ve stÅehu. Pamatoval jsem si, jak jsem byl naÅ¡tvaný,
když
+nÄkdo slÃbil nepomoci mnÄ a mé laboratoÅi vyÅeÅ¡it náš problém. A
nemohl jsem
+to jen tak pÅejÃt a udÄlat tu samou vÄc nÄkomu jinému, kdo mi nikdy nijak
+neublÞil. VÃte, kdyby mnÄ nÄkdo požádal o slib, že nebudu sdÃlet
užiteÄné
+informace s nenávidÄným nepÅÃtelem, vyhovÄl bych mu. Když nÄkdo
udÄlal nÄco
+Å¡patného, zasloužà si to. Ale cizinci â nic zlého mi neudÄlali. ProÄ
bych s
+nimi mÄl zacházet tak Å¡patnÄ? Zasloužà si to? Nemůžete s každým, s
kýmkoliv,
+jednat Å¡patnÄ. Stanete se tak Å¡kůdce spoleÄnosti. OdvÄtil jsem: âDÃky
moc,
+že mi nabÃzÃte tenhle pÄkný softwarový balÃk, ale nemohu s Äistým
svÄdomÃm
+pÅistoupit na podmÃnky, které požadujete, takže se radÅ¡i obejdu bez
+nÄj. DÃky moc.â Nikdy jsem úmyslnÄ nepodepsal non-disclosure agreement na
+obecnÄ užiteÄnou technickou informaci, jako napÅÃklad software.</p>
+
+<p>Existujà i jiné typy informacÃ, které mohou vznášet podobné etické
+otázky. NapÅÃklad osobnà informace. Kdybyste se mnou chtÄli mluvit o tom,
co
+se dÄje mezi vámi a vaÅ¡Ã holkou, a poprosili byste mne, abych o tom nikomu
+neÅÃkal, abych si to nechal… souhlasil bych s tÃm, že si to nechám
+pro sebe, protože to nenà obecnÄ užiteÄná technická informace.
PÅinejmenÅ¡Ãm
+to pravdÄpodobnÄ nenà obecnÄ užiteÄné. <i>[SmÃch]</i></p>
+
+<p>Je tu malá Å¡ance â a to je samozÅejmÄ také možnost â že jste
odhalili
+nÄjakou úžasnou novou sexuálnà techniku <i>[SmÃch]</i> a já bych potom
cÃtil
+jako svoji morálnà povinnost pÅedat tu informaci zbytku lidstva, aby z toho
+mohl také tÄžit. MusÃm tedy do toho slibu zahrnout výjimku â vÅ¡ak
+vÃte. Pokud to jsou jen detaily o tom, kdo to chce, kdo je na koho naÅ¡tvaný
+a takové vÄci â cajdák â tak si to nechám pro sebe, ale nÄco, z Äeho
by
+mohla spoleÄnost obrovsky tÄžit, prostÄ musÃm zveÅejnit. ÃÄel vÄdy a
+technologie je objevovat užiteÄné informace pro lidstvo, které by pomohly
+lidem žÃt lépe své životy. Když slÃbÃme neposkytnout takovou informaci
â
+když si ji ponecháme v tajnosti â tak zrazujeme misi svého odvÄtvÃ. A
já
+jsem se rozhodl, že bych to nemÄl dÄlat.</p>
+
+<p>Ale mezitÃm moje komunita zkrachovala a to byl krach, který mÄ zanechal v
+tÄžké situaci. Jak jsem již Åekl, náš systém byl zastaralý, protože
PDP-10
+bylo zastaralé, a proto již nebylo možné, abych pokraÄoval jako vývojáÅ
+operaÄnÃho systému stejným způsobem jako pÅedtÃm. To záviselo na tom,
že
+jsem byl souÄástà komunity, která použÃvala software a vylepÅ¡ovala ho.
To
+již od té doby nebylo možné a to mi pÅipravilo morálnà dilema. Co budu
+dÄlat? NejjednoduÅ¡Å¡Ã možnost znamenala jÃt proti rozhodnutÃm, která
jsem
+uÄinil. [zde myslà RMS rozhodnutà nepodepsat nikdy non-disclosure agreement
+â pozn. pÅekl] NejjednoduÅ¡Å¡Ã možnost znamenala pÅizpůsobit se zmÄnÄ
+svÄta. Akceptovat, že vÄci se zmÄnily a že budu muset obÄtovat moje
principy
+a zaÄÃt podpisem non-disclosure agreement na operaÄnà systém. A nejspÃÅ¡
také
+psát proprietárnà software. Ale uvÄdomil jsem si, že touhle cestou bych
mohl
+mÃt nadále zábavu z kódovánà a mohl jsem mÃt penÃze â hlavnÄ
kdybych to
+dÄlal nÄkde jinde, než na MIT â ale nakonec bych se jednou musel
ohlédnout
+za svojà kariérou a ÅÃct si: âStrávil jsem život budovánÃm zdà k
oddÄlenÃ
+lidÃ,â a mohl bych být znechucen svým životem.</p>
+
+<p>Tak jsem se poohlÞel po jiné alternativÄ. Byla tu jedna zÅejmá. Mohl
jsem
+opustit softwarové odvÄtvà a dÄlat nÄco jiného. NemÄl jsem žádné
pozoruhodné
+schopnosti, ale jsem si jistý, že jsem se mohl stát ÄÃÅ¡nÃkem.
<i>[SmÃch]</i>
+Ne v nÄjaké fantastické restauraci, nezamÄstnali by mÄ, <i>[SmÃch]</i>
ale
+prostÄ jsem mohl být ÄÃÅ¡nÃk. NÄkde. Mnoho programátorů ÅÃká,
âlidé, kteÅÃ
+najÃmajà programátory, požadujà to a to a to, a když to nebudu
akceptovat,
+budu hladovÄt.â HladovÄt, to je pÅesnÄ to slovo, které použÃvajÃ.
Ok, jako
+ÄÃÅ¡nÃk hladovÄt nebudete. <i>[SmÃch]</i> Opravdu tu nenà žádné
nebezpeÄÃ. To
+je důležité, obÄas můžete ospravedlnit to, že provedete ostatnÃm lidem
nÄco,
+co je zranÃ, tÃm, že Åeknete: âkdyž to neudÄlám, stane se mi jeÅ¡tÄ
nÄco
+horÅ¡Ãho.â SamozÅejmÄ, kdybyste opravdu mÄli hladovÄt, ospravedlÅovalo
by vás
+to psát proprietárnà software. <i>[SmÃch]</i> Když na vás nÄkdo mÃÅÃ
+pistolÃ, tak bych Åekl, že je to omluvitelné. <i>[SmÃch]</i> Ale já jsem
+naÅ¡el cestu jak pÅežÃt bez toho, abych dÄlal nÄco neetického, takže
jsem
+tuto omluvu nemohl použÃt. UvÄdomil jsem si, že být ÄÃÅ¡nÃk by pro mne
nebyla
+žádná zábava a zbyteÄnÄ bych tak plýtval mými zkuÅ¡enostmi
systémového
+vývojáÅe. To, co budu dÄlat, by nemÄlo být zneužÃvánà mých
+zkuÅ¡enostÃ. VyvÃjet proprietárnà software by bylo zneužÃvánÃm mých
+zkuÅ¡enostÃ. Povzbuzovat ostatnà lidi k tomu, aby žili ve svÄtÄ
+proprietárnÃho software, by bylo zneužÃvánà mých zkuÅ¡enostÃ. To už
by bylo
+lepÅ¡Ã s nimi plýtvat, než je zneužÃvat, ale to stále nenà pÅÃliÅ¡
dobré.</p>
+
+<p>Z tÄchto důvodů jsem se tedy zaÄal rozhlÞet po nÄjaké
alternativÄ. Co by
+mohl udÄlat vývojáŠoperaÄnÃch systémů k tomu, aby zlepÅ¡il situaci,
aby
+udÄlal svÄt lepÅ¡Ãm mÃstem? UvÄdomil jsem si, že operaÄnà systém bylo
pÅesnÄ
+to, co bylo tÅeba. Ten problém, to dilema, existovalo pro mÄ i pro vÅ¡echny
+ostatnÃ, protože vÅ¡echny dostupné operaÄnà systémy pro modernÃ
poÄÃtaÄe byly
+proprietárnÃ. Ten náš svobodný operaÄnà systém byl pro staré,
vysloužilé
+poÄÃtaÄe, že? Když jste si chtÄli poÅÃdit nový poÄÃtaÄ a
použÃvat ho, byli
+jste nuceni použÃt proprietárnà systém. Kdyby nÄjaký vývojáŠnapsal
jiný
+systém a potom Åekl, že ho může každý sdÃlet a on bude rád, pokud to
budou
+lidé dÄlat, tak by to každého vyvedlo z tÄžkého rozhodovánÃ, byla by
tu
+alternativa. UvÄdomil jsem si, že bych s tÃm mohl nÄco dÄlat. Zrovna já
jsem
+mÄl ty pravé zkuÅ¡enosti, abych to byl schopen udÄlat. To bylo prostÄ to
+nejužiteÄnÄjÅ¡Ã co jsem si dokázal pÅedstavit, jak bych mohl se svým
životem
+naložit. Tohle byl zrovna problém, který se v tu chvÃli nikdo jiný
nesnažil
+vyÅeÅ¡it. ProstÄ jsme tu jen sedÄli a ono se to mezitÃm jeÅ¡tÄ vÃc
zhoršovalo
+a nebyl tu kolem nikdo jiný, kdo by to vyÅeÅ¡il, jen já. CÃtil jsem, že
jsem
+ten pravý, že na tom musÃm pracovat. Když ne já, tak kdo? Takže jsem se
+rozhodl, že vyvinu svobodný operaÄnà systém â nebo umÅu pÅi tom, jak
se
+stále budu snažit vyvinout svobodný operaÄnà systém. Myslel jsem umÅÃt
+stáÅÃm, samozÅejmÄ. <i>[SmÃch]</i></p>
+
+<p>Stál jsem tedy pÅed rozhodnutÃm, jaký operaÄnà systém by to mÄl
být. Musel
+jsem si upÅesnit nÄjaké technické otázky týkajÃcà se designu
+systému. NÄkolik důvodů mne pÅesvÄdÄilo udÄlat ho kompatibilnà s
+Unixem. Zaprvé, bylo to zrovna po tom, co jsem vidÄl, jak operaÄnà systém,
+který jsem opravdu miloval, zastaral, protože byl napsaný pro jeden
+konkrétnà typ poÄÃtaÄe a ten se pÅestal použÃvat. NechtÄl jsem, aby
se to
+opakovalo. PotÅeboval jsem nÄjaký portovatelný systém. Unix byl
portovatelný
+systém. Kdybych tedy následoval design Unixu, mÄl jsem docela dobrou Å¡anci
+vytvoÅit systém, který by byl portovatelný a práceschopný. Ale byl tu
jeÅ¡tÄ
+jeden podstatný důvod, proÄ být pÅesnÄ kompatibilnà s Unixem. TÃm
důvodem
+je, že uživatelé nesnášejà nekompatibilnà zmÄny. Kdybych navrhl
systém podle
+sebe â což bych byl dÄlal straÅ¡nÄ rád, tÃm jsem si jist â vyrobil
bych nÄco
+nekompatibilnÃho. JistÄ chápete, detaily by byly odliÅ¡né. Kdybych to tak
+udÄlal, lidé by mi Åekli: âOk, je to velmi dobré, ale nenà to
+kompatibilnÃ. Dalo by moc práce na nÄj pÅejÃt. Nemůžeme si dovolit tolik
+starostà jen proto, abysme pÅeÅ¡li na tvůj systém mÃsto Unixu.â [V té
dobÄ â
+v druhé polovinÄ osmdesátých let â jeÅ¡tÄ nemohl Richard vÄdÄt, že
pÅesnÄ
+toto se mu pozdÄji stane. Jen mezitÃm byl Unix vymÄnÄn za MS Windows. Ve
+skuteÄnosti to ale tehdy na konci osmdesátých let splnilo svůj úÄel a na
+serverech i v high-end sféÅe ho plnà poÅád. ZpÄtnÄ ÅeÄeno, bylo to
dobré
+rozhodnutÃ, ale s nástupem nekompatibilnÃch MS Windows tehdy Richard
+nepoÄÃtal a tak se dnes ÄásteÄnÄ dostal do situace, kterou popisuje. â
+pozn. pÅekl.]</p>
+
+<p>Když jsem chtÄl vybudovat komunitu, ve které by byli vůbec nÄjacÃ
lidé â
+lidé použÃvajÃcà svobodný systém, sklÃzejÃcà ovoce svobody a
spolupráce â
+musel jsem vytvoÅit systém, který by lidé použÃvali, na který by mohli
+jednoduÅ¡e pÅejÃt, který by nemÄl žádnou pÅekážku, která by to
zastavila hned
+na zaÄátku. Rozhodnutà udÄlat systém kompatibilnà s Unixem za mÄ
vlastnÄ
+vyÅeÅ¡ilo vÅ¡echny technické otázky ohlednÄ designu, protože Unix se
skládá z
+malých ÄástÃ, které spolu komunikujà pÅes rozhranÃ, která jsou
vÃceménÄ
+dokumentovaná. Z toho plyne, že když chcete být kompatibilnàs Unixem,
+musÃte nahradit každý kousek jeden po druhém nÄjakým kompatibilnÃm
kouskem
+software. Ty zbývajÃcà otázky designu se vztahujà každá pouze na
vnitÅek
+tÄch malých souÄástà a rozhodnutà může udÄlat ten, kdo bude zrovna ten
+kousek programovat a to vpodstatÄ kdykoliv. Nemusel jsem to vÅ¡e rozhodnout
+hned na zaÄátku.</p>
+
+<p>VÅ¡e, co jsme potÅebovali k tomu, abychom mohli zaÄÃt pracovat, bylo
najÃt
+nÄjaké jméno toho systému. PodÃvejte, my hackeÅi vždy hledáme pro
program
+nÄjaký žertovný, nezbedný název, protože pÅedstavovat si, jak to lidi
+pobavÃ, až se o názvu dozvÄdÃ, je skoro polovina zábavy, kterou máte s
+psanÃm programu. <i>[SmÃch]</i> MÄli jsme také zvyk psát rekurzivnÃ
zkratky,
+kdykoliv jsme chtÄli vyjádÅit, že program, který pÃÅ¡eme, je podobný
nÄjakému
+jinému programu. Můžete dát programu rekurzivnà jméno, které ÅÃká:
âtenhle
+nenà tamten.´´ NapÅÃklad tu bylo v Å¡edesátých a sedmdesátých letech
mnoho
+textových editorů Tico a vÅ¡eobecnÄ se jmenovali nÄjak jinak než Tico.
Potom
+jeden vynalézavý hacker pojmenoval ten svůj Tint, což znamenalo Tint Is Not
+Tico (Tint nenà Tico). To byla prvnà rekurzivnà zkratka. V roce 1975 jsem
+vyvinul prvnà textový editor Emacs. MÄli jsme taky spoustu jiných imitacÃ
+Emacsu a vÄtÅ¡ina se jmenovala nÄjak jinak, ale jeden z nich se jmenoval
+Fine, což znamenalo Fine Is Not Emacs (Fine nenà Emacs) a taky tu byl Sine
â
+Sine Is Not Emacs (Sine nenà Emacs). MÄli jsme i Eine â Ina Is Not Emacs
+(Ina nenà Emacs) a také MINCE â Mince Is Not Complete Emacs (Mince nenÃ
+úplný Emacs). <i>[SmÃch]</i> To byla okleÅ¡tÄná imitace. A pak nÄkdo Eine
+skoro celý pÅepsal a svoji novou verzi pojmenoval Zwei, což mÄlo být Zwei
+Was Eine Initially (Zwei bylo původnÄ Eine). <i>[SmÃch]</i></p>
+
+<p>Hledal jsem tedy rekurzivnà akronym pro Something Is Not Unix (NÄco nenÃ
+Unix) a vyzkouÅ¡el jsem vÅ¡ech 26 pÃsmenek, ale zjistil jsem, že žádná z
tÄch
+zkratek nedávala slovo. <i>[SmÃch]</i> Tak jsem to zkusil jinak. Zkrátil
+jsem to, tÃm bych zÃskal tÅÃpÃsmennou zkratku Something's not Unix
+[neangliÄtináÅům se omlouvám, ale toto asi nepochopÃte â pozn. pÅekl.]
+ZkouÅ¡el jsem tedy zase pÃsmenka až jsem doÅ¡el ke slovu âGNUâ â GNU je
+nejlegraÄnÄjÅ¡Ã slovo v angliÄtinÄ. <i>[SmÃch]</i> To bylo ono. Je to
+legraÄnà proto, že se to slovo vyslovuje jako slovo ânew´´. Lidé ho
proto
+použÃvajà v různých slovnÃch hrách. Je to jméno jednoho zvÃÅete
žijÃcÃho v
+Africe. [Jedná se o pakonÄ â pozn. pÅekl.] Africká výslovnost v sobÄ
mÄla
+jakési mlasknutÃ. <i>[SmÃch]</i> Možná jeÅ¡tÄ má. Když pÅiÅ¡li
kolonisti z
+Evropy, nezatÄžovali se uÄenÃm toho mlasknutÃ. ProstÄ ho tedy vypustili a
+napsali tam mÃsto nÄj G, což mÄlo znamenat âmÄl by tu být jeÅ¡tÄ
nÄjaký zvuk,
+který my nevyslovujeme.â <i>[SmÃch]</i> Dnes v noci letÃm do jižnÃ
Afriky,
+prosil jsem je už. Doufám, že najdou nÄkoho, kdo mne bude moci nauÄit
+vyslovovat to mlasknutÃ. <i>[SmÃch]</i> Abych vÄdÄl, jak bych mÄl
správnÄ
+vyslovovat GNU, když budu mluvit o tom zvÃÅeti.</p>
+
+<p>Pokud ovÅ¡em nemáte na mysli zvÃÅe, ale náš systém, správná
výslovnost je
+âguh-NEWâ â vyslovte to tÄžké G. Kdybyste mÃsto toho mluvili o
ânewâ
+operaÄnÃm systému, velmi byste lidi popletli, protože už na nÄm
pracujeme 17
+let, takže už nikdy nový nebude. <i>[SmÃch]</i> Ale poÅád je to GNU â
i pÅes
+to, kolik lidà to nesprávnÄ nazývá Linux. <i>[SmÃch]</i></p>
+
+<p>V lednu 1984 jsem tedy opustil MIT a zaÄal psát ty jednotlivé Äásti
+GNU. NicménÄ byli hodnÃ, že mi dovolili i nadále využÃvat jejich
+vybavenÃ. Tehdy jsem si myslel, že napÃÅ¡eme vÅ¡echny tyhle souÄásti a
udÄláme
+kompletnà GNU systém a pak Åekneme lidem: âpojÄte a vemte si toâ a
ildi to
+zaÄnou použÃvat. Ale to se nestalo. TY prvnà Äásti, které jsem psal,
byly
+jen pÅibližnÄ stejné náhrady s ménÄ chybami, ale nebylo to nic
+ohromujÃcÃho. VpodstatÄ nikdo nechtÄl je zÃskávat a instalovat. Zvrat
pÅiÅ¡el
+v záÅà 1984, když jsem zaÄal psát GNU Emacs, moji druhou implementaci
+Emacsu. ZaÄátkem roku 1985 již fungovala, mohl jsem ho použÃvat pro
+editovánÃ, což byla velká úleva, protože jsem se nechtÄl uÄit
použÃvat VI,
+Unixový editor. <i>[SmÃch]</i> Proto jsem až do té doby dÄlal editovánÃ
na
+jiném stroji a soubory jsem si posÃlal pÅes sÃÅ¥, abych je mohl testovat
+[myÅ¡leno na Unixu â pozn. pÅekl.] Když už ale Emacs fungoval natolik, že
+jsem ho mohl použÃvat já, byl již také dost dobrý pro ostatnà â
ostatnà ho
+chtÄli použÃvat také.</p>
+
+<p>Musel jsem propracovat detaily distribuce. SamozÅejmÄ, umÃstil jsem
kopii na
+anonymnà FTP server [Anonymnà FTP server znamená, že k nÄmu může
pÅistupovat
+každý. Můžete z nÄj stahovat data, aniž byste potÅebovali znát heslo.
â
+pozn. pÅekl.] a to bylo skvÄlé pro lidi na sÃti, mohli si prostÄ stáhnout
+soubor .tar a nainstalovat, ale hodnÄ programátorů tehdy v roce 1985 jeÅ¡tÄ
+pÅÃstup k sÃti nemÄlo. PosÃlali mi maily: âJak můžu zÃskat kopii?â
Musel
+jsem se rozhodnout, co jim budu odpovÃdat. Ok, mohl jsem ÅÃci, že chci
+trávit svůj Äas dÄlánÃm GNU software, ne dÄlánÃm pásek, tak aÅ¥
poprosÃ
+pÅÃtele, který je na sÃti, aby jim to stáhl na pásku. Jsem si jist, že
lidé
+by naÅ¡li takové pÅátele. DÅÃve, Äi pozdÄji. ZÃskali by ty kopie, ale
já v té
+dobÄ nemÄl žádné zamÄstnánÃ. Ve skuteÄnosti jsem nikdy nemÄl žádné
+zamÄstnánà od té doby, co jsem v lednu 1984 opustil MIT. Hledal jsem tedy
+nÄjakou cestu, jak bych si mohl vydÄlat nÄjaké penÃze pracà na svobodném
+software, a proto jsem odstartoval obchod se svobodným software. Oznámil
+jsem: âPoÅ¡li mi 150 dolarů a já ti poÅ¡lu pásku s Emacsem.â A tak mi
zaÄaly
+chodit prvnà objednávky a v polovinÄ roku už jich bylo docela dost.</p>
+
+<p>Dostával jsem mezi osmi a deseti objednávkami za mÄsÃc. Kdyby to bylo
nutné,
+mohl jsem vyžÃt jen s tÃmto pÅÃjmem, protože já jsem vždy žil levnÄ;
+vpodstatÄ Å¾iju jako student. Mám to rád, protože to znamená, že vám
penÃze
+nerozkazujÃ, co máte dÄlat. Mohu dÄlat to, o Äem si myslÃm, že je pro
mÄ
+důležité. To je pro mÄ velké uvolnÄnà a mohu dÄlat to, co opravdu
dÄlat
+chci. Snažte se zabránit tomu, abyste se nechali vcucnout do toho drahého
+kolobÄhu života typických AmeriÄanů. Když to udÄláte, tak vám lidé,
kteÅÃ
+majà penÃze, budou diktovat, co máte dÄlat. Nebudete schopni dÄlat to, co
je
+pro vás opravdu důležité.</p>
+
+<p>Bylo to dobré, ale lidé se mÄ ptali: âCo jsi tÃm myslel, že to je
free
+software, když to stojà 150 dolarů?â <i>[SmÃch]</i> Ptali se prostÄ
proto,
+že je zmýlila vÃceznaÄnost slova âfreeâ. Jeden význam se odkazuje na
cenu a
+druhý na svobodu. Když mluvÃm o free software, odkazuji se na svobodu, ne na
+cenu. MyslÃm na free speech, ne na free beer. [svoboda projevu, nikoliv pivo
+zdarma â pozn. pÅekl.] <i>[SmÃch]</i> Nestrávil bych tolik let svého
života
+tÃm, že bych nutil programátory vydÄlávat ménÄ penÄz. To nenà můj
cÃl. Jsem
+sám programátor a nevadà mi dostávat penÃze. NevÄnoval bych
zÃskávánà penÄz
+celý život, ale nevadà mi mÃt je. Nejsem ani proti tomu, aby je dostávali
+jinà programátoÅi. Nechci, aby ceny za software byly nÃzké. To s tÃm
nemá
+nic spoleÄného. Tohle je o svobodÄ. O svobodÄ pro každého, kdo použÃvá
+software, ať již je programátor, nebo ne.</p>
+
+<p>Nynà bych mÄl definovat svobodný software. RadÅ¡i budu mluvit
konkrétnÄ,
+protože pouhé tlachánà o vÃÅe ve svobodu je o niÄem. Existuje tolik
různých
+svobod, ve které můžete vÄÅit a Äasto se také mezi sebou vyluÄujÃ,
takže
+správná politická otázka by byla: âJaké jsou tedy ty důležité
svobody,
+svobody které musà mÃt každý?â</p>
+
+<p>Já se ji pokusÃm zodpovÄdÄt v oboru použÃvánà software. Program je
pro vás
+svobodný software, pokud máte následujÃcà svobody:</p>
+
+<ul>
+<li>Zaprvé, svoboda nula je svoboda spouÅ¡tÄt program za jakýmkoliv
úÄelem a
+jakýmkoliv způsobem.</li>
+<li>Svoboda jedna je svoboda pomoci si k lepÅ¡Ãmu využità programu tÃm,
že ho
+pozmÄnÃte.</li>
+<li>Svoboda dvÄ je svoboda pomoci svému kolegovi tÃm, že mu dáte kopii
programu.</li>
+<li>A svoboda tÅi je svoboda pomáhat budovat komunitu lidà užÃvajÃcÃch
tento
+software tak, aby také ostatnà mohli zÃskat výhody vaÅ¡Ã práce.</li>
+</ul>
+
+<p>Pokud máte všechny tyhle svobody, pak je pro vás daný program svobodný
+software. To je velmi důležité, vysvÄtlÃm to pozdÄji, až budu mluvit o
GNU
+General Public License, ale teÄ vysvÄtluji, co to je svobodný software.</p>
+
+<p>Svoboda nula je naprosto zÅejmá. Když nemáte ani právo program
spustit, je
+to docela omezujÃcà program. Ve skuteÄnosti vám vÄtÅ¡ina programů
poskytne
+alespoÅ svobodu nula. Svoboda nula je logickým důsledkem svobod jedna, dvÄ
a
+tÅi â tak funguje copyrightový systém. Svobody, které odliÅ¡ujÃ
svobodný
+software od typického software jsou svobody jedna, dvÄ a tÅi. ÅeknÄme si o
+nich tedy nÄco vÃce a vysvÄtleme si, proÄ jsou důležité.</p>
+
+<p>Svoboda jedna je svoboda pomoci si k lepÅ¡Ãmu využità programu tÃm, že
ho
+pozmÄnÃte. To mohlo znamenat tÅeba opravovánà chyb. Mohlo to znamenat
+pÅidávánà nových vylepÅ¡enÃ. Mohlo to znamenat portovánà na jiný
+systém. Mohlo to znamenat pÅeloženà vÅ¡ech chybových hlášenà do jazyku
+Navajo. MÄli byste mÃt právo provést jakoukoliv zmÄnu budete chtÃt.</p>
+
+<p>Je zÅejmé, že pro profesionálnà programátory je to velmi užiteÄné,
ale nejen
+pro nÄ. Každý ÄlovÄk s rozumnou inteligencà se zvládne alespoÅ troÅ¡ku
nauÄit
+programovat. SamozÅejmÄ, existujà tÄžké práce a lehké práce a
vÄtÅ¡ina lidÃ
+se nebude uÄit dÄlat ty tÄžké. Ale mnoho lidà se může nauÄit dÄlat
lehkou
+práci stejnÄ tak, jako se pÅed padesáti lety mnoho a mnoho ameriÄanů
nauÄilo
+spravovat auta, což Americe umožnilo mÃt ve druhé svÄtové válce
+motorizovanou armádu a vyhrát.</p>
+
+<p>A pokud jste spoleÄenská osobnost a opravdu se nechcete uÄit
technologie, to
+znamená, že pravdÄpodobnÄ máte spoustu pÅátel a umÃte je
pÅesvÄdÄit, aby vám
+pomohli. NÄkteÅà z nich jsou pravdÄpodobnÄ programátoÅi. Můžete se
jich tedy
+zeptat: âZmÄnil bys prosÃm tÄ pro mÄ tohle?â Je vidÄt, že ze svobody
jedna
+může tÄžit opravdu hodnÄ lidÃ.</p>
+
+<p>Když tu svobodu nemáte, je to skuteÄná, materiálnà škoda pro
+spoleÄnost. DÄlá to z vás vÄznÄ svého software. PokusÃm se to
pÅirovnat k té
+laserové tiskárnÄ. VÃte, že to fungovalo pro naÅ¡e potÅeby Å¡patnÄ a
že jsme
+to nemohli opravit, protože jsme byli vÄzni svého software.</p>
+
+<p>OvlivÅuje to ale také morálku lidÃ. Když máte z použÃvánÃ
poÄÃtaÄe stále
+pocit marnosti, budete mÃt i ze své práce pocit marnosti. VaÅ¡e práce se
+stane otravnou â budete nenávidÄt svoji práci. A když lidi deprimuje
jejich
+práce, rozhodnou se nestarat se o ni. Nakonec to dospÄje do stadia, kdy máte
+lidi s pÅÃstupem âPÅiÅ¡el jsem dnes do práce. To je vÅ¡e co musÃm
+udÄlat. Pokud nemohu udÄlat pokrok, nenà to můj problém, je to problém
mého
+šéfa.â Když se toto stane, je to Å¡patné jak pro tyto lidi, tak pro celou
+spoleÄnost. To je svoboda jedna. Svoboda pomoci sám sobÄ.</p>
+
+<p>Svoboda dvÄ je svoboda pomáhat pÅÃteli tÃm, že mu zkopÃrujete
program. Pro
+ty, kteÅà umÄjà pÅemýšlet a uÄit se, je sdÃlenà užiteÄných
znalostà naprosto
+základnÃm projevem pÅátelstvÃ. Když takovà lidé použÃvajÃ
poÄÃtaÄe, tak se
+sdÃlenà software stává tÃmto základnÃm projevem pÅátelstvÃ.
PÅátelé sdÃlejÃ
+mezi sebou. PÅátelé si pomáhajÃ. To je podstata pÅátelstvÃ. A ve
skuteÄnosti
+je právÄ tenhle princip dobrého ducha â princip pomáhánà svým
bližnÃm,
+dobrovolnÄ â tÃm nejdůležitÄjÅ¡Ãm zdrojem každé spoleÄnosti. To je
ten rozdÃl
+mezi životaschopnou spoleÄnostà a bezohlednou džunglÃ. Tato důležitost
byla
+rozeznána nejvÄtÅ¡Ãmi svÄtovými náboženstvÃmi již pÅed tisÃcemi let
a ta se
+explicitnÄ snažà posilovat tento pÅÃstup.</p>
+
+<p>Když jsem chodil do mateÅské Å¡kolky, tak se nás tomu snažily
uÄitelky nauÄit
+â sdÃlenà â tÃm, že nás to nechali dÄlat. Åekly prostÄ: âKdyž
si do Å¡koly
+pÅineseÅ¡ bonbóny, nemůžeÅ¡ si je nechat vÅ¡echny pro sebe, musÃÅ¡ se
podÄlit s
+ostatnÃmi.â TÃm, že nás to uÄily… spoleÄnost se nauÄila duchu
+spolupráce. A proÄ byste to mÄli dÄlat? Protože lidé nejsou úplnÄ
+kooperativnÃ. To je jedna z Äástà lidské povahy, ale existujà i jiné
+Äásti. Je mnoho Äástà lidské povahy. Když chcete lepÅ¡Ã spoleÄnost,
musÃte se
+snažit posilovat v lidech principy sdÃlenÃ. JistÄ, nikdy to nebude na 100%,
+to je pochopitelné. Lidé se musà také starat o sebe. Pokud se nám to
nÄjak
+pÅeci jen o kousek povede, budeme bohatÅ¡Ã.</p>
+
+<p>Dnes, podle vlády Spojených států amerických, majà uÄitelé dÄlat
pÅesný
+opak. âAch, Johnny, pÅinesl jsi si do Å¡koly software. DobÅe, nesdÃlej
+jej. Ne, ne. SdÃlenà je Å¡patné. SdÃlenà znamená, že bys byl
pirát.â</p>
+
+<p>Co tÃm myslÃ, když ÅÃkajà âpirátâ? TvrdÃ, že pomáhánÃ
blÃzkým je morálnÃ
+ekvivalent napadánà lodÃ? <i>[SmÃch]</i></p>
+
+<p>Co by o tom Åekl Budha nebo JežÃÅ¡? VezmÄte si svého náboženského
+vůdce. NevÃm, možná by Manson Åekl nÄco jiného. <i>[SmÃch]</i> Kdo
vÃ, co by
+Åekl L. Ron Hubbard. Ale, …</p>
+
+<p><strong>OTÃZKA</strong>: <i>[NeslyÅ¡itelné]</i></p>
+
+<p><strong>STALLMAN</strong>: JistÄ, je mrtvý. Ale oni si to nepÅipouÅ¡tÃ.
Cože?</p>
+
+<p><strong>OTÃZKA</strong>: Jako ti ostatnÃ, jsou také mrtvÃ. <i>[SmÃch]
+[NeslyÅ¡itelné]</i> Charles Manson je také mrtvý. <i>[SmÃch]</i> JežÃÅ¡
je
+mrtvý, Budha je mrtvý…</p>
+
+<p><strong>STALLMAN</strong>: Ano, to je pravda. <i>[SmÃch]</i> Takže
hádám, že
+v tomto ohledu nenà L. Ron Hubbard horÅ¡Ã než ti ostatnÃ. <i>[SmÃch]</i>
Tak
+jako tak â <i>[NeslyÅ¡itelné]</i></p>
+
+<p><strong>OTÃZKA</strong>: L. Ron vždy použÃval svobodný software â
uvolnilo
+ho to od Zanu. <i>[SmÃch]</i></p>
+
+<p><strong>STALLMAN</strong>: MyslÃm, že toto je vlastnÄ ten
nejdůležitÄjÅ¡Ã
+důvod, proÄ by mÄl být software svobodný. Nemůžeme si dovolit Å¡pinit
+nejvÄtÅ¡Ã zdroj spoleÄnosti. Je pravda, že to nenà fyzický zdroj, jako
Äistý
+vzuch, Äistá voda. Je to psychologicko-sociálnà zdroj, ale je tak
opravdový
+jako ty ostatnà a může zapÅÃÄinit obrovskou zmÄnu v naÅ¡ich životech.
To, jak
+se chováme, ovlivÅuje myÅ¡lenà ostatnÃch lidÃ. Když chodÃme kolem a
ÅÃkáme
+ânesdÃlej s ostatnÃmiâ, když nás poslouchajÃ, ovlivÅujeme ostatnà a
+neovlivÅujeme je dobÅe. To je svoboda druhá. Svoboda pomoci pÅÃteli.</p>
+
+<p>No a mimochodem, když nemáte tuto svobodu, nenà to jen újma pro
spoleÄnost,
+je to také újma pro lidi â opravdová, materiálnà újma. Když má
program svého
+vlastnÃka a ten vlastnÃk stanovà soubor pravidel, kde musà každý platit,
aby
+mohl software použÃvat, nÄkteÅà lidé budou ÅÃkat: âNevadÃ, já se
bez nÄj
+obejdu.â ZajÃmavé na software je, že ménÄ uživatelů neznamená, že
toho
+musÃte udÄlat ménÄ. Znáte to, když si auto koupà ménÄ lidÃ, můžete
dÄlat
+ménÄ aut. Můžete uÅ¡etÅit. K vytoÅenà kopie auta potÅebujete urÄité
+zdroje. Můžete ÅÃci, že mÃt cenu na auta je dobrá vÄc. ZabraÅuje to
plýtvánÃ
+surovinami na auta, která nejsou ve skuteÄnosti potÅeba. Ale kdyby dalÅ¡Ã
+auta již nepotÅebovala žádné suroviny, nebylo by k niÄemu dobré
Å¡etÅit na
+výrobÄ nových kusů. Fyzické vÄci, jako auta, vždy potÅebujà nÄjaké
suroviny
+k výrobÄ kopiÃ, k výrobÄ každého dalÅ¡Ãho exempláÅe.</p>
+
+<p>U software tomu tak nenÃ. Každý může vytvoÅit kopii a je to velmi
+jednoduché. NepotÅebuje k tomu žádné suroviny s výjimkou troÅ¡ky
elektrické
+energie. Nenà tu nic, co bychom mohli uÅ¡etÅit; tÃm, že použijeme tuto
+finanÄnà brzdu, nemůžeme žádné zdroje uÅ¡etÅit pro lepÅ¡Ã využitÃ.
Lidé Äasto
+mluvà o ekonomii, ale je tÅeba si uvÄdomit, že se na software snažÃ
+aplikovat ekonomické zdůvodÅovánà založené na premisách, které pro
software
+neplatÃ. Snažà se pÅenést je z jiných oblastà života, kde možná
platÃ, na
+software, a potom výsledky takové úvahy považujà za platné. ProstÄ
vezmou
+své závÄry a pÅedpokládajÃ, že platà i pro software, i když argumenty
nejsou
+v pÅÃpadÄ software na niÄem založené. V takové situaci je velmi
důležité
+prozkoumat, jakou cestou dosahujete výsledku a na jakých pÅedpokladech
+stavÃte.</p>
+
+<p>Svoboda tÅi je svoboda pomáhat budovat komunitu publikovánÃm
vylepšených
+verzà software. Lidé mi ÅÃkali: âže když je software
<cite>free</cite>, tak
+nebude nikdo za práci na nÄm placen, proÄ by se tedy mÄl pÅipojovat?â
Ok,
+samozÅejmÄ si pletli dva významy slova <cite>free</cite>, takže bylo jejich
+myÅ¡lenà založeno na nepochopenÃ. V každém pÅÃpadÄ to byla jejich
+teorie. Dnes již můžeme srovnat jejich teorii s empirickým faktem a
+zjistÃme, že stovky lidà jsou placeny za psanà svobodného software a že
vÃce
+než 100 000 lidà jsou dobrovolnÃci. Na svobodném software pracuje mnoho
lidÃ
+a majà různé motivy.</p>
+
+<p>Když jsem poprvé vydal GNU Emacs â vlastnÄ prvnà kousek GNU software,
který
+lidé chtÄli použÃvat â a když zaÄal projekt nabÃrat uživatele, za
chvÃli
+jsem dostal zprávu âMyslÃm, že jsem vidÄl v zdrojovém kódu chybu a
tady je
+oprava.â Potom jsem dostal dalÅ¡Ã zprávu âTady ti posÃlám kód pro
pÅidánÃ
+nového vylepÅ¡enÃ.â A dalÅ¡Ã opravu chyby a dalÅ¡Ã zlepÅ¡enà a dalÅ¡Ã
a dalÅ¡Ã â
+až se to na mÄ zaÄalo hrnout tak rychle, že dalo mnoho práce jen
využÃvat to
+všechno, co jsem dostával. Microsoft takovýto problém nemá.
<i>[SmÃch]</i></p>
+
+<p>Nakonec lidé tento jev zaznamenali. V osmdesátých letech si spousta z
nás
+myslela, že svobodný software nikdy nebude tak dokonalý jako nesvobodný
+software, protože jsme nemÄli tolik penÄz na placenà lidÃ. Lidé jako já
+samozÅejmÄ ÅÃkali âDobÅe, stejnÄ ale použÃvejte svobodný
software.â Je lepÅ¡Ã
+uÄinit malou obÄÅ¥ v technické dokonalosti a mÃt svobodu, než opaÄnÄ.
Kolem
+roku 1990 si ale lidé zaÄali uvÄdomovat, že svobodný software se vlastnÄ
+stává lepÅ¡Ãm. Bylo to rychlejÅ¡Ã a spolehlivÄjÅ¡Ã než proprietárnÃ
+alternativy.</p>
+
+<p>ZaÄátkem devadesátých let nÄkdo vynalezl způsob, jak vÄdecky mÄÅit
+spolehlivost software. Vzal nÄkolik sad srovnatelných programů, které
dÄlaly
+tu samou vÄc â pÅesnÄ tu samou vÄc â na různých systémech.
Existovalo mnoho
+Unixových systémů. Různé utility dÄlaly to samé, neboÅ¥ vyhovovaly
+specifikacÃm POSIX. ProstÄ svým chovánÃm se neliÅ¡ily, ale liÅ¡ily se
tÃm, kdo
+je spravoval, byly psány oddÄlenÄ; zdrojový kód byl jiný. Ten způsob
mÄÅenÃ
+spolehlivosti tedy spoÄÃval v tom, že se vzaly tyhle programy a na vstup jim
+byly posÃlána náhodná data. MÄÅilo se, jak Äasto spadnou Äi skonÄÃ
+chybou. Zjistili tehdy, že GNU programy byly nejspolehlivÄjÅ¡Ã. VÅ¡echny
+komerÄnà proprietárnà alternativy byly spolehlivé ménÄ. Tyhle výsledky
byly
+publikovány a vývojáÅi s nimi byli seznámeni a za pár let pozdÄji se
+experiment opakoval s novÄjÅ¡Ãmi verzemi. Výsledek byl stejný, GNU verze
byla
+nejspolehlivÄjÅ¡Ã. VÅ¡ak vÃte, že nÄkteré kliniky specializované na
rakovinu,
+které použÃvajà GNU systém, protože je tak spolehlivý a právÄ
spolehlivost
+je pro nÄ velmi důležitá.</p>
+
+<p>Mluvil jsem tu o etických záležitostech a nynà mluvÃm o praktických
+výhodách. Oba tyto body jsou důležité. To je free software movement.</p>
+
+<p>Je znám i jiný myÅ¡lenkový proud â open source movement â ten se
zamÄÅuje
+pouze na ty praktické výhody. PopÃrajÃ, že by to byla záležitost
+principu. PopÃrajÃ, že by lidé mÄli být oprávnÄni mÃt svobodu sdÃlet
se svým
+bližnÃm, sledovat co program dÄlá a mÄnit ho, pokud se jim nelÃbÃ.
ÅÃkajÃ,
+že je užiteÄná vÄc toto lidem dovolit. Jdou tedy do firmy a ÅÃkajÃ:
âVÃte,
+mohl byste vydÄlat vÃce penÄz, pokud lidem dovolÃte tohle.â V urÄité
mÃÅe
+tak vedou lidi ke stejnému cÃli, ale s využitÃm úplnÄ odliÅ¡ných
+filosofických důvodů.</p>
+
+<p>V hlubÅ¡Ãm kontextu ale tyto dva proudy nesouhlasÃ. Free software movement
+ÅÃká âMáte právo mÃt tyto svobody. Nikdo by vám v tomto nemÄl
bránit.â Open
+source movement ÅÃká âDobÅe, mohou tÄ zastavit, pokud chtÄjÃ, ale
zkusÃme je
+radÅ¡i pÅesvÄdÄit, aby tÄ nechali dÄlat tyhle vÄci.â Také pÅispÄli
svobodnému
+software â pÅesvÄdÄili nÄjaké spoleÄnosti, aby vydaly urÄité Äásti
software
+jako svobodný software a tÃm pÅispÄli naÅ¡Ã komunitÄ. Open source
movement
+výraznÄ pÅispÄl k rozvoji naÅ¡Ã komunity a pracujeme spolu na různých
+projektech, ale v naÅ¡Ã a jejich filosofii je obrovský rozdÃl.</p>
+
+<p>NaneÅ¡tÄstà zÃskává nejvÃce podpory businessu open source a proto
vÄtÅ¡ina
+Älánků nazývá naÅ¡i práci open source a mnoho lidà si zaÄne myslet,
že jsme
+prostÄ Äástà open source movement. Proto tu vysvÄtluji ten rozdÃl. ChtÄl
+bych, abyste si uvÄdomili, že free software movement, který umožnil
+existenci naÅ¡Ã komunity a umožnil vyvinout svobodný operaÄnà systém je
poÅád
+tady â a my poÅád stojÃme za jeho etickou filosofiÃ. Je tÅeba si to
+uvÄdomit, abyste pÅÃÅ¡tÄ nepletli lidi vlastnà neznalostÃ.</p>
+
+<p>Ale mÄli byste to vÄdÄt také proto, abyste vůbec vÄdÄli, kde
jste.</p>
+
+<p>Je jen na vás vybrat si, který proud budete podporovat. Můžete
souhlasit s
+free software movement a s mými názory. Můžete souhlasit s open source
+movement. Můžete nesouhlasit s obÄma. Každý si vybÃrá sám, na jakou
stranu
+politických záležitostà se postavÃ.</p>
+
+<p>Když ale souhlasÃte se svobodným software, tak doufám, že to také
Åeknete,
+že souhlasÃte s free software movement, a jedna z cest, jak to můžete
ÅÃci
+je použÃvánà termÃnu âsvobodný software.â TÃm budete lidem alespoÅ
pomáhat
+poznat, že vůbec existujeme.</p>
+
+<p>Svoboda 3 je velmi důležitá jak prakticky, tak psycho-sociálnÄ. Když
tuto
+svobodu nemáte, způsobuje to praktickou a materiálnà škodu, protože
nenÃ-li
+tento software vyvÃjen v komunitÄ, nebude výkonný a spolehlivý. Způsobuje
+ale také psycho-sociálnà újmu, která ovlivÅuje ducha vÄdecké
spolupráce â
+myÅ¡lenku, že pracujeme spoleÄnÄ na zlepÅ¡enà lidských poznatků.
Pozorujeme,
+že pokrok ve vÄdÄ velmi zásadnÄ závisà na tom, jak jsou lidé schopni
+pracovat dohromady. Dnes najdete i dost skupinek vÄdců chovajÃcÃch se
jakoby
+to byl boj s ostatnÃmi skupinami vÄdců a vývojáÅů. A když spolu
nesdÃlejÃ
+informace, tak se vÅ¡ichni brzdÃ.</p>
+
+<p>Toto jsou tÅi základnà svobody, které odliÅ¡ujà svobodný software od
+typického software. Svoboda jedna je svoboda pomoci sám sobÄ, dÄlat zmÄny
+pro svoje potÅeby. Svoboda dvÄ je svoboda pomoci kolegovi distribucÃ
+kopiÃ. A svoboda tÅi je svoboda pomáhat svojà komunitÄ tÃm, že
provádÃte
+zmÄny a publikujete, aby je mohli využÃvat i ostatnÃ. Když máte vÅ¡echny
tyto
+svobody, tak je pro vás ten program svobodným software. ProÄ o tom mluvÃm
+vzhledem k jednomu konkrétnÃmu uživateli? Je to pro vás svobodný software?
+Je to svobodný software pro nÄkoho jiného? Ano?</p>
+
+<p><strong>OTÃZKA</strong>: Můžete vysvÄtlit rozdÃl mezi svobodou dvÄ a
tÅi?
+[neslyšitelné]</p>
+
+<p><strong>STALLMAN</strong>: UrÄitÄ spolu souvisÃ, protože pokud nemáte
vůbec
+ani svobodu redistribuovat, tak urÄitÄ nemáte ani svobodu distribuovat
+modifikovanou verzi, ale jsou to rozdÃlné Äinnosti.</p>
+
+<p><strong>OTÃZKA</strong>: Oh.</p>
+
+<p><strong>STALLMAN</strong>: Svoboda dvÄ je, pÅeÄtÄte si to, udÄláte
pÅesnou
+kopii a dáte ji kamarádům, takže oni ji teÄ mohou využÃvat. Nebo tÅeba
+udÄláte pÅesné kopie a potom je prodáváte nÄjaké skupinÄ lidà a tak
oni je
+budou moci použÃvat.</p>
+
+<p>Svoboda tÅi je o vylepÅ¡ovánà â nebo alespoÅ vy si myslÃte, že to
jsou
+zlepÅ¡enÃ, nÄkteÅà lidé s vámi možná budou souhlasit. To je ten
rozdÃl. A
+mimochodem, jeden velmi podstatný bod. Svoboda jedna a svoboda tÅi závisÃ
na
+tom, zda máte pÅÃstup ke zdrojovému kódu, protože mÄnit program v
binárnÃ
+podobÄ je extrémnÄ tÄžké. <i>[SmÃch]</i> Dokonce tak triviálnà vÄci
jako
+užità ÄtyÅ ÄÃslic pro datum <i>[SmÃch]</i>… když nemáte
zdrojový
+kód. Takže je zÅejmé, že z praktických důvodů je dostupnost
zdrojového kódu
+podmÃnkou pro svobodný software.</p>
+
+<p>ProÄ to tedy definuji tak, jestli je to svobodný software pro
<em>tebe</em>?
+NÄjaké programy mohou být nÄkdy totiž svobodné pro nÄkoho a nesvobodné
pro
+jiné. To teÄ může vypadat jako paradoxnà situace, ale dám vám
pÅÃklad, jak
+se tohle stává. Velký pÅÃklad, možná ten úplnÄ nejvÄtÅ¡Ã pÅÃklad
tohoto
+problému je systém X Window , který byl vyvinut na MIT a uvolnÄn pod
+licencÃ, která z nÄj dÄlá svobodný software. Když si poÅÃdÃte tu
verzi z MIT
+s licencà z MIT, máte svobodu jedna, dvÄ i tÅi. Je to pro vás svobodný
+software. Mezi tÄmi, kdo zÃskali kopie, byli ale i různà velcà výrobci,
+kteÅà distribuovali Unixové systémy, a ti v X udÄlali vÅ¡echny potÅebné
zmÄny
+tak, aby byla použitelná i na jejich systémech. SamozÅejmÄ, že to bylo
+vÄtÅ¡inou jen nÄkolik málo tisÃc Åádků z nÄkolika set tisÃc celkovÄ.
Potom
+program zkompilovali, zaÅadili ho do svého systému a distribuovali pod tou
+samou licencà jako celý systém. Miliony lidà tedy dostali takové kopie.
MÄli
+X Window, ale nemÄli žádné z tÄch svobod. Nebyl to pro nÄ svobodný
software.</p>
+
+<p>Paradox byl v tom, že jestli jsou X svobodné záleželo na tom, kde to
budeme
+mÄÅit. Když to budete mÄÅit mezi vývojáÅi, Åekli byste: âMajÃ
všechny ty
+svobody, je to svobodný softwareâ, ale když to budete mÄÅit mezi
uživateli,
+Åeknete: âHmm, vÄtÅ¡ina uživatelů nemá ty svobody. Nenà to svobodný
+software.â Lidé, kteÅà vyvÃjeli X tohle nebrali jako problém, protože
oni
+chtÄli v podstatÄ jen popularitu â ego. ChtÄli velký profesnà úspÄch.
ChtÄli
+cÃtit âach, náš software použÃvá hodnÄ lidÃ.â A to byla pravda.
HodnÄ lidÃ
+použÃvalo jejich software, ale nemÄli svobodu.</p>
+
+<p> Kdyby se to samé stalo GNU projektu, byla by to chyba, protože naÅ¡Ãm
cÃlem
+nebylo jen být populárnÃ, naÅ¡Ãm cÃlem bylo rozdávat svobodu a posilovat
+spolupráci, dát lidem možnost spolupracovat. Zapamatujte si, nikdy nikoho
+nenuÅ¥te spolupracovat s nÄkým jiným, ale zajistÄte, aby mÄl každý
možnost
+spolupracovat. Kdyby miliony lidi použÃvali nesvobodnou verzi GNU, nebyl by
+to úspÄch. Hlavnà cÃl by se úplnÄ zhroutil.</p>
+
+<p>Snažil jsem se najÃt nÄjaký způsob, jak tomu zabránit. PÅiÅ¡el jsem
s metodou
+nazývanou âcopyleftâ. Nazývá se to copyleft, protože je to jako bychom
vzali
+copyright a pÅevrátili ho naruby. <i>[SmÃch]</i> PrávnÄ je copyleft
založen
+na copyrightu. PoužÃváme platné copyrightové právo, ale použÃváme ho k
+dosaženà velmi odliÅ¡ných cÃlů. Åekneme âTenhle program je
+copyrightovanýâ. To implicitnÄ znamená, že je zakázané ho kopÃrovat,
+distribuovat, modifikovat. Ale potom Åekneme âMáte povolenà distribuovat
+kopie, můžete program mÄnit. Také můžete distribuovat modifikované a
+rozÅ¡ÃÅené verze. MÄÅte si jej jak chcete.â</p>
+
+<p>Ale stanovili jsme jednu podmÃnku. Tahle podmÃnka je to, proÄ jsme
vlastnÄ
+použili systém copyrightu a vÅ¡echno tohle kolem. Ta podmÃnka ÅÃká â
kdykoliv
+distribuujeÅ¡ cokoliv, co obsahuje nÄjakou Äást naÅ¡eho programu, tak celý
ten
+program musà být distribuovaný pod tÄmi samými podmÃnkami. Můžete tedy
+program zmÄnit a distribuovat ho dále, ale kdykoliv to udÄláte, tak lidé,
+kterým ho dáváte, musà dostat ty samé svobody jako jste dostal vy. A nejen
+na ten kousek programu, který je původnÃ, ale na celý program, který
+distribujete. Ten program pro nÄ musà být svobodný software.</p>
+
+<p> Svoboda k modifikovánà a redistribuci se tak stává nezcizitelným
právem â
+to je pÅedstava z Deklarace nezávislosti. Jsou to práva, kterými si
můžete
+být jisti, že vás o nÄ nikdo nobere. Licence, která ztÄlesÅuje tuto
+myÅ¡leanku, je samozÅejmÄ GNU General Public License. GPL je kontroverznÃ
+licence, protože má sÃlu ÅÃci rezolutnà âneâ lidem, kteÅà by
chtÄli
+parazitovat na naÅ¡Ã komunitÄ.</p>
+
+<p>Na svÄtÄ je mnoho lidÃ, kteÅà si ideálů svobody necenÃ. Byli bychom
velmi
+hodnÃ, pokud bychom dali k dispozici práci, co jsme udÄlali, nÄkomu, kdo by
+na nà postavil svůj nesvobodný program a zaÄal lidi pÅesvÄdÄovat, aby se
+vzdali svých svobod. Výsledkem by bylo, že bychom my tyto programy vyvÃjeli
+a poÅád bychom museli soupeÅit s vylepÅ¡enymi verzemi naÅ¡ich vlastnÃch
+programů. To nenà zábava.</p>
+
+<p>Mnoho lidà si také myslÃ, že rád obÄtuji svůj Äas, abych nÄjak
pÅispÄl
+veÅejnosti, ale proÄ bych mÄl pÅispÃvat ve svém volném Äase
spoleÄnostem k
+tomu, aby vylepÅ¡ili svůj proprietárnà program? NÄkteÅà lidi si ani
nemyslÃ,
+že to je Å¡patné, ale když to dÄlajÃ, tak za to chtÄjà dostat
zaplaceno. Já
+osobnÄ bych to radÅ¡i nedÄlal vůbec.</p>
+
+<p>ObÄ tyto skupiny, jak ti co smýšlà podobnÄ jako já, že nechci
pomáhat v naÅ¡Ã
+komunitÄ proprietárnÃmu software, tak ti, co ÅÃkajà spÃÅ¡e: âjasnÄ,
jasnÄ,
+pracoval bych pro nÄ, ale museli by mne lépe platit,â majà dobrý důvod,
proÄ
+použÃt GNU GPL. Ta totiž ÅÃká firmÄ, ânemůžete si prostÄ vzÃt
moji práci a
+distribuovat ji bez oné svobody.â Necopyleftové licence svobodného
software
+to ale dovolujÃ. To je tÅeba pÅÃpad licence X Window.</p>
+
+<p>Existuje velký rozdÃl mezi tÄmito dvÄma kategoriemi svobodného
+software. Existujà copyleftované programy, takže licence ochraÅuje to, aby
+zÃskal svobodu každý uživatel. Oproti tomu necopyleftované programy majÃ
+dovolenu i nesvobodnou distribuci.</p>
+
+<p>A dnes na ten problém narážÃme, PoÅád existujà nesvobodné verze X
Window a
+jsou použÃvány na naÅ¡em svobodném operaÄnÃm systému.Existuje dokonce i
+hardware, který je podporován pouze nesvobodnými verzemi svobodného
+software. A to je v naÅ¡Ã komunitÄ velký problém. Mohl bych ÅÃci, že
jsou X
+Window Å¡patná vÄc, že vývojáÅi neudÄlali to nejlepÅ¡Ã, co mohli
udÄlat, ale
+oni ve skuteÄnosti napsali spoustu software, který jsme mohli vÅ¡ichni
+použÃvat.</p>
+
+<p>Znáte to, je velký rozdÃl mezi ménÄ dokonalým a Å¡patným. Existuje
mnoho
+stupÅů mezi dobrým a Å¡patným. MusÃme odolat pokuÅ¡enà ÅÃci
âneudÄlali jste to
+úplnÄ nejlepÅ¡Ã, tak nejste dobÅÃ.â Lidé, kteÅà vyvinuli X Window,
naÅ¡Ã
+komunitÄ pÅispÄli velkým dÃlem. NÄco ale mohli udÄlat i lépe. Mohli
+copyleftovat Äásti progamu a tak zabránit tÄm svobodu-odepÃrajÃcÃm
verzÃm v
+distribuovánà ostatnÃmi.</p>
+
+<p>Fakt, že GNU GPL ochraÅuje vaÅ¡i svobodu s využitÃm copyrightu, je také
+pÅÃÄinou toho, proÄ na ni Microsoft dnes útoÄÃ. PodÃvejte, Microsoft
by byl
+velmi rád, pokud by mÄl možnost vzÃt vÅ¡echen kód a zaÅadit ho do svého
+proprietárnÃho software. PotÅebujà jen to, aby nÄkdo vytvoÅil pár zmÄn
a
+ânekompatibilnÃch vylepÅ¡enÃ.â <i>[SmÃch]</i></p>
+
+<p>S jejich marketingem nepotÅebujà naÅ¡i verzi pÅevýšit technicky, aby
ji s nÃ
+nahradili. StaÄà jim udÄlat ji jinou a nekompatibilnÃ. Pak ji rozÅ¡ÃÅÃ
na
+desktopy. Proto nemajà rádi GNU GPL, protože ta jim to nedovolÃ. GPL
+nedovoluje âsvázat a rozÅ¡ÃÅit.â ÅÃká, že pokud chcete sdÃlet kód
našich
+programů, můžete. Ale musÃte sdÃlet a sdÃlet stejnÄ. VylepÅ¡enÃ, která
+vytvoÅÃte, se musejà dát Å¡ÃÅit dál. Je to dvoucestná spolupráce,
opravdová
+spolupráce.</p>
+
+<p>Mnoho spoleÄnostÃ, i tÄch velkých jako IBM a HP, chce náš software
použÃvat
+i za tÄchto podmÃnek. IBM i HP podstatnÄ pÅispÃvajà do GNU software a
+vyvÃjejà i jiný svobodný software. Microsoft ale nechce, takže tvrdÃ, že
+obchod se nemůže s GNU GPL vypoÅádat. Jestli business nezahrnuje IBM, HP a
+Sun, tak možná majà pravdu. Microsoft to ale nechce. <i>[SmÃch]</i> O tom
si
+povÃme jeÅ¡tÄ pozdÄji.</p>
+
+<p>MÄl bych dokonÄit tu historii. NechtÄli jsme tedy tehdy v roce 1984 jen
psát
+nÄjaký svobodný software, ale nÄco mnohem kompletnÄjÅ¡Ãho. ChtÄli jsme
+vyvinout celý svobodný operaÄnà systém. To znamená, že jsme museli
+postupovat kousek po kousku. Vždycky jsme samozÅejmÄ hledali zkratky. Bylo
+to tolik práce, že lidé pochybovali, zda to budeme nÄkdy schopni
+dokonÄit. ÅÃkal jsem si, že tu byla minimálnÄ Å¡ance na dokonÄenÃ, ale
je
+samozÅejmÄ vždy lepÅ¡Ã hledat zkratky. RozhlÞeli jsme se tedy, zda již
+neexistujà nÄjaké programy od nÄkoho jiného, které bychom mohli zapojit
do
+GNU, nebo nÄjak pÅizpůsobit, abychom to nemuseli psát celé znovu. NaÅ¡li
jsme
+napÅÃklad X Window systém. Je pravda, že nebyl copyleftovaný, ale byl to
+svobodný software a tak jsme jej mohli použÃt.</p>
+
+<p>Vložit do GNU nÄjaký okennà systém jsem chtÄl od prvnÃch chvil.
JeÅ¡tÄ než
+jsem zaÄal na GNU pracovat, tak jsem jich na MIT napsal nÄkolik. A proto i
+pÅes skuteÄnost, že Unix tehdy žádný nemÄl, jsem se rozhodl, že GNU by
+nÄjaký mÃt mÄlo. Nikdy jsme ale náš GNU Windows System nedokonÄili,
protože
+pÅiÅ¡ly X Window. Nemuseli jsme tak pracovat na jedné velké úloze a tak
jsme
+vzali X Window a zaÅadili je do GNU. Rozhodli jsme se postarat, aby ostatnÃ
+Äásti GNU pracovaly s X. NaÅ¡li jsme i jiný software, tÅeba sázecÃ
systém
+TeX, nÄjaké knihovny z Berkley. Existoval tehdy Berkeley Unix, ale nebyl
+svobodný. Tento kód byl ale od jiné skupiny z Berkley, která tehdy
provádÄla
+nÄjaký výzkum na plovoucà desetinné Äárce. Tak jsme se dohodli, že tyto
+Äásti použijeme.</p>
+
+<p>V ÅÃjnu 1985 jsme založili Nadaci pro svobodný software (Free Software
+Foundation). VÅ¡imnÄte si prosÃm, že projekt GNU tu byl dÅÃve, než se na
+scénÄ objevila nadace. Skoro dva roky po oznámenà projektu. Nadace pro
+svobodný software je organizace osvobozená od danÃ, která sbÃrá
prostÅedky
+za úÄelem nabÃdnutà svobody sdÃlet a upravovat software. V osmdesátých
+letech bylo jednou z hlavnÃch vÄcÃ, kterou jsme financovali, najÃmánÃ
lidÃ
+na psanà Äástà GNU. Takto byly vytvoÅeny jak Äásti různých programů,
tak
+také základnà programy jako Shell a knihovna pro C. Program
+<code>tar</code>, který je naprosto podstatný, aÄ ne pÅÃliÅ¡
vzruÅ¡ujÃcÃ, byl
+také napsán takto. MyslÃm, že i GNU grep byl takto vytvoÅen. BlÞÃme
se tak
+naÅ¡emu cÃli.</p>
+
+<p>V roce 1991 již chybÄla jen jedna velká Äást a to byl kernel. ProÄ
jsem
+kernel odložil? Protože ve skuteÄnosti nenà podstatné, v jakém poÅadÃ
vÄci
+dÄláte. MinimálnÄ technicky to podstatné nenÃ. Tak jako tak je musÃte
udÄlat
+vÅ¡echny. ÄásteÄnÄ také proto, že jsem doufal, že budeme moci použÃt
nÄco, co
+najdeme nÄkde jinde. A také jsme naÅ¡li. NaÅ¡li jsme Mach, který byl
vyvÃjen
+na Carnegie Mellon. Zbývalo napsat druhou polovinu â souborový systém,
+sÃÅ¥ový kód a tak dále. Pokud jsou ale spouÅ¡tÄny nad Machem, chovajà se
skoro
+jako uživatelské progamy, které se vÄtÅ¡inou lépe ladÃ. Můžete je
debugovat s
+opravdovým debugerem na úrovni kódu v reálném Äase. ÅÃkal jsem si
tedy, že
+takto se nám podaÅà zÃskat vyÅ¡Å¡Ã Äásti jádra v pomÄrnÄ krátkém
Äase. Ale
+nefungovalo to tak, jak jsme oÄekávali. Tyto asynchronnà vÃcevláknové
+procesy posÃlajÃcà si mezi sebou zprávy, se nakonec ukázaly jako velmi
tÄžko
+laditelné. Systém založený na Machu, který jsme použÃvali jako
zavadÄÄ, mÄl
+pÅÃÅ¡erné debugovacà prostÅedÃ, byl nespolehlivý a trpÄl jeÅ¡tÄ
dalÅ¡Ãmi
+problémy. Zabralo nám roky, než jsme jej zprovoznili.</p>
+
+<p>NaÅ¡e komunita ale naÅ¡tÄstà nemusela Äekat na GNU kernel, protože v
roce 1991
+vyvinul Linus Torvalds jiný svobodný kernel, nazývaný Linux. Použil
+zastaralý monolitický design, který se nakonec osvÄdÄil a tak mÄl hotov
svůj
+kernel mnohem dÅÃve, než my ten náš. Možná je to jedna z chyb, kterou
jsem
+udÄlal, chyba v designu. Na zaÄátku jsme o Linuxu nevÄdÄli, protože nás
+nikdy nekontaktoval a neÅekl nám o tom i pÅesto, že o projektu GNU
+vÄdÄl. Oznámil to ale jiným lidem na jiných mÃstech v sÃti a tak
+zkombinovali GNU s Linuxem tito lidé. VpodstatÄ tak vytvoÅili kombinaci GNU
+plus Linux.</p>
+
+<p>NeuvÄdomili si ale, co vlastnÄ dÄlali. Åekli si, že majà kernel a
dÃvali se
+kolem po nÄjakých vÄcech, které by s nÃm mohli dát dohromady. SpatÅili,
že
+vÅ¡echno co potÅebujà již existuje. Jaká náhoda, zvolali. [Laughter] Už
to tu
+vÅ¡echno je. Máme tu vÅ¡echno co potÅebujeme. Vezmeme vÅ¡echny tyhle vÄci,
dáme
+je dohromady a máme systém. </p>
+
+<p>NevÄdÄli, že vÄtÅ¡ina toho co naÅ¡li, byly Äásti GNU. NeuvÄdomovali
si tedy,
+že zasouvajà Linux do dÃry v systému GNU. Mysleli si, že berou Linux a
stavÃ
+na nÄm systém. Nazvali ho tedy Linux.</p>
+
+<p><strong>OTÃZKA</strong>: <i>[NeslyÅ¡itelné]</i></p>
+
+<p><strong>STALLMAN</strong>: NeslyÅ¡Ãm vás â prosÃm?</p>
+<p>[PravdÄpodobnÄ otázka na to, zda se nezachoval projekt GNU stejnÄ, když
+si bral X a Mach. Zda také nezmÄnil jméno na GNU bez nÄjakého odkazu na
tyto
+projekty â pozn. prekl.]</p>
+
+<p><strong>OTÃZKA</strong>: <i>[NeslyÅ¡itelné]</i></p>
+
+<p><strong>STALLMAN</strong>: Ne, to prostÄ nenÃ… pÅiÅ¡lo to
zvenku.</p>
+
+<p><strong>OTÃZKA</strong>: Ale bylo to lepÅ¡Ã, než najÃt X a Mach?</p>
+
+<p><strong>STALLMAN</strong>: DobÅe. RozdÃl je v tom, že lidé, kteÅÃ
vyvÃjeli X
+a Mach to nedÄlali proto, aby vyvinuli kompletnà operaÄnà systém. To jsme
+dÄlali pouze my. A stálo za tÃm ohromnÄ moc práce. Vyvinuli jsme vÄtÅ¡Ã
Äást
+systému než jakýkoliv jiný projekt. Nenà to to samé, protože tihle lidé
+vyvinuli užiteÄné souÄásti systému. Ale nedÄlali to proto, aby vyvinuli
+kompletnà systém. MÄli jiné důvody.</p>
+
+<p>Lidi, které vyvÃjeli X, napadlo, že by bylo dobré implementovat okennÃ
+systém pracujÃcà po sÃti a že by to mohlo mÃt úspÄch. A mÄlo. Nakonec
to
+dopadlo tak, že nám to pomohlo v tvorbÄ svobodného operaÄnÃho systému.
Ale
+to nebyl původnà úÄel. Byla to spÃÅ¡e náhoda. Nechci tÃm ÅÃci, že to
co
+udÄlali bylo Å¡patné. UdÄlali velký svobodný projekt. To je dobrá vÄc.
Ale
+nehledÄli až nakonec, jak to dÄlal projekt GNU.</p>
+
+<p> A tak jsme to byli my, kdo musel udÄlat každý kousek, který neudÄlal
nikdo
+jiný, protože jsme vÄdÄli, že bez toho bychom nemÄli kompletnà systém.
A
+dokonce i když to bylo úplnÄ nudné a neromantické jako napÅÃklad
+<code>ld</code> nebo <code>mv</code>. <i>[SmÃch]</i> UdÄlali jsme to. Nebo
+ld, vÅ¡ak vÃte, že na <code>ld</code> nenà nic moc zajÃmavého â ale
napsal
+jsem jej. <i>[SmÃch]</i> A dal jsem si práci s tÃm, aby potÅeboval co
+nejmenÅ¡Ã poÄet I/O operacÃ, aby mohl pracovat rychleji a s vÄtÅ¡Ãmi
+programy. Ale znáte mÄ, rád dÄlám dobrou práci. Rád do programu
pÅidám různá
+zlepÅ¡enÃ, když na nÄm dÄlám, ale důvod, proÄ jsem to dÄlal nebyl v
tom, že
+jsem mÄl nÄjaký geniálnà nápad na lepÅ¡Ã <code>ld</code>. PotÅebovali
jsme
+nÄjaké svobodné ld a nemohli jsme oÄekávat, že to udÄlá nÄkdo jiný.
Museli
+jsme to tedy udÄlat my nebo najÃt nÄkoho, kdo to udÄlá.</p>
+
+<p>Do systému pÅispÄly tisÃce lidÃ, ale je tu i projekt, který je
důvodem, proÄ
+systém existuje, a to je projekt GNU. VpodstatÄ to <em>je</em> systém GNU,
+spoleÄnÄ s ostatnÃmi vÄcmi, které do nÄj byly pÅidány.</p>
+
+<p>Systém se ale zaÄal nazývat Linux a to bylo pro projekt GNU velkou
ránou,
+protože takto lidé ani nevÃ, co jsme udÄlali. MyslÃm si, že Linux,
kernel,
+je velmi užiteÄný svobodný software. Mohu o nÄm mluvit jen v dobrém. No,
+vlastnÄ… napadá mnÄ pouze velmi málo Å¡patných vÄcÃ, které bych
o nÄm
+mohl ÅÃci. <i>[SmÃch]</i> Ale v podstatÄ o nÄm mohu ÅÃkat jen dobré
vÄci. Na
+druhou stranu, nazývánà GNU systému Linuxem je jen omyl. Poprosil bych
vás,
+dejte si tu malou námahu a nazývejte systém GNU/Linux a pomozte nám k tomu,
+abychom za nÄj mohli sdÃlet kredit.</p>
+
+<p> <strong>OTÃZKA</strong>: PotÅebujete maskota! NajdÄte si nÄjaké
zvÃÅe!
+<i>[SmÃch]</i></p>
+
+<p><strong>STALLMAN</strong>: My jej máme.</p>
+
+<p><strong>OTÃZKA</strong>: Máte?</p>
+
+<p><strong>STALLMAN</strong>: Máme zvÃÅe â gnu [gnu v angliÄtinÄ
znamená
+âpakůÅâ â pozn. pÅekl.]. <i>[SmÃch]</i> V každém pÅÃpadÄ, pokud
budete
+kreslit tuÄÅáka, nakreslete vedle nÄj pakonÄ. <i>[SmÃch]</i> Nechme si
ale
+otázky na konec. Mám tu jeÅ¡tÄ nÄco, co bych chtÄl vysvÄtlit.</p>
+
+<p>ProÄ mi o to tolik jde? ProÄ si myslÃm, že stojà za to vás zde
otravovat a
+možná zhorÅ¡ovat váš názor na mÄ <i>[SmÃch]</i> s tÃm, že zde se
zabývám
+touto otázkou, kdo by mÄl dostat uznánà za projekt? Protože, vÅ¡ak to
znáte,
+když to dÄlám, tak nÄkteÅà lidé ÅÃkajÃ, že jen chci nasytit svoje
+ego. SamoÅejmÄ, neÅÃkám, nevyzývám vás, neprosÃm vás, abyste systém
nazývali
+âStallmanix,â ok? <i>[SmÃch] [potlesk]</i></p>
+
+<p>ProsÃm vás, abyste jej nazývali GNU, protože chci, aby projekt GNU
zÃskal
+uznánÃ. Existuje jeden velmi dobrý důvod, který je o hodnÄ
důležitÄjÅ¡Ã než
+to, zda bude nÄjakému jednotlivci pÅipsáno uznánÃ. Když se dnes
rozhlédnete,
+vÄtÅ¡ina lidÃ, kteÅà o tom mluvà a pÃÅ¡Ã vůbec nezmiÅuje GNU, ani
jeho cÃle,
+svobodu â tyto politické a sociálnà myÅ¡lenky. MÃsto odkud vzeÅ¡ly je
GNU.</p>
+
+<p>Myšlenky spojené s Linuxem, jeho filosofie, jsou velmi odlišné. Je to
hlavnÄ
+apolitická filosofie Linuse Torvaldse. Když si lidé myslÃ, že ten systém
je
+Linux, vÄtÅ¡inou si myslÃ: âJasnÄ, musel to odstartovat Linus Torvalds.
MÄli
+bychom se zabývat jeho filosofiÃ.â A když pak slyÅ¡Ã o filosofii GNU, tak
+ÅÃkajÃ: âHochu, to je straÅ¡nÄ idealistické, to musà být ohromnÄ
+nepraktické. Já použÃvám Linux, ne GNU.â <i>[SmÃch]</i></p>
+
+<p>Ta ironie. Kdyby vÄdÄli! Kdyby jen vÄdÄli, že ten systém, který se
jim tak
+lÃbÃ, je naÅ¡e idealistická, politická filosofie pÅevedená do
reality.</p>
+
+<p>I tak by s námi nemuseli souhlasit, ale aspoÅ by mÄli důvod bár nás
vážnÄ,
+poÅádnÄ o tom pÅemýšlet, dát tomu Å¡anci. AspoÅ by vidÄli, jak se to
vztahuje
+k jejich životům. Kdyby pÅemýšleli âPoužÃvám systém GNU. Tady je
filosofie
+GNU. Ta filosofie je <em>důvod</em>, proÄ systém, který mám tak rád,
+existuje,â tak by se k naÅ¡im myÅ¡lenkám aspoÅ stavÄli s mnohem
otevÅenÄjÅ¡Ã
+myslÃ. To neznamená, že bude každý souhlasit. Lidé si myslà různé
vÄci. To
+je vpoÅádku. Lidé by si mÄli sami vytváÅet názory. Ale chci, aby tato
+filosofie mÄla výhodu z uznánà výsledků práce, kterých dosáhla.</p>
+
+<p>Pokud se rozhlédnete, uvidÃte, že skoro vÅ¡ude to instituce nazývajÃ
Linux,
+stejnÄ jako novináÅi. Nenà to správnÄ, ale oni to dÄlajÃ. SpoleÄnosti
ten
+balÃk také nazývajà systémem. Ani vÄtÅ¡ina novináÅů, když pÃÅ¡Ã
Älánky, se na
+to nedÃvá jako na politickou a sociálnà otázku. VÄtÅ¡inou se na vÄc
dÃvajÃ
+jako na ÄistÄ obchodnà otázku, což je pro spoleÄnost o dost ménÄ
podstatná
+vÄc. Když se podÃváte na spoleÄnosti, které prodávajà distribuce
GNU/Linuxu
+lidem, vÄtÅ¡ina z nich je také nazývá Linuxem. A <em>vÅ¡echny</em> k nÄmu
+pÅidávajà nesvobodný software.</p>
+
+<p>GNU GPL sice tvrdÃ, že pokud si vezmete nÄjaký kód z GPL programů a
pÅidáte
+k nÄmu nÄjaký svůj vlastnà kód, musÃte tento program také vydat pod GNU
+GPL. Můžete ale dát na jeden disk (jakýkoliv, aÅ¥ již CD-ROM, harddisk Äi
+jiný) vÃce oddÄlených programů s různými licencemi. Je to pouhé
+seskupovánÃ. Distribuce dvou programů jednomu ÄlovÄku v tom samém Äase
nenÃ
+nÄco, do Äeho bychom mi mohli mluvit. ObÄas bych si pÅál, aby byla pravda,
+že pokud spoleÄnost distribuuje nÄjaký produkt spoleÄnÄ s GPL software,
musÃ
+i tento produkt být svobodným software. Nenà to ale tak. NejvÄtÅ¡Ã
možná Å¡ÃÅe
+je samotný program. Pokud existujà dva programy, které spolu pracujà âna
+dosah ruky,â napÅ. zasÃlánÃm zpráv, jsou právnÄ naprosto
+samostatné. PÅidávánÃm tohoto nesvobodného software do distribuce
pÅedávajÃ
+uživatelům velmi Å¡patné filosofické a politické myÅ¡lenky. ÅÃkajÃ
uživatelům:
+âJe vpoÅádku použÃvat nesvobodný software. Dáváme ho sem jen jako
bonus.â</p>
+
+<p>Když se podÃváte na Äasopisy o GNU/Linuxu, stÄžà uvidÃte nÄjaký s
názvem
+GNU/Linux, vÄtÅ¡inou majà v názvu Linux-nÄco. VÄtÅ¡inou tedy nazývajÃ
systém
+Linux. Bývajà pÅeplnÄné reklamami na nesvobodný software bÄžÃcà na
+GNU/Linuxu. Tyto reklamy se vÄtÅ¡inou zamÄÅujà na stejné poselstvÃ.
ÅÃkajÃ:
+âNesvobodný software je pro vás dobrý. Je tak dobrý, že byste za nÄj
mÄli
+dokonce <em>platit</em>.â <i>[SmÃch]</i></p>
+
+<p>Nazývajà tento software âbalÃÄky s pÅidanou hodnotou.â ÅÃkajÃ:
âVažte si
+vhodnosti pro praxi, ne svobody.â Já s tÄmito hodnotami nesouhlasÃm,
takže
+je nazývám âo svobodu obrané balÃÄky.â <i>[SmÃch]</i> Jestli jste si
+instalovali svobodný operaÄnà systém, žijete ve svodoném svÄtÄ.
Můžete si
+užÃvat výhod svobody, pro které jsme tolik let pracovali. Tyto balÃÄky
vám
+dávajà možnost utáhnout si kolem sebe ÅetÄzy.</p>
+
+<p>A koneÄnÄ, pokud se podÃváte na nÄjaké obchodnà show vÄnované
použÃvánÃ
+systému GNU-Linux, vÅ¡echny se nazývajà âLinux show.â Ukazujà jak
svobodný
+software, tak nesvobodný software, a tak vlastnÄ speÄeÅ¥ujà správnost
užÃvánÃ
+nesvobodného software. TémÄÅ kamkoliv se v naÅ¡Ã komunitÄ podÃváte,
instituce
+schvalujà nesvobodný software, ÄÃmž úplnÄ negujà myÅ¡lenky na svobodu,
kvůli
+kterým GNU vzniklo. A jediné mÃsto, kde zÅejmÄ lidé pÅijdou do styku s
+naÅ¡imi ideemi a svobodou, je projekt GNU â ve spojenà se svobodným
+software. Proto vás žádám: prosÃm, nazývejte systém âGNU/Linux.â
VysvÄtlete
+takto tÄm lidem, odkud systém vzeÅ¡el a proÄ.</p>
+
+<p>Pouhým použÃvánÃm toho jména samozÅejmÄ nebudete automaticky
vysvÄtlovat
+historii. Můžete napsat o ÄtyÅi znaky vÃce, vyslovit o dvÄ slabiky
+vÃce. GNU/Linux je ale poÅád jeÅ¡tÄ ménÄ slabik než Windows
+2000. <i>[SmÃch]</i> NeÅÃkáte jim tÃm moc, ale pÅipravujete je, takže
když
+pÅÃÅ¡tÄ uslyÅ¡Ã o GNU â a o tom to je â budou vÄdÄt, jak se jich to
týká. A v
+tom je obrovský rozdÃl. Pomozte nám tedy.</p>
+
+<p>UrÄitÄ jste zaznamenali, že Microsoft nazval GPL âopen source
licencÃ.â
+NechtÄjÃ, aby o tom lidé pÅemýšleli v souvislosti se svobodou. Snažà se
+pÅesvÄdÄit uživatele, aby o tom pÅemýšleli v omezených souvislostech,
jen
+jako konzumenti. (A samozÅejmÄ ani konzumenti nepÅemýšlejà pÅÃliÅ¡
+racionálnÄ, když si vyberou produkty Microsoftu.) NechtÄjÃ, aby o vÄci
lidé
+pÅemýšleli jako obÄané Äi politici. To se jim nehodÃ. PÅinejmenÅ¡Ãm
je to
+nepÅátelské jejich obchodnÃmu modelu.</p>
+
+<p>A teÄ jak svobodný software… ok, mohu vám ÅÃci jak souvisÃ
svobodný
+software s naÅ¡Ã spoleÄnostÃ. Druhé téma, které by nás mohlo zajÃmat
je, jak
+souvisà svobodný software s obchodem. Ve skuteÄnosti je totiž svobodný
+software pro obchod <em>ohromnÄ</em> užiteÄný. Konec konců, vÄtÅ¡ina
+obchodnÃků ve vyspÄlých zemÃch svobodný software použÃvá. Pouze malý
zlomek
+software také vyvÃjÃ.</p>
+
+<p>A svobodný software je velmi výhodný pro spoleÄnost, která software
použÃvá,
+protože má nad nÃm kontrolu. Uživatelé majà kontrolu nad tÃm, co program
+dÄlá. BuÄ individuálnÄ, pokud chtÄjÃ, Äi kolektivnÄ, pokud chtÄjÃ.
Každý,
+koho to zajÃmá, může uplatnit jistý vliv. Pokud vás to nezajÃmá,
nekoupÃte
+to. Budete použÃvat to, co majà rádi ostatnÃ. Ale pokud vás to zajÃmá,
máte
+jistý hlas. U proprietárnÃho software skoro žádný hlas nemáte.</p>
+
+<p>U svobodného software si můžete zmÄnit, co chcete zmÄnit. NevadÃ, že
ve vaÅ¡Ã
+spoleÄnosti nemáte žádné programátory, to je vpoÅádku. Kdybyste chtÄli
+pÅedÄlat stÄny vaÅ¡Ã budovy, nemusÃte být truhláÅská spoleÄnost,
musÃte mÃt
+možnost jÃt, najÃt nÄjakou truhláÅskou spoleÄnost a ÅÃct jim, aby to
pro vás
+udÄlali. Když potÅebujete nÄjakou zmÄnu ve vaÅ¡em software, nemusÃte být
+programátorská spoleÄnost, staÄà vám do nÄjaké zajÃt a ÅÃct:
âKolik chcete
+za implementovánà téhle vÄci a kdy by to bylo hotovo?â A pokud by to
+odmÃtli, můžete si najÃt nÄkoho jiného.</p>
+
+<p>Je tu volný trh. Jakýkoliv business, který se zajÃmá o podporu, najde
ve
+svobodném software velkou výhodu. S proprietárnÃm software jste odkázáni
s
+podporou na monopol. Pouze jedna spoleÄnost má zdrojový kód a možná pár
+jiných si ho jeÅ¡tÄ koupilo za obrovské penÃze, pokud se jedná o Microsoft
+shared source. Ale tÄch je velmi málo. Nemáte moc na výbÄr u koho si
+zajistit podporu. To znamená, že pokud nejste opravdový gigant, tak je
+nezajÃmáte. VaÅ¡e spoleÄnost pro nÄ vÄtÅ¡inou nenà dostateÄnÄ
významná, aby je
+zajÃmalo, zda vás neztratÃ. Jak jednou použÃváte nÄjaký program, je jim
+jasné, že nemáte jinou možnost, než zÃskávat podporu od nich, protože
pÅejÃt
+na jiný software by pÅineslo mnoho komplikacÃ. Nakonec si budete platit za
+privilegium oznámit chybu. <i>[SmÃch]</i> A když si zaplatÃte, Åeknou
vám:
+âDobÅe, ok, zaznamenali jsme vaÅ¡e oznámenà chyby v naÅ¡em produktu. Za
pár
+mÄsÃců si budete moci koupit upgrade a podÃvat se, zda jsme to opravili.â
+<i>[SmÃch]</i></p>
+
+<p>Poskytovatelé podpory pro svobodný software si s tÃmto nevystaÄÃ.
Musà se o
+zákaznÃky starat. SamozÅejmÄ můžete zÃskat mnoho dobré podpory i
zdarma,
+zaslánÃm dotazu na internet. Možná dostanete odpovÄÄ pÅÃÅ¡tà den, ale
to nenÃ
+samozÅejmÄ jisté. Pokud chcete mÃt jistotu, mÄli byste se spÃÅ¡
dohodnout s
+nÄjakou spoleÄnostà a platit jim za to. A to je jedna z cest, jak může
+pracovat obchod založený na svobodném software.</p>
+
+<p>DalÅ¡Ã výhodou svobodného software pro obchod je bezpeÄnost a
soukromÃ. To
+platà samozÅejmÄ i pro jednotlivce, ale teÄ o tom budu hovoÅit v
souvislosti
+s obchodem. Když je program proprietárnÃ, tak nemůžete ani s jistotou
ÅÃci
+co vlastnÄ dÄlá.</p>
+
+<p> Může mÃt vlastnosti, které byste opravdu nemÄli rádi, kdybyste o nich
+vÄdÄli. Program by mohl mÃt tÅeba backdoor, který dovolà vývojáÅi
dostat se
+do vaÅ¡eho stroje. Byl by tÅeba schopen sledovat vaÅ¡i Äinnost a odesÃlat
+informace zpÄt. To nenà neobvyklé. Software Microsoftu to dÄlá, ale nenÃ
to
+pouze Microsoft. DÄlajà to i jiné programy. Nemůžete ani ÅÃci, jestli to
+dÄlá tohle. A nemůžete ani spoléhat na to, že programátor je naprosto
+poctivý, každý programátor dÄlá chyby. V programu se mohou vyskytovat
chyby,
+které ohrozà vaÅ¡i bezpeÄnost, ale nikdo je úmyslnÄ nezavinil. Podstatné
ale
+je, že pokud to nenà svobodný software, nemůžete je najÃt a nemůžete
je ani
+opravit.</p>
+
+<p>Nikdo nemá Äas, aby si provÄÅoval zdrojové kódy každého programu,
který
+použÃvá. Nebudete to dÄlat. Ale svobodný software je vÄtÅ¡Ã komunita a
jsou v
+nà i lidé, kteÅà vÄci kontrolujÃ. A vy můžete z té jejich kontroly
+tÄžit. Když se vyskytne nÄjaká nechtÄná chyba (a ona se Äas od Äasu
vyskytne
+v každém programu), mohou ji najÃt a opravit. Je mnohem ménÄ
+pravdÄpodobnÄjÅ¡Ã, že by lidé dali do svého software trojského konÄ
Äi nÄjaký
+odposlouchávacà kód, když si myslÃ, že mohou být chyceni. VývojáÅi
+proprietárnÃho software vÃ, že chyceni nebudou. Projde jim to, nikdo to
+nezjistÃ. Ale vývojáŠsvobodného software musà poÄÃtat s tÃm, že
lidé se
+budou koukat a uvidÃ, jestli to tam je. Ve svobodném software nemůžeme do
+programů zabudovávat vÄci, které by se uživatelům nelÃbily, protože
pokud
+bychom to udÄlali, vytvoÅili by si verzi, ve které by to nebylo. VÅ¡ichni by
+brzo zaÄali použÃvat tuto verzi.</p>
+
+<p>Když pÃÅ¡ete svobodný program, chcete, aby mÄli lidé rádi vaÅ¡i
verzi.Nebudete
+do programu zabudovávat vÄc, o které si myslÃte, že ji bude mnoho lidÃ
+nenávidÄt a budou si instalovat jiné verze mÃsto té vaÅ¡Ã. ProstÄ si jen
+uvÄdomÃte, že ve svÄtÄ svobodného software je králem uživatel. Ve
svÄtÄ
+proprietárnÃho software to tak nenÃ, tam jste jenom zákaznÃkem a
nemůžete do
+vývoje nijak mluvit.</p>
+
+<p>V tomto ohledu je svobodný software nový obor, ktde je možné zavést
+demokracii. Profesor Lessig, který je teÄ ve Stanfordu, chytÅe poznamenal,
+že kód programů se chová podobnÄ jako zákony. Ten, kdo vytváÅÃ
software, jež
+použÃvá vÄtÅ¡ina lidà a to k různým úÄelům, ten vlastnÄ pÃÅ¡e
zákony, podle
+kterých se budou ÅÃdit lidské životy. Se svobodným software mohou tyto
+zákony vzniknout demokraticky. Nenà sice ta klasická forma demokracie,
+nebudou velké volby a referendum âjak by mÄla být implementována tahle
vÄc?â
+<i>[SmÃch]</i> MÃsto toho dáme možnost vÅ¡em, kteÅà by na implementaci
této
+funkce chtÄli pracovat. Když budete chtÃt tu funkci nÄjakým způsobem
+naprogramovat, udÄlejte to. BuÄ se to udÄlá tak, nebo nÄjak jinak, to
nenÃ
+podstatné. Když to lidi budou chtÃt nÄjakým způsobem, udÄlá se to tak.
Takto
+každý pÅispÃvá do veÅejných rozhodnutà tÃm, že prostÄ dÄlá vÄci
tak, jak je
+chce dÄlat on.</p>
+
+<p>Můžete uÄinit kolik kroků chcete. Obchod může také udÄlat tolik
kroků, kolik
+pro nÄj bude užiteÄné. A až vÅ¡echna tato vylepÅ¡enà pÅidáte, urÄÃte
tÃm, jak
+by mÄl software dále pokraÄovat.</p>
+
+<p>Äasto je velmi užiteÄné mÃt možnost vzÃt si Äásti z již
existujÃcÃch
+programů â vÄtÅ¡inou jsou to velké Äásti â a potom dopsat zbytek kódu
+sám. VytvoÅÃte tak program, který dÄlá pÅesnÄ to, co potÅebujete, ale
který
+byste vyvÃjeli vÄky, kdybyste to museli dÄlat od zaÄátku, kdybyste nemohli
+vykuchat již existujÃcà svobodné programy.</p>
+
+<p>Jiná výhoda plynoucà z toho, že králem je uživatel, je fakt, že
software pak
+bývá velmi dobÅe kompatibilnà a standardizovaný. ProÄ? Protože to majÃ
rádi
+uživatelé. Uživatelé pravdÄpodobnÄ zamÃtnou program, který by byl
výraznÄ
+nekompatibilnÃ. ObÄas se sice objevà skupinka lidÃ, která z nÄjakých
+specifických důvodů potÅebuje nÄjaký druh nekompatibility, majà ji
mÃt, to
+je vpoÅádku, ale pokud chtÄjà uživatelé následovat standardy,
vývojáÅi to
+musà respektovat. A my to respektujeme. Na druhé stranÄ vývojáÅi
+proprietárnÃho software Äasto úmyslnÄ <em>ignorujÃ</em> standardy proto,
+protože je to pro nÄ výhodné. Nenà to proto, že by tÃm nÄjak chtÄli
pomoci
+uživatelům, ale spÃÅ¡e proto, že je tak mohou omezovat. Mohou je uzamknout
ve
+svém produktu. Dokonce Äas od Äasu i schválnÄ mÄnà formáty souborů,
aby
+donutili uživatele zakoupit novÄjÅ¡Ã verzi.</p>
+
+<p>ArchiváÅi se stÅetávajà s problémem, protože soubory napsané na
poÄÃtaÄi
+pÅed deseti lety již nejsou pÅÃstupné. Byly vytvoÅeny s proprietárnÃm
+software, který je dnes již ztracen. Kdyby to bylo napsáno se svobodným
+software, mohli bychom jej oprášit a znovu spustit. Staré záznamy by tedy
+nebyly ztraceny, nebyly by nedostupné. StÄžovali si na to dokonce NPR a
+zmiÅovali svobodný software jako ÅeÅ¡enÃ. Pokud ukládáte svá data s
+proprietárnÃm software, vpodstatÄ strkáte hlavu do oprátky.</p>
+
+<p>Mluvil jsem o tom, jak souvisà svobodný software s vÄtÅ¡inou obchodnÃch
+ÄinnostÃ. Jak se ale dotýká úzké oblasti softwarového businessu?
VÄtÅ¡inou
+vůbec nijak. Důvodem je, že 90% softwarového průmyslu (aspoŠtak mi to
bylo
+ÅeÄeno) tvoÅà vývoj na zakázku. Software, který nenà vůbec urÄen k
+zveÅejnÄnÃ. Takového software se vůbec etické otázky svobody Äi
vlastnictvÃ
+software netýkajÃ. Jak jsem již Åekl, ta otázka je, zda majà uživatelé
+svobodu modifikovat a redistribuovat program. Pokud existuje jenom jeden
+uživatel a ten má tato práva, žádný problém v tom nenÃ. Ten uživatel
+<em>má</em> svobodu dÄlat tyto vÄci. Ve skuteÄnosti je <em>jakýkoliv</em>
+program vyvinutý softwarovou spoleÄnostà pro nÄjaké konkrétnà použitÃ
ve
+firmÄ svobodným software. SamozÅejmÄ za pÅedpokladu, že tato firma
trvala na
+pÅedánà zdrojových kódů a vÅ¡ech práv.</p>
+
+<p>Tento problém se také netýká software, který je v hodinkách,
mikrovlnné
+troubÄ Äi software, který ovládá elektroniku motoru v autÄ. To jsou
pÅÃpady,
+kde nebudete downloadovat a instalovat. Z pohledu uživatele se nejedná o
+opravdový poÄÃtaÄ. Tyto etické otázky tedy nejsou v daném kontextu tak
+důležité. NejvÄtÅ¡Ã Äást softwarového průmyslu bude tedy nedotÄenÄ
pokraÄovat
+dále tak jako dÅÃve. ZajÃmavé na tom je, že jelikož je velký zlomek
+zamÄstnánà v softwarovém průmyslu právÄ v tÄchto odvÄtvÃch, tak i
kdyby
+neexistovalo nic jako business založený na svobodném software, mohli by si
+programátoÅi vydÄlávat takto, psanÃm software na zakázku.
<i>[SmÃch]</i> Je
+jich mnoho, ten pomÄr je velký.</p>
+
+<p>Ale je tomu tak, že existuje obchod založený na svobodném
+software. SpoleÄnosti se svobodným software existujÃ. Na následujÃcÃ
tiskové
+konferenci se objevà lidé z nÄkolika takových spoleÄnostÃ. ExistujÃ
+samozÅejmÄ také spoleÄnosti, které nejsou <em>na</em> svobodném software
+založené, ale vyvÃjejà i užiteÄný svobodný software.</p>
+
+<p>Jak to chodà v obchodÄ založeném na svobodném software? No nÄkdo
tÅeba
+prodává kopie. Máte možnost si program zkopÃrovat, ale i tak mohou prodat
+tisÃce kopià mÄsÃÄnÄ. Jiné zase zprostÅedkovávajà různé služby.
Já jsem v
+druhé polovinÄ osmdesátých let také prodával podporu ke svobodnému
+software. VpodstatÄ jsem Åekl, že za 200 dolarů za hodinu zmÄnÃm v GNU
+software, který jsem napsal, co budete chtÃt. To byla velmi tvrdá taxa, ale
+to se vztahovalo k programům, které jsem já sám napsal a lidé si
+uvÄdomovali, že já tu práci mohu udÄlat podstatnÄ rychleji.
<i>[SmÃch]</i>
+VydÄlával jsem si tak na živobytÃ. Ve skuteÄnosti jsem si vydÄlal vÃce
než
+kdykoliv pÅedtÃm. Také jsem uÄil. To jsem dÄlal až do roku 1990, kdy jsem
+dostal velkou cenu a nemusel jsem se tÃm již zabývat.</p>
+
+<p>V roce 1990 také vznikla prvnà spoleÄnost, která mÄla obchodovat v
oblasti
+svobodného software. Jmenovala se Cygnus Support. Náplnà práce bylo
pÅesnÄ
+to, co jsem do té doby dÄlal já. Kdybych to potÅeboval, mohl jsem pro nÄ
+pracovat, ale uvÄdomil jsem si, že by bylo pro toto hnutà bylo lepÅ¡Ã,
abych
+zůstal nezávislý na spoleÄnostech. TÃm pádem mohu o různých
spoleÄnostech se
+svobodným Äi proprietárnÃm software ÅÃkat dobré Äi Å¡patné vÄci bez
rizika
+konfliktu zájmů. CÃtil jsem, že bych se mohl vÄnovat svobodnému software
+vÃce. SamozÅejmÄ bych s nimi ale pracoval, kdybych pro zajiÅ¡tÄnà penÄz
pro
+život musel. Byl to etický business a neexistoval žádný důvod, proÄ
bych se
+mÄl kvůli práci pro nÄ cÃtit zahanbený. SpoleÄnost v prvnÃch letech
+existence profitovala. Byla vytvoÅena s velmi malým kapitálem, muselo
staÄit
+to, co mÄli jejà tÅi zakladatelé. Každým rokem rostla a každý rok
+vydÄlávala, až doplatili na chamtivost, zaÄali hledat vnÄjÅ¡Ã investory.
Na
+to doplatili. Tomu ale pÅedcházelo nÄkolik úspÄÅ¡ných let.</p>
+
+<p>To poukazuje na jeden zajÃmavý fakt. K vývoji svobodného software
+nepotÅebujete mÃt kapitál. Nechci ÅÃci, že to je k niÄemu,
<em>může</em> vám
+to pomoci. Pokud máte kapitál, můžete najmou t lidi a nechat je napsat kopu
+svobodného software. HodnÄ toho ale můžete docÃlit i jako malá skupinka
+lidÃ. Tato obrovská efektivita vývoje je jednÃm z důvodů, proÄ by se
mÄl
+svÄt obrátit ke svobodnému software. Je lež, když Microsoft ÅÃká:
âGNU GPL
+je Å¡patná, protože jim stÄžuje shromažÄovánà kapitálu k vývoji
nesvobodného
+software.â My totiž nepotÅebujeme, aby nám ten software zvyÅ¡oval
+kapitál. Jsme schopni tu práci dÄlat i bez nÄj. DÄláme to i bez nÄj.</p>
+
+<p>Lidé ÅÃkali, že se nám nikdy nepovede dokonÄit kompletnà operaÄnÃ
+systém. DokonÄili jsme jej a udÄlali jsme toho jeÅ¡tÄ mnohem vÃce. A Åekl
+bych, že nám nescházà již tak mnoho k tomu, abychom poskytli všechen
obecný
+software, který veÅejnost potÅebuje. A to ve svÄtÄ, kde vÃce jak 90%
lidÃ
+jeÅ¡tÄ náš svobodný software nepoužÃvá! A to ve svÄtÄ, kde…
AÄkoliv v
+urÄitých oborech obchodnà Äinnosti, vÅ¡ak vÃte… vÃce jak polovina
+webových serverů na svÄtÄ funguje na GNU/Linuxu s Apachem jako web
serverem.</p>
+
+<p><strong>OTÃZKA</strong>: [NeslyÅ¡itelné] … Co jste to Åekl pÅed
slovem
+Linux?</p>
+
+<p><strong>STALLMAN</strong>: Åekl jsem GNU/Linux.</p>
+
+<p><strong>OTÃZKA</strong>: Ano?</p>
+
+<p><strong>STALLMAN</strong>: Ano, pokud mluvÃm o jádÅe, nazývám jej
+Linux. VÅ¡ak vÃte, jmenuje se tak. Jádro bylo napsáno Liusem Torvaldsem a
+mÄli bychom jej z respektu k nÄmu nazývat jménem, které vybral.</p>
+
+<p>Ale vÅ¡eobecnÄ vzato, v businessu ho vÄtÅ¡ina lidà nepoužÃvá.
VÄtÅ¡ina
+domácnostà jej jeÅ¡tÄ nepoužÃvá. Až zaÄnou, mÄli bychom automaticky
dostat
+desetkrát vÃce dobrovolnÃků a desetkrát vÃce zákaznÃků pro obchod. To
pro
+nás bude důležitým skokem. V tomto bodÄ jsem docela rád, že jsme
+<em>schopni</em> dÄlat naÅ¡i práci.</p>
+
+<p>To je velmi důležité, protože Microsoft se nás snažà zastrašit:
âJediná
+cesta jak můžete vyvÃjet software, jediný způsob, jak zajistit inovaci je
+dát nám moc. Dovolte nám, abychom vás ovládli. Ponechte nám kontrolu nad
+tÃm, co budete moci se software dÄlat, abychom z vás mohli vyždÃmat mnoho
+penÄz a použÃt Äást z toho na vývoj nového software, zbytek si
ponecháme
+jako zisk.â</p>
+
+<p>Nikdy byste se nemÄli cÃtit tak zoufalÃ, abyste se vzdali svojÃ
svobody. To
+by bylo velmi nebezpeÄné.</p>
+
+<p>Jiná vÄc, kterou Microsoft (dobÅe, nejen Microsoft, lidé obecnÄ,
kteÅÃ
+nepodporujà svobodný software) majà žebÅÃÄek hodnot, ve kterém je
zajÃmajÃ
+pouze krátkodobé výhody. âKolik penÄz letos vydÄlám?â Krátkodobé a
omezené
+myÅ¡lenÃ. Nedovedou si pÅedstavit, že by nÄkdo mohl nÄco obÄtovat pro
zÃskánÃ
+Äi udrženà si svobody.</p>
+
+<p>VÄera vedlo mnoho lidà projevy o AmeriÄanech, kteÅà se obÄtovali pro
svobodu
+svých krajanů. NÄkteÅà uÄinili i velké obÄti. ObÄtovali dokonce své
životy
+pro svobody, o kterých každý v naÅ¡i zemi urÄitÄ alespoÅ
+slyÅ¡el. (PÅinejmenÅ¡Ãm v nÄkterých pÅÃpadech; Asi budeme muset ignorovat
+válku ve Vietnamu.)</p>
+
+<p>[Poznámka editora: PÅedchozà den byl v USA Memorial Day. Memorial Day
(Den
+vzpomÃnky) je dnem vzpomÃnky na váleÄné hrdiny.]</p>
+
+<p>Udržet svobodu v použÃvánà software naÅ¡tÄstà nevyžaduje žádné
velké obÄti,
+jen malé, malé obÄti staÄÃ. ObÄti jako nauÄit se ovládat pÅÃkazovou
Åádku,
+pokud jeÅ¡tÄ nemáme hotové grafické uživatelské rozhranÃ. Nebo jako
zaplatit
+nÄjaké softwarové spoleÄnosti, aby mohla bÄhem nÄkolika let vyvinout
nÄjaký
+software, který potÅebujeme. Existujà různé malé obÄti, které můžeme
všichni
+udÄlat. V dlouhodobém mÄÅÃtku to budeme my, kdo z nich bude
+profitovat. VidÃte, že je to spÃÅ¡ investice, než obÄÅ¥! PotÅebujeme
pouze
+pohlÞet na vÄc dlouhodobÄ, abychom si uvÄdomili, že je pro nás
výhodné
+investovat do zlepÅ¡ovánà naÅ¡Ã spoleÄnosti a nesmÃme poÄÃtat nikláky
a centy
+krátkodobého zisku z takových investicÃ.</p>
+
+<p>Zde moje pÅednáška vpodstatÄ konÄÃ.</p>
+
+<p>Rád bych jeÅ¡tÄ zmÃnil, že Tony Stanco navrhuje nový způsob
pÅÃstupu k
+obchodu se svobodným software, který on nazývá âFree Developersâ
(svobodnÃ
+vývojáÅi). Má to být urÄitá obchodnà struktura, kde by, jak doufáme,
mÄly
+být výtÄžky distribuovány vÅ¡em programátorům svobodného software,
kteÅÃ zde
+pracujÃ. Majà vyhlÃdky na zÃskánà rozsáhlého kontraktu na vývoj
vládnÃho
+software v Indii. Protože chtÄjà jako základ použÃt svobodný software,
mohou
+tÃm uÅ¡etÅit obrovské Äástky.</p>
+
+<p>Takže teÄ prosÃm otázky.</p>
+
+<p><strong>OTÃZKA</strong>: <i>[NeslyÅ¡itelné]</i></p>
+
+<p><strong>STALLMAN</strong>: Mohl byste prosÃm mluvit troÅ¡ku vÃce nahlas?
+NeslyÅ¡Ãm vás.</p>
+
+<p><strong>OTÃZKA</strong>: Jak by mohla spoleÄnost jako tÅeba Microsoft
+aplikovat smlouvu svobodného software?</p>
+
+<p><strong>STALLMAN</strong>: Microsoft ve skuteÄnosti plánuje pÅesunout
hodnÄ
+svých aktivit do oblasti služeb. To, co plánujà udÄlat, je Å¡pinavé a
+nebezpeÄné. ChtÄjà totiž svázat služby s programy, jedno k druhému. K
tomu,
+abyste mohli použÃt nÄjakou službu, budete muset mÃt program od
Microsoftu,
+a pokud budete naopak k programu potÅebovat nÄjakou službu, musà být od
+Microsoftu. Bude to všechno provázané dohromady, to je jejich plán.</p>
+
+<p>ZajÃmavé je na tom to, že tyto služby nevznášà otázku etiky
svobodného a
+nesvobodného software. Bylo by absolutnÄ vpoÅádku, kdyby použili tento
+business k tomu, aby si zajiÅ¡Å¥ovali zisk jejich prodávánÃm. Microsoft ale
+plánuje udÄlat to tak, aby dosáhl jeÅ¡tÄ vÄtÅ¡Ãho uzamknutà uživatelů
â a
+jeÅ¡tÄ vÄtÅ¡Ãho monopolu â na software i na služby. VyÅ¡el o tom
nedávno jeden
+Älánek… myslÃm, že v Business Weeku. Ostatnà ÅÃkajÃ, že to
pÅemÄnÃ
+Net v mÄsto Microsoftu.</p>
+
+<p>To je důležité, protože, jak vÃte, soud doporuÄil rozdÄlenÃ
Microsoftu na
+Äást vyrábÄjÃcà operaÄnà systémy a aplikace. To by ale nemÄlo
žádný smysl,
+nebylo by to k niÄemu dobré.</p>
+
+<p>Po tom, co jsem shlédl ten Älánek, myslÃm, že by bylo užiteÄné a
efektivnÃ
+rozdÄlit Microsoft na Äást poskytujÃcà software a na Äást poskytujÃcÃ
služby
+a požadovat, aby spolu nemÄly pÅiliÅ¡ úzké vztahy. OddÄlenà služeb by
muselo
+publikovat návrhy rozhranÃ, aby mohl k takové službÄ každý napsat
+klienta. Asi musà za ty služby platit, ale to je vpoÅádku. To je zas
úplnÄ
+jiný problém.</p>
+
+<p>Kdyby byl Microsoft takto rozdÄlen […], služby a software, nemÄli
by
+pÅÃležitost využÃvat služby k rozdrcenà konkurence svým software. My
bychom
+mÄli možnost vyvinout pÅÃsluÅ¡ný svobodný software a vy byste se s nÃm
tÅeba
+mohli pÅipojovat na služby Microsoftu. Nám by to nevadilo.</p>
+
+<p>Konec konců protože Microsoft si podrobil vÄtÅ¡inu uživatelů, ostatnÃ
si jich
+podrobili ménÄ, problémem tedy nenà Microsoft a jenom Microsoft. Microsoft
+je pouze nejvÄtÅ¡Ãm pÅÃkladem problému, který se snažÃme vyÅeÅ¡it. Je
to
+problém proprietárnÃho softwre, který uživatelům bere svobody
spolupráce a
+tvoÅenà etické spoleÄnosti. NemÄli bychom se tak moc zamÄÅovat na
+Microsoft. I pÅes to, že mi dali možnost zde vystoupit, nejsou ti jedinÃ
+důležitÃ. Nejsou zaÄátkem a koncem vÅ¡eho.</p>
+
+<p><strong>OTÃZKA</strong>: PÅedtÃm jste mluvil o filosofickém rozdÃlu
mezi
+open source software a svobodným software. Jak se dÃváte na souÄasný trend
+distribucà GNU/Linuxu podporovat pouze platformu Intel? ÄÃm dál tÃm ménÄ
+programátorů programuje korektnÄ a produkuje software, který se bude dát
+zkompilovat kdekoliv. DÄlajà software, který prostÄ funguje na platformÄ
+Intel.</p>
+
+<p><strong>STALLMAN</strong>: Já si nemyslÃm, že by to byla nÄjaká otázka
+etiky. Ve skuteÄnosti ale obÄas portujà GNU/Linux na nový poÄÃtaÄ
+spoleÄnosti, které ten poÄÃta vyrobÃ. Toto zÅejmÄ nedávno udÄlal
Hewlett
+Packard. Neplatili si port Windows, protože by je to stálo pÅÃliÅ¡. Ale
+myslÃm, že portovánà GNU/Linuxu je stálo pÄt inženýrů na pár
mÄsÃců. Bylo to
+lehké.</p>
+
+<p>SamozÅejmÄ, že lidi povzbuzuji, aby použÃvali <code>autoconf</code>,
GNU
+program, který usnadÅuje portovánà programů. Nebo když nÄkdo zaÅ¡le
autorovi
+bug, který nenà na autorovÄ verzi systému chybou, mÄl by jej také
zahrnout
+do programu. Ale nevidÃm v tom otázku etiky.</p>
+
+<p><strong>OTÃZKA</strong>: Dva komentáÅe. PrvnÃm je: nedávno jste mÄl
+pÅednášku na MIT. Äetl jstem pÅepis. NÄkdo se ptal na patenty a vy jste
Åekl
+âPatenty jsou úplnÄ jiný problém. Nemám k tomu žádné
komentáÅe.â</p>
+
+<p><strong>STALLMAN</strong>: Ano. VlastnÄ mám k patentům hodnÄ co ÅÃci,
ale to
+zabere tak hodinu. <i>[SmÃch]</i></p>
+
+<p><strong>OTÃZKA</strong>: ChtÄl jsem jen ÅÃci, že dle mého názoru zde
je
+problém. MyslÃm, že existuje důvod, proÄ spoleÄnosti shrnujà patenty i
+copyrighty pod spoleÄnou stÅechu tÄžkého vlastnictvÃ. ChtÄjà využÃt
sÃlu
+státu, aby si zajistili monopol. Stejná vÄc je na tÄchto záležitostech ne
+to, že se týkajà podobného problému. Ta motivace nespoÄÃvá ve
službách
+veÅejnosti, ale v tvorbÄ monopolu pro své privátnà zájmy a to je to, co
+záležitosti shrnované pod âintelektuálnà vlastnictvÃâ spojuje.</p>
+
+<p><strong>STALLMAN</strong>: RozumÃm. Ale chci již odpovÄdÄt, protože
nám
+nezbývá moc Äasu. OdpovÃm tedy na tohle.</p>
+
+<p>Máte pravdu v tom, že to je opravdu to, co chtÄjÃ. Je ale i jiný
důvod, proÄ
+chtÄjà použÃvat termÃn âintelektuálnà vlastnictvÃ.â NechtÄjÃ
totiž
+povzbuzovat lidi, aby pÅÃliÅ¡ detailnÄ pÅemýšleli o otázkách
copyrightu a
+patentů. Copyrightové a patentové právo je úplnÄ odliÅ¡né a y úÄinek
+copyrightu a patentů na software je úpnÄ odliÅ¡ný.</p>
+
+<p>Softwarové patenty jsou omezenÃm programátorů, zakazujà jim vytváÅet
urÄité
+typy programů. ZatÃmco copyright tohle nedÄlá. Copyright ÅÃká, že
pokud nÄco
+napÃÅ¡ete, můžete to distribuovat.</p>
+
+<p>Majà toho velmi málo spoleÄného, na velmi nÃzké úrovni. A vÅ¡e
ostatnà je
+jiné. Takže, prosÃm, abyste podporovali jasné myÅ¡lenÃ, diskutujte o
+copyright, nebo o patentech. Ale nediskutujte o âintelektuálnÃm
+vlastnictvÃ.â Na intelektuálnà vlastnictvà nemám názor. Názor mám na
+copyrighty, patenty a software.</p>
+
+<p><strong>OTÃZKA</strong>: Na zaÄátku jste zmÃnil, že funkÄnà jazyk,
jako
+tÅeba recepty, je poÄÃtaÄový program. Tady je ale trochu rozdÃl mezi
tÃmto a
+jinými typy jazyka. To také způsobuje problém v pÅÃpadu DVD.</p>
+
+<p><strong>STALLMAN</strong>: Tyto body jsou pro vÄci z pÅÃrody ÄásteÄnÄ
+podobné, ale ÄásteÄnÄ také odliÅ¡né. NÄjaká Äást problému se
pÅenášÃ, ale ne
+celý. To je bohužel dalÅ¡Ã hodinová pÅednáška, já nemám Äas to zde
+vysvÄtlovat. Åeknu ale, že vÅ¡echny normálnà vÄci jsou od pÅÃrody
svobodné
+stejným způsobem, jako software. VÃte o Äem mluvÃm: knihy, manuály,
+slovnÃky, recepty atd.</p>
+
+<p><strong>OTÃZKA</strong>: MÄ zajÃmala on-line hudba, jsou zde podobnosti,
ale
+i odlišnosti.</p>
+
+<p><strong>STALLMAN</strong>: SprávnÄ. Åekl bych, že minimálnà svobodou,
jež
+bychom mÄli mÃt pro jakýkoliv typ zveÅejnÄné informace, je svoboda ji to
+nekomerÄnÄ redistribuovat, doslovnÄ. Pro funkÄnà dÃla potÅebujeme
svobodu
+komerÄnÄ zveÅejnit modifikovanou verzi, protože je to pro spoleÄnost
+straÅ¡livÄ užiteÄné. Pro nefunkÄnà dÃla, jako napÅÃklad vÄci
sloužÃcà k
+zábavÄ, nebo, abych byl estetický, která pÅedstavujà pohled urÄité
osoby, ta
+by možná nemÄla být modifikována. A ono možná znamená, že je
vpoÅádku mÃt
+copyright pokrývajÃcà jejich veÅ¡kerá komerÄnà využitÃ.</p>
+
+<p>ProsÃm, mÄjte na vÄdomÃ, že podle Ãstavy USA je úÄelem copyrightu
prospÄt
+veÅejnosti. Sloužà k modifikaci jednánà urÄitých soukromých stran
parties,
+aby vydali vÃce knih. A pÅÃnosem je, že spoleÄnost diskutuje o různých
+problémech a uÄà se a, jak vÃte máme literaturu. Máme vÄdecká dÃla.
ÃÄelem
+je povzbuzovat to. Copyrighty neexistujà kvůli autorům, natožpak kvůli
+vydavtelům. Existujà kvůli ÄtenáÅům a a tÄm, co majà prospÄch ze
sdÄlovánÃ
+informacÃ, ke kterému docházÃ, když lidé pÃÅ¡Ã nebo Ätou. A já s
tÃmto cÃlem
+souhlasÃm.</p>
+
+<p>Ale, ve vÄku poÄÃtaÄových sÃtÃ, nenà tato metoda déle
udržitelná, protože
+nynà vyžaduje Drákulova práva, která vpadávajà do soukromà jednotlivce
a
+každého terorizujÃ. Roky ve vÄzenà za sdÃlenà s kolegou. Nebylo to jako
v
+dobÄ tiskaÅského lisu. Tehdy byl copyright průmyslovou regulacÃ. Omezoval
+vydavatele! Nynà je to omezenà uvalené vydavateli na veÅejnost. Takže,
+aÄkoliv se jedná o stejný zákon, právnà vztah je otoÄený o 180
stupÅů.</p>
+
+<p><strong>OTÃZKA</strong>: Takže můžete mÃt tutéž vÄc â ale je to
jako,
+kdybyste tvoÅil hudbu z jiné hudby.</p>
+
+<p><strong>STALLMAN</strong>: SprávnÄ. To je zajÃmavé.</p>
+
+<p><strong>OTÃZKA</strong>: A jedineÄné, u nových dÄl, existuje stále
velká
+spolupráce.</p>
+
+<p><strong>STALLMAN</strong>: Ano. A myslÃm si, že to pravdÄpodobnÄ
vyžaduje
+nÄjakou koncepci spravedlivého využitÃ. SamozÅejmÄ vytvoÅenÃ
+nÄkolikavteÅinového samplu a jeho použità pro vytvoÅenà nÄjakého
hudebnÃho
+dÃla: samozÅejmÄ by toto bylo spravedlivé využitÃ. Dokonce i standardnÃ
+myÅ¡lenka ohlednÄ spravedlivého využità to zahrnuje, pomyslÃte-li na
+to. Whether courts agree, I'm not sure, but they should. That wouldn't be a
+real change in the system as it has existed.</p>
+
+<p><strong>OTÃZKA</strong>: Co si myslÃte o publikovánà veÅejných
informacà v
+proprietárnÃch formátech?</p>
+
+<p><strong>STALLMAN</strong>: No, nemÄlo by to být. MyslÃm tÃm, že vláda
by
+nikdy nemÄla nutit obÄany, aby použÃvali ne svobodné programy k
pÅÃstupu k
+informacÃm a pÅi komunikaci s nÃ.</p>
+
+<p><strong>OTÃZKA</strong>: Byl jsem uživatelem, teÄ Åeknu, GNU/Linuxu.</p>
+
+<p><strong>STALLMAN</strong>: DÄkuji. <i>[SmÃch]</i></p>
+
+<p><strong>OTÃZKA</strong>: … nÄkolik poslednÃch let. ChybÄla mi ale
+jedna základnà vÄc, a to se myslÃm týká vÅ¡ech, totiž webový
browser.</p>
+
+<p><strong>STALLMAN</strong>: Ano.</p>
+
+<p><strong>OTÃZKA</strong>: Jedna z vÄcÃ, která byla rozhodnÄ slabinou v
+použÃvánà systému GNU/Linux bylo prohlÞenà webovýsh stránek,
protože
+hlevnÃm nástrojem k tomuhle byl Netscape…</p>
+
+<p><strong>STALLMAN</strong>: … který nebyl svobodným software. </p>
+
+<p>Nechte mÄ odpovÄdÄt na toto. ChtÄl bych nejprve vyÅeÅ¡it toto, abychom
se
+mohli lépe orientovat v celém problému. Ano. Na lidi působil strašný
tlak,
+aby na GNU/Linuxových systémech použÃvali Netscape Navigator. VlastnÄ ho
+mÄly v sobÄ ÃºplnÄ vÅ¡echny komerÄnà distribuce. To je ironická situace:
tak
+tÄžce jsme pracovali na tom, abychom vytvoÅili svobodný operaÄná systém
a
+když se teÄ vydáte do obchodu, najdete zde různé verze GNU/Linuxu
(vÄtÅ¡ina
+nese název Linux), ale žádná z nich nenà svobodná. SamozÅejmÄ
nÄkteré Äásti
+svobodné jsou, ale je zde i Netscape Navigator a možná také dalÅ¡Ã
nesvobodné
+vÄci. Ve skuteÄnosti je velmi tÄžké najÃt svobodný systém, pokud
nevÃte
+úplnÄ pÅesnÄ, co dÄláte. Nebo můžete si Netscape Navigator
neinstalovat.</p>
+
+<p>Ve skuteÄnosti existovaly svobodné prohlÞeÄe po mnoho let. Já jsem
byl
+napÅ. zvyklý použÃvat webový browser s názvem âLynx.â Je to svobodný
+negrafický browser; pouze textový. Má jednu ohromnou výhodu a to, že
+nevidÃte reklamy. <i>[SmÃch] [Potlesk]</i></p>
+
+<p>Existuje vÅ¡ak i svobodný grafický browser Mozilla, který se nynÃ
dostává do
+stavu, kdy ho již můžete použÃvat. ObÄas ho také použÃvám.</p>
+
+<p><strong>OTÃZKA</strong>: Velmi dobrý byl Konqueror 2.01.</p>
+
+<p><strong>STALLMAN</strong>: Ano, samozÅejmÄ. To je dalÅ¡Ã svobodný
grafický
+browser. Já myslÃm, že už koneÄnÄ ten problém s browsery bude
vyÅeÅ¡en.</p>
+
+<p><strong>OTÃZKA</strong>: Můžete mi ÅÃci nÄco o filosofickém a
etickém
+rozdÄlenà mezi svobodným software a open source? MyslÃte, že jsou
+nesmiÅitelné? …</p>
+
+<p><i>[mÄnà se páska v nahrávacÃm zaÅÃzenÃ, konec otázky a zaÄátek
odpovÄdi
+chybÃ]</i></p>
+
+<p><strong>STALLMAN</strong>: … ke svobodÄ a etice. Nebo kdykoliv
prostÄ
+Åeknete: âDoufám, že se vy spoleÄnosti rozhodnete, že je pro vás
výhodnÄjÅ¡Ã
+dovolit nám dÄlat tyto vÄci.â</p>
+
+<p>Ale jak jsem Åekl, v mnoha praktických úkolech ani nezáležÃ, jaká je
+politika dané osoby. Když nÄkdo nabÃdne pomoc projektu GNU, tak neÅÃkáme
+âMusÃÅ¡ souhlasit s naÅ¡Ã politikou.â Åekneme, že v balÃÄcÃch GNU
musÃte
+nazývat systém GNU/Linux a musÃte to nazývat svobodný software. Co
ÅÃkáte,
+když nemluvÃte s projektem GNU, je na vás.</p>
+
+<p><strong>OTÃZKA</strong>: SpoleÄnost IBM odstartovala nedávno kampaÅ pro
+vládnà úÅady, kterým chtÄjà prodat své velké stroje a jako systém si
vybrali
+Linux, ÅÃkajà mu Linux.</p>
+
+<p><strong>STALLMAN</strong>: Ano, samozÅejmÄ, ve skuteÄnosti je to systém
+GNU/Linux. <i>[SmÃch]</i></p>
+
+<p><strong>OTÃZKA</strong>: PrávÄ! ÅeknÄte to hlavnÃmu obchodnÃmu
+manažerovi. Vůbec o GNU nevÃ.</p>
+
+<p><strong>STALLMAN</strong>: Komu že bych mÄl ÅÃci?</p>
+
+<p><strong>OTÃZKA</strong>: HlavnÃmu obchodnÃmu manažerovi.</p>
+
+<p><strong>STALLMAN</strong>: Aha, jasnÄ. Problém je v tom, že oni si už
dÅÃve
+peÄlivÄ vybrali, co budou ÅÃkat, aby to pro nÄ bylo co
+nejvýhodnÄjÅ¡Ã. Důležité totiž je, že otázka toho co je
správnÄjÅ¡Ã Äi
+spravedlivÄjÅ¡Ã nenà pro takové firmy to nejdůležitÄjÅ¡Ã. U malých
spoleÄnostÃ
+bychom mohli najÃt Åeditele, který by pÅemýšlel o takových vÄcech,
mohl by
+se rozhodnout použÃvat správný název. Ne ale takové obrovské
spoleÄnosti. Je
+to ostuda.</p>
+
+<p>S tÃm co dÄlá IBM souvisà jeÅ¡tÄ jeden důležitý a podstatný
problém a to, že
+oni ÅÃkajÃ, že vkládajà do âLinuxuâ miliardu dolarů. Možná bych
ale mÄl také
+dát uvozovky kolem slova âdoâ, protože Äást z toho sice je placenÃ
lidÃ,
+kteÅà pÃÅ¡Ã svobodný software, ale druhá Äást sloužà k placenÃ
lidÃ, kteÅÃ
+pÃÅ¡Ã proprietárnà software, nebo proprietárnà software portujÃ, aby
bÄžel na
+GNU/Linuxu. To <em>nenÃ</em> pÅÃspÄvek naÅ¡Ã komunitÄ. IBM to ale
všechno
+strká na jednu hromadu. Äást z toho může být reklama, což pro nás
může být
+ÄásteÄnÄ pÅÃnostné, aÄkoliv by to bylo také ÄásteÄnÄ Å¡patné. Je
to
+komplikovaná situace. NÄco z toho, co oni dÄlajÃ, je pomocÃ, nÄco nenà a
+nÄco je také ÄásteÄná pomoc, ale ne pÅesnÄ. Nemůžete to prostÄ
všechno
+smÃchat dohromady a myslet si âWow! Bomba! Miliarda dolarů od IBM.â
+<i>[SmÃch]</i> To je straÅ¡né zjednoduÅ¡enÃ.</p>
+
+<p><strong>OTÃZKA</strong>: Můžete se troÅ¡ku vÃce zmÃnit o důvodech,
které vás
+vedly k navrženà nÄÄeho jako je General Public License.</p>
+
+<p><strong>STALLMAN</strong>: Ok, to je â omlouvám se, ale já teÄ
odpovÃdám na
+jeho otázku. <i>[SmÃch]</i></p>
+
+<p><strong>SCHONBERG</strong>: Chcete si nechat nÄjaký Äas na tiskovou
+konferenci, nebo budete radÅ¡i pokraÄovat tady?</p>
+
+<p><strong>STALLMAN</strong>: Kdo je tu na tiskovou konferenci? Nenà tu moc
+tisku. Aha, tÅi â dobÅe. Nebude vám vadit, když budeme â když budu
+pokraÄovat v zodpovÃdánà otázek vÅ¡ech jeÅ¡tÄ tak deset minut? OK. Tak
budeme
+pokraÄovat v otázkách z publika.</p>
+
+<p>Ptáte se tedy na myÅ¡lenÃ, z kterého vzeÅ¡la GNU GPL? Äást je v tom,
že jsem
+chtÄl ochránit svobodu komunity od takových vÄcÃ, jaké jsem popisoval u
+projektu X Windows a které se pÅihodily i ostatnÃm svobodným programům. Ve
+skuteÄnosti nebyly X Windows jeÅ¡tÄ vydány, když jsem o GPL pÅemýšlel,
ale
+vidÄl jsem, jak se tohle stávalo jiným svobodným programům. Stalo se to
+tÅeba TeXu. ChtÄl jsem zajistit, aby mÄli svobodu vÅ¡ichni uživatelé.
Jinak
+by se mi mohlo stát, že napÃÅ¡u program a možná ho bude použÃvat mnoho
lidÃ,
+ale ti by nemuseli mÃt svobodu. A jaký by to pak mÄlo úÄel?</p>
+
+<p>ÅÃkal jsem si ale také, chci dát veÅejnosti pocit, že to nenÃ
koÅist pro
+nÄjaké parazity, kteÅà zrovna bloudà kolem. Když nepoužÃváte
copyleft, tak
+vpodstatÄ ÅÃkáte <i>[Stallman mluvà mÃrnÄ]</i>: âVezmi si můj kód a
dÄlej si
+s nÃm co chceÅ¡. Já neÅÃkám ne.â Každý může pÅijÃt a ÅÃci
<i>[nynà mluvÃ
+pÅÃsnÄ]</i> âAh, chci vytvoÅit nesvobodnou verzi tohohle. ProstÄ si to
+vezmu.â PravdÄpodobnÄ udÄlajà nÄjaká vylepÅ¡enÃ. Tyto nesvobodné
verze se pak
+mohou zalÃbit uživatelům a nahradit svobodné verze. Äeho jste tak
dosáhli?
+Pouze jste pÅispÄli nÄjakému vlastnickému projektu!</p>
+
+<p>Když pak lidé vidÃ, co se dÄje, když vidà âostatnà mi vezmou co
jsem udÄlal
+a ani mi to nevrátÃâ, může to být pro nÄ velmi demoralizujÃcÃ. To
nenà jen
+spekulace. Já jsem vidÄl, jak se to opravdu stalo. Byla to Äást toho, co se
+pÅihodilo naÅ¡Ã komunitÄ, ke které jsem patÅil v sedmdesátých letech.
NÄkteÅÃ
+lidé s námi pÅestávali spolupracovat. PÅedpokládali jsme, že z toho
+profitujÃ. Chovali se tak, jako by si mysleli, že profitujÃ. UvÄdomili jsme
+si, že se mohou prostÄ vzdát spolupráce a nic nám nedajà zpÄt.
Neexistovalo
+nic, co bychom s tÃm mohli dÄlat. To bylo velmi odrazujÃcÃ. My, kterým se
to
+nelÃbilo, jsme dokonce diskutovali o možnostech, jak to zastavit, ale
žádnou
+jsme nenašli.</p>
+
+<p>GPL je tedy navržena k tomu, aby to zastavila. ÅÃká: âPokud se k
naÅ¡Ã
+komunitÄ pÅipojÃte, jste vÃtáni a můžete použÃvat náš kód.
Můžete jej
+použÃvat na jakoukoliv práci. Pokud ale vydáte modifikovanou verzi, musÃte
+ji uveÅejnit v naÅ¡Ã komunitÄ, jako souÄást naÅ¡Ã komunity, jako
souÄást
+svobodného svÄta.â</p>
+
+<p>VlastnÄ existuje i mnoho různých cest, jak mohou lidé tÄžit z výhod
našeho
+software a nijak nám nepÅispÃvat; nemusÃte tÅeba psát software, abyste
mohli
+použÃvat náš systém. Nepožadujeme po vás, abyste pro nás cokoliv
+dÄlali. Pokud ale dÄláte urÄitý typ vÄcÃ, musÃte nám s nimi
pÅispÄt. Takže
+to znamená, že naÅ¡e komunita nenà jen tak nÄjaká rohožka u dveÅÃ. A
myslÃm,
+že to dodalo lidem sÃlu cÃtit: âJen tak nÄkdo si po nás nebude dupat.
My se
+mu postavÃme.â</p>
+
+<p><strong>OTÃZKA</strong>: Ano, moje otázka se týkala svobodného, ale
+necopyleftovaného software. Když ho může každý vzÃt a udÄlat z nÄj
+vlastnický, nenà také možné vzÃt ho, udÄlat nÄjaké zmÄny a vydat to
celé pod
+GPL?</p>
+
+<p><strong>STALLMAN</strong>: Ano, je to možné.</p>
+
+<p><strong>OTÃZKA</strong>: To by udÄlalo ze vÅ¡ech budoucÃch kopià GPL
+software.</p>
+
+<p><strong>STALLMAN</strong>: Kopià z té urÄité vÄtve. VysvÄtlÃm ale,
proÄ
+tohle nedÄláme.</p>
+
+<p><strong>OTÃZKA</strong>: Hmm?</p>
+
+<p><strong>STALLMAN</strong>: VysvÄtlÃm, proÄ to nedÄláme. Nechte mÄ to
+vysvÄtlit.</p>
+
+<p><strong>OTÃZKA</strong>: OK, ano.</p>
+
+<p><strong>STALLMAN</strong>: Mohli bychom to udÄlat, pokud bychom
+chtÄli. Mohli bychom vzÃt X Window, udÄlat kopii krytou GPL a udÄlat v nÃ
+nÄjaké zmÄny. Existuje ale mnohem vÄtÅ¡Ã skupina lidÃ, kteÅÃ
vylepšujà X
+Window, a ti je nevydávajà pod GPL. Kdybychom to tedy udÄlali, oddÄlovali
+bychom se od nich. To by od nás nebylo moc hezké. Oni <em>jsou</em> Äást
+naÅ¡Ã komunity a pÅispÃvajà do naÅ¡Ã komunity.</p>
+
+<p>Za druhé, nemÄli bychom Å¡anci, protože oni na X dÄlajà mnohem vÃce
práce než
+bychom mohli dÄlat my. NaÅ¡e verze by tedy byla podÅadná té jejich a lidé
by
+ji nepoužÃvali. To znamená: proÄ podstupovat vÅ¡echny tyhle nesnáze?</p>
+
+<p><strong>OTÃZKA</strong>: Mmm hmm.</p>
+
+<p><strong>STALLMAN</strong>: Když tedy nÄkdo napÃÅ¡e nÄjaké vylepÅ¡enÃ
do X
+Windows, Åeknu mu, aby spolupracoval s vývojáÅi X Windows, aÅ¥ jim to
pošle a
+nechá je to použÃt tak, jak to oni uznajà za vhodné. Oni vyvÃjejà velmi
+důležitou Äást svobodného software. Pro nás je dobré s nimi
spolupracovat!</p>
+
+<p><strong>OTÃZKA</strong>: S výjimkou, co se týÄe X, pÅibližnÄ pÅed
dvÄma
+roky, dokonce X Konsorcium vydalo svůj software jako omezený open
+source…</p>
+
+<p><strong>STALLMAN</strong>: Oni jej <em>nikdy</em> nevydali jako open
+source. Nakonec to nebylo open source. Možná ÅÃkali, že bylo.
NevzpomÃnám
+si. Ale nebylo to open source. Bylo to omezené. MyslÃm, že jste to nemohli
+komerÄnÄ redistribuovat. Nebo jste možná nemohli komerÄnÄ distribuovat
+modifikovanou verzi, nebo nÄco takvého. Bylo v tom nÄjaké omezenÃ, které
jak
+Hnutà svobodného software, tak hnutà open source pokládá za
nepÅijatelné.</p>
+
+<p>Ano, to vám necopyleftová licence dovoluje. Ve skuteÄnosti mÄlo X
Konsorcium
+velm izvláštnà politiku. ÅÃkajÃ: âPokud je váš program alespoÅ
trošku
+copyleftovaný, nemůžeme jej do našà distribuce zahrnout. Nebudeme jej
vůbec
+distribuovat.â</p>
+
+<p>HodnÄ lidà tak bylo nuceno nepoužÃvat copyleft. VÅ¡echen software byl
+naprosto otevÅený. Ti samà lidé, kteÅà pÅedtÃm tlaÄili lidi, aby
dovolovali
+s jejich kódem dÄlat vÅ¡e, pozdÄji prohlásili: âVpoÅádku. TeÄ si
můžeme
+pÅidat omezenÃ.â To od nich nebylo pÅÃliÅ¡ etické.</p>
+
+<p>Chceme ale v této situaci opravdu zaplácat mnoho zdrojů na udržovánÃ
+alternativnà verze X, kryté GPL? NemÄlo by to žádný smysl. Máme na
práci
+spoustu jiných vÄcÃ. PojdmÄ dÄlat radÅ¡i tyto. Je lepÅ¡Ã s vývojáÅi X
+spolupracovat.</p>
+
+<p><strong>OTÃZKA</strong>: Můžete prosÃm okomentovat, zda je GNU
registrovaná
+ochranná známka? Bylo by praktické zahrnout ji do GNU GPL, ta pÅece
povoluje
+ochranné známky?</p>
+
+<p><strong>STALLMAN</strong>: Ve skuteÄnosti máme momentálnÄ podanou
žádost o
+regisrtaci ochranné známky GNU. Je to ale z jiných důvodů. Bylo by na
dlouho
+to tu vÅ¡e vysvÄtlovat.</p>
+
+<p><strong>OTÃZKA</strong>: Mohli byste požadovat zobrazenà této ochranné
+známky ve všech programech krytých GPL.</p>
+
+<p><strong>STALLMAN</strong>: To si nemyslÃm. Licence kryjà samotné
programy a
+pokud je nÄjaký program Äást projektu GNU, nikdo se nesnažà to
+pÅekroutit. Jméno systému jako celku je ale jiná záležitost. To je jen
+taková poznámka, nestojà za to znovu to tu probÃrat.</p>
+
+<p><strong>OTÃZKA</strong>: Kdyby existovalo tlaÄÃtko, které byste mohl
+zmáÄknout a donutit tak vÅ¡echny spoleÄnosti, aby udÄlali svůj software
+svobodným, zmáÄkl byste?</p>
+
+<p><strong>STALLMAN</strong>: No, použil bych ho na publikovaný software.
VÃte,
+já myslÃm, že lidé majà právo psát program soukromÄ, a použÃvat ho
+soukromÄ. To se týká i spoleÄnostÃ. Je to otázka soukromÃ. Je sice
pravda,
+že mohou nastat situace, kdy by daný program byl veÅejnosti ohromnÄ
užiteÄný
+a vy byste zabraÅovali jeho využitÃ, což by bylo Å¡patné. To je ale jiný
druh
+Å¡patnosti. To by byla jiná otázka, aÄkoliv v tom samém oboru.</p>
+
+<p>Ale ano, já si myslÃm, že by vÅ¡echen publikovaný software mÄl být
+svobodný. A pamatujme si, že pokud tomu tak nenÃ, je to kvůli zásahu
+vlády. Vláda zasahuje, aby jej uÄinila nesvobodným. Vláda vytváÅÃ
speciálnÃ
+právnà možnosti a rozdává je vlastnÃkům programů, aby mohli využÃt
policii k
+tomu, aby nám zabránila urÄitými způsoby užÃvat jejich program. To bych
+urÄitÄ chtÄl ukonÄit. </p>
+
+<p><strong>SCHONBERG</strong>: Richardova pÅednáška bez pochyb vyvolala
+obrovské množstvà intelektuálnà energie. Rád bych doporuÄil, aby Äást
z té
+energie byla využita k použÃvánà a možná i vývoji svobodného
software.</p>
+
+<p>MÄli bychom to tu nÄjak rychle ukonÄit. Chci jen ÅÃci, že Richard
nechal do
+profese, která je veÅejnosti známá pÅedevÅ¡Ãm svým apolitickým a
nerdovským
+pÅÃstupem, proniknout i urÄitou rovinu politické a etické polemiky, což
je
+dle mého názoru v tomto oboru bezprecedentnÃ. ChtÄl bych oznámit, že
nynà je
+pÅestávka.</p>
+
+<p><i>[Potlesk]</i></p>
+
+<p><strong>STALLMAN</strong>: Můžete odejÃt kdy chcete, vÅ¡ak
+vÃte. <i>[SmÃch]</i> Já vás tu nedržÃm jako ve vÄzenÃ.</p>
+
+<p><i>[Publikum se zvedá a odcházÅ]</i></p>
+
+<p><i>[pÅekrývajÃcà se konverzace]</i></p>
+
+<p><strong>STALLMAN</strong>: JeÅ¡tÄ nÄco. Náš web: www.gnu.org .</p>
+
+<div class="translators-notes">
+
+<!--TRANSLATORS: Use space (SPC) as msgstr if you don't have notes.-->
+ </div>
+</div>
+
+<!-- for id="content", starts in the include above -->
+<!--#include virtual="/server/footer.cs.html" -->
+<div id="footer">
+<div class="unprintable">
+
+<p>Dotazy ohlednÄ FSF a GNU prosÃm posÃlejte na <a
+href="mailto:address@hidden";><address@hidden></a>. Jsou tu i <a
+href="/contact/">dalÅ¡Ã možnosti jak kontaktovat</a> nadaci FSF. OhlednÄ
+nefunkÄnÃch odkazů a dalÅ¡Ãch návrhů nebo oprav se prosÃm obracejte na
<a
+href="mailto:address@hidden";><address@hidden></a>.</p>
+
+<p>
+<!-- TRANSLATORS: Ignore the original text in this paragraph,
+ replace it with the translation of these two:
+
+ We work hard and do our best to provide accurate, good quality
+ translations. However, we are not exempt from imperfection.
+ Please send your comments and general suggestions in this regard
+ to <a href="mailto:address@hidden";>
+
+ <address@hidden></a>.</p>
+
+ <p>For information on coordinating and submitting translations of
+ our web pages, see <a
+ href="/server/standards/README.translations.html">Translations
+ README</a>. -->
+Pracujeme tvrdÄ a dÄláme to nejlepÅ¡Ã, abychom vám pÅinesli pÅesné a
kvalitnÃ
+pÅeklady. NicménÄ i my můžeme udÄlat chybu. VaÅ¡e komentáÅe a návrhy
na
+vylepÅ¡enà vÃtáme na adrese <a href="mailto:address@hidden";>
+<address@hidden></a>.</p> <p>PÅeÄtÄte si prosÃm <a
+href="/server/standards/README.translations.html">PÅÃruÄku
pÅekladatele</a>,
+kde se dozvÃte, jak koordinovat svoji práci a posÃlat pÅeklady tohoto
+Älánku.</p>
+</div>
+
+<!-- Regarding copyright, in general, standalone pages (as opposed to
+ files generated as part of manuals) on the GNU web server should
+ be under CC BY-ND 4.0. Please do NOT change or remove this
+ without talking with the webmasters or licensing team first.
+ Please make sure the copyright date is consistent with the
+ document. For web pages, it is ok to list just the latest year the
+ document was modified, or published.
+
+ If you wish to list earlier years, that is ok too.
+ Either "2001, 2002, 2003" or "2001-2003" are ok for specifying
+ years, as long as each year in the range is in fact a copyrightable
+ year, i.e., a year in which the document was published (including
+ being publicly visible on the web or in a revision control system).
+
+ There is more detail about copyright years in the GNU Maintainers
+ Information document, www.gnu.org/prep/maintain. -->
+<p>Copyright © 2001 Richard M. Stallman</p>
+
+<p>Tato stránka je vydána pod licencà <a rel="license"
+href="http://creativecommons.org/licenses/by-nd/4.0/deed.cs";>Creative
+Commons UveÄte původ-Nezpracovávejte 4.0 Mezinárodnà License</a>.</p>
+
+<!--#include virtual="/server/bottom-notes.cs.html" -->
+<div class="translators-credits">
+
+<!--TRANSLATORS: Use space (SPC) as msgstr if you don't want credits.-->
+ </div>
+
+<p class="unprintable"><!-- timestamp start -->
+Aktualizováno:
+
+$Date: 2017/02/01 17:03:11 $
+
+<!-- timestamp end -->
+</p>
+</div>
+</div>
+</body>
+</html>
Index: philosophy/shouldbefree.cs.html
===================================================================
RCS file: /webcvs/www/www/philosophy/shouldbefree.cs.html,v
retrieving revision 1.6
retrieving revision 1.7
diff -u -b -r1.6 -r1.7
--- philosophy/shouldbefree.cs.html 30 Dec 2011 05:19:03 -0000 1.6
+++ philosophy/shouldbefree.cs.html 1 Feb 2017 17:03:11 -0000 1.7
@@ -1,391 +1,311 @@
-<!-- saved from url=(0022)http://internet.e-mail -->
-<!DOCTYPE html PUBLIC "-//IETF//DTD HTML 2.0//EN">
-<HTML>
-<HEAD>
-<meta http-equiv="Content-Type" content="text/html; charset=iso-8859-2">
-<TITLE>Proè by mìl být software svobodný -- GNU projekt -- Nadace pro svobodný
software</TITLE>
-<LINK REV="made" HREF="mailto:address@hidden";>
-</HEAD>
-<BODY BGCOLOR="#FFFFFF" TEXT="#000000" LINK="#1F00FF" ALINK="#FF0000"
VLINK="#9900DD">
-<H3>Proè by mìl být software svobodný</H3>
-
-<P>
-
-od <A HREF="http://www.stallman.org/";><STRONG>Richarda Stallmana</STRONG></A>
-
-<P>
-(Verze z 24. dubna 1992).
-(Pøelo¾eno 18.9.2001)
-<P>
-
-<A HREF="/graphics/philosophicalgnu.html"><IMG
SRC="/graphics/philosophical-gnu-sm.jpg"
- ALT=" [obrázek filozofujícího pakonì (angl. Gnu)] "
- WIDTH="160" HEIGHT="200"></A>
-
-[
- <A HREF="/philosophy/shouldbefree.en.html">Anglicky</A>
-| <A HREF="/philosophy/shouldbefree.pt.html">Portugalsky</A>
-| <A HREF="/philosophy/shouldbefree.ru.html">Rusky</A>
-| <A HREF="/philosophy/shouldbefree.es.html">©panìlsky</A>
-]
-<P>
-
-<H3>Úvod</H3>
-<P>
-
-Existence softwaru nevyhnutelnì pøiná¹í otázku, jak by mìla být
-èinìna rozhodnutí o jeho pou¾ití. Napøíklad pøedpokládejme, ¾e jedna
-osoba, která má kopii programu, potká jinou, která ji nemá a ráda
-by si ji poøídila.
-Mají mo¾nost program zkopírovat; kdo by mìl rozhodnout, zda to smí
-udìlat? Zúèastnìné osoby? Èi jiná strana, nazývaná ,,vlastník''?
-<P>
-
- Softwaroví vývojáøi obvykle zva¾ují tyto otázky za pøedpokladu, ¾e
-kritérium pro odpovìï je maximalizovat vývojáøùv zisk. Politická síla
-obchodu vedla k vládní adopci obou a vývojáøi si vybrali:
-program má vlastníka, obvykle firmu spojenou s jeho vývojem.
-<P>
-
- Rád bych uvá¾il stejnou otázku za pou¾ití jiného kritéria:
-prosperity a svobody veøejnosti celkovì.
-<P>
-
- Odpovìï nemù¾e dát zákon -- zákon by se mìl
-pøizpùsobit etice, ne naopak. Ani souèasná praxe neumí zodpovìdìt tuto otázku,
-aèkoliv mù¾e naznaèit mo¾né odpovìdi. Jediná mo¾nost posuzování je prozkoumat,
-kdo má prospìch a kdo je po¹kozen uznáním vlastníkù softwaru; proè a jak moc.
-Jinými slovy, mìli bychom provést analýzu nákladù a pøínosù ve prospìch
-spoleènosti jako celku, s pøihlédnutím na osobní svobodu stejnì jako
-na produkci materiálních statkù.
-<P>
-
- V tomto èlánku popí¹i úèinek existence vlastníkù software a uká¾u,
-¾e následky
-jsou ¹kodlivé. Mùj závìr bude, ¾e programátoøi mají povinnost podnìcovat
-ostatní ke sdílení, redistribuci, studování a vylep¹ování softwaru, který
-pí¹eme. Jinými slovy, mají právo psát <A HREF="/philosophy/free-sw.cs.html">
-,,svobodný'' software</A>.<A HREF="#1">(1)</A>
-<P>
-
-<H3>Jak vlastníci ospravedlòují svou sílu</H3>
-<P>
-
- Ti, kdo mají u¾itek ze souèasného systému, ve kterém jsou programy
-majetkem, nabízejí dva argumenty na podporu svých po¾adavkù vlastnit
-programy: citový a ekonomický argument.
-<P>
-
- Citový argument vypadá takto: ,,Vlo¾il jsem svùj pot, své srdce, svou
-du¹i do tohoto programu. Vychází ze <em>mne</em>, je <em>mùj</em>!''
-<P>
-
- Tento argument nepotøebuje vá¾nìj¹ího vyvracení. Pocit vazby je
-jediný, který si mohou programátoøi pìstovat kdy¾ jim to vyhovuje;
-není to nevyhnutelné. Uva¾me, napøíklad, jak ochotnì stejní programátoøi
-obvykle pøevedou v¹echna práva velké korporaci výmìnou za mzdu; citová vazba
-záhadnì zmizí. Naproti tomu vezmìme velké umìlce a øemeslníky støedovìku,
-kteøí se pod svá díla vùbec nepodepisovali. Pro nì nebylo jméno umìlce
-dùle¾ité. Na èem zále¾elo, byla odvedená práce -- a cíl kterému mìla
-slou¾it. Tento pohled pøevládal stovky let.
-<P>
-
- Ekonomický argument vypadá takto: ,,Chci zbohatnout (obvykle zkreslenì
-popsáno jako ,zajistit ¾ivobytí'), a jestli mi nedovolíte zbohatnout
-programováním, pak nebudu programovat. V¹ichni ostatní jsou jako já, tak¾e
-nebude nikdo nikdy programovat a potom nebudete mít vùbec ¾ádné
-programy!'' Tato výhrù¾ka se obvykle prezentuje jako moudrá rada.
-<P>
-
- Pozdìji vysvìtlím, proè je tato výhrù¾ka ,,blafem''. Nejprve se chci
-zamìøit na fakt, který je viditelnìj¹í, pokud argument zformulujeme
-jinak.
-<P>
-
- Tato formulace zaèíná srovnáním spoleèenské u¾iteènosti proprietárního
-programu a následkù neexistence programù, a poté dospívá k poznatku, ¾e vývoj
-proprietárního softwaru je, obecnì vzato, pøínosný a mìl by být podporován.
-Klam je zde v porovnávání pouze dvou východisek -- proprietární software
-oproti ¾ádnému software -- a pøedstírání, ¾e zde nejsou jiné mo¾nosti.
-<P>
-
- V systému intelektuálního vlastnictví, je vývoj software
-obvykle spojen s existencí vlastníka, který kontroluje jeho pou¾ití.
-Pokud platí tento pèedpoklad, musíme si vybrat mezi proprietárním
-software a ¾ádným software. Av¹ak toto spojení není neodmyslitelné
-èi nevyhnutelné; je to následek specifických sociálnì-právních
-politických rozhodnutí. Mìli bychom se spí¹e ptát:
-,,mít èi nemít vlastníky?'' Formulovat otázku jako volbu mezi
-proprietárním softwarem a ¾ádným software je ¹patný start.
-<P>
-
-<H3>Argument proti existenci vlastníkù</H3>
-<P>
-
- Vyvstává otázka: ,,Mìl by být vývoj software spojen s existencí
- vlastníkù omezujících jeho pou¾ití?''
-<P>
-
- Abychom se mohli rozhodnout, musíme <em>nezávisle</em> posoudit
-následky obou tìchto aktivit pro spoleènost: následeky vývoje software
-(nehledì na
-podmínky jeho distribuce), a následky omezení jeho pou¾ití (v pøípadì,
-¾e byl ji¾ software vyvinut). Jestli¾e jedna z tìchto aktivit je
-prospì¹ná a ta druhá
-je ¹kodlivá, udìlali bychom lépe jejich separováním a bylo by lep¹í
-provádìt jen tu prospì¹nou.
-<P>
-
- Je¹tì jinak øeèeno, jestli¾e je omezení distribuce ji¾ vyvinutého software
-¹kodlivé pro celou spoleènost, pak eticky smý¹lející vývojáø tuto mo¾nost
-odmítne.
-<P>
-
- K urèení úèinku omezení sdílení potøebujeme porovnat hodnotu, kterou
-spoleènosti dává omezený program (napø. proprietární), s hodnotou
-programu, dostupného ka¾dému. To znamená porovnat dva mo¾né svìty.
-<P>
-
-Tato analýza také vyná¹í na svìtlo jednoduchý protiargument
-,,prospìch bli¾ního z kopie programu jemu nebo jí dané je
-vymazán ¹kodou uèinìnou vlastníkovi.'' Tento protiargument pøedpokládá,
-¾e ¹koda a u¾itek mají stejnou hodnotu. Tato analýza zahrnuje porovnání
-tìchto hodnot a ukazuje, ¾e pøínos je mnohem vìt¹í.
-<P>
-
- K objasnìní pou¾ijme tento argument v jiné oblasti: stavbì silnic.
-<P>
-
- Bylo by mo¾né financovat stavbu v¹ech cest mýtným. To by vy¾adovalo
-budku na výbìr mýtného na rohu ka¾dé ulice. Takovýto systém by poskytoval
-velký stimul pro vylep¹ování cest a nutil v¹echny
-øidièe za takové cesty platit. Av¹ak budka na výbìr
-mýtného je umìlá pøeká¾ka hladké jízdy. Umìlá, proto¾e to není dùsledek
-toho, jak cesty nebo auta fungují.
-<P>
-
- Porovnáním bezplatných cest a placených cest dle jejich u¾iteènosti
-zjistíme, ¾e (v¹e ostatní je stejné) výstavba cest bez poplatkù je levnìj¹í,
-provoz je levnìj¹í, bezpeènìj¹í, a jsou vhodnìj¹í.
-<A HREF="#2">(2)</A> V chudé zemi mohou poplatky znepøístupnit cesty
-mnoha obèanùm. Cesty bez bez budek pro výbìr mýtného tak nabízejí
-spoleènosti více
-u¾itku pøi men¹ích nákladech; jsou pro spoleènost výhodnìj¹í. Tudí¾ by
-mìla spoleènost zvolit jiný zpùsob financování cest, ne¾ pomocí výbìru
-mýtného. Ka¾dý by mìl mít právo svobodnì a bez poplatkù pou¾ívat cesty,
-které byly ji¾ jednou postaveny.
-<P>
-
- Kdy¾ toto obhájci výbìru mýtného pøedkládají jako <em>pouhý</em>
-zpùsob vybírání penìz, zkreslují realitu.
-Výbìr poplatkù zvy¹uje
-kapitál, ale stejnì tak dobøe zpùsobuje i nìco jiného: ve výsledku znehodnocuje
-cestu. Takto omezovaná cesta není tak dobrá jako bezplatná cesta: pøijmutí
-více (a technicky vyspìlej¹ích) cest není vylep¹ení, pokud to znamená
-zámìnu volných cest za omezené cesty.
-<P>
-
- Výstavba bezplatných cest samozøejmì stojí peníze, které musí veøejnost
-nìjak zaplatit. Av¹ak to neznamená nevyhnutelnì, ¾e bychom museli omezovat
-silnice budkami na výbìr mýtného. My, kdo¾
-stejnì musíme platit, získáme za své peníze více, kdy¾ za nì poøídíme
-volnou cestu.
-<P>
-
- Nesna¾ím se øíci, ¾e cesty s budkami pro výbìr mýtného jsou hor¹í ne¾
-¾ádné cesty. To by
-byla pravda, kdyby byly polatky tak velké, ¾e to bylo pro potenciální u¾ivatele
-cesty neakceptovatelné -- ale je nepravdìpodobné, ¾e by spoleènost vybírající
-poplatky zvolila takovou politiku.
-Dokud v¹ak placené cesty zpùsobují nazanedbatelné ¹kody a obtí¾e,
-je lep¹í organizovat výbìr penìz nìjakou jednodu¹¹í cestou.
-<P>
-
- Pou¾iji nyní stejného argumentu pro vývoj software a uká¾u, ¾e
-existence ,,mýtného'' za u¾iteèný software stojí spoleènost mnoho:
-zvy¹uje to náklady potøebné na výrobu takového software
-a na distribuci. Takové programy pak jsou ménì vhodné a
-výkonné. Budu tedy pokraèovat tím, ¾e výroba programù by mìla být
-podporována
-nìjakým jiným zpùsobem. Poté pokroèím k vysvìtlení jiných metod podpory a
-financování vývoje software.
-<P>
-
-<H4>©kody zpùsobené svazováním softwarem</H4>
-<P>
-
- Uva¾ujme pro tuto chvíli, ¾e program byl vyvinut a jakékoliv potøebné
-platby za jeho vývoj byly splaceny; nyní si spoleènost musí vybrat
-mezi uèinìním programu proprietárním, nebo povolením jeho svobodného
-u¾ívání a sdílení. Pøedpokládejme,
-¾e existence programu a jeho dostupnost je ¾ádoucí.<A HREF="#3">(3)</A>
-<P>
-
- Omezení distribuce a modifikace programu nemù¾e jeho
-pou¾ití usnadnit, mù¾e pouze pøeká¾et. Tak¾e úèinek mù¾e být pouze negativní.
-Ale jak moc? A jakým zpùsobem?
-<P>
-
- Takové blokování zpùsobuje tøi druhy materiální ¹kody:
-<P>
-
-<UL>
-<LI>Program pou¾ívá ménì lidí.
-<P>
-
-<LI>Nikdo z u¾ivatelù nemù¾e program pøizpùsobit svým potøebám nebo opravit.
-<P>
-
-<LI>Ostatní vývojáøi se nemohou z programu uèit, nebo na nìm zalo¾it
-svoji novou práci.
-</UL>
-<P>
-
- Ka¾dou úroveò materiální ¹kody provází také ¹koda psycho-sociální.
-Poukazuji tím na úèinek, který mají lidská rozhodnutí na jejich následující
-pocity, postoje a náchylnosti. Tyto zmìny v lidském zpùsobu my¹lení
-budou mít pozdìj¹í vliv na jejich vztah s jejich bli¾ními, a mohou mít
-materiální následky.
-<P>
-
- Tyto tøi úrovnì materiálních ¹kod plýtvají èástí hodnoty, kterou mù¾e
-program pøinést, ale nemohou ji zredukovat na nulu. Jestli¾e promarní
-vìt¹inu z hodnoty programu, pak napsání programu po¹kodí spoleènost
-nanejvý¹ s takovou intenzitou, jakou jsme vìnovali do jeho vytvoøení.
-(v takovém pøípadì bude program sice perfektnì bezcenný, ale nikoho nepo¹kodí
--- pozn. korek.)
-Ka¾dý program, který se úspì¹nì prodává, musí samozøejmì pøiná¹et nìjaký
-materiální u¾itek.
-<P>
-
- Av¹ak s pøihlédnutím k prùvodním psycho-sociálním ¹kodám zde není
-¾ádná hranice, kolik ¹kody mù¾e vývoj proprietárního software zpùsobit.
-<P>
-
-<H4>Blokování pou¾ívání programù</H4>
-<P>
-
- První úroveò po¹kozování brání samotnému pou¾ití programu. Vytvoøení
-kopie
-programu má témìø nulové náklady
-(a mù¾ete si zaplatit tyto náklady tím, ¾e udìláte práci sami),
-tak¾e na volném trhu by mìl témìø nulovou cenu.
-Licenèní polatek je významná pøeká¾ka pou¾ívání programu. Je-li nìjaký
-vysoce u¾iteèný program proprietární, bude ho pou¾ívat daleko ménì lidí.
-<P>
-
- Je snadné ukázat, ¾e celkový pøíspìvek programu pro spoleènost
-je sní¾en tím, ¾e mu pøiøadíme vlastníka. Ka¾dý potenciální u¾ivatel programu,
-konfrontovaný s nutností zaplatit za jeho pou¾ití, mù¾e zvolit zaplacení,
-nebo se mù¾e pou¾ití programu vzdát. Kdy¾ u¾ivatel zvolí platbu, pak je to
-celkovì nulový pøesun bohatství mezi dvìma stranami. Ale poka¾dé, kdy¾ se
-nìkdo vzdá pou¾ití programu, tuto osobu to po¹kodí, ani¾ by mìl nìkdo jiný
-u¾itek. Souèet záporných èísel a nul musí být záporný.
-<P>
-
- Toto v¹ak nezmen¹í mno¾ství práce vynalo¾ené na <em>vývoj</em> programu.
-Výsledkem je sní¾ení úèinnosti celého procesu v v pøepoètu na
-jednu hodinu práce vývojáøe.
-<P>
-
- Toto odrá¾í rozhodující rozdíl mezi kopírováním programù a aut, ¾idlí,
-nebo sendvièù. Mimo vìdeckou fikci neexistuje ¾ádný kopírovací stroj
-na hmotné objekty, ale je lehké kopírovat programy. Kdokoliv mù¾e
-velmi jednodu¹e
-vytvoøit tolik kopií, kolik je potøeba. To není mo¾né u hmotných objektù,
-proto¾e platí zákon zachování hmoty: ka¾dá nová
-kopie musí být vytvoøena stejným
-zpùsobem a se stejnou spotøebou surovin, jako ta první.
-<P>
-
- U hmotných vìcí omezení na jejich pou¾ití dává smysl, proto¾e
-ménì koupených vìcí znamená ménì surovin a práce potøebné k jejich
-vytvoøení. Je pravda, ¾e jsou u nich obvykle také poèáteèní náklady,
-náklady na vývoj, které jsou rozlo¾eny pøes celý prùbìh výroby.
-Ale dokud jsou kritické náklady produkce nìkde jinde, rozlo¾ení nákladù
-na vývoj nezpùsobí kvalitativní rozdíl. A nevy¾aduje to omezení svobody
-bì¾ných u¾ivatelù.
-<P>
-
- Av¹ak ulo¾ení ceny za nìco, co by jinak bylo bezplatné, je kvalitativní
-zmìna. Centrální uvalení ceny na distribuci softwaru se stává silnou pøeká¾kou.
-<P>
-
- A co víc, centrální produkce, jak je nyní praktikována, je neúèinná
-dokonce i jako prostøedek doruèování kopií software. Tento systém zahrnuje
-uzavírání fyzických diskù nebo pásek do nadbyteèných balíkù, pøepravování
-jejich velkého mno¾ství po svìtì, a jejich uskladòování pro prodej.
-Tyto náklady jsou prezentovány jako výdaje na obchodování; ve skuteènosti
-je to èást ztrát zpùsobených existencí vlastníkù.
-<P>
-
-<H4>Po¹kozování sociální soudr¾nosti</H4>
-<P>
-
- Pøedpokládejme, ¾e vy i vá¹ bli¾ní shledáte u¾iteèným nìjaký program.
-Vzhledem k etice vùèi va¹emu bli¾nímu by jste mìli cítit, ¾e pokud
-se zachováte správnì, budete ho moci pou¾ívat oba. Povolení
-k pou¾ívání programu pouze jedním z vás a potlaèením toho druhého,
-rozdìlujuje spoleènost.
-Ani vy, ani vá¹ bli¾ní, byste si nemìli myslet, ¾e toto je normální
-a akceptovatelné.
-<P>
-
- Podepsání typické smlouvy o akceptování softwarové licence znamená zradu
-va¹eho bli¾ního: ,,Slibuji odepøít bli¾nímu tento program, abych mohl získat
-vlastní kopii.'' Lidé, kteøí dìlají taková rozhodnutí, cítí vnitøní
-psychologický tlak ospravedlnit se -- sní¾ením dùle¾itosti pomoci
-bli¾nímu -- tak utrpí veøejný duch. Toto je psychologické po¹kození spojené
-s hmotným po¹kozením zpùsobeným odrazením od pou¾ití programu.
-<P>
-
- Mnoho u¾ivatelù podvìdomì rozpozná ¹patnost odmítnutí sdílení, a tak se
-rozhodnou ignorovat licence a zákony, a programy pøesto sdílejí. Ale èasto
-se tímto konáním cítí vinni. Vìdí, ¾e musí poru¹it zákon, aby byli dobrými
-bli¾ními, ale poøád si pova¾ují autoritu zákona, a usuzují, ¾e být dobrým
-bli¾ním (kterým jsou) je nemravné èi hanebné. Toto je také druh
psychosociálních
-¹kod, ale mù¾eme jim uniknout rozhodnutím, ¾e takovéto licence a
-zákony nemají ¾ádnou morální moc.
-<P>
-
- Programátoøi také utrpí psychosociální ¹kody pokud si uvìdomí, ¾e mnoha
-u¾ivatelùm nebude dovoleno pou¾ívat jejich práci. Toto vede k postoji
-cynismu èi odmítání. Programátor mù¾e s nad¹ením popisovat práci,
-kterou shledává technicky vzru¹ující, ale poté, kdy¾ je dotázán ,,Bude mi
-povoleno to pou¾ívat?'', povadne mu tváø a pøizná, ¾e odpovìï je ,,ne''.
-Aby se vyhnul pocitu odrazení, buï vìt¹inou tento fakt ignoruje, nebo
-pøijme cynický postoj navr¾ený k minimalizaci jeho osobní dùle¾itosti.
-[tím se zøejmì myslí postoj: ,,Stejnì s tím nemohu nic dìlat.'' -- pozn.
korek.]
-<P>
-
- Od Reaganovy éry není nejvìt¹ím nedostatkem ve Spojených Státech
-technická inovace, ale spí¹e neochota pracovat spoleènì pro dobro veøejnosti.
-<P>
-
-<H4>Zamezení u¾ivatelských pøizpùsobení programù</H4>
-<P>
-
- Druhou úrovní materiální ¹kody je neschopnost upravovat programy.
-Jednoduchost modifikací softwaru je jednou z jeho velkých výhod pøed
-star¹ími technologiemi. Ale vìt¹inu komerènì dostupného softwaru nemù¾eme
-modifikovat, dokonce ani poté, co si ho koupíme. Mù¾ete ho vzít, nebo nechat
-být, jako èernou skøíòku -- to je v¹e.
-<P>
-
- Spustitelný program se skládá ze série èísel, jejich¾ význam
-je utajen. Nikdo, dokonce ani dobrý programátor, nemù¾e jednodu¹e zmìnit
-èísla tak, aby program dìlal nìco jiného.
-<P>
-
- Programátoøi normálnì pracují se ,,zdrojovým kódem'' programu, který je
-psán v programovacím jazyce jako Fortran nebo C. Pou¾ívá názvy pro pojmenování
-pou¾itých dat a èástí programu, a reprezentuje operace, symboly jako '+' pro
-sèítání a '-' pro odeèítání. Je urèen, aby pomohl programátorùm èíst a
-mìnit programy. Zde je pøíklad; program na výpoèet vzdálenosti mezi dvìma
-body v rovinì:
-<P>
+<!--#set var="PO_FILE"
+ value='<a href="/philosophy/po/shouldbefree.cs.po">
+ https://www.gnu.org/philosophy/po/shouldbefree.cs.po</a>'
+ --><!--#set var="ORIGINAL_FILE" value="/philosophy/shouldbefree.html"
+ --><!--#set var="DIFF_FILE" value=""
+ --><!--#set var="OUTDATED_SINCE" value="2002-06-12" -->
+<!--#set var="ENGLISH_PAGE" value="/philosophy/shouldbefree.en.html" -->
+
+<!--#include virtual="/server/header.cs.html" -->
+<!-- Parent-Version: 1.77 -->
+
+<!-- This file is automatically generated by GNUnited Nations! -->
+<title>ProÄ by mÄl být software svobodný â Projekt GNU â Nadace pro
svobodný
+software</title>
+
+<!--#include virtual="/philosophy/po/shouldbefree.translist" -->
+<!--#include virtual="/server/banner.cs.html" -->
+<!--#include virtual="/server/outdated.cs.html" -->
+<h2>ProÄ by mÄl být software svobodný</h2>
-<PRE>
+<p>
+od <a href="http://www.stallman.org/";><strong>Richarda
+Stallmana</strong></a></p>
+<h3 id="introduction">Ãvod</h3>
+<p>
+Existence softwaru nevyhnutelnÄ pÅinášà otázku, jak by mÄla být
ÄinÄna
+rozhodnutà o jeho použitÃ. NapÅÃklad pÅedpokládejme, že jedna osoba,
která
+má kopii programu, potká jinou, která ji nemá a ráda by si ji poÅÃdila.
MajÃ
+možnost program zkopÃrovat; kdo by mÄl rozhodnout, zda to smà udÄlat?
+ZúÄastnÄné osoby? Äi jiná strana, nazývaná âvlastnÃkâ?</p>
+<p>
+ Softwarovà vývojáÅi obvykle zvažujà tyto otázky za pÅedpokladu, že
kritérium
+pro odpovÄÄ je maximalizovat vývojáÅův zisk. Politická sÃla obchodu
vedla k
+vládnà adopci obou a vývojáÅi si vybrali: program má vlastnÃka, obvykle
+firmu spojenou s jeho vývojem.</p>
+<p>
+ Rád bych uvážil stejnou otázku za použità jiného kritéria:
prosperity a
+svobody veÅejnosti celkovÄ.</p>
+<p>
+ OdpovÄÄ nemůže dát zákon â zákon by se mÄl pÅizpůsobit etice,
ne naopak. Ani
+souÄasná praxe neumà zodpovÄdÄt tuto otázku, aÄkoliv může naznaÄit
možné
+odpovÄdi. Jediná možnost posuzovánà je prozkoumat, kdo má prospÄch a
kdo je
+poÅ¡kozen uznánÃm vlastnÃků softwaru; proÄ a jak moc. Jinými slovy, mÄli
+bychom provést analýzu nákladů a pÅÃnosů ve prospÄch spoleÄnosti jako
celku,
+s pÅihlédnutÃm na osobnà svobodu stejnÄ jako na produkci materiálnÃch
+statků.</p>
+<p>
+ V tomto Älánku popÃÅ¡i úÄinek existence vlastnÃků software a
ukážu, že
+následky jsou Å¡kodlivé. Můj závÄr bude, že programátoÅi majÃ
povinnost
+podnÄcovat ostatnà ke sdÃlenÃ, redistribuci, studovánà a vylepÅ¡ovánÃ
+softwaru, který pÃÅ¡eme. Jinými slovy, majà právo psát <a
+href="/philosophy/free-sw.html">âsvobodnýâ software</a>. <a
+href="#f1">(1)</a></p>
+
+<h3 id="owner-justification">Jak vlastnÃci ospravedlÅujà svou sÃlu</h3>
+<p>
+ Ti, kdo majà užitek ze souÄasného systému, ve kterém jsou programy
majetkem,
+nabÃzejà dva argumenty na podporu svých požadavků vlastnit programy:
citový
+a ekonomický argument.</p>
+<p>
+ Citový argument vypadá takto: âVložil jsem svůj pot, své srdce, svou
duši do
+tohoto programu. Vycházà ze <em>mne</em>, je <em>můj</em>!â</p>
+<p>
+ Tento argument nepotÅebuje vážnÄjÅ¡Ãho vyvracenÃ. Pocit vazby je
jediný,
+který si mohou programátoÅi pÄstovat když jim to vyhovuje; nenà to
+nevyhnutelné. Uvažme, napÅÃklad, jak ochotnÄ stejnà programátoÅi
obvykle
+pÅevedou vÅ¡echna práva velké korporaci výmÄnou za mzdu; citová vazba
záhadnÄ
+zmizÃ. Naproti tomu vezmÄme velké umÄlce a ÅemeslnÃky stÅedovÄku,
kteÅÃ se
+pod svá dÃla vůbec nepodepisovali. Pro nÄ nebylo jméno umÄlce
důležité. Na
+Äem záleželo, byla odvedená práce â a cÃl kterému mÄla sloužit.
Tento pohled
+pÅevládal stovky let.</p>
+<p>
+ Ekonomický argument vypadá takto: âChci zbohatnout (obvykle zkreslenÄ
+popsáno jako âzajistit živobytÃâ), a jestli mi nedovolÃte zbohatnout
+programovánÃm, pak nebudu programovat. VÅ¡ichni ostatnà jsou jako já,
takže
+nebude nikdo nikdy programovat a potom nebudete mÃt vůbec žádné
programy!â
+Tato výhrůžka se obvykle prezentuje jako moudrá rada.</p>
+<p>
+ PozdÄji vysvÄtlÃm, proÄ je tato výhrůžka âblafemâ. Nejprve se
chci zamÄÅit
+na fakt, který je viditelnÄjÅ¡Ã, pokud argument zformulujeme jinak.</p>
+<p>
+ Tato formulace zaÄÃná srovnánÃm spoleÄenské užiteÄnosti
proprietárnÃho
+programu a následků neexistence programů, a poté dospÃvá k poznatku, že
+vývoj proprietárnÃho softwaru je, obecnÄ vzato, pÅÃnosný a mÄl by být
+podporován. Klam je zde v porovnávánà pouze dvou východisek â
proprietárnÃ
+software oproti žádnému software â a pÅedstÃránÃ, že zde nejsou jiné
+možnosti.</p>
+<p>
+ V systému intelektuálnÃho vlastnictvÃ, je vývoj software obvykle
spojen s
+existencà vlastnÃka, který kontroluje jeho použitÃ. Pokud platà tento
+pÄedpoklad, musÃme si vybrat mezi proprietárnÃm software a žádným
+software. AvÅ¡ak toto spojenà nenà neodmyslitelné Äi nevyhnutelné; je to
+následek specifických sociálnÄ-právnÃch politických rozhodnutÃ. MÄli
bychom
+se spÃÅ¡e ptát: âmÃt Äi nemÃt vlastnÃky?â Formulovat otázku jako
volbu mezi
+proprietárnÃm softwarem a žádným software je Å¡patný start.</p>
+
+<h3 id="against-having-owners">Argument proti existenci vlastnÃků</h3>
+<p>
+ Vyvstává otázka: âMÄl by být vývoj software spojen s existencÃ
vlastnÃků
+omezujÃcÃch jeho použitÃ?â</p>
+<p>
+ Abychom se mohli rozhodnout, musÃme <em>nezávisle</em> posoudit následky
+obou tÄchto aktivit pro spoleÄnost: následeky vývoje software (nehledÄ na
+podmÃnky jeho distribuce), a následky omezenà jeho použità (v pÅÃpadÄ,
že
+byl již software vyvinut). Jestliže jedna z tÄchto aktivit je prospÄÅ¡ná
a ta
+druhá je Å¡kodlivá, udÄlali bychom lépe jejich separovánÃm a bylo by
lepÅ¡Ã
+provádÄt jen tu prospÄÅ¡nou.</p>
+<p>
+ JeÅ¡tÄ jinak ÅeÄeno, jestliže je omezenà distribuce již vyvinutého
software
+Å¡kodlivé pro celou spoleÄnost, pak eticky smýšlejÃcà vývojáŠtuto
možnost
+odmÃtne.</p>
+<p>
+ K urÄenà úÄinku omezenà sdÃlenà potÅebujeme porovnat hodnotu, kterou
+spoleÄnosti dává omezený program (napÅ. proprietárnÃ), s hodnotou
programu,
+dostupného každému. To znamená porovnat dva možné svÄty.</p>
+<p>
+ Tato analýza také vynášà na svÄtlo jednoduchý protiargument
âprospÄch
+bližnÃho z kopie programu jemu nebo jà dané je vymazán Å¡kodou uÄinÄnou
+vlastnÃkovi.â Tento protiargument pÅedpokládá, že Å¡koda a užitek majÃ
+stejnou hodnotu. Tato analýza zahrnuje porovnánà tÄchto hodnot a ukazuje,
že
+pÅÃnos je mnohem vÄtÅ¡Ã.</p>
+<p>
+ K objasnÄnà použijme tento argument v jiné oblasti: stavbÄ silnic.</p>
+<p>
+ Bylo by možné financovat stavbu všech cest mýtným. To by vyžadovalo
budku na
+výbÄr mýtného na rohu každé ulice. Takovýto systém by poskytoval velký
+stimul pro vylepÅ¡ovánà cest a nutil vÅ¡echny ÅidiÄe za takové cesty
+platit. AvÅ¡ak budka na výbÄr mýtného je umÄlá pÅekážka hladké
jÃzdy. UmÄlá,
+protože to nenà důsledek toho, jak cesty nebo auta fungujÃ.</p>
+<p>
+ PorovnánÃm bezplatných cest a placených cest dle jejich užiteÄnosti
+zjistÃme, že (vÅ¡e ostatnà je stejné) výstavba cest bez poplatků je
levnÄjÅ¡Ã,
+provoz je levnÄjÅ¡Ã, bezpeÄnÄjÅ¡Ã, a jsou vhodnÄjÅ¡Ã. <a
href="#f2">(2)</a> V
+chudé zemi mohou poplatky znepÅÃstupnit cesty mnoha obÄanům. Cesty bez bez
+budek pro výbÄr mýtného tak nabÃzejà spoleÄnosti vÃce užitku pÅi
menÅ¡Ãch
+nákladech; jsou pro spoleÄnost výhodnÄjÅ¡Ã. TudÞ by mÄla spoleÄnost
zvolit
+jiný způsob financovánà cest, než pomocà výbÄru mýtného. Každý by
mÄl mÃt
+právo svobodnÄ a bez poplatků použÃvat cesty, které byly již jednou
+postaveny.</p>
+<p>
+ Když toto obhájci výbÄru mýtného pÅedkládajà jako <em>pouhý</em>
způsob
+vybÃránà penÄz, zkreslujà realitu. VýbÄr poplatků zvyÅ¡uje kapitál,
ale
+stejnÄ tak dobÅe způsobuje i nÄco jiného: ve výsledku znehodnocuje
+cestu. Takto omezovaná cesta nenà tak dobrá jako bezplatná cesta:
pÅijmutÃ
+vÃce (a technicky vyspÄlejÅ¡Ãch) cest nenà vylepÅ¡enÃ, pokud to znamená
zámÄnu
+volných cest za omezené cesty.</p>
+<p>
+ Výstavba bezplatných cest samozÅejmÄ stojà penÃze, které musÃ
veÅejnost
+nÄjak zaplatit. AvÅ¡ak to neznamená nevyhnutelnÄ, že bychom museli omezovat
+silnice budkami na výbÄr mýtného. My, kdož stejnÄ musÃme platit,
zÃskáme za
+své penÃze vÃce, když za nÄ poÅÃdÃme volnou cestu.</p>
+<p>
+ NesnažÃm se ÅÃci, že cesty s budkami pro výbÄr mýtného jsou
horšà než žádné
+cesty. To by byla pravda, kdyby byly polatky tak velké, že to bylo pro
+potenciálnà uživatele cesty neakceptovatelné â ale je nepravdÄpodobné,
že by
+spoleÄnost vybÃrajÃcà poplatky zvolila takovou politiku. Dokud vÅ¡ak
placené
+cesty způsobujà nazanedbatelné Å¡kody a obtÞe, je lepÅ¡Ã organizovat
výbÄr
+penÄz nÄjakou jednoduÅ¡Å¡Ã cestou.</p>
+<p>
+ Použiji nynà stejného argumentu pro vývoj software a ukážu, že
existence
+âmýtnéhoâ za užiteÄný software stojà spoleÄnost mnoho: zvyÅ¡uje to
náklady
+potÅebné na výrobu takového software a na distribuci. Takové programy pak
+jsou ménÄ vhodné a výkonné. Budu tedy pokraÄovat tÃm, že výroba
programů by
+mÄla být podporována nÄjakým jiným způsobem. Poté pokroÄÃm k
vysvÄtlenÃ
+jiných metod podpory a financovánà vývoje software.</p>
+
+<h4 id="harm-done">Å kody způsobené svazovánÃm softwarem</h4>
+<p>
+ Uvažujme pro tuto chvÃli, že program byl vyvinut a jakékoliv potÅebné
platby
+za jeho vývoj byly splaceny; nynà si spoleÄnost musà vybrat mezi
uÄinÄnÃm
+programu proprietárnÃm, nebo povolenÃm jeho svobodného užÃvánà a
+sdÃlenÃ. PÅedpokládejme, že existence programu a jeho dostupnost je
+žádoucÃ. <a href="#f3">(3)</a></p>
+<p>
+ Omezenà distribuce a modifikace programu nemůže jeho použità usnadnit,
může
+pouze pÅekážet. Takže úÄinek může být pouze negativnÃ. Ale jak moc?
A jakým
+způsobem?</p>
+<p>
+ Takové blokovánà způsobuje tÅi druhy materiálnà škody:</p>
+
+<ul>
+<li>Program použÃvá ménÄ lidÃ.</li>
+
+<li>Nikdo z uživatelů nemůže program pÅizpůsobit svým potÅebám nebo
opravit.</li>
+
+<li>Ostatnà vývojáÅi se nemohou z programu uÄit, nebo na nÄm založit
svoji novou
+práci.</li>
+</ul>
+
+<p>
+ Každou úroveŠmateriálnà škody provázà také škoda
psycho-sociálnÃ. Poukazuji
+tÃm na úÄinek, který majà lidská rozhodnutà na jejich následujÃcÃ
pocity,
+postoje a náchylnosti. Tyto zmÄny v lidském způsobu myÅ¡lenà budou mÃt
+pozdÄjÅ¡Ã vliv na jejich vztah s jejich bližnÃmi, a mohou mÃt materiálnÃ
+následky.</p>
+<p>
+ Tyto tÅi úrovnÄ materiálnÃch Å¡kod plýtvajà Äástà hodnoty, kterou
může
+program pÅinést, ale nemohou ji zredukovat na nulu. Jestliže promarnÃ
+vÄtÅ¡inu z hodnoty programu, pak napsánà programu poÅ¡kodà spoleÄnost
nanejvýš
+s takovou intenzitou, jakou jsme vÄnovali do jeho vytvoÅenÃ. (v takovém
+pÅÃpadÄ bude program sice perfektnÄ bezcenný, ale nikoho nepoÅ¡kodà â
+pozn. korek.) Každý program, který se úspÄÅ¡nÄ prodává, musÃ
samozÅejmÄ
+pÅinášet nÄjaký materiálnà užitek.</p>
+<p>
+ AvÅ¡ak s pÅihlédnutÃm k průvodnÃm psycho-sociálnÃm Å¡kodám zde
nenà žádná
+hranice, kolik Å¡kody může vývoj proprietárnÃho software způsobit.</p>
+
+<h4 id="obstructing-use">Blokovánà použÃvánà programů</h4>
+<p>
+ Prvnà úroveŠpoškozovánà bránà samotnému použità programu.
VytvoÅenà kopie
+programu má témÄÅ nulové náklady (a můžete si zaplatit tyto náklady
tÃm, že
+udÄláte práci sami), takže na volném trhu by mÄl témÄÅ nulovou
+cenu. LicenÄnà polatek je významná pÅekážka použÃvánà programu.
Je-li nÄjaký
+vysoce užiteÄný program proprietárnÃ, bude ho použÃvat daleko ménÄ
lidÃ.</p>
+<p>
+ Je snadné ukázat, že celkový pÅÃspÄvek programu pro spoleÄnost je
snÞen
+tÃm, že mu pÅiÅadÃme vlastnÃka. Každý potenciálnà uživatel programu,
+konfrontovaný s nutnostà zaplatit za jeho použitÃ, může zvolit
zaplacenÃ,
+nebo se může použità programu vzdát. Když uživatel zvolà platbu, pak
je to
+celkovÄ nulový pÅesun bohatstvà mezi dvÄma stranami. Ale pokaždé, když
se
+nÄkdo vzdá použità programu, tuto osobu to poÅ¡kodÃ, aniž by mÄl nÄkdo
jiný
+užitek. SouÄet záporných ÄÃsel a nul musà být záporný.</p>
+<p>
+ Toto však nezmenšà množstvà práce vynaložené na <em>vývoj</em>
+programu. Výsledkem je snÞenà úÄinnosti celého procesu v v pÅepoÄtu
na
+jednu hodinu práce vývojáÅe.</p>
+<p>
+ Toto odrážà rozhodujÃcà rozdÃl mezi kopÃrovánÃm programů a aut,
židlÃ, nebo
+sendviÄů. Mimo vÄdeckou fikci neexistuje žádný kopÃrovacà stroj na
hmotné
+objekty, ale je lehké kopÃrovat programy. Kdokoliv může velmi jednoduÅ¡e
+vytvoÅit tolik kopiÃ, kolik je potÅeba. To nenà možné u hmotných
objektů,
+protože platà zákon zachovánà hmoty: každá nová kopie musà být
vytvoÅena
+stejným způsobem a se stejnou spotÅebou surovin, jako ta prvnÃ.</p>
+<p>
+ U hmotných vÄcà omezenà na jejich použità dává smysl, protože
ménÄ koupených
+vÄcà znamená ménÄ surovin a práce potÅebné k jejich vytvoÅenÃ. Je
pravda, že
+jsou u nich obvykle také poÄáteÄnà náklady, náklady na vývoj, které
jsou
+rozloženy pÅes celý průbÄh výroby. Ale dokud jsou kritické náklady
produkce
+nÄkde jinde, rozloženà nákladů na vývoj nezpůsobà kvalitativnÃ
rozdÃl. A
+nevyžaduje to omezenà svobody bÄžných uživatelů.</p>
+<p>
+ AvÅ¡ak uloženà ceny za nÄco, co by jinak bylo bezplatné, je
kvalitativnÃ
+zmÄna. Centrálnà uvalenà ceny na distribuci softwaru se stává silnou
+pÅekážkou.</p>
+<p>
+ A co vÃc, centrálnà produkce, jak je nynà praktikována, je neúÄinná
dokonce
+i jako prostÅedek doruÄovánà kopià software. Tento systém zahrnuje
uzavÃránÃ
+fyzických disků nebo pásek do nadbyteÄných balÃků, pÅepravovánÃ
jejich
+velkého množstvà po svÄtÄ, a jejich uskladÅovánà pro prodej. Tyto
náklady
+jsou prezentovány jako výdaje na obchodovánÃ; ve skuteÄnosti je to Äást
+ztrát způsobených existencà vlastnÃků.</p>
+
+<h4 id="damaging-social-cohesion">Poškozovánà sociálnà soudržnosti</h4>
+<p>
+ PÅedpokládejme, že vy i váš bližnà shledáte užiteÄným nÄjaký
+program. Vzhledem k etice vůÄi vaÅ¡emu bližnÃmu by jste mÄli cÃtit, že
pokud
+se zachováte správnÄ, budete ho moci použÃvat oba. Povolenà k
použÃvánÃ
+programu pouze jednÃm z vás a potlaÄenÃm toho druhého, rozdÄlujuje
+spoleÄnost. Ani vy, ani váš bližnÃ, byste si nemÄli myslet, že toto je
+normálnà a akceptovatelné.</p>
+<p>
+ Podepsánà typické smlouvy o akceptovánà softwarové licence znamená
zradu
+vaÅ¡eho bližnÃho: âSlibuji odepÅÃt bližnÃmu tento program, abych mohl
zÃskat
+vlastnà kopii.â Lidé, kteÅà dÄlajà taková rozhodnutÃ, cÃtÃ
vnitÅnÃ
+psychologický tlak ospravedlnit se â snÞenÃm důležitosti pomoci
bližnÃmu â
+tak utrpà veÅejný duch. Toto je psychologické poÅ¡kozenà spojené s
hmotným
+poÅ¡kozenÃm způsobeným odrazenÃm od použità programu.</p>
+<p>
+ Mnoho uživatelů podvÄdomÄ rozpozná Å¡patnost odmÃtnutà sdÃlenÃ, a
tak se
+rozhodnou ignorovat licence a zákony, a programy pÅesto sdÃlejÃ. Ale Äasto
+se tÃmto konánÃm cÃtà vinni. VÄdÃ, že musà poruÅ¡it zákon, aby byli
dobrými
+bližnÃmi, ale poÅád si považujà autoritu zákona, a usuzujÃ, že být
dobrým
+bližnÃm (kterým jsou) je nemravné Äi hanebné. Toto je také druh
+psychosociálnÃch Å¡kod, ale můžeme jim uniknout rozhodnutÃm, že takovéto
+licence a zákony nemajà žádnou morálnà moc.</p>
+<p>
+ ProgramátoÅi také utrpà psychosociálnà škody pokud si uvÄdomÃ, že
mnoha
+uživatelům nebude dovoleno použÃvat jejich práci. Toto vede k postoji
+cynismu Äi odmÃtánÃ. Programátor může s nadÅ¡enÃm popisovat práci,
kterou
+shledává technicky vzruÅ¡ujÃcÃ, ale poté, když je dotázán âBude mi
povoleno
+to použÃvat?â, povadne mu tváŠa pÅizná, že odpovÄÄ je âneâ.
Aby se vyhnul
+pocitu odrazenÃ, buÄ vÄtÅ¡inou tento fakt ignoruje, nebo pÅijme cynický
+postoj navržený k minimalizaci jeho osobnà důležitosti. [tÃm se zÅejmÄ
myslÃ
+postoj: âStejnÄ s tÃm nemohu nic dÄlat.â â pozn. korek.]</p>
+<p>
+ Od Reaganovy éry nenà nejvÄtÅ¡Ãm nedostatkem ve Spojených Státech
technická
+inovace, ale spÃÅ¡e neochota pracovat spoleÄnÄ pro dobro veÅejnosti.</p>
+
+<h4 id="custom-adaptation">Zamezenà uživatelských pÅizpůsobenÃ
programů</h4>
+<p>
+ Druhou úrovnà materiálnà škody je neschopnost upravovat
+programy. Jednoduchost modifikacà softwaru je jednou z jeho velkých výhod
+pÅed starÅ¡Ãmi technologiemi. Ale vÄtÅ¡inu komerÄnÄ dostupného softwaru
+nemůžeme modifikovat, dokonce ani poté, co si ho koupÃme. Můžete ho
vzÃt,
+nebo nechat být, jako Äernou skÅÃÅku â to je vÅ¡e.</p>
+<p>
+ Spustitelný program se skládá ze série ÄÃsel, jejichž význam je
+utajen. Nikdo, dokonce ani dobrý programátor, nemůže jednoduÅ¡e zmÄnit
ÄÃsla
+tak, aby program dÄlal nÄco jiného.</p>
+<p>
+ ProgramátoÅi normálnÄ pracujà se âzdrojovým kódemâ programu,
který je psán v
+programovacÃm jazyce jako Fortran nebo C. PoužÃvá názvy pro pojmenovánÃ
+použitých dat a Äástà programu, a reprezentuje operace, symboly jako '+'
pro
+sÄÃtánà a '-' pro odeÄÃtánÃ. Je urÄen, aby pomohl programátorům
ÄÃst a mÄnit
+programy. Zde je pÅÃklad; program na výpoÄet vzdálenosti mezi dvÄma body
v
+rovinÄ:</p>
+
+<pre>
float
distance (p0, p1)
struct point p0, p1;
@@ -394,643 +314,569 @@
float ydist = p1.y - p0.y;
return sqrt (xdist * xdist + ydist * ydist);
}
-</PRE>
-
- Zde je stejný program ve spustitelné podobì, na poèítaèi, který
-normálnì pou¾ívám:
-<P>
+</pre>
+<p>
+ Zde je stejný program ve spustitelné podobÄ, na poÄÃtaÄi, který
normálnÄ
+použÃvám:
+</p>
-<PRE>
+<pre>
1314258944 -232267772 -231844864 1634862
1411907592 -231844736 2159150 1420296208
-234880989 -234879837 -234879966 -232295424
1644167167 -3214848 1090581031 1962942495
572518958 -803143692 1314803317
-</PRE>
-<P>
+</pre>
- Zdrojový kód je u¾iteèný (alespoò potenciálnì) v¹em u¾ivatelùm programu.
-Ale vìt¹inì u¾ivatelù není dovoleno získat kopii zdrojového kódu. Zpravidla
-je zdrojový kód proprietárního programu tajemstvím vlastníka, aby se z nìj
-nemohl nikdo jiný nic nauèit. U¾ivatelé obdr¾í pouze soubory
-nesrozumitelných èísel, která poèítaè zpracuje. To znamená, ¾e program mù¾e
-modifikovat pouze jeho vlastník.
-<P>
-
- Pøítelkynì mi jednou øekla o své práci jako programátor v bance, kdy asi
¹est
-mìsícù psala program podobný jinému komerènì dostupnému. Vìøila, ¾e
-kdyby získala zdrojový kód tohoto komerènì dostupného programu, mohla by ho
-jednodu¹e upravit pro jejich potøeby. Banka byla ochotna za nìj zaplatit,
-ale nemohla -- zdrojový kód byl tajemství. A tak musela strávit
-¹est mìsícù prací, prací která se zapoèetla do hrubého národního produktu, ale
-která byla ve skuteènosti plýtváním.
-<P>
-
- Laboratoø Umìlé Inteligence (laboratoø UI) na MIT dostala kolem roku 1977
-jako dárek grafickou tiskárnu od Xeroxu. Byla obsluhována svobodným softwarem,
-ke kterému jsme pøidali mnoho pro nás výhodných vlastností. Napøíklad
-aby software
-upozornil u¾ivatele bezprostøednì po dokonèení tisku. Kdykoliv by mìla tiskárna
-problémy, jako zmaèkaný papír nebo nedostatek papíru, software by okam¾itì
-upozornil v¹echny u¾ivatele, kteøí by mìli ve frontì nìjakou tiskovou úlohu.
-[Pokud zadáte pøíkaz k tisku a nìkdo jiný právì nìco tiskne, va¹e úloha
-je prostì zaøazena do fronty a èeká, a¾ na ni pøijde øada. V dobách, kdy
-byla tiskárna spoleèná pro mnoho lidí z laboratoøe, jste èasto byli
-a¾ nìkolikátí na poøadníku a tiskárna se mohla zaseknout klidnì
-je¹tì pøedtím ne¾ vùbec zaèala zpracovávat va¹i úlohu -- pozn. korek.]
-Tyto vlastnosti napomáhaly hladké práci.
-<P>
-
- Pozdìji dal Xerox laboratoøi UI novìj¹í, rychlej¹í tiskárnu, jednu z
-prvních laserových tiskáren. Byla øízena proprietárním softwarem, bì¾ícím
-na separátním vyhrazeném poèítaèi, tak¾e jsme nemohli pøidat na¹e
-oblíbená vylep¹ení. Mohli bychom zaøídit zaslání upozornìní, kdy¾ byla
-tisková úloha poslána vyhrazenému poèítaèi, ale ne kdy¾ byla skuteènì ti¹tìna
-(a prodleva byla obvykle znaèná). Nebyl zde zpùsob, jak zjistit, kdy byla
-úloha skuteènì vyti¹tìna; mohli jste pouze hádat. A nikdo nebyl informován,
-kdy¾ se zaseknul papír, tak¾e tiskárna èasto tøeba stála hodinu bez nápravy.
-<P>
-
- Systémoví programátoøi byli schopní napravit takové problémy, pravdìpodobnì
-stejnì schopní jako pùvodní autoøi programu. Xerox se ale o na¹e
-problémy nezajímal a zamezil nám v jejich nápravì, tak¾e jsme byli donuceni
-problémy akceptovat. Nikdy nebyly opravdu vyøe¹eny.
-<P>
-
- Vìt¹ina dobrých programátorù má zku¹enosti s takovou frustrací. Banka si
-mù¾e dovolit øe¹it problém napsáním nového programu od nuly, ale typický
-u¾ivatel, nezále¾í na tom jak dovedný, se mù¾e jen vzdát.
-<P>
-
- Taková rezignace zpùsobuje psychosociální ¹kody -- ¹kody ducha sebedùvìry.
-Je
-demoralizující ¾ít v domì, který si nemù¾ete upravit tak, aby vyhovoval
-va¹im potøebám. To vede k rezignaci a ztrátì odvahy, co¾ mù¾e roz¹íøit
-svou pùsobnost i do jiných aspektù ¾ivota. Lidé, kteøí se takto cítí,
-jsou ne¹»astní a neodvádìjí dobrou práci.
-<P>
-
- Pøedstavte si, jaké by to bylo, kdyby byly ¹íøeny recepty na stejném
-podkladì, jako software. Mù¾ete øíct, ,,Jak zmìním ten recept,
-abych odstranil sùl?'' A velký ¹éfkuchaø by odpovìdìl, ,,Jak si troufá¹
-urazit mùj recept, dítì mé mysli a chuti, tím ¾e s ním zkusí¹ zamíchat?
-Nemá¹ právo mìnit mùj recept, aby byl lep¹í!''
-<P>
-
- ,,Ale mùj doktor øíká, a» nejím sùl! Co mám dìlat? Odebere¹ kvùli mì sùl?''
-<P>
-
- ,,Bude mi potì¹ením to udìlat; mùj poplatek je pouze 50 000 $.'' Pokud má
-vlastník monopol na zmìny, poplatky bývají obrovské. ,,Av¹ak nyní nemám
-èas. Jsem zamìstnán úkolem navrhnout nový recept na lodní suchary pro
-Námoønictvo. Mohl bych se k tomu dostat tak za dva roky.''
-<P>
-
-<H4>Blokování vývoje softwaru</H4>
-<P>
-
- Tøetí úroveò materiálních ¹kod ovlivòuje vývoj softwaru. Tento vývoj
-byl obvykle evoluèní proces, kde èlovìk vzal existující program
-a pøepsal jeho èásti kvùli nìjaké nové vlastnosti, a poté jiný
-èlovìk pøepsal dal¹í èásti, aby pøidal jiné vlastnosti; v nìkterých
-pøípadech toto pokraèovalo po období a¾ dvaceti let. Mezitím byly èásti
-programu ,,kanibalizovány'' a pøetvoøeny základy jiných programù.
-<P>
-
- Existence vlastníkù zabraòuje takovémuto druhu vývoje. V takovém
-systému je nutné zaèít s vývojem programu od nuly.
-Také to zabraòuje novým profesionálùm
-studovat existující programy, aby se pouèili z u¾iteèných technik, nebo dokonce
-toho, jak mohou být strukturovány velké programy.
-[Velkým problémem nováèkù v programování je pøi vstupu do reálného
-svìta právì fakt, ¾e sice skvìle ovládají syntaxi, algoritmizaci,
-mo¾ná ¾e teoreticky i návrh struktury, ale ve skuteènosti nikdy nevidìli
-design opravdu velkých projektù, na nich¾ chtì nechtì budou asi muset
-pracovat. Na ¹kole nikdy nebudou tvoøit tak komplexní projekt
-a pokud nemají pøístup ke zdrojovým kódùm projektù ji¾ existujících,
-nemají témìø ¾ádnou ¹anci se s designem tak velkých projektù seznámit.
--- pozn. korek.]
-<P>
-
- Vlastníci rovnì¾ zabraòují výuce. Potkal jsem bystré studenty poèítaèù,
-kteøí nikdy nevidìli zdrojový kód velkého programu. Mohou být dobøí
-pøi psaní malých programù, ale nikdy se nemohou zaèít uèit odli¹ným
-dovednostem psaní velkých programù, pokud neuvidí, jak to udìlali jiní.
-<P>
-
- Na jakémkoliv intelektuálním poli èlovìk dosáhnout vý¹ie tak,
-¾e si stoupne na ramena jiných. Ale toto ji¾ vìt¹inou není na
-softwarovém poli mo¾né -- mù¾ete pouze stanout na ramenech
-ostatních lidí <em>ve va¹í firmì</em>.
-<P>
-
- S tímto spojené psychosociální ¹kody mají vliv na vìdeckou spolupráci,
-která byla obvykle tak silná, ¾e vìdci spolupracovali dokonce i kdy¾ jejich
-zemì byly ve válce. V tomto duchu napø. opustili japon¹tí oceánografové svou
-laboratoø na ostrovì v Pacifiku, poté co peèlivì zakonzervovali svou práci pro
-pøicházející námoøníky z USA a zanechali jim zprávu s prosbou, a»
-s výsledky jejich práce dobøe nalo¾í.
-<P>
-
- Konflikty kvùli zisku znièily i to, co mezinárodní konflikty u¹etøily.
-V dne¹ní dobì vìdci v mnoha oblastech vìdy nepublikují ve svých dokumentech
-dost na to,
-aby byl nìkdo schopen jejich experimenty zopakovat. Publikují pouze dost na to,
-aby dovolili ètenáøùm podivovat se, jak mnoho dokázali udìlat. Toto je jistì
-pravda v poèítaèové vìdì, kde jsou zdrojové kódy vydaných programù obvykle
-tajné.
-<P>
-
-<H4>Nezále¾í na tom, jak je sdílení omezováno</H4>
-<P>
-
- Diskutoval jsem následky bránìní lidem v kopírování, modifikování a tvorbì
-programù. Neupøesnil jsem ale, jak je toto bránìní provádìno, proto¾e to nemá
-¾ádný vliv na výsledek. Zda je to provádìno ochranou proti kopírování, nebo
-copyrightem, nebo licencemi, nebo ¹ifrováním, nebo ROM kartami, nebo
-hardwarovými sériovými èísly, je-li to <em>úspì¹né</em> bránìní v pou¾ívání,
-pak to ¹kodí.
-<P>
-
- U¾ivatelé pova¾ují nìkteré z tìchto metod za ménì pøíjemné, ne¾
-ostatní. Podotýkám, ¾e nejvíce nenávidìné metody jsou ty, které dosáhnou
-svého cíle.
-<P>
-
-<H4>Software by mìl být svobodný</H4>
-<P>
-
- Ukázal jsem, jakou je vlastnictví programu (moc omezit jeho zmìny èi
-kopírování) pøeká¾kou. Jeho negativní úèinky jsou roz¹íøené a
-dùle¾ité. Z toho vyplývá, ¾e spoleènost by nemìla mít vlastníky
-programù.
-<P>
-
- Mù¾eme tomu porozumìt také tak, ¾e spoleènost potøebuje svobodný
-software, a proprietární software je jen jeho chabou náhra¾kou. Podporování
-náhra¾ky není racionální zpùsob, jak dosáhnou toho, co potøebujeme.
-<P>
-
- Václav Havel nám radil: ,,Pracujte pro nìco proto, ¾e je to dobré, ne jen
-proto, ¾e to má vyhlídku na úspìch.'' Pro obchod jako takový s jeho
-specifickými cíli je proprietární software zøejmì výhodný, ale není
-výhodný pro spoleènost.
-<P>
-
-<H3>Proè budou lidé vyvíjet software</H3>
-<P>
-
- Jestli¾e eliminujeme intelektuální vlastnictví jako prostøedek
-k podpoøe lidí k vývoji softwaru, zpoèátku bude vyvíjeno ménì softwaru,
-ale tento software bude u¾iteènìj¹í. Není jasné, ¾e celková spokojenost
-u¾ivatelù bude men¹í; ale jestli bude, nebo budeme-li si pøát jakkoliv ji
-zvý¹it, jsou zde jiné zpùsoby podpory vývoje, tak jako jsou zde i jiné
-zpùsoby na shánìní pìnìz pro silnice ne¾ vybírání mítného. Pøedtím
-ne¾ ale budu mluvit o tom, jak to mù¾e být provedeno, chtìl bych polo¾it
-otázku, kolik umìlé podpory je opravdu potøeba.
-<P>
-
-<H4>Programování je zábava</H4>
-<P>
-
- Existují obory práce, do kterých vstoupí málokdo jinak ne¾ kvùli penìzùm,
-napøíklad stavba silnic. Jsou zde jiné oblasti studium a umìní, ve kterých
-je malá ¹ance zbohatnout, ale do kterých lidé vstupují z nad¹ení nebo jejich
-znatelnou hodnotu pro spoleènost. Pøíklady zahrnují matematickou logiku,
-klasickou hudbu a archeologii; a politické organizování mezi pracujícími lidmi.
-Lidé soutì¾í o pár dostupných presti¾ních pozic,
-z nich¾ ¾ádná není financována pøíli¹ dobøe. Mohou si dokonce i platit za
-mo¾nost pracovat v dané oblasti, pokud si to mohou dovolit.
-<P>
-
- Taková oblast se mù¾e pøes noc zmìnit, jestli¾e zaène nabízet mo¾nost
-zbohatnutí. Kdy¾ jeden pracovník zbohatne, ostatní po¾adují stejnou
-pøíle¾itost. Brzy mohou v¹ichni po¾adovat velké sumy penìz za práci, kterou
-pøedtím dìlali pro radost. Kdy¾ pøejde pár let, v¹ichni spojení s touto
-oblastí se budou vysmívat my¹lence, ¾e by práce v oblasti mohla být udìlána
-bez velkých finanèních výnosù. Budou radit sociálním plánovaèùm, aby zajistili
-mo¾nost tìchto výnosù naøízením speciálních privilegií, mocí a monopoly, jak
-jen je to potøebné.
-<P>
-
- Tato zmìna se stala v oblasti poèítaèového programování v uplynulé
-dekádì. Pøed patnácti lety zde byly èlánky o ,,oddanosti poèítaèùm'':
-u¾ivatelé s nimi byli ,,spøa¾eni'' a mìli sto dolarù týdnì. Obecnì se to
-bralo tak, ¾e lidé èasto milovali programování natolik, aby kvùli tomu
-rozbili svá man¾elství. Dnes se to bere tak, ¾e nikdo by neprogramoval
-za nic jiného, ne¾ za vysoký plat. Lidé zapomìli, co vìdìli pøed
-patnácti lety.
-<P>
-
- I kdy¾ je pravda, ¾e v daném èase bude v jistém odvìtví vìt¹ina lidí
-pracovat jen za vysoké mzdy, nemusí to tak zùstat. Dynamika zmìn se mù¾e
-obrátit, pokud k tomu spoleènost dá popud. Pokud odstraníme mo¾nost
-velkého zbohatnutí, pak po chvíli, kdy lidé pøizpùsobí své postoje, budou
-jednou opìt dychtit pracovat v dané oblasti pro radost z vykonané práce.
-<P>
-
- Otázka, ,,Jak mù¾eme platit programátory?'', se stane jednodu¹¹í otázkou,
-kdy¾ si uvìdomíme, ¾e není dùvod platit jim jmìní. Opatøit jim ¾ivobytí
-je o mnoho jednodu¹¹í.
-<P>
-
-<H4>Financování svobodného software</H4>
-<P>
-
- Instituce, které platí programátory, nemusí být softwarové domy.
-Existuje ji¾ mnoho jiných institucí, které to mohou dìlat.
-<P>
-
- Výrobci hardwaru shledali podstatným podporovat softwarový vývoj, i kdy¾
-nemohou kontrolovat pou¾ití softwaru. V roce 1970 bylo mnoho jejich softwaru
-volného, ponìvad¾ neuva¾ovali o jeho omezování. Jejich zvy¹ující se
-ochota spojit se v konsorcia dnes dokazuje jejich názor, ¾e vlastnictví
-softwaru pro nì není opravdu dùle¾ité.
-<P>
-
- Mnoho programátorských projektù vedou univerzity. Výsledky dnes èasto
-prodávají, ale v 70. letech to nedìlaly. Pochybujete o tom, zda by
-univerzity vyvíjely svobodný software, kdyby jej nemohly prodávat?
-Tyto projekty mohou být podporovány stejnými vládními kontrakty a granty,
-kterými je nyní podporován vývoj proprietárního software.
-<P>
-
- Dnes je pro univerzitní výzkumníky bì¾né dostat grant na vývoj systému,
-vyvinout ho takøka a¾ do konce, nazvat ho ,,ukonèeným'', a poté zalo¾it
-spoleènosti, kde projekt doopravdy dokonèí a udìlají ho pou¾itelným. Nìkdy
-vyhlásí nedokonèenou verzi ,,svobodnou''; jsou-li úplnì zka¾ení, dostanou místo
-toho z univerzity exkluzivní licenci. To není tajemství; je to otevøenì
-pøijímáno v¹emi, kterých se to týká. A pøece kdyby nebyli výzkumníci vystaveni
-poku¹ení dìlat takové vìci, stále by provádìli svùj výzkum.
-<P>
-
- Programátoøi pí¹ící svobodný software si mohou udìlat ¾ivobytí prodejem
-slu¾eb spojených se softwarem. Já jsem byl napø. najat, abych portoval
-<A HREF="/software/gcc/gcc.html">kompilátor GNU C</A> na nový hardware,
-a udìlal roz¹íøení u¾ivatelského rozhraní pro <A
HREF="/software/emacs/emacs.html">
-GNU Emacs</A>. (nabídnu tato vylep¹ení veøejnosti, jakmile budou hotová)
-Také vyuèuji a jsem za to placen.
-<P>
-
- Nejsem sám, kdo pracuje tímto zpùsobem; je zde nyní úspì¹ná,
-rozrùstající se, spoleènost, která jiný druh práce nepou¾ívá. Nìkolik dal¹ích
-spoleèností také poskytuje komerèní podporu svobodnému softwaru pro systém
-GNU. Toto je poèátek prùmyslu nezávislé podpory softwaru -- prùmyslu, který
-by se mohl docela rozrùst, pokud pøevládne svobodný software. Poskytuje
-u¾ivatelùm mo¾nost obecnì nedostupnou pro proprietární software, vyjma tìch
-velmi bohatých.
-<P>
-
- I nové instituce jako <A HREF="/fsf/fsf.cs.html">Nadace pro svobodný
-software</A> mohou financovat programátory. Vìt¹ina financí nadace
-pochází od u¾ivatelù kupujících pásky prostøednictvím po¹ty. Software na
-páskách je svobodný, co¾ znamená, ¾e ka¾dý u¾ivatel má svobodu k jeho
-kopírování nebo zmìnì, ale mnozí zaplatí za dodání kopií.
-(Pøipomínám, ¾e ,,svobodný software" odkazuje na svobodu, ne na cenu.)
-Nìkteøí u¾ivatelé, kteøí ji¾ mají nìjaké kopie, objednávají pásky jako zpùsob
-pøispívání. Cítí, ¾e si to zaslou¾íme. Nadace dostává
-znaèné dary i pøímo od výrobcù poèítaèù.
-<P>
-
- Nadace pro svobodný software je doboroèinná a z jejích pøíjmù
-se sna¾íme najmout tolik programátorù, kolik je mo¾né. Kdyby to bylo postaveno
-jako obchod, distribuce stejného svobodného software veøejnosti za stejný
-poplatek, tak by to jejímu zakladateli nyní poskytovalo velice dobré
-¾ivobytí.
-<P>
-
- Proto¾e je Nadace dobroèinná, programátoøi pro ni èasto pracují za
-polovinu toho, co by dostali nìkde jinde. Dìlají to, proto¾e jsme osvobozeni
-od byrokracie a proto¾e poci»ují zadostiuèinìní, kdy¾ ví, ¾e pou¾ívání jejich
-práce nebude blokováno. Vìt¹ina z nás to dìlá, proto¾e programování je
-zábava. Navíc pro nás dobrovolníci napsali mnoho u¾iteèných programù.
-(V poslední dobì se dokonce zaèali stávat
-dobrovolníky i tvùrci technických textù.)
-<P>
-
- Toto potvrzuje, ¾e programování se øadí mezi nejzajímavìj¹í oblasti ze
-v¹ech, spolu s hudbou a umìním. Nemusíme se bát, ¾e nikdo nebude chtít
-programovat.
-<P>
-
-<H4>Co dlu¾í u¾ivatelé vývojáøùm?</H4>
-<P>
-
- U¾ivatelé softwaru mají dobrý dùvod cítit morální závazek pøispívat
-na jeho podporu. Vývojáøi svobodného softwaru pøispívají aktivitám
-u¾ivatelù, a je jak spravedlivé, tak v dlouhodobém zájmu u¾ivatelù, dát
-jim finance, aby mohli v práci pokraèovat.
-<P>
-
- Toto se v¹ak netýká vývojáøù proprietárního software, proto¾e blokování
-si zaslou¾í spí¹e potrestání ne¾ odmìnu.
-<P>
-
- Máme tak paradox: vývojáø u¾iteèného softwaru je oprávnìn mít podporu
-u¾ivatelù, ale jakýkoliv pokus zvrátit tento morální závazek v po¾adavek,
-znièí základy pro onen závazek. Vývojáø si mù¾e buï zaslou¾it odmìnu, nebo
-ji po¾adovat, ale nikoliv oboje najednou.
-<P>
-
- Vìøím, ¾e etický vývojáø tváøí v tváø tomuto paradoxu musí konat tak, aby
-si odmìnu zaslou¾il, ale mìl by také naléhavì ¾ádat u¾ivatele o dobrovolné
-pøíspìvky. Nakonec se u¾ivatelé nauèí podporovat vývojáøe bez donucení,
-zrovna tak jak se nauèili podporovat veøejné rozhlasové a televizní stanice.
-<P>
-
-<H3>Jaká je produktivita softwaru?</H3>
-<P>
-
- Jestli¾e bude software svobodný, stále zde budou programátoøi,
-ale mo¾ná jich bude ménì. Bylo by to pro spoleènost ¹patné?
-<P>
-
- Ne nezbytnì. Rozvinuté zemì mají dnes ménì farmáøù, nì¾ v roce 1900,
-ale nemyslíme si, ¾e je to pro spoleènost ¹patné, proto¾e tìch nìkolik dodává
-spotøebidelùm více jídla, nì¾ dodávalo pøed sto lety tìch mnoho.
-Nazýváme to zvý¹enou produktivitou. Svobodný software by vy¾adoval mnohem
-ménì programátorù k uspokojení poptávky kvùli zvý¹ení produktivity
-software na v¹ech úrovních:
-<P>
-
-<UL>
-<LI> ©ir¹í mo¾né vyu¾ití ka¾dého vyvinutého programu.
-<P>
-
-<LI> Schopnost adaptovat existující programy pro potøeby zákazníkù
- místo opìtovného vývoje od nuly.
-<P>
-
-<LI> Lep¹í vzdìlání programátorù.
-<P>
-
-<LI> Eliminace duplicitního vývojáøského úsilí.
-</UL>
-<P>
-
-Ti, kdo mají námitky proti spolupráci, proto¾e by to vedlo k zamìstnání
-ménì programátorù, mají ve skuteènosti námitky proti zvý¹ení produktivity.
-Pøesto tito lidé obvykle zastávají roz¹íøený názor, ¾e softwarový prùmysl
-potøebuje zvý¹ení produktivity. Jak je to tedy?
-<P>
-
- ,,Softwarová produktivita'' mù¾e znamenat dvì odli¹né vìci: celkovou
-produktivitu celého softwarového vývoje, nebo produktivitu jednotlivých
-projektù. Celková produktivita je to, co by spoleènost rády zvý¹ila, a
-nejpøímìj¹í cesta k tomu vede pøes eliminaci umìlých pøeká¾ek spolupráce,
-které ji sni¾ují. Ale výzkumníci, kteøí studují oblast ,,softwarové
-produktivity'', se zamìøili pouze na druhý, omezený smysl termínu, kde
-zlep¹ení vy¾aduje slo¾ité technologické postupy.
-<P>
-
-<H3>Je soutì¾ení nevyhnutelné?</H3>
-<P>
-
- Je lidská soutì¾ivost v pøekonání svých rivalù ve spoleènosti nevyhnutelná?
-Snad ano. Ale soutì¾ samotná není ¹kodlivá; ¹kodlivá
-vìc je <em>boj</em>.
-<P>
-
- Existuje mnoho zpùsobù jak soutì¾it. Mù¾ete zkou¹et v¾dy uspìt,
-pøekonat co udìlali ostatní. Napøíklad za starých èasù zde
-bylo soutì¾ení mezi programátory wizardy -- soutì¾ení o to, kdo dokázal
-pøimìt poèítaè provádìt ty nejú¾asnìj¹í vìci, nebo kdo dokázal pro
-danou úlohu udìlat nejkrat¹í èi nejrychlej¹í program. Takový druh soutì¾e
-mù¾e prospìt ka¾dému, <em>pokud</em> je udr¾ován duch dobrého sportovního
-chování.
-<P>
-
- Konstruktivní soutì¾ení je postaèující k tomu, aby motivovalo
-lidi k velkému úsilí. Hrstka lidí napø. soutì¾í o to, kdo první nav¹tíví
-v¹echny zemì na
-svìtì; nìkteøí za tento pokus utratí celé jmìní, ale nepodlácejí kapitány lodí,
-aby nechali jejich soupeøe na pustých ostrovech. Jsou ochotni nechat vyhrát
-toho nejlep¹ího.
-<P>
-
- Soutì¾ se stane bojem, kdy¾ soutì¾ící zaènou zkou¹et zdr¾ovat ostatní,
-místo aby sami postupovali -- kdy¾ se místo ,,Nechat vyhrát nejlep¹ího''
-vydáte cestou
-,,Nechat mì vyhrát, a» jsem nejlep¹í nebo ne.'' Proprietární software není
-¹kodlivý proto, ¾e je to forma soutì¾e, ale proto¾e je to forma boje
-mezi obèany na¹í spoleènosti.
-<P>
-
- Soutì¾ení v obchodu není nutnì boj. Napøíklad kdy¾ soutì¾í dva koloniály,
-jejich ve¹keré úsilí je vylep¹it své vlastní èinnosti, ne sabotovat soupeøe.
-Ale toto nedemonstruje zvlá¹tní vazby v obchodní etice.
-Ne v¹echny oblasti obchodu
-sdílejí tuto charakteristiku. Odepøení informací, které by mohly pomoct
-komukoliv v postupu, je zpùsob boje.
-<P>
-
- Obchodní ideologie nepøipravuje lidi na odolání poku¹ení bojovat v
-soutì¾i. Nìkteré formy boje byly zakázány antitrustovými zákony,
-zákony o reklamì, a tak dále, ale spí¹e ne¾ aby tyo bylo generalizováno
-na obecné zamítnutí boje, vymý¹lí exekutiva jiné zpùsoby, které
-nejsou specificky zakázány. Spoleèenské zdroje jsou mrhány na ekonomické
-ekvivalenty frakèní obèanské války.
-<P>
-
-<H3>,,Proè se nepøestìhujete do Ruska?''</H3>
-<P>
-
- Ve Spojených Státech v¹ichni obhájci jiných ne¾ nejextrémnìj¹ích forem
-tr¾ního sobectví èasto sly¹eli toto obvinìní. Napøíklad se zvedlo proti
-podpùrcùm systému národní zdravotnické péèe, jaký funguje ve v¹ech
-ostatních industriálních zemích svobodného svìta. Zvedlo se proti obhájcùm
-veøejné podpory umìní, také bì¾né v rozvinutých zemích. My¹lenka, ¾e obèané
-mají jakékoliv závazky vùèi veøejnému blahu, je v Americe spojována s
-komunismem. Ale nakolik jsou tyto ideje podobné?
-<P>
-
- Komunismus, tak jak byl praktikován v Sovìtském svazu, byl sytémem
-centrální kontroly, kde v¹echny èinnosti byly vládou øízené, jakoby
-pro veøejné blaho, ale ve skuteènosti pro èleny blaho èlenù
-Komunistické strany.
-V¹echna kopírovací zaøízení byla pozornì støe¾ena, aby se zabránilo
-ilegálnímu kopírování.
-<P>
-
- Americký systém intelektuálního vlastnictví pou¾ívá centrální kontrolu
-pro distribuci programù, a hlídá kopírovací zaøízení <A
HREF="http://www.dfc.org/";>
-schématy automatické ochrany pøed kopírováním</A>, aby zabránil ilegálním
-kopiím.
-<P>
-
- Já naproti tomu pracuji na tvorbì systému, kde se lidé budou mít svobodu
-rozhodovat o svých akcích; konkrétnì svobodu pomoci svým bli¾ním a svobodu
-mìnit a vylep¹ovat nástroje, které pou¾ívají v bì¾ném ¾ivotì. Systém zalo¾ený
-na dobrovolné spolupráci a decentralizaci.
-<P>
-
- Pokud tedy soudíme úmysly dle jejich podoby ruskému komunismu,
-pak jsou to vlastníci softwaru, kdo jsou komunisté.
-<P>
-
-<H3>Otázka pøedpokladù</H3>
-<P>
-
- V tomto èlánku pøedpokládám, ¾e u¾ivatel softwaru není ménì dùle¾itý,
-ne¾ autor, nebo dokonce autorùv zamìstnavatel. Jinými slovy, jejich zájmy
-a potøeby mají stejnou váhu, kdy¾ se rozhodujeme, jaký smìr èinností je
-nejlep¹í.
-<P>
-
- Tento pøedpoklad není pøijímán v¹eobecnì. Mnozí zastávají názor, ¾e
-autorùv zamìstnavatel je podstatnì dùle¾itìj¹í, ne¾ kdokoliv jiný. Øíkají
-napøíklad, ¾e dùvod k existenci vlastníkù softwaru je dát autorovu
-zamìstnavateli výhodu, kterou si zaslou¾í -- nehledì na to, jak to mù¾e
-pùsobit na veøejnost.
-<P>
-
- Není potøebné zkou¹et tyto pøedpoklady dokazovat èi vyvracet. Dùkazy
-potøebují sdílení pøedpokladù. Tak¾e vìt¹ina toho, co jsem øekl, je
-adresována pouze tìm, kteøí sdílejí pøedpoklady, které pou¾ívám, nebo se
-alespoò zajímají, jaké jsou jejich dùsledky. Pro ty, kteøí vìøí, ¾e
-vlastníci jsou dùle¾itìj¹í, ne¾ kdokoliv jiný, je tento èlánek bezvýznamný.
-<P>
-
- Ale proè by znaèný poèet Amerièanù pøijal pøedpoklad, který povy¹uje
-dùle¾itost jistých lidí nad v¹echny ostatní? Èásteènì kvùli víøe, ¾e
-je tento pøedpoklad èástí legálních tradic americké spoleènosti. Nìkteøí
-lidé cítí, ¾e pochybnosti o tomto pøedpokladu by znamenaly odmítání základù
-spoleènosti.
-<P>
-
- Pro tyto lidi je dùle¾ité vìdìt, ¾e tento pøedpoklad není èástí na¹í
-zákonné tradice. Nikdy nebyl.
-<P>
-
- Tedy, ústava praví, ¾e úèel copyrightu je ,,podporovat vìdecký pokrok
-a u¾iteèná umìní.'' Nejvy¹¹í soud na tom peèlivì pracoval v pøípadu
-,,Fox Film vs. Doyal'' a stanovil, ¾e ,,jediný zájem Spojených státù a primární
-úèel udìlení monopolu (copyrightu) le¾í v obecném prospìchu odvozeném
-veøejností z práce autorù.''
-<P>
-
- Nejsme nuceni souhlasit s ústavou nebo Nejvy¹¹ím soudem. (kdysi oba
-pøehlí¾ely otroctví) Jejich postoje tedy nevyvrací svrchovanost pøedpokladu
-vlastníkù. Ale doufám, ¾e povìdomí o tom, ¾e toto je radikální pravicová
-domnìnka a ne tradiènì uznávaný fakt, oslabí její pùsobnost.
-<P>
-
-<H3>Závìr</H3>
-<P>
-
- Býváme rádi, kdy¾ mù¾eme myslet na to, ¾e na¹e spoleènost podporuje
-pomoc na¹im bli¾ním,
-ale poka¾dé, kdy¾ odmìníme nìkoho za blokování, nebo je obdivujeme pro
-bohatství, kterého nabyli tímto zpùsobem, vysíláme pøesnì opaèné poselství.
-<P>
-
- Vlastnictví softwaru je jedna z forem na¹í obecné neochoty brát na vìdomí
-otázku blaha spoleènosti pro osobní prospìch. Toto odmítání mù¾eme vysledovat
od
-Ronalda Reagana k Jimu Bakkerovi, od Ivana Boeskyho k Exxonovi, od
selhávajících
-bank k selhávajícím ¹kolám. Mù¾eme to zmìøit poètem populace bez domovù a
-populací ve vìznicích. Antisociální duch se ¾iví sám na sobì, proto¾e èím
-víc vidíme, ¾e nám ostatní lidé nepomohou, tím víc vypadá zbyteèné pomáhat
-jim. Taková spoleènost se rozpadne v d¾ungli.
-<P>
-
- Jestli¾e nechceme ¾ít v d¾ungli, musíme zmìnit své postoje. Musíme
-zaèít vysílat poselství, ¾e dobrý obèan je ten, který spolupracuje kdy¾
-je to potøeba, ne ten, kdo se ostatních úspì¹nì straní. Doufám, ¾e hnutí
-za svobodný software k tomuto pøispìje: alespoò v jedné oblasti nahradíme
-d¾ungli úèinnìj¹ím systémem, který vede a podporuje dobrovolnou spolupráci.
-<P>
-
-<H3>Dodatky</H3>
-
-<OL>
- <LI> <A NAME="1"> Slovo ,,free'' [svobodný] ve ,,free software''
[svobodný software] se vztahuje ke
-svobodì, nikoliv k cenì [free znamená v angliètinì i ,,zdarma''];
-cena placená za kopii svobodných programù mù¾e
-být nulová, malá, nebo (vzácnì) i dosti vysoká.
-<P>
-
-[V Èeské republice pou¾íváme pro anglický termín free software
-èeský pøeklad ,,svobodný software''. Prostudujte si napø. dokument
-<a href="svobodnysoft.zde.cz">svobodnysoft.zde.cz</a> a pøípadnì
-prosím poproste své kamarády a známé, kteøí je¹tì pou¾ívají
-zavádìjící termín ,,free software'', od kterého se sna¾íme nyní
-upou¹tìt, aby pøe¹li k pou¾ívání èeského pøekladu. Není od vìci vìdìt,
-¾e ve vìt¹inì ostatních státù je pou¾ívání pøelo¾eného termínu naprostou
-samozøejmostí. Dìkuji. -- pozn. korek.]
-
-</A>
-
-<LI> <A NAME="2"> Problém zneèi¹tìní a dopravních zácp tyto závìry nezmìní.
-Pokud si pøejeme udìlat je¾dìní autem nákladnìj¹ím, abychom
-lidi obecnì odrazovali od øízení osobních automobilù,
-je nevýhodné dìlat to právì výbìrem mýtného, které prispívá
-k zneèi¹tìní i k zácpám.
-Daò za benzín je mnohem lep¹í. Obdobnì, ¾ádost o zvý¹ení bezpeènosti omezením
-maximální rychlosti není odpovídající; volnì pøístupné cesty zvy¹ují prùmìrnou
-rychlost omezením zastávek a prostojù, pro jakékoliv rychlostní omezení.</A>
-
-<LI> <A NAME="3"> Nìkdo mù¾e pohlí¾et na jednotlivé poèítaèové programy
-jako na ¹kodlivou vìc, který by nemìla být vùbec dostupná, jako databáze
-osobních informací Lotus Marketplace, která byla sta¾ena z prodeje kvùli
-nesouhlasu veøejnosti. Vìt¹ina toho, co jsem øekl, se netýká tohoto pøípadu,
-ale nedává moc smysl argumentovat pro existenci vlastníkù tím,
-¾e vlastník mù¾e uèinit program ménì dostupným.
-Vlastník ho neudìlá <em>zcela</em>
-nepøístupným, jak by si lidé pøáli v pøípadì programu, jeho¾ pou¾ití je
-pova¾ováno za destruktivní.</A>
-</OL>
-<P>
-
-<P>
-<i>Obecná poznámka korektora pøekladu</i>: Jak jste si jistì v¹imli, v textu
-se porùznu objevovaly moje poznámky. Nedìlal jsem to proto, abych
-nìjak zasahoval do pùvodního autorského textu Richarda Stallmana,
-ale sna¾il jsem se vysvìtlit lépe vìci na místech, které se mi zdály
-jako ménì srozumitelné pro lidi, kteøí se v oboru svobodného software
-moc neorientují. Doufám tedy, ¾e jsem nijak nenaru¹il pùvodní text
-a aspoò zèásti pomohl lidem, pro které mù¾e být tento dokument
-právì prvním setkáním s ú¾asným svìtem svobodného software.
-<p>
-Pokud pøece budete pochybovat o smyslu nìjaké vìty èi odstavce, prosím
-uvìdomte si, ¾e tento dokument byl sepsán 24.dubna 1992 a to je v
-dobì, kdy pí¹i tuto poznámku, ji¾ témìø deset let. Byl psán v dobì pøed
nástupem
-jednoho velmi známého operaèního systému, krátce po zrození jádra Linuxu,
-v dobì, kdy mnoho z vás asi je¹tì nemìlo doma osobní poèítaè.
-Projekt GNU tehdy zdaleka nebyl tam, kde je dnes. Pøesto ale témìø
-v¹echno z toho, co je zde popsáno, platí a nezdá se, ¾e by mìlo v nejbli¾¹í
dobì
-pøestat platit. <br>
---korektor pøekladu
-<HR>
-
-<H4><A HREF="/philosophy/philosophy.cs.html">Dal¹í texty k pøeètení</A></H4>
-
-
-<HR>
-
-Návrat na <A HREF="/home.cs.html">domovskou stránku GNU</A>.
-<P>
-FSF & GNU informace & otázky na
-<A HREF="mailto:address@hidden";><EM>address@hidden</EM></A>.
-Dal¹í <A HREF="/home.cs.html#ContactInfo">mo¾nost</A> jak kontaktovat FSF.
-<P>
-Komentáøe k tìmto web stránkám na
-<A HREF="mailto:address@hidden";><EM>address@hidden</EM></A>,
-jiné otázky zasílejte na
-<A HREF="mailto:address@hidden";><EM>address@hidden</EM></A>.
-<P>
-Copyright (C) 1996, 1997, 1998, 1999 Free Software Foundation, Inc.,
-51 Franklin St, Fifth Floor, Boston, MA 02110, USA
-<P>
-Doslovné kopírování a ¹íøení tohoto celého dokumentu na jakémkoliv médiu
-je dovoleno v pøípadì, ¾e tato podmínka bude zachována.<P>
-Updated:
-<!-- timestamp start -->
-$Date: 2011/12/30 05:19:03 $ $Author: ineiev $
-<!-- timestamp end -->
-<HR>
-</BODY>
-</HTML>
+<p>
+ Zdrojový kód je užiteÄný (alespoÅ potenciálnÄ) vÅ¡em uživatelům
programu. Ale
+vÄtÅ¡inÄ uživatelů nenà dovoleno zÃskat kopii zdrojového kódu.
Zpravidla je
+zdrojový kód proprietárnÃho programu tajemstvÃm vlastnÃka, aby se z nÄj
+nemohl nikdo jiný nic nauÄit. Uživatelé obdržà pouze soubory
+nesrozumitelných ÄÃsel, která poÄÃtaÄ zpracuje. To znamená, že
program může
+modifikovat pouze jeho vlastnÃk.</p>
+<p>
+ PÅÃtelkynÄ mi jednou Åekla o své práci jako programátor v bance, kdy
asi
+Å¡est mÄsÃců psala program podobný jinému komerÄnÄ dostupnému.
VÄÅila, že
+kdyby zÃskala zdrojový kód tohoto komerÄnÄ dostupného programu, mohla by
ho
+jednoduÅ¡e upravit pro jejich potÅeby. Banka byla ochotna za nÄj zaplatit,
+ale nemohla â zdrojový kód byl tajemstvÃ. A tak musela strávit Å¡est
mÄsÃců
+pracÃ, pracà která se zapoÄetla do hrubého národnÃho produktu, ale
která
+byla ve skuteÄnosti plýtvánÃm.</p>
+<p>
+ LaboratoÅ UmÄlé Inteligence (laboratoÅ UI) na <abbr title="Massachusetts
+Institute of Technology">MIT</abbr> dostala kolem roku 1977 jako dárek
+grafickou tiskárnu od Xeroxu. Byla obsluhována svobodným softwarem, ke
+kterému jsme pÅidali mnoho pro nás výhodných vlastnostÃ. NapÅÃklad aby
+software upozornil uživatele bezprostÅednÄ po dokonÄenà tisku. Kdykoliv by
+mÄla tiskárna problémy, jako zmaÄkaný papÃr nebo nedostatek papÃru,
software
+by okamžitÄ upozornil vÅ¡echny uživatele, kteÅà by mÄli ve frontÄ
nÄjakou
+tiskovou úlohu. [Pokud zadáte pÅÃkaz k tisku a nÄkdo jiný právÄ nÄco
tiskne,
+vaÅ¡e úloha je prostÄ zaÅazena do fronty a Äeká, až na ni pÅijde Åada.
V
+dobách, kdy byla tiskárna spoleÄná pro mnoho lidà z laboratoÅe, jste
Äasto
+byli až nÄkolikátà na poÅadnÃku a tiskárna se mohla zaseknout klidnÄ
jeÅ¡tÄ
+pÅedtÃm než vůbec zaÄala zpracovávat vaÅ¡i úlohu â pozn. korek.] Tyto
+vlastnosti napomáhaly hladké práci.</p>
+<p>
+ PozdÄji dal Xerox laboratoÅi UI novÄjÅ¡Ã, rychlejÅ¡Ã tiskárnu, jednu
z prvnÃch
+laserových tiskáren. Byla ÅÃzena proprietárnÃm softwarem, bÄžÃcÃm na
+separátnÃm vyhrazeném poÄÃtaÄi, takže jsme nemohli pÅidat naÅ¡e
oblÃbená
+vylepÅ¡enÃ. Mohli bychom zaÅÃdit zaslánà upozornÄnÃ, když byla
tisková úloha
+poslána vyhrazenému poÄÃtaÄi, ale ne když byla skuteÄnÄ tiÅ¡tÄna (a
prodleva
+byla obvykle znaÄná). Nebyl zde způsob, jak zjistit, kdy byla úloha
skuteÄnÄ
+vytiÅ¡tÄna; mohli jste pouze hádat. A nikdo nebyl informován, když se
+zaseknul papÃr, takže tiskárna Äasto tÅeba stála hodinu bez nápravy.</p>
+<p>
+ Systémovà programátoÅi byli schopnà napravit takové problémy,
pravdÄpodobnÄ
+stejnÄ schopnà jako původnà autoÅi programu. Xerox se ale o naÅ¡e
problémy
+nezajÃmal a zamezil nám v jejich nápravÄ, takže jsme byli donuceni
problémy
+akceptovat. Nikdy nebyly opravdu vyÅeÅ¡eny.</p>
+<p>
+ VÄtÅ¡ina dobrých programátorů má zkuÅ¡enosti s takovou frustracÃ.
Banka si
+může dovolit ÅeÅ¡it problém napsánÃm nového programu od nuly, ale
typický
+uživatel, nezáležà na tom jak dovedný, se může jen vzdát.</p>
+<p>
+ Taková rezignace způsobuje psychosociálnà škody â Å¡kody ducha
sebedůvÄry. Je
+demoralizujÃcà žÃt v domÄ, který si nemůžete upravit tak, aby vyhovoval
+vaÅ¡im potÅebám. To vede k rezignaci a ztrátÄ odvahy, což může
rozÅ¡ÃÅit svou
+působnost i do jiných aspektů života. Lidé, kteÅà se takto cÃtÃ, jsou
+neÅ¡Å¥astnà a neodvádÄjà dobrou práci.</p>
+<p>
+ PÅedstavte si, jaké by to bylo, kdyby byly Å¡ÃÅeny recepty na stejném
+podkladÄ, jako software. Můžete ÅÃct, âJak zmÄnÃm ten recept, abych
+odstranil sůl?â A velký šéfkuchaÅ by odpovÄdÄl, âJak si troufáš
urazit můj
+recept, dÃtÄ mé mysli a chuti, tÃm že s nÃm zkusÃÅ¡ zamÃchat? Nemáš
právo
+mÄnit můj recept, aby byl lepÅ¡Ã!â</p>
+<p>
+ âAle můj doktor ÅÃká, aÅ¥ nejÃm sůl! Co mám dÄlat? OdebereÅ¡
kvůli mÄ sůl?â</p>
+<p>
+ âBude mi potÄÅ¡enÃm to udÄlat; můj poplatek je pouze 50 000 $.â
Pokud má
+vlastnÃk monopol na zmÄny, poplatky bývajà obrovské. âAvÅ¡ak nynÃ
nemám
+Äas. Jsem zamÄstnán úkolem navrhnout nový recept na lodnà suchary pro
+NámoÅnictvo. Mohl bych se k tomu dostat tak za dva roky.â</p>
+<h4 id="software-development">Blokovánà vývoje softwaru</h4>
+<p>
+ TÅetà úroveÅ materiálnÃch Å¡kod ovlivÅuje vývoj softwaru. Tento
vývoj byl
+obvykle evoluÄnà proces, kde ÄlovÄk vzal existujÃcà program a pÅepsal
jeho
+Äásti kvůli nÄjaké nové vlastnosti, a poté jiný ÄlovÄk pÅepsal
dalÅ¡Ã Äásti,
+aby pÅidal jiné vlastnosti; v nÄkterých pÅÃpadech toto pokraÄovalo po
obdobÃ
+až dvaceti let. MezitÃm byly Äásti programu âkanibalizoványâ a
pÅetvoÅeny
+základy jiných programů.</p>
+<p>
+ Existence vlastnÃků zabraÅuje takovémuto druhu vývoje. V takovém
systému je
+nutné zaÄÃt s vývojem programu od nuly. Také to zabraÅuje novým
+profesionálům studovat existujÃcà programy, aby se pouÄili z užiteÄných
+technik, nebo dokonce toho, jak mohou být strukturovány velké
+programy. [Velkým problémem nováÄků v programovánà je pÅi vstupu do
reálného
+svÄta právÄ fakt, že sice skvÄle ovládajà syntaxi, algoritmizaci,
možná že
+teoreticky i návrh struktury, ale ve skuteÄnosti nikdy nevidÄli design
+opravdu velkých projektů, na nichž chtÄ nechtÄ budou asi muset pracovat.
Na
+Å¡kole nikdy nebudou tvoÅit tak komplexnà projekt a pokud nemajà pÅÃstup
ke
+zdrojovým kódům projektů již existujÃcÃch, nemajà témÄŠžádnou
Å¡anci se s
+designem tak velkých projektů seznámit. â pozn. korek.]</p>
+<p>
+ VlastnÃci rovnÄž zabraÅujà výuce. Potkal jsem bystré studenty
poÄÃtaÄů,
+kteÅà nikdy nevidÄli zdrojový kód velkého programu. Mohou být dobÅÃ
pÅi
+psanà malých programů, ale nikdy se nemohou zaÄÃt uÄit odliÅ¡ným
dovednostem
+psanà velkých programů, pokud neuvidÃ, jak to udÄlali jinÃ.</p>
+<p>
+ Na jakémkoliv intelektuálnÃm poli ÄlovÄk dosáhnout výšie tak, že
si stoupne
+na ramena jiných. Ale toto již vÄtÅ¡inou nenà na softwarovém poli možné
â
+můžete pouze stanout na ramenech ostatnÃch lidà <em>ve vaÅ¡Ã
firmÄ</em>.</p>
+<p>
+ S tÃmto spojené psychosociálnà škody majà vliv na vÄdeckou
spolupráci, která
+byla obvykle tak silná, že vÄdci spolupracovali dokonce i když jejich zemÄ
+byly ve válce. V tomto duchu napÅ. opustili japonÅ¡tà oceánografové svou
+laboratoÅ na ostrovÄ v Pacifiku, poté co peÄlivÄ zakonzervovali svou
práci
+pro pÅicházejÃcà námoÅnÃky z USA a zanechali jim zprávu s prosbou, aÅ¥
s
+výsledky jejich práce dobÅe naložÃ.</p>
+<p>
+ Konflikty kvůli zisku zniÄily i to, co mezinárodnà konflikty
uÅ¡etÅily. V
+dneÅ¡nà dobÄ vÄdci v mnoha oblastech vÄdy nepublikujà ve svých
dokumentech
+dost na to, aby byl nÄkdo schopen jejich experimenty zopakovat. PublikujÃ
+pouze dost na to, aby dovolili ÄtenáÅům podivovat se, jak mnoho dokázali
+udÄlat. Toto je jistÄ pravda v poÄÃtaÄové vÄdÄ, kde jsou zdrojové
kódy
+vydaných programů obvykle tajné.</p>
+
+<h4 id="does-not-matter-how">Nezáležà na tom, jak je sdÃlenÃ
omezováno</h4>
+<p>
+ Diskutoval jsem následky bránÄnà lidem v kopÃrovánÃ, modifikovánÃ
a tvorbÄ
+programů. NeupÅesnil jsem ale, jak je toto bránÄnà provádÄno, protože
to
+nemá žádný vliv na výsledek. Zda je to provádÄno ochranou proti
kopÃrovánÃ,
+nebo copyrightem, nebo licencemi, nebo Å¡ifrovánÃm, nebo <abbr
+title="Read-only Memory">ROM</abbr> kartami, nebo hardwarovými sériovými
+ÄÃsly, je-li to <em>úspÄÅ¡né</em> bránÄnà v použÃvánÃ, pak to
Å¡kodÃ.</p>
+<p>
+ Uživatelé považujà nÄkteré z tÄchto metod za ménÄ pÅÃjemné, než
+ostatnÃ. Podotýkám, že nejvÃce nenávidÄné metody jsou ty, které
dosáhnou
+svého cÃle.</p>
+
+<h4 id="should-be-free">Software by mÄl být svobodný</h4>
+<p>
+ Ukázal jsem, jakou je vlastnictvà programu (moc omezit jeho zmÄny Äi
+kopÃrovánÃ) pÅekážkou. Jeho negativnà úÄinky jsou rozÅ¡ÃÅené a
důležité. Z
+toho vyplývá, že spoleÄnost by nemÄla mÃt vlastnÃky programů.</p>
+<p>
+ Můžeme tomu porozumÄt také tak, že spoleÄnost potÅebuje svobodný
software, a
+proprietárnà software je jen jeho chabou náhražkou. PodporovánÃ
náhražky
+nenà racionálnà způsob, jak dosáhnou toho, co potÅebujeme.</p>
+<p>
+ Václav Havel nám radil: âPracujte pro nÄco proto, že je to dobré, ne
jen
+proto, že to má vyhlÃdku na úspÄch.â Pro obchod jako takový s jeho
+specifickými cÃli je proprietárnà software zÅejmÄ výhodný, ale nenÃ
výhodný
+pro spoleÄnost.</p>
+
+<h3 id="why-develop">ProÄ budou lidé vyvÃjet software</h3>
+<p>
+ Jestliže eliminujeme intelektuálnà vlastnictvà jako prostÅedek k
podpoÅe
+lidà k vývoji softwaru, zpoÄátku bude vyvÃjeno ménÄ softwaru, ale tento
+software bude užiteÄnÄjÅ¡Ã. Nenà jasné, že celková spokojenost
uživatelů bude
+menÅ¡Ã; ale jestli bude, nebo budeme-li si pÅát jakkoliv ji zvýšit, jsou
zde
+jiné způsoby podpory vývoje, tak jako jsou zde i jiné způsoby na
shánÄnÃ
+pÄnÄz pro silnice než vybÃránà mÃtného. PÅedtÃm než ale budu mluvit
o tom,
+jak to může být provedeno, chtÄl bych položit otázku, kolik umÄlé
podpory je
+opravdu potÅeba.</p>
+
+<h4 id="fun">Programovánà je zábava</h4>
+<p>
+ Existujà obory práce, do kterých vstoupà málokdo jinak než kvůli
penÄzům,
+napÅÃklad stavba silnic. Jsou zde jiné oblasti studium a umÄnÃ, ve
kterých
+je malá šance zbohatnout, ale do kterých lidé vstupujà z nadšenà nebo
jejich
+znatelnou hodnotu pro spoleÄnost. PÅÃklady zahrnujà matematickou logiku,
+klasickou hudbu a archeologii; a politické organizovánà mezi pracujÃcÃmi
+lidmi. Lidé soutÄžà o pár dostupných prestižnÃch pozic, z nichž
žádná nenÃ
+financována pÅÃliÅ¡ dobÅe. Mohou si dokonce i platit za možnost pracovat v
+dané oblasti, pokud si to mohou dovolit.</p>
+<p>
+ Taková oblast se může pÅes noc zmÄnit, jestliže zaÄne nabÃzet
možnost
+zbohatnutÃ. Když jeden pracovnÃk zbohatne, ostatnà požadujà stejnou
+pÅÃležitost. Brzy mohou vÅ¡ichni požadovat velké sumy penÄz za práci,
kterou
+pÅedtÃm dÄlali pro radost. Když pÅejde pár let, vÅ¡ichni spojenà s touto
+oblastà se budou vysmÃvat myÅ¡lence, že by práce v oblasti mohla být
udÄlána
+bez velkých finanÄnÃch výnosů. Budou radit sociálnÃm plánovaÄům, aby
+zajistili možnost tÄchto výnosů naÅÃzenÃm speciálnÃch privilegiÃ,
mocà a
+monopoly, jak jen je to potÅebné.</p>
+<p>
+ Tato zmÄna se stala v oblasti poÄÃtaÄového programovánà v uplynulé
+dekádÄ. PÅed patnácti lety zde byly Älánky o âoddanosti
poÄÃtaÄůmâ:
+uživatelé s nimi byli âspÅaženiâ a mÄli sto dolarů týdnÄ. ObecnÄ
se to bralo
+tak, že lidé Äasto milovali programovánà natolik, aby kvůli tomu rozbili
svá
+manželstvÃ. Dnes se to bere tak, že nikdo by neprogramoval za nic jiného,
+než za vysoký plat. Lidé zapomÄli, co vÄdÄli pÅed patnácti lety.</p>
+<p>
+ I když je pravda, že v daném Äase bude v jistém odvÄtvà vÄtÅ¡ina
lidÃ
+pracovat jen za vysoké mzdy, nemusà to tak zůstat. Dynamika zmÄn se může
+obrátit, pokud k tomu spoleÄnost dá popud. Pokud odstranÃme možnost
velkého
+zbohatnutÃ, pak po chvÃli, kdy lidé pÅizpůsobà své postoje, budou jednou
+opÄt dychtit pracovat v dané oblasti pro radost z vykonané práce.</p>
+<p>
+ Otázka âJak můžeme platit programátory?â se stane jednoduÅ¡Å¡Ã
otázkou, když
+si uvÄdomÃme, že nenà důvod platit jim jmÄnÃ. OpatÅit jim živobytÃ
je o
+mnoho jednoduÅ¡Å¡Ã.</p>
+
+<h4 id="funding">Financovánà svobodného software</h4>
+<p>
+ Instituce, které platà programátory, nemusà být softwarové domy.
Existuje
+již mnoho jiných institucÃ, které to mohou dÄlat.</p>
+<p>
+ Výrobci hardwaru shledali podstatným podporovat softwarový vývoj, i
když
+nemohou kontrolovat použità softwaru. V roce 1970 bylo mnoho jejich softwaru
+volného, ponÄvadž neuvažovali o jeho omezovánÃ. Jejich zvyÅ¡ujÃcà se
ochota
+spojit se v konsorcia dnes dokazuje jejich názor, že vlastnictvà softwaru
+pro nÄ nenà opravdu důležité.</p>
+<p>
+ Mnoho programátorských projektů vedou univerzity. Výsledky dnes Äasto
+prodávajÃ, ale v 70. letech to nedÄlaly. Pochybujete o tom, zda by
+univerzity vyvÃjely svobodný software, kdyby jej nemohly prodávat? Tyto
+projekty mohou být podporovány stejnými vládnÃmi kontrakty a granty,
kterými
+je nynà podporován vývoj proprietárnÃho software.</p>
+<p>
+ Dnes je pro univerzitnà výzkumnÃky bÄžné dostat grant na vývoj
systému,
+vyvinout ho takÅka až do konce, nazvat ho âukonÄenýmâ, a poté založit
+spoleÄnosti, kde projekt doopravdy dokonÄà a udÄlajà ho použitelným.
NÄkdy
+vyhlásà nedokonÄenou verzi âsvobodnouâ; jsou-li úplnÄ zkaženÃ,
dostanou
+mÃsto toho z univerzity exkluzivnà licenci. To nenà tajemstvÃ; je to
+otevÅenÄ pÅijÃmáno vÅ¡emi, kterých se to týká. A pÅece kdyby nebyli
+výzkumnÃci vystaveni pokuÅ¡enà dÄlat takové vÄci, stále by provádÄli
svůj
+výzkum.</p>
+<p>
+ ProgramátoÅi pÃÅ¡Ãcà svobodný software si mohou udÄlat živobytÃ
prodejem
+služeb spojených se softwarem. Já jsem byl napÅ. najat, abych portoval <a
+href="/software/gcc/">kompilátor GNU C</a> na nový hardware, a udÄlal
+rozÅ¡ÃÅenà uživatelského rozhranà pro <a href="/software/emacs/">GNU
+Emacs</a>. (NabÃdnu tato vylepÅ¡enà veÅejnosti, jakmile budou hotová.)
Také
+vyuÄuji a jsem za to placen.</p>
+<p>
+ Nejsem sám, kdo pracuje tÃmto způsobem; je zde nynà úspÄÅ¡ná,
rozrůstajÃcÃ
+se, spoleÄnost, která jiný druh práce nepoužÃvá. NÄkolik dalÅ¡Ãch
spoleÄnostÃ
+také poskytuje komerÄnà podporu svobodnému softwaru pro systém GNU. Toto
je
+poÄátek průmyslu nezávislé podpory softwaru â průmyslu, který by se
mohl
+docela rozrůst, pokud pÅevládne svobodný software. Poskytuje uživatelům
+možnost obecnÄ nedostupnou pro proprietárnà software, vyjma tÄch velmi
+bohatých.</p>
+<p>
+ I nové instituce jako <a href="/fsf/fsf.html">Nadace pro svobodný
+software</a> mohou financovat programátory. VÄtÅ¡ina financà Nadace
pocházÃ
+od uživatelů kupujÃcÃch pásky prostÅednictvÃm poÅ¡ty. Software na
páskách je
+svobodný, což znamená, že každý uživatel má svobodu k jeho
kopÃrovánà nebo
+zmÄnÄ, ale mnozà zaplatà za dodánà kopiÃ. (PÅipomÃnám, že
âsvobodný
+softwareâ odkazuje na svobodu, ne na cenu.) NÄkteÅà uživatelé, kteÅÃ
již
+majà nÄjaké kopie, objednávajà pásky jako způsob pÅispÃvánÃ.
CÃtÃ, že si to
+zasloužÃme. Nadace dostává znaÄné dary i pÅÃmo od výrobců
poÄÃtaÄů.</p>
+<p>
+ Nadace pro svobodný software je doboroÄinná a z jejÃch pÅÃjmů se
snažÃme
+najmout tolik programátorů, kolik je možné. Kdyby to bylo postaveno jako
+obchod, distribuce stejného svobodného software veÅejnosti za stejný
+poplatek, tak by to jejÃmu zakladateli nynà poskytovalo velice dobré
+živobytÃ.</p>
+<p>
+ Protože je Nadace dobroÄinná, programátoÅi pro ni Äasto pracujà za
polovinu
+toho, co by dostali nÄkde jinde. DÄlajà to, protože jsme osvobozeni od
+byrokracie a protože pociÅ¥ujà zadostiuÄinÄnÃ, když vÃ, že
použÃvánà jejich
+práce nebude blokováno. VÄtÅ¡ina z nás to dÄlá, protože programovánÃ
je
+zábava. NavÃc pro nás dobrovolnÃci napsali mnoho užiteÄných programů.
(DobÄ
+se dokonce zaÄali stávat dobrovolnÃky i tvůrci technických textů.)</p>
+<p>
+ Toto potvrzuje, že programovánà se Åadà mezi nejzajÃmavÄjÅ¡Ã
oblasti ze
+vÅ¡ech, spolu s hudbou a umÄnÃm. NemusÃme se bát, že nikdo nebude chtÃt
+programovat.</p>
+<h4 id="owe">Co dlužà uživatelé vývojáÅům?</h4>
+<p>
+ Uživatelé softwaru majà dobrý důvod cÃtit morálnà závazek
pÅispÃvat na jeho
+podporu. VývojáÅi svobodného softwaru pÅispÃvajà aktivitám
uživatelů, a je
+jak spravedlivé, tak v dlouhodobém zájmu uživatelů, dát jim finance, aby
+mohli v práci pokraÄovat.</p>
+<p>
+ Toto se vÅ¡ak netýká vývojáÅů proprietárnÃho software, protože
blokovánà si
+zasloužà spÃÅ¡e potrestánà než odmÄnu.</p>
+<p>
+ Máme tak paradox: vývojáŠužiteÄného softwaru je oprávnÄn mÃt
podporu
+uživatelů, ale jakýkoliv pokus zvrátit tento morálnà závazek v
požadavek,
+zniÄà základy pro onen závazek. VývojáŠsi může buÄ zasloužit
odmÄnu, nebo
+ji požadovat, ale nikoliv oboje najednou.</p>
+<p>
+ VÄÅÃm, že etický vývojáŠtváÅà v tváŠtomuto paradoxu musÃ
konat tak, aby si
+odmÄnu zasloužil, ale mÄl by také naléhavÄ Å¾Ã¡dat uživatele o
dobrovolné
+pÅÃspÄvky. Nakonec se uživatelé nauÄà podporovat vývojáÅe bez
donucenÃ,
+zrovna tak jak se nauÄili podporovat veÅejné rozhlasové a televiznÃ
stanice.</p>
+<h3 id="productivity">Jaká je produktivita softwaru? </h3>
+<p>
+ Jestliže bude software svobodný, stále zde budou programátoÅi, ale
možná
+jich bude ménÄ. Bylo by to pro spoleÄnost Å¡patné?</p>
+<p>
+ Ne nezbytnÄ. Rozvinuté zemÄ majà dnes ménÄ farmáÅů, nÄž v roce
1900, ale
+nemyslÃme si, že je to pro spoleÄnost Å¡patné, protože tÄch nÄkolik
dodává
+spotÅebidelům vÃce jÃdla, nÄž dodávalo pÅed sto lety tÄch mnoho.
Nazýváme to
+zvýšenou produktivitou. Svobodný software by vyžadoval mnohem ménÄ
+programátorů k uspokojenà poptávky kvůli zvýšenà produktivity software
na
+vÅ¡ech úrovnÃch:</p>
+
+<ul>
+<li> Širšà možné využità každého vyvinutého programu.</li>
+<li> Schopnost adaptovat existujÃcà programy pro potÅeby zákaznÃků mÃsto
+opÄtovného vývoje od nuly.</li>
+<li> LepÅ¡Ã vzdÄlánà programátorů.</li>
+<li> Eliminace duplicitnÃho vývojáÅského úsilÃ.</li>
+</ul>
+<p>
+ Ti, kdo majà námitky proti spolupráci, protože by to vedlo k
zamÄstnánà ménÄ
+programátorů, majà ve skuteÄnosti námitky proti zvýšenà produktivity.
PÅesto
+tito lidé obvykle zastávajà rozÅ¡ÃÅený názor, že softwarový průmysl
potÅebuje
+zvýšenà produktivity. Jak je to tedy?</p>
+<p>
+ âSoftwarová produktivitaâ může znamenat dvÄ odliÅ¡né vÄci:
celkovou
+produktivitu celého softwarového vývoje, nebo produktivitu jednotlivých
+projektů. Celková produktivita je to, co by spoleÄnost rády zvýšila, a
+nejpÅÃmÄjÅ¡Ã cesta k tomu vede pÅes eliminaci umÄlých pÅekážek
spolupráce,
+které ji snižujÃ. Ale výzkumnÃci, kteÅà studujà oblast âsoftwarové
+produktivityâ, se zamÄÅili pouze na druhý, omezený smysl termÃnu, kde
+zlepšenà vyžaduje složité technologické postupy.</p>
+
+<h3 id="competition">Je soutÄženà nevyhnutelné?</h3>
+<p>
+ Je lidská soutÄživost v pÅekonánà svých rivalů ve spoleÄnosti
nevyhnutelná?
+Snad ano. Ale soutÄž samotná nenà škodlivá; Å¡kodlivá vÄc je
<em>boj</em>.</p>
+<p>
+ Existuje mnoho způsobů jak soutÄžit. Můžete zkouÅ¡et vždy uspÄt,
pÅekonat co
+udÄlali ostatnÃ. NapÅÃklad za starých Äasů zde bylo soutÄženà mezi
+programátory wizardy â soutÄženà o to, kdo dokázal pÅimÄt poÄÃtaÄ
provádÄt
+ty nejúžasnÄjÅ¡Ã vÄci, nebo kdo dokázal pro danou úlohu udÄlat
nejkratÅ¡Ã Äi
+nejrychlejÅ¡Ã program. Takový druh soutÄže může prospÄt každému,
+<em>pokud</em> je udržován duch dobrého sportovnÃho chovánÃ.</p>
+<p>
+ Konstruktivnà soutÄženà je postaÄujÃcà k tomu, aby motivovalo lidi k
velkému
+úsilÃ. Hrstka lidà napÅ. soutÄžà o to, kdo prvnà navÅ¡tÃvà vÅ¡echny
zemÄ na
+svÄtÄ; nÄkteÅà za tento pokus utratà celé jmÄnÃ, ale nepodlácejÃ
kapitány
+lodÃ, aby nechali jejich soupeÅe na pustých ostrovech. Jsou ochotni nechat
+vyhrát toho nejlepÅ¡Ãho.</p>
+<p>
+ SoutÄž se stane bojem, když soutÄžÃcà zaÄnou zkouÅ¡et zdržovat
ostatnÃ, mÃsto
+aby sami postupovali â když se mÃsto âNechat vyhrát nejlepÅ¡Ãhoâ
vydáte
+cestou âNechat mÄ vyhrát, aÅ¥ jsem nejlepÅ¡Ã nebo ne.â ProprietárnÃ
software
+nenà škodlivý proto, že je to forma soutÄže, ale protože je to forma
boje
+mezi obÄany naÅ¡Ã spoleÄnosti.</p>
+<p>
+ SoutÄženà v obchodu nenà nutnÄ boj. NapÅÃklad když soutÄžà dva
koloniály,
+jejich veÅ¡keré úsilà je vylepÅ¡it své vlastnà Äinnosti, ne sabotovat
+soupeÅe. Ale toto nedemonstruje zvláštnà vazby v obchodnà etice. Ne
všechny
+oblasti obchodu sdÃlejà tuto charakteristiku. OdepÅenà informacÃ, které
by
+mohly pomoct komukoliv v postupu, je způsob boje.</p>
+<p>
+ SoutÄženà v obchodu nenà nutnÄ boj. NapÅÃklad když soutÄžà dva
koloniály,
+jejich veÅ¡keré úsilà je vylepÅ¡it své vlastnà Äinnosti, ne sabotovat
+soupeÅe. Ale toto nedemonstruje zvláštnà vazby v obchodnà etice. Ne
všechny
+oblasti obchodu sdÃlejà tuto charakteristiku. OdepÅenà informacÃ, které
by
+mohly pomoct komukoliv v postupu, je způsob boje.</p>
+
+<h3 id="communism">âProÄ se nepÅestÄhujete do Ruska?â</h3>
+<p>
+ Ve Spojených Státech vÅ¡ichni obhájci jiných než nejextrémnÄjÅ¡Ãch
forem
+tržnÃho sobectvà Äasto slyÅ¡eli toto obvinÄnÃ. NapÅÃklad se zvedlo
proti
+podpůrcům systému národnà zdravotnické péÄe, jaký funguje ve vÅ¡ech
ostatnÃch
+industriálnÃch zemÃch svobodného svÄta. Zvedlo se proti obhájcům
veÅejné
+podpory umÄnÃ, také bÄžné v rozvinutých zemÃch. MyÅ¡lenka, že
obÄané majÃ
+jakékoliv závazky vůÄi veÅejnému blahu, je v Americe spojována s
+komunismem. Ale nakolik jsou tyto ideje podobné?</p>
+<p>
+ Komunismus, tak jak byl praktikován v SovÄtském svazu, byl sytémem
centrálnÃ
+kontroly, kde vÅ¡echny Äinnosti byly vládou ÅÃzené, jakoby pro veÅejné
blaho,
+ale ve skuteÄnosti pro Äleny blaho Älenů Komunistické strany. VÅ¡echna
+kopÃrovacà zaÅÃzenà byla pozornÄ stÅežena, aby se zabránilo
ilegálnÃmu
+kopÃrovánÃ.</p>
+<p>
+ Americký systém intelektuálnÃho vlastnictvà použÃvá centrálnÃ
kontrolu pro
+distribuci programů, a hlÃdá kopÃrovacà zaÅÃzenà schématy automatické
+ochrany pÅed kopÃrovánÃm, aby zabránil ilegálnÃm kopiÃm.</p>
+<p>
+ Já naproti tomu pracuji na tvorbÄ systému, kde se lidé budou mÃt
svobodu
+rozhodovat o svých akcÃch; konkrétnÄ svobodu pomoci svým bližnÃm a
svobodu
+mÄnit a vylepÅ¡ovat nástroje, které použÃvajà v bÄžném životÄ.
Systém
+založený na dobrovolné spolupráci a decentralizaci.</p>
+<p>
+ Pokud tedy soudÃme úmysly dle jejich podoby ruskému komunismu, pak jsou
to
+vlastnÃci softwaru, kdo jsou komunisté.</p>
+
+<h3 id="premises">Otázka pÅedpokladů</h3>
+<p>
+ V tomto Älánku pÅedpokládám, že uživatel softwaru nenà ménÄ
důležitý, než
+autor, nebo dokonce autorův zamÄstnavatel. Jinými slovy, jejich zájmy a
+potÅeby majà stejnou váhu, když se rozhodujeme, jaký smÄr Äinnostà je
+nejlepÅ¡Ã.</p>
+<p>
+ Tento pÅedpoklad nenà pÅijÃmán vÅ¡eobecnÄ. Mnozà zastávajà názor,
že autorův
+zamÄstnavatel je podstatnÄ důležitÄjÅ¡Ã, než kdokoliv jiný. ÅÃkajÃ
napÅÃklad,
+že důvod k existenci vlastnÃků softwaru je dát autorovu zamÄstnavateli
+výhodu, kterou si zasloužà â nehledÄ na to, jak to může působit na
+veÅejnost.</p>
+<p>
+ Nenà potÅebné zkouÅ¡et tyto pÅedpoklady dokazovat Äi vyvracet. Důkazy
+potÅebujà sdÃlenà pÅedpokladů. Takže vÄtÅ¡ina toho, co jsem Åekl, je
+adresována pouze tÄm, kteÅà sdÃlejà pÅedpoklady, které použÃvám,
nebo se
+alespoÅ zajÃmajÃ, jaké jsou jejich důsledky. Pro ty, kteÅà vÄÅÃ, že
+vlastnÃci jsou důležitÄjÅ¡Ã, než kdokoliv jiný, je tento Älánek
bezvýznamný.</p>
+<p>
+ Ale proÄ by znaÄný poÄet AmeriÄanů pÅijal pÅedpoklad, který
povyšuje
+důležitost jistých lidà nad vÅ¡echny ostatnÃ? ÄásteÄnÄ kvůli vÃÅe,
že je
+tento pÅedpoklad Äástà legálnÃch tradic americké spoleÄnosti.
NÄkteÅà lidé
+cÃtÃ, že pochybnosti o tomto pÅedpokladu by znamenaly odmÃtánà základů
+spoleÄnosti.</p>
+<p>
+ Pro tyto lidi je důležité vÄdÄt, že tento pÅedpoklad nenà ÄástÃ
našà zákonné
+tradice. Nikdy nebyl.</p>
+<p>
+ Tedy, ústava pravÃ, že úÄel copyrightu je âpodporovat vÄdecký
pokrok a
+užiteÄná umÄnÃ.â NejvyÅ¡Å¡Ã soud na tom peÄlivÄ pracoval v pÅÃpadu
<em>Fox
+Film v. Doyal</em> a stanovil, že âjediný zájem Spojených států a
primárnÃ
+úÄel udÄlenà monopolu (copyrightu) ležà v obecném prospÄchu odvozeném
+veÅejnostà z práce autorů.â</p>
+<p>
+ Nejsme nuceni souhlasit s ústavou nebo NejvyÅ¡Å¡Ãm soudem. (kdysi oba
+pÅehlÞely otroctvÃ) Jejich postoje tedy nevyvracà svrchovanost
pÅedpokladu
+vlastnÃků. Ale doufám, že povÄdomà o tom, že toto je radikálnÃ
pravicová
+domnÄnka a ne tradiÄnÄ uznávaný fakt, oslabà jejà působnost.</p>
+
+<h3 id="conclusion">ZávÄr</h3>
+<p>
+ Býváme rádi, když můžeme myslet na to, že naÅ¡e spoleÄnost
podporuje pomoc
+naÅ¡im bližnÃm, ale pokaždé, když odmÄnÃme nÄkoho za blokovánÃ, nebo
je
+obdivujeme pro bohatstvÃ, kterého nabyli tÃmto způsobem, vysÃláme
pÅesnÄ
+opaÄné poselstvÃ.</p>
+<p>
+ Vlastnictvà softwaru je jedna z forem našà obecné neochoty brát na
vÄdomÃ
+otázku blaha spoleÄnosti pro osobnà prospÄch. Toto odmÃtánà můžeme
+vysledovat od Ronalda Reagana k Jimu Bakkerovi, od Ivana Boeskyho k
+Exxonovi, od selhávajÃcÃch bank k selhávajÃcÃm Å¡kolám. Můžeme to
zmÄÅit
+poÄtem populace bez domovů a populacà ve vÄznicÃch. Antisociálnà duch se
+živà sám na sobÄ, protože ÄÃm vÃc vidÃme, že nám ostatnà lidé
nepomohou, tÃm
+vÃc vypadá zbyteÄné pomáhat jim. Taková spoleÄnost se rozpadne v
džungli.</p>
+<p>
+ Jestliže nechceme žÃt v džungli, musÃme zmÄnit své postoje. MusÃme
zaÄÃt
+vysÃlat poselstvÃ, že dobrý obÄan je ten, který spolupracuje když je to
+potÅeba, ne ten, kdo se ostatnÃch úspÄÅ¡nÄ stranÃ. Doufám, že hnutà za
+svobodný software k tomuto pÅispÄje: alespoÅ v jedné oblasti nahradÃme
+džungli úÄinnÄjÅ¡Ãm systémem, který vede a podporuje dobrovolnou
spolupráci.</p>
+
+<h3 id="footnotes">Dodatky</h3>
+
+<ol>
+<li id="f1">Slovo âfreeâ [svobodný] ve âfree softwareâ [svobodný
software] se vztahuje
+ke svobodÄ, nikoliv k cenÄ [free znamená v angliÄtinÄ i âzdarmaâ];
cena
+placená za kopii svobodných programů může být nulová, malá, nebo
(vzácnÄ) i
+dosti vysoká. [V Äeské republice použÃváme pro anglický termÃn free
software
+Äeský pÅeklad âsvobodný softwareâ. Prostudujte si napÅ. dokument
+svobodnysoft.zde.cz a pÅÃpadnÄ prosÃm poproste své kamarády a známé,
kteÅÃ
+jeÅ¡tÄ použÃvajà zavádÄjÃcà termÃn âfree softwareâ, od kterého
se snažÃme
+nynà upouÅ¡tÄt, aby pÅeÅ¡li k použÃvánà Äeského pÅekladu. Nenà od
vÄci vÄdÄt,
+že ve vÄtÅ¡inÄ ostatnÃch států je použÃvánà pÅeloženého termÃnu
naprostou
+samozÅejmostÃ. DÄkuji. â pozn. korek.].</li>
+
+<li id="f2">Problém zneÄiÅ¡tÄnà a dopravnÃch zácp tyto závÄry
nezmÄnÃ. Pokud si pÅejeme
+udÄlat ježdÄnà autem nákladnÄjÅ¡Ãm, abychom lidi obecnÄ odrazovali od
ÅÃzenÃ
+osobnÃch automobilů, je nevýhodné dÄlat to právÄ výbÄrem mýtného,
které
+prispÃvá k zneÄiÅ¡tÄnà i k zácpám. DaÅ za benzÃn je mnohem lepÅ¡Ã.
ObdobnÄ,
+žádost o zvýšenà bezpeÄnosti omezenÃm maximálnà rychlosti nenÃ
odpovÃdajÃcÃ;
+volnÄ pÅÃstupné cesty zvyÅ¡ujà průmÄrnou rychlost omezenÃm zastávek a
+prostojů, pro jakékoliv rychlostnà omezenÃ. NÄkdo může pohlÞet na
+jednotlivé poÄÃtaÄové programy jako na Å¡kodlivou vÄc, který by nemÄla
být
+vůbec dostupná, jako.</li>
+
+<li id="f3">NÄkdo může pohlÞet na jednotlivé poÄÃtaÄové programy
jako na Å¡kodlivou vÄc,
+který by nemÄla být vůbec dostupná, jako databáze osobnÃch informacÃ
Lotus
+Marketplace, která byla stažena z prodeje kvůli nesouhlasu
+veÅejnosti. VÄtÅ¡ina toho, co jsem Åekl, se netýká tohoto pÅÃpadu, ale
nedává
+moc smysl argumentovat pro existenci vlastnÃků tÃm, že vlastnÃk může
uÄinit
+program ménÄ dostupným. VlastnÃk ho neudÄlá zcela nepÅÃstupným, jak
by si
+lidé pÅáli v pÅÃpadÄ programu, jehož použità je považováno za
destruktivnÃ.</li>
+</ol>
+
+<hr />
+<blockquote id="fsfs"><p class="big">Tato esej vyšla v knize <a
+href="http://shop.fsf.org/product/free-software-free-society/";><cite>Free
+Software, Free Society: The Selected Essays of Richard
+M. Stallman</cite></a>.</p></blockquote>
+
+<div class="translators-notes">
+
+<!--TRANSLATORS: Use space (SPC) as msgstr if you don't have notes.-->
+<hr /><p><b>Obecná poznámka korektora pÅekladu</b></p>
+<p>Jak jste si jistÄ vÅ¡imli, v textu se porůznu objevovaly moje
+poznámky. NedÄlal jsem to proto, abych nÄjak zasahoval do původnÃho
+autorského textu Richarda Stallmana, ale snažil jsem se vysvÄtlit lépe
vÄci
+na mÃstech, které se mi zdály jako ménÄ srozumitelné pro lidi, kteÅÃ
se v
+oboru svobodného software moc neorientujÃ. Doufám tedy, že jsem nijak
+nenaruÅ¡il původnà text a aspoÅ zÄásti pomohl lidem, pro které může
být tento
+dokument právÄ prvnÃm setkánÃm s úžasným svÄtem svobodného
software.</p>
+<p>Pokud pÅece budete pochybovat o smyslu nÄjaké vÄty Äi odstavce, prosÃm
+uvÄdomte si, že tento dokument byl sepsán 24.dubna 1992 a to je v dobÄ, kdy
+pÃÅ¡i tuto poznámku, již témÄÅ deset let. Byl psán v dobÄ pÅed
nástupem
+jednoho velmi známého operaÄnÃho systému, krátce po zrozenà jádra
Linuxu, v
+dobÄ, kdy mnoho z vás asi jeÅ¡tÄ nemÄlo doma osobnà poÄÃtaÄ. Projekt
GNU
+tehdy zdaleka nebyl tam, kde je dnes. PÅesto ale témÄÅ vÅ¡echno z toho, co
je
+zde popsáno, platà a nezdá se, že by mÄlo v nejbližšà dobÄ pÅestat
+platit.<br />
+--korektor pÅekladu</p></div>
+</div>
+
+<!-- for id="content", starts in the include above -->
+<!--#include virtual="/server/footer.cs.html" -->
+<div id="footer">
+<div class="unprintable">
+
+<p>Dotazy ohlednÄ FSF a GNU prosÃm posÃlejte na <a
+href="mailto:address@hidden";><address@hidden></a>. Jsou tu i <a
+href="/contact/">dalÅ¡Ã možnosti jak kontaktovat</a> nadaci FSF. OhlednÄ
+nefunkÄnÃch odkazů a dalÅ¡Ãch návrhů nebo oprav se prosÃm obracejte na
<a
+href="mailto:address@hidden";><address@hidden></a>.</p>
+
+<p>
+<!-- TRANSLATORS: Ignore the original text in this paragraph,
+ replace it with the translation of these two:
+
+ We work hard and do our best to provide accurate, good quality
+ translations. However, we are not exempt from imperfection.
+ Please send your comments and general suggestions in this regard
+ to <a href="mailto:address@hidden";>
+
+ <address@hidden></a>.</p>
+
+ <p>For information on coordinating and submitting translations of
+ our web pages, see <a
+ href="/server/standards/README.translations.html">Translations
+ README</a>. -->
+Pracujeme tvrdÄ a dÄláme to nejlepÅ¡Ã, abychom vám pÅinesli pÅesné a
kvalitnÃ
+pÅeklady. NicménÄ i my můžeme udÄlat chybu. VaÅ¡e komentáÅe a návrhy
na
+vylepÅ¡enà vÃtáme na adrese <a href="mailto:address@hidden";>
+<address@hidden></a>.</p> <p>PÅeÄtÄte si prosÃm <a
+href="/server/standards/README.translations.html">PÅÃruÄku
pÅekladatele</a>,
+kde se dozvÃte, jak koordinovat svoji práci a posÃlat pÅeklady tohoto
+Älánku.</p>
+</div>
+
+<p>Copyright © 1991, 1992, 1998, 2000, 2001 Free Software Foundation,
Inc.</p>
+
+<p>Tato stránka je vydána pod licencà <a rel="license"
+href="http://creativecommons.org/licenses/by-nd/3.0/us/deed.cs";>Creative
+Commons UveÄte autora-Nezpracovávejte 3.0 Spojené státy americké
+License</a>.</p>
+
+<!--#include virtual="/server/bottom-notes.cs.html" -->
+<div class="translators-credits">
+
+<!--TRANSLATORS: Use space (SPC) as msgstr if you don't want credits.-->
+ </div>
+
+<p class="unprintable"><!-- timestamp start -->
+Aktualizováno:
+
+$Date: 2017/02/01 17:03:11 $
+
+<!-- timestamp end -->
+</p>
+</div>
+</div>
+</body>
+</html>
Index: philosophy/university.cs.html
===================================================================
RCS file: /webcvs/www/www/philosophy/university.cs.html,v
retrieving revision 1.3
retrieving revision 1.4
diff -u -b -r1.3 -r1.4
--- philosophy/university.cs.html 30 Dec 2011 05:19:08 -0000 1.3
+++ philosophy/university.cs.html 1 Feb 2017 17:03:11 -0000 1.4
@@ -1,200 +1,195 @@
-<!DOCTYPE html PUBLIC "-//W3C//DTD HTML 3.2 Final//EN">
-<HTML>
-<HEAD>
-<meta http-equiv="Content-Type" content="text/html; charset=iso-8859-2" >
-<TITLE>Vydávání svobodného software pokud pracujete na univerzitì - GNU
projekt a Nadace svobodného software (FSF)</TITLE>
-<META HTTP-EQUIV="Keywords"
- CONTENT="GNU, FSF, Free Software Foundation, Linux, GNU/Linux, univerzit,
-vydávání, GPL">
-<META HTTP-EQUIV="Description"
- CONTENT="Jak postupovat, pokud pracujete na univerzitì a chtìli
-byste zveøejnit svùj program jako svobodný software (napø. pod GNU GPL)?
-S jakými nástrahami se mù¾ete setkat a jak je pøekonat?">
-<LINK REV="made" HREF="mailto:address@hidden";>
-</HEAD>
-
-<BODY BGCOLOR="#FFFFFF" TEXT="#000000" LINK="#1F00FF" ALINK="#FF0000"
-VLINK="#9900DD">
-
-
-[
-<!-- Please keep this list alphabetical -->
-<!-- PLEASE UPDATE THE LIST AT THE BOTTOM (OR TOP) OF THE PAGE TOO! -->
- <A HREF="/philosophy/university.en.html">Anglicky</A>
-<!-- Please keep this list alphabetical -->
-<!-- PLEASE UPDATE THE LIST AT THE BOTTOM (OR TOP) OF THE PAGE TOO! -->
-]
-
-<H3>Vydávání svobodného software, pokud pracujete na univerzitì</H3>
-napsal <A HREF="http://www.stallman.org/";>Richard Stallman</A>
-
-<P>
-<A HREF="/graphics/agnuhead.html"><IMG SRC="/graphics/gnu-head-sm.jpg"
- ALT=" [obrázek hlavy pakonì (GNU)] "
- WIDTH="129" HEIGHT="122"></A>
-
-<P>
-My, èlenové hnutí svobodného software, vìøíme, ¾e by u¾ivatelé mìli mít
-svobodu mìnit a redistribuovat programy, které pou¾ívají.
-Slovo ,,free'' ve spojení Free Software oznaèuje svobodu;
-znamená, ¾e u¾ivatelé mají svobodu software spou¹tìt, modifikovat
-a redistribuovat. [V èe¹tinì pou¾íváme jednoznaèný termín ,,svobodný
-software''
-(<a href="http://svobodnysoft.zde.cz";>http://svobodnysoft.zde.cz</a>)
--- pozn. pøekl.] Svobodný
-software narozdíl od nesvobodného pøispívá k lidským znalostem.
-Univerzity by tedy mìly podporovat svobodný software za úèelem
-roz¹íøení lidských vìdomostí, stejnì tak jako by mìly povzbuzovat
-vìdce a studenty k publikování svých prací.
-
-<P>
-
-Bohu¾el má mnoho správcù na univerzitách k software
-(a k vìdì celkovì) velmi chamtivý postoj; vnímají programy jako
-pøíle¾itost k vydìlání, ne jako pøíle¾itost pøispìt k lidskému
-vìdìní. Vývojáøi svobodného software se s touto tendencí
-støetávají ji¾ po témìø 20 let.
-
-<P>
-
-Kdy¾ jsem v roce 1984 zaèal vyvíjet operaèní systém
-<A HREF="/gnu/the-gnu-project.cs.html">GNU</A>, první, co jsem
-udìlal, bylo, ¾e jsem opustil své zamìstnání na MIT.
-K tomu jsem pøistoupil právì proto, aby licenèní úøad
-na MIT nemohl zasahovat do vydání GNU jako svobodného
-software. Plánoval jsem pro GNU podmínky, které by zajistily,
-aby v¹echny modifikované verze musely být také svobodným
-software. Tento pøístup se pozdìji rozvinul ve
- <A HREF="/licenses/gpl.cs.html">V¹eobecnou veøejnou
-licenci GNU</A> (GNU GPL), a já jsem rozhodnì nechtìl
-muset prosit administrátory, aby mi dovolili ji pou¾ít.
-
-<P>
-
-V prùbìhu uplynulých let k nám do Nadace pro svobodný software
-èasto pøicházeli lidé z univerzit pro radu, jak si poradit
-se správci, kteøí vidí software pouze jako nìco
-k prodávání. Jedna z dobrých metod, aplikovatelná dokonce
-i pro specificky financované projekty, byla zalo¾it svou
-práci na ji¾ existujícím programu zveøejnìném pod GPL.
-Mù¾ete tak správcùm øíci: ,,Máme jedinou mo¾nost, jak zveøejnit
-na¹i modifikaci a to je pod GPL -- jinak bychom poru¹ili
-autorské právo.'' Znaky dolarù jim tak zmizí z oèí a vìt¹inou
-pak se zveøejnìním jako svobodný software souhlasí.
-
-<P>
-
-Mù¾ete také poprosit o pomoc sponzory. Kdy¾ vyvíjela skupina
-programátorù z NYU kompilátor GNU Ada, financovaly to
-U.S. Air Force a v kontraktu bylo explicitnì uvedeno,
-¾e výsledný kód bude pøedán Nadaci pro svobodný software.
-Nejprve se sponzorem vypracujte kontrakt a a¾ potom
-jej zdvoøile uka¾te správì univerzity a pouka¾te na to,
-¾e ji¾ není mo¾né jej zmìnit. Rad¹i pøijmou kontrakt na vývoj
-svobodného software, ne¾ aby nemìli vùbec ¾ádný, tak¾e podmínky
-vìt¹inou budou akceptovat.
-
-<P>
-
-A» se chystáte udìlat cokoliv, zabývejte se tímto problémem
-vèas -- urèitì pøedtím, ne¾ bude hotova polovina programu.
-V tomto bodì vás je¹tì stále univerzita na dokonèení programu
-potøebuje, a tak mù¾ete pøitvrdit: øeknìte správcùm, ¾e program
-dokonèíte a uèiníte ho pou¾itelným, pouze pokud dají souhlas
-k tomu, aby mohl být svobodným software (a nechají vás vybrat
-pro nìj licenci), v opaèném pøípadì budete na programu
-pracovat jen do té míry, abyste o nìm mohli napsat práci,
-a nikdy jej nedovedete do stavu, kdy bude mo¾né jej zveøejnit.
-Kdy¾ správci uvidí, ¾e se mohou rozhodnout mezi svobodným
-software, který pøinese univerzitì nìjaký kredit, nebo vùbec
-nièím, vìt¹inou zvolí to první.
-
-<P>
-
-Ne v¹echny univerzity mají takto vlastnická pravidla. Texaská
-univerzita po¾aduje, aby byl v¹echen software defaultnì
-vyvíjen jako software svobodný a licencován pod V¹eobecnou
-veøejnou licencí GNU (GNU GPL). Univerzity v Brazílii a
-Indická katedra informaèních technologií v Hyberlandu,
-svými pravidly vývoj GPL software poporují. Pøedstavte
-problém jako otázku principu: má univerzita za cíl
-posouvat lidské znalosti kupøedu, nebo jen sna¾it
-udr¾et sama sebe v chodu?
-
-<P>
-
-A» ji¾ pou¾ijete jakýkoliv zpùsob, velmi vám pomù¾e, pokud budete
-odhodlaní a pøijmete etickou perspektivu vìci, tak jako to dìláme
-v hnutí svobodného software. V zájmu etického jednání s veøejností
-by mìl být software svobodný -- ve smyslu svobody pro veøejnost.
-
-<P>
-
-Mnoho vývojáøù svobodného software uznává jen pøísnì praktické
-dùvody: obhajují mo¾nost sdílet a mìnit kód jako vhodný prostøedek
-k tomu, aby byl software silný a spolehlivý. Pokud vás motivují
-k vývoji svobodného software tyto dùvody, to je vpoøádku a dìkujeme
-za vá¹ pøíspìvek. Tyto hodnoty vám v¹ak nepomohou pevnì se postavit
-univerzitì, kdy¾ se vás budou pokou¹et pøesvìdèit vydat program
-jako nesvobodný.
-
-<P>
-
-Napøíklad mohou argumentovat, ¾e ,,bychom mohli se v¹emi tìmi
-penìzi, které dostaneme, vyvinout je¹tì silnìj¹í a spolehlivìj¹í
-program.'' To by se na konci mohlo a nemuselo ukázat jako pravda,
-ale je tì¾ké to vyvracet dopøedu. Mohli by vám nabízet licenci
-,,k bezplatnému pou¾ití pro akademické úèely''. To vpodstatì znamená,
-¾e ¹iroká veøejnost si svobodu nezaslou¾í s argumentem,
-¾e vám staèí dosáhnout pouze spolupráce s akademiky.
-
-<P>
-
-Pokud zaènete s praktickými hodnotami, je pozdìji tì¾ké vyvrátit
-tyto návrhy vedoucí do slepé ulièky. Kdybyste ale od zaèátku
-zalo¾ili svùj postoj na etických a politických hodnotách, bude
-to daleko snadnìj¹í. K èemu je dobré mít program, který je
-silný a spolehlivý na úkor svobody u¾ivatelù? Nemìla by svoboda
-platit mimo akademickou pùdu stejnì tak jako na ní? Jestli
-mezi va¹e priority patøí svoboda a veøejnost, odpovìdi na polo¾ené
-otázky jsou zøejmé. Svobodný software dbá na svobodu u¾ivatelù,
-zatímco software nesvobodný ji popírá.
-
-<P>
-
-Nic nemù¾e posílit va¹e rozhodnutí tak, jako kdy¾ víte, ¾e svoboda
-veøejnosti závisí v tom okam¾iku na vás.
-
-<HR>
-
-<H4><A HREF="/philosophy/philosophy.cs.html">Dal¹í texty...</A></H4>
-
-<P>
-
-[
-<!-- Please keep this list alphabetical -->
-<!-- PLEASE UPDATE THE LIST AT THE BOTTOM (OR TOP) OF THE PAGE TOO! -->
- <A HREF="/philosophy/university.en.html">Anglicky</A>
-<!-- Please keep this list alphabetical -->
-<!-- PLEASE UPDATE THE LIST AT THE BOTTOM (OR TOP) OF THE PAGE TOO! -->
-]
-
-<HR>
-
-<P>
-Copyright (C) 2002 Free Software Foundation, Inc.,
-51 Franklin St, Fifth Floor, Boston, MA 02110, USA
-<P>
-Doslovné kopírování a distribuce tohoto textu
-jsou dovoleny na jakémkoliv médiu za pøedpokladu,
-¾e bude zachováno toto upozornìní.
-<P>
-Aktualizováno:
-<!-- timestamp start -->
-$Date: 2011/12/30 05:19:08 $ $Author: ineiev $
-<!-- timestamp end -->
-<HR>
-</BODY>
-</HTML>
+<!--#set var="PO_FILE"
+ value='<a href="/philosophy/po/university.cs.po">
+ https://www.gnu.org/philosophy/po/university.cs.po</a>'
+ --><!--#set var="ORIGINAL_FILE" value="/philosophy/university.html"
+ --><!--#set var="DIFF_FILE" value=""
+ --><!--#set var="OUTDATED_SINCE" value="2002-06-12" -->
+<!--#set var="ENGLISH_PAGE" value="/philosophy/university.en.html" -->
+
+<!--#include virtual="/server/header.cs.html" -->
+<!-- Parent-Version: 1.77 -->
+
+<!-- This file is automatically generated by GNUnited Nations! -->
+<title>Vydávánà svobodného software, pokud pracujete na univerzitÄ â
Projekt GNU â
+Nadace pro svobodný software</title>
+
+<!--#include virtual="/philosophy/po/university.translist" -->
+<!--#include virtual="/server/banner.cs.html" -->
+<!--#include virtual="/server/outdated.cs.html" -->
+<h2>Vydávánà svobodného software, pokud pracujete na univerzitÄ</h2>
+
+<p>
+My, Älenové hnutà svobodného software, vÄÅÃme, že by uživatelé mÄli
mÃt
+svobodu mÄnit a redistribuovat programy, které použÃvajÃ. Slovo
+<cite>free</cite> ve spojenà <cite>free software</cite> oznaÄuje svobodu;
+znamená, že uživatelé majà svobodu software spouÅ¡tÄt, modifikovat a
+redistribuovat. [V ÄeÅ¡tinÄ použÃváme jednoznaÄný termÃn âsvobodný
softwareâ
+(http://svobodnysoft.zde.cz) â pozn. pÅekl.] Svobodný software narozdÃl od
+nesvobodného pÅispÃvá k lidským znalostem. Univerzity by tedy mÄly
+podporovat svobodný software za úÄelem rozÅ¡ÃÅenà lidských vÄdomostÃ,
stejnÄ
+tak jako by mÄly povzbuzovat vÄdce a studenty k publikovánà svých
pracÃ.</p>
+
+<p>
+Bohužel má mnoho správců na univerzitách k software (a k vÄdÄ celkovÄ)
velmi
+chamtivý postoj; vnÃmajà programy jako pÅÃležitost k vydÄlánÃ, ne jako
+pÅÃležitost pÅispÄt k lidskému vÄdÄnÃ. VývojáÅi svobodného
software se s
+touto tendencà stÅetávajà již po témÄÅ 20 let.</p>
+
+<p>
+Když jsem v roce 1984 zaÄal vyvÃjet <a
+href="/gnu/thegnuproject.html">operaÄnà systém GNU</a>, prvnÃ, co jsem
+udÄlal, bylo, že jsem opustil své zamÄstnánà na MIT. K tomu jsem
pÅistoupil
+právÄ proto, aby licenÄnà úÅad na MIT nemohl zasahovat do vydánà GNU
jako
+svobodného software. Plánoval jsem pro GNU podmÃnky, které by zajistily,
aby
+všechny modifikované verze musely být také svobodným software. Tento
pÅÃstup
+se pozdÄji rozvinul ve <a href="/licenses/gpl.html">VÅ¡eobecnou veÅejnou
+licenci GNU</a> (GNU GPL), a já jsem rozhodnÄ nechtÄl muset prosit
+administrátory, aby mi dovolili ji použÃt.</p>
+
+<p>
+V průbÄhu uplynulých let k nám do Nadace pro svobodný software Äasto
+pÅicházeli lidé z univerzit pro radu, jak si poradit se správci, kteÅÃ
vidÃ
+software pouze jako nÄco k prodávánÃ. Jedna z dobrých metod,
aplikovatelná
+dokonce i pro specificky financované projekty, byla založit svou práci na
+již existujÃcÃm programu zveÅejnÄném pod GPL. Můžete tak správcům
ÅÃci:
+âMáme jedinou možnost, jak zveÅejnit naÅ¡i modifikaci a to je pod GPL â
jinak
+bychom poruÅ¡ili autorské právo.â Znaky dolarů jim tak zmizà z oÄà a
vÄtÅ¡inou
+pak se zveÅejnÄnÃm jako svobodný software souhlasÃ.</p>
+
+<p>
+Můžete také poprosit o pomoc sponzory. Když vyvÃjela skupina
programátorů z
+NYU kompilátor GNU Ada, financovaly to US Air Force a v kontraktu bylo
+explicitnÄ uvedeno, že výsledný kód bude pÅedán Nadaci pro svobodný
+software. Nejprve se sponzorem vypracujte kontrakt a až potom jej zdvoÅile
+ukažte správÄ univerzity a poukažte na to, že již nenà možné jej
+zmÄnit. RadÅ¡i pÅijmou kontrakt na vývoj svobodného software, než aby
nemÄli
+vůbec žádný, takže podmÃnky vÄtÅ¡inou budou akceptovat.</p>
+
+<p>
+AÅ¥ se chystáte udÄlat cokoliv, zabývejte se tÃmto problémem vÄas â
urÄitÄ
+pÅedtÃm, než bude hotova polovina programu. V tomto bodÄ vás jeÅ¡tÄ
stále
+univerzita na dokonÄenà programu potÅebuje, a tak můžete pÅitvrdit:
ÅeknÄte
+správcům, že program dokonÄÃte a uÄinÃte ho použitelným, pouze pokud
dajÃ
+souhlas k tomu, aby mohl být svobodným software (a nechajà vás vybrat pro
+nÄj licenci), v opaÄném pÅÃpadÄ budete na programu pracovat jen do té
mÃry,
+abyste o nÄm mohli napsat práci, a nikdy jej nedovedete do stavu, kdy bude
+možné jej zveÅejnit. Když správci uvidÃ, že se mohou rozhodnout mezi
+svobodným software, který pÅinese univerzitÄ nÄjaký kredit, nebo vůbec
+niÄÃm, vÄtÅ¡inou zvolà to prvnÃ.</p>
+
+<p>
+Ne všechny univerzity majà takto vlastnická pravidla. Texaská univerzita
+požaduje, aby byl vÅ¡echen software defaultnÄ vyvÃjen jako software
svobodný
+a licencován pod VÅ¡eobecnou veÅejnou licencà GNU (GNU GPL). Univerzity v
+BrazÃlii a <cite>International Institute of Information Technology</cite> v
+Hyberlandu, svými pravidly vývoj GPL software poporujÃ. PÅedstavte problém
+jako otázku principu: má univerzita za cÃl posouvat lidské znalosti
kupÅedu,
+nebo jen snažit udržet sama sebe v chodu?</p>
+
+<p>
+Ať již použijete jakýkoliv způsob, velmi vám pomůže, pokud budete
odhodlanÃ
+a pÅijmete etickou perspektivu vÄci, tak jako to dÄláme v hnutÃ
svobodného
+software. V zájmu etického jednánà s veÅejnostà by mÄl být software
svobodný
+â ve smyslu svobody pro veÅejnost.</p>
+
+<p>
+Mnoho vývojáÅů svobodného software uznává jen pÅÃsnÄ praktické
důvody:
+obhajujà možnost sdÃlet a mÄnit kód jako vhodný prostÅedek k tomu, aby
byl
+software silný a spolehlivý. Pokud vás motivujà k vývoji svobodného
software
+tyto důvody, to je vpoÅádku a dÄkujeme za váš pÅÃspÄvek. Tyto hodnoty
vám
+vÅ¡ak nepomohou pevnÄ se postavit univerzitÄ, když se vás budou pokouÅ¡et
+pÅesvÄdÄit vydat program jako nesvobodný.</p>
+
+<p>
+NapÅÃklad mohou argumentovat, že âbychom mohli se vÅ¡emi tÄmi penÄzi,
které
+dostaneme, vyvinout jeÅ¡tÄ silnÄjÅ¡Ã a spolehlivÄjÅ¡Ã program.â To by
se na
+konci mohlo a nemuselo ukázat jako pravda, ale je tÄžké to vyvracet
+dopÅedu. Mohli by vám nabÃzet licenci âk bezplatnému použità pro
akademické
+úÄelyâ. To vpodstatÄ znamená, že Å¡iroká veÅejnost si svobodu
nezasloužà s
+argumentem, že vám staÄà dosáhnout pouze spolupráce s akademiky.</p>
+
+<p>
+Pokud zaÄnete s âpraktickýmiâ hodnotami, je pozdÄji tÄžké vyvrátit
tyto
+návrhy vedoucà do slepé uliÄky. Kdybyste ale od zaÄátku založili svůj
postoj
+na etických a politických hodnotách, bude to daleko snadnÄjÅ¡Ã. K Äemu je
+dobré mÃt program, který je silný a spolehlivý na úkor svobody
uživatelů?
+NemÄla by svoboda platit mimo akademickou půdu stejnÄ tak jako na nÃ?
Jestli
+mezi vaÅ¡e priority patÅà svoboda a veÅejnost, odpovÄdi na položené
otázky
+jsou zÅejmé. Svobodný software dbá na svobodu uživatelů, zatÃmco
software
+nesvobodný ji popÃrá.</p>
+
+<p>
+Nic nemůže posÃlit vaÅ¡e rozhodnutà tak, jako když vÃte, že svoboda
+veÅejnosti závisà v tom okamžiku na vás.</p>
+
+<hr />
+<blockquote id="fsfs"><p class="big">Tato esej vyšla v knize <a
+href="http://shop.fsf.org/product/free-software-free-society/";><cite>Free
+Software, Free Society: The Selected Essays of Richard
+M. Stallman</cite></a>.</p></blockquote>
+
+<div class="translators-notes">
+
+<!--TRANSLATORS: Use space (SPC) as msgstr if you don't have notes.-->
+ </div>
+</div>
+
+<!-- for id="content", starts in the include above -->
+<!--#include virtual="/server/footer.cs.html" -->
+<div id="footer">
+<div class="unprintable">
+
+<p>Dotazy ohlednÄ FSF a GNU prosÃm posÃlejte na <a
+href="mailto:address@hidden";><address@hidden></a>. Jsou tu i <a
+href="/contact/">dalÅ¡Ã možnosti jak kontaktovat</a> nadaci FSF. OhlednÄ
+nefunkÄnÃch odkazů a dalÅ¡Ãch návrhů nebo oprav se prosÃm obracejte na
<a
+href="mailto:address@hidden";><address@hidden></a>.</p>
+
+<p>
+<!-- TRANSLATORS: Ignore the original text in this paragraph,
+ replace it with the translation of these two:
+
+ We work hard and do our best to provide accurate, good quality
+ translations. However, we are not exempt from imperfection.
+ Please send your comments and general suggestions in this regard
+ to <a href="mailto:address@hidden";>
+
+ <address@hidden></a>.</p>
+
+ <p>For information on coordinating and submitting translations of
+ our web pages, see <a
+ href="/server/standards/README.translations.html">Translations
+ README</a>. -->
+Pracujeme tvrdÄ a dÄláme to nejlepÅ¡Ã, abychom vám pÅinesli pÅesné a
kvalitnÃ
+pÅeklady. NicménÄ i my můžeme udÄlat chybu. VaÅ¡e komentáÅe a návrhy
na
+vylepÅ¡enà vÃtáme na adrese <a href="mailto:address@hidden";>
+<address@hidden></a>.</p> <p>PÅeÄtÄte si prosÃm <a
+href="/server/standards/README.translations.html">PÅÃruÄku
pÅekladatele</a>,
+kde se dozvÃte, jak koordinovat svoji práci a posÃlat pÅeklady tohoto
+Älánku.</p>
+</div>
+
+<p>Copyright © 2002 Richard Stallman</p>
+
+<p>Tato stránka je vydána pod licencà <a rel="license"
+href="http://creativecommons.org/licenses/by-nd/3.0/us/deed.cs";>Creative
+Commons UveÄte autora-Nezpracovávejte 3.0 Spojené státy americké
+License</a>.</p>
+
+<!--#include virtual="/server/bottom-notes.cs.html" -->
+<div class="translators-credits">
+
+<!--TRANSLATORS: Use space (SPC) as msgstr if you don't want credits.-->
+ </div>
+<p class="unprintable"><!-- timestamp start -->
+Aktualizováno:
+$Date: 2017/02/01 17:03:11 $
+
+<!-- timestamp end -->
+</p>
+</div>
+</div>
+</body>
+</html>
Index: software/gethelp.cs.html
===================================================================
RCS file: /webcvs/www/www/software/gethelp.cs.html,v
retrieving revision 1.1
retrieving revision 1.2
diff -u -b -r1.1 -r1.2
--- software/gethelp.cs.html 25 Sep 2015 05:46:00 -0000 1.1
+++ software/gethelp.cs.html 1 Feb 2017 17:03:11 -0000 1.2
@@ -1,131 +1,148 @@
+<!--#set var="PO_FILE"
+ value='<a href="/software/po/gethelp.cs.po">
+ https://www.gnu.org/software/po/gethelp.cs.po</a>'
+ --><!--#set var="ORIGINAL_FILE" value="/software/gethelp.html"
+ --><!--#set var="DIFF_FILE" value=""
+ --><!--#set var="OUTDATED_SINCE" value="2007-03-19" -->
+<!--#set var="ENGLISH_PAGE" value="/software/gethelp.en.html" -->
+
+<!--#include virtual="/server/header.cs.html" -->
+<!-- Parent-Version: 1.77 -->
+
+<!-- This file is automatically generated by GNUnited Nations! -->
+<title>Jak zÃskat pomoc ke GNU software â Projekt GNU â Nadace pro
svobodný
+software</title>
+
+<!--#include virtual="/software/po/gethelp.translist" -->
+<!--#include virtual="/server/banner.cs.html" -->
+<!--#include virtual="/server/outdated.cs.html" -->
+<h2>Jak zÃskat pomoc ke GNU software</h2>
+
+<p>Nadace pro svobodný software se nestará o technickou podporu. Naše
poslánÃ
+je vyvÃjet, peÄovat o, a chránit <a
href="/philosophy/free-sw.html">svobodný
+software</a>. Poskytovánà podpory necháváme na jiných, kteÅà si tak
mohou
+zajistit živobytÃ. ProgramátoÅi poskytuà služby stejnÄ tak jako jsou
volnÄ
+distribuovatelné zdravotnické a právnà poznatky, ale profesionálové
vybÃrajÃ
+penÃze za služby s nimi spojené. <strong>ProsÃm nemailujte ani nevolejte
FSF
+s prosbami o technickou podporu.</strong></p>
+
+<p><a href="/doc/doc.html">Dokumentaci k projektu GNU</a>, která by vám mÄla
+pomoci, můžete zÃskat nÄkolika způsoby. </p>
+
+<p>Mnoho spoleÄnostà redistribuuje GNU software, Äasto jako souÄást <a
+href="/distros/free-distros.html">distribuce GNU/Linuxu</a>. Pokud najdete
+chybu v programu, který jste zÃskali jako souÄást takové distribuce, tak
je
+vÄtÅ¡inou užiteÄné zkusit nejprve oznámit chybu pÅÃmo distributorovi, ne
+nám. ObÄas se stává, že distributoÅi GNU software modifikujà (což
samozÅejmÄ
+mohou!) nebo dodávajà staršà verze, takže budou asi nejlépe schopni
najÃt
+chybu v oné konkrétnà distribuci.</p>
+
+<p>NicménÄ, pokud v GNU software najdete nÄjaký nedostatek, chtÄli bychom
to
+vÄdÄt. Spravujeme proto také konference pro oznamovánà chyb v GNU
+software. Dokonce i pokud zde nenà konference uvedena, adresa
+<bug-<em>pkgname</em>@gnu.org> vÄtÅ¡inou doruÄà zprávu do správných
+rukou (pÅes alias). Pokud najdete chybu v GNU programu, zkuste ji prosÃm
+touto cestou oznámit. </p>
+
+<p>Když dostaneme oznámenà o chybÄ, vÄtÅ¡inou se snažÃme problém
napravit. I
+když by tyto opravy chyb mohly vypadat jako individuálnà podpora pro opravy
+chyb, nenà tomu tak. Je to souÄást pÅÃpravy nové vylepÅ¡ené verze
+programu. Můžeme vám zaslat opravu chyby, abyste nám mohl pomoci ji
testovat
+a zajistit jejà kvalitu. Když nevyÅeÅ¡Ãme váš problém my, stále to
může
+udÄlat nÄjaký jiný uživatel, který Äte konferenci.</p>
+
+<p>ProsÃm nežádejte nás o pomoc s instalacà software Äi uÄenÃm jak jej
+použÃvat, ale oznamujte nám chyby v instalaÄnÃch skriptech a nejasná
mÃsta v
+dokumentaci. </p>
+
+<p>Hostujeme nÄkolik <a href="http://lists.gnu.org/";>mailových konferencà o
GNU
+software</a>. Konference zaÄÃnajÃcà na <code>help-</code> jsou konference,
+kde můžete zÃskat pomoc od komunity. Zde je ruÄnÄ vyrobený seznam
mailových
+konferencÃ. Pokud k nÄjakému programu nenajdete pÅÃsluÅ¡nou konferenci,
pak
+použijte <a
+href="http://lists.gnu.org/mailman/listinfo/help-gnu-utils/";>help-gnu-utils</a>.</p>
+
+<p><a href="http://www.fsf.org/resources/service";>AdresáŠslužeb FSF</a> je
+seznam lidÃ, kteÅà nabÃzejà podporu Äi jiné konzultaÄnà zlužby.
Pokud chcete
+zÃskat kopii, nebo být zde také zapsán, kontaktujte nás. </p>
+
+<div class="translators-notes">
+
+<!--TRANSLATORS: Use space (SPC) as msgstr if you don't have notes.-->
+ </div>
+</div>
+
+<!-- for id="content", starts in the include above -->
+<!--#include virtual="/server/footer.cs.html" -->
+<div id="footer">
+<div class="unprintable">
+
+<p>Dotazy ohlednÄ FSF a GNU prosÃm posÃlejte na <a
+href="mailto:address@hidden";><address@hidden></a>. Jsou tu i <a
+href="/contact/">dalÅ¡Ã možnosti jak kontaktovat</a> nadaci FSF. OhlednÄ
+nefunkÄnÃch odkazů a dalÅ¡Ãch návrhů nebo oprav se prosÃm obracejte na
<a
+href="mailto:address@hidden";><address@hidden></a>.</p>
+
+<p>
+<!-- TRANSLATORS: Ignore the original text in this paragraph,
+ replace it with the translation of these two:
+
+ We work hard and do our best to provide accurate, good quality
+ translations. However, we are not exempt from imperfection.
+ Please send your comments and general suggestions in this regard
+ to <a href="mailto:address@hidden";>
+
+ <address@hidden></a>.</p>
+
+ <p>For information on coordinating and submitting translations of
+ our web pages, see <a
+ href="/server/standards/README.translations.html">Translations
+ README</a>. -->
+Pracujeme tvrdÄ a dÄláme to nejlepÅ¡Ã, abychom vám pÅinesli pÅesné a
kvalitnÃ
+pÅeklady. NicménÄ i my můžeme udÄlat chybu. VaÅ¡e komentáÅe a návrhy
na
+vylepÅ¡enà vÃtáme na adrese <a href="mailto:address@hidden";>
+<address@hidden></a>.</p> <p>PÅeÄtÄte si prosÃm <a
+href="/server/standards/README.translations.html">PÅÃruÄku
pÅekladatele</a>,
+kde se dozvÃte, jak koordinovat svoji práci a posÃlat pÅeklady tohoto
+Älánku.</p>
+</div>
+
+<!-- Regarding copyright, in general, standalone pages (as opposed to
+ files generated as part of manuals) on the GNU web server should
+ be under CC BY-ND 4.0. Please do NOT change or remove this
+ without talking with the webmasters or licensing team first.
+ Please make sure the copyright date is consistent with the
+ document. For web pages, it is ok to list just the latest year the
+ document was modified, or published.
+
+ If you wish to list earlier years, that is ok too.
+ Either "2001, 2002, 2003" or "2001-2003" are ok for specifying
+ years, as long as each year in the range is in fact a copyrightable
+ year, i.e., a year in which the document was published (including
+ being publicly visible on the web or in a revision control system).
+
+ There is more detail about copyright years in the GNU Maintainers
+ Information document, www.gnu.org/prep/maintain. -->
+<p>Copyright © 2001 Free Software Foundation, Inc.</p>
+
+<p>Tato stránka je vydána pod licencà <a rel="license"
+href="http://creativecommons.org/licenses/by-nd/4.0/deed.cs";>Creative
+Commons UveÄte původ-Nezpracovávejte 4.0 Mezinárodnà License</a>.</p>
+
+<!--#include virtual="/server/bottom-notes.cs.html" -->
+<div class="translators-credits">
-<!DOCTYPE html PUBLIC "-//IETF//DTD HTML 2.0//EN">
-<HTML>
-<HEAD>
-<meta http-equiv="Content-Type" content="text/html; charset=iso-8859-2">
-<TITLE>Jak získat pomoc ke GNu software - Nadace pro svobodný software
(FSF)</TITLE>
-<LINK REV="made" HREF="mailto:address@hidden";>
-<META HTML-EQUIV="Keywords"
- CONTENT="GNU, GNU Project, FSF, Free Software, Free Software Foundation,
- Historie, Nadace pro svobodný software">
-</HEAD>
-<BODY BGCOLOR="#FFFFFF" TEXT="#000000" LINK="#1F00FF" ALINK="#FF0000"
VLINK="#9900DD">
-<H3>Jak získat pomoc ke GNU software</H3>
-
-<A HREF="/graphics/agnuhead.html"><IMG SRC="/graphics/gnu-head-sm.jpg"
- ALT=" [obrázek hlavy GNU] "
- WIDTH="129" HEIGHT="122"></A>
-
-<!-- Please keep this list alphabetical!!! -->
-[
- <A HREF="/software/gethelp.en.html">Anglicky</A>
-| <A HREF="/software/gethelp.fr.html">Francouzsky</A>
-| <A HREF="/software/gethelp.ca.html">Katalánsky</A>
-| <A HREF="/software/gethelp.pt-br.html">Portugalsky</A>
-]
-<P>
-<HR>
-<P>
-Nadace pro svobodný software se nestará o technickou podporu.
-Na¹e poslání je vyvíjet, peèovat o, a chránit
-<A href="/philosophy/free-sw.html">svobodný software</a>.
-Poskytování podpory necháváme na jiných, kteøí si tak mohou
-zajistit ¾ivobytí. Programátoøi poskytuí slu¾by stejnì tak jako
-jsou volnì distribuovatelné zdravotnické a právní poznatky,
-ale profesionálové vybírají peníze za slu¾by s nimi spojené.
-<STRONG>Prosím nemailujte ani nevolejte FSF s prosbami
-o technickou podporu.</STRONG>
-
-<P>
-
-<A HREF="/doc/doc.html">Dokumentaci k projektu GNU</A>,
-která by vám mìla pomoci, mù¾ete získat nìkolika
-zpùsoby.
-
-<P>
-
-Hostujeme nìkolik <A
-HREF="http://mail.gnu.org/mailman/listinfo/";>mailových
-konferencí o GNU software</A>.
-Konference zaèínající na <CODE>help-</CODE>
-jsou konference, kde mù¾ete získat pomoc od komunity. <A
-HREF="/prep/mailinglists.html">Zde je ruènì vyrobený
-seznam mailových konferencí</A>. Pokud k nìjakému programu nenajdete
-pøíslu¹nou konferenci, pak pou¾ijte<A
-HREF="mailto:address@hidden";><address@hidden></A>.
-
-
-<P>
-
-
-<A HREF="/prep/service.html">Adresáø slu¾eb GNU (58k znakù)</A>
-je seznam lidí, kteøí nabízejí podporu èi jiné konzultaèní zlu¾by.
-Naleznete jej také v souboru etc/service v distribuci GNU Emacsu
-a v `/pub/gnu/GNUinfo/SERVICE' na
-<A HREF="/order/ftp.html">GNU FTP</A>.
-Pokud chcete získat kopii, nebo být zde také zapsán, kontaktujte nás.
-<P>
-
-Pokud v GNU software najdete nìjaký nedostatek, chtìli bychom to vìdìt.
-Spravujeme proto také <A
-HREF="http://mail.gnu.org/mailman/listinfo/";>konference pro oznamování
-chyb v GNU software</A>.
-Dokonce i pokud zde není konference uvedena, adresa
-<address@hidden> vìt¹inou doruèí zprávu do
-správných rukou (pøes alias).
-Pokud najdete chybu v GNU programu, zkuste ji prosím touto cestou oznámit.
-
-<P>
-
-Kdy¾ dostaneme oznámení o chybì, vìt¹inou se sna¾íme problém
-napravit. I kdy¾ by tyto opravy chyb mohly vypadat jako individuální
-podpora pro opravy chyb, není tomu tak. Je to souèást pøípravy
-nové vylep¹ené verze programu. Mù¾eme vám zaslat opravu chyby,
-abyste nám mohl pomoci ji testovat a zajistit její kvalitu.
-Kdy¾ nevyøe¹íme vá¹ problém my, stále to mù¾e udìlat nìjaký
-jiný u¾ivatel, který ète konferenci. Jinak zkuste pou¾ít
-<A HREF="/prep/service.html">GNU Service Directory (58k characters)</A>.
-
-<P>
-Prosím ne¾ádejte nás o pomoc s instalací software èi
-uèením jak jej pou¾ívat, ale oznamujte nám chyby v instalaèních
-skriptech a nejasná místa v dokumentaci.
-<P>
-
-Uvìdomte si také, ¾e mnoho spoleèností redistribuuje GNU
-software, èasto jako souèást distribuce GNU/Linuxu.
-Pokud najdete chybu v programu, který jste získali jako
-souèást takové distribuce, tak je vìt¹inou u¾iteèné
-zkusit nejprve oznámit chybu pøímo distributorovi, ne nám.
-Obèas se stává, ¾e distributoøi GNU software modifikují
-(co¾ samozøejmì mohou!) nebo dodávají star¹í verze,
-tak¾e budou asi nejlépe schopni najít chybu v oné
-konkrétní distribuci.
-
-
-<HR>
-
-Návrat na <A HREF="/home.html">domovskou stránku GNU</A>.
-<P>
-FSF & GNU informace & otázky na
-<A HREF="mailto:address@hidden";><EM>address@hidden</EM></A>.
-Dal¹í <A HREF="/contact/">mo¾nost</A> jak kontaktovat FSF.
-<P>
-Komentáøe k tìmto web stránkám na
-<A HREF="mailto:address@hidden";><EM>address@hidden</EM></A>,
-jiné otázky zasílejte na
-<A HREF="mailto:address@hidden";><EM>address@hidden</EM></A>.
-<P>
-Copyright (C) 1996, 1997, 1998, 1999 Free Software Foundation, Inc.,
-51 Franklin St, Fifth Floor, Boston, MA 02110, USA
-<P>
-Doslovné kopírování a ¹íøení tohoto celého dokumentu na jakémkoliv médiu
-je dovoleno v pøípadì, ¾e tato podmínka bude zachována.<P>
-Updated:
-<!-- timestamp start -->
-$Date: 2015/09/25 05:46:00 $ $Author: ineiev $
-<!-- timestamp end -->
-<HR>
-</BODY>
-</HTML>
+<!--TRANSLATORS: Use space (SPC) as msgstr if you don't want credits.-->
+ </div>
+
+<p class="unprintable"><!-- timestamp start -->
+Aktualizováno:
+$Date: 2017/02/01 17:03:11 $
+
+<!-- timestamp end -->
+</p>
+</div>
+</div>
+</body>
+</html>
Index: testimonials/testimonials.cs.html
===================================================================
RCS file: /webcvs/www/www/testimonials/testimonials.cs.html,v
retrieving revision 1.8
retrieving revision 1.9
diff -u -b -r1.8 -r1.9
--- testimonials/testimonials.cs.html 30 Dec 2011 05:20:57 -0000 1.8
+++ testimonials/testimonials.cs.html 1 Feb 2017 17:03:11 -0000 1.9
@@ -1,102 +1,157 @@
+<!--#set var="PO_FILE"
+ value='<a href="/testimonials/po/testimonials.cs.po">
+ https://www.gnu.org/testimonials/po/testimonials.cs.po</a>'
+ --><!--#set var="ORIGINAL_FILE" value="/testimonials/testimonials.html"
+ --><!--#set var="DIFF_FILE" value=""
+ --><!--#set var="OUTDATED_SINCE" value="2002-10-28" -->
+<!--#set var="ENGLISH_PAGE" value="/testimonials/testimonials.en.html" -->
+
+<!--#include virtual="/server/header.cs.html" -->
+<!-- Parent-Version: 1.77 -->
+
+<!-- This file is automatically generated by GNUnited Nations! -->
+<title>Posudky GNU â Projekt GNU â Nadace pro svobodný software</title>
+
+<!--#include virtual="/testimonials/po/testimonials.translist" -->
+<!--#include virtual="/server/banner.cs.html" -->
+<!--#include virtual="/server/outdated.cs.html" -->
+<h2>Posudky GNU</h2>
+
+<p>
+ Svobodný software nenà jen zábava programátorů, ale produktivnÄ
pomáhá lidem
+a byznysu vÅ¡ude na svÄtÄ. Od tvůrců ornamentálnÃch stužek po vÄdecké
+výzkumnÃky, pomáhá svobodný software stovkám tisÃc lidà v jejich
každodennÃ
+práci. Jeho vývoj pokraÄuje závratnou rychlostÃ, aby splnil vÅ¡echny
potÅeby
+uživatelů ve vÅ¡ech typech aplikacÃ.
+</p>
+
+<p>
+ Projekt GNU mÄl hlavnà vliv na vývoj svobodného softwaru po vÃce než
jednu
+dekádu, vytvoÅil Åadu důležitých nástrojů, jako robustnÃ
pÅekladaÄe, mocné
+textové editory a dokonce i plnÄ funkÄnà operaÄnà systém. Projekt byl
+odstartován v roce 1984 programátorem z MIT, Richardem Stallman, aby
+vytvoÅil svobodné prostÅedà podobné Unixu. Od té doby se pÅidaly tisÃce
+programátorů ve snaze vytvoÅit svobodný, velmi kvalitnà software, který
by
+byl pÅÃstupný každému.
+</p>
+
+<hr />
+
+<p>
+ Zde jsou důkazy vyvracejÃcà mylné tvrzenÃ, že svobodný software je
+nepraktický, nespolehlivý nebo že nenà podporován.
+</p>
+
+<ul>
+ <li><a href="/testimonials/useful.html">Svobodný software je
užiteÄný</a></li>
+ <li><a href="/testimonials/reliable.html">Svobodný software je
spolehlivý</a></li>
+ <li><a href="/testimonials/supported.html">Svobodný software je
podporován</a></li>
+ <li><a href="http://www.dwheeler.com/oss_fs_why.html";><em>Why Open
Source
+Software/ Free Software (OSS/FS)? Look at the Numbers!</em></a></li>
+ <li><a
href="http://www.dwheeler.com/essays/high-assurance-floss.html";>High
+Assurance (for Security or Safety) and Free-Libre / Open Source Software
+(FLOSS)... with Lots on Formal Methods</a></li>
+</ul>
+
+<hr />
+
+<p>
+Dalšà důkazy:</p>
+
+<ul>
+ <li><a href="testimonial_mondrup.html">Databázová aplikace pro
seznamy Äekatelů
+na transplantace orgánů & kontrola kvality</a></li>
+ <li><a href="testimonial_cadcam.html">CAD/CAM Software</a>.</li>
+ <li><a href="testimonial_HIRLAM.html">HIRLAM Consortium</a>
(meteorologický
+výzkum)</li>
+</ul>
+
+<hr />
+
+<p>
+Pokud vÃte o dalÅ¡Ãch pÅÃpadech, kde se svobodný software osvÄdÄil,
rádi o
+vás uslyÅ¡Ãme a pÅidáme infromace o tÄchto důkazech na tuto stránku.
DelÅ¡Ã
+detailnà důkazy jsou užiteÄnÄjÅ¡Ã než krátké. Informace posÃlejte na
<a
+href="mailto:address@hidden";><address@hidden></a>.</p>
+
+<div class="translators-notes">
+
+<!--TRANSLATORS: Use space (SPC) as msgstr if you don't have notes.-->
+ </div>
+</div>
+
+<!-- for id="content", starts in the include above -->
+<!--#include virtual="/server/footer.cs.html" -->
+<div id="footer">
+<div class="unprintable">
+
+<p>Dotazy ohlednÄ FSF a GNU prosÃm posÃlejte na <a
+href="mailto:address@hidden";><address@hidden></a>. Jsou tu i <a
+href="/contact/">dalÅ¡Ã možnosti jak kontaktovat</a> nadaci FSF. OhlednÄ
+nefunkÄnÃch odkazů a dalÅ¡Ãch návrhů nebo oprav se prosÃm obracejte na
<a
+href="mailto:address@hidden";><address@hidden></a>.</p>
+
+<p>
+<!-- TRANSLATORS: Ignore the original text in this paragraph,
+ replace it with the translation of these two:
+
+ We work hard and do our best to provide accurate, good quality
+ translations. However, we are not exempt from imperfection.
+ Please send your comments and general suggestions in this regard
+ to <a href="mailto:address@hidden";>
+
+ <address@hidden></a>.</p>
+
+ <p>For information on coordinating and submitting translations of
+ our web pages, see <a
+ href="/server/standards/README.translations.html">Translations
+ README</a>. -->
+Pracujeme tvrdÄ a dÄláme to nejlepÅ¡Ã, abychom vám pÅinesli pÅesné a
kvalitnÃ
+pÅeklady. NicménÄ i my můžeme udÄlat chybu. VaÅ¡e komentáÅe a návrhy
na
+vylepÅ¡enà vÃtáme na adrese <a href="mailto:address@hidden";>
+<address@hidden></a>.</p> <p>PÅeÄtÄte si prosÃm <a
+href="/server/standards/README.translations.html">PÅÃruÄku
pÅekladatele</a>,
+kde se dozvÃte, jak koordinovat svoji práci a posÃlat pÅeklady tohoto
+Älánku.</p>
+</div>
+
+<!-- Regarding copyright, in general, standalone pages (as opposed to
+ files generated as part of manuals) on the GNU web server should
+ be under CC BY-ND 3.0 US. Please do NOT change or remove this
+ without talking with the webmasters or licensing team first.
+ Please make sure the copyright date is consistent with the
+ document. For web pages, it is ok to list just the latest year the
+ document was modified, or published.
+
+ If you wish to list earlier years, that is ok too.
+ Either "2001, 2002, 2003" or "2001-2003" are ok for specifying
+ years, as long as each year in the range is in fact a copyrightable
+ year, i.e., a year in which the document was published (including
+ being publicly visible on the web or in a revision control system).
+
+ There is more detail about copyright years in the GNU Maintainers
+ Information document, www.gnu.org/prep/maintain. -->
+<p>Copyright © 1998, 1999, 2000, 2001 Free Software Foundation, Inc.</p>
+
+<p>Tato stránka je vydána pod licencà <a rel="license"
+href="http://creativecommons.org/licenses/by-nd/3.0/us/deed.cs";>Creative
+Commons UveÄte autora-Nezpracovávejte 3.0 Spojené státy americké
+License</a>.</p>
+
+<!--#include virtual="/server/bottom-notes.cs.html" -->
+<div class="translators-credits">
+
+<!--TRANSLATORS: Use space (SPC) as msgstr if you don't want credits.-->
+ </div>
+
+<p class="unprintable"><!-- timestamp start -->
+Aktualizováno:
+
+$Date: 2017/02/01 17:03:11 $
-<!DOCTYPE html PUBLIC "-//IETF//DTD HTML 2.0//EN">
-<HTML>
-<HEAD>
-<meta http-equiv="Content-Type" content="text/html; charset=iso-8859-2">
-<TITLE>Posudky GNU - projekt GNU - Free Software Foundation (FSF)</TITLE>
-<LINK REV="made" HREF="mailto:address@hidden";>
-<META HTML-EQUIV="Keywords"
- CONTENT="GNU, GNU Project, FSF, Free Software, Free Software Foundation,
- History">
-</HEAD>
-<BODY BGCOLOR="#FFFFFF" TEXT="#000000" LINK="#1F00FF" ALINK="#FF0000"
VLINK="#9900DD">
-<H3>Posudky GNU</H3>
-
-<A HREF="/graphics/whatsgnu.html"><IMG SRC="/graphics/whats-gnu-sm.jpg"
- ALT=" [obrázek ,,Co je to GNU''] "
- WIDTH="125" HEIGHT="120"></A>
-
-<!-- Please keep this list alphabetical -->
-[
- <A HREF="/testimonials/testimonials.en.html">Anglicky</A>
-| <A HREF="/testimonials/testimonials.it.html">Italsky</A>
-| <A HREF="/testimonials/testimonials.ca.html">Katalánsky</A>
-| <A HREF="/testimonials/testimonials.pt.html">Portugalsky</A>
-]
-<P>
-
-Vidíte? Svobodný software není jen zábava programátorù, ale
-produktivnì pomáhá lidem a byznysu v¹ude na svìtì.
-Od tvùrcù ornamentálních stu¾ek po vìdecké výzkumníky, pomáhá
-svobodný software
-stovkám tisíc lidí v jejich ka¾dodenní práci. Jeho vývoj
-pokraèuje závratnou rychlostí, aby splnil v¹echny potøeby u¾ivatelù
-ve v¹ech typech aplikací.
-<P>
-Projekt GNU mìl hlavní vliv na vývoj svobodného softwaru po více
-ne¾ jednu dekádu, vytvoøil øadu dùle¾itých nástrojù, jako
-robustní pøekladaèe, mocné textové editory a dokonce i plnì funkèní
-operaèní systém. Projekt byl odstartován v roce 1984 programátorem z MIT,
-Richardem Stallman, aby vytvoøil svobodné prostøedí podobné Unixu.
-Od té doby se pøidaly tisíce programátorù ve snaze vytvoøit svobodný,
-velmi kvalitní software, který by byl pøístupný ka¾dému.
-<P>
-
-<HR>
-
-Zde jsou dùkazy vyvracející mylné tvrzení, ¾e svobodný software je nepraktický,
-nespolehlivý nebo ¾e není podporován.
-<P>
-
-<UL>
- <LI><A HREF="/testimonials/useful.cs.html">Svobodný software je u¾iteèný</A>
- <LI><A HREF="/testimonials/reliable.cs.html">Svobodný software je
spolehlivý</A>
- <LI><A HREF="/testimonials/supported.cs.html">Svobodný software je
podporován</A>
-</UL>
-<P>
-
-<HR>
-
-Dal¹í dùkazy:
-<P>
-<UL>
- <LI><A HREF="testimonial_HIRLAM.html">HIRLAM Consortium</A> (meteorologický
výzkum)
- <LI><A HREF="testimonial_mondrup.html">Databázová aplikace pro seznamy
èekatelù
- na transplantace orgánù & kontrola kvality</A>
- <LI><A HREF="testimonial_cadcam.html">CAD/CAM Software</A>
-</UL>
-
-<HR>
-
-Pokud víte o dal¹ích pøípadech, kde se svobodný software osvìdèil,
-rádi o vás usly¹íme
-a pøidáme infromace o tìchto dùkazech na tuto stránku.
-Del¹í detailní dùkazy jsou u¾iteènìj¹í ne¾ krátké.
-Informace posílejte na <A
HREF="mailto:address@hidden";><address@hidden></A>.
-
-
-<HR>
-
-Návrat na <A HREF="/home.cs.html">domovskou stránku GNU</A>.
-<P>
-FSF & GNU informace & otázky na
-<A HREF="mailto:address@hidden";><EM>address@hidden</EM></A>.
-Dal¹í <A HREF="/home.cs.html#ContactInfo">mo¾nost</A> jak kontaktovat FSF.
-<P>
-Komentáøe k tìmto web stránkám na
-<A HREF="mailto:address@hidden";><EM>address@hidden</EM></A>,
-jiné otázky zasílejte na
-<A HREF="mailto:address@hidden";><EM>address@hidden</EM></A>.
-<P>
-Copyright (C) 1996, 1997, 1998, 1999 Free Software Foundation, Inc.,
-51 Franklin St, Fifth Floor, Boston, MA 02110, USA
-<P>
-Doslovné kopírování a ¹íøení tohoto celého dokumentu na jakémkoliv médiu
-je dovoleno v pøípadì, ¾e tato podmínka bude zachována.<P>
-Updated:
-<!-- timestamp start -->
-$Date: 2011/12/30 05:20:57 $ $Author: ineiev $
<!-- timestamp end -->
-<HR>
-</BODY>
-</HTML>
+</p>
+</div>
+</div>
+</body>
+</html>
| [Prev in Thread] |
Current Thread |
[Next in Thread] |
- www gnu/manifesto.cs.html philosophy/dat.cs.htm...,
Therese Godefroy <=