www events/rms-nyu-2001-transcript.html events/...

www-commits
[Date Prev][Date Next][Thread Prev][Thread Next][Date Index][Thread Index]
www events/rms-nyu-2001-transcript.html events/...

From:	Yavor Doganov
Subject:	www events/rms-nyu-2001-transcript.html events/...
Date:	Wed, 30 Jul 2008 20:58:21 +0000
CVSROOT:        /web/www
Module name:    www
Changes by:     Yavor Doganov <yavor>   08/07/30 20:58:21

Modified files:
        events         : rms-nyu-2001-transcript.html 
Added files:
        events         : rms-nyu-2001-transcript.cs.html 
Removed files:
        philosophy     : rmsnyutrans.cs.html 

Log message:
        Move the Czech translation to /events and rename it to match the
        English filename.

CVSWeb URLs:
http://web.cvs.savannah.gnu.org/viewcvs/www/events/rms-nyu-2001-transcript.html?cvsroot=www&r1=1.8&r2=1.9
http://web.cvs.savannah.gnu.org/viewcvs/www/events/rms-nyu-2001-transcript.cs.html?cvsroot=www&rev=1.1
http://web.cvs.savannah.gnu.org/viewcvs/www/philosophy/rmsnyutrans.cs.html?cvsroot=www&r1=1.4&r2=0

Patches:
Index: events/rms-nyu-2001-transcript.html
===================================================================
RCS file: /web/www/www/events/rms-nyu-2001-transcript.html,v
retrieving revision 1.8
retrieving revision 1.9
diff -u -b -r1.8 -r1.9
--- events/rms-nyu-2001-transcript.html 5 Jun 2008 12:21:39 -0000       1.8
+++ events/rms-nyu-2001-transcript.html 30 Jul 2008 20:58:06 -0000      1.9
@@ -1967,7 +1967,8 @@
 <!--     http://www.w3.org/WAI/ER/IG/ert/iso639.htm -->
 
 [
-  <a href="/events/rms-nyu-2001-transcript.html">English</a>
+  <a href="/events/rms-nyu-2001-transcript.cs.html">&#x010c;esky</a>
+| <a href="/events/rms-nyu-2001-transcript.html">English</a>
 | <a href="/events/rms-nyu-2001-transcript.fr.html">Fran&#x00e7;ais</a>        
<!-- French -->
 | <a href="/events/rms-nyu-2001-transcript.pl.html">Polski</a> <!-- Polish -->
 ]
@@ -2010,7 +2011,7 @@
 <p>
 Updated:
 <!-- timestamp start -->
-$Date: 2008/06/05 12:21:39 $
+$Date: 2008/07/30 20:58:06 $
 <!-- timestamp end -->
 </p>
 </div>

Index: events/rms-nyu-2001-transcript.cs.html
===================================================================
RCS file: events/rms-nyu-2001-transcript.cs.html
diff -N events/rms-nyu-2001-transcript.cs.html
--- /dev/null   1 Jan 1970 00:00:00 -0000
+++ events/rms-nyu-2001-transcript.cs.html      30 Jul 2008 20:58:05 -0000      
1.1
@@ -0,0 +1,2182 @@
+
+<!DOCTYPE html PUBLIC "-//IETF//DTD HTML 2.0//EN">
+<HTML>
+<HEAD>
+<meta http-equiv="Content-Type" content="text/html; charset=iso-8859-2">
+<TITLE>Svobodný software - Free Software Foundation (FSF)</TITLE>
+<LINK REV="made" HREF="mailto:address@hidden";>
+<META HTML-EQUIV="Keywords"
+ CONTENT="GNU, GNU Project, FSF, Free Software, Free Software Foundation,
+ History">
+</HEAD>
+<BODY BGCOLOR="#FFFFFF" TEXT="#000000" LINK="#1F00FF" ALINK="#FF0000" 
VLINK="#9900DD">
+<IMG SRC="/graphics/whats-gnu-sm.jpg"
+   ALT=" [obrazek Co je to gnu] "   WIDTH="125" HEIGHT="120">
+
+
+<pre>
+                       Pøepis pøedná¹ky
+                     Richarda M. Stallmana
+            ,,Svobodný software: Svoboda a spolupráce''
+                New York University v New Yorku
+                        29. kvìtna 2001
+</pre>
+
+<P>
+URETSKY: Jsem Mike Uretsky.  Vystudoval jsem Stern School of Business.
+Jsem jedním z øeditelù Centra pro pokroèilé technologie.
+Jménem nás v¹ech v Oddìlení pro výzkum poèítaèù bych vás zde chtìl pøivítat.
+Ne¾ pøedám mikrofon Edovi, který
+pøedstaví øeèníka, dovolil bych si nìkolik poznámek.
+
+<P>
+Úlohou univerzity je podporovat debaty  a poøádat zajímavé diskuze 
+A úlohou vìt¹í univerzity je poøádat
+zvlá¹tì zajímavé diskuze.  A tato zvlá¹tní pøedná¹ka dopadá na úrodnou
+pùdu. Debata o open source mi pøipadá
+zvlá¹tì zajímavá.  V jiném smyslu, [Smích]
+
+<P>
+STALLMAN: Já dìlám svobodný software. Open Source je odli¹ný smìr.
+[Smích] [Potlesk]
+
+<P>
+URETSKY: Kdy¾ jsem v tomto oboru zaèínal v ¹edesátých letech,
+software byl vpodstatì svobodný.
+A pro¹li jsme tím v cyklech. Zaèal svobodnì a potom ho výrobci software
+ve snaze roz¹íøit obchod zaèali postrkávat jinými smìry.
+Mnoho vývoje, který pøi¹el s nástupem PC, pro¹lo tím samým cyklem.
+
+<P>
+Existuje jeden velmi zajímavý francouzský filosof -- Pierre Levy -- který
+mluví o pohybu tímto smìrem a který mluví o pohybu smìrem ke kybersvìtu
+a to nejen v souvislosti s technologiemi, ale také se sociální 
+restrukturalizací, politickou restrukturalizací, skrze zmìny ve vztazích 
+mezi námi, které mohou zlep¹it blahobyt lidstva. A my doufáme,
+¾e tato debata se bude ubírat tímto smìrem. Tato debata se týká
+mnoha oborù na¹í univerzity, které normálnì vystupují samostatnì.
+Tì¹íme se na velmi zajímavou diskuzi. Ede?
+
+
+<P>
+SCHONBERG: Já jsem Ed Schonberg z Computer Science Department na
+Courant Institute. Dovolte mi pøivítat vás tu dnes. Lidé, kteøí
+pouze pøedstavují jiné, jsou vìt¹inou jen neu¾iteèným rysem
+veøejných konferencí, ale v tomto pøípadì jsou vlastnì docela u¾iteèní,
+jak nám dokázal Mike.
+
+<P>
+Dovolte mi tedy krátce pøedstavit nìkoho, kdo vlastnì vùbec ¾ádné pøedstavení
+nepotøebuje. Richard je perfektní pøíklad èlovìka, který pøi
+øe¹ení lokálních problémù zaèal pøemý¹let globálnì. Pøed mnoha
+lety zaèal pøemý¹let o problémech spojených s nedostupností zdrojového
+kódu k ovladaèùm tiskárny. Vytvoøil filosofii, která nás v¹echny donutila
+pøehodnotit na¹e my¹lenky o vývoji software, o tom, co to vlastnì je
+intelektuální vlastnictví a kdo to je softwarová komunita.
+Pøivítejme Richarda Stallmana.
+[Potlesk]
+
+
+<P>
+STALLMAN: Mù¾e mi nìkdo pùjèit hodinky? [Smích] Díky.
+Rád bych podìkoval Microsoftu za to, ¾e mi poskytl mo¾nost
+[Smích] stát na tomto podiu.
+V posledních týdnech jsem se cítil jako autor, jeho¾ kniha byla
+bez jeho zavinìní nìkde zakazována.
+Pomiòme, ¾e v¹echny èlánky vìc ¹patnì pojmenovávají, jeliko¾
+Microsoft popisuje GNU GPL jako Open Source licenci a
+tisk ho následuje. Vìt¹ina lidí si prostì neuvìdomuje,
+¾e na¹e práce s open source nijak nesouvisí; ve skuteènosti
+jsme udìlali vìt¹inu z toho, je¹tì ne¾ byl termín ,,open source´´ 
+vytvoøen.
+
+<P>
+Budu dnes mluvit o Free Software Movement, co to je, co to znamená,
+co jsme ji¾ udìlali a proto¾e je to èásteènì sponzorované
+School of Business, øeknu také pár vìcí navíc o tom, 
+jak se svobodný software spojuje
+s obchodem a nìkterými dal¹ími oblastmi sociálního ¾ivota.
+
+<P>
+Nìkteøí z vás mo¾ná je¹tì nepsali poèítaèové programy, ale mo¾ná
+vaøíte. A jestli vaøíte, tak pokud nejste opravdu
+velmi dobøí, asi pou¾íváte recepty.
+A pokud pou¾íváte recepty, pravdìpodobnì ji¾ máte zku¹enost s tím,
+¾e jste si poøídili kopii receptu od kamaráda. Také asi máte, pokud nejste
+úplný zaèáteèník, zku¹enost s obmìnou receptu. Jistì, recept vám radí urèité 
kroky,
+ale vy ve skuteènosti nemusíte dìlat pøesnì to. Mù¾ete vynechat nìkteré 
pøísady,
+nebo mù¾ete
+pøidat nìjaké houby, jestli je máte rádi, dát ménì soli, proto¾e
+vám doktor øekl, ¾e byste mìli sùl omezit -- cokoliv. Pokud máte zku¹enosti,
+mù¾ete udìlat dokonce je¹tì vìt¹í zmìny. A poté tøeba pøijdou pøátelé, kterým
+to bude chutnat a jeden z nich vám mù¾e øíci: ,,Hej, nemohl bys mi dát 
recept?´´
+Co tedy udìláte? Mù¾ete si zapsat tu modifikovanou verzi receptu a opsat ho
+kamarádovi. To jsou pøirozené vìci, které mù¾ete dìlat se v¹emi recepty.
+
+<P>
+Recept je hodnì podobný poèítaèovému programu a poèítaèový program je hodnì
+podobný receptu. Série krokù, které musíte jeden po druhém vykonat,
+abyste se dostali k po¾adovanému výsledku. Tak¾e je také tak pøirozené
+dìlat tyto vìci s poèítaèovými programy. Dát kopii kamarádovi, dìlat v nìm
+zmìny, proto¾e to, co dìlá, není pøesnì to, co bychom chtìli, aby dìlal.
+Program mo¾ná odvádìl perfektní práci pro nìkoho jiného, ale va¹e
+práce je odli¹ná.
+Po tom, co ho zmìníte, je mo¾né, ¾e takto bude u¾iteèný i pro nìkoho jiného.
+Mo¾ná dìlají práci, která je velmi podobná té va¹í. Tak¾e pøijdou
+a zeptají se: ,,Hej, dal bys mi kopii?´´ Samozøejmì, pokud jste ohleduplný
+èlovìk, dáte jim ji -- budete slu¹ný.
+
+<P>
+A teï si pøedstavte, jaké by to bylo, pokud by byly recepty umístìny
+v èerných skøíòkách. Nemohl byste se podívat jaké pøísady pou¾ívají,
+ani je mìnit. A pøedstavte si, ¾e pokud byste udìlal kamarádovi kopii,
+nazývali by vás pirátem a sna¾ili se vás na roky uvìznit. To by vyvolalo
+v lidech zvyklých sdílet recepty stra¹né rozhoøèení. Ale takto
+pøesnì vypadá svìt propietárního software. Svìt, ve kterém
+je slu¹nost k ostatním lidem zakázána a je vám v ní bránìno.
+
+<P>
+Kdy jsem to zpozoroval? V¹iml jsem si toho díky tomu, ¾e jsem v sedmdesátých
+letech mìl to ¹tìstí být souèástí komunity programátorù, kteøí sdíleli 
software.
+Minulost téhle komunity sahá vpodstatì a¾ k úplným zaèátkùm poèítaèù.
+V 70. letech to bylo tro¹ku zvlá¹tní být komunita, kde lidé sdíleli software.
+Ve skuteènosti to byl extrémní pøípad, proto¾e v laboratoøi, kde jsem pracoval,
+byl celý ná¹ operaèní systém napsaný lidmi z na¹í komunity a my
+bychom jej sdíleli s kýmkoliv. Ka¾dý byl vítán. A» ji¾ se chtìl pouze
+podívat, odnést si kopii, nebo udìlat cokoliv jiného, co se mu zachtìlo.
+Na programech nebyla ¾ádná upozornìní o copyrightu. Ná¹ zpùsob ¾ivota byla
+spolupráce. Byli jsme si jisti v takovém zpùsobu ¾ivota. Nebojovali jsme za 
nìj.
+Nemuseli jsme za nìj bojovat. Prostì jsme tak ¾ili. A pokud vím,
+prostì bychom tak ¾ili i dále. Tak¾e svobodný software tu ji¾ byl, ale nebyl
+tu ¾ádný Free Software Movement.
+
+<P>
+Pak se pøes nás ale pøehnala série kalamit
+a na¹e komunita byla v troskách, nakonec byla úplnì znièena. Museli jsme
+pøestat pou¾ívat PDP-10, ná¹ poèítaè. A jak víte,
+ná¹ systém -- Nekompatibilní systém pro sdílení èasu 
+[The Incompatibile Time Sharing Machine -- to byl název systému -- pozn.
+pøekl.] -- byl psán
+v ¹edesátých letech, tak¾e byl celý v assembleru. Tak se to prostì
+v ¹edesátýchy letech dìlalo. Assembler je samozøejmì v¾dy pouze pro jednu
+architekturu. Kdy¾ ta zastará, v¹echna va¹e práce se zmìní v odpad.
+A pøesnì to se nám stalo. Dvacet let, nebo tak nìjak, na¹í práce bylo vyhozeno
+do ko¹e.
+
+<P>
+Je¹tì ne¾ se to stalo, mìl jsem zku¹enost, která mì pøipravila,
+pomohla mi rozhodnout se co dìlat... pomohla mi pøipravit se na to, 
+abych vìdìl co dìlat, a¾ se toto stane. Jednou dal Xerox laboratoøi
+umìlé inteligence,
+kde jsem pracoval, laserovou tiskárnu. Byl to opravdu skvìlý dárek,
+bylo to poprvé co získal laserovou tiskárnu nìkdo mimo Xerox.
+Byla velmi rychlá, vytiskla stránku za sekundu. To bylo perfektní v mnoha
+ohledech, ale bylo to nespolehlivé. Ve skuteènosti to byla
+vysokorychlostní kopírka pøemìnìná v tiskárnu. Znáte
+to, kopírky maèkají papír a zablokují se, ale v¾dy je tam nìkdo, kdo to spraví.
+Tiskárna se zasekla, ale nikdo to nevidìl, tak¾e zùstala mimo provoz dlouho.
+
+<P>
+Dobøe, napadlo nás, jak ten problém vyøe¹it. Chtìli jsme pozmìnit program tak,
+aby to v¾dy, kdy¾ se tiskárna zasekne, poèítaè, co ji obsluhuje oznámil
+na¹emu hlavnímu poèítaèi a ten informoval u¾ivatele, kteøí èekají na
+výstupy.  ©li by to spravit. Jenom aby vìdìli.
+Kdy¾ èekáte na výtisk a víte, ¾e tiskárna je zablokovaná, nebudete
+sedìt a èekat na Vánoce, pùjdete to spravit.
+
+<P>
+Ale to jsme tvrdì narazili, proto¾e software, který ovládal tiskárnu
+nebyl svobodný software -- dostali jsme ho s tiskárnou a byla to pouze
+binárka. Nemohli jsme mít zdrojový kód -- Xerox nám ho nedal, tak¾e napøíè 
tomu,
+¾e jsme mìli velké zku¹enosti -- po tom v¹em, napsali jsme vlastní operaèní
+systém... -- jsme nebyli schopni pøidat tohle roz¹íøení do software na¹í 
+tiskárny.
+
+<P>
+A tak jsme museli jen trpìt a èekat. Trvalo i hodinu èi dvì dostat
+své výtisky, proto¾e stroj byl vìt¹inu èasu zablokovaný.
+A tak jste si øíkali. ,,Vím, ¾e se to zasekne, poèkám hodinu a pak
+si pùjdu pro výstup´´ a pak jste pøi¹li a zjistili, ¾e to bylo zaseklé
+celou dobu a nikdo jiný to mezitím nespravil. Tak¾e jste to spravili
+a èekali dal¹í pùlhodinu. A pak jste pøi¹li a vidìli, ¾e se to zas zaseklo
+døíve, ne¾ se to dostalo k va¹í úloze. Tisklo to tøi minuty a tøicet neèinnì
+stálo zablokované. ©ílená otrava.
+Ale je¹tì hor¹í bylo vìdìt, ¾e jsme to mohli opravit,
+ale nìkdo jiný, kvùli své vlastní sobeckosti, nás blokoval, zabraòoval
+nám vylep¹it ten software. Samozøejmì, ¾e jsme cítili vztek.
+
+<P>
+Jednou jsem se doslechl, ¾e nìkdo na univerzitì Carnagie Mellon mìl kopii
+toho software. ©el jsem tedy do jeho kanceláøe a øekl: ,,Ahoj, já jsem z MIT,
+mohl bys mi dát kopii zdrojových kódù té tiskárny?´´ A on øekl: ,,Ne,
+slíbil jsem, ¾e ti nedám kopii.´´ Pokou¹ely se o mne mrákoty.
+Byl jsem tak... byl jsem na¹tvaný, a nenapadalo mì jak to ospravedlnit.
+V¹e, na co jsem mohl pomyslet, bylo otoèit se na podpatku a odejít z jeho
+místnosti. Mo¾ná jsem práskl dvìømi. [Smích] A pozdìji jsem na to musel
+myslet, proto¾e jsem si uvìdomil, ¾e to, co jsem pozoroval, nebyl pouze 
ojedinìlý
+pøípad, ale dùle¾itý sociální fenomén, který ovlivnil mnoho lidí.
+
+<P>
+Bylo to... pro mne... já mìl ¹tìstí. Jen jsem to ochutnal, ale
+nìkteøí lidé v tom museli ¾ít celou dobu. Podívejte, on slíbil
+odmítnout s námi spolupracovat -- se svými kolegy na MIT.
+Zradil nás. Ale neudìlal to jen nám. Je mo¾né, ¾e to udìlal i vám. [Smích]
+A myslím, ¾e to nejspí¹ udìlal i vám. Udìlal to vìt¹inì lidí, kteøí
+jsou teï v této místnosti, s výjimkou tìch pár, kteøí je¹tì nebyli v roce 1980
+na svìtì, proto¾e on odmítl spolupracovat s celou planetou Zemí.
+Podepsal non-disclosure agreement. [do èe¹tiny volnì pøelo¾eno jako
+dohoda o neodhalení, ale i v Èechách se bì¾nì pou¾ívá tento anglický
+termín a jeliko¾ jsem na ¾ádný moc chytrý pøeklad nepøi¹el, budu
+non-disclosure agreement pou¾ívat také -- pozn. pøekl.]
+
+<P>
+To bylo moje první pøímé setkání s non-disclosure agreement
+a to mì nauèilo nìèemu dùle¾itému. Dùle¾itému proto,
+¾e vìt¹ina programátorù se tomu nenauèila. Vidíte, ¾e toto
+bylo moje první setkání s non-disclosure agreement a byl jsem obì»,
+já a celá moje laboratoø jsme byli obì»mi. A tak jsem vidìl,
+¾e non-disclosure agreements má obìti. Non-disclosure agreements
+nejsou nevinné. Nejsou
+ne¹kodné. Vìt¹ina programátorù se poprvé setká s non-disclosure agreement,
+kdy¾ je nìkdo pozve k podepsání. A v¾dy je tu nìjaké lákání
+-- nìjaký bonbon, který dostanou, pokud podepí¹í. Dìlají si omluvy. 
+Øíkají: ,,Stejnì bych nikdy kopii nedostal, tak proè bych se nemohl
+k tomuhle spinkutí proti nìmu pøipojit?''
+
+<P>
+Øíkají, ¾e takhle se to dìlá v¾dy. ,,Kdo jsem, abych se proti tomu stavìl?''
+Øíkají ,,Kdy¾ to nepodepí¹u, tak nìkdo jiný to podepí¹e za mì.´´
+Mají rùzné omluvy, aby si vyléèili svìdomí.
+
+<P>
+Ale kdy¾ mì nìkdo pozval, abych podepsal non-disclosure agreement,
+moje svìdomí ji¾ bylo ve støehu. Pamatoval jsem si, jak jsem byl na¹tvaný,
+kdy¾ nìkdo slíbil nepomoci mnì a mé laboratoøi vyøe¹it ná¹ problém.
+A nemohl jsem to jen tak pøejít a udìlat tu samou vìc nìkomu jinému,
+kdo mi nikdy nijak neublí¾il. Víte, kdyby mnì nìkdo po¾ádal o slib,
+¾e nebudu sdílet u¾iteèné informace s nenávidìným nepøítelem,
+vyhovìl bych mu. Kdy¾ nìkdo udìlal nìco ¹patného, zaslou¾í si to.
+Ale cizinci -- nic zlého mi neudìlali. Proè bych s nimi mìl zacházet
+tak ¹patnì? Zaslou¾í si to? Nemù¾ete s ka¾dým, s kýmkoliv, jednat ¹patnì.
+Stanete se tak ¹kùdce spoleènosti. Odvìtil jsem: ,,Díky moc, ¾e mi nabízíte
+tenhle pìkný softwarový balík, ale nemohu s èistým svìdomím pøistoupit na 
podmínky,
+které po¾adujete, tak¾e se rad¹i obejdu bez nìj. Díky moc.´´ Nikdy jsem úmyslnì
+nepodepsal non-disclosure agreement na obecnì u¾iteènou technickou informaci,
+jako napøíklad software.
+
+<P>
+Existují i jiné typy informací, které mohou vzná¹et podobné etické otázky.
+Napøíklad osobní informace. Kdybyste se mnou chtìli mluvit o tom,
+co se dìje mezi vámi a va¹í holkou, a poprosili byste mne, abych
+o tom nikomu neøíkal, abych si to nechal... souhlasil bych s tím, ¾e
+si to nechám pro sebe, proto¾e to není obecnì u¾iteèná technická informace.
+
+<P>
+Pøinejmen¹ím to pravdìpodobnì není obecnì u¾iteèné. [Smích] Je tu malá ¹ance
+-- a to je samozøejmì také mo¾nost -- ¾e jste odhalili nìjakou
+ú¾asnou novou sexuální techniku [Smích] a já bych potom cítil jako
+svoji morální povinnost pøedat tu informaci zbytku lidstva,
+aby z toho mohl také tì¾it. Musím tedy do toho slibu zahrnout výjimku --
+v¹ak víte. Pokud to jsou jen detaily o tom, kdo to chce, kdo je na koho 
na¹tvaný
+a takové vìci -- cajdák -- tak si to nechám pro sebe, ale nìco, z èeho by mohla
+spoleènost obrovsky tì¾it, prostì musím zveøejnit. Úèel vìdy a technologie
+je objevovat u¾iteèné informace pro lidstvo, které by pomohly lidem
+¾ít lépe své ¾ivoty. Kdy¾ slíbíme neposkytnout takovou informaci --
+kdy¾ si ji ponecháme v tajnosti -- tak zrazujeme misi svého odvìtví.
+A já jsem se rozhodl, ¾e bych to nemìl dìlat.
+
+<P>
+Ale mezitím moje komunita zkrachovala a to byl krach, který mì zanechal
+v tì¾ké situaci. Jak jsem ji¾ øekl, ná¹ systém byl zastaralý, proto¾e
+PDP-10 bylo zastaralé, a proto ji¾ nebylo mo¾né, abych pokraèoval jako
+vývojáø operaèního systému stejným zpùsobem jako pøedtím.
+To záviselo na tom, ¾e jsem byl souèástí komunity, která pou¾ívala
+software a vylep¹ovala ho. To ji¾ od té doby nebylo mo¾né a to
+mi pøipravilo morální dilema. Co budu dìlat? Nejjednodu¹¹í mo¾nost
+znamenala jít proti rozhodnutím, která jsem uèinil. [zde myslí RMS
+rozhodnutí nepodepsat nikdy non-disclosure agreement -- pozn. pøekl]
+Nejjednodu¹¹í mo¾nost znamenala pøizpùsobit se zmìnì svìta. Akceptovat,
+¾e vìci se zmìnily a ¾e budu muset obìtovat moje principy a zaèít podpisem
+non-disclosure agreement na operaèní systém. A nejspí¹ také psát proprietární
+software. Ale uvìdomil jsem si, ¾e touhle cestou bych mohl mít nadále zábavu
+z kódování a mohl jsem mít peníze -- hlavnì kdybych to dìlal nìkde jinde, ne¾
+na MIT -- ale nakonec bych se jednou musel ohlédnout za svojí kariérou
+a øíct si: ,,Strávil jsem ¾ivot budováním zdí k oddìlení lidí,´´ a mohl
+bych být znechucen svým ¾ivotem.
+
+<P>
+Tak jsem se poohlí¾el po jiné alternativì. Byla tu jedna zøejmá.
+Mohl jsem opustit softwarové odvìtví a dìlat nìco jiného. Nemìl
+jsem ¾ádné pozoruhodné schopnosti, ale jsem si jistý,
+¾e jsem se mohl stát èí¹níkem. [Smích] Ne v nìjaké fantastické
+restauraci, nezamìstnali by mì, ale prostì jsem mohl být èí¹ník. 
+Nìkde. Mnoho programátorù øíká, ,,lidé, kteøí najímají programátory, 
+po¾adují to a to a to ,,a kdy¾ to nebudu akceptovat, budu hladovìt.´´ 
+Hladovìt, to je pøesnì to slovo,
+které pou¾ívají. Ok, jako èí¹ník hladovìt nebudete.
+[Smích]
+
+<P>
+Opravdu tu není ¾ádné nebezpeèí. To je dùle¾ité,
+obèas mù¾ete ospravedlnit to, ¾e provedete ostatním lidem
+nìco, co je zraní, tím, ¾e øeknete: ,,kdy¾ to neudìlám,
+stane se mi je¹tì nìco hor¹ího.´´ Samozøejmì, kdybyste opravdu
+mìli hladovìt, ospravedlòovalo by vás to psát proprietární software.
+[Smích]
+Kdy¾ na vás nìkdo míøí pistolí, tak bych øekl, ¾e je to omluvitelné.
+[Smích]
+Ale já jsem na¹el cestu jak pøe¾ít bez toho, abych dìlal nìco neetického,
+tak¾e jsem tuto omluvu nemohl pou¾ít. Uvìdomil jsem si, ¾e být èí¹ník by
+pro mne nebyla ¾ádná zábava a zbyteènì bych tak plýtval mými
+zku¹enostmi systémového vývojáøe. To, co budu dìlat, by nemìlo být zneu¾ívání
+mých zku¹eností. Vyvíjet proprietární software by bylo zneu¾íváním
+mých zku¹eností. Povzbuzovat ostatní lidi k tomu, aby ¾ili
+ve svìtì proprietárního software, by bylo zneu¾ívání mých zku¹eností.
+To u¾ by bylo lep¹í s nimi plýtvat, ne¾ je zneu¾ívat, ale
+to stále není pøíli¹ dobré.
+
+<P>
+Z tìchto dùvodù jsem se tedy zaèal rozhlí¾et po nìjaké alternativì.
+Co by mohl udìlat vývojáø operaèních systémù k tomu, aby zlep¹il situaci,
+aby udìlal svìt lep¹ím místem? Uvìdomil jsem si,
+¾e operaèní systém bylo pøesnì to, co bylo tøeba. Ten problém,
+to dilema, existovalo pro mì i pro v¹echny ostatní, proto¾e
+v¹echny dostupné operaèní systémy pro moderní poèítaèe byly
+proprietární. Ten ná¹ svobodný operaèní systém byl pro staré,
+vyslou¾ilé poèítaèe, ¾e? Kdy¾ jste si chtìli poøídit nový
+poèítaè a pou¾ívat ho, byli jste nuceni pou¾ít proprietární systém.
+Kdyby nìjaký vývojáø napsal jiný systém a potom øekl, ¾e ho mù¾e
+ka¾dý sdílet a on bude rád, pokud to budou lidé dìlat, tak by to ka¾dého
+vyvedlo z tì¾kého rozhodování, byla by tu alternativa.
+Uvìdomil jsem si, ¾e bych s tím mohl nìco dìlat. Zrovna já
+jsem mìl ty pravé zku¹enosti, abych to byl schopen udìlat.
+To bylo prostì to neju¾iteènìj¹í co jsem si dokázal pøedstavit,
+jak bych mohl se svým ¾ivotem nalo¾it.
+
+<P>
+Tohle byl zrovna problém, který se v tu chvíli nikdo jiný nesna¾il
+vyøe¹it. Prostì jsme tu jen sedìli a ono se to mezitím je¹tì víc zhor¹ovalo
+a nebyl tu kolem nikdo jiný, kdo by to vyøe¹il, jen já. Cítil jsem,
+¾e jsem ten pravý, ¾e na tom musím pracovat. Kdy¾ ne já, tak kdo?
+Tak¾e jsem se rozhodl, ¾e vyvinu svobodný operaèní systém -- nebo
+umøu pøi tom, jak se stále budu sna¾it vyvinout svobodný operaèní systém.
+Myslel jsem umøít stáøím, samozøejmì. [Smích]
+
+<P>
+Stál jsem tedy pøed rozhodnutím, jaký operaèní systém by to mìl být. Musel
+jsem si upøesnit nìjaké technické otázky týkající se designu systému.
+Nìkolik dùvodù mne pøesvìdèilo udìlat ho kompatibilní s Unixem.
+Zaprvé, bylo to zrovna po tom, co jsem vidìl, jak operaèní systém,
+který jsem opravdu miloval, zastaral, proto¾e byl napsaný pro jeden
+konkrétní typ poèítaèe a ten se pøestal pou¾ívat. Nechtìl jsem,
+aby se to opakovalo. Potøeboval jsem nìjaký portovatelný systém.
+Unix byl portovatelný systém. Kdybych tedy následoval design
+Unixu, mìl jsem docela dobrou ¹anci vytvoøit systém, který
+by byl portovatelný a práceschopný. Ale byl tu je¹tì
+jeden podstatný dùvod, proè být pøesnì kompatibilní s Unixem.
+
+<P>
+Tím dùvodem je, ¾e u¾ivatelé nesná¹ejí nekompatibilní zmìny.
+Kdybych navrhl systém podle sebe -- co¾ bych byl dìlal stra¹nì rád,
+tím jsem si jist -- vyrobil bych nìco nekompatibilního.
+Jistì chápete, detaily by byly odli¹né. Kdybych to tak udìlal,
+lidé by mi øekli: ,,Ok, je to velmi dobré, ale není to kompatibilní.
+Dalo by moc práce na nìj pøejít. Nemù¾eme si dovolit tolik starostí jen proto,
+abysme pøe¹li na tvùj systém místo Unixu.´´ [V té dobì -- v druhé
+polovinì osmdesátých let -- je¹tì nemohl Richard vìdìt, ¾e pøesnì toto
+se mu pozdìji stane. Jen mezitím byl Unix vymìnìn za MS Windows. Ve
+skuteènosti to ale tehdy na konci osmdesátých let splnilo svùj úèel
+a na serverech i v high-end sféøe ho plní poøád. Zpìtnì øeèeno,
+bylo to dobré rozhodnutí, ale s nástupem nekompatibilních MS Windows tehdy
+Richard nepoèítal a tak se dnes èásteènì dostal do situace, kterou popisuje. --
+pozn. pøekl.]
+
+<P>
+Kdy¾ jsem chtìl vