[Top][All Lists]
[Date Prev][Date Next][Thread Prev][Thread Next][Date Index][Thread Index]
www education/edu-cases-india-irimpanam.de.html...
|
From: |
GNUN |
|
Subject: |
www education/edu-cases-india-irimpanam.de.html... |
|
Date: |
Tue, 22 May 2012 00:31:28 +0000 |
CVSROOT: /web/www
Module name: www
Changes by: GNUN <gnun> 12/05/22 00:31:28
Modified files:
education : edu-cases-india-irimpanam.de.html
edu-software-tuxpaint.de.html
education/misc : edu-misc.de.html
education/misc/po: edu-misc.de-en.html
education/po : edu-cases-india-irimpanam.de-en.html
edu-software-tuxpaint.de-en.html
gnu : thegnuproject.cs.html
licenses : license-list.de.html license-list.it.html
licenses/po : license-list.de-en.html license-list.it-en.html
license-list.it.po
links : links.de.html
links/po : links.de-en.html
people/po : people.de.po people.es-diff.html people.es.po
people.pot
philosophy : essays-and-articles.de.html
philosophy/po : anonymous-response.de.po
anonymous-response.translist
essays-and-articles.de-en.html
server/gnun/compendia: compendium.de.po
thankgnus/po : 2012supporters.pot
Added files:
gnu/po : thegnuproject.cs-en.html
philosophy : anonymous-response.de.html
philosophy/po : anonymous-response.de-en.html
Log message:
Automatic update by GNUnited Nations.
CVSWeb URLs:
http://web.cvs.savannah.gnu.org/viewcvs/www/education/edu-cases-india-irimpanam.de.html?cvsroot=www&r1=1.12&r2=1.13
http://web.cvs.savannah.gnu.org/viewcvs/www/education/edu-software-tuxpaint.de.html?cvsroot=www&r1=1.24&r2=1.25
http://web.cvs.savannah.gnu.org/viewcvs/www/education/misc/edu-misc.de.html?cvsroot=www&r1=1.10&r2=1.11
http://web.cvs.savannah.gnu.org/viewcvs/www/education/misc/po/edu-misc.de-en.html?cvsroot=www&r1=1.8&r2=1.9
http://web.cvs.savannah.gnu.org/viewcvs/www/education/po/edu-cases-india-irimpanam.de-en.html?cvsroot=www&r1=1.10&r2=1.11
http://web.cvs.savannah.gnu.org/viewcvs/www/education/po/edu-software-tuxpaint.de-en.html?cvsroot=www&r1=1.15&r2=1.16
http://web.cvs.savannah.gnu.org/viewcvs/www/gnu/thegnuproject.cs.html?cvsroot=www&r1=1.10&r2=1.11
http://web.cvs.savannah.gnu.org/viewcvs/www/gnu/po/thegnuproject.cs-en.html?cvsroot=www&rev=1.1
http://web.cvs.savannah.gnu.org/viewcvs/www/licenses/license-list.de.html?cvsroot=www&r1=1.12&r2=1.13
http://web.cvs.savannah.gnu.org/viewcvs/www/licenses/license-list.it.html?cvsroot=www&r1=1.28&r2=1.29
http://web.cvs.savannah.gnu.org/viewcvs/www/licenses/po/license-list.de-en.html?cvsroot=www&r1=1.11&r2=1.12
http://web.cvs.savannah.gnu.org/viewcvs/www/licenses/po/license-list.it-en.html?cvsroot=www&r1=1.11&r2=1.12
http://web.cvs.savannah.gnu.org/viewcvs/www/licenses/po/license-list.it.po?cvsroot=www&r1=1.50&r2=1.51
http://web.cvs.savannah.gnu.org/viewcvs/www/links/links.de.html?cvsroot=www&r1=1.14&r2=1.15
http://web.cvs.savannah.gnu.org/viewcvs/www/links/po/links.de-en.html?cvsroot=www&r1=1.7&r2=1.8
http://web.cvs.savannah.gnu.org/viewcvs/www/people/po/people.de.po?cvsroot=www&r1=1.44&r2=1.45
http://web.cvs.savannah.gnu.org/viewcvs/www/people/po/people.es-diff.html?cvsroot=www&r1=1.1&r2=1.2
http://web.cvs.savannah.gnu.org/viewcvs/www/people/po/people.es.po?cvsroot=www&r1=1.82&r2=1.83
http://web.cvs.savannah.gnu.org/viewcvs/www/people/po/people.pot?cvsroot=www&r1=1.74&r2=1.75
http://web.cvs.savannah.gnu.org/viewcvs/www/philosophy/essays-and-articles.de.html?cvsroot=www&r1=1.21&r2=1.22
http://web.cvs.savannah.gnu.org/viewcvs/www/philosophy/anonymous-response.de.html?cvsroot=www&rev=1.1
http://web.cvs.savannah.gnu.org/viewcvs/www/philosophy/po/anonymous-response.de.po?cvsroot=www&r1=1.1&r2=1.2
http://web.cvs.savannah.gnu.org/viewcvs/www/philosophy/po/anonymous-response.translist?cvsroot=www&r1=1.1&r2=1.2
http://web.cvs.savannah.gnu.org/viewcvs/www/philosophy/po/essays-and-articles.de-en.html?cvsroot=www&r1=1.13&r2=1.14
http://web.cvs.savannah.gnu.org/viewcvs/www/philosophy/po/anonymous-response.de-en.html?cvsroot=www&rev=1.1
http://web.cvs.savannah.gnu.org/viewcvs/www/server/gnun/compendia/compendium.de.po?cvsroot=www&r1=1.14&r2=1.15
http://web.cvs.savannah.gnu.org/viewcvs/www/thankgnus/po/2012supporters.pot?cvsroot=www&r1=1.1&r2=1.2
Patches:
Index: education/edu-cases-india-irimpanam.de.html
===================================================================
RCS file: /web/www/www/education/edu-cases-india-irimpanam.de.html,v
retrieving revision 1.12
retrieving revision 1.13
diff -u -b -r1.12 -r1.13
--- education/edu-cases-india-irimpanam.de.html 14 May 2012 08:42:31 -0000
1.12
+++ education/edu-cases-india-irimpanam.de.html 22 May 2012 00:27:27 -0000
1.13
@@ -1,7 +1,7 @@
-<!-- Parent-Version: 1.57 -->
<!--#include virtual="/server/header.de.html" -->
+<!-- Parent-Version: 1.57 -->
<!-- This file is automatically generated by GNUnited Nations! -->
<title>Vocational Higher Secondary School Irimpanam - GNU-Projekt - Free
Software
@@ -143,10 +143,10 @@
<a href="/education/misc/tuxpaint.jpg">
<img src="/education/misc/tuxpaint-sm.jpg"
-alt="TuxPaint-Oberfläche mit Adenia-Blume (in Malayalam)" /></a>
+alt="TuxPaint-Oberfläche mit Adenia-Blume (auf Malayalam)" /></a>
<p><a href="/education/misc/adeenia.ogg">Anhören</a>, wie ein Schüler den
Namen
-der Adenia-Blume (ein Passionsblumengewächs) in Malayalam ausspricht.</p>
+der Adenia-Blume (ein Passionsblumengewächs) auf Malayalam ausspricht.</p>
</div>
@@ -163,17 +163,22 @@
SchülerInnen und Lehrkräften, tief in die Technik einzutauchen und
ermöglichte auf vielfältigste Weise zur Gemeinschaft beizutragen. Ein
wichtiger Beitrag war die Lokalisierung der Benutzeroberfläche von <a
-href="/education/edu-software-tuxpaint">Tux Paint</a> in Malayalam, unserer
+href="/education/edu-software-tuxpaint">Tux Paint</a> auf Malayalam, unserer
Muttersprache.</p>
<p>Ein weiterer Beitrag war die Aufnahme neuer Stempel in
TuxPaint. Einheimische Blumen wurden fotografiert und von SchülerInnen der
6. und 7. Klasse mit dem Bildbearbeitungsprogramm GIMP bearbeitet.</p>
-<p>Die dabei entstandenen Bilder wurden dann mit dem Namen der Blumen in
+<p>Die dabei entstandenen Bilder wurden dann mit dem Namen der Blumen auf
Malayalam in TuxPaint integriert. Darüber hinaus haben SchülerInnen mit
ihren eigenen Stimmen die Namen der Blumen aufgenommen, damit Nutzer bei
-Auswahl des Stempels den Namen der Blume in Malayalam hören kann.</p>
+Auswahl des Stempels den Namen der Blume auf Malayalam hören können. <a
+href="http://audio-video.gnu.org/video/irimpanam-high-sub.en.ogv";
+type="application/ogg">Video ansehen und herunterladen (auf Englisch)</a>
+(<a href="/education/misc/irimpanam.en.srt"
+type='text/plain'>SubRip-Untertitel (auf Englisch)</a>).</p>
+
<p>Beide Aktivitäten wurden durch <a
href="http://sskvhssirimpanam.wordpress.com/";>Swathanthra Software Koottayma
@@ -258,48 +263,11 @@
<p><!-- timestamp start -->
Aktualisierung:
-$Date: 2012/05/14 08:42:31 $
+$Date: 2012/05/22 00:27:27 $
<!-- timestamp end -->
</p>
</div>
-
-<!-- <div id="translations">
- -->
-<!-- <h4>
-Translations of this page</h4> -->
-<!-- -->
-<!-- Please keep this list alphabetical by language code. -->
-<!-- Comment what the language is for each type, i.e. de is German. -->
-<!-- Write the language name in its own language (Deutsch) in the text.
-->
-<!-- If you add a new language here, please -->
-<!-- advise address@hidden and add it to -->
-<!-- - /home/www/html/server/standards/README.translations.html -->
-<!-- - one of the lists under the section "Translations Underway" -->
-<!-- - if there is a translation team, you also have to add an alias -->
-<!-- to mail.gnu.org:/com/mailer/aliases -->
-<!-- Please also check you have the language code right; see: -->
-<!-- http://www.loc.gov/standards/iso639-2/php/code_list.php -->
-<!-- If the 2-letter ISO 639-1 code is not available, -->
-<!-- use the 3-letter ISO 639-2. -->
-<!-- Please use W3C normative character entities. -->
-<!-- -->
-<!-- See also '(web-trans)Capitalization': -->
-<!--
http://gnu.org/software/trans-coord/manual/web-trans/html_node/Capitalization.html
-->
-<!-- -->
-<!-- -->
-<!-- <ul class="translations-list">
- -->
-<!-- German -->
-<!-- <li>
-<a
href="/education/edu-cases-india-irimpanam.de.html">Deutsch</a> [de]</li>
-->
-<!-- English -->
-<!-- <li>
-<a href="/education/edu-cases-india-irimpanam.html">English</a> [en]</li>
-->
-<!-- </ul>
- -->
-<!-- </div>
- -->
</div>
</body>
</html>
Index: education/edu-software-tuxpaint.de.html
===================================================================
RCS file: /web/www/www/education/edu-software-tuxpaint.de.html,v
retrieving revision 1.24
retrieving revision 1.25
diff -u -b -r1.24 -r1.25
--- education/edu-software-tuxpaint.de.html 14 May 2012 09:02:48 -0000
1.24
+++ education/edu-software-tuxpaint.de.html 22 May 2012 00:27:27 -0000
1.25
@@ -33,9 +33,9 @@
<div style="width: 330px; margin: 30px 0px 30px 30px; float: right;">
-<!-- GNUN: localize URL /education/misc/tuxpaint-start-sm.de.png,
/education/misc/tuxpaint-start.de.png -->
+<!-- GNUN: localize URL /education/misc/tuxpaint-start-sm.png,
/education/misc/tuxpaint-start.png -->
<a href="/education/misc/tuxpaint-start.de.png">
-<img src="/education/misc/tuxpaint-start-sm.de.png" alt="Tux
Paint-Oberfläche"/></a>
+<img src="/education/misc/tuxpaint-start-sm.png" alt="Tux
Paint-Oberfläche"/></a>
</div>
<p>Tux Paint ist ein plattformübergreifendes Malprogramm für
@@ -78,7 +78,7 @@
<div style="with: 320px; margin:0px 0px 0px 30px; float: right;">
<a href="/education/misc/tuxpaint-stamps.jpg">
-<img src="/education/misc/tuxpaint-stamps-sm.jpg" alt="Tux Paint-Oberfläche
in Malayalam mit einheimischen Pflanzen"/></a>
+<img src="/education/misc/tuxpaint-stamps-sm.jpg" alt="Tux Paint-Oberfläche
auf Malayalam mit einheimischen Pflanzen."/></a>
</div>
<p>Kommentare von <a href="http://tuxpaint.org/comments/";>Privatanwendern</a>
@@ -112,9 +112,10 @@
<img src="/education/misc/appooppanthaady-sm.jpg"
alt="Samen einer Appooppan Thaady-Blüte (Pusteblume)" /></a>
-<p><a href="/education/misc/appooppanthady.ogg">Anhören</a>, wie ein Schüler
-den Namen des Samens der Appooppan Thaady-Blüte, einer
-„Pusteblume“, in Malayalam ausspricht.</p>
+<p><a href="/education/misc/appooppanthady.ogg"
+type="application/ogg">Anhören</a>, wie ein Schüler den Namen des Samens der
+Appooppan Thaady-Blüte, einer „Pusteblume“, auf Malayalam
+ausspricht.</p>
</div>
<!-- style -->
@@ -124,29 +125,33 @@
<img src="/education/misc/anthoorium-sm.jpg"
alt="Flamingoblume (Anthurium andreanum)" /></a>
-<p><a href="/education/misc/anthoorium.ogg">Anhören</a>, wie ein Schüler den
-Namen der Flamingoblume in Malayalam ausspricht.</p>
+<p><a href="/education/misc/anthoorium.ogg"
type="application/ogg">Anhören</a>,
+wie ein Schüler den Namen der Flamingoblume auf Malayalam ausspricht.</p>
</div>
<!-- style -->
-<p>Ein gutes Beispiel, wie die Freiheit der Software in Tux Paint umgesetzt
-wurde, ist die von 11 und 12 Jahre alten Schülern gemachten Arbeit der <a
-href="/education/edu-cases-india-irimpanam.html">VHSS Irimpanam</a>-Schule
-im Bundesstaat Kerala an der Malabarküste im Südwesten Indiens. Die Arbeit
-bestand darin, dem Programm aus von Schülern selbst gemachten Fotografien
-eine Stempelserie hinzuzufügen. Sie machten Fotos von einheimischen Blumen
-und bearbeiteten die digitalen Bilder mit dem freien
+<p>Ein gutes Beispiel, wie Softwarefreiheit in Tux Paint angewandt werden kann,
+ist die von 11- und 12-jährigen SchülerInnen gemachte Arbeit der <a
+href="/education/edu-cases-india-irimpanam">VHSS Irimpanam</a>-Schule im
+Bundesstaat Kerala an der Malabarküste im Südwesten Indiens. Die Arbeit
+bestand darin, dem Programm eine Stempelserie mit von SchülerInnen selbst
+gemachten Fotografien hinzuzufügen. Sie machten Fotos von einheimischen
+Blumen und bearbeiteten die digitalen Bilder mit dem freien
Bildbearbeitungsprogramm <a href= "http://directory.fsf.org/project/gimp/";
title="GNU Image Manipulation Program">GIMP</a> und fügten ebenso die Namen
-der einzelnen Blüten in Englisch und Malayalam, der Landessprache, hinzu. Da
-Tux Paint über Geräusche verfügt, haben die Schüler mit ihren eigenen
-Stimmen auch die Namen der Blumen in Malayalam aufgenommen, damit, wenn
-Nutzer eine der ausgewählten Blüten auf dem Malblatt stempeln, die Blüte
-sehen und den Namen in Malayalam hören.</p>
+der einzelnen Blüten auf Englisch und Malayalam, der Landessprache,
+hinzu. Da Tux Paint über Geräusche verfügt, haben die SchülerInnen mit
ihren
+eigenen Stimmen auch die Namen der Blumen auf Malayalam aufgenommen, damit
+Nutzer, wenn eine der Blüten auf dem Malblatt gestempelt wird, den Namen der
+Blüte auf Malayalam sehen und hören. <a
+href="http://audio-video.gnu.org/video/irimpanam-high-sub.en.ogv";
+type="video/ogg">Video ansehen und herunterladen (auf Englisch)</a> (<a
+href="/education/misc/irimpanam.en.srt" type='text/plain'>SubRip-Untertitel
+(auf Englisch)</a>).</p>
<p>Eine weitere von dieser Schule gemachte nützliche Aktivität, durch
Anwendung
-der Freiheit das Programm modifizieren zu können, war die Ãbersetzung der
-Tux Paint-Oberfläche in Malayalam, die im Bundesstaat Kerala gesprochen
+der Freiheit, das Programm modifizieren zu können, war die Ãbersetzung der
+Tux Paint-Oberfläche auf Malayalam, die im Bundesstaat Kerala gesprochen
wird.</p>
<h3>Warum</h3>
@@ -185,7 +190,7 @@
<h4>Danksagungen</h4>
-<p>Die Bilder der Malayalam Tux Paint-Oberfläche mit einheimischen Pflanzen,
+<p>Die Bilder Tux Paint-Oberfläche auf Malayalam mit einheimischen Pflanzen,
dem Samen der Appooppan Thaady-Blüte und der Ringelblume, sowie die beiden
Audiodateien mit freundlicher Genehmigung der Vocational Higher Secondary
School Irimpanam stehen unter einer <a rel="license"
@@ -238,48 +243,11 @@
<p><!-- timestamp start -->
Aktualisierung:
-$Date: 2012/05/14 09:02:48 $
+$Date: 2012/05/22 00:27:27 $
<!-- timestamp end -->
</p>
</div>
-
-<!-- <div id="translations">
- -->
-<!-- <h4>
-Translations of this page</h4> -->
-<!-- -->
-<!-- Please keep this list alphabetical by language code. -->
-<!-- Comment what the language is for each type, i.e. de is German. -->
-<!-- Write the language name in its own language (Deutsch) in the text.
-->
-<!-- If you add a new language here, please -->
-<!-- advise address@hidden and add it to -->
-<!-- - /home/www/html/server/standards/README.translations.html -->
-<!-- - one of the lists under the section "Translations Underway" -->
-<!-- - if there is a translation team, you also have to add an alias -->
-<!-- to mail.gnu.org:/com/mailer/aliases -->
-<!-- Please also check you have the language code right; see: -->
-<!-- http://www.loc.gov/standards/iso639-2/php/code_list.php -->
-<!-- If the 2-letter ISO 639-1 code is not available, -->
-<!-- use the 3-letter ISO 639-2. -->
-<!-- Please use W3C normative character entities. -->
-<!-- -->
-<!-- See also '(web-trans)Capitalization': -->
-<!--
http://gnu.org/software/trans-coord/manual/web-trans/html_node/Capitalization.html
-->
-<!-- -->
-<!-- -->
-<!-- <ul class="translations-list">
- -->
-<!-- Gernan -->
-<!-- <li>
-<a href="/education/edu-software-tuxpaint.de.html">Deutsch</a> [de]</li>
-->
-<!-- English -->
-<!-- <li>
-<a href="/education/edu-software-tuxpaint.html">English</a> [en]</li> -->
-<!-- </ul>
- -->
-<!-- </div>
- -->
</div>
</body>
</html>
Index: education/misc/edu-misc.de.html
===================================================================
RCS file: /web/www/www/education/misc/edu-misc.de.html,v
retrieving revision 1.10
retrieving revision 1.11
diff -u -b -r1.10 -r1.11
--- education/misc/edu-misc.de.html 14 May 2012 08:43:21 -0000 1.10
+++ education/misc/edu-misc.de.html 22 May 2012 00:27:39 -0000 1.11
@@ -152,6 +152,14 @@
(Brasilien)</a> | <a
href="/education/misc/rms-education-es-sub.es.srt">Spanisch</a>
+<ul>
+<li>Freiheit in der Praxis an der Irimpanam-Schule</li>
+</ul>
+
+<!-- Add languages in alphabetical order -->
+<a href="/education/misc/irimpanam.en.srt" type="text/plain">Englisch</a>
+
+
<h3>Tonaufnahmen</h3>
<ul>
@@ -210,7 +218,7 @@
<p><!-- timestamp start -->
Aktualisierung:
-$Date: 2012/05/14 08:43:21 $
+$Date: 2012/05/22 00:27:39 $
<!-- timestamp end -->
</p>
Index: education/misc/po/edu-misc.de-en.html
===================================================================
RCS file: /web/www/www/education/misc/po/edu-misc.de-en.html,v
retrieving revision 1.8
retrieving revision 1.9
diff -u -b -r1.8 -r1.9
--- education/misc/po/edu-misc.de-en.html 14 May 2012 08:43:35 -0000
1.8
+++ education/misc/po/edu-misc.de-en.html 22 May 2012 00:27:51 -0000
1.9
@@ -145,6 +145,14 @@
<a href="/education/misc/rms-education-es-sub.it.srt">Italian</a> |
<a href="/education/misc/rms-education-es-sub.es.srt">Spanish</a> |
+<ul>
+<li>Freedom in Practice at Irimpanam School</li>
+</ul>
+
+<!-- Add languages in alphabetical order -->
+<a href="/education/misc/irimpanam.en.srt">English</a>
+
+
<h3>Audio</h3>
<ul>
@@ -191,7 +199,7 @@
<p>Updated:
<!-- timestamp start -->
-$Date: 2012/05/14 08:43:35 $
+$Date: 2012/05/22 00:27:51 $
<!-- timestamp end -->
</p>
</div>
Index: education/po/edu-cases-india-irimpanam.de-en.html
===================================================================
RCS file: /web/www/www/education/po/edu-cases-india-irimpanam.de-en.html,v
retrieving revision 1.10
retrieving revision 1.11
diff -u -b -r1.10 -r1.11
--- education/po/edu-cases-india-irimpanam.de-en.html 14 May 2012 08:43:44
-0000 1.10
+++ education/po/edu-cases-india-irimpanam.de-en.html 22 May 2012 00:28:17
-0000 1.11
@@ -1,6 +1,5 @@
-<!-- Parent-Version: 1.57 -->
-
<!--#include virtual="/server/header.html" -->
+<!-- Parent-Version: 1.57 -->
<title>Vocational Higher Secondary School Irimpanam - GNU Project -
Free Software Foundation</title>
@@ -167,7 +166,11 @@
<p>The resulting images were then integrated in TuxPaint with the name
of the flowers written in Malayalam. As a plus, students recorded with
their own voices the name of the flowers, so when the user selects one
-of the stamps, she will hear the name of the flower in Malayalam.</p>
+of the stamps, she will hear the name of the flower in Malayalam.
+<a href="http://audio-video.gnu.org/video/irimpanam-high-sub.en.ogv";>
+Watch and download the video</a> and <a
+href="/education/misc/irimpanam.en.srt">the SubRip subtitles</a>.</p>
+
<p>Both activities were promoted by Swathanthra Software Koottayma of
VHSS Irimpanam <a href="http://sskvhssirimpanam.wordpress.com/";>
@@ -236,40 +239,10 @@
<p>Updated:
<!-- timestamp start -->
-$Date: 2012/05/14 08:43:44 $
+$Date: 2012/05/22 00:28:17 $
<!-- timestamp end -->
</p>
</div>
-
-<!-- <div id="translations"> -->
-<!-- <h4>Translations of this page</h4> -->
-<!-- -->
-<!-- Please keep this list alphabetical by language code. -->
-<!-- Comment what the language is for each type, i.e. de is German. -->
-<!-- Write the language name in its own language (Deutsch) in the text.
-->
-<!-- If you add a new language here, please -->
-<!-- advise address@hidden and add it to -->
-<!-- - /home/www/html/server/standards/README.translations.html -->
-<!-- - one of the lists under the section "Translations Underway" -->
-<!-- - if there is a translation team, you also have to add an alias -->
-<!-- to mail.gnu.org:/com/mailer/aliases -->
-<!-- Please also check you have the language code right; see: -->
-<!-- http://www.loc.gov/standards/iso639-2/php/code_list.php -->
-<!-- If the 2-letter ISO 639-1 code is not available, -->
-<!-- use the 3-letter ISO 639-2. -->
-<!-- Please use W3C normative character entities. -->
-<!-- -->
-<!-- See also '(web-trans)Capitalization': -->
-<!--
http://gnu.org/software/trans-coord/manual/web-trans/html_node/Capitalization.html
-->
-<!-- -->
-<!-- -->
-<!-- <ul class="translations-list"> -->
-<!-- German -->
-<!-- <li><a
href="/education/edu-cases-india-irimpanam.de.html">Deutsch</a> [de]</li>
-->
-<!-- English -->
-<!-- <li><a
href="/education/edu-cases-india-irimpanam.html">English</a> [en]</li> -->
-<!-- </ul> -->
-<!-- </div> -->
</div>
</body>
</html>
Index: education/po/edu-software-tuxpaint.de-en.html
===================================================================
RCS file: /web/www/www/education/po/edu-software-tuxpaint.de-en.html,v
retrieving revision 1.15
retrieving revision 1.16
diff -u -b -r1.15 -r1.16
--- education/po/edu-software-tuxpaint.de-en.html 14 May 2012 08:43:46
-0000 1.15
+++ education/po/edu-software-tuxpaint.de-en.html 22 May 2012 00:28:17
-0000 1.16
@@ -136,7 +136,10 @@
As Tux Paint has a sound function, students also recorded with their own
voices the name of the flowers in Malayalam, so when one of these
flowers is chosen to be stamped onto the canvas, the user will see and
-hear the name of the flower in Malayalam.</p>
+hear the name of the flower in Malayalam.
+<a href="http://audio-video.gnu.org/video/irimpanam-high-sub.en.ogv";>
+Watch and download the video</a> and <a
+href="/education/misc/irimpanam.en.srt">the SubRip subtitles</a>.</p>
<p>An additional useful activity done by this school by applying the
freedom to modify the program, was the translation of the Tux Paint
@@ -215,40 +218,10 @@
<p>Updated:
<!-- timestamp start -->
-$Date: 2012/05/14 08:43:46 $
+$Date: 2012/05/22 00:28:17 $
<!-- timestamp end -->
</p>
</div>
-
-<!-- <div id="translations"> -->
-<!-- <h4>Translations of this page</h4> -->
-<!-- -->
-<!-- Please keep this list alphabetical by language code. -->
-<!-- Comment what the language is for each type, i.e. de is German. -->
-<!-- Write the language name in its own language (Deutsch) in the text.
-->
-<!-- If you add a new language here, please -->
-<!-- advise address@hidden and add it to -->
-<!-- - /home/www/html/server/standards/README.translations.html -->
-<!-- - one of the lists under the section "Translations Underway" -->
-<!-- - if there is a translation team, you also have to add an alias -->
-<!-- to mail.gnu.org:/com/mailer/aliases -->
-<!-- Please also check you have the language code right; see: -->
-<!-- http://www.loc.gov/standards/iso639-2/php/code_list.php -->
-<!-- If the 2-letter ISO 639-1 code is not available, -->
-<!-- use the 3-letter ISO 639-2. -->
-<!-- Please use W3C normative character entities. -->
-<!-- -->
-<!-- See also '(web-trans)Capitalization': -->
-<!--
http://gnu.org/software/trans-coord/manual/web-trans/html_node/Capitalization.html
-->
-<!-- -->
-<!-- -->
-<!-- <ul class="translations-list"> -->
-<!-- Gernan -->
-<!-- <li><a
href="/education/edu-software-tuxpaint.de.html">Deutsch</a> [de]</li> -->
-<!-- English -->
-<!-- <li><a
href="/education/edu-software-tuxpaint.html">English</a> [en]</li> -->
-<!-- </ul> -->
-<!-- </div> -->
</div>
</body>
</html>
Index: gnu/thegnuproject.cs.html
===================================================================
RCS file: /web/www/www/gnu/thegnuproject.cs.html,v
retrieving revision 1.10
retrieving revision 1.11
diff -u -b -r1.10 -r1.11
--- gnu/thegnuproject.cs.html 7 Feb 2007 02:35:10 -0000 1.10
+++ gnu/thegnuproject.cs.html 22 May 2012 00:28:30 -0000 1.11
@@ -1,1005 +1,999 @@
-<!DOCTYPE html PUBLIC "-//IETF//DTD HTML 2.0//EN">
-<HTML>
-<HEAD>
-<meta http-equiv="Content-Type" content="text/html; charset=iso-8859-2">
-<TITLE>GNU projekt - Nadace pro svobodný software (FSF)</TITLE>
-<LINK REV="made" HREF="mailto:address@hidden";>
-<META HTML-EQUIV="Keywords"
- CONTENT="GNU, GNU Project, FSF, Free Software, Free Software Foundation,
- History">
-</HEAD>
-<BODY BGCOLOR="#FFFFFF" TEXT="#000000" LINK="#1F00FF" ALINK="#FF0000"
VLINK="#9900DD">
-
-<H3>Projekt GNU</H3>
-<P>
-od <A HREF="http://www.stallman.org/";><STRONG>Richarda
Stallmana</STRONG></A><P>
-pùvodnì zveøejnìno v knize ,,Open Sources''
-<P>
-<A HREF="/graphics/whatsgnu.html"><IMG SRC="/graphics/whats-gnu-sm.jpg"
- ALT=" [obraz Co je to GNU] "
- WIDTH="125" HEIGHT="120"></A>
-<P>
-[ <A HREF="/gnu/thegnuproject.cs.html">Èesky</A>
-| <A HREF="/gnu/thegnuproject.fr.html">Francouzsky</A>
-| <A HREF="/gnu/thegnuproject.it.html">Italsky</A>
-| <A HREF="/gnu/thegnuproject.ko.html">Korejsky</A>
-| <A HREF="/gnu/thegnuproject.ru.html">Rusky</A>
-| <A HREF="/gnu/thegnuproject.es.html">©panìlsky</A> ]
-
-<P>
-
-<H3>První komunita sdílející software</H3>
-<P>
-Kdy¾ jsem v roce 1971 zaèal pracovat v MIT Artificial Intelligence Lab,
-stal jsem se souèástí komunity sdílející software, která existovala ji¾
-mnoho let. Sdílení software nebylo výsadou pouze na¹í komunity;
-je staré jako poèítaèe samy, stejnì jako sdílení receptù je staré
-jako vaøení. Dìlali jsme v¹ak více ne¾ toto.
-<P>
-AI Lab pou¾ívala operaèní systém pro sdílení èasu nazvaný ITS (the
-Incompatible Timesharing System - Nekompatibilní systém pro sdílení èasu)
-navr¾ený hackery pracujícími v laboratoøi (1)
-a psaný v assembleru pro Digital PDP-10, jeden z velkých
-poèítaèù tehdej¹í doby. Jako èlen komunity, systémový hacker
-laboratoøe umìlé inteligence, jsem mìl za úkol vylep¹ovat tento systém.
-<P>
-Nenazývali jsme ná¹ software ,,svobodným software'', nebo» tento termín
-je¹tì neexistoval, ale ná¹ software jím byl.
-Kdykoliv lidé z jiné vysoké ¹koly nebo firmy chtìli portovat a pou¾ívat
-program, rádi jsme jim to umo¾nili.
-Pokud jste vidìli nìkoho pou¾ívat neznámý a zajímavý program, mohli jste ho
-v¾dy po¾ádat, aby vám ukázal zdrojové kódy, abyste jej mohli studovat,
-mìnit anebo demontovat nìkteré z jeho èástí a vytvoøit nový program.
-
-<P>
-(1) U¾ívání výrazu ,,hacker" jako pojmenování nìkoho, kdo se vloupává
-do bezpeènostních systémù, je matení zpùsobené
-dne¹ními médii. My hackeøi toto pojmenování odmítáme uznat
-a toto slovo stále pou¾íváme k oznaèení nìkoho, kdo ,,miluje programování
-a dost o nìm ví."
-<P>
-
-<H3>Rozpad komunity</H3>
-<P>
-Situace se dramaticky zmìnila na poèátku osmdesátých let, kdy¾ Digital
-pøestal pokraèovat ve výrobì sérií PDP-10. Jejich stavba, elegantní a výkonná
-v ¹edesátých letech, nemohla, pøirozenì, pokrýt vìt¹í adresové prostory,
-které zaèaly nastupovat v osmdesátých letech. To znamenalo, ¾e témìø
-v¹echny programy pro ITS byly zastaralé.
-<P>
-Komunita hackerù AI lab se nedlouho pøedtím rozpadla.
-Oddìlující se firma Symbolics si v roce 1981 najala témìø v¹echny hackery
-z AI lab a oslabená komunita byla neschopná se nadále sama udr¾et.
-(Kniha Hackeøi od Steve Levyho popisuje tyto události,
-stejnì jako vykresluje jasný obrázek komunity za jejího rozkvìtu.)
-Kdy¾ v roce 1982 nakoupila laboratoø AI nová PDP-10, její administrátoøi
-se rozhodli pou¾ívat nesvobodný systém pro sdílení èasu od Digitalu
-namísto na¹eho ITS.
-<P>
-
-Moderní poèítaèe té doby jako napøíklad VAX nebo 68020, mìly
-své vlastní operaèní systémy, ale ¾ádný z nich nebyl svobodným software:
-museli jste podepsat tzv. non-disclosure agreement dokonce i proto,
-abyste vùbec získali funkèní program.
-
-<P>
-Znamenalo to tedy, ¾e první vìc, kterou jste museli pøi pou¾ívání poèítaèe
-udìlat, byl slib, ¾e nebudeme pomáhat svým kolegùm.
-Spolupráce komunity byla zakázána. Pravidlo vytvoøené vlastníky
-proprietárního software znìlo: ,,Pokud sdílíte software
-se svým kolegou, jste pirát. Pokud chcete provádìt v na¹em software
-jakékoliv zmìny, musíte nás nejdøíve poprosit.''
-<P>
-My¹lenka, ¾e proprietární softwarový systém -- systém, v nìm¾
-nesmíte sdílet nebo mìnit software -- ¹kodí spoleènosti, je
-neetický, zkrátka a jednodu¹e ¹patný, by mohla být pro nìkteré ètenáøe
-pøekvapením. Co jiného se v¹ak dá øíct o systému zalo¾eném na rozdìlování
-veøejnosti, na systému nechávajícím své u¾ivatele bez pomoci? Lidé, jim¾ tato
-my¹lenka pøipadá pøekvapující, mohli pokládat proprietární sociální systém
-za daný, nebo jej posuzovat podle slov lidí z oblasti obchodu s
-proprietárním software.
-Vydavatelé software dlouho a tì¾ce pracovali na tom, aby pøesvìdèili
-veøejnost, ¾e existuje pouze jediný zpùsob, jak pohlí¾et na tento problém.
-<P>
-Kdy¾ softwaroví vydavetelé hovoøí o ,,posilování'' svých ,,práv'' nebo
-,,zastavení pirátství'', to, co vlastnì *øíkají* je druhotné. Opravdová
-podstata tìchto tvrzení je v nevyslovených domnìnkách, je¾ berou jako
-samozøejmé; pøedpokládá se, ¾e je veøejnost bez kritiky pøijme. Pojïme
-se tedy na nì podívat.
-<P>
-Prvním pøedpokladem je, ¾e softwarové firmy mají nesporné pøirozené právo
-vlastnit software a mít tak moc nad v¹emi jeho u¾ivateli. (Pokud
-by se jednalo o pøirozené právo, potom bychom, bez ohledu na to, do jaké
-míry po¹kozuje veøejnost, nemohli nic namítat.)
-Je zajímavé, ¾e americká ústava a právní zvyklosti tento pohled na vìc
-odmítají; copyright není pøirozené právo, ale vládou umìle vytvoøený monopol,
-je¾ omezuje pøirozené právo u¾ivatelù na vytváøení kopií.
-<P>
-Dal¹ím neprohlá¹eným pøedpokladem je, ¾e jedinou dùle¾itou vìcí týkající
-se software je, co s ním mù¾eme dìlat -- a ¾e my, poèítaèoví u¾ivatelé,
-bychom se nemìli starat o to, v jaké spoleènosti je nám dovoleno ¾ít.
-<P>
-Tøetí domnìnkou je, ¾e bychom nemìli pou¾itelný software (nebo programy
-na konkrétní vìci), kdybychom nenabídli spoleènosti moc nad u¾ivateli
-jejího programu. Pøedtím ne¾ hnutí svobodného software ukázalo, ¾e jsme
-schopni vytvoøit mnoho u¾iteèného software bez zbyteèných omezení,
-mohla být tato domnìnka je¹tì i pøijatelná.
-<P>
-Jestli¾e odmítneme akceptovat tyto pøedpoklady a posoudíme dané problémy
-pøirozeným smyslem pro etiku a dáme u¾ivatele na první místo,
-dojdeme k závìrùm velmi odli¹ným. Poèítaèoví u¾ivatelé by mìli mít svobodu
-modifikovat programy tak, aby splòovaly jejich potøeby, a svobodu sdílet
-software. Pomáhat ostatním lidem je základ spoleènosti.
-<P>
-Není zde dostatek prostoru pro rozsáhlý dokument odùvodòující
-tento závìr, tak¾e odkazuji ètenáøe na webovou stránku
-<A HREF="http://www.gnu.org/philosophy/why-free.cs.html";>
-http://www.gnu.org/philosophy/why-free.cs.html</A>.
-<P>
-
-<H3>Dùle¾itá volba etiky</H3>
-<P>
-
-Po rozpadu mé komunity bylo nemo¾né pokraèovat jako døíve.
-Místo toho jsem stál tváøí v tváø morálnímu rozhodnutí.
-<P>
-Bylo by snadnou volbou pøipojit se ke svìtu proprietárního software,
-spolu s podepsáním tzv. non-disclosure agreement a slibù, ¾e nebudu
-pomáhat svým kolegùm hackerùm. Je velmi pravdìpodobné, ¾e bych rovnì¾
-vyvíjel software vydávaný pod non-disclosure agreement a naléhal na
-ostatní, a» rovnì¾ zrazují své kolegy.
-<P>
-Mohl jsem si tak vydìlávat a mo¾ná se sám bavit psaním kódu.
-Vìdìl jsem v¹ak, ¾e kdybych se na konci své kariéry ohlédl zpìt a vidìl
-roky strávené stavbou zdí oddìlujících lidi, pøipadalo by mi, ¾e jsem
-svùj ¾ivot zasvìtil èinìním svìta hor¹ím a hor¹ím.
-<P>
-Sám jsem mìl ji¾ zku¹enosti s tím, jak dopadne pøijetí
-non-disclosure agreement, a to kdy¾ nìkdo odmítl dát mi a MIT
-AI lab zdrojový kód na program pro kontrlou na¹í tiskárny. (
-Program mìl nìjaké nedostatky a to bylo pro u¾ivatele tiskárny
-velmi frustrující.) Nemohl jsem si øíct, ¾e non-disclosure agreement
-je nevinný. Byl jsem velmi rozzlobený, kdy¾ s námi odmítl sdílet kód;
-nemohl jsem se otoèit zády a zaèít dìlat ostatním toté¾.
-<P>
-Dal¹í mo¾ností, snadnou ale neradostnou, bylo opustit poèítaèové
-odvìtví. Mé dovednosti by tak sice nebyly zneu¾ity, ale stále by byly
-promrhávány. Nebyl bych vinnen za rozdìlování a omezování
-poèítaèových u¾ivatelù, ale tak jako tak by k tomu do¹lo.
-<P>
-Zaèal jsem se tedy poohlí¾et po zpùsobu, jak bych mohl vytvoøit nìco
-prospì¹ného. Ptal jsem se sám sebe: existuje nìjaký program nebo programy,
-které bych mohl psát, aby mohla na¹e komunita opìt existovat?
-<P>
-Odpovìï byla zøejmá: nejdøíve byl potøeba operaèní systém.
-Jedná se o dùle¾itý software pro pou¾ívání poèítaèe. S operaèním
-systémem mù¾ete dìlat mnoho vìcí, bez nìj se v¹ak poèítaè nedá vùbec
-pou¾ívat. Se svobodným operaèním systémem bychom znovu mohli vytvoøit
-komunitu spolupracujících hackerù -- a pozvat kohokoliv, aby se k nám pøidal.
-Kdokoliv by mohl pou¾ívat poèítaè bez toho, ani¾ by se tak upisoval
-ke spiknutí proti svým pøátelùm.
-<P>
-Jako vývojáø operaèních systémù jsem pro takovou práci mìl dostateèné znalosti.
-Pøesto¾e jsem tehdy nemohl se samozøejmostí pøedpokládat, ¾e uspìji,
-uvìdomil jsem si, ¾e jsem byl pro tuto práci vybrán.
-Rozhodl jsem se vytvoøit systém kompatibilní s Unixem, aby byl
-pøenosný a aby na nìj mohli unixoví u¾ivatelé snadno pøejít.
-Jméno GNU bylo vybráno podle hackerské tradice, jako
-rekurzivní akronym ,,GNU's Not Unix.''
-<P>
-Operaèní systém neznamená pouze kernel, plnì dostaèující ke spou¹tìní
-jiných programù. V sedmdesátých letech v sobì ji¾ ka¾dý operaèní
-systém, který byl hoden svého jména, zahrnoval procesory, assemblery,
-kompilátory, pøekladaèe, debuggery, textové editory, mailery a
-mnohem více. ITS, Multics, VMS, Unix, v¹echny tyto systémy je mìly.
-Operaèní systém GNU je zahrnoval také.
-
-<P>
-Pozdìji jsem sly¹el tato slova, pøipisovaná Hillelovi (1):
-<P>
-<QUOTE>
- Jestli¾e nejsem pro sebe, kdo bude pro mì?<bR>
- Jestli¾e jsem jen pro sebe, co jsem?<BR>
- Jestli¾e ne nyní, kdy?
-</QUOTE>
-<P>
-V podobném duchu bylo i rozhodnutí zaèít s projektem GNU.
-<P>
-(1) Coby ateista sice nenásleduji ¾ádné nábo¾enské vùdce, ale nìkdy
-se mi líbí, co nìkdo z nich prohlásí.
-<P>
-<H3>Svobodný jako ve slovì svoboda</H3>
-<P>
-Termín ,,svobodný software'' je nìkdy ¹patnì vykládán -- nijak nesouvisí
-s cenou. Je o svobodì. Zde proto cituji definice svobodného software:
-program je svobodným software pro vás, u¾ivatele, jestli¾e máte
-tyto svobody:
-<P>
-<UL>
- <LI>Smíte spou¹tìt program za jakýmkoliv úèelem.
- <LI>Smíte modifikovat program tak, aby vyhovoval va¹im potøebám.
- (Abyste tuto svobodu mohli realizovat v praxi, musíte mít pøístup
- ke zdrojovému kódu, nebo» vytváøení zmìn v programu,
- je nesmírnì obtí¾né, nemáte-li k dispozici zdrojový kód.)
-
- <LI>Smíte redistribuovat kopie a to jak zadarmo, tak za poplatek.
-
- <LI>Smíte distribuovat modifikované verze programu, aby va¹e komunita
- mohla mít prospìch z va¹ich vylep¹ení.
-</UL>
-<P>
-Jeliko¾ se ,,free'' vztahuje ke svobodì, nikoliv k cenì, neexistuje
-rozpor mezi prodejem kopií a svobodným software. Svoboda prodávat kopie
-je vpodstatì velmi dùle¾itá: sbírky svobodného software prodávané na CD-ROMech
-jsou pro komunitu dùle¾ité a jejich prodej je jednou z cest,
-jak sehnat peníze na rozvoj svobodného software.
-Z toho dùvodu není svobodným software program, je¾ nesmí být distribuován.
-<P>
-Kvùli dvojznaènosti slova ,,free'' se lidé dlouho pokou¹eli
-najít jiná oznaèení, av¹ak ¾ádné z nich nebylo shledáno jako vhodná
-alternativa. Angliètina má více slov a nuancí ne¾ kterýkoli jiný jazyk,
-ale chybí jí jednoduché, jednoznaèné slovo pro ''free'' jako v
-slovì svoboda -- ,,nespoutaný'' -- slovo s nejbli¾¹ím podobným významem.
-Alternativy ,,osvobozený'', ,,zdarma'' a ,,otevøený'' jsou nevyhovující.
-<P>
-[Tento problém v èe¹tinì nemáme a mù¾eme proto velmi výsti¾nì a elegantnì
-pou¾ívat oznaèení ,,svobodný software.'' Pro podrobnìj¹í vysvìtlení
-se prosím podívejte na <a href="http://svobodnysoft.zde.cz";>
-http://svobodnysoft.zde.cz</a> [bohužel tato linka už
-nefunguje]. My jako pøekladateský tým ani Nadace
-svobodného software nedoporuèujeme pou¾ívat v èe¹tinì oznaèení
-,,free software.'' V na¹em jazyce je pou¾ívání tohoto dvojznaèného
-termínu bezdùvodné a velmi matoucí. -- pozn. korek.]
-<P>
-<H3>GNU software a GNU systém</H3>
-<P>
-Rozvoj celého systému je velmi zdlouhavý projekt. Abych ho
-dotáhl do konce, rozhodl jsem se pøizpùsobit a pou¾ívat ji¾ existující
-èásti svobodného software v¹ude tam, kde to bylo mo¾né.
-Úplnì na poèátku jsem se napøíklad rozhodl pou¾ívat TeX jako hlavní
-textový formátovaè; o nìkolik let pozdìji
-jsem se rozhodl pou¾ívat X Window Systém -- radìji, ne¾ abych pro GNU
-psal dal¹í ,,okenní'' systém.
-<P>
-Díky tomuto rozhodnutí není GNU systém toté¾ jako souhrn
-ve¹kerého GNU software.
-GNU systém v sobì zahrnuje programy, které nejsou GNU
-software, programy, které byly vyvíjeny jinými lidmi pro jejich vlastní
-potøeby, ale které mù¾eme pou¾ívat, proto¾e jsou svobodným software.
-<P>
-<H3>Poèátek projektu</H3>
-<P>
-V lednu 1984 jsem ode¹el z MIT a zaèal psát GNU software.
-Bylo nutné MIT opustit, aby se nevmì¹ovala do distribuce GNU jako svobodného
-software. Kdybych zùstal zamìstnancem MIT, mohli by si chtít mou práci
-pøivlastnit a uvalit na ni své distribuèní podmínky, nebo ji dokonce
-pøemìnit v proprietární software.
-Nechtìl jsem dìlat tolik práce jen na to, abych pak vydìl jak se
-stává nepou¾itelnou pro mùj cíl:
-vytvoøení nové software sdílející komunity.
-<P>
-Pøesto mi v¹ak profesor Winston, øeditel MIT AI Lab, laskavì
-dovolil i nadále pou¾ívat vybavení laboratoøe.
-<P>
-<H3>První kroky</H3>
-<P>
-Krátce pøed zaèátkem GNU projektu jsem se doslechl o Svobodném
-univerzitním kompilátoru Kit, rovnì¾ známého jako VUCK. (dánské slovo
-,,svobodný" se pí¹e s V) Tento pøekladaè byl navr¾en pro mnoho
-jazykù, vèetnì C a Pascalu a na podporu multitaskingových strojù.
-Napsal jsem jeho autorovi, zda by je GNU mohl pou¾ívat.
-<P>
-Posmì¹nì mi odpovìdìl, ¾e sice univerzita svobodná je, av¹ak pøekladaè
-nikoliv. Rozhodl jsem se proto, ¾e mým prvním programem
-pro projekt GNU bude mnohajazyèný a mnohaplatformní pøekladaè.
-<P>
-Doufal jsem, ¾e se vyhnu tomu, abych vytváøel pøekladaè já sám.
-Získal jsem zdrojový kód Pastelu, multiplatformního
-pøekladaèe rozvíjeného v Lawrence Livermore Lab. Byl napsán a podporoval
-roz¹íøenou verzi Pascalu, navr¾eného jako systémový programovací jazyk.
-Pøidal jsem front end C a zaèal jsem ho portovat
-na poèítaè Motorola 68000. Musel jsem se v¹ak nakonec vzdát,
-kdy¾ jsem pøi¹el na to, ¾e tento pøekladaè potøebuje megabyty volného
-prostoru, a dostupný Unixový systém 68000 umo¾òoval pou¾ít pouze 64
-kilobyte.
-<P>
-Poté jsem si uvìdomil, ¾e pøekladaè Pastel fungoval na principu analýzy
-celého vstupního souboru do syntaxového stromu, pøemìnil celý syntaxový strom
-v øetìzec ,,instrukcí'' a potom generoval celý výstupní soubor.
-Dokonce bez uvolòování pamìti. Tehdy mi do¹lo, ¾e bych mìl
-napsat nový pøekladaè. Tento nový pøekladaè je
-nyní znám jako GCC; není v nìm vyu¾it ani jeden z pøekladaèù
-Pastel, ale podaøilo se mi pøizpùsobit a pou¾ít front end C,
-který jsem ji¾ mìl hotov. To ov¹em bylo
-o nìkolik let pozdìji; nejdøíve jsem pracoval na GNU Emacsu.
-<P>
-<H3>GNU Emacs</H3>
-<P>
-Na GNU Emacs jsem zaèal pracovat v záøí 1984 a na poèátku roku 1985
-ji¾ zaèal být pou¾itelným.
-To mi umo¾nilo zaèít pou¾ívat na editaci unixové systémy;
-proto¾e jsem nemìl zájem uèit se pracovat s vi nebo ed, musel jsem do té doby
-provádìt editaci na jiných strojích.
-<P>
-Lidé zaèali mít o pou¾ívání GNU Emacsu zájem a tak vyvstala otázka,
-jak ho ¹íøit. Samozøejmì jsem ho umístil na anonymní ftp server
-na poèítaè MIT, je¾ jsem pou¾íval. (Tento poèítaè,
-prep.ai.mit.edu, se tak stal hlavním FTP distribuèním stanovi¹tìm
-pro GNU; o nìkolik let pozdìji jsme ho pøemístili
-na ná¹ nový FTP server.) V té dobì ov¹em mnoho lidí, kteøí se o to
-zajímali, nebylo pøipojeno k Internetu a nemohlo získat pøes ftp.
-Otázka tedy znìla:,,Co jim mám øíct?''
-<P>
-Mohl jsem øíct: ,,Najdìte si kamaráda, který na síti je, a ten vám
-udìlá kopii.''
-Také jsem mohl udìlat to, co jsem udìlal s pùvodním
-PDP-10 Emacs: øíct jim: ,,Po¹lete mi pásku a SASE a já vám ji vrátím s
-nahraným Emacsem.'' Nemìl jsem v¹ak práci a hledal jsem zpùsob, jak
-si svobodným software vydìlat. Oznámil jsem tedy, ¾e pásku po¹lu ka¾dému
-za poplatek $150. Takto jsem zaèal s obchodním ¹íøením svobodného
-software a byl jsem pøedchùdcem spoleèností, které nyní distribuují
-GNU systémy zalo¾ené na Linuxu.
-<P>
-<H3>Je program svobodný pro ka¾dého u¾ivatele?</H3>
-<P>
-Jestli¾e je program v dobì, kdy opou¹tí ruce svého autora, svobodným software,
-nemusí to nutnì znamenat, ¾e pro ka¾dého vlastníka kopie tohoto programu to
-bude rovnì¾ svobodný software.
-Napøíklad public domain software (software, který není
-copyrightovaný) je svobodným software; ale kdokoliv si mù¾e vytvoøit
-vlastní modifikovanou verzi. Podobnì je tomu v pøípadì mnoha svobodných
-programù: jsou copyrightovány, ale ¹íøeny pod jednoduchými
-licencemi, které umo¾òují vytváøet proprietární modifikované
-verze.
-<P>
-Pøíkladem tohoto problému je X Window systém
-vyvinutý na MIT a vydaný jako svobodný software s velmi volnou
-licencí. Brzy byl pøevzat rùznými poèítaèovými firmami. Ty pøidaly
-X ke svým proprietárním unixovým systémùm pouze v binární podobì a s tým¾
-non-disclosure agreement. Tyto kopie X nebyly svobodným
-software o nic víc ne¾ Unix.
-<P>
-Vývojáøi X Window System to nepova¾ovali za problém -- vìdìli
-, ¾e k tomu dojde.
-Jejich cílem nebyla svoboda, jen
-úspìch definovaný slovy ,,mít hodnì u¾ivatelù.'' Nestarali se o to, zda
-mají jejich u¾ivatelé svobodu, ¹lo jim jen o to, aby jich bylo co nejvíc.
-<P>
-To vedlo k paradoxní situaci, kde dva rozdílné pohledy na míru
-svobody poskytovaly odli¹né odpovìdi na otázku:
-,,Je tento program svobodný?'' Pokud byste tento problém posuzovali
-na základì svobod poskytovaných distribuèními podmínkami té verze z MIT,
-øekli byste, ¾e X jsou svobodný software. Jestli¾e byste ov¹em
-provìøovali svobodu prùmìrného u¾ivatele X,
-museli byste øíct, ¾e se jedná o proprietární software. Vìt¹ina u¾ivatelù X
-pou¾ívala proprietární verze, které dostali s unixovými systémy, ne
-svobodnou verzi.
-<P>
-<H3>Copyleft GNU GPL</H3>
-<P>
-Cílem GNU je poskytnout u¾ivatelùm svobodu, ne být populární. Potøebovali
-jsme takové dsitribuèní podmínky, abychom zabránili promìnì GNU software
-v software proprietární. Metoda, kterou pou¾íváme,
-se nazývá ,,copyleft''.(1)
-<P>
-Copyleft pou¾ívá copyrightového práva, ale ,,pøevrací'' jej tak,
-aby slou¾ilo k opaèným úèelùm ne¾ obvykle: namísto prostøedku ke
-spoutání software, se stává prostøedkem k udr¾ení software svobodným.
-<P>
-Hlavní my¹lenkou copyleftu je dát ka¾dému povolení ke spou¹tìní, kopírování,
-modifikaci programu a ¹íøení modifikovaných verzí - ne v¹ak povolení pøidávat
-k nim vlastní omezení.
-Takto jsou rozhodující svobody, které definují ,,svobodný software''
-zaruèeny pro ka¾dého, kdo má kopii; stávají se nezcizitelnými právy.
-<P>
-Aby byl copyleft efektivní, musí být modifikované verze rovnì¾ svobodné.
-To zaji¹»uje, ¾e na¹e práce je, pokud je zveøejnìna, dostupná na¹í komunitì.
-Co se týèe programátorù, kteøí pracují jako dobrovolníci na zlep¹ování
-GNU software, je to právì copyleft, je¾ nedovoluje jejich zamìstnavatelùm
-øíkat: ,,Nesmíte sdílet tyto zmìny, proto¾e je pou¾ijeme
-k vytvoøení na¹í proprietární verze programu.''
-<P>
-Po¾adavek, ¾e ve¹keré zmìny musí být ,,svobodné'' je nezbytný, pakli¾e chceme
-zajistit svobodu ka¾dému u¾ivateli programu. Spoleènosti, je¾ uèinili
-X Window systém proprietárním, vìt¹inou provedly nìkolik zmìn,
-aby jej pøizpùsobily jejich systémùm a hardware. Tyto zmìny byly v porovnání
-s roz¹íøením X malé, ale nikoli bezvýznamné. Jestli¾e by vytváøení zmìn
-bylo výmluvou k odepøení svobody u¾ivatelùm, bylo by pro kohokoli velmi
-snadné z této výmluvy tì¾it.
-<P>
-Pøíslu¹ný problém se týká kombinování svobodného programu s nesvobodným kódem.
-Takováto kombinace by pak nevyhnutelnì byla nesvobodná; jakékoliv svobody
-chybìjící nesvobodné èásti by pak chybìly i celku.
-Povolení takových kombinací by bylo zkázonosné.
-Z toho dùvodu je rozhodujícím po¾adavkem pro copyleft ,,ucpat tuto díru'':
-jakýkoliv program, který je pøidaný èi kombinovaný s copyleftovaným programem,
-musí být takový, aby dal¹í kombinovaná verze byla rovnì¾ svobodná a
-copyleftovaná.
-<P>
-Specifická implementace copyleftu, kterou pou¾íváme ve vìt¹inì GNU
-software, je GNU General Public License, zkrácenì GNU GPL. Máme ov¹em
-jiné druhy copyleftù, pou¾ívané za zvlá¹tních okolností.
-Pøíruèky GNU jsou rovnì¾ copyleftovány, ale pou¾ívají mnohem jednodu¹¹í druh
-copyleftu, proto¾e pro nì není tøeba slo¾itosti GNU GPL.
-<P>
-(1) V roce 1984 nebo 1985 mi poslal dopis Don Hopkins (nápady sr¹ící èlovìk).
-Na obálku napsal pár vtipných poznámek, vèetnì této:
-,,Copyleft -- v¹echna práva vyhrazena.'' Pou¾íval jsem výraz
-,,copyleft'' k oznaèení distribuèního pojetí, které jsem v té dobì vyvíjel.
-<P>
-<H3>Nadace pro svobodný software</H3>
-<P>
-Jak vzrùstal zájem o pou¾ívání Emacsu, do projektu GNU se zaèali zapojovat
-jiní lidé, a tak jsme se rozhodli, ¾e je èas znovu se poohlédnout po
-nìjakých financích.
-Proto jsme v roce 1985 vytvoøili Nadaci pro svobodný software;
-organizaci pro rozvoj svobodného software, osvobozenou od platby daní.
-Nadace pro svobodný software rovnì¾ pøevzala kontrolu nad prodejem pásek
-s Emacsem; pozdìji se obchod roz¹íøil díky tomu, ¾e jsme na pásku pøidali
-jiný svobodný software (jak GNU, tak ,,ne-GNU'') a zaèali jsme rovnì¾ prodávat
-manuály.
-<P>
-Nadace pro svobodný software pøijímá sponzorské dary, ale vìt¹ina jejích
-pøíjmù v¾dy pocházela z prodeje kopií svobodného software a jiných
-slu¾eb s tím spojených.
-Nyní prodává CD-ROMy se zdrojovými kódy, CD-ROMy s binárkami, pøehlednì ti¹tìné
-pøíruèky (v¹e se svobodou redistribuce a modifikace), a zaji¹»uje
-distribuce Deluxe (v nich¾ dodáváme celou sbírku software dle va¹eho výbìru
-platformy [distribuce bude na tuto platformu portována -- pozn.korek.]).
-<P>
-Zamìstnanci Nadace pro svobodný software napsali a udr¾ovali mnoho
-balíèkù GNU. Dva významné jsou knihovny pro C
-a shell. GNU C knihovna je tím, co ka¾dý program bì¾ící na
-GNU/Linux systému pou¾ívá ke komunikaci s Linuxem.
-Vyvíjel ji èlen Nadace pro svobodný
-software, Roland McGrath. Na vìt¹inì GNU/Linux systémù je
-pou¾ívaným shellem BASH - Bourne Again
-Shell(1), vyvíjený zamìstnancem FSF, Brianem Foxem.
-<P>
-Financovali jsme vývoj tìchto programù, proto¾e GNU projekt nebyl
-pouze o nástrojích èi vývojovém prostøedí. Na¹ím cílem byl kompletní
-operaèní systém a tyto programy jsme pro dosa¾ení cíle potøebovali.
-
-<P>
-(1) ,,Bourne again Shell" je parodií na jméno ,,Bourne Shell'', obvykle
-pou¾ívaný shellu u Unixu.
-<P>
-<H3>Podpora svobodného software</H3>
-<P>
-Filozofie svobodného software odmítá urèitou roz¹íøenou obchodní
-praxi, ale nestaví se proti komerci. Pokud obchod respektuje svobody
-u¾ivatele, pøejeme mu úspìch.
-<P>
-Prodej kopií Emacsu ukazuje jeden druh obchodu se svobodným software.
-Kdy¾ Nadace pro svobodný software pøevzala tento obchod, potøeboval
-jsem najít jiný
-zpùsob vydìlávání. Nalezl jsem jej v prodeji slu¾eb spojených se svobodným
-software, který jsem vyvíjel. To zahrnovalo vyuèování pøedmìtù jako napøíklad
-jak programovat GNU Emacs a jak si pøizpùsobit GCC, a vývoj software,
-pøevá¾nì portování GCC na nové platformy.
-<P>
-V dne¹ní dobì provozuje ka¾dý z tìchto typù obchodu se svobodným software
-øada korporací. Nìkteré distribuují kolekce svobodného software
-na CD-ROM; jiné prodávají podporu k rùzným u¾ivatelským úrovním:
-od u¾ivatelských
-otázek pøes spravování chyb a¾ k pøidávání nových souèástí.
-Dokonce se zaèínají
-objevovat firmy se svobodným software zalo¾ené na nových
-softwarových produktech.
-<P>
-Pøesto v¹ak pozor -- øada firem, které se samy spojují s termínem
-,,open source'' vpodstatì zakládá svùj business na nesvobodném
-software, který pracuje spolu se svobodným software.
-Nejsou to firmy svobodného software,
-jedná se o firmy proprietárního software, o firmy, je¾ se pomocí svých produktù
-sna¾í odlákat u¾ivatele od svobody. Nazývají je ,,pøidanými hodnotami,''
-na které chtìjí, abychom si zvykli: jedná se o volbu mezi výhodností a
-svobodou. Ceníme-li si svobody více, mìli bychom je nazývat
-,,produkty zbavené svobody''.
-<P>
-<H3>Technické cíle</H3>
-<P>
-Hlavním cílem GNU bylo, aby se jednalo o svobodný software. Dokonce ani
-kdyby GNU
-nebylo technicky vyspìlej¹í ne¾ Unix, bylo by pro spoleènost pøínosem,
-nebo» by dovolovalo u¾ivatelùm spolupracovat a respektovalo jejich
-svobody.
-<P>
-Bylo ov¹em pøirozené aplikovat známé standardy z praxe na rùzné èinnosti
--- napøíklad dynamické rozvr¾ení datových struktur, aby se vyhly
-libovolným fixním limitùm a manipulovaly s ve¹kerými mo¾nými osmibitovými
-kódy v¹ude tam, kde to mìlo smysl.
-<P>
-Navíc jsme se rozhodli odmítnout zamìøení Unixu na malé velikosti pamìti a to
-tak, ¾e jsme se rozhodli nepodporovat 16-bitové poèítaèe (bylo zøejmé,
-¾e v dobì, kdy bude GNU systém dokonèen, budou normou 32-bitové stroje),
-a nesna¾it se o sní¾ení pamìti, pokud nepøekroèila jeden megabyte.
-U programù, pro nì¾ nebyly velmi rozsáhlé soubory rozhodující,
-jsme povbuzovali programátory, aby naèetli celé vstupní soubory do jádra
-a poté scannovali jejich obsahy bez obav o I/O operace.
-<P>
-Tato rozhodnutí umo¾nila mnoha GNU programùm pøedèit jejich unixové protìj¹ky
-ve spolehlivosti a rychlosti.
-<P>
-<H3>Darované poèítaèe</H3>
-<P>
-Jak vzrùstala reputace projektu GNU, lidé nám zaèali nabízet stroje
-pou¾ívající Unix. Bylo to velmi u¾iteèné, proto¾e nejsnaz¹í cesta k rozvoji
-komponent GNU spoèívala
-v nahrazování komponent jednoho systému komponenty druhého systému. Bohu¾el
-to v¹ak vyvolalo etický problém: jestli je vùbec správné mít kopii Unixu.
-<P>
-Unix byl (a je) proprietární software a filozofie projektu GNU
-øíká, ¾e bychom proprietární software nemìli pou¾ívat. Kdy¾ jsem v¹ak
-aplikoval tá¾ odùvodnìní, která vedla k závìru, ¾e násilí v sebeobranì je
-ospravedlnitelné, do¹el jsem k tomu, ¾e je etické pou¾ívat
-proprietární software tam, kde je dùle¾itým pro vývoj svobodných
-náhrad, které by pomohly ostatním pøestat pou¾ívat proprietární software.
-<P>
-Aèkoliv se jednalo o ospravedlnitelnou ¹patnost, stále to byla ¹patnost.
-Nyní ji¾ nemáme
-¾ádné dal¹í kopie Unixu, proto¾e jsme je nahradili svobodnými operaèními
-systémy. Pokud bychom na nìjakém poèítaèi nemohli nahradit stávající
-poèítaèový systém systémem svobodným, nahradili bychom radìji poèítaè.
-<P>
-<H3>Seznam úloh GNU</H3>
-<P>
-Jak projekt GNU pokraèoval a pøibývalo systémových komponent,
-rozhodli jsme se vytvoøit seznam chybìjících komponentù.
-Verbovali jsme vývojáøe,
-aby napsali chybìjící souèásti. Tento seznam se stal známý jako seznam
-úloh GNU.
-Kromì chybìjících unixových komponentù jsme pøidali i jiný u¾iteèný software
-a dokumentaci, kterou by podle nás mìl opravdu kompletní systém mít.
-<P>
-Nyní jsou na seznamu úloh GNU stì¾í nìjaké komponenty Unixu -- v¹echno ji¾
-bylo vytvoøeno, kromì nìkolika nepøíli¹ dùle¾itých. Seznam je v¹ak zabrán
-projekty, které by nìkteøí mohli oznaèit jako ,,aplikace''. Jakýkoliv program,
-je¾ se zamlouvá více lidem ne¾ úzké skupinì u¾ivatelù, by bylo u¾iteèné
-pøidat k operaènímu systému.
-<P>
-Dokonce i hry jsou a ji¾ od poèátku byly v seznamu úloh.
-Unix hry zahrnoval, a proto je mìlo GNU pøirozenì zahrnovat také. Ov¹em
-kompatibilita nebyla pro hry problémem, a tak jsme se neøídili seznamem
-her, které mìl Unix. Namísto toho jsme sepsali spektrum odli¹ných
-typù her, které by se u¾ivatelùm mohly zamlouvat.
-<P>
-<H3>GNU knihovní GPL</H3>
-<P>
-GNU knihovna pro C pou¾ívá zvlá¹tní druh copyleftu nazvaný GNU
-Library General Public License. Tento copyleft umo¾òuje
-spojit proprietární software s knihovnami. Proè jsme udìlali tuto výjimku?
-<P>
-Není to otázka principu; neexistuje princip, který by tvrdil, ¾e
-produkty proprietárního software mají oprávnìní zahrnovat ná¹ kód. (Proè
-pøispívat projektu zalo¾eném na tom, ¾e s námi odmítne cokoliv sdílet?)
-Pou¾ívání LGPL pro C knihovnu, èi pro jakoukoliv knihovnu, je otázkou
-strategie.
-<P>
-C knihovna má generickou úlohu; ka¾dý proprietární systém nebo pøekladaè
-má C knihovnu. Z toho dùvodu by vytovøení na¹í C knihovny dostupné pouze
-svobodnému software nemìlo pro svobodný software ¾ádné výhody
--- jen by odrazovalo od jejího pou¾ívání.
-<P>
-Jeden systém je ov¹em výjimkou: v GNU systému (a ten zahrnuje
-GNU/Linux), je GNU C knihovna jedinou C knihovnou. Distribuèní
-podmínky GNU C knihovny urèují, zda je mo¾né
-kompilovat proprietární program pro GNU systém. Neexistuje ¾ádný
-morální dùvod, který by povoloval proprietární aplikace na GNU
-systému, ale ze strategického hlediska to vypadá, ¾e jejich zamítnutí by spí¹e
-odrazovalo od pou¾ívání GNU systému ne¾ povzbuzovalo rozvoj svobodných
-aplikací.
-<P>
-Proto je pou¾ívání licence LGPL dobrou strategií pro knihovnu C.
-U ostatních knihoven se tyto strategické otázky rozhodují pøípad od pøípadu.
-Jestli¾e se díky knihovnì dají psát
-zvlá¹tní typy programù, potom je její vydání pod
-GPL a omezení pouze na svobodné programy zpùsobem, jak pomoci ostatním
-vývojáøùm svobodného software, tím, ¾e budou zvýhodnìni oproti proprietárnímu
-software.
-<P>
-Pov¹imnìte si napøíklad GNU Readline, knihovny, která byla vyvinuta, aby
-poskytla editaèní pøíkazovou øádku pro BASH. Readline je vydáno pod obyèejnou
-GNU GPL, ne pod knihovnou GPL. To má pravdìpodobnì za následek sní¾ení
mno¾ství
-u¾ití Readline, ale to pro nás není ztráta. Mezitím
-byla vytvoøena pøinejmen¹ím jedna softwarová aplikace tak,
-aby mohla pou¾ívat Readline, a to je pro komunitu velkou výhrou.
-<P>
-Vývojáøi proprietárního software mají výhody, které jim poskytují peníze;
-vývojáøi svobodného software potøebují vytváøet výhody pro sebe navzájem.
-Doufám, ¾e jednou budeme mít rozsáhlou sbírku knihoven krytých GPL,
-k nim¾ nebude mít proprietární software pøístup a nebudeme mu tak
-poskytovat u¾iteèné moduly slou¾ící jako stavební kameny nového
-svobodného software a získáme tak dal¹í výhodu pro jeho rozvoj.
-<P>
-<H3>Øe¹ení problému?</H3>
-<P>
-Eric Raymond øíká, ¾e ,,ka¾dý dobrý program je psán tak, aby vyøe¹il problém
-svého tvùrce.'' Mo¾ná je to obèas pravdou, ale mnoho dùle¾itých
-souèástí GNU software bylo rozvíjeno kvùli tomu, abychom mìli kompletní
-svobodný operaèní systém. Byly vytvoøeny na základì urèité pøedstavy a plánu,
-ne z impulzu.
-<P>
-Napøíklad jsme vyvíjeli GNU C knihovnu, proto¾e systém podobný Unixu ji
-potøebuje, Bourne-Again Shell (bash), proto¾e systém podobný Unixu potøebuje
-shell, a GNU tar, z toho samého dùvodu jako tyto dvì pøedchozí.
-Toté¾ platí i pro mé vlastní programy-- GNU C
-pøekladaè, GNU Emacs, GDB a GNU Make.
-<p>
-Nìkteré GNU programy byly vyvíjeny, aby se ,,utkaly'' s urèitými pøeká¾kami
-kladenými vùèi
-svobodì. Vyvíjeli jsme gzip, abychom nahradili Compress program, je¾
-na¹e komunita ztratila kvùli LZW patentùm. Na¹li jsme lidi, aby vyvinuli
-LessTif a pozdìji zaèali pracovat na GNOME a Harmony,
-zamìøené na potí¾e zpùsobené jistými proprietárními knihovnami
-(viz ní¾e). Vyvíjíme GNU Privacy Guard, abychom
-nahradili populární nesvobodný kryptovací software, proto¾e by si u¾ivatelé
-nemìli být nuceni vybírat mezi soukromím a svobodou.
-<P>
-Samozøejmì mnoho lidí, kteøí psali tyto programy, práce zaujala, a øadu
-èástí pøidali rùzní lidé, kvùli svým potøebám a zájmùm.
-To ale není dùvod proè tyto programy existují.
-<P>
-<H3>Neoèekávaný vývoj</H3>
-<P>
-Na poèátku projektu GNU jsem si pøedstavoval, ¾e vyvineme celý
-GNU systém a poté ho jako celek vydáme. To se v¹ak nestalo.
-
-<P>
-Od té doby, kdy byla ka¾dá souèást GNU systému implementována na systém Unix,
-mohla být spou¹tìna na unixových systémech, dlouho pøedtím ne¾
-esistoval kompletní GNU systém. Nìkteré z tìchto programù se staly populárními,
-a u¾ivatelé je zaèali ¹íøit a portovat --- do rùzných
-nekompatibilních verzí Unixu a nìkdy té¾ do jiných systémù.
-
-<P>
-Programy se postupnì staly daleko výkonnìj¹ími a pøitahovaly jak fondy, tak
-pøispìvatele,
-k projektu GNU. Pravdìpodobnì to v¹ak zpozdilo
-zkompletování GNU projektu o nìkolik let,
-nebo» vývojáøi GNU vlo¾ili svùj èas do údr¾by portù a pøidávání
-èástí k existujícím souèástem, radìji ne¾ aby pokraèovali v psaní
-chybìjících èástí, jedné po druhé.
-<P>
-
-<H3>GNU Hurd</H3>
-<p>
-V roce 1990 byl ji¾ GNU systém témìø hotov; jedinou vìt¹í chybìjící
-komponentou byl kernel. Rozhodli jsme se implementovat ná¹ kernel jako soubor
-serverových procesù na vrcholu Machu. Mach je mikrokernel
-vyvinutý na univerzitì Carnegie Mellon a univerzitì v Utahu;
-GNU HURD je sbírkou serverù (nebo ,,stádo
-pakoòù -- ,,herds of gnus''),
-který fungoval na vrcholu Machu, a vykonává rùzné èinnosti unixového
-jádra. Zahájení vývoje se zpozdilo kvùli tomu, ¾e jsme èekali, a¾ uvolní
-Mach coby svobodný software, jak nám bylo slíbeno.
-<P>
-Jedním z dùvodù, proè jsme si vybrali tento design, bylo vyvarovat se
-nejobtí¾nìj¹í
-èásti práce: debuggování kernelového programu bez debuggeru
-na úrovni zdrojového kódu. Tato práce byla ji¾ hotova, v Machu,
-a zamý¹leli jsme ladit HURD servery jako u¾ivatelské
-programy, s GDB. Trvalo to v¹ak velmi dlouho
-a ukázalo se, ¾e je velmi obtí¾né
-odladit multiprocesové servery, které si navzájem posílají zprávy.
-Trvalo mnoho let ne¾ HURD zaèal spolehlivì fungovat.
-<P>
-<H3>Alix</H3>
-<P>
-Nepøedpokládali jsme, ¾e se kernel bude jmenovat HURD. Jeho pùvodní
-název byl Alix -- podle jména mé tehdej¹í pøítelkynì,
-systémové administrátorky, která poukázala na to, ¾e by se hodilo její
-jméno hodilo do na¹eho systému pojmenovávání Unixù; vtipkovala
-pøed svými pøáteli, ¾e by mìl nìkdo pojmenovat kernel po ní.
-Nic jsem neøíkal, ale rozhodl jsem se ji pøekvapit kernelem s názvem Alix.
-<P>
-Nakonec to tak nezùstalo. Michael Bushnell (nyní Thomas), hlavní vývojáø
-kernelu, upøednostòoval název HURD a z Alix
-udìlal odkaz k urèité èásti kernelu -- konkrétnì k té, co zachycuje
-systémová volání a posílá zprávy HURD serverùm.
-<P>
-Nakonec jsme se s Alix roze¹li a zmìnila si jméno;
-nezávisle na tom byl zmìnìn design HURDu tak, aby C knihovna posílala
-zprávy pøímo serverùm, a díky tomu souèást Alix zmizela z návrhu.
-<P>
-Je¹tì pøedtím ne¾ se tohle v¹echno událo, se Alix setkala se svými
-pøáteli a ti jí øekli o názvu Alix ve zdrojovém kódu HURDu,
-tak¾e jméno odvedlo svou práci.
-<P>
-<H3>Linux a GNU/Linux</H3>
-<P>
-GNU Hurd není pøipravený pro opravdové pou¾ití. Na¹tìstí je dostupný
-jiný kernel.
-V roce 1991 vyvinul Linus Torvalds kernel kompatibilní s Unixem a
-nazval ho Linux. Kolem roku 1992 vznikl zkompletováním Linuxu s ne
-zcela hotovým GNU systémem úplný svobodný operaèní systém.
-(Jejich zkombinování bylo samozøejmì samo o sobì podstatným úkolem.)
-Vlastnì mù¾eme spou¹tìt verze GNU systému díky Linuxu.
-
-<P>
-Nazýváme tuto systémovou verzi GNU/Linux, abychom vyjádøili, ¾e se jedná
-o kombinaci GNU systému a linuxového jádra.
-<P>
-<H3>Výzvy v na¹í budoucnosti</H3>
-<p>
-Prokázali jsme na¹i schopnost vyvinout ¹iroké spektrum svobodného software.
-To neznamená, ¾e jsme neporazitelní a nezastavitelní.
-Díky nìkolika obtí¾ím je budoucnost svobodného software nejistá; støet s nimi
-bude vy¾adovat velké úsilí a vytrvalost, mo¾ná trvající roky.
-Bude vy¾adovat takové odhodlání, v nìm¾ lidé
-dají najevo, ¾e si své svobody vá¾í a nenechají si ji od nikoho vzít.
-<p>
-Následující ètyøi oddíly popisují tyto výzvy.
-<P>
-<H3>Tajemný hardware</H3>
-<P>
-Výrobci hardware mají stále vzrùstající tendence udr¾ovat hardwarové
specifikace
-v tajnosti. Díky tomu je obtí¾né psát svobodné ovladaèe, aby
-Linux a XFree86 mohly podporovat nový hardware. Nyní máme kompletní
-svobodné systémy, ale nebudeme je mít pozdìji, pakli¾e nebudou schopny
-podporovat budoucí poèítaèe.
-<P>
-Existují dvì mo¾nosti jak zvládnout tento problém. Programátoøi se mohou
zabývat
-tzv. zpìtným in¾enýrtsvím, aby zjistili jak podporovat hardware. Zbylí z nás
-si mohou vybrat hardware, který je podporovaný svobodným software;
-jak ná¹ poèet poroste, utajování specifikací se stane
-sebeporá¾ející taktikou.
-<P>
-Zpìtné in¾enýrství je dùle¾itou prací; budeme mít programátory s
-dostateèným odhodláním
-pustit se do toho? Ano -- pokud budou lidé pøesvìdèeni, ¾e
-svobodný software je otázkou principu a nesvobodné ovladaèe nemohou
-být tolerovány. A utratí mnoho z nás
-peníze navíc, èi dokonce obìtuje trochu víc èasu, abychom mohli pou¾ívat
-svobodné ovladaèe?
-Ano, jestli¾e odhodlání mít svobodu bude roz¹íøené.
-<P>
-<H3>Nesvobodné knihovny</H3>
-<p>
-Nesvobodné knihovny fungující na svobodných operaèních systémech jsou
-jakousi pastí na
-vývojáøe svobodného software. Lákavé rysy knihovny jsou návnady;
-pokud pou¾ijete tuto knihovnu, spadnete do pasti, proto¾e vá¹ program
-nebude moci být u¾iteènou èástí svobodného operaèního systému. (Struènì
øeèeno,
-mù¾eme zahrnout vá¹ program, ale nebude <STRONG>fungovat</STRONG> bez
chybìjící knihovny.)
-Je¹tì hùøe, pokud se program vyu¾ívající proprietární knihovnu stane populární,
-mù¾e nalákat jiné nic netu¹ící programátory do pasti.
-<P>
-První ukázkou tohoto problému byl Motif toolkit v osmdesátých letech.
-Pøesto¾e zde je¹tì nebyly svobodné operaèní systémy, bylo zøejmé,
-jakou potí¾í pro nì pozdìji Motif bude. GNU
-projekt na to reagoval dvìma zpùsoby: po¾ádal jednotlivé projekty
-svobodného software,
-aby podporovaly svobodný X toolkit stejnì jako Motif a po¾ádál také nìkoho,
-aby napsal svobodnou náhradu za Motif.
-Trvalo to velmi dlouho; LessTif, vyvíjený Hungry Programmers (,,Hladoví
programátoøi''), se stal
-dostateènì výkonným na podporu vìt¹iny aplikací Motifu a¾ v roce 1997.
-<P>
-Mezi roky 1996 a 1998 byla pou¾ita jiná nesvobodná GUI toolkit knihovna --
-Qt -- v dùle¾ité kolekci svobodného software, desktopu KDE.
-<P>
-Svobodné GNU/Linux systémy nebyly schopny pou¾ívat KDE, proto¾e jsme nemohli
pou¾ívat knihovnu. Av¹ak nìkteøí komerèní distributoøi systémù GNU/Linux, ti
kteøí
-striktnì nelpìli na svobodném software, pøidávali ke svým
-systémùm KDE -- vytváøeli tak schopnìj¹í systém, který byl v¹ak o¹izen
-co se svobody týèe. Skupina KDE aktivnì povzbuzovala programátory,
-aby pou¾ívali Qt, a milióny nových ,,linuxových u¾ivatelù'' nebyly
-nikdy seznámeny s tím, ¾e je s tím nìco v nepoøádku.
-Situace se zdála být hrozivá.
-<P>
-Komunita svobodného software odpovìdìla na problém dvìma zpùsoby:
-GNOME a Harmony.
-<P>
-GNOME, GNU Network Object Model Environment, je desktopovým projektem GNU.
-Zahájil ho Miguel de Icaza v roce 1997 a vyvíjel s podporou
-Red Hat Software. GNOME chtìl poskytnout podobná desktopová
-vybavení, která by v¹ak pou¾ívala pouze svobodný software. Mìl rovnì¾
-technické výhody, jako napøíklad podporu mnoha jazykù, nikoliv jen C++.
-Hlavním dùvodem v¹ak byla svoboda: aby nebylo tøeba pou¾ívat
-jakýkoliv nesvobodný software.
-<P>
-Harmony je kompatibilní knihovna, navr¾ená tak, aby
-umo¾òovala spustit KDE software bez pou¾ití Qt.
-<P>
-V listopadu 1998 ohlásili vývojáøi Qt zmìnu licence. Z Qt se tak
-mìl stát svobodný software. Nejsem si zcela jistý,
-ale domnívám se, ¾e se tak stalo zèásti kvùli pøísné
-reakci firmy na problém, který Qt vznesl, kdy¾ byl nesvobodný.
-(Nová licence je nevýhodná a nespravedlivá, tak¾e je stále
-¾ádoucí vyvarovat se pou¾ití Qt.)
-<P>
-[Dodateèná poznámka: Qt bylo znovuvydáno pod GNU GPL v záøí 2000, a tak byl
-problém vpodstatì vyøe¹en.]
-<P>
-Jak zareagujeme na dal¹í lákavou nesvobodnou knihovnu? Porozumí celá komunita
-tomu, ¾e je tøeba nespadnout do pasti? Nebo se mnozí z nás
-vzdají svobody ve prospìch pohodlí a vznikne velký
-problém? Na¹e budoucnost závisí na na¹í filozofii.
-<P>
-<H3>Softwarové patenty</H3>
-<P>
-Nejvìt¹í hrozba, které èelíme, jsou softwarové patenty, které mohou odstranit
-algoritmy a hlavní èásti programu z dosahu svobodného software a¾ na dvacet
let.
-Patenty na LZW kompresní algoritmy byly zavedeny v roce 1983
-a stále nesmíme vydávat svobodný software, abychom vytváøeli vlastní
-komprimované GIFy. V roce 1998 byl sta¾en z prodeje
-svobodný program na vytváøení komprimovaných
-MP3 souborù pod hrozbou soudního procesu.
-<P>
-Jsou rùzné zpùsoby jak si poradit s patenty: mù¾eme hledat dùkaz, ¾e
-patent je neplatný, anebo se mù¾eme poohlí¾et po alternativních øe¹eních,
-abychom mohli projekt vytvoøit.
-Ka¾dá z tìchto metod je v¹ak úèinná pouze v nìkterých pøípadech; pokud obì dvì
sel¾ou,
-patent mù¾e pøinutit v¹echen svobodný software, aby se vzdal nìkterých èástí,
-které u¾ivatelé vy¾adují.
-Co budeme dìlat, jestli¾e k tomu dojde?
-<P>
-Ti, kteøí si cení svobodný software díky svobodì, kterou poskytuje,
-u nìho zùstanou.
-Pokusíme se dìlat na¹i práci bez patentovaných
-souèástí. Ti, kteøí si svobodného software cení kvùli pøedpokladùm, ¾e
-bude technicky vyspìlej¹ím, nazvou pravdìpodobnì zbrzdìní kvùli patentu
-selháním.
-Aèkoli je tedy u¾iteèné hovoøit o
-praktické úèinnosti modelu rozvoje nazývaného ,,katedrála'' ,
-spolehlivosti a výkonnosti nìkterého svobodného software, nesmíme se
-v tomto bodì zastavit. Musíme hovoøit o svobodì a principu.
-<P>
-<H3>Svobodná dokumentace</H3>
-<P>
-Nìjvìt¹í nedostatek na¹ich svobodných operaèních systémù nespoèívá v software
--- je to nedostatek dobrých svobodných manuálù, které mù¾eme zahrnout
-do na¹ich systémù. Dokumentace je nezbytnou souèástí ka¾dého balíku software;
-kdy¾ sadì programù dùle¾itého svobodného software chybí
-dobrá svobodná pøíruèka, je to velká mezera. V dne¹ní dobì máme mnoho takových
mezer.
-<P>
-Svobodná dokumentace, jako svobodný software, se vztahuje ke svobodì, nikoliv
-k cenì. Kritéria, kterí musí splòovat svobodná pøíruèka, jsou prakticky
toto¾ná s kritérii
-pro svobodný software: jedná se o poskytnutí urèitých svobod v¹em u¾ivatelùm.
-Musí být povolena redistribuce (vèetnì komerèního prodeje), a to jak v on-line,
-tak v ti¹tìné podobì, aby manuál mohl doprovázet ka¾dou kopii programu.
-<P>
-Povolení k modifikaci je rovnì¾ rozhodující. Nevìøím ale tomu,
-¾e je pro lidi nezbytné mít povolení k modifikaci v¹ech druhù èlánkù
-a knih. Myslím si napøíklad, ¾e vy nebo já smíme omezovat
-modifikaci èlánkù jako je tento, kde se popisují na¹e èiny a názory.
-<P>
-Je zde ov¹em zvlá¹tní dùvod, proè je svoboda modifikace rozhodující pro
-dokumentaci svobodného software. Pokud lidé uplatní svá práva
-modifikovat software a pøidávat nebo mìnit jeho èásti, jsou-li svìdomití,
-zmìní také pøíruèku -- aby poskytli
-pøesnou a pou¾itelnou dokumentaci spolu s modifikovaným programem. Pøíruèka,
-která programátorùm nedovoluje svìdomitì dokonèit práci,
-nesplòuje potøeby komunity.
-<P>
-Nìkterá omezení modifikací jsou pøedkládána tak, aby nezpùsobovala potí¾e.
-Napøíklad po¾adavky na zachování originálního autorské copyrightové
-poznámky, distribuèní podmínky nebo seznam autorù jsou v poøádku. Není
problémem
-po¾adovat, aby modifikované verze v sobì zahrnovaly poznámku o své modifikaci,
-vèetnì oznaèení èástí, které byly smazány èi zmìnìny,
-dokud tyto oddíly pojednávají o netechnických tématech.
-Tato omezení nepøedstavují ¾ádnou potí¾, proto¾e neznemo¾òují
-svìdomitému programátorovi pøizpùsobení pøíruèky tak, aby se hodila k
modifikovanému
-programu. Jinými slovy, neznemo¾òují komunitì svobodného software
-plnì vyu¾ívat manuál.
-<P>
-Nicménì musí být mo¾né modifikovat ve¹kerý *technický* obsah manuálu
-a posléze redistribuovat výsledky pøes bì¾ná média,
-pøes v¹echny bì¾né kanály; jinak jsou toti¾ omezení komunitì na obtí¾,
-manuál není svobodný a je potøeba vytvoøit jiný.
-<P>
-Budou vývojáøi svobodného software odhodlaní
-vytváøet ¹irokou ¹kálu svobodných pøíruèek? Opìt, na¹e budoucnost závisí na
na¹í
-filozofii.
-<P>
-<H3>Musíme mluvit o svobodì</H3>
-<P>
-V dne¹ní dobì je pøibli¾nì deset miliónù u¾ivatelù na systémech GNU/Linux
-jako napøíklad Debian GNU/Linux a Red Hat Linux. Svobodný software
-vyvinul nìkolik praktických výhod, tak¾e k nìmu u¾ivatelé pøecházejí ji¾ i
-z èistì praktických dùvodù.
-<P>
-Dobré následky jsou zøejmé: vìt¹í zájem o rozvoj svobodného
-software, více zákazníkù pro obchod se svobodným software a vìt¹í schopnosti
-povzbuzovat spoleènosti, aby namísto proprietárních produktù vyvíjely
-komerèní svobodný software.
-<P>
-Zájem o software v¹ak narùstá rychleji ne¾ povìdomí o filozofii, na ní¾
-je postaven,
-a to vede k potí¾ím. Na¹e schopnost støetávat se s vý¹e popsanými výzvami a
-nebezpeèími závisí na vùli pevnì hájit svobodu.
-Abychom se ujistili, ¾e na¹e komunita tuto vùli má, musíme
-pøedávat na¹e my¹lenky a nápady v¹em novì pøíchozím èlenùm v na¹í komunitì.
-<P>
-Bohu¾el v¹ak v tomto selháváme: úsilí pøilákat do na¹í komunity nové u¾ivatele
-dalece pøedstihuje úsilí nauèit je chování na¹í komunity.
-Potøebujeme dìlat obojí a udr¾et tato úsilí v rovnováze.
-[Proto také vznikl tento pøeklad. Zmiòte se o èeském pøekladu
-stránek projektu GNU kamarádùm a kolegùm, a» se také dozví o na¹í komunitì
--- pozn. korek.]
-<P>
-<H3>,,Open Source''</H3>
-<P>
-Uèení nových u¾ivatelù o svobodì se ztí¾ilo v roce 1998, kdy se èást
-komunity rozhodla pøestat pou¾ívat termín ,,svobodný software''
-a namísto toho u¾ívat termín ,,open source software''.
-<P>
-Nìkteøí z tìch, co upøednostòovali tento výraz, si dávali pozor,
-aby nezamìòovali slovo ,,svobodný'' se slovem
-,,zdarma'' -- správný zámìr. Jiní se naopak distancovali od
-ducha principu, je¾ motivoval hnutí svobodného software
-a u¾ivatele GNU projektu, a aby se zalíbili øídícím pracovníkùm a obchodním
-u¾ivatelùm, mnoho z nich následovalo ideologii, která staví prospìch
-nad svobodu, nad komunitu, nad principy. Rétorika ,,open source''
-se zamìøuje na mo¾nost vytváøet vysoce kvalitní, silný software, ale
-vyhýbá se my¹lenkám svobody, komunity a principu.
-<P>
-Jasným pøíkladem tohoto jsou ,,linuxové'' magazíny -- jsou plné
-inzerátù na proprietární software, který pracuje pod
-GNU/Linuxem. A¾ se objeví pøí¹tí Motif èi Qt, budou tyto
-magazíny pøed nimi programátory varovat, nebo na nì naopak
-otiskovat inzeráty?
-<P>
-Podpora obchodu mù¾e být pro komunity v mnoha ohledech pøínosná.
-Ov¹em získání jejich podpory tím, ¾e
-budeme mluvit je¹tì ménì o svobodì a principu, mù¾e být katastrofální;
-pøedchozí nevyvá¾enost mezi rozsahem u¾ivatelù a vzdìláním se tak
-je¹tì zhor¹uje.
-<P>
-,,Svobodný software'' a ,,open source'' popisují víceménì tuté¾ kategorii
-software, ale øíkají odli¹né vìci o software a o hodnotách.
-GNU projekt pokraèuje v u¾ívání termínu ,,svobodný
-software'', aby dal najevo, ¾e nejen technologie, ale hlavnì svoboda
-je dùle¾itá.
-<P>
-<H3>Pokus se!</H3>
-<P>
-Yodova filozofie (Neexistuje ,,pokus'') zní hezky, ale pro mì je neplatná.
-Vìt¹inu své práce jsem dìlal s úzkostí, zda na ní mám
-a v nejistotì, zda dosáhnu cíle, který jsem si vytyèil.
-Pøesto jsem se pokusil, proto¾e mezi mým mìstem a nepøítelem
-nebyl nikdo jiný ne¾ já.
-Ke svému pøekvapení jsem obèas uspìl.
-<P>
-Obèas jsem neuspìl; nìkteré z mých mìst padly. Poté jsem na¹el
-dal¹í ohro¾ené mìsto a pøipravil se na bitvu. Po èase jsem
-se nauèil vyhledávat hrozby a stavìt se mezi nì a mé mìsto,
-vyzývaje ostatní hackery, aby pøi¹li a pøipojili se ke mnì.
-<P>
-Nyní ji¾ èasto nejsem jediný. Je to pro mì úleva a radost, kdy¾ vidím zástupy
-hackerù, kteøí se pou¹tìjí do tého¾, aby pokraèovali, a uvìdomuji si,
-¾e by toto mìsto mohlo pøe¾ít -- nyní. Nebezpeèí jsou v¹ak rok od roku vìt¹í
-a nyní se Microsoft explicitnì zamìøil na na¹i komunitu. Nemù¾eme
-pokládat budoucnost svobody za samozøejmou. Neberte to jako samozøejmost!
-Jestli¾e si chcete udr¾et va¹i svobodu, musíte být pøipraveni
-ji bránit.
-<P>
-
-<HR>
-
-
-<HR>
-
-Návrat na <A HREF="/home.cs.html">domovskou stránku GNU</A>.
-<P>
-FSF & GNU informace & otázky na
-<A HREF="mailto:address@hidden";><EM>address@hidden</EM></A>.
-Dal¹í <A HREF="/home.cs.html#ContactInfo">mo¾nost</A> jak kontaktovat FSF.
-<P>
-Komentáøe k tìmto web stránkám na
-<A HREF="mailto:address@hidden";><EM>address@hidden</EM></A>,
-jiné otázky zasílejte na
-<A HREF="mailto:address@hidden";><EM>address@hidden</EM></A>.
-<P>
-Copyright (C) 1996, 1997, 1998, 1999, 2004 Free Software Foundation, Inc.,
-51 Franklin St, Fifth Floor, Boston, MA 02110, USA
-<P>
-Doslovné kopírování a ¹íøení tohoto celého dokumentu na jakémkoliv médiu
-je dovoleno v pøípadì, ¾e tato podmínka bude zachována.<P>
-Updated:
+
+<!--#include virtual="/server/header.cs.html" -->
+
+<!-- This file is automatically generated by GNUnited Nations! -->
+<title>O projektu GNU â Projekt GNU â Nadace pro svobodný software
(FSF)</title>
+
+<meta http-equiv="Keywords" content="GNU, GNU projekt, FSF, Free Software,
Nadace pro svobodný software, historie" />
+
+<!--#include virtual="/server/banner.cs.html" -->
+<!--#include virtual="/gnu/po/thegnuproject.translist" -->
+<h2>Projekt GNU</h2>
+
+<!-- This document uses XHTML 1.0 Strict, but may be served as -->
+<!-- text/html. Please ensure that markup style considers -->
+<!-- appendex C of the XHTML 1.0 standard. See validator.w3.org. -->
+<!-- Please ensure links are consistent with Apache's MultiView. -->
+<!-- Change include statements to be consistent with the relevant -->
+<!-- language, where necessary. -->
+<p>
+napsal <a href="http://www.stallman.org/";><strong>Richard
+Stallman</strong></a></p>
+<p>
+původnÄ vyÅ¡lo v knize âOpen Sourcesâ</p>
+
+
+<h3>Prvnà komunita sdÃlejÃcà software</h3>
+<p>
+Když jsem v roce 1971 zaÄal pracovat v <acronym title="Massachusetts
+Institute of Technology">MIT</acronym> v LaboratoÅi umÄlé inteligence
+(<acronym title="Artificial Intelligence">AI</acronym> Lab), stal jsem se
+souÄástà komunity sdÃlejÃcà software, která existovala již mnoho
+let. SdÃlenà software nebylo výsadou pouze naÅ¡Ã komunity; je staré jako
+poÄÃtaÄe samy, stejnÄ jako sdÃlenà receptů je staré jako vaÅenÃ.
DÄlali jsme
+vÅ¡ak vÃce než toto. </p>
+<p>
+AI Lab použÃvala operaÄnà systém pro sdÃlenà Äasu nazvaný <acronym
+title="Incompatible Timesharing System">ITS</acronym> (Nekompatibilnà systém
+pro sdÃlenà Äasu) navržený hackery (1) pracujÃcÃmi v laboratoÅi a
psaný v
+assembleru pro Digital <acronym title="Programmed Data
+Processor">PDP</acronym>-10, jeden z velkých poÄÃtaÄů tehdejÅ¡Ã doby.
Jako
+Älen komunity, systémový hacker laboratoÅe umÄlé inteligence, jsem mÄl
za
+úkol vylepšovat tento systém. </p>
+<p>
+Nenazývali jsme náš software âsvobodným softwareâ, neboÅ¥ tento
termÃn jeÅ¡tÄ
+neexistoval, ale náš software jÃm byl. Kdykoliv lidé z jiné vysoké Å¡koly
+nebo firmy chtÄli portovat a použÃvat program, rádi jsme jim to
+umožnili. Pokud jste vidÄli nÄkoho použÃvat neznámý a zajÃmavý
program,
+mohli jste ho vždy požádat, aby vám ukázal zdrojové kódy, abyste jej
mohli
+studovat, mÄnit anebo demontovat nÄkteré z jeho Äástà a vytvoÅit nový
+program. </p>
+<p>
+(1) UžÃvánà výrazu âhackerâ jako pojmenovánà nÄkoho, kdo prolamuje
+bezpeÄnost systémů, je matenà způsobené dneÅ¡nÃmi médii. My hackeÅi
toto
+pojmenovánà odmÃtáme uznat a toto slovo stále použÃváme k oznaÄenÃ
nÄkoho,
+kdo miluje programovánà nebo si užÃvá svůj důvtip s hravostÃ.
PÅeÄtÄte si
+můj Älánek <a href="http://stallman.org/articles/on-hacking.html";>O
+hackovánÃ</a>.</p>
+
+<h3>Rozpad komunity</h3>
+<p>
+Situace se dramaticky zmÄnila na poÄátku osmdesátých let, když Digital
+pÅestal ukonÄil výrobu Åady PDP-10. Jejich architektura, elegantnà a
výkonná
+v Å¡edesátých letech, nemohla, pÅirozenÄ, pokrýt vÄtÅ¡Ã adresnÃ
prostory,
+které zaÄaly nastupovat v osmdesátých letech. To znamenalo, že témÄÅ
všechny
+programy pro ITS byly zastaralé. </p>
+<p>
+Komunita hackerů AI Lab se nedlouho pÅedtÃm rozpadla. OddÄlujÃcà se firma
+Symbolics si v roce 1981 najala témÄÅ vÅ¡echny hackery z AI Lab a oslabená
+komunita byla neschopná se nadále sama udržet. (Kniha HackeÅi od Steve
+Levyho popisuje tyto události, stejnÄ jako vykresluje jasný obrázek
komunity
+za jejÃho rozkvÄtu.) Když v roce 1982 nakoupila laboratoÅ AI nová PDP-10,
+jejà administrátoÅi se rozhodli použÃvat nesvobodný systém pro
sdÃlenà Äasu
+od Digitalu namÃsto naÅ¡eho ITS. </p>
+<p>
+Modernà poÄÃtaÄe té doby jako napÅÃklad VAX nebo 68020, mÄly své
vlastnÃ
+operaÄnà systémy, ale žádný z nich nebyl svobodným softwarem: museli
jste
+podepsat tzv. non-disclosure agreement (NDA) dokonce i proto, abyste vůbec
+zÃskali spustitelný program. </p>
+<p>
+Znamenalo to tedy, že prvnà vÄc, kterou jste museli pÅi použÃvánÃ
poÄÃtaÄe
+udÄlat, byl slib, že nebudeme pomáhat svým kolegům. Spolupráce komunity
byla
+zakázána. Pravidlo vytvoÅené vlastnÃky proprietárnÃho software znÄlo:
âPokud
+sdÃlÃte software se svým kolegou, jste pirát. Pokud chcete provádÄt v
našem
+software jakékoliv zmÄny, musÃte nás nejdÅÃve poprosit.â</p>
+<p>
+MyÅ¡lenka, že spoleÄenský systém proprietárnÃho softwaru â systém, v
nÄmž
+nesmÃte sdÃlet nebo mÄnit software â Å¡kodà spoleÄnosti, je neetický,
zkrátka
+a jednoduÅ¡e Å¡patný, by mohla být pro nÄkteré ÄtenáÅe pÅekvapenÃm.
Co jiného
+se vÅ¡ak dá ÅÃct o systému založeném na rozdÄlovánà veÅejnosti, na
systému
+nechávajÃcÃm své uživatele bezmocné? Lidé, jimž tato myÅ¡lenka
pÅipadá
+pÅekvapujÃcÃ, mohli pokládat proprietárnà sociálnà systém za daný,
nebo jej
+posuzovat podle slov lidà z oblasti obchodu s proprietárnÃm
+software. Vydavatelé software dlouho a tÄžce pracovali na tom, aby
+pÅesvÄdÄili veÅejnost, že existuje pouze jediný způsob, jak pohlÞet
na
+tento problém.</p>
+<p>
+Když vydavatelé softwaru hovoÅà o âposilovánÃâ svých âprávâ
nebo âzastavenÃ
+<a href="/philosophy/words-to-avoid.html#Piracy">pirátstvÃ</a>â, to, co
+vlastnÄ <em>ÅÃkajÃ</em> je druhotné. Opravdová podstata tÄchto tvrzenÃ
je v
+nevyslovených domnÄnkách, jež berou jako samozÅejmé; pÅedpokládá se,
že je
+veÅejnost bez kritiky pÅijme. PojÄme se tedy na nÄ podÃvat.</p>
+<p>
+PrvnÃm pÅedpokladem je, že softwarové firmy majà nesporné pÅirozené
právo
+vlastnit software a mÃt tak moc nad vÅ¡emi jeho uživateli. (Pokud by se
+jednalo o pÅirozené právo, potom bychom, bez ohledu na to, do jaké mÃry
+poÅ¡kozuje veÅejnost, nemohli nic namÃtat.) Je zajÃmavé, že americká
ústava a
+právnà zvyklosti tento pohled na vÄc odmÃtajÃ; copyright nenà pÅirozené
+právo, ale vládou umÄle vytvoÅený monopol, jež omezuje pÅirozené právo
+uživatelů na vytváÅenà kopiÃ.</p>
+<p>
+DalÅ¡Ãm nevysloveným pÅedpokladem je, že jedinou důležitou vÄcÃ
týkajÃcà se
+software je, jaké úkoly nám umožÅuje plnit â a že my, poÄÃtaÄovÃ
uživatelé,
+bychom se nemÄli starat o to, v jaké spoleÄnosti je nám dovoleno žÃt.
</p>
+<p>
+TÅetà domnÄnkou je, že bychom nemÄli použitelný software (nebo programy
na
+konkrétnà vÄci), kdybychom nenabÃdli spoleÄnosti moc nad uživateli
jejÃho
+programu. PÅedtÃm než hnutà svobodného software ukázalo, že jsme schopni
+vytvoÅit mnoho užiteÄného software bez zbyteÄných omezenÃ, mohla být
tato
+domnÄnka jeÅ¡tÄ i pÅijatelná.</p>
+<p>
+Jestliže odmÃtneme akceptovat tyto pÅedpoklady a posoudÃme dané problémy
+pÅirozeným smyslem pro etiku a dáme uživatele na prvnà mÃsto, dojdeme k
+závÄrům velmi odliÅ¡ným. PoÄÃtaÄovà uživatelé by mÄli mÃt svobodu
modifikovat
+programy tak, aby splÅovaly jejich potÅeby, a svobodu sdÃlet
+software. Pomáhat ostatnÃm lidem je základ spoleÄnosti. </p>
+<p>
+Nenà zde dostatek prostoru pro rozsáhlý dokument odůvodÅujÃcà tento
závÄr,
+takže odkazuji ÄtenáÅe na webovou stránku <a
+href="/philosophy/why-free.html">ProÄ by software nemÄl mÃt
majitele</a>.</p>
+
+<h3>Důležitá morálnà volba</h3>
+<p>
+Po rozpadu mé komunity bylo nemožné pokraÄovat jako dÅÃve. MÃsto toho
jsem
+stál tváÅà v tváŠmorálnÃmu rozhodnutÃ.</p>
+<p>
+Bylo by snadnou volbou pÅipojit se ke svÄtu proprietárnÃho software, spolu
s
+podepsánÃm tzv. non-disclosure agreement a slibů, že nebudu pomáhat svým
+kolegům hackerům. Je velmi pravdÄpodobné, že bych rovnÄž vyvÃjel
software
+vydávaný pod non-disclosure agreement a naléhal na ostatnÃ, aÅ¥ rovnÄž
+zrazujà své kolegy.</p>
+<p>
+Mohl jsem si tak vydÄlávat a možná se sám bavit psanÃm kódu. VÄdÄl
jsem
+vÅ¡ak, že kdybych se na konci své kariéry ohlédl zpÄt a vidÄl roky
strávené
+stavbou zdà oddÄlujÃcÃch lidi, pÅipadalo by mi, že jsem svůj život
zasvÄtil
+ÄinÄnÃm svÄta horÅ¡Ãm a horÅ¡Ãm. </p>
+<p>
+Sám jsem mÄl již zkuÅ¡enosti s tÃm, jak dopadne pÅijetà non-disclosure
+agreement, a to když nÄkdo odmÃtl dát mnÄ a MIT AI laboratoÅi zdrojový
kód
+na program pro ÅÃzenà naÅ¡Ã tiskárny. (Program trpÄl nÄkterými
nedostatky a
+to bylo pro uživatele tiskárny velmi frustrujÃcÃ.) Nemohl jsem si ÅÃct,
že
+non-disclosure agreement je nevinný. Byl jsem velmi rozzlobený, když s námi
+odmÃtl sdÃlet kód; nemohl jsem se otoÄit zády a zaÄÃt dÄlat ostatnÃm
totéž.</p>
+<p>
+DalÅ¡Ã možnostÃ, snadnou ale neradostnou, bylo opustit poÄÃtaÄové
odvÄtvÃ. Mé
+dovednosti by tak sice nebyly zneužity, ale stále by byly promrhávány.
Nebyl
+bych vinen za rozdÄlovánà a omezovánà poÄÃtaÄových uživatelů, ale
tak jako
+tak by k tomu došlo.</p>
+<p>
+ZaÄal jsem se tedy poohlÞet po způsobu, jak bych mohl vytvoÅit nÄco
+prospÄÅ¡ného. Ptal jsem se sám sebe: existuje nÄjaký program nebo
programy,
+které bych mohl psát, aby mohla naÅ¡e komunita opÄt existovat?</p>
+<p>
+OdpovÄÄ byla zÅejmá: nejdÅÃve byl potÅeba operaÄnà systém. Jedná se
o
+klÃÄový software pro použÃvánà poÄÃtaÄe. S operaÄnÃm systémem
můžete dÄlat
+mnoho vÄcÃ, bez nÄj se vÅ¡ak poÄÃtaÄ nedá vůbec použÃvat. Se
svobodným
+operaÄnÃm systémem bychom znovu mohli vytvoÅit komunitu spolupracujÃcÃch
+hackerů â a pozvat kohokoliv, aby se k nám pÅidal. Kdokoliv by mohl
použÃvat
+poÄÃtaÄ bez toho, aniž by se tak upisoval ke spiknutà proti svým
pÅátelům. </p>
+<p>
+Jako vývojáŠoperaÄnÃch systémů jsem pro takovou práci mÄl
dostateÄné
+znalosti. PÅestože jsem tehdy nemohl s jistotou pÅedpokládat, že uspÄji,
+uvÄdomil jsem si, že jsem byl pro tuto práci vybrán. Rozhodl jsem se
+vytvoÅit systém kompatibilnà s Unixem, aby byl pÅenositelný a aby na nÄj
+mohli unixovà uživatelé snadno pÅejÃt. Jméno GNU bylo vybráno podle
+hackerské tradice, jako rekurzivnà akronym âGNU's Not Unix.â</p>
+<p>
+OperaÄnà systém neznamená pouze jádro (kernel), plnÄ dostaÄujÃcà ke
+spouÅ¡tÄnà jiných programů. V sedmdesátých letech v sobÄ již každý
operaÄnÃ
+systém, který byl hoden svého jména, zahrnoval procesory, assemblery,
+kompilátory, pÅekladaÄe, debuggery, textové editory, mailery a mnohem
+vÃce. ITS, Multics, VMS, Unix, vÅ¡echny tyto systémy je mÄly. OperaÄnÃ
systém
+GNU je zahrnoval také.</p>
+<p>
+PozdÄji jsem slyÅ¡el tato slova, pÅipisovaná Hillelovi (1):</p>
+
+<blockquote><p>
+ Jestliže nejsem pro sebe, kdo bude pro mÄ?<br />
+ Jestliže jsem jen pro sebe, co jsem?<br />
+ Jestliže ne nynÃ, kdy?
+</p></blockquote>
+<p>
+V podobném duchu bylo i rozhodnutà zaÄÃt s projektem GNU. </p>
+<p>
+(1) Coby ateista sice nenásleduji žádné náboženské vůdce, ale nÄkdy
se mi
+lÃbÃ, co nÄkdo z nich prohlásÃ.</p>
+
+<h3>Svobodný jako ve slovÄ svoboda</h3>
+<p>
+Pojem âsvobodný softwareâ je nÄkdy Å¡patnÄ vykládán â nijak
nesouvisà s
+cenou. Je o svobodÄ. <a href="#tf1">[1]</a> Zde proto cituji definici
+svobodného softwaru.</p>
+
+<p>Program je svobodným softwarem pro vás, uživatele, jestliže máte tyto
+svobody: </p>
+
+<ul>
+ <li>SmÃte spouÅ¡tÄt program za jakýmkoliv úÄelem. </li>
+
+ <li>SmÃte upravovat program tak, aby vyhovoval vaÅ¡im potÅebám. (Abyste
tuto
+svobodu mohli realizovat v praxi, musÃte mÃt pÅÃstup ke zdrojovému kódu,
+neboÅ¥ vytváÅenà zmÄn v programu, je nesmÃrnÄ obtÞné, nemáte-li k
dispozici
+zdrojový kód.)</li>
+
+ <li>SmÃte Å¡ÃÅit kopie a to jak zadarmo, tak za poplatek. </li>
+
+ <li>SmÃte distribuovat upravené verze programu, aby vaÅ¡e komunita mohla
mÃt
+užitek z vaÅ¡ich vylepÅ¡enÃ.</li>
+</ul>
+<p>
+Jelikož se âfreeâ vztahuje ke svobodÄ, nikoliv k cenÄ, nenà tu rozpor
mezi
+prodejem kopià a svobodným softwarem. Svoboda prodávat kopie je ve
+skuteÄnosti velmi důležitá: sbÃrky svobodného softwaru prodávané na
+CD-ROMech jsou pro komunitu důležité a jejich prodej je jednou z cest, jak
+sehnat penÃze na rozvoj svobodného softwaru. Z toho důvodu nenà svobodným
+softwarem program, jež nesmà být distribuován. </p>
+<p>
+Kvůli dvojznaÄnosti slova âfreeâ se lidé dlouho pokouÅ¡eli najÃt jiná
+oznaÄenÃ, avÅ¡ak žádné z nich nebylo shledáno jako vhodná
+alternativa. AngliÄtina má vÃce slov a nuancà než kterýkoli jiný jazyk,
ale
+chybà jà jednoduché, jednoznaÄné slovo pro âfreeâ jako v slovÄ
svoboda â
+ânespoutanýâ -- slovo s nejbližšÃm podobným významem. Alternativy
+âosvobozenýâ (liberated), âsvobodaâ (freedom) a âotevÅenýâ
(open) nesou jiný
+význam nebo majà jiné nevýhody. </p>
+
+<h3>GNU software a GNU systém</h3>
+<p>
+Vývoj celého systému je velmi rozsáhlý projekt. Abych ho dotáhl do konce,
+rozhodl jsem se pÅizpůsobit a použÃvat již existujÃcà Äásti
svobodného
+software vÅ¡ude tam, kde to bylo možné. ÃplnÄ na poÄátku jsem se
napÅÃklad
+rozhodl použÃvat TeX jako hlavnà textový formátovaÄ; o nÄkolik let
pozdÄji
+jsem se rozhodl použÃvat X Window Systém â radÄji, než abych pro GNU
psal
+dalšà okennà systém. </p>
+<p>
+DÃky tomuto rozhodnutà nenà GNU systém totéž jako souhrn veÅ¡kerého GNU
+software. GNU systém v sobÄ zahrnuje programy, které nejsou GNU software,
+programy, které byly vyvÃjeny jinými lidmi pro jejich vlastnà potÅeby, ale
+které můžeme použÃvat, protože jsou svobodným software.</p>
+
+<h3>PoÄátek projektu</h3>
+<p>
+V lednu 1984 jsem odeÅ¡el z MIT a zaÄal psát GNU software. Bylo nutné MIT
+opustit, aby se nevmÄÅ¡ovala do distribuce GNU jako svobodného
+software. Kdybych zůstal zamÄstnancem MIT, mohli by si chtÃt mou práci
+pÅivlastnit a uvalit na ni své distribuÄnà podmÃnky, nebo ji dokonce
+pÅemÄnit v proprietárnà software. NechtÄl jsem dÄlat tolik práce jen na
to,
+abych pak vydÄl jak se stává nepoužitelnou pro můj cÃl: vytvoÅenà nové
+software sdÃlejÃcà komunity.</p>
+<p>
+PÅesto mi vÅ¡ak profesor Winston, Åeditel MIT AI Lab, laskavÄ dovolil i
+nadále použÃvat vybavenà laboratoÅe.</p>
+
+<h3>Prvnà kroky</h3>
+<p>
+Krátce pÅed zaÄátkem GNU projektu jsem se doslechl o Svobodném
univerzitnÃm
+kompilátoru, rovnÄž známého jako <acronym title="Free University Compiler
+Kit">VUCK</acronym>. (dánské slovo âsvobodnýâ se pÃÅ¡e s V) Tento
pÅekladaÄ
+byl navržen pro mnoho jazyků, vÄetnÄ C a Pascalu a s podporou mnoha
cÃlových
+strojů. Napsal jsem jeho autorovi, zda by ho GNU mohl použÃvat.</p>
+<p>
+PosmÄÅ¡nÄ mi odpovÄdÄl, že sice univerzita svobodná je, avÅ¡ak
pÅekladaÄ
+nikoliv. Rozhodl jsem se proto, že mým prvnÃm programem pro projekt GNU bude
+mnohojazyÄný a multiplatformnà pÅekladaÄ (kompilátor).</p>
+<p>
+Doufal jsem, že se vyhnu tomu, abych vytváÅel celý pÅekladaÄ sám.
ZÃskal
+jsem zdrojový kód Pastelu, multiplatformnÃho pÅekladaÄe rozvÃjeného v
+Lawrence Livermore Lab. Byl napsán v rozÅ¡ÃÅené verzi Pascalu a podporoval
+ji, byla navržena jako systémový programovacà jazyk. PÅidal jsem
CéÄkový
+front end a zaÄal s portovánÃm na poÄÃtaÄ Motorola 68000. Musel jsem se
však
+nakonec vzdát, když jsem pÅiÅ¡el na to, že tento pÅekladaÄ potÅebuje
+megabajty volného prostoru, a dostupný Unixový systém 68000 umožÅoval
použÃt
+pouze 64 kilobajtů.</p>
+<p>
+Poté jsem si uvÄdomil, že pÅekladaÄ Pastel fungoval na principu analýzy
+celého vstupnÃho souboru do syntaxového stromu, pÅemÄnil celý syntaxový
+strom v ÅetÄzec âinstrukcÃâ a potom generoval celý výstupnà soubor.
Dokonce
+bez uvolÅovánà pamÄti. Tehdy mi doÅ¡lo, že bych mÄl napsat nový
+pÅekladaÄ. Tento nový pÅekladaÄ je nynà znám jako <acronym title="GNU
+Compiler Collection">GCC</acronym>; nenà v nÄm využit ani jeden z
pÅekladaÄů
+Pastel, ale podaÅilo se mi pÅizpůsobit a použÃt front end C, který jsem
již
+mÄl hotov. To ovÅ¡em bylo o nÄkolik let pozdÄji; nejdÅÃve jsem pracoval na
+GNU Emacsu.</p>
+
+<h3>GNU Emacs</h3>
+<p>
+Na GNU Emacs jsem zaÄal pracovat v záÅà 1984 a na poÄátku roku 1985 již
+zaÄal být použitelným. To mi umožnilo zaÄÃt použÃvat na editaci
unixové
+systémy; protože jsem nemÄl zájem uÄit se pracovat s vi nebo ed, musel
jsem
+do té doby provádÄt editaci na jiných strojÃch.</p>
+<p>
+Lidé zaÄali mÃt o použÃvánà GNU Emacsu zájem a tak vyvstala otázka,
jak ho
+Å¡ÃÅit. SamozÅejmÄ jsem ho umÃstil na anonymnà ftp server na poÄÃtaÄ
MIT, jež
+jsem použÃval. (Tento poÄÃtaÄ, prep.ai.mit.edu, se tak stal hlavnÃm FTP
+distribuÄnÃm stanoviÅ¡tÄm pro GNU; o nÄkolik let pozdÄji jsme ho
pÅemÃstili
+na náš nový FTP server.) V té dobÄ ovÅ¡em mnoho lidÃ, kteÅà se o to
zajÃmali,
+nebylo pÅipojeno k Internetu a nemohlo zÃskat pÅes ftp. Otázka tedy znÄla:
+âCo jim mám ÅÃct?â</p>
+<p>
+Mohl jsem ÅÃct: âNajdÄte si kamaráda, který na sÃti je, a ten vám
udÄlá
+kopii.â Také jsem mohl udÄlat to, co jsem udÄlal s původnÃm PDP-10
Emacs:
+ÅÃct jim: âPoÅ¡lete mi pásku a obálku se známkou (<acronym
+title="Self-addressed Stamped Envelope">SASE</acronym>) a já vám ji pošlu
+zpátky s nahraným Emacsem.â NemÄl jsem vÅ¡ak práci a hledal jsem
způsob, jak
+si svobodným softwarem vydÄlat. Oznámil jsem tedy, že pásku poÅ¡lu
každému za
+poplatek $150. Takto jsem zaÄal s obchodnÃm Å¡ÃÅenÃm svobodného software
a
+byl jsem pÅedchůdcem spoleÄnostÃ, které nynà distribuujà GNU systémy
+založené na Linuxu.</p>
+
+<h3>Je program svobodný pro každého uživatele?</h3>
+<p>
+Jestliže je program v dobÄ, kdy opouÅ¡tà ruce svého autora, svobodným
+softwarem, nemusà to nutnÄ znamenat, že pro každého vlastnÃka kopie
tohoto
+programu to bude rovnÄž svobodný software. NapÅÃklad public domain
software
+(software, který nenà chránÄn autorským právem) je svobodným software;
ale
+kdokoliv si může vytvoÅit vlastnà nesvobodnou upravenou verzi. PodobnÄ je
+tomu v pÅÃpadÄ mnoha svobodných programů: jsou chránÄny autorským
právem,
+ale Å¡ÃÅeny pod jednoduchými licencemi, které umožÅujà vytváÅet
proprietárnÃ
+modifikované verze.</p>
+<p>
+PÅÃkladem tohoto problému je X Window systém vyvinutý na MIT a vydaný
jako
+svobodný software s velmi volnou licencÃ. Brzy byl pÅevzat různými
+poÄÃtaÄovými firmami. Ty pÅidaly X ke svým proprietárnÃm unixovým
systémům
+pouze v binárnà podobÄ a s týmž non-disclosure agreement. Tyto kopie X
+nebyly svobodným software o nic vÃc než Unix. </p>
+<p>
+VývojáÅi X Window System to nepovažovali za problém â vÄdÄli , že k
tomu
+dojde. Jejich cÃlem nebyla svoboda, jen úspÄch definovaný slovy âmÃt
hodnÄ
+uživatelůâ. Nestarali se o to, zda majà jejich uživatelé svobodu, Å¡lo
jim
+jen o to, aby jich bylo co nejvÃc.</p>
+<p>
+To vedlo k paradoxnà situaci, kde dva rozdÃlné pohledy na mÃru svobody
+poskytovaly odliÅ¡né odpovÄdi na otázku: âJe tento program svobodný?â
Pokud
+byste tento problém posuzovali na základÄ svobod poskytovaných
distribuÄnÃmi
+podmÃnkami té verze z MIT, Åekli byste, že X jsou svobodný
+software. Jestliže byste ovÅ¡em provÄÅovali svobodu průmÄrného
uživatele X,
+museli byste ÅÃct, že se jedná o proprietárnà software. VÄtÅ¡ina
uživatelů X
+použÃvala proprietárnà verze, které dostali s unixovými systémy, ne
+svobodnou verzi.</p>
+
+<h3>Copyleft a GNU GPL</h3>
+<p>
+CÃlem GNU je poskytnout uživatelům svobodu, ne být populárnÃ.
PotÅebovali
+jsme takové distribuÄnà podmÃnky, abychom zabránili promÄnÄ GNU
softwaru v
+software proprietárnÃ. Metoda, kterou použÃváme, se nazývá
âcopyleftâ.(1) </p>
+<p>
+Copyleft použÃvá autorského práva (copyrightu), ale âpÅevracÃâ jej
tak, aby
+sloužilo k opaÄným úÄelům než obvykle: namÃsto prostÅedku ke
spoutánÃ
+software, se stává prostÅedkem k udrženà software svobodným.</p>
+<p>
+Hlavnà myÅ¡lenkou copyleftu je dát každému práva ke spouÅ¡tÄnÃ,
kopÃrovánÃ,
+modifikaci programu a Å¡ÃÅenà modifikovaných verzà â ne vÅ¡ak povolenÃ
+pÅidávat k nim vlastnà omezenÃ. Takto jsou rozhodujÃcà svobody, které
+definujà âsvobodný softwareâ zaruÄeny pro každého, kdo má kopii;
stávajà se
+nezcizitelnými právy.</p>
+<p>
+Aby byl copyleft efektivnÃ, musà být modifikované verze rovnÄž
svobodné. To
+zajiÅ¡Å¥uje, že naÅ¡e práce je, pokud je zveÅejnÄna, dostupná naÅ¡Ã
komunitÄ. Co
+se týÄe programátorů, kteÅà pracujà jako dobrovolnÃci na zlepÅ¡ovánÃ
GNU
+software, je to právÄ copyleft, jež nedovoluje jejich zamÄstnavatelům
ÅÃkat:
+âNesmÃte sdÃlet tyto zmÄny, protože je použijeme k vytvoÅenà naÅ¡Ã
+proprietárnà verze programu.â</p>
+<p>
+Požadavek, že veÅ¡keré zmÄny musà být âsvobodnéâ je nezbytný,
pakliže chceme
+zajistit svobodu každému uživateli programu. SpoleÄnosti, jež uÄinili X
+Window systém proprietárnÃm, vÄtÅ¡inou provedly nÄkolik zmÄn, aby jej
+pÅizpůsobily jejich systémům a hardware. Tyto zmÄny byly v porovnánà s
+rozÅ¡ÃÅenÃm X malé, ale nikoli bezvýznamné. Jestliže by vytváÅenÃ
zmÄn bylo
+výmluvou k odepÅenà svobody uživatelům, bylo by pro kohokoli velmi
snadné z
+této výmluvy tÄžit.</p>
+<p>
+SouvisejÃcà problém se týká kombinovánà svobodného programu s
nesvobodným
+kódem. Takováto kombinace by pak nevyhnutelnÄ byla nesvobodná; jakékoliv
+svobody chybÄjÃcà nesvobodné Äásti by pak chybÄly i celku. PovolenÃ
takových
+kombinacà by bylo zkázonosné. Z toho důvodu je rozhodujÃcÃm požadavkem
pro
+copyleft âucpat tuto dÃruâ: jakýkoliv program, který je pÅidaný Äi
+kombinovaný s copyleftovaným programem, musà být takový, aby dalÅ¡Ã
+kombinovaná verze byla rovnÄž svobodná a copyleftovaná.</p>
+<p>
+Specifická implementace copyleftu, kterou použÃváme ve vÄtÅ¡inÄ GNU
softwaru,
+je GNU General Public License, zkrácenÄ GNU GPL. Máme ovÅ¡em i jiné druhy
+copyleftů, použÃvané za zvláštnÃch okolnostÃ. PÅÃruÄky GNU jsou
rovnÄž
+copyleftovány, ale použÃvajà mnohem jednoduÅ¡Å¡Ã druh copyleftu, protože
pro
+nÄ nenà tÅeba složitosti GNU GPL. (2)</p>
+<p>
+(1) V roce 1984 nebo 1985 mi poslal dopis Don Hopkins (nápady srÅ¡ÃcÃ
+ÄlovÄk). Na obálku napsal pár vtipných poznámek, vÄetnÄ této:
âCopyleft â
+vÅ¡echna práva vyhrazenaâ. PoužÃval jsem výraz âcopyleftâ k
oznaÄenà konceptu
+distribuce, který jsem v té dobÄ vyvÃjel.</p>
+
+<p>
+(2) Pro dokumentaci teÄ použÃváme <a href="/licenses/fdl.html">GNU Free
+Documentation License</a>.</p>
+
+<h3>Nadace pro svobodný software</h3>
+
+<p>Jak vzrůstal zájem o použÃvánà Emacsu, do projektu GNU se zaÄali
zapojovat
+dalÅ¡Ã lidé, a tak jsme se rozhodli, že je Äas znovu se poohlédnout po
+nÄjakých financÃch. Proto jsme v roce 1985 vytvoÅili Nadaci pro svobodný
+software; organizaci pro rozvoj svobodného software, osvobozenou od platby
+danÃ. Nadace pro svobodný software rovnÄž pÅevzala kontrolu nad prodejem
+pásek s Emacsem; pozdÄji se obchod rozÅ¡ÃÅil dÃky tomu, že jsme na pásku
+pÅidali dalÅ¡Ã svobodný software (jak GNU, tak ne-GNU) a také jsme zaÄali
+prodávat manuály.</p>
+
+<p>Nadace pro svobodný software pÅijÃmá sponzorské dary, ale vÄtÅ¡ina
jejÃch
+pÅÃjmů vždy pocházela z prodeje kopià svobodného software a jiných
služeb s
+tÃm spojených. Nynà prodává CD-ROMy se zdrojovými kódy, CD-ROMy s
binárkami,
+pÅehlednÄ tiÅ¡tÄné pÅÃruÄky (vÅ¡e se svobodou redistribuce a
modifikace), a
+zajiÅ¡Å¥uje distribuce Deluxe (v nichž dodáváme celou sbÃrku software dle
+vaÅ¡eho výbÄru platformy). FSF dodnes <a
href="http://shop.fsf.org/";>prodává
+manuály a dalÅ¡Ã vÄci</a>, ale hlavnà Äást pÅÃjmů tvoÅà Älenské
pÅÃspÄvky. K
+FSF se můžete pÅipojit na <a href="http://fsf.org/join";>fsf.org</a>.</p>
+
+<p>ZamÄstnanci Nadace pro svobodný software napsali a udržovali mnoho
balÃÄků
+GNU. Dva významné jsou knihovny pro C a shell. GNU C knihovna je tÃm, co
+každý program bÄžÃcà na GNU/Linux systému použÃvá ke komunikaci s
+Linuxem. Vyvinul ji Älen Nadace pro svobodný software, Roland McGrath. Na
+vÄtÅ¡inÄ GNU/Linux systémů je použÃvaným shellem <acronym title="Bourne
Again
+Shell">BASH</acronym> â Bourne Again Shell(1), vyvinutý zamÄstnancem FSF,
+Brianem Foxem.</p>
+
+<p>Financovali jsme vývoj tÄchto programů, protože GNU projekt nebyl pouze
o
+nástrojÃch Äi vývojovém prostÅedÃ. NaÅ¡Ãm cÃlem byl kompletnÃ
operaÄnà systém
+a tyto programy jsme pro dosaženà cÃle potÅebovali.</p>
+
+<p>(1) âBourne again Shellâ je parodià na jméno âBourne Shellâ, což
byl shell
+obvykle použÃvaný v Unixu.</p>
+
+<h3>Podpora svobodného software</h3>
+
+<p>Filosofie svobodného software odmÃtá urÄitou rozÅ¡ÃÅenou obchodnÃ
praxi, ale
+nestavà se proti komerci jako takové. Pokud obchod respektuje svobody
+uživatele, pÅejeme mu úspÄch.</p>
+
+<p>Prodej kopià Emacsu ukazuje jeden druh obchodu se svobodným softwarem.
Když
+Nadace pro svobodný software pÅevzala tento obchod, potÅeboval jsem najÃt
+jiný způsob vydÄlávánÃ. Nalezl jsem jej v prodeji služeb spojených se
+svobodným software, který jsem vyvÃjel. To zahrnovalo vyuÄovánÃ
pÅedmÄtů
+jako napÅÃklad jak programovat GNU Emacs a jak si pÅizpůsobit GCC, a vývoj
+softwaru, pÅevážnÄ portovánà GCC na nové platformy.</p>
+
+<p>V dneÅ¡nà dobÄ provozuje každý z tÄchto typů obchodu se svobodným
software
+Åada korporacÃ. NÄkteré distribuujà kolekce svobodného softwaru na
CD-ROM;
+jiné nabÃzejà podporu uživatelů na různých úrovnÃch: od zodpovÃdánÃ
+uživatelských otázek pÅes opravy chyb až k pÅidávánà nových
+funkcionalit. Dokonce se zaÄÃnajà objevovat firmy založené na vydávánÃ
+nových svobodných softwarových produktů.</p>
+
+<p>PÅesto vÅ¡ak pozor â Åada firem, které se samy zaÅ¡tiÅ¥ujà termÃnem
âopen
+sourceâ ve skuteÄnosti zakládá svůj byznys na nesvobodném softwaru,
který
+pracuje spolu se svobodným softwarem. Nejsou to firmy svobodného softwaru,
+jedná se o firmy proprietárnÃho softwaru, o firmy, jež se pomocà svých
+produktů snažà odlákat uživatele od svobody. Nazývajà je âpÅidanými
+hodnotamiâ, na které chtÄjÃ, abychom si zvykli: jedná se o volbu mezi
+výhodnostà a svobodou. CenÃme-li si svobody vÃce, mÄli bychom je nazývat
+âprodukty zbavené svobodyâ. </p>
+
+<h3>Technické cÃle</h3>
+
+<p>HlavnÃm cÃlem GNU je, aby bylo svobodným softwarem. Dokonce ani kdyby GNU
+nebylo technicky vyspÄlejÅ¡Ã než Unix, bylo by spoleÄenským pÅÃnosem,
neboť
+by dovolovalo uživatelům spolupracovat, a etickým pÅÃnosem, neboÅ¥ by
+respektovalo jejich svobody.</p>
+
+<p>Bylo ovÅ¡em pÅirozené pÅi práci aplikovat známé standardy a dobré
praktiky â
+napÅÃklad dynamickou alokaci datových struktur, abychom se vyhnuli
jakýmkoli
+fixnÃm limitům nebo použÃvat veÅ¡keré možné osmibitové kódy vÅ¡ude
tam, kde to
+mÄlo smysl.</p>
+
+<p>NavÃc jsme se rozhodli odmÃtnout zamÄÅenà Unixu na malé velikosti
pamÄti a
+to tak, že jsme se rozhodli nepodporovat 16-bitové poÄÃtaÄe (bylo
zÅejmé, že
+v dobÄ, kdy bude GNU systém dokonÄen, budou normou 32-bitové stroje), a
+nesnažit se o snÞenà využità pamÄti, pokud nepÅekroÄilo jeden
megabyte. U
+programů, pro nÄž nebyly velmi rozsáhlé soubory rozhodujÃcÃ, jsme
+povzbuzovali programátory, aby naÄetli celé vstupnà soubory do jádra a
poté
+procházeli jejich obsah bez obav o I/O operace.</p>
+
+<p>Tato rozhodnutà umožnila mnoha GNU programům pÅedÄit jejich unixové
+protÄjÅ¡ky ve spolehlivosti a rychlosti.</p>
+
+<h3>Darované poÄÃtaÄe</h3>
+
+<p>Jak vzrůstala reputace projektu GNU, lidé nám zaÄali nabÃzet stroje
+použÃvajÃcà Unix. Bylo to velmi užiteÄné, protože nejsnazÅ¡Ã cesta k
rozvoji
+komponent GNU spoÄÃvala v nahrazovánà komponent jednoho systému komponenty
+druhého systému. Bohužel to však vyvolalo etický problém: jestli je
vůbec
+správné mÃt kopii Unixu.</p>
+
+<p>Unix byl (a je) proprietárnà software a filozofie projektu GNU ÅÃká,
že
+bychom proprietárnà software nemÄli použÃvat. Když jsem vÅ¡ak aplikoval
táž
+odůvodnÄnÃ, která vedla k závÄru, že násilà v sebeobranÄ je
+ospravedlnitelné, doÅ¡el jsem k tomu, že je etické použÃvat proprietárnÃ
+software tam, kde je důležitým pro vývoj svobodných náhrad, které by
pomohly
+ostatnÃm pÅestat použÃvat proprietárnà software.</p>
+
+<p>AÄkoliv se jednalo o ospravedlnitelnou Å¡patnost, stále to byla
+špatnost. Nynà již nemáme žádné dalšà kopie Unixu, protože jsme je
nahradili
+svobodnými operaÄnÃmi systémy. Pokud bychom na nÄjakém poÄÃtaÄi
nemohli
+nahradit stávajÃcà poÄÃtaÄový systém systémem svobodným, nahradili
bychom
+radÄji poÄÃtaÄ.</p>
+
+<h3>Seznam úloh GNU</h3>
+
+<p>Jak projekt GNU pokraÄoval a pÅibývalo systémových komponent, rozhodli
jsme
+se vytvoÅit seznam chybÄjÃcÃch ÄástÃ. NabÃrali jsme vývojáÅe, aby
napsali
+chybÄjÃcà komponenty. Tento seznam se stal známý jako seznam úloh GNU.
KromÄ
+chybÄjÃcÃch unixových komponent jsme pÅidali i jiný užiteÄný software
a
+dokumentaci, kterou by podle nás mÄl opravdu kompletnà systém mÃt.</p>
+
+<p>Nynà (1) jsou na seznamu úloh GNU stÄžà nÄjaké komponenty Unixu â
všechno
+již bylo vytvoÅeno, kromÄ nÄkolika nepÅÃliÅ¡ důležitých. Seznam je
však plný
+projektů, které by nÄkteÅà mohli oznaÄit jako âaplikaceâ. Jakýkoliv
program,
+jež se zamlouvá vÃce lidem než úzké skupinÄ uživatelů, by bylo
užiteÄné
+pÅidat k operaÄnÃmu systému.</p>
+
+<p>Dokonce i hry jsou a již od poÄátku byly na seznamu úloh. Unix hry
+zahrnoval, a proto je mÄlo GNU pÅirozenÄ zahrnovat také. OvÅ¡em
kompatibilita
+nebyla pro hry důležitá, a tak jsme se neÅÃdili seznamem her, které mÄl
+Unix. NamÃsto toho jsme sepsali Åadu her různých typů, které by se
+uživatelům mohly zamlouvat.</p>
+
+<p>(1) Byl sepsán v roce 1998. Od roku 2009 už seznam úkolů
+neudržujeme. Komunita vyvÃjà svobodný software tak rychle, že už ani
+nestÃháme vÅ¡echno sledovat. MÃsto toho máme Seznam vysoce důležitých
+projektů â mnohem kratÅ¡Ã seznam programů, u kterých výraznÄ
podporujeme, aby
+je lidé napsali.</p>
+
+<h3>GNU knihovnà GPL (LGPL)</h3>
+
+<p>GNU knihovna pro C použÃvá zvláštnà druh copyleftu nazvaný GNU
Library
+General Public License (1). Tento copyleft umožÅuje spojit proprietárnÃ
+software s knihovnami. ProÄ jsme udÄlali tuto výjimku?</p>
+
+<p>Nenà to otázka principu; neexistuje princip, který by tvrdil, že
produkty
+proprietárnÃho software majà oprávnÄnà zahrnovat náš kód. (ProÄ
pÅispÃvat
+projektu založeném na tom, že s námi odmÃtne cokoliv sdÃlet?)
PoužÃvánà LGPL
+pro C knihovnu, Äi pro jakoukoliv knihovnu, je otázkou strategie.</p>
+
+<p>C knihovna má obecnou úlohu; každý proprietárnà systém nebo
pÅekladaÄ má C
+knihovnu. Z toho důvodu by vytvoÅenà naÅ¡Ã C knihovny dostupné pouze
+svobodnému softwaru nemÄlo pro svobodný software žádné výhody â jen by
+odrazovalo od jejÃho použÃvánÃ.</p>
+
+<p>Jeden systém je ovšem výjimkou: v GNU systému (a ten zahrnuje
GNU/Linux), je
+GNU C knihovna jedinou C knihovnou. DistribuÄnà podmÃnky GNU C knihovny
+urÄujÃ, zda je možné kompilovat proprietárnà program pro GNU
+systém. Neexistuje žádný morálnà důvod, který by povoloval
proprietárnÃ
+aplikace na GNU systému, ale ze strategického hlediska to vypadá, že jejich
+zamÃtnutà by spÃÅ¡e odrazovalo od použÃvánà GNU systému než
povzbuzovalo
+rozvoj svobodných aplikacÃ.</p>
+
+<p>Proto je použÃvánà licence LGPL dobrou strategià pro knihovnu C. U
ostatnÃch
+knihoven se tyto strategické otázky rozhodujà pÅÃpad od pÅÃpadu.
Jestliže se
+dÃky knihovnÄ dajà psát zvláštnà typy programů, potom je jejÃ
vydánà pod GPL
+a omezenà pouze na svobodné programy způsobem, jak pomoci ostatnÃm
vývojáÅům
+svobodného software, tÃm, že budou zvýhodnÄni oproti proprietárnÃmu
+software.</p>
+
+<p>PovÅ¡imnÄte si napÅÃklad GNU Readline, knihovny, která byla vyvinuta,
aby
+poskytla editaÄnà pÅÃkazovou Åádku pro BASH. Readline je vydáno pod
+obyÄejnou GNU GPL, ne pod knihovnà LGPL. To má pravdÄpodobnÄ za následek
+snÞenà množstvà užità Readline, ale to pro nás nenà ztráta.
MezitÃm se
+pÅinejmenÅ¡Ãm jedna užiteÄná aplikace stala svobodnou, aby mohla
použÃvat
+Readline, a to je pro komunitu velkou výhrou.</p>
+
+<p>VývojáÅi proprietárnÃho softwaru majà výhody, které jim poskytujÃ
penÃze;
+vývojáÅi svobodného software potÅebujà vytváÅet výhody pro sebe
+navzájem. Doufám, že jednou budeme mÃt rozsáhlou sbÃrku knihoven krytých
+GPL, k nimž nebude mÃt proprietárnà software pÅÃstup a nebudeme mu tak
+poskytovat užiteÄné moduly sloužÃcà jako stavebnà kameny nového
svobodného
+software a zÃskáme tak dalÅ¡Ã výhodu pro jeho rozvoj.</p>
+
+<p>(1) Abychom pÅedeÅ¡li pocitu, že by pod nà mÄly být vydávány vÅ¡echny
+knihovny, nazýváme teÄ tuto licenci GNU Lesser General Public License. Pro
+vÃce informacà se podÃvejte na: <a
href="/philosophy/why-not-lgpl.html">ProÄ
+byste nemÄli použÃt Lesser GPL pro vaÅ¡i pÅÃÅ¡tà knihovnu</a>.</p>
+
+<h3>ÅeÅ¡enà problému?</h3>
+<p>
+Eric Raymond ÅÃká: âkaždý dobrý program je psán tak, aby vyÅeÅ¡il
problém
+svého tvůrceâ. Možná je to obÄas pravdou, ale mnoho důležitých
souÄástà GNU
+software bylo rozvÃjeno kvůli tomu, abychom mÄli kompletnà svobodný
operaÄnÃ
+systém. Byly vytvoÅeny na základÄ urÄité vize a plánu, ne z impulzu.</p>
+<p>
+NapÅÃklad jsme vyvÃjeli GNU C knihovnu, protože systém podobný Unixu ji
+potÅebuje, Bourne-Again Shell (bash), protože systém podobný Unixu
potÅebuje
+shell, a GNU tar, z toho samého důvodu jako tyto dvÄ pÅedchozÃ. Totéž
platÃ
+i pro mé vlastnà programy â GNU C pÅekladaÄ, GNU Emacs, GDB a GNU
Make.</p>
+<p>
+NÄkteré GNU programy byly vyvÃjeny, aby se utkaly s urÄitými pÅekážkami
+kladenými vůÄi svobodÄ. VyvÃjeli jsme gzip, abychom nahradili program
+Compress, jež naše komunita ztratila kvůli LZW patentům. Našli jsme lidi,
+aby vyvinuli LessTif a pozdÄji zaÄali pracovat na GNOME a Harmony,
zamÄÅené
+na potÞe způsobené jistými proprietárnÃmi knihovnami (viz nÞe).
VyvÃjÃme
+GNU Privacy Guard, abychom nahradili populárnà nesvobodný Å¡ifrovacÃ
+software, protože by si uživatelé nemÄli být nuceni vybÃrat mezi
soukromÃm a
+svobodou.</p>
+<p>
+SamozÅejmÄ mnoho lidÃ, kteÅà psali tyto programy, práce zaujala, a Åadu
+souÄástà pÅidali lidé, kvůli svým potÅebám a zájmům. To ale nenÃ
důvod proÄ
+tyto programy existujÃ.</p>
+
+<h3>NeoÄekávaný vývoj</h3>
+<p>
+Na poÄátku projektu GNU jsem si pÅedstavoval, že vyvineme celý GNU
systém a
+poté ho jako celek vydáme. To se však nestalo.</p>
+<p>
+Od té doby, kdy byly vÅ¡echny Äásti systému GNU implementovány na systému
+Unix, mohly být spouÅ¡tÄny na unixových systémech, což bylo dlouho
pÅedtÃm
+než existoval kompletnà GNU systém. NÄkteré z tÄchto programů si
zÃskaly
+oblibu, a uživatelé je zaÄali Å¡ÃÅit a portovat â na různé
nekompatibilnÃ
+verze Unixu a nÄkdy též do jiných systémů.</p>
+<p>
+Programy se postupnÄ staly daleko výkonnÄjÅ¡Ãmi a pÅitahovaly jak
penÄžnÃ
+zdroje, tak pÅispÄvatele, k projektu GNU. PravdÄpodobnÄ to vÅ¡ak zpozdilo
+zkompletovánà projektu GNU o nÄkolik let, neboÅ¥ vývojáÅi GNU vložili
svůj
+Äas do údržby portů a pÅidávánà funkcionalit k existujÃcÃm
souÄástem, radÄji
+než aby pokraÄovali v psanà chybÄjÃcÃch ÄástÃ, jedné po druhé.</p>
+
+<h3>GNU Hurd</h3>
+<p>
+V roce 1990 byl již GNU systém témÄÅ hotov; jedinou vÄtÅ¡Ã chybÄjÃcÃ
+komponentou bylo jádro (kernel). Rozhodli jsme se implementovat ho jako
+soubor serverových procesů nad Machem. Mach je mikrokernel vyvinutý na
+univerzitÄ Carnegie Mellon a univerzitÄ v Utahu; GNU HURD je sbÃrkou
serverů
+(tj. âstádo pakoÅůâ â âherd of GNUsâ), který bÄžà nad Machem,
a vykonává
+různé Äinnosti unixového jádra. Zahájenà vývoje se zpozdilo kvůli
tomu, že
+jsme Äekali, až uvolnà Mach coby svobodný software, jak nám bylo
slÃbeno.</p>
+<p>
+JednÃm z důvodů, proÄ jsme si vybrali tuto architekturu, bylo vyvarovat se
+nejobtÞnÄjÅ¡Ã Äásti práce: ladÄnà (debuggovánÃ) kernelového
programu bez
+debuggeru na úrovni zdrojového kódu. Tato práce byla již hotova, v Machu,
a
+zamýšleli jsme ladit HURD servery jako uživatelské programy, s <acronym
+title="GNU Project debugger">GDB</acronym>. Trvalo to však velmi dlouho a
+ukázalo se, že je velmi obtÞné odladit vÃce-procesové servery, které
si
+navzájem posÃlajà zprávy. Trvalo mnoho let než HURD zaÄal spolehlivÄ
+fungovat.</p>
+
+<h3>Alix</h3>
+<p>
+NepÅedpokládali jsme, že se kernel bude jmenovat HURD. Jeho původnà název
+byl Alix â podle jména mé tehdejÅ¡Ã pÅÃtelkynÄ, systémové
administrátorky,
+která poukázala na to, že by se jejà jméno hodilo do našeho systému
+pojmenovávánà verzà unixových systémů; vtipkovala pÅed svými
pÅáteli, že by
+mÄl nÄkdo pojmenovat kernel po nÃ. Nic jsem neÅÃkal, ale rozhodl jsem se
ji
+pÅekvapit kernelem s názvem Alix.</p>
+<p>
+Nakonec to tak nezůstalo. Michael Bushnell (nynà Thomas), hlavnà vývojáÅ
+kernelu, upÅednostÅoval název HURD a z Alix udÄlal odkaz k urÄité Äásti
+kernelu â konkrétnÄ k té, co zachycuje systémová volánà a posÃlá
zprávy HURD
+serverům.</p>
+<p>
+PozdÄji jsme se s Alix rozeÅ¡li a zmÄnila si jméno; nezávisle na tom byl
+zmÄnÄn design HURDu tak, aby C knihovna posÃlala zprávy pÅÃmo serverům,
a
+dÃky tomu souÄást Alix zmizela z návrhu.</p>
+<p>
+JeÅ¡tÄ pÅedtÃm než se tohle vÅ¡echno událo, se Alix setkala se svými
pÅáteli a
+ti jà Åekli o názvu Alix ve zdrojovém kódu HURDu, takže jméno odvedlo
svou
+práci.</p>
+
+<h3>Linux a GNU/Linux</h3>
+<p>
+GNU Hurd nenà pÅipravený pro produkÄnà využità a ani nevÃme, jestli
nÄkdy
+bude. Z flexibility návrhu pramenà urÄité problémy a zatÃm nenÃ
zÅejmé, jak
+je vyÅeÅ¡it.</p>
+
+<p>
+NaÅ¡tÄstà je dostupné jiné jádro. V roce 1991 vyvinul Linus Torvalds
kernel
+kompatibilnàs Unixem a nazval ho Linux. Kolem roku 1992 vznikl
+zkompletovánÃm Linuxu s ne zcela hotovým GNU systémem úplný svobodný
+operaÄnà systém. (Jejich zkombinovánà bylo samozÅejmÄ samo o sobÄ
podstatným
+úkolem.) VlastnÄ můžeme spouÅ¡tÄt verze GNU systému dÃky Linuxu.</p>
+<p>
+Tuto verzi systému nazýváme GNU/Linux, abychom vyjádÅili, že se jedná o
+kombinaci GNU systému a linuxového jádra.</p>
+
+<h3>Výzvy v našà budoucnosti</h3>
+<p>
+Prokázali jsme naši schopnost vyvinout široké spektrum svobodného
+softwaru. To neznamená, že jsme neporazitelnà a nezastavitelnÃ. DÃky
+nÄkolika obtÞÃm je budoucnost svobodného softwaru nejistá; stÅet s nimi
+bude vyžadovat velké úsilà a vytrvalost, možná trvajÃcà roky. Bude
vyžadovat
+takové odhodlánÃ, v nÄmž lidé dajà najevo, že si své svobody vážà a
+nenechajà si ji od nikoho vzÃt.</p>
+<p>
+NásledujÃcà ÄtyÅi oddÃly popisujà tyto výzvy.</p>
+
+<h3>Tajemný hardware</h3>
+<p>
+Výrobci hardwaru majà stále vzrůstajÃcà tendence udržovat hardwarové
+specifikace v tajnosti. DÃky tomu je obtÞné psát svobodné ovladaÄe, aby
+Linux a XFree86 mohly podporovat nový hardware. Nynà máme kompletnÃ
svobodné
+systémy, ale nebudeme je mÃt pozdÄji, pakliže nebudou schopny podporovat
+budoucà poÄÃtaÄe.</p>
+<p>
+Existujà dvÄ možnosti jak zvládnout tento problém. ProgramátoÅi se mohou
+použÃt tzv. zpÄtné inženýrstvÃ, aby vyzkoumali jak podporovat daný
+hardware. Zbylà z nás si mohou vybrat hardware, který je podporovaný
+svobodným softwarem; jak náš poÄet poroste, utajovánà specifikacà se
stane
+taktikou porážejÃcà sebe sama.</p>
+<p>
+ZpÄtné inženýrstvà je velký kus práce; budeme mÃt programátory s
dostateÄným
+odhodlánÃm pustit se do toho? Ano â pokud budou lidé pÅesvÄdÄeni, že
+svobodný software je otázkou principu a nesvobodné ovladaÄe nemohou být
+tolerovány. A utratà mnoho z nás penÃze navÃc, Äi dokonce obÄtuje
trochu vÃc
+Äasu, abychom mohli použÃvat svobodné ovladaÄe? Ano, jestliže
odhodlánà mÃt
+svobodu bude rozÅ¡ÃÅené.</p>
+<p>
+(Poznámka z roku 2008: tato záležitost se týká i BIOSu. Máme k dispozici
+jeho svobodnou náhradu Coreboot, ale je tu problém se zÃskávánÃm
specifikacÃ
+hardwaru, který jÃm má být podporovaný)</p>
+
+<h3>Nesvobodné knihovny</h3>
+<p>
+Nesvobodné knihovny použÃvané na svobodných operaÄnÃch systémech jsou
+jakousi pastà na vývojáÅe svobodného softwaru. Lákavé rysy knihovny jsou
+návnady; pokud použijete tuto knihovnu, spadnete do pasti, protože váš
+program nebude moci být užiteÄnou Äástà svobodného operaÄnÃho
+systému. (StruÄnÄ ÅeÄeno, můžeme zahrnout váš program, ale nebude
+<em>fungovat</em> bez dané knihovny.) JeÅ¡tÄ hůÅe, pokud se program
+využÃvajÃcà proprietárnà knihovnu stane populárnÃ, může nalákat
jiné nic
+netuÅ¡Ãcà programátory do pasti. </p>
+<p>
+Prvnà ukázkou tohoto problému byla v osmdesátých letech sada nástrojů
+Motif. PÅestože zde jeÅ¡tÄ nebyly svobodné operaÄnà systémy, bylo
zÅejmé,
+jakým problémem pro nÄ pozdÄji Motif bude. GNU projekt na to reagoval
dvÄma
+způsoby: požádal jednotlivé projekty svobodného softwaru, aby podporovaly
+svobodné ovládacà prvky X Toolkitu stejnÄ jako ty z Motifu a požádal
také,
+aby nÄkdo napsal svobodnou náhradu za Motif. Trvalo to velmi dlouho;
+LessTif, vyvÃjený skupinou Hungry Programmers (âHladovÃ
programátoÅiâ), se
+stal dostateÄnÄ výkonným aby podporoval vÄtÅ¡inu aplikacà Motifu až v
roce
+1997.</p>
+<p>
+V letech 1996 až 1998 se použÃvala jiná nesvobodná <acronym
title="Graphical
+User Interface">GUI</acronym> knihovna nazvaná Qt v důležité kolekci
+svobodného softwaru, desktopovém prostÅedà KDE.</p>
+<p>
+Svobodné GNU/Linux systémy nemohly použÃt KDE, protože jsme nemohli
použÃvat
+danou knihovnu (Qt). AvÅ¡ak nÄkteÅà komerÄnà distributoÅi systémů
GNU/Linux,
+ti kteÅà striktnÄ nelpÄli na svobodném softwaru, pÅidávali ke svým
systémům
+KDE â vytváÅeli tak schopnÄjÅ¡Ã systém, který byl vÅ¡ak oÅ¡izen co se
svobody
+týÄe. Skupina KDE aktivnÄ povzbuzovala programátory, aby použÃvali Qt, a
+milióny nových âlinuxových uživatelůâ nebyly nikdy seznámeny s tÃm,
že je s
+tÃm nÄco v nepoÅádku. Situace vypadala hrozivÄ.</p>
+<p>
+Komunita svobodného softwaru odpovÄdÄla na problém dvÄma způsoby: GNOME a
+Harmony.</p>
+<p>
+GNOME, GNU Network Object Model Environment, je desktopovým projektem
+GNU. Zahájil ho Miguel de Icaza v roce 1997 a vyvÃjel ho s podporou Red Hat
+Software. GNOME chtÄl poskytnout podobná desktopová zázemÃ, které by
však
+použÃvalo pouze svobodný software. MÄl rovnÄž technické výhody, jako
+napÅÃklad podporu mnoha jazyků, nikoliv jen C++. HlavnÃm důvodem vÅ¡ak
byla
+svoboda: aby nebylo tÅeba použÃvat jakýkoliv nesvobodný software.</p>
+<p>
+Harmony je kompatibilnà náhrada knihovny, navržená tak, aby umožÅovala
+spustit KDE software bez použità Qt.</p>
+<p>
+V listopadu 1998 ohlásili vývojáÅi Qt zmÄnu licence. Z Qt se tak mÄl
stát
+svobodný software. Nejsem si zcela jistý, ale domnÃvám se, že se tak stalo
+zÄásti kvůli neústupné reakci komunity na problém způsobený
nesvobodnostÃ
+Qt. (Nová licence je nevýhodná a nespravedlivá, takže je stále žádoucÃ
+vyvarovat se použità Qt.)</p>
+<p>
+[DodateÄná poznámka: v záÅà 2000 bylo Qt vydáno pod licencà GNU GPL,
což
+tento problém vyÅeÅ¡ilo]</p>
+<p>
+Jak zareagujeme na dalšà lákavou nesvobodnou knihovnu? Porozumà celá
+komunita tomu, že je tÅeba nespadnout do pasti? Nebo se mnozà z nás vzdajÃ
+svobody ve prospÄch pohodlà a vznikne velký problém? NaÅ¡e budoucnost
závisÃ
+na našà filozofii.</p>
+
+<h3>Softwarové patenty</h3>
+<p>
+NejvÄtÅ¡Ã hrozba, které ÄelÃme, jsou softwarové patenty, které mohou
+odstranit algoritmy a hlavnà Äásti programu z dosahu svobodného softwaru
až
+na dvacet let. Patenty na LZW kompresnà algoritmy byly zavedeny v roce 1983
+a stále nesmÃme vydávat svobodný software, který by vytváÅel ÅádnÄ
+komprimované <acronym title="Graphics Interchange Format">GIF</acronym>y. [V
+roce 2009 tento patent vypršel.] V roce 1998 byl stažen z prodeje svobodný
+program na vytváÅenà komprimovaných <acronym title="MPEG-1 Audio Layer
+3">MP3</acronym> souborů pod hrozbou soudnÃho procesu.</p>
+<p>
+Jsou různé způsoby jak si poradit s patenty: můžeme hledat důkaz, že
patent
+je neplatný, anebo se můžeme hledat alternativnà ÅeÅ¡enÃ, abychom mohli
+splnit požadovanou úlohu. Každá z tÄchto metod je vÅ¡ak úÄinná pouze v
+nÄkterých pÅÃpadech; pokud obÄ dvÄ selžou, patent může pÅinutit
všechen
+svobodný software, aby se vzdal nÄkterých ÄástÃ, které uživatelé
+vyžadujÃ. Co budeme dÄlat, jestliže k tomu dojde?</p>
+<p>
+Ti, kteÅà si cenà svobodný software dÃky svobodÄ, kterou poskytuje, u
nÄho
+zůstanou. PokusÃme se dÄlat naÅ¡i práci bez patentovaných souÄástÃ.
Ti, kteÅÃ
+si svobodného software cenà kvůli pÅedpokladům, že bude technicky
+vyspÄlejÅ¡Ãm, nazvou pravdÄpodobnÄ zbrzdÄnà kvůli patentu selhánÃm.
AÄkoli je
+tedy užiteÄné hovoÅit o praktické úÄinnosti vývojového modelu zvaného
+âtržiÅ¡tÄâ a spolehlivosti a výkonnosti svobodného softwaru, nesmÃme
se v
+tomto bodÄ zastavit. MusÃme hovoÅit o svobodÄ a principu.</p>
+
+<h3>Svobodná dokumentace</h3>
+<p>
+NejvÄtÅ¡Ã nedostatek naÅ¡ich svobodných operaÄnÃch systémů nespoÄÃvá
v
+softwaru â je to nedostatek dobrých svobodných manuálů, které můžeme
+zahrnout do naÅ¡ich systémů. Dokumentace je nezbytnou souÄástà každého
+softwarového balÃku; když sadÄ programů důležitého svobodného
softwaru chybÃ
+dobrá svobodná pÅÃruÄka, je to velká mezera. V dneÅ¡nà dobÄ máme mnoho
+takových mezer.</p>
+<p>
+Svobodná dokumentace, jako svobodný software, se vztahuje ke svobodÄ,
+nikoliv k cenÄ. Kritéria, která musà splÅovat svobodná pÅÃruÄka, jsou
+prakticky totožná s kritérii pro svobodný software: jedná se o poskytnutÃ
+urÄitých svobod vÅ¡em uživatelům. Musà být povolena redistribuce
(vÄetnÄ
+komerÄnÃho prodeje), a to jak v on-line, tak v tiÅ¡tÄné podobÄ, aby
manuál
+mohl doprovázet každou kopii programu.</p>
+<p>
+Právo k úpravám je rovnÄž zásadnÃ. NevÄÅÃm ale tomu, že je pro lidi
nezbytné
+mÃt povolenà k modifikaci vÅ¡ech druhů Älánků a knih. MyslÃm si
napÅÃklad, že
+vy nebo já smÃme omezovat modifikaci Älánků jako je tento, kde se
popisujÃ
+naÅ¡e Äiny a názory.</p>
+<p>
+Je zde ovÅ¡em zvláštnà důvod, proÄ je svoboda modifikace rozhodujÃcà pro
+dokumentaci svobodného softwaru. Pokud lidé uplatnà svá práva modifikovat
+software a pÅidávat nebo mÄnit jeho Äásti, jsou-li svÄdomitÃ, zmÄnÃ
také
+pÅÃruÄku â aby poskytli pÅesnou a použitelnou dokumentaci spolu s
upraveným
+programem. PÅÃruÄka, která programátorům nedovoluje svÄdomitÄ dokonÄit
+práci, nesplÅuje potÅeby komunity.</p>
+<p>
+NÄkterá omezenà modifikacà jsou stanovena tak, aby nezpůsobovala
+potÞe. NapÅÃklad požadavky na zachovánà poznámky o původnÃm
autorovi a
+copyrightu, distribuÄnÃch podmÃnek nebo seznamu autorů jsou v poÅádku.
NenÃ
+problémem požadovat, aby upravené verze v sobÄ zahrnovaly poznámku o své
+modifikaci, vÄetnÄ oznaÄenà ÄástÃ, které byly smazány Äi zmÄnÄny,
dokud tyto
+oddÃly pojednávajà o netechnických tématech. Tato omezenà nepÅedstavujÃ
+žádnou potÞ, protože neznemožÅujà svÄdomitému programátorovi
pÅizpůsobenÃ
+pÅÃruÄky tak, aby se hodila k modifikovanému programu. Jinými slovy,
+neznemožÅujà komunitÄ svobodného software plnÄ využÃvat manuál. </p>
+<p>
+NicménÄ musà být možné upravovat veÅ¡kerý <em>technický</em> obsah
manuálu a
+posléze redistribuovat výsledky pÅes bÄžná média, pÅes vÅ¡echny
bÄžné kanály;
+jinak jsou totiž omezenà komunitÄ na obtÞ, manuál nenà svobodný a je
+potÅeba vytvoÅit jiný.</p>
+<p>
+Budou vývojáÅi svobodného softwaru odhodlanà vytváÅet kompletnà škálu
+svobodných pÅÃruÄek? OpÄt, naÅ¡e budoucnost závisà na naÅ¡Ã
filozofii.</p>
+
+<h3>MusÃme mluvit o svobodÄ</h3>
+<p>
+V dneÅ¡nà dobÄ je pÅibližnÄ deset miliónů uživatelů na systémech
GNU/Linux
+jako napÅÃklad Debian GNU/Linux a Red Hat Linux. Svobodný software vyvinul
+nÄkolik praktických výhod, takže k nÄmu uživatelé pÅecházejà již i
z ÄistÄ
+praktických důvodů.</p>
+<p>
+Dobré následky jsou zÅejmé: vÄtÅ¡Ã zájem o rozvoj svobodného softwaru,
vÃce
+zákaznÃků pro obchod se svobodným softwarem a vÄtÅ¡Ã schopnosti
povzbuzovat
+spoleÄnosti, aby namÃsto proprietárnÃch produktů vyvÃjely komerÄnÃ
svobodný
+software. </p>
+<p>
+Zájem o software vÅ¡ak narůstá rychleji než povÄdomà o filosofii, na
nÞ je
+postaven, a to způsobuje potÞe. NaÅ¡e schopnost Äelit výše popsaným
výzvám a
+nebezpeÄÃm závisà na vůli pevnÄ hájit svobodu. Abychom se ujistili, že
naše
+komunita tuto vůli má, musÃme pÅedávat naÅ¡e myÅ¡lenky a nápady vÅ¡em
novÄ
+pÅÃchozÃm Älenům v naÅ¡Ã komunitÄ.</p>
+<p>
+Bohužel vÅ¡ak v tomto selháváme: úsilà pÅilákat do naÅ¡Ã komunity nové
+uživatele dalece pÅedstihuje úsilà nauÄit je chovánà naÅ¡Ã
+komunity. PotÅebujeme dÄlat obojà a udržet tato úsilà v rovnováze.
[Proto
+také vznikl tento pÅeklad. ZmiÅte se o Äeském pÅekladu stránek projektu
GNU
+kamarádům a kolegům, aÅ¥ se také dozvà o naÅ¡Ã komunitÄ â poznámka
původnÃho
+korektora] </p>
+
+<h3>âOpen Sourceâ</h3>
+<p>
+UÄenà nových uživatelů svobodÄ se ztÞilo v roce 1998, kdy se Äást
komunity
+rozhodla pÅestat použÃvat termÃn âsvobodný softwareâ a namÃsto toho
užÃvat
+termÃn âopen source softwareâ. </p>
+<p>
+NÄkteÅà z tÄch, co upÅednostÅovali tento výraz, si kladli za cÃl, aby
+nedocházelo k zámÄnÄ slov âsvobodnýâ se slovem âzdarmaâ <a
+href="#tf1">[1]</a> â správný zámÄr. Jinà se naopak distancovali od
ducha
+principu, jež motivoval hnutà svobodného software a uživatele GNU projektu,
+a aby se zalÃbili vedoucÃm pracovnÃkům a firemnÃm uživatelům, mnoho z
nich
+následovalo ideologii, která stavà zisk nad svobodu, nad komunitu, nad
+principy. Rétorika âopen sourceâ se zamÄÅuje na možnost vytváÅet
vysoce
+kvalitnÃ, silný software, ale vyhýbá se myÅ¡lenkám svobody, komunity a
+principu.</p>
+<p>
+Jasným pÅÃkladem tohoto jsou âlinuxovéâ magazÃny â jsou plné
inzerátů na
+proprietárnà software, který pracuje pod GNU/Linuxem. Až se objevÃ
pÅÃÅ¡tÃ
+Motif Äi Qt, budou tyto magazÃny pÅed nimi programátory varovat, nebo na
nÄ
+naopak otiskovat inzeráty?</p>
+<p>
+Podpora byznysu může být pro komunitu v mnoha ohledech pÅÃnosná; za jinak
+stejných okolnostÃ, je to užiteÄné. OvÅ¡em zÃskánà jejich podpory
tÃm, že
+budeme mluvit jeÅ¡tÄ ménÄ o svobodÄ a principu, může být
katastrofálnÃ;
+pÅedchozà nevyváženost mezi rozsahem uživatelů a vzdÄlánÃm se tak
jeÅ¡tÄ
+zhoršuje.</p>
+<p>
+âSvobodný softwareâ a âopen sourceâ popisujà vÃceménÄ tutéž
kategorii
+softwaru, ale ÅÃkajà odliÅ¡né vÄci o softwaru a o hodnotách. GNU projekt
+pokraÄuje v užÃvánà pojmu âsvobodný softwareâ, aby dal najevo, že
nejen
+technologie, ale hlavnÄ svoboda je důležitá. </p>
+
+<h3>Pokus se!</h3>
+<p>
+Yodův aforismus (âNeexistuje âpokusââ) znà hezky, ale pro mÄ je
+neplatná. VÄtÅ¡inu své práce jsem dÄlal s úzkostÃ, zda na nà mám a v
+nejistotÄ, zda dosáhnu cÃle, který jsem si vytyÄil. PÅesto jsem se
pokusil,
+protože mezi mým mÄstem a nepÅÃtelem nebyl nikdo jiný než já. Ke svému
+pÅekvapenà jsem obÄas uspÄl.</p>
+<p>
+ObÄas jsem neuspÄl; nÄkteré z mých mÄst padly. Poté jsem naÅ¡el dalÅ¡Ã
+ohrožené mÄsto a pÅipravil se na bitvu. Po Äase jsem se nauÄil
vyhledávat
+hrozby a stavÄt se mezi nÄ a mé mÄsto, vyzývaje ostatnà hackery, aby
pÅiÅ¡li
+a pÅipojili se ke mnÄ.</p>
+<p>
+Nynà již Äasto nejsem sám. Je to pro mÄ Ãºleva a radost, když vidÃm
zástupy
+hackerů, kteÅà se pouÅ¡tÄjà do téhož, aby pokraÄovali, a uvÄdomuji
si, že by
+toto mÄsto mohlo pÅežÃt â prozatÃm. NebezpeÄà jsou vÅ¡ak rok od roku
vÄtÅ¡Ã a
+nynà se Microsoft explicitnÄ zamÄÅil na naÅ¡i komunitu. Nemůžeme
pokládat
+budoucnost svobody za samozÅejmou. Neberte to jako samozÅejmost! Jestliže si
+chcete udržet svoji svobodu, musÃte být pÅipraveni ji bránit.</p>
+
+<!-- If needed, change the copyright block at the bottom. In general, -->
+<!-- all pages on the GNU web server should have the section about -->
+<!-- verbatim copying. Please do NOT remove this without talking -->
+<!-- with the webmasters first. -->
+<!-- Please make sure the copyright date is consistent with the document -->
+<!-- and that it is like this "2001, 2002" not this "2001-2002." -->
+<div style="font-size: small;">
+
+<!--TRANSLATORS: Use space (SPC) as msgstr if you don't have notes.-->
+<h3>Poznámky pÅekladatele</h3> <ol> <li id="tf1"> NarážÃme tu na rozdÃl
mezi
+angliÄtinou a ÄeÅ¡tinou. ZatÃmco angliÄtina má jedno slovo: âfreeâ, v
ÄeÅ¡tinÄ
+tento problém ÅeÅ¡it nemusÃme â dokážeme oba významy jasnÄ rozliÅ¡it,
protože
+použÃváme dvÄ různá slova: âzdarmaâ a âsvobodnýâ. Proto se
také nÄkdy v
+angliÄtinÄ použÃvá slovo âlibreâ (pÅejaté ze Å panÄlÅ¡tiny nebo
+FrancouzÅ¡tiny), pomocà nÄjž můžeme v anglických textech akcentovat
právÄ
+význam svobody a nenà zamÄnitelné se âzdarmaâ (pro nÄj naopak
můžeme použÃt
+âgratisâ). </li> </ol></div>
+</div>
+
+<!--#include virtual="/server/footer.cs.html" -->
+<div id="footer">
+
+<p>
+Dotazy ohlednÄ FSF a GNU prosÃm posÃlejte na <a
+href="mailto:address@hidden";><address@hidden></a>. Jsou tu i <a
+href="/contact/">dalšà možnosti jak kontaktovat</a> nadaci FSF.
+<br />
+OhlednÄ nefunkÄnÃch odkazů, jiných oprav a návrhů se prosÃm obracejte
na <a
+href="mailto:address@hidden";><address@hidden></a>.
+</p>
+
+<p>
+PÅeÄtÄte si prosÃm <a
+href="/server/standards/README.translations.html">PÅÃruÄku
pÅekladatele</a>,
+kde se dozvÃte, jak koordinovat svoji práci a posÃlat pÅeklady tohoto
+Älánku.
+</p>
+
+<p>
+Copyright © 1998, 2001, 2002, 2005, 2006, 2007, 2008, 2010 Richard
+Stallman
+<br />
+Tato stránka je vydána pod licencà <a rel="license"
+href="http://creativecommons.org/licenses/by-nd/3.0/us/";>Creative Commons
+Attribution-NoDerivs 3.0 United States License</a>.
+</p>
+
+
+<div class="translators-credits">
+
+<!--TRANSLATORS: Use space (SPC) as msgstr if you don't want credits.-->
+Editor a spoluautor pÅekladu: FrantiÅ¡ek KuÄera.</div>
+
+
+ <p>
<!-- timestamp start -->
-$Date: 2007/02/07 02:35:10 $ $Author: mattl $
+Aktualizováno:
+
+$Date: 2012/05/22 00:28:30 $
+
<!-- timestamp end -->
-<HR>
-</BODY>
-</HTML>
+</p>
+</div>
+
+
+</div>
+</body>
+</html>
Index: licenses/license-list.de.html
===================================================================
RCS file: /web/www/www/licenses/license-list.de.html,v
retrieving revision 1.12
retrieving revision 1.13
diff -u -b -r1.12 -r1.13
--- licenses/license-list.de.html 21 May 2012 00:42:36 -0000 1.12
+++ licenses/license-list.de.html 22 May 2012 00:29:04 -0000 1.13
@@ -2141,7 +2141,7 @@
um weitere Informationen über die Koordinierung und Einsendung von
Ãbersetzungen zu erhalten.</p>
-<p>Copyright © 2011 Free Software Foundation, Inc.</p>
+<p>Copyright © 2012 Free Software Foundation, Inc.</p>
<p>Dieses Werk bzw. Inhalt steht unter einer <a rel="license"
href="http://creativecommons.org/licenses/by-nd/3.0/us/deed.de";>Creative
@@ -2158,7 +2158,7 @@
<p><!-- timestamp start -->
Aktualisierung:
-$Date: 2012/05/21 00:42:36 $
+$Date: 2012/05/22 00:29:04 $
<!-- timestamp end -->
</p>
Index: licenses/license-list.it.html
===================================================================
RCS file: /web/www/www/licenses/license-list.it.html,v
retrieving revision 1.28
retrieving revision 1.29
diff -u -b -r1.28 -r1.29
--- licenses/license-list.it.html 19 May 2012 01:24:30 -0000 1.28
+++ licenses/license-list.it.html 22 May 2012 00:29:04 -0000 1.29
@@ -2078,7 +2078,7 @@
href="http://savannah.gnu.org/projects/www-it/";>gruppo dei traduttori
italiani</a>.</p>
-<p>Copyright © 2011 Free Software Foundation, Inc.</p>
+<p>Copyright © 2012 Free Software Foundation, Inc.</p>
<p>Questa pagina è distribuita secondo i termini della licenza <a
rel="license"
href="http://creativecommons.org/licenses/by-nd/3.0/us/deed.it";>Creative
@@ -2096,7 +2096,7 @@
<p><!-- timestamp start -->
Ultimo aggiornamento:
-$Date: 2012/05/19 01:24:30 $
+$Date: 2012/05/22 00:29:04 $
<!-- timestamp end -->
</p>
Index: licenses/po/license-list.de-en.html
===================================================================
RCS file: /web/www/www/licenses/po/license-list.de-en.html,v
retrieving revision 1.11
retrieving revision 1.12
diff -u -b -r1.11 -r1.12
--- licenses/po/license-list.de-en.html 21 May 2012 00:43:15 -0000 1.11
+++ licenses/po/license-list.de-en.html 22 May 2012 00:29:16 -0000 1.12
@@ -2208,7 +2208,7 @@
README</a> for information on coordinating and submitting translations
of this article.</p>
-<p>Copyright © 2011 Free Software Foundation, Inc.</p>
+<p>Copyright © 2012 Free Software Foundation, Inc.</p>
<p>This page is licensed under a <a rel="license"
href="http://creativecommons.org/licenses/by-nd/3.0/us/";>Creative
@@ -2216,7 +2216,7 @@
<p>Updated:
<!-- timestamp start -->
-$Date: 2012/05/21 00:43:15 $
+$Date: 2012/05/22 00:29:16 $
<!-- timestamp end -->
</p>
</div>
Index: licenses/po/license-list.it-en.html
===================================================================
RCS file: /web/www/www/licenses/po/license-list.it-en.html,v
retrieving revision 1.11
retrieving revision 1.12
diff -u -b -r1.11 -r1.12
--- licenses/po/license-list.it-en.html 19 May 2012 01:25:25 -0000 1.11
+++ licenses/po/license-list.it-en.html 22 May 2012 00:29:17 -0000 1.12
@@ -2208,7 +2208,7 @@
README</a> for information on coordinating and submitting translations
of this article.</p>
-<p>Copyright © 2011 Free Software Foundation, Inc.</p>
+<p>Copyright © 2012 Free Software Foundation, Inc.</p>
<p>This page is licensed under a <a rel="license"
href="http://creativecommons.org/licenses/by-nd/3.0/us/";>Creative
@@ -2216,7 +2216,7 @@
<p>Updated:
<!-- timestamp start -->
-$Date: 2012/05/19 01:25:25 $
+$Date: 2012/05/22 00:29:17 $
<!-- timestamp end -->
</p>
</div>
Index: licenses/po/license-list.it.po
===================================================================
RCS file: /web/www/www/licenses/po/license-list.it.po,v
retrieving revision 1.50
retrieving revision 1.51
diff -u -b -r1.50 -r1.51
--- licenses/po/license-list.it.po 21 May 2012 21:21:32 -0000 1.50
+++ licenses/po/license-list.it.po 22 May 2012 00:29:17 -0000 1.51
@@ -16,7 +16,6 @@
"MIME-Version: 1.0\n"
"Content-Type: text/plain; charset=utf-8\n"
"Content-Transfer-Encoding: 8bit\n"
-"Outdated-Since: 2012-05-21 12:27-0300\n"
# type: Content of: <title>
#. type: Content of: <title>
@@ -4710,9 +4709,7 @@
"pagine di questo sito contattate il <a href=\"http://savannah.gnu.org/";
"projects/www-it/\">gruppo dei traduttori italiani</a>."
-# | Copyright © 201[-1-]{+2+} Free Software Foundation, Inc.
#. type: Content of: <div><p>
-#| msgid "Copyright © 2011 Free Software Foundation, Inc."
msgid "Copyright © 2012 Free Software Foundation, Inc."
msgstr "Copyright © 2012 Free Software Foundation, Inc."
Index: links/links.de.html
===================================================================
RCS file: /web/www/www/links/links.de.html,v
retrieving revision 1.14
retrieving revision 1.15
diff -u -b -r1.14 -r1.15
--- links/links.de.html 11 May 2012 00:35:40 -0000 1.14
+++ links/links.de.html 22 May 2012 00:29:22 -0000 1.15
@@ -5,22 +5,16 @@
<!--#include virtual="/server/header.de.html" -->
<!-- This file is automatically generated by GNUnited Nations! -->
-<title>Verweise zu anderen Webauftritten mit Freie Software - GNU-Projekt -
Free
+<title>Verweise zu anderen Webauftritten mit freier Software - GNU-Projekt -
Free
Software Foundation</title>
<!--#include virtual="/server/banner.de.html" -->
-<!--#set var="PO_FILE"
- value='<a href="http://www.gnu.org/links/po/links.de.po";>
- http://www.gnu.org/links/po/links.de.po</a>' -->
- <!--#set var="ORIGINAL_FILE" value="/links/links.html" -->
- <!--#set var="DIFF_FILE" value="/links/po/links.de-diff.html" -->
- <!--#include virtual="/server/outdated.de.html" -->
<!--#include virtual="/links/po/links.translist" -->
-<h2>Verweise zu anderen Webauftritten mit Freie Software</h2>
+<h2>Verweise zu anderen Webauftritten mit freier Software</h2>
<p>
Um Freie Software zu fördern und zu unterstützen, die keine von der <a
-href="/software/software">FSF verbreitete GNU Software</a> ist, haben wir
+href="/software/software">FSF verbreitete GNU-Software</a> ist, haben wir
Verweise zu anderen Webauftritten zusammengestellt, die Freie Software
enthalten oder im direkten Zusammenhang stehen.
</p>
@@ -29,11 +23,12 @@
Es sind ausdrücklich keine Verweise zu Webauftritten bekannter GNU/Linux-
oder BSD-Distributionen enthalten, die verschiedene unfreie Programme
beschreiben und deren Zugang erleichtern. Wir freuen uns von anderen
-Freie-Software-Webseiten zu erfahren, auf die wir verweisen können…
+Freie-Software-Webauftritten zu erfahren, auf die wir verweisen
+können…
</p>
<p> <em><span class="highlight">Die FSF ist nicht verantwortlich für den
-Internetauftritt Dritter oder deren Aktualität.</span></em></p>
+Webauftritt Dritter oder deren Aktualität.</span></em></p>
<h3 id="FreeGNULinuxDistributions">Freie GNU/Linux-Distributionen</h3>
@@ -49,26 +44,26 @@
Richtlinie, keine unfreie Software aufzunehmen oder zu empfehlen,
erfahren. Bitte kontaktieren Sie uns als Entwickler solcher Betriebssysteme
unter <address@hidden>. Diese Systeme sollten auch unseren <a
-href="/philosophy/free-system-distribution-guidelines">Richtlinien für Freie
+href="/philosophy/free-system-distribution-guidelines">Richtlinien für freie
Distributionen</a> folgen.
</p>
<ul>
-<li><a href="http://www.gnu-darwin.org";>GNU Darwin</a></li>
-<li><a href="http://www.jnode.org/";>JNode</a>, ein freies Betriebssystem in
Java
-geschrieben</li>
+<li><a href="http://www.gnu-darwin.org";>GNU Darwin</a>;</li>
+<li><a href="http://www.jnode.org/";>JNode</a>, ein freies Betriebssystem,
+geschrieben in Java.</li>
</ul>
<h3>Freie Software-Sammlungen</h3>
<ul>
- <li><a href="http://www.delorie.com";>DJ Delorie</a></li>
+ <li><a href="http://www.delorie.com";>DJ Delorie</a>;</li>
<li><a href="http://www.emacswiki.org/cgi-bin/wiki/ElispArea";>EmacsWiki:
-ElispArea</a></li>
+ElispArea</a>;</li>
<li><a href="http://ftp.back2roots.org/geekgadgets/";>GNU-Programme für
Amiga und
-BeOS</a></li>
- <li><a href="/software/for-windows">Eine kleine Auswahl von Freie Software
für
+BeOS</a>;</li>
+ <li><a href="/software/for-windows">Eine kleine Auswahl freier Software für
Microsoft Windows</a> ‑ für Windows-Anwender, die neugierig
auf Freie Software sind.</li>
</ul>
@@ -77,28 +72,29 @@
<h3>Dokumentation zu Freie Software</h3>
<p>
-Die Dokumentation auf diesen Seiten können älter als die aktuell <a
-href="/doc/doc">von GNU verbreiteten Dokumentationen</a> sein.
+Die Dokumentation auf diesen Seiten können älter sein als die aktuellsten <a
+href="/doc/doc">von GNU vertriebene Dokumentationen</a>.
</p>
<ul>
<li><a href="http://en.flossmanuals.net/"; xml:lang="en" lang="en">Floss
-Manuals</a>, eine Sammlung freier Handbücher für Freie Software</li>
+Manuals</a>, eine Sammlung freier Handbücher für Freie Software;</li>
<li><a href="http://www.delorie.com/gnu/docs/"; xml:lang="en" lang="en">GNU
-Manuals at delorie.com.</a></li>
+Manuals at delorie.com.</a>;</li>
<li><a href="http://www.mibsoftware.com/reuse/"; xml:lang="en" lang="en">Reuse
RKT</a> enthält Verweise zu Häufig gestellte Fragen (FAQ), Normen und
-Referenzen</li>
+Referenzen;</li>
<li><a href="/software/gnujdoc/gnujdoc.html" hreflang="en">GNUjdoc</a> ist
ein
-zentrales Archiv japanischer Ãbersetzungen von GNU Dokumenten</li>
+zentrales Archiv japanischer Ãbersetzungen von GNU-Dokumenten.</li>
</ul>
-<h3>Inoffizielle GNU Internetauftritte</h3>
+<h3>Inoffizielle GNU-Webauftritte</h3>
<ul>
- <li><a href="http://www.cs.pdx.edu/~trent/gnu";>Trents Seiten</a></li>
- <li><a href="http://www.gnuino.org/";>Spanische Einführung in Freie
Software</a></li>
+ <li><a href="http://www.cs.pdx.edu/~trent/gnu"; xml:lang="en"
lang="en">Trent's
+pages</a>;</li>
+ <li><a href="http://www.gnuino.org/";>Spanische Einführung in Freie
Software</a>.</li>
</ul>
@@ -106,14 +102,14 @@
<ul>
<li><a href="http://de.wikipedia.org";>Wikipedia.org</a> ‑ Die
-freie Enzyklopädie</li>
+freie Enzyklopädie;</li>
<li><a
href="http://www.ourproject.org";>OurProject.org</a> ‑ Freie
-Software & freies Wissen für eine freie Gesellschaft (überwiegend in
-Spanisch)</li>
+Software & freies Wissen für eine freie Gesellschaft (überwiegend auf
+Spanisch);</li>
<li><a
href="http://www.mutopiaproject.org/";>Mutopia</a> ‑ sammelt
-und verbreitet freie Musik und Informationen über freie Musik</li>
+und verbreitet freie Musik und Informationen über freie Musik.</li>
</ul>
@@ -121,128 +117,131 @@
<ul>
<li><a href="http://mx.gnu.org";>GNU Mexico</a> ‑ Der
-mexikanische Zweig des GNU-Projekt</li>
+mexikanische Zweig des GNU-Projekt;</li>
- <li><a href="http://es.gnu.org";>GNU Spain</a> ‑ – Der
-spanische Zweig des GNU-Projekt</li>
+ <li><a href="http://es.gnu.org";>GNU Spain</a> ‑ Der spanische
+Zweig des GNU-Projekt;</li>
<li><a href="http://it.gnu.org";>GNU Italia</a> ‑ Der
-italienische Zweig des GNU-Projekt</li>
+italienische Zweig des GNU-Projekt;</li>
<li><a href="http://www.fsfe.org/";>FSF Europe</a> ‑ Free
-Software Foundation Europe</li>
+Software Foundation Europe;</li>
<li><a href="http://fsffrance.org/";>FSF France</a> ‑ Free
-Software Foundation France</li>
+Software Foundation France;</li>
<li><a href="http://gnu.org.in/";>FSF India</a> ‑ Free
Software
-Foundation India</li>
+Foundation India;</li>
<li><a href="http://www.fsfla.org";>FSF Latin
America</a> ‑ Free
-Software Foundation Latin America</li>
+Software Foundation Latin America;</li>
<li><a href="http://www.gnusolidario.org/";>GNU
-Solidario</a> ‑ Ein gemeinnütziges Projekt, um in
+Solidario</a> ‑ ein gemeinnütziges Projekt, um in
Entwicklungsländern Freie Software für Gesundheits- und Bildungswesen
-bereitzustellen</li>
+bereitzustellen;</li>
- <li><a href="http://www.belgeler.org/";>Belgeler.org</a> ‑ Ein
-sehr umfassendes türkisches Ãbersetzungsprojekt, einschlieÃlich
-philosophischer Schriften über Freie Software</li>
+ <li><a href="http://www.belgeler.org/";>Belgeler.org</a> ‑ ein
+sehr umfassendes türkisches Ãbersetzungsprojekt einschlieÃlich
+philosophischer Schriften über Freie Software;</li>
- <li><a href="http://www.april.org/";>APRIL</a></li>
+ <li><a href="http://www.april.org/";>APRIL</a>;</li>
<li><a href="http://eupat.ffii.org/patente/";>Gruselkabinett der Europäischen
-Softwarepatente (FFII)</a></li>
+Softwarepatente (FFII)</a>;</li>
<li><a href="http://swpat.ffii.org/";>Patentierbarkeit und Demokratie in
Europa
-(FFII)</a></li>
+(FFII)</a>;</li>
<li><a href="http://www.publiclibraryofscience.org"; xml:lang="en"
-lang="en">Public Library of Science</a>, organisiert Unterstützung für
-Online-Bibliotheken der Wissenschaft</li>
+lang="en">Public Library of Science</a> ‑ organisiert
+Unterstützung für öffentliche Online-Bibliotheken der Wissenschaft;</li>
- <li><a href="http://www.opencores.org";>OpenCores.Org</a>, eine Gruppe von
-Freiwilligen, die an der Entwicklung der Hardware interessiert sind, mit
-ähnlicher Ethik wie die Freie-Software-Bewegung</li>
-
- <li><a href="http://www.openstreetmap.org";>OpenStreetMap</a>, eine freie,
-bearbeitbare Karte der gesamten Welt. OpenStreetMap ermöglicht geografische
-Daten gemeinschaftlich von überall auf der Welt anzuschauen und zu
-bearbeiten</li>
+ <li><a
href="http://www.opencores.org";>OpenCores.Org</a> ‑ eine
+Gruppe von Freiwilligen, die an der Entwicklung der Hardware interessiert
+sind, mit ähnlicher Ethik wie die Freie-Software-Bewegung;</li>
+
+ <li><a
+href="http://www.openstreetmap.org";>OpenStreetMap</a> ‑ eine
+freie, bearbeitbare Karte der gesamten Welt. OpenStreetMap ermöglicht
+geografische Daten gemeinschaftlich von überall auf der Welt anzuschauen und
+zu bearbeiten;</li>
<li><a href="http://www.freemodelfoundry.com/"; xml:lang="en" lang="en">The
Free
Model Foundry</a> ‑ für Elektroingenieure, freie
-Simulationsmodelle digitaler Komponenten</li>
+Simulationsmodelle digitaler Komponenten;</li>
<li><a href="http://www.crynwr.com/cgi-bin/ezmlm-cgi/0/"; xml:lang="en"
-lang="en">Free Software Business Archives</a>-Mailingliste</li>
+lang="en">Free Software Business Archives</a>-Mailingliste;</li>
<li><a href="http://www.ffii.org"; xml:lang="en" lang="en">Foundation For a
Free
-Informational Infrastructure (FFII)</a></li>
+Informational Infrastructure (FFII)</a>;</li>
- <li><a href="http://www.opencode.org/";>OpenCode</a></li>
+ <li><a href="http://www.opencode.org/";>OpenCode</a>;</li>
- <li><a href="http://freegis.org"; xml:lang="en" lang="en">FreeGIS
Project</a></li>
+ <li><a href="http://freegis.org"; xml:lang="en" lang="en">FreeGIS
Project</a>;</li>
<li><a href="http://translation.sourceforge.net"; xml:lang="en"
-lang="en">Translation Project</a></li>
+lang="en">Translation Project</a>;</li>
<li><a href="http://www.ofset.org"; id="OFSET" xml:lang="en"
lang="en">Organization for Free Software in Education and Teaching
-(OFSET)</a></li>
+(OFSET)</a>;</li>
- <li><a href="http://www.cipsga.org.br/";>CIPSGA</a></li>
+ <li><a href="http://www.cipsga.org.br/";>CIPSGA</a>;</li>
<li><!--<a href="http://www.plugincinema.com/plugin/plugin_cinema/pffp.htm/";>
-->
<!--</a>
-->
-<em>plugincinema Free Film Project (pFFP)</em> fördert den Einsatz von
-freier Software, um Filme zu erstellen und zu vertreiben.</li>
+<em>plugincinema Free Film Project (pFFP)</em> ‑ fördert den
+Einsatz von freier Software, um Filme zu erstellen und zu vertreiben;</li>
<li><a href="http://www.softwarelivre.org";>Freie-Software-Projekt in
-Brasilien</a></li>
+Brasilien</a>;</li>
<li><a href="http://www.fscorsica.org"; xml:lang="en" lang="en">Free Software
-Corsica</a> fördert freie Software und Hardware, die <a
-href="/distros/free-distros">Freie GNU/Linux-Distributionen</a> in Korsika
-unterstützen.</li>
-
- <li><a href="http://www.gnulinuxclub.org";>GnuLinuxClub.org</a>, gewidmet zur
-Verbreitung und Nutzung von GNU/Linux und Freie Software bei allgemeinen
-Computeranwender-Gemeinschaften.</li>
+Corsica</a> ‑ bewirbt Freie Software und Hardware, die <a
+href="/distros/free-distros">freie GNU/Linux-Distributionen</a> auf Korsika
+unterstützen;</li>
+
+ <li><a
+href="http://www.gnulinuxclub.org";>GnuLinuxClub.org</a> ‑ gewidmet
+zur Verbreitung und Nutzung von GNU/Linux und Freie Software in der
+allgemeinen Gemeinschaft der Rechnernutzer;</li>
<li><a href="http://www.vialibre.org.ar"; xml:lang="ar" lang="ar">Fundacion
via
-libre</a>, eine Organisation, die gemeinsame Nutzung und Entwicklung der
-Wissensgesellschaft fördert bezogen auf Prinzipien der
-Freie-Software-Bewegung</li>
+libre</a> ‑ eine Organisation, die die gemeinsame Nutzung
+und Entwicklung der Wissensgesellschaft bezogen auf Prinzipien der
+Freie-Software-Bewegung fördert;</li>
+
+ <li><a href="http://www.sugarlabs.org/";>Sugar Labs</a> ‑ eine
+Organisation, die die Entwicklung der Sugar-Arbeitsumgebung weiter
+fortsetzt;</li>
- <li><a href="http://www.sugarlabs.org/";>Sugar Labs</a>, eine Organisation, um
-die Entwicklung der Sugar-Arbeitsumgebung weiter einzurichten</li>
+ <li><a href="http://www.ffkp.se/";>FFKP</a> ‑ eine
Organisation,
+mit Sitz in Schweden, die freie Kultur und Software fördert;</li>
- <li><a href="http://www.ffkp.se/";>FFKP</a>, eine Organisation, die freie
-Kultur-und Software fördert mit Sitz in Schweden</li>
-
- <li>Mehrere Unternehmen verkaufen <a href="links/companies">Rechner mit
+ <li>Mehrere Unternehmen verkaufen <a href="/links/companies">Rechner mit
vorinstalliertem GNU/Linux</a>.</li>
</ul>
-<h3>Unternehmen, die die Entwicklung von ausschlieÃlich Freie Software
+<h3>Unternehmen, die ausschlieÃlich die Entwicklung von Freie Software
unterstützen</h3>
<ul>
- <li><a href="http://www.solis.coop.br";>Solis Coop</a> (in Portugiesisch)</li>
- <li><a href="http://www.gnat.com/"; xml:lang="de" lang="de">Ada Core
-Technologies</a></li>
- <li><a href="http://www.intevation.de/";>Intevation GmbH</a></li>
- <li><a href="http://www.propus.com.br";>Propus Software Livre</a> (teilweise
in
-Portugiesisch)</li>
- <li><a href="http://www.prosa.it/";>PROSA</a> (teilweise in Italienisch)</li>
- <li><a href="http://josefsson.org/";>Simon Josefsson Datakonsult AB</a></li>
+ <li><a href="http://www.solis.coop.br";>Solis Coop</a> (auf
Portugiesisch);</li>
+ <li><a href="http://www.gnat.com/"; xml:lang="en" lang="en">Ada Core
+Technologies</a>;</li>
+ <li><a href="http://www.intevation.de/";>Intevation GmbH</a>;</li>
+ <li><a href="http://www.propus.com.br";>Propus Software Livre</a> (teilweise
auf
+Portugiesisch);</li>
+ <li><a href="http://www.prosa.it/";>PROSA</a> (teilweise auf
Italienisch);</li>
+ <li><a href="http://josefsson.org/";>Simon Josefsson Datakonsult AB</a>;</li>
<li><a href="http://www.sra.co.jp/public/sra/product/wingnut/";>Wingnut
-Project</a> (in Japanisch)</li>
+Project</a> (auf Japanisch).</li>
</ul>
@@ -251,55 +250,56 @@
<ul>
<li><a href="http://www.opencores.org";>OpenCores</a>
- <p>Das Projekt <em>OpenCores</em>soll die Ziele der Open-IP-Core-Definition
-fördern, mit folgenden Grundsätze: Informationen über die Verwendung der
-Hardware muss vorhanden sein, sowie das Design der Hardware und
-Design-Software für die Hardware.
+ <p>Das Projekt <em>OpenCores</em>soll die Ziele der
Open-IP-Core-Definition mit
+folgenden Grundsätzen fördern: Informationen zur Verwendung der Hardware,
+die Konstruktion der Hardware & Planungssoftware für die Hardware muss
+zur Verfügung stehen.
</p></li>
<li><a href="http://www.chillingeffects.org";>chillingeffects.org</a>
<p>
- <em>Chilling Effects</em> ist eine Sammelstelle für
-Unterlassungserklärungen-Mitteilungen über
-Online-Aktivitäten ‑ wir laden die Besucher zu C&D ein,
-die sie empfangen oder gesendet geben. Der Webauftritt sammelt die C&D
-in einer durchsuchbaren Datenbank und verlinkt sie mit Beschreibungen
-rechtlicher Fragen.
+ <em>Chilling Effects</em> ist eine Sammelstelle für
Unterlassungserklärungen
+bezüglich Onlineaktivitäten ‑ wir fordern Besucher auf,
+C&D beizutreten, die sie erhalten oder gesandt haben. Der Webauftritt
+sammelt die C&D in einer durchsuchbaren Datenbank und verlinkt sie mit
+Beschreibungen rechtlicher Fragen.
</p></li>
<li><a href="http://progfree.org"; xml:lang="en" lang="en">The League for
Programming Freedom</a>
<p>
- Die League for Programming Freedom ist eine Organisation, die sich gegen
-Copyrights von Softwarepatente und Benutzeroberflächen wendet.
+ <span xml:lang="en" lang="en"><em>The League for Programming
+Freedom</em></span> ist eine Organisation, die sich gegen Softwarepatente
+und Copyrights an Benutzeroberflächen wendet.
</p></li>
<li><a href="http://eff.org"; xml:lang="en" lang="en">Electronic Frontier
Foundation</a>
<p>
- Die <em>Electronic Frontier Foundation</em> (EFF), ist eine gemeinnützige,
-unvoreingenommene Organisation, die im öffentlichen Interesse fundamentale
-Bürgerrechte fördert, einschlieÃlich Privatsphäre & Datenschutz und
-Meinungsfreiheit im Rechnerbereich und des Internets.
+ Die <span xml:lang="en" lang="en"><em>Electronic Frontier Foundation</em>
+(EFF)</span>, ist eine gemeinnützige, unvoreingenommene Organisation, die im
+öffentlichen Interesse fundamentale Bürgerrechte fördert, einschlieÃlich
+Privatsphäre & Datenschutz und Meinungsfreiheit im Bereich der Rechner
+und des Internets.
</p></li>
<li><a href="http://epic.org"; xml:lang="en" lang="en">Electronic Privacy
Information Center (EPIC)</a>
<p>
- EPIC ist ein staatliches Forschungszentrum in Washington DC, das 1994
-gegründet wurde, um öffentlich auf anstehende Probleme der bürgerlichen
-Freiheiten Aufmerksam zu machen und zum Schutz der Privatsphäre, den Ersten
+ EPIC ist ein 1994 gegründetes staatliches Forschungszentrum in Washington
+DC, um öffentlich auf anstehende Probleme der bürgerlichen Freiheiten
+Aufmerksam zu machen und zum Schutz der Privatsphäre, den Ersten
Verfassungszusatz und die Verfassungswerte.
</p></li>
<li><a href="http://www.cpsr.org"; xml:lang="en" lang="en">Computer
Professionals
for Social Responsibility (CPSR)</a>
<p>
- CPSR is a public-interest alliance of computer scientists and others
-concerned about the impact of computer technology on society. We work to
-influence decisions regarding the development and use of computers because
-those decisions have far-reaching consequences and reflect our basic values
-and priorities.
+ CPSR ist ein öffentliches Interessenbündnis von Informatikern und Anderen,
+die um die Wirkung der Rechnertechnik auf die Gesellschaft besorgt sind. Wir
+arbeiten daran, um Entscheidungen zu beeinflussen, die die Entwicklung und
+Nutzung von Rechnern betreffen, weil diese Entscheidungen weitreichende
+Konsequenzen haben und unsere Grundwerte und Prioritäten widerspiegeln.
</p></li>
<li><a href="http://www.aclu.org"; xml:lang="en" lang="en">American Civil
@@ -341,33 +341,34 @@
<h3>Hosting</h3>
<p>Diese Seiten bieten Hosting für freie Softwarepakete, mit Schwerpunkt auf
-auf Quellcode. Wir führen keine andere namhaften Hosting-Seiten, wenn sie
+Quellcode. Wir führen keine andere namhaften Hosting-Seiten, wenn sie
proprietäre Software bewerben oder zu deren Nutzung ermutigen. Kontaktieren
Sie uns unter <address@hidden> wenn Sie weitere Vorschläge haben.</p>
<ul>
-<li><a href="http://savannah.gnu.org/";>Savannah</a>, ein Hosting-Seite von GNU
-für GNU/nonGNU Pakete zur Verfügung gestellt. <a
-href="/software/devel">Weitere Informationen…</a></li>
-<li><a href="http://gna.org/";>Gna</a>, der Hosting-Seite von FSF France zur
-Verfügung gestellt, mit Unterstützung der französischen Firma Free.</li>
+<li><a href="http://savannah.gnu.org/";>Savannah</a>, ein von GNU gehosteter
+Webauftritt für GNU- und nonGNU-Pakete. <a href="/software/devel">Weitere
+Informationen…</a></li>
+<li><a href="http://gna.org/";>Gna</a>, ein von FSF France, mit Unterstützung
der
+französischen Firma Free, gehosteter Webauftritt.</li>
<li><a href="http://puszcza.gnu.org.ua/"; xml:lang="ua" lang="ua">Puszcza</a>
-(ausgesprochen "push-cha"), der Hosting-Seite vom langjährigen GNU
-Freiwilligen Sergey Poznyakoff in der Ukraine.</li>
+(ausgesprochen „push-cha“), eine eines langjährigen
+GNU-Freiwilligen, Sergey Poznyakoff, gehosteter Webauftritt in der
Ukraine.</li>
</ul>
<h3>Aktuelles über Freie Software</h3>
-<p>Aktuelle Neues über GNU und andere Freie Software.</p>
+<p>Diese Webauftritte bieten aktuelle Nachrichten über GNU und anderen Freie
+Software an.</p>
<ul>
-<li><a href="http://planet.gnu.org";>GNUplanet</a>, Aggregation von Blogs und
-News-Meldungen aus GNU Pakete.</li>
+<li><a href="http://planet.gnu.org";>Planet GNU</a>, Aggregation von Blogs und
+News-Meldungen von GNU-Paketen.</li>
<li><a href="http://singapore.gnu.googlepages.com/press"; xml:lang="en"
-lang="en">Press/News</a>, über Freie Software von Singapurs GNU
-Benutzergruppe (inaktiv seit Mai 2009).</li>
+lang="en">Press/News</a>, über Freie Software von Singapurs
+GNU-Benutzergruppe (inaktiv seit Mai 2009).</li>
<li><a href="http://gnuticias.es.gnu.org";>GNUticias</a>, über Freie Software
und
-dem GNU-Projekt (in Spanisch).</li>
+dem GNU-Projekt (auf Spanisch).</li>
</ul>
@@ -416,7 +417,7 @@
<!-- timestamp start -->
Aktualisierung:
-$Date: 2012/05/11 00:35:40 $
+$Date: 2012/05/22 00:29:22 $
<!-- timestamp end -->
</p>
Index: links/po/links.de-en.html
===================================================================
RCS file: /web/www/www/links/po/links.de-en.html,v
retrieving revision 1.7
retrieving revision 1.8
diff -u -b -r1.7 -r1.8
--- links/po/links.de-en.html 2 May 2012 00:43:48 -0000 1.7
+++ links/po/links.de-en.html 22 May 2012 00:29:42 -0000 1.8
@@ -137,7 +137,7 @@
education using free software tools</li>
<li><a href="http://www.belgeler.org/";>Belgeler.org</a> - A very
- compherensive Turkish Translation project including philosophical
+ comprehensive Turkish Translation project including philosophical
writings about Free Software</li>
<li><a href="http://www.april.org/";>APRIL</a></li>
@@ -368,7 +368,7 @@
<p>
Updated:
<!-- timestamp start -->
-$Date: 2012/05/02 00:43:48 $
+$Date: 2012/05/22 00:29:42 $
<!-- timestamp end -->
</p>
</div>
Index: people/po/people.de.po
===================================================================
RCS file: /web/www/www/people/po/people.de.po,v
retrieving revision 1.44
retrieving revision 1.45
diff -u -b -r1.44 -r1.45
--- people/po/people.de.po 2 May 2012 00:44:57 -0000 1.44
+++ people/po/people.de.po 22 May 2012 00:29:54 -0000 1.45
@@ -7,7 +7,7 @@
msgid ""
msgstr ""
"Project-Id-Version: people.html\n"
-"POT-Creation-Date: 2012-04-12 04:25-0300\n"
+"POT-Creation-Date: 2012-05-21 20:25-0300\n"
"PO-Revision-Date: 2012-04-17 13:14+0200\n"
"Last-Translator: Wesley Kohne <address@hidden>\n"
"Language-Team: German <address@hidden>\n"
@@ -15,6 +15,7 @@
"MIME-Version: 1.0\n"
"Content-Type: text/plain; charset=utf-8\n"
"Content-Transfer-Encoding: 8bit\n"
+"Outdated-Since: 2012-05-21 20:25-0300\n"
#. type: Content of: <title>
msgid "GNU's Who - GNU Project - Free Software Foundation"
@@ -2772,6 +2773,32 @@
"Software</a> und verwandte Themen auf Katalanisch."
#. type: Content of: <h4>
+#, fuzzy
+#| msgid ""
+#| "Guillaume Morin <a href=\"mailto:address@hidden";><address@hidden></"
+#| "a>"
+msgid ""
+"Mu Lei known as NalaGinrut <a
href=\"mailto:address@hidden";><address@hidden"
+"org></a>"
+msgstr ""
+"Guillaume Morin <a href=\"mailto:address@hidden";><address@hidden></a>"
+
+#. type: Content of: <p>
+#, fuzzy
+#| msgid ""
+#| "Is the maintainer of the <a href=\"/software/gnuzilla/\">GNUzilla</a> and "
+#| "<a href=\"/software/myserver/\">GNU MyServer</a> projects. He is also a "
+#| "member of GNU Italia."
+msgid ""
+"The maintainer of <a href=\"/software/xmlat/\">GNU Xmlat</a>, and "
+"contributes to <a href=\"/software/guile\">GNU Guile</a>. Also advocates the "
+"GNU philosophy in China to young students."
+msgstr ""
+"Projektbetreuer von <a href=\"/software/gnuzilla/\">GNUzilla</a> und <a href="
+"\"/software/myserver/\">GNU MyServer</a>-Projekten. Auch ein Mitglied von "
+"GNU Italia."
+
+#. type: Content of: <h4>
msgid ""
"Musawir Ali <<a href=\"mailto:address@hidden";>address@hidden</"
"a>>"
Index: people/po/people.es-diff.html
===================================================================
RCS file: /web/www/www/people/po/people.es-diff.html,v
retrieving revision 1.1
retrieving revision 1.2
diff -u -b -r1.1 -r1.2
--- people/po/people.es-diff.html 9 May 2012 08:26:56 -0000 1.1
+++ people/po/people.es-diff.html 22 May 2012 00:29:54 -0000 1.2
@@ -1433,6 +1433,13 @@
software</a> and related subjects in Catalan.
</p>
+<span class="inserted"><ins><em><h4>Mu Lei known as NalaGinrut <a
+href="mailto:address@hidden"><address@hidden></a></h4>
+
+<p>The maintainer of <a href="/software/xmlat/">GNU
Xmlat</a>, and
+contributes to <a href="/software/guile">GNU Guile</a>. Also
advocates
+the GNU philosophy in China to young students.</p></em></ins></span>
+
<h4>
Musawir Ali
<<a href="mailto:address@hidden">address@hidden</a>>
@@ -1997,7 +2004,7 @@
<p>
Updated:
<!-- timestamp start -->
-$Date: 2012/05/09 08:26:56 $
+$Date: 2012/05/22 00:29:54 $
<!-- timestamp end -->
</p>
</div>
Index: people/po/people.es.po
===================================================================
RCS file: /web/www/www/people/po/people.es.po,v
retrieving revision 1.82
retrieving revision 1.83
diff -u -b -r1.82 -r1.83
--- people/po/people.es.po 12 Apr 2012 08:27:46 -0000 1.82
+++ people/po/people.es.po 22 May 2012 00:29:54 -0000 1.83
@@ -9,7 +9,7 @@
msgid ""
msgstr ""
"Project-Id-Version: people.es\n"
-"POT-Creation-Date: 2012-04-12 04:25-0300\n"
+"POT-Creation-Date: 2012-05-21 20:25-0300\n"
"PO-Revision-Date: 2012-02-18 10:39+0100\n"
"Last-Translator: Xavier Reina <address@hidden>\n"
"Language-Team: Spanish <address@hidden>\n"
@@ -3161,6 +3161,34 @@
# type: Content of: <h4>
#. type: Content of: <h4>
+#, fuzzy
+#| msgid ""
+#| "Guillaume Morin <a href=\"mailto:address@hidden";><address@hidden></"
+#| "a>"
+msgid ""
+"Mu Lei known as NalaGinrut <a
href=\"mailto:address@hidden";><address@hidden"
+"org></a>"
+msgstr ""
+"Guillaume Morin <a href=\"mailto:address@hidden";><address@hidden></a>"
+
+# type: Content of: <p>
+#. type: Content of: <p>
+#, fuzzy
+#| msgid ""
+#| "Is the maintainer of the <a href=\"/software/gnuzilla/\">GNUzilla</a> and "
+#| "<a href=\"/software/myserver/\">GNU MyServer</a> projects. He is also a "
+#| "member of GNU Italia."
+msgid ""
+"The maintainer of <a href=\"/software/xmlat/\">GNU Xmlat</a>, and "
+"contributes to <a href=\"/software/guile\">GNU Guile</a>. Also advocates the "
+"GNU philosophy in China to young students."
+msgstr ""
+"Es el encargado de mantener los proyectos <a href=\"/software/gnuzilla/"
+"\">GNUzilla</a> y <a href=\"/software/myserver/\">MyServer de GNU</a>. "
+"También es miembro de GNU Italia."
+
+# type: Content of: <h4>
+#. type: Content of: <h4>
msgid ""
"Musawir Ali <<a href=\"mailto:address@hidden";>address@hidden</"
"a>>"
Index: people/po/people.pot
===================================================================
RCS file: /web/www/www/people/po/people.pot,v
retrieving revision 1.74
retrieving revision 1.75
diff -u -b -r1.74 -r1.75
--- people/po/people.pot 12 Apr 2012 08:27:46 -0000 1.74
+++ people/po/people.pot 22 May 2012 00:29:54 -0000 1.75
@@ -1,13 +1,13 @@
-# SOME DESCRIPTIVE TITLE
+# LANGUAGE translation of http://www.gnu.org/people/people.html
# Copyright (C) YEAR Free Software Foundation, Inc.
-# This file is distributed under the same license as the PACKAGE package.
+# This file is distributed under the same license as the original article.
# FIRST AUTHOR <address@hidden>, YEAR.
#
#, fuzzy
msgid ""
msgstr ""
-"Project-Id-Version: PACKAGE VERSION\n"
-"POT-Creation-Date: 2012-04-12 04:25-0300\n"
+"Project-Id-Version: people.html\n"
+"POT-Creation-Date: 2012-05-21 20:25-0300\n"
"PO-Revision-Date: YEAR-MO-DA HO:MI+ZONE\n"
"Last-Translator: FULL NAME <address@hidden>\n"
"Language-Team: LANGUAGE <address@hidden>\n"
@@ -2137,6 +2137,19 @@
#. type: Content of: <h4>
msgid ""
+"Mu Lei known as NalaGinrut <a "
+"href=\"mailto:address@hidden";><address@hidden></a>"
+msgstr ""
+
+#. type: Content of: <p>
+msgid ""
+"The maintainer of <a href=\"/software/xmlat/\">GNU Xmlat</a>, and "
+"contributes to <a href=\"/software/guile\">GNU Guile</a>. Also advocates the "
+"GNU philosophy in China to young students."
+msgstr ""
+
+#. type: Content of: <h4>
+msgid ""
"Musawir Ali <<a "
"href=\"mailto:address@hidden";>address@hidden</a>>"
msgstr ""
Index: philosophy/essays-and-articles.de.html
===================================================================
RCS file: /web/www/www/philosophy/essays-and-articles.de.html,v
retrieving revision 1.21
retrieving revision 1.22
diff -u -b -r1.21 -r1.22
--- philosophy/essays-and-articles.de.html 15 May 2012 00:30:39 -0000
1.21
+++ philosophy/essays-and-articles.de.html 22 May 2012 00:30:31 -0000
1.22
@@ -357,6 +357,8 @@
<h4 id="cultural">Kulturelles und Soziales</h4>
<ul>
+ <li><a href="/philosophy/nonfree-games" hreflang="en">Unfreie DRMte Spiele
auf
+GNU/Linux: Gut oder schlecht?</a>, von Richard Stallman</li>
<li> <a
href="http://www.guardian.co.uk/technology/blog/2010/apr/06/digital-economy-bill-richard-stallman";>Digitales
Wirtschaftsgesetz: Ein Clown gibt und der andere Clown nimmt</a>, von <a
@@ -529,7 +531,7 @@
<!-- timestamp start -->
Aktualisierung:
-$Date: 2012/05/15 00:30:39 $
+$Date: 2012/05/22 00:30:31 $
<!-- timestamp end -->
</p>
@@ -540,62 +542,6 @@
<!-- with the webmasters first. -->
<!-- Please make sure the copyright date is consistent with the document -->
<!-- and that it is like this "2001, 2002" not this "2001-2002." -->
-<!-- <div id="translations">
- -->
-<!-- <h4>
-Translations of this page</h4> -->
-<!-- -->
-<!-- Please keep this list alphabetical by language code. -->
-<!-- Comment what the language is for each type, i.e. de is German. -->
-<!-- Write the language name in its own language (Deutsch) in the text.
-->
-<!-- If you add a new language here, please -->
-<!-- advise address@hidden and add it to -->
-<!-- - /home/www/html/server/standards/README.translations.html -->
-<!-- - one of the lists under the section "Translations Underway" -->
-<!-- - if there is a translation team, you also have to add an alias -->
-<!-- to mail.gnu.org:/com/mailer/aliases -->
-<!-- Please also check you have the language code right; see: -->
-<!-- http://www.loc.gov/standards/iso639-2/php/code_list.php -->
-<!-- If the 2-letter ISO 639-1 code is not available, -->
-<!-- use the 3-letter ISO 639-2. -->
-<!-- Please use W3C normative character entities. -->
-<!-- -->
-<!-- <ul class="translations-list">
- -->
-<!-- Arabic -->
-<!-- <li>
-<a
href="/philosophy/essays-and-articles.ar.html">العربية</a> [ar]</li>
-->
-<!-- Bulgarian -->
-<!-- <li>
-<a
href="/philosophy/essays-and-articles.bg.html">български</a> [bg]</li>
-->
-<!-- Catalan -->
-<!-- <li>
-<a
href="/philosophy/essays-and-articles.ca.html">català</a> [ca]</li>
-->
-<!-- German -->
-<!-- <li>
-<a href="/philosophy/essays-and-articles.de.html">Deutsch</a> [de]</li>
-->
-<!-- English -->
-<!-- <li>
-<a href="/philosophy/essays-and-articles.html">English</a> [en]</li> -->
-<!-- Spanish -->
-<!-- <li>
-<a
href="/philosophy/essays-and-articles.es.html">español</a> [es]</li>
-->
-<!-- French -->
-<!-- <li>
-<a
href="/philosophy/essays-and-articles.fr.html">français</a> [fr]</li>
-->
-<!-- Polish -->
-<!-- <li>
-<a href="/philosophy/essays-and-articles.pl.html">polski</a> [pl]</li> -->
-<!-- Brazilian Portuguese -->
-<!-- <li>
-<a href="/philosophy/essays-and-articles.pt-br.html">português do
Brasil</a> [pt-br]</li> -->
-<!-- Serbian -->
-<!-- <li>
-<a
href="/philosophy/essays-and-articles.sr.html">српски</a> [sr]</li>
-->
-<!-- </ul>
- -->
-<!-- </div>
- -->
</div>
</body>
</html>
Index: philosophy/po/anonymous-response.de.po
===================================================================
RCS file: /web/www/www/philosophy/po/anonymous-response.de.po,v
retrieving revision 1.1
retrieving revision 1.2
diff -u -b -r1.1 -r1.2
--- philosophy/po/anonymous-response.de.po 21 May 2012 16:29:24 -0000
1.1
+++ philosophy/po/anonymous-response.de.po 22 May 2012 00:30:56 -0000
1.2
@@ -14,7 +14,6 @@
"MIME-Version: 1.0\n"
"Content-Type: text/plain; charset=UTF-8\n"
"Content-Transfer-Encoding: 8bit\n"
-"Outdated-Since: 2012-05-21 04:15+0300\n"
#. type: Content of: <h2>
msgid "A Response Letter to the Word Attachments"
Index: philosophy/po/anonymous-response.translist
===================================================================
RCS file: /web/www/www/philosophy/po/anonymous-response.translist,v
retrieving revision 1.1
retrieving revision 1.2
diff -u -b -r1.1 -r1.2
--- philosophy/po/anonymous-response.translist 20 May 2012 06:50:11 -0000
1.1
+++ philosophy/po/anonymous-response.translist 22 May 2012 00:30:56 -0000
1.2
@@ -4,6 +4,8 @@
<ul class="translations-list">
<!-- English -->
<li><a href="/philosophy/anonymous-response.en.html">English</a> [en]</li>
+<!-- German -->
+<li><a href="/philosophy/anonymous-response.de.html">Deutsch</a> [de]</li>
<!-- Greek -->
<li><a
href="/philosophy/anonymous-response.el.html">ελληνικά</a> [el]</li>
<!-- Spanish -->
Index: philosophy/po/essays-and-articles.de-en.html
===================================================================
RCS file: /web/www/www/philosophy/po/essays-and-articles.de-en.html,v
retrieving revision 1.13
retrieving revision 1.14
diff -u -b -r1.13 -r1.14
--- philosophy/po/essays-and-articles.de-en.html 15 May 2012 00:31:03
-0000 1.13
+++ philosophy/po/essays-and-articles.de-en.html 22 May 2012 00:30:56
-0000 1.14
@@ -321,6 +321,8 @@
<h4 id="cultural">Cultural and Social Issues</h4>
<ul>
+ <li><a href="/philosophy/nonfree-games.html">Nonfree DRM'd Games on
+ GNU/Linux: Good or Bad?</a> by Richard Stallman</li>
<li> <a
href="http://www.guardian.co.uk/technology/blog/2010/apr/06/digital-economy-bill-richard-stallman";>Digital
economy bill: One clown giveth and
the other clown taketh away</a> by
<a href="http://www.stallman.org";>Richard Stallman</a></li>
@@ -473,7 +475,7 @@
<p>
Updated:
<!-- timestamp start -->
-$Date: 2012/05/15 00:31:03 $
+$Date: 2012/05/22 00:30:56 $
<!-- timestamp end -->
</p>
</div>
@@ -483,47 +485,6 @@
<!-- Please make sure the copyright date is consistent with the document -->
<!-- and that it is like this "2001, 2002" not this "2001-2002." -->
-<!-- <div id="translations"> -->
-<!-- <h4>Translations of this page</h4> -->
-<!-- -->
-<!-- Please keep this list alphabetical by language code. -->
-<!-- Comment what the language is for each type, i.e. de is German. -->
-<!-- Write the language name in its own language (Deutsch) in the text.
-->
-<!-- If you add a new language here, please -->
-<!-- advise address@hidden and add it to -->
-<!-- - /home/www/html/server/standards/README.translations.html -->
-<!-- - one of the lists under the section "Translations Underway" -->
-<!-- - if there is a translation team, you also have to add an alias -->
-<!-- to mail.gnu.org:/com/mailer/aliases -->
-<!-- Please also check you have the language code right; see: -->
-<!-- http://www.loc.gov/standards/iso639-2/php/code_list.php -->
-<!-- If the 2-letter ISO 639-1 code is not available, -->
-<!-- use the 3-letter ISO 639-2. -->
-<!-- Please use W3C normative character entities. -->
-<!-- -->
-<!-- <ul class="translations-list"> -->
-<!-- Arabic -->
-<!-- <li><a
href="/philosophy/essays-and-articles.ar.html">العربية</a> [ar]</li>
-->
-<!-- Bulgarian -->
-<!-- <li><a
href="/philosophy/essays-and-articles.bg.html">български</a> [bg]</li>
-->
-<!-- Catalan -->
-<!-- <li><a
href="/philosophy/essays-and-articles.ca.html">català</a> [ca]</li>
-->
-<!-- German -->
-<!-- <li><a
href="/philosophy/essays-and-articles.de.html">Deutsch</a> [de]</li> -->
-<!-- English -->
-<!-- <li><a
href="/philosophy/essays-and-articles.html">English</a> [en]</li> -->
-<!-- Spanish -->
-<!-- <li><a
href="/philosophy/essays-and-articles.es.html">español</a> [es]</li>
-->
-<!-- French -->
-<!-- <li><a
href="/philosophy/essays-and-articles.fr.html">français</a> [fr]</li>
-->
-<!-- Polish -->
-<!-- <li><a
href="/philosophy/essays-and-articles.pl.html">polski</a> [pl]</li> -->
-<!-- Brazilian Portuguese -->
-<!-- <li><a href="/philosophy/essays-and-articles.pt-br.html">português
do Brasil</a> [pt-br]</li> -->
-<!-- Serbian -->
-<!-- <li><a
href="/philosophy/essays-and-articles.sr.html">српски</a> [sr]</li>
-->
-<!-- </ul> -->
-<!-- </div> -->
</div>
</body>
</html>
Index: server/gnun/compendia/compendium.de.po
===================================================================
RCS file: /web/www/www/server/gnun/compendia/compendium.de.po,v
retrieving revision 1.14
retrieving revision 1.15
diff -u -b -r1.14 -r1.15
--- server/gnun/compendia/compendium.de.po 21 May 2012 17:56:44 -0000
1.14
+++ server/gnun/compendia/compendium.de.po 22 May 2012 00:31:08 -0000
1.15
@@ -49,15 +49,6 @@
msgid "Updated:"
msgstr "Aktualisierung:"
-#. timestamp start
-#. type: Content of: <div><p>
-msgid "Last updated:"
-msgstr "Letzte Aktualisierung:"
-
-#. type: Content of: <div><address>
-msgid "51 Franklin St, Fifth Floor, Boston, MA 02110-1301, USA"
-msgstr " "
-
#. type: Content of: <div><address>
msgid "51 Franklin St, Fifth Floor, Boston, MA 02110, USA"
msgstr " "
@@ -92,6 +83,14 @@
"an <a href=\"mailto:address@hidden";><address@hidden>"
"</a>."
+#. type: Content of: <ul><li>
+msgid "Paul Eggert"
+msgstr "Paul Eggert"
+
+#. type: Content of: <div><address>
+msgid "51 Franklin St, Fifth Floor, Boston, MA 02110-1301, USA"
+msgstr " "
+
#. type: Content of: <div><p>
msgid ""
"Please send general FSF & GNU inquiries to <a
href=\"mailto:address@hidden";
@@ -149,13 +148,6 @@
"von <a href=\"http://www.stallman.org/\";><strong>Richard Stallman</strong></"
"a>"
-#. type: Content of: <p>
-msgid ""
-"by <a href=\"http://www.stallman.org/\";><strong>Richard Stallman</strong></a>"
-msgstr ""
-"von <a href=\"http://www.stallman.org/\";><strong>Richard Stallman</strong></"
-"a>"
-
#. type: Content of: <div><p>
msgid ""
"Please send general FSF & GNU inquiries to <a
href=\"mailto:address@hidden";
@@ -247,6 +239,13 @@
#. type: Content of: <p>
msgid ""
+"by <a href=\"http://www.stallman.org/\";><strong>Richard Stallman</strong></a>"
+msgstr ""
+"von <a href=\"http://www.stallman.org/\";><strong>Richard Stallman</strong></"
+"a>"
+
+#. type: Content of: <p>
+msgid ""
"<a href=\"/graphics/graphics.html\">Other art</a> in the GNU Art Gallery."
msgstr ""
"Weitere Kunstwerke in <a href=\"/graphics/graphics\">GNUs Kunst</a>galerie."
@@ -268,3 +267,14 @@
#. type: Content of: <div><p>
msgid "Copyright notice above."
msgstr "Copyright-Hinweis siehe oben."
+
+#. type: Content of: <p>
+msgid "Global NAPs, for T1 Internet connectivity to the FSF offices"
+msgstr ""
+
+#. type: Content of: <p>
+msgid "Terence O'Gorman"
+msgstr ""
+
+#~ msgid "Last updated:"
+#~ msgstr "Letzte Aktualisierung:"
Index: thankgnus/po/2012supporters.pot
===================================================================
RCS file: /web/www/www/thankgnus/po/2012supporters.pot,v
retrieving revision 1.1
retrieving revision 1.2
diff -u -b -r1.1 -r1.2
--- thankgnus/po/2012supporters.pot 19 May 2012 08:31:02 -0000 1.1
+++ thankgnus/po/2012supporters.pot 22 May 2012 00:31:20 -0000 1.2
@@ -7,7 +7,7 @@
msgid ""
msgstr ""
"Project-Id-Version: 2012supporters.html\n"
-"POT-Creation-Date: 2012-05-19 04:26-0300\n"
+"POT-Creation-Date: 2012-05-21 20:25-0300\n"
"PO-Revision-Date: YEAR-MO-DA HO:MI+ZONE\n"
"Last-Translator: FULL NAME <address@hidden>\n"
"Language-Team: LANGUAGE <address@hidden>\n"
@@ -415,6 +415,10 @@
msgstr ""
#. type: Content of: <ul><li>
+msgid "Intrepid Technology, Inc."
+msgstr ""
+
+#. type: Content of: <ul><li>
msgid "Irene & Richard Van Slyke"
msgstr ""
Index: gnu/po/thegnuproject.cs-en.html
===================================================================
RCS file: gnu/po/thegnuproject.cs-en.html
diff -N gnu/po/thegnuproject.cs-en.html
--- /dev/null 1 Jan 1970 00:00:00 -0000
+++ gnu/po/thegnuproject.cs-en.html 22 May 2012 00:28:52 -0000 1.1
@@ -0,0 +1,1040 @@
+<!--#include virtual="/server/header.html" -->
+
+<title>About the GNU Project - GNU Project - Free Software Foundation
(FSF)</title>
+
+<meta http-equiv="Keywords" content="GNU, GNU Project, FSF, Free Software,
Free Software Foundation, History" />
+
+<!--#include virtual="/server/banner.html" -->
+<!--#include virtual="/gnu/po/thegnuproject.translist" -->
+
+<h2>The GNU Project</h2>
+
+<!-- This document uses XHTML 1.0 Strict, but may be served as -->
+<!-- text/html. Please ensure that markup style considers -->
+<!-- appendex C of the XHTML 1.0 standard. See validator.w3.org. -->
+
+<!-- Please ensure links are consistent with Apache's MultiView. -->
+<!-- Change include statements to be consistent with the relevant -->
+<!-- language, where necessary. -->
+
+<p>
+by <a href="http://www.stallman.org/";><strong>Richard Stallman</strong></a></p>
+<p>
+the original version was published in the book “Open Sources”</p>
+
+
+<h3>The first software-sharing community</h3>
+<p>
+When I started working at the
+<acronym title="Massachusetts Institute of Technology">MIT</acronym>
+Artificial Intelligence Lab in 1971, I became part of a
+software-sharing community that had existed for many years. Sharing
+of software was not limited to our particular community; it is as old
+as computers, just as sharing of recipes is as old as cooking. But we
+did it more than most.</p>
+<p>
+The AI Lab used a timesharing operating system called
+<acronym title="Incompatible Timesharing System">ITS</acronym> (the
+Incompatible Timesharing System) that the lab's staff hackers (1) had
+designed and written in assembler language for the Digital
+<acronym title="Programmed Data Processor">PDP</acronym>-10, one of
+the large computers of the era. As a member of this community, an AI
+Lab staff system hacker, my job was to improve this system.</p>
+<p>
+We did not call our software “free software”, because that
+term did not yet exist; but that is what it was. Whenever people from
+another university or a company wanted to port and use a program, we
+gladly let them. If you saw someone using an unfamiliar and
+interesting program, you could always ask to see the source code, so
+that you could read it, change it, or cannibalize parts of it to make
+a new program.</p>
+<p>
+(1) The use of “hacker” to mean “security
+breaker” is a confusion on the part of the mass media. We
+hackers refuse to recognize that meaning, and continue using the word
+to mean someone who loves to program, someone who enjoys playful
+cleverness, or the combination of the two. See my
+article, <a href="http://stallman.org/articles/on-hacking.html";>On
+Hacking</a>.</p>
+
+<h3>The collapse of the community</h3>
+<p>
+The situation changed drastically in the early 1980s when Digital
+discontinued the PDP-10 series. Its architecture, elegant and
+powerful in the 60s, could not extend naturally to the larger address
+spaces that were becoming feasible in the 80s. This meant that nearly
+all of the programs composing ITS were obsolete.</p>
+<p>
+The AI Lab hacker community had already collapsed, not long before.
+In 1981, the spin-off company Symbolics had hired away nearly all of
+the hackers from the AI Lab, and the depopulated community was unable
+to maintain itself. (The book Hackers, by Steve Levy, describes these
+events, as well as giving a clear picture of this community in its
+prime.) When the AI Lab bought a new PDP-10 in 1982, its
+administrators decided to use Digital's nonfree timesharing system
+instead of ITS.</p>
+<p>
+The modern computers of the era, such as the VAX or the 68020, had
+their own operating systems, but none of them were free software: you
+had to sign a nondisclosure agreement even to get an executable copy.</p>
+<p>
+This meant that the first step in using a computer was to promise not
+to help your neighbor. A cooperating community was forbidden. The
+rule made by the owners of proprietary software was, “If you
+share with your neighbor, you are a pirate. If you want any changes,
+beg us to make them.”</p>
+<p>
+The idea that the proprietary software social system—the system
+that says you are not allowed to share or change software—is
+antisocial, that it is unethical, that it is simply wrong, may come as
+a surprise to some readers. But what else could we say about a system
+based on dividing the public and keeping users helpless? Readers who
+find the idea surprising may have taken the proprietary software
+social system as a given, or judged it on the terms suggested by
+proprietary software businesses. Software publishers have worked long
+and hard to convince people that there is only one way to look at the
+issue.</p>
+<p>
+When software publishers talk about “enforcing” their
+“rights” or “stopping <a
href="/philosophy/words-to-avoid.html#Piracy">piracy</a>”, what they
+actually <em>say</em> is secondary. The real message of these statements is
+in the unstated assumptions they take for granted, which the public is
+asked to accept without examination. Let's therefore examine them.</p>
+<p>
+One assumption is that software companies have an unquestionable natural
+right to own software and thus have power over all its users. (If
+this were a natural right, then no matter how much harm it does to the
+public, we could not object.) Interestingly, the US Constitution and
+legal tradition reject this view; copyright is not a natural right,
+but an artificial government-imposed monopoly that limits the users'
+natural right to copy.</p>
+<p>
+Another unstated assumption is that the only important thing about
+software is what jobs it allows you to do—that we computer users
+should not care what kind of society we are allowed to have.</p>
+<p>
+A third assumption is that we would have no usable software (or would
+never have a program to do this or that particular job) if we did not
+offer a company power over the users of the program. This assumption
+may have seemed plausible, before the free software movement
+demonstrated that we can make plenty of useful software without
+putting chains on it.</p>
+<p>
+If we decline to accept these assumptions, and judge these issues
+based on ordinary commonsense morality while placing the users first,
+we arrive at very different conclusions. Computer users should be
+free to modify programs to fit their needs, and free to share
+software, because helping other people is the basis of society.</p>
+<p>
+There is no room here for an extensive statement of the reasoning
+behind this conclusion, so I refer the reader to the web page,
+<a href="/philosophy/why-free.html">
+http://www.gnu.org/philosophy/why-free.html</a>.</p>
+
+<h3>A stark moral choice.</h3>
+<p>
+With my community gone, to continue as before was impossible.
+Instead, I faced a stark moral choice.</p>
+<p>
+The easy choice was to join the proprietary software world, signing
+nondisclosure agreements and promising not to help my fellow hacker.
+Most likely I would also be developing software that was released
+under nondisclosure agreements, thus adding to the pressure on other
+people to betray their fellows too.</p>
+<p>
+I could have made money this way, and perhaps amused myself writing
+code. But I knew that at the end of my career, I would look back on
+years of building walls to divide people, and feel I had spent my life
+making the world a worse place.</p>
+<p>
+I had already experienced being on the receiving end of a
+nondisclosure agreement, when someone refused to give me and the MIT
+AI Lab the source code for the control program for our printer. (The
+lack of certain features in this program made use of the printer
+extremely frustrating.) So I could not tell myself that nondisclosure
+agreements were innocent. I was very angry when he refused to share
+with us; I could not turn around and do the same thing to everyone
+else.</p>
+<p>
+Another choice, straightforward but unpleasant, was to leave the
+computer field. That way my skills would not be misused, but they
+would still be wasted. I would not be culpable for dividing and
+restricting computer users, but it would happen nonetheless.</p>
+<p>
+So I looked for a way that a programmer could do something for the
+good. I asked myself, was there a program or programs that I could
+write, so as to make a community possible once again?</p>
+<p>
+The answer was clear: what was needed first was an operating system.
+That is the crucial software for starting to use a computer. With an
+operating system, you can do many things; without one, you cannot run
+the computer at all. With a free operating system, we could again
+have a community of cooperating hackers—and invite anyone to join.
+And anyone would be able to use a computer without starting out by
+conspiring to deprive his or her friends.</p>
+<p>
+As an operating system developer, I had the right skills for this job.
+So even though I could not take success for granted, I realized that I
+was elected to do the job. I chose to make the system compatible with
+Unix so that it would be portable, and so that Unix users could easily
+switch to it. The name GNU was chosen, following a hacker tradition, as
+a recursive acronym for “GNU's Not Unix.”</p>
+<p>
+An operating system does not mean just a kernel, barely enough to run
+other programs. In the 1970s, every operating system worthy of the
+name included command processors, assemblers, compilers, interpreters,
+debuggers, text editors, mailers, and much more. ITS had them,
+Multics had them, VMS had them, and Unix had them. The GNU operating
+system would include them too.</p>
+<p>
+Later I heard these words, attributed to Hillel (1):</p>
+
+<blockquote><p>
+ If I am not for myself, who will be for me?<br />
+ If I am only for myself, what am I?<br />
+ If not now, when?
+</p></blockquote>
+<p>
+The decision to start the GNU Project was based on a similar spirit.</p>
+<p>
+(1) As an Atheist, I don't follow any religious leaders, but I
+sometimes find I admire something one of them has said.</p>
+
+<h3>Free as in freedom</h3>
+<p>
+The term “free software” is sometimes misunderstood—it
+has nothing to do with price. It is about freedom. Here, therefore,
+is the definition of free software.</p>
+
+<p>A program is free software, for you, a particular user, if:</p>
+
+<ul>
+ <li>You have the freedom to run the program as you wish, for any
purpose.</li>
+
+ <li>You have the freedom to modify the program to suit your needs.
+ (To make this freedom effective in practice, you must have access
+ to the source code, since making changes in a program without
+ having the source code is exceedingly difficult.)</li>
+
+ <li>You have the freedom to redistribute copies, either gratis
+ or for a fee.</li>
+
+ <li>You have the freedom to distribute modified versions of the program,
+ so that the community can benefit from your improvements.</li>
+</ul>
+<p>
+Since “free” refers to freedom, not to price, there is no
+contradiction between selling copies and free software. In fact, the
+freedom to sell copies is crucial: collections of free software sold
+on CD-ROMs are important for the community, and selling them is an
+important way to raise funds for free software development.
+Therefore, a program which people are not free to include on these
+collections is not free software.</p>
+<p>
+Because of the ambiguity of “free”, people have long
+looked for alternatives, but no one has found a better term.
+The English language has more words and nuances than any other, but it
+lacks a simple, unambiguous, word that means “free”, as in
+freedom—“unfettered” being the word that comes closest in
+meaning. Such alternatives as “liberated”,
+“freedom”, and “open” have either the wrong
+meaning or some other disadvantage.</p>
+
+<h3>GNU software and the GNU system</h3>
+<p>
+Developing a whole system is a very large project. To bring it into
+reach, I decided to adapt and use existing pieces of free software
+wherever that was possible. For example, I decided at the very
+beginning to use TeX as the principal text formatter; a few years
+later, I decided to use the X Window System rather than writing
+another window system for GNU.</p>
+<p>
+Because of this decision, the GNU system is not the same as the
+collection of all
+GNU software. The GNU system includes programs that are not GNU
+software, programs that were developed by other people and projects
+for their own purposes, but which we can use because they are free
+software.</p>
+
+<h3>Commencing the project</h3>
+<p>
+In January 1984 I quit my job at MIT and began writing GNU software.
+Leaving MIT was necessary so that MIT would not be able to interfere
+with distributing GNU as free software. If I had remained on the
+staff, MIT could have claimed to own the work, and could have imposed
+their own distribution terms, or even turned the work into a
+proprietary software package. I had no intention of doing a large
+amount of work only to see it become useless for its intended purpose:
+creating a new software-sharing community.</p>
+<p>
+However, Professor Winston, then the head of the MIT AI Lab, kindly
+invited me to keep using the lab's facilities.</p>
+
+<h3>The first steps</h3>
+<p>
+Shortly before beginning the GNU Project, I heard about the Free
+University Compiler Kit, also known as VUCK. (The Dutch word for
+“free” is written with a <em>v</em>.) This was a compiler
+designed to handle multiple languages, including C and Pascal, and to
+support multiple target machines. I wrote to its author asking if GNU
+could use it.</p>
+<p>
+He responded derisively, stating that the university was free but the
+compiler was not. I therefore decided that my first program for the
+GNU Project would be a multilanguage, multiplatform compiler.</p>
+<p>
+Hoping to avoid the need to write the whole compiler myself, I
+obtained the source code for the Pastel compiler, which was a
+multiplatform compiler developed at Lawrence Livermore Lab. It
+supported, and was written in, an extended version of Pascal, designed
+to be a system-programming language. I added a C front end, and began
+porting it to the Motorola 68000 computer. But I had to give that
+up when I discovered that the compiler needed many megabytes of stack
+space, and the available 68000 Unix system would only allow 64k.</p>
+<p>
+I then realized that the Pastel compiler functioned by parsing the
+entire input file into a syntax tree, converting the whole syntax tree
+into a chain of “instructions”, and then generating the
+whole output file, without ever freeing any storage. At this point, I
+concluded I would have to write a new compiler from scratch. That new
+compiler is now known as <acronym title="GNU Compiler
Collection">GCC</acronym>;
+none of the Pastel compiler is used in it, but I managed to adapt and
+use the C front end that I had written. But that was some years
+later; first, I worked on GNU Emacs.</p>
+
+<h3>GNU Emacs</h3>
+<p>
+I began work on GNU Emacs in September 1984, and in early 1985 it was
+beginning to be usable. This enabled me to begin using Unix systems
+to do editing; having no interest in learning to use vi or ed, I had
+done my editing on other kinds of machines until then.</p>
+<p>
+At this point, people began wanting to use GNU Emacs, which raised the
+question of how to distribute it. Of course, I put it on the
+anonymous ftp server on the MIT computer that I used. (This computer,
+prep.ai.mit.edu, thus became the principal GNU ftp distribution site;
+when it was decommissioned a few years later, we transferred the name
+to our new ftp server.) But at that time, many of the interested
+people were not on the Internet and could not get a copy by ftp. So
+the question was, what would I say to them?</p>
+<p>
+I could have said, “Find a friend who is on the net and who will make
+a copy for you.” Or I could have done what I did with the original
+PDP-10 Emacs: tell them, “Mail me a tape and a
+<acronym title="Self-addressed Stamped Envelope">SASE</acronym>, and I
+will mail it back with Emacs on it.” But I had no job, and I was
+looking for ways to make money from free software. So I announced
+that I would mail a tape to whoever wanted one, for a fee of $150. In
+this way, I started a free software distribution business, the
+precursor of the companies that today distribute entire Linux-based
+GNU systems.</p>
+
+<h3>Is a program free for every user?</h3>
+<p>
+If a program is free software when it leaves the hands of its author,
+this does not necessarily mean it will be free software for everyone
+who has a copy of it. For example,
+<a href="/philosophy/categories.html#PublicDomainSoftware"> public domain
+software</a> (software that is not copyrighted) is free software; but
+anyone can make a proprietary modified version of it. Likewise, many
+free programs are copyrighted but distributed under simple permissive
+licenses which allow proprietary modified versions.</p>
+<p>
+The paradigmatic example of this problem is the X Window System.
+Developed at MIT, and released as free software with a permissive
+license, it was soon adopted by various computer companies. They
+added X to their proprietary Unix systems, in binary form only, and
+covered by the same nondisclosure agreement. These copies of X were
+no more free software than Unix was.</p>
+<p>
+The developers of the X Window System did not consider this a
+problem—they expected and intended this to happen. Their goal was
+not freedom, just “success”, defined as “having many
+users.” They did not care whether these users had freedom, only
+that they should be numerous.</p>
+<p>
+This led to a paradoxical situation where two different ways of
+counting the amount of freedom gave different answers to the question,
+“Is this program free?” If you judged based on the freedom
+provided by the distribution terms of the MIT release, you would say
+that X was free software. But if you measured the freedom of the
+average user of X, you would have to say it was proprietary software.
+Most X users were running the proprietary versions that came with Unix
+systems, not the free version.</p>
+
+<h3>Copyleft and the GNU GPL</h3>
+<p>
+The goal of GNU was to give users freedom, not just to be popular. So
+we needed to use distribution terms that would prevent GNU software
+from being turned into proprietary software. The method we use is
+called “copyleft”.(1)</p>
+<p>
+Copyleft uses copyright law, but flips it over to serve the opposite
+of its usual purpose: instead of a means for restricting a program, it
+becomes a means for keeping the program free.</p>
+<p>
+The central idea of copyleft is that we give everyone permission to
+run the program, copy the program, modify the program, and distribute
+modified versions—but not permission to add restrictions of their
+own. Thus, the crucial freedoms that define “free
+software” are guaranteed to everyone who has a copy; they become
+inalienable rights.</p>
+<p>
+For an effective copyleft, modified versions must also be free. This
+ensures that work based on ours becomes available to our community if
+it is published. When programmers who have jobs as programmers
+volunteer to improve GNU software, it is copyleft that prevents their
+employers from saying, “You can't share those changes, because
+we are going to use them to make our proprietary version of the
+program.”</p>
+<p>
+The requirement that changes must be free is essential if we want to
+ensure freedom for every user of the program. The companies that
+privatized the X Window System usually made some changes to port it to
+their systems and hardware. These changes were small compared with
+the great extent of X, but they were not trivial. If making changes
+were an excuse to deny the users freedom, it would be easy for anyone
+to take advantage of the excuse.</p>
+<p>
+A related issue concerns combining a free program with nonfree code.
+Such a combination would inevitably be nonfree; whichever freedoms
+are lacking for the nonfree part would be lacking for the whole as
+well. To permit such combinations would open a hole big enough to
+sink a ship. Therefore, a crucial requirement for copyleft is to plug
+this hole: anything added to or combined with a copylefted program
+must be such that the larger combined version is also free and
+copylefted.</p>
+<p>
+The specific implementation of copyleft that we use for most GNU
+software is the GNU General Public License, or GNU GPL for short. We
+have other kinds of copyleft that are used in specific circumstances.
+GNU manuals are copylefted also, but use a much simpler kind of
+copyleft, because the complexity of the GNU GPL is not necessary
+for manuals.(2)</p>
+<p>
+(1) In 1984 or 1985, Don Hopkins (a very imaginative fellow) mailed me
+a letter. On the envelope he had written several amusing sayings,
+including this one: “Copyleft—all rights reversed.” I
+used the word “copyleft” to name the distribution concept
+I was developing at the time.</p>
+
+<p>
+(2) We now use the <a href="/licenses/fdl.html">GNU Free
+Documentation License</a> for documentation.</p>
+
+<h3>The Free Software Foundation</h3>
+
+<p>As interest in using Emacs was growing, other people became
+involved in the GNU project, and we decided that it was time to seek
+funding once again. So in 1985 we created
+the <a href="http://www.fsf.org/";>Free Software Foundation</a> (FSF),
+a tax-exempt charity for free software development. The
+<acronym title="Free Software Foundation">FSF</acronym> also took over
+the Emacs tape distribution business; later it extended this by adding
+other free software (both GNU and non-GNU) to the tape, and by selling
+free manuals as well.</p>
+
+<p>Most of the FSF's income used to come from sales of copies of free
+software and of other related services (CD-ROMs of source code,
+CD-ROMs with binaries, nicely printed manuals, all with the freedom to
+redistribute and modify), and Deluxe Distributions (distributions for
+which we built the whole collection of software for the customer's
+choice of platform). Today the FSF
+still <a href="http://shop.fsf.org/";> sells manuals and other
+gear</a>, but it gets the bulk of its funding from members' dues. You
+can join the FSF at <a href="http://fsf.org/join";>fsf.org</a>.</p>
+
+<p>Free Software Foundation employees have written and maintained a
+number of GNU software packages. Two notable ones are the C library
+and the shell. The GNU C library is what every program running on a
+GNU/Linux system uses to communicate with Linux. It was developed by
+a member of the Free Software Foundation staff, Roland McGrath. The
+shell used on most GNU/Linux systems is
+<acronym title="Bourne Again Shell">BASH</acronym>, the Bourne Again
+Shell(1), which was developed by FSF employee Brian Fox.</p>
+
+<p>We funded development of these programs because the GNU Project was
+not just about tools or a development environment. Our goal was a
+complete operating system, and these programs were needed for that
+goal.</p>
+
+<p>(1) “Bourne Again Shell” is a play on the name
+“Bourne Shell”, which was the usual shell on Unix.</p>
+
+<h3>Free software support</h3>
+
+<p>The free software philosophy rejects a specific widespread business
+practice, but it is not against business. When businesses respect the
+users' freedom, we wish them success.</p>
+
+<p>Selling copies of Emacs demonstrates one kind of free software
+business. When the FSF took over that business, I needed another way
+to make a living. I found it in selling services relating to the free
+software I had developed. This included teaching, for subjects such
+as how to program GNU Emacs and how to customize GCC, and software
+development, mostly porting GCC to new platforms.</p>
+
+<p>Today each of these kinds of free software business is practiced by a
+number of corporations. Some distribute free software collections on
+CD-ROM; others sell support at levels ranging from answering user
+questions, to fixing bugs, to adding major new features. We are even
+beginning to see free software companies based on launching new free
+software products.</p>
+
+<p>Watch out, though—a number of companies that associate themselves
+with the term “open source” actually base their business
+on nonfree software that works with free software. These are not
+free software companies, they are proprietary software companies whose
+products tempt users away from freedom. They call these programs
+“value-added packages”, which shows the values they
+would like us to adopt: convenience above freedom. If we value freedom
+more, we should call them “freedom-subtracted” packages.</p>
+
+<h3>Technical goals</h3>
+
+<p>The principal goal of GNU is to be free software. Even if GNU had no
+technical advantage over Unix, it would have a social advantage,
+allowing users to cooperate, and an ethical advantage, respecting the
+user's freedom.</p>
+
+<p>But it was natural to apply the known standards of good practice to
+the work—for example, dynamically allocating data structures to avoid
+arbitrary fixed size limits, and handling all the possible 8-bit codes
+wherever that made sense.</p>
+
+<p>In addition, we rejected the Unix focus on small memory size, by
+deciding not to support 16-bit machines (it was clear that 32-bit
+machines would be the norm by the time the GNU system was finished),
+and to make no effort to reduce memory usage unless it exceeded a
+megabyte. In programs for which handling very large files was not
+crucial, we encouraged programmers to read an entire input file into
+core, then scan its contents without having to worry about I/O.</p>
+
+<p>These decisions enabled many GNU programs to surpass their Unix
+counterparts in reliability and speed.</p>
+
+<h3>Donated computers</h3>
+
+<p>As the GNU Project's reputation grew, people began offering to donate
+machines running Unix to the project. These were very useful, because
+the easiest way to develop components of GNU was to do it on a Unix
+system, and replace the components of that system one by one. But
+they raised an ethical issue: whether it was right for us to have a
+copy of Unix at all.</p>
+
+<p>Unix was (and is) proprietary software, and the GNU Project's
+philosophy said that we should not use proprietary software. But,
+applying the same reasoning that leads to the conclusion that violence
+in self defense is justified, I concluded that it was legitimate to
+use a proprietary package when that was crucial for developing a free
+replacement that would help others stop using the proprietary package.</p>
+
+<p>But, even if this was a justifiable evil, it was still an evil. Today
+we no longer have any copies of Unix, because we have replaced them
+with free operating systems. If we could not replace a machine's
+operating system with a free one, we replaced the machine instead.</p>
+
+<h3>The GNU Task List</h3>
+
+<p>As the GNU Project proceeded, and increasing numbers of system
+components were found or developed, eventually it became useful to
+make a list of the remaining gaps. We used it to recruit developers
+to write the missing pieces. This list became known as the GNU Task
+List. In addition to missing Unix components, we listed various
+other useful software and documentation projects that, we thought, a
+truly complete system ought to have.</p>
+
+<p>Today (1), hardly any Unix components are left in the GNU Task
+List—those jobs had been done, aside from a few inessential
+ones. But the list is full of projects that some might call
+“applications”. Any program that appeals to more than a
+narrow class of users would be a useful thing to add to an operating
+system.</p>
+
+<p>Even games are included in the task list—and have been since the
+beginning. Unix included games, so naturally GNU should too. But
+compatibility was not an issue for games, so we did not follow the
+list of games that Unix had. Instead, we listed a spectrum of
+different kinds of games that users might like.</p>
+
+<p>(1) That was written in 1998. In 2009 we no longer maintain a long
+task list. The community develops free software so fast that we can't
+even keep track of it all. Instead, we have a list of High Priority
+Projects, a much shorter list of projects we really want to encourage
+people to write.</p>
+
+<h3>The GNU Library GPL</h3>
+
+<p>The GNU C library uses a special kind of copyleft called the GNU
+Library General Public License(1), which gives permission to link
+proprietary software with the library. Why make this exception?</p>
+
+<p>It is not a matter of principle; there is no principle that says
+proprietary software products are entitled to include our code. (Why
+contribute to a project predicated on refusing to share with us?)
+Using the LGPL for the C library, or for any library, is a matter of
+strategy.</p>
+
+<p>The C library does a generic job; every proprietary system or compiler
+comes with a C library. Therefore, to make our C library available
+only to free software would not have given free software any
+advantage—it would only have discouraged use of our library.</p>
+
+<p>One system is an exception to this: on the GNU system (and this
+includes GNU/Linux), the GNU C library is the only C library. So the
+distribution terms of the GNU C library determine whether it is
+possible to compile a proprietary program for the GNU system. There
+is no ethical reason to allow proprietary applications on the GNU
+system, but strategically it seems that disallowing them would do more
+to discourage use of the GNU system than to encourage development of
+free applications. That is why using the Library GPL is a good
+strategy for the C library.</p>
+
+<p>For other libraries, the strategic decision needs to be
+considered on a case-by-case basis. When a library does a special job
+that can help write certain kinds of programs, then releasing it under
+the GPL, limiting it to free programs only, is a way of helping other
+free software developers, giving them an advantage against proprietary
+software.</p>
+
+<p>Consider GNU Readline, a library that was developed to provide
+command-line editing for BASH. Readline is released under the
+ordinary GNU GPL, not the Library GPL. This probably does reduce the
+amount Readline is used, but that is no loss for us. Meanwhile, at
+least one useful application has been made free software specifically
+so it could use Readline, and that is a real gain for the
+community.</p>
+
+<p>Proprietary software developers have the advantages money provides;
+free software developers need to make advantages for each other. I
+hope some day we will have a large collection of GPL-covered libraries
+that have no parallel available to proprietary software, providing
+useful modules to serve as building blocks in new free software, and
+adding up to a major advantage for further free software development.</p>
+
+<p>(1) This license is now called the GNU Lesser General Public License,
+to avoid giving the idea that all libraries ought to use it.
+See <a href="/philosophy/why-not-lgpl.html">Why you shouldn't use the
+Lesser GPL for your next library</a> for more information.</p>
+
+<h3>Scratching an itch?</h3>
+<p>
+Eric Raymond says that “Every good work of software starts by
+scratching a developer's personal itch.” Maybe that happens
+sometimes, but many essential pieces of GNU software were developed in
+order to have a complete free operating system. They come from a
+vision and a plan, not from impulse.</p>
+<p>
+For example, we developed the GNU C library because a Unix-like system
+needs a C library, BASH because a Unix-like
+system needs a shell, and GNU tar because a Unix-like system needs a
+tar program. The same is true for my own programs—the GNU C
+compiler, GNU Emacs, GDB and GNU Make.</p>
+<p>
+Some GNU programs were developed to cope with specific threats to our
+freedom. Thus, we developed gzip to replace the Compress program,
+which had been lost to the community because of
+the <acronym title="Lempel-Ziv-Welch">LZW</acronym> patents. We found
+people to develop LessTif, and more recently started
+<acronym title="GNU Network Object Model Environment">GNOME</acronym>
+and Harmony, to address the problems caused by certain proprietary
+libraries (see below). We are developing the GNU Privacy Guard to
+replace popular nonfree encryption software, because users should not
+have to choose between privacy and freedom.</p>
+<p>
+Of course, the people writing these programs became interested in the
+work, and many features were added to them by various people for the
+sake of their own needs and interests. But that is not why the
+programs exist.</p>
+
+<h3>Unexpected developments</h3>
+<p>
+At the beginning of the GNU Project, I imagined that we would develop
+the whole GNU system, then release it as a whole. That is not how it
+happened.</p>
+<p>
+Since each component of the GNU system was implemented on a Unix
+system, each component could run on Unix systems long before a
+complete GNU system existed. Some of these programs became popular,
+and users began extending them and porting them—to the various
+incompatible versions of Unix, and sometimes to other systems as well.</p>
+<p>
+The process made these programs much more powerful, and attracted both
+funds and contributors to the GNU Project. But it probably also
+delayed completion of a minimal working system by several years, as
+GNU developers' time was put into maintaining these ports and adding
+features to the existing components, rather than moving on to write
+one missing component after another.</p>
+
+<h3>The GNU Hurd</h3>
+<p>
+By 1990, the GNU system was almost complete; the only major missing
+component was the kernel. We had decided to implement our kernel as a
+collection of server processes running on top of Mach. Mach is a
+microkernel developed at Carnegie Mellon University and then at the
+University of Utah; the GNU Hurd is a collection of servers (i.e., a
+herd of GNUs) that run on top of Mach, and do the
+various jobs of the Unix kernel. The start of development was delayed
+as we waited for Mach to be released as free software, as had been
+promised.</p>
+<p>
+One reason for choosing this design was to avoid what seemed to be the
+hardest part of the job: debugging a kernel program without a
+source-level debugger to do it with. This part of the job had been
+done already, in Mach, and we expected to debug the Hurd servers as
+user programs, with GDB. But it took a long time to make that possible,
+and the multithreaded servers that send messages to each other have
+turned out to be very hard to debug. Making the Hurd work solidly has
+stretched on for many years.</p>
+
+<h3>Alix</h3>
+<p>
+The GNU kernel was not originally supposed to be called the Hurd. Its
+original name was Alix—named after the woman who was my sweetheart at
+the time. She, a Unix system administrator, had pointed out how her
+name would fit a common naming pattern for Unix system versions; as a
+joke, she told her friends, “Someone should name a kernel after
+me.” I said nothing, but decided to surprise her with a kernel
+named Alix.</p>
+<p>
+It did not stay that way. Michael (now Thomas) Bushnell, the main
+developer of the kernel, preferred the name Hurd, and redefined Alix
+to refer to a certain part of the kernel—the part that would trap
+system calls and handle them by sending messages to Hurd servers.</p>
+<p>
+Later, Alix and I broke up, and she changed her name;
+independently, the Hurd design was changed so that the C library would
+send messages directly to servers, and this made the Alix component
+disappear from the design.</p>
+<p>
+But before these things happened, a friend of hers came across the
+name Alix in the Hurd source code, and mentioned it to her. So
+she did have the chance to find a kernel named after her.</p>
+
+<h3>Linux and GNU/Linux</h3>
+<p>
+The GNU Hurd is not suitable for production use, and we don't know
+if it ever will be. The capability-based design has problems that
+result directly from the flexibility of the design, and it is not
+clear whether solutions exist.</p>
+
+<p>
+Fortunately, another
+kernel is available. In 1991, Linus Torvalds developed a
+Unix-compatible kernel and called it Linux. In 1992, he made Linux
+free software; combining Linux with the not-quite-complete GNU system
+resulted in a complete free operating system. (Combining them was a
+substantial job in itself, of course.) It is due to Linux that we can
+actually run a version of the GNU system today.</p>
+<p>
+We call this system version GNU/Linux, to express its composition as a
+combination of the GNU system with Linux as the kernel.</p>
+
+<h3>Challenges in our future</h3>
+<p>
+We have proved our ability to develop a broad spectrum of free
+software. This does not mean we are invincible and unstoppable.
+Several challenges make the future of free software uncertain; meeting
+them will require steadfast effort and endurance, sometimes lasting
+for years. It will require the kind of determination that people
+display when they value their freedom and will not let anyone take it
+away.</p>
+<p>
+The following four sections discuss these challenges.</p>
+
+<h3>Secret hardware</h3>
+<p>
+Hardware manufacturers increasingly tend to keep hardware
+specifications secret. This makes it difficult to write free drivers
+so that Linux and XFree86 can support new hardware. We have complete
+free systems today, but we will not have them tomorrow if we cannot
+support tomorrow's computers.</p>
+<p>
+There are two ways to cope with this problem. Programmers can do
+reverse engineering to figure out how to support the hardware. The
+rest of us can choose the hardware that is supported by free software;
+as our numbers increase, secrecy of specifications will become a
+self-defeating policy.</p>
+<p>
+Reverse engineering is a big job; will we have programmers with
+sufficient determination to undertake it? Yes—if we have built up a
+strong feeling that free software is a matter of principle, and
+nonfree drivers are intolerable. And will large numbers of us spend
+extra money, or even a little extra time, so we can use free drivers?
+Yes, if the determination to have freedom is widespread.</p>
+<p>
+(2008 note: this issue extends to the BIOS as well.
+There is a free BIOS, coreboot; the problem is getting specs
+for machines so that coreboot can support them.)</p>
+
+<h3>Nonfree libraries</h3>
+<p>
+A nonfree library that runs on free operating systems acts as a trap
+for free software developers. The library's attractive features are
+the bait; if you use the library, you fall into the trap, because your
+program cannot usefully be part of a free operating system. (Strictly
+speaking, we could include your program, but it
+won't <em>run</em> with the library missing.) Even worse, if
+a program that uses the proprietary library becomes popular, it can
+lure other unsuspecting programmers into the trap.</p>
+<p>
+The first instance of this problem was the Motif toolkit, back in the
+80s. Although there were as yet no free operating systems, it was
+clear what problem Motif would cause for them later on. The GNU
+Project responded in two ways: by asking individual free software
+projects to support the free X Toolkit widgets as well as Motif, and
+by asking for someone to write a free replacement for Motif. The job
+took many years; LessTif, developed by the Hungry Programmers, became
+powerful enough to support most Motif applications only in 1997.</p>
+<p>
+Between 1996 and 1998, another nonfree
+<acronym title="Graphical User Interface">GUI</acronym> toolkit
+library, called Qt, was used in a substantial collection of free
+software, the desktop
+<acronym title="K Desktop Environment">KDE</acronym>.</p>
+<p>
+Free GNU/Linux systems were unable to use KDE, because we could not
+use the library. However, some commercial distributors of GNU/Linux
+systems who were not strict about sticking with free software added
+KDE to their systems—producing a system with more capabilities,
+but less freedom. The KDE group was actively encouraging more
+programmers to use Qt, and millions of new “Linux users”
+had never been exposed to the idea that there was a problem in this.
+The situation appeared grim.</p>
+<p>
+The free software community responded to the problem in two ways:
+GNOME and Harmony.</p>
+<p>
+GNOME, the GNU Network Object Model Environment, is GNU's desktop
+project. Started in 1997 by Miguel de Icaza, and developed with the
+support of Red Hat Software, GNOME set out to provide similar desktop
+facilities, but using free software exclusively. It has technical
+advantages as well, such as supporting a variety of languages, not
+just C++. But its main purpose was freedom: not to require the use of
+any nonfree software.</p>
+<p>
+Harmony is a compatible replacement library, designed to make it
+possible to run KDE software without using Qt.</p>
+<p>
+In November 1998, the developers of Qt announced a change of license
+which, when carried out, should make Qt free software. There is no
+way to be sure, but I think that this was partly due to the
+community's firm response to the problem that Qt posed when it was
+nonfree. (The new license is inconvenient and inequitable, so it
+remains desirable to avoid using Qt.)</p>
+<p>
+[Subsequent note: in September 2000, Qt was rereleased under the GNU GPL,
+which essentially solved this problem.]</p>
+<p>
+How will we respond to the next tempting nonfree library? Will the
+whole community understand the need to stay out of the trap? Or will
+many of us give up freedom for convenience, and produce a major
+problem? Our future depends on our philosophy.</p>
+
+<h3>Software patents</h3>
+<p>
+The worst threat we face comes from software patents, which can put
+algorithms and features off limits to free software for up to twenty
+years. The LZW compression algorithm patents were applied for in
+1983, and we still cannot release free software to produce proper
+compressed <acronym title="Graphics Interchange Format">GIF</acronym>s.
+[As of 2009 they have expired.] In 1998, a free program to produce
+<acronym title="MPEG-1 Audio Layer 3">MP3</acronym> compressed audio
+was removed from distribution under threat of a patent suit.</p>
+<p>
+There are ways to cope with patents: we can search for evidence that a
+patent is invalid, and we can look for alternative ways to do a job.
+But each of these methods works only sometimes; when both fail, a
+patent may force all free software to lack some feature that users
+want. What will we do when this happens?</p>
+<p>
+Those of us who value free software for freedom's sake will stay with
+free software anyway. We will manage to get work done without the
+patented features. But those who value free software because they
+expect it to be technically superior are likely to call it a failure
+when a patent holds it back. Thus, while it is useful to talk about
+the practical effectiveness of the “bazaar” model of
+development, and the reliability and power of some free software,
+we must not stop there. We must talk about freedom and principle.</p>
+
+<h3>Free documentation</h3>
+<p>
+The biggest deficiency in our free operating systems is not in the
+software—it is the lack of good free manuals that we can include in
+our systems. Documentation is an essential part of any software
+package; when an important free software package does not come with a
+good free manual, that is a major gap. We have many such gaps today.</p>
+<p>
+Free documentation, like free software, is a matter of freedom, not
+price. The criterion for a free manual is pretty much the same as for
+free software: it is a matter of giving all users certain freedoms.
+Redistribution (including commercial sale) must be permitted, online
+and on paper, so that the manual can accompany every copy of the
+program.</p>
+<p>
+Permission for modification is crucial too. As a general rule, I
+don't believe that it is essential for people to have permission to
+modify all sorts of articles and books. For example, I don't think
+you or I are obliged to give permission to modify articles like this
+one, which describe our actions and our views.</p>
+<p>
+But there is a particular reason why the freedom to modify is crucial
+for documentation for free software. When people exercise their right
+to modify the software, and add or change its features, if they are
+conscientious they will change the manual, too—so they can
+provide accurate and usable documentation with the modified program.
+A nonfree manual, which does not allow programmers to be conscientious
+and finish the job, does not fill our community's needs.</p>
+<p>
+Some kinds of limits on how modifications are done pose no problem.
+For example, requirements to preserve the original author's copyright
+notice, the distribution terms, or the list of authors, are OK. It is
+also no problem to require modified versions to include notice that
+they were modified, even to have entire sections that may not be
+deleted or changed, as long as these sections deal with nontechnical
+topics. These kinds of restrictions are not a problem because they
+don't stop the conscientious programmer from adapting the manual to
+fit the modified program. In other words, they don't block the free
+software community from making full use of the manual.</p>
+<p>
+However, it must be possible to modify all the <em>technical</em> content of
+the manual, and then distribute the result in all the usual media,
+through all the usual channels; otherwise, the restrictions do
+obstruct the community, the manual is not free, and we need another
+manual.</p>
+<p>
+Will free software developers have the awareness and determination to
+produce a full spectrum of free manuals? Once again, our future
+depends on philosophy.</p>
+
+<h3>We must talk about freedom</h3>
+<p>
+Estimates today are that there are ten million users of GNU/Linux
+systems such as Debian GNU/Linux and Red Hat “Linux”.
+Free software has developed such practical advantages that users are
+flocking to it for purely practical reasons.</p>
+<p>
+The good consequences of this are evident: more interest in developing
+free software, more customers for free software businesses, and more
+ability to encourage companies to develop commercial free software
+instead of proprietary software products.</p>
+<p>
+But interest in the software is growing faster than awareness of the
+philosophy it is based on, and this leads to trouble. Our ability to
+meet the challenges and threats described above depends on the will to
+stand firm for freedom. To make sure our community has this will, we
+need to spread the idea to the new users as they come into the
+community.</p>
+<p>
+But we are failing to do so: the efforts to attract new users into our
+community are far outstripping the efforts to teach them the civics of
+our community. We need to do both, and we need to keep the two
+efforts in balance.</p>
+
+<h3>“Open Source”</h3>
+<p>
+Teaching new users about freedom became more difficult in 1998, when a
+part of the community decided to stop using the term “free
+software” and say “open source software”
+instead.</p>
+<p>
+Some who favored this term aimed to avoid the confusion of
+“free” with “gratis”—a valid goal. Others,
+however, aimed to set aside the spirit of principle that had motivated
+the free software movement and the GNU Project, and to appeal instead
+to executives and business users, many of whom hold an ideology that
+places profit above freedom, above community, above principle. Thus,
+the rhetoric of “open source” focuses on the potential to
+make high-quality, powerful software, but shuns the ideas of freedom,
+community, and principle.</p>
+<p>
+The “Linux” magazines are a clear example of this—they
+are filled with advertisements for proprietary software that works
+with GNU/Linux. When the next Motif or Qt appears, will these
+magazines warn programmers to stay away from it, or will they run ads
+for it?</p>
+<p>
+The support of business can contribute to the community in many ways;
+all else being equal, it is useful. But winning their support by
+speaking even less about freedom and principle can be disastrous; it
+makes the previous imbalance between outreach and civics education
+even worse.</p>
+<p>
+“Free software” and “open source” describe the
+same category of software, more or less, but say different things
+about the software, and about values. The GNU Project continues to
+use the term “free software”, to express the idea that
+freedom, not just technology, is important.</p>
+
+<h3>Try!</h3>
+<p>
+Yoda's aphorism (“There is no ‘try’”) sounds
+neat, but it doesn't work for me. I have done most of my work while
+anxious about whether I could do the job, and unsure that it would be
+enough to achieve the goal if I did. But I tried anyway, because
+there was no one but me between the enemy and my city. Surprising
+myself, I have sometimes succeeded.</p>
+<p>
+Sometimes I failed; some of my cities have fallen. Then I found
+another threatened city, and got ready for another battle. Over time,
+I've learned to look for threats and put myself between them and my
+city, calling on other hackers to come and join me.</p>
+<p>
+Nowadays, often I'm not the only one. It is a relief and a joy when I
+see a regiment of hackers digging in to hold the line, and I realize,
+this city may survive—for now. But the dangers are greater each
+year, and now Microsoft has explicitly targeted our community. We
+can't take the future of freedom for granted. Don't take it for
+granted! If you want to keep your freedom, you must be prepared to
+defend it.</p>
+
+
+<!-- If needed, change the copyright block at the bottom. In general, -->
+<!-- all pages on the GNU web server should have the section about -->
+<!-- verbatim copying. Please do NOT remove this without talking -->
+<!-- with the webmasters first. -->
+<!-- Please make sure the copyright date is consistent with the document -->
+<!-- and that it is like this "2001, 2002" not this "2001-2002." -->
+
+</div>
+
+<!--#include virtual="/server/footer.html" -->
+
+<div id="footer">
+
+<p>
+Please send FSF & GNU inquiries to
+<a href="mailto:address@hidden";><address@hidden></a>. There are
+also <a href="/contact/">other ways to contact</a> the FSF.
+<br />
+Please send broken links and other corrections or suggestions to
+<a href="mailto:address@hidden";><address@hidden></a>.
+</p>
+
+<p>
+Please see the
+<a href="/server/standards/README.translations.html">Translations
+README</a> for information on coordinating and submitting
+translations of this article.
+</p>
+
+<p>
+Copyright © 1998, 2001, 2002, 2005, 2006, 2007, 2008, 2010 Richard
Stallman
+<br />
+This page is licensed under a <a rel="license"
+href="http://creativecommons.org/licenses/by-nd/3.0/us/";>Creative
+Commons Attribution-NoDerivs 3.0 United States License</a>.
+</p>
+
+<p>
+Updated:
+<!-- timestamp start -->
+$Date: 2012/05/22 00:28:52 $
+<!-- timestamp end -->
+</p>
+</div>
+
+
+</div>
+</body>
+</html>
Index: philosophy/anonymous-response.de.html
===================================================================
RCS file: philosophy/anonymous-response.de.html
diff -N philosophy/anonymous-response.de.html
--- /dev/null 1 Jan 1970 00:00:00 -0000
+++ philosophy/anonymous-response.de.html 22 May 2012 00:30:30 -0000
1.1
@@ -0,0 +1,133 @@
+
+<!--#include virtual="/server/header.de.html" -->
+
+<!-- This file is automatically generated by GNUnited Nations! -->
+<title>Eine Antwort auf Word-Anhänge</title>
+<meta http-equiv="Keywords"
+ content=" " />
+ <meta http-equiv="Description" content=" " />
+
+<!--#include virtual="/server/banner.de.html" -->
+<!--#include virtual="/philosophy/po/anonymous-response.translist" -->
+<h2>Eine Antwort auf Word-Anhänge</h2>
+
+<p>
+Ich bedauere, aber ich war nicht in der Lage, das mir zugesandte Microsoft
+Word-Dokument zu lesen. Microsoft hat das .doc-Format stetig in den
+jeweiligen Freigaben von Microsoft Word (4.0, 95, 97, 2000, XP und heute)
+geändert. Darüber hinaus hat sich Microsoft auch vorsätzlich geweigert, die
+Spezifikation des .doc-Formats an die Gemeinschaft freizugeben und macht
+Microsoft Word zur einzigen Anwendung, die dieses Format zuverlässig öffnen
+kann. Es gibt ein Programm namens Microsoft Word Viewer, dieser kann aber
+nur auf Microsoft Windows-Betriebssystemen ausgeführt werden und erlaubt
+keine Bearbeitung des Dokuments.
+</p><p>
+Das Entwicklungsteam, das die von mir genutzte Software (OpenOffice.org)
+entwickelte, hat sich sehr bemüht herauszufinden, wie das .doc-Format
+erzeugt und interpretiert wird, um es mehr Menschen zugänglich zu
+machen. Sie sind der Meinung, dass jedermann die Möglichkeit haben sollte,
+Informationen elektronisch auszutauschen, und .doc ist eines der am
+häufigsten verwendeten Formate. Also versuchten sie OpenOffice.org, der
+wichtigste Konkurrent von Microsofts Office-Paket, so kompatibel wie möglich
+mit Microsofts eigenen Formaten zu machen. Aber Microsoft mochte das nicht,
+weil es bedeuten würde, dass Menschen, die kein Microsoft Windows und
+Microsoft Office gekauft haben, in der Lage wären, .doc-Dokumente lesen und
+schreiben zu können.
+</p><p>
+Leider scheint es, dass Microsoft manchmal erfolgreich ist. Meine
+Nicht-Microsoft-Anwendung konnte das .doc-Dokument nicht öffnen, das Sie mir
+zusandten. Infolgedessen können wir keine Information austauschen, bis eins
+der folgenden Ereignisse eintritt:
+</p><p>
+[0] Die Information, die von mir gelesen/verarbeitet werden soll, in ein
+offenes Format konvertiert ist, das Personen, die kein Microsoft Windows und
+Microsoft Office verwenden, verarbeiten können.
+</p><p>
+[1] Ich Microsoft Windows, Microsoft Word und als Schlussfolgerung alle
+anderen Microsoft-Anwendungen kaufe und installiere, die notwendig sind, um
+meine Arbeit zu erledigen.
+</p><p>
+Weil es ein kalter Tag in der Hölle sein wird, bevor Letzteres passiert,
+würde ich vorschlagen, dass wir eine andere Lösung finden, Information
+elektronisch auszutauschen.
+</p><p>
+A.
+</p><p>
+PS: Ich hoffe, dass Sie erkennen, dass ich nichts gegen Sie als Person
+habe. Ich kann einfach nur nicht das Dokument verwenden, das Sie mir
+zusandten, und versuchte zu erklären, warum die implizite Annahme, ich sei
+in der Lage es lesen zu können, falsch war.
+</p><p>
+PPS: Als ich das von Ihnen gesandte Dokument versuchte zu öffnen, stürzte
+mein Textverarbeitungsprogramm ab, da es das .doc-Format offensichtlich
+nicht richtig interpretieren konnte. Meine Textverarbeitung bearbeitete 4
+andere Dokumente zu der Zeit. Zwei waren Aufgaben, und alle Ãnderungen, die
+ich nicht gespeichert hatte, gingen verloren. Insgesamt waren etwa zwei
+Stunden meiner Arbeit verloren, weil die OpenOffice.org-Entwickler nicht die
+von Microsoft geschaffenen Barrieren überwinden und das Dokument richtig
+wiedergeben konnten. Ich glaube sie sind die Letzten, die für diesem Ausfall
+verantwortlich zu machen sind.
+</p><p>
+PPPS: Weiter ‑ warum .doc nicht das bevorzugte Format sein
+sollte, wenn es um den Austausch elektronischer Informationen
+geht ‑ lade ich Sie ein, <a
+href="/philosophy/no-word-attachments">http://www.gnu.org/philosophy/no-word-attachments.html</a>
+zu lesen. Es kann sehr langwierig sein, aber es zeigt mit Sicherheit die
+Kompromisse auf, die sowohl Sie, als Absender, als auch ich, als Empfänger,
+durch den Austausch von Microsoft Word-Dokumenten machen werden.
+</p>
+
+
+<div style="font-size: small;">
+
+<!--TRANSLATORS: Use space (SPC) as msgstr if you don't have notes.-->
+ </div>
+</div>
+
+<!--#include virtual="/server/footer.de.html" -->
+<div id="footer">
+
+<p>
+Bitte senden Sie Fragen zur FSF & GNU an <a
+href="mailto:address@hidden";><address@hidden></a>. Sie können auch die
<a
+href="/contact/">Free Software Foundation kontaktieren</a>.
+<br />
+Bitte senden Sie ungültige Verweise und andere Korrekturen oder Vorschläge
+an <a
+href="mailto:address@hidden";><address@hidden></a>.
+</p>
+
+<p>
+Bitte beachten Sie die <a
+href="/server/standards/README.translations">LIESMICH für Ãbersetzungen</a>,
+um weitere Informationen über die Koordinierung und Einsendung von
+Ãbersetzungen zu erhalten.
+</p>
+
+<p>Copyright © 2003 Anonym Mitwirkende(r)</p>
+
+<p>Dieses Werk bzw. Inhalt steht unter einer <a rel="license"
+href="http://creativecommons.org/licenses/by-nd/3.0/us/deed.de";>Creative
+Commons Namensnennung-Keine Bearbeitung 3.0 Vereinigte Staaten von Amerika
+Lizenz</a>.</p>
+
+
+<div class="translators-credits">
+
+<!--TRANSLATORS: Use space (SPC) as msgstr if you don't want credits.-->
+ </div>
+
+
+ <p>
+<!-- timestamp start -->
+Aktualisierung:
+
+$Date: 2012/05/22 00:30:30 $
+
+<!-- timestamp end -->
+</p>
+</div>
+
+</div>
+</body>
+</html>
Index: philosophy/po/anonymous-response.de-en.html
===================================================================
RCS file: philosophy/po/anonymous-response.de-en.html
diff -N philosophy/po/anonymous-response.de-en.html
--- /dev/null 1 Jan 1970 00:00:00 -0000
+++ philosophy/po/anonymous-response.de-en.html 22 May 2012 00:30:56 -0000
1.1
@@ -0,0 +1,109 @@
+<!--#include virtual="/server/header.html" -->
+<title>A Response Letter to the Word Attachments</title>
+<meta http-equiv="Keywords"
+ content="GNU, FSF, Free Software Foundation, Linux, general, public, license,
gpl, general public license, freedom, software, power, rights, word,
attachment, word attachment, microsoft" />
+ <meta http-equiv="Description" content="This essay explains why Microsoft
Word attachments to email are bad, and describes what you can do to help stop
this practice." />
+<!--#include virtual="/server/banner.html" -->
+<!--#include virtual="/philosophy/po/anonymous-response.translist" -->
+<h2>A Response Letter to the Word Attachments</h2>
+
+<p>
+I'm sorry, but I was unable to read the Microsoft Word document you sent
+me. Microsoft has been steadily changing the .doc format over the
+releases of Microsoft Word (4.0, 95, 97, 2000, and now XP). Microsoft
+has also intentionally refused to release the specification of the .doc
+format to the community, making Microsoft Word the only application
+that can reliably open this format. There is the Microsoft
+Word Viewer application, but it only runs on Microsoft Windows
+operating systems and does not allow one to edit the document.
+</p><p>
+The development team that designed the software I choose to use
+(OpenOffice.org), has tried hard to figure out how the .doc format is
+created and interpreted, in order to make it available to more people.
+They believe that all people should be able to exchange information
+electronically, and .doc is one of the most common formats. So, they
+tried to make OpenOffice.org, the main competitor to Microsoft's own
+Office suite, as compatible as possible with Microsoft's own formats.
+But Microsoft did not like this, because it would mean that people that
+have not bought Microsoft Windows and Microsoft Office would be able to
+read and write .doc documents.
+</p><p>
+Unfortunately, it seems that Microsoft is sometimes successful. My
+non-Microsoft application was unable to open the .doc document you sent
+me. As a result, we cannot exchange information, until one of the
+following happens:
+</p><p>
+[0] The information intended to be read/processed by me is converted to
+an open format that people who don't use Microsoft Windows and Microsoft
+Office are able to process.
+</p><p>
+[1] I purchase and install Microsoft Windows, Microsoft Word, and by
+deduction all other Microsoft applications necessary to do my work.
+</p><p>
+Because it will be a cold day in hell before I do the latter, I would
+suggest we find a different way of exchanging information
+electronically.
+</p><p>
+--A
+</p><p>
+PS: I hope you realize that I have nothing against you as a person. I
+just can't use the document you sent me, and I tried to explain why the
+implicit assumption that I would be able to read it, was mistaken.
+</p><p>
+PPS: When I tried to open the document you sent to me, my word processor
+crashed, obviously unable to properly interpret the .doc format. My
+word processor was handling 4 other documents at the time. Two of them
+were assignments, and all changes I had not saved were lost. On
+aggregate, about two hours of my work were lost because the
+OpenOffice.org developers were unable to overcome the barriers Microsoft
+put in place, and render the document properly. I believe they are the
+last to blame for this failure.
+</p><p>
+PPPS: For further reasons why .doc should not be the format of choice
+when exchanging information electronically, I invite you to read
+<a href="/philosophy/no-word-attachments.html">
+http://www.gnu.org/philosophy/no-word-attachments.html</a>. It may be
+long, but it certainly exposes the compromises both you, as the
+sender, and I, as the receiver, are making by exchanging Microsoft
+Word documents.
+</p>
+
+</div>
+
+<!--#include virtual="/server/footer.html" -->
+<div id="footer">
+
+<p>
+Please send FSF & GNU inquiries to
+<a href="mailto:address@hidden";><em>address@hidden</em></a>.
+There are also <a href="/contact/">other ways to contact</a>
+the FSF.
+<br />
+Please send broken links and other corrections or suggestions to
+<a href="mailto:address@hidden";><em>address@hidden</em></a>.
+</p>
+
+<p>
+Please see the
+<a href="/server/standards/README.translations.html">Translations
+README</a> for information on coordinating and submitting
+translations of this article.
+</p>
+
+<p>Copyright © 2003 Anonymous contributor</p>
+
+<p>This page is licensed under a <a rel="license"
+href="http://creativecommons.org/licenses/by-nd/3.0/us/";>Creative
+Commons Attribution-NoDerivs 3.0 United States License</a>.</p>
+
+<p>
+Last updated:
+<!-- timestamp start -->
+$Date: 2012/05/22 00:30:56 $
+<!-- timestamp end -->
+</p>
+</div>
+
+</div>
+</body>
+</html>
| [Prev in Thread] |
Current Thread |
[Next in Thread] |
- www education/edu-cases-india-irimpanam.de.html...,
GNUN <=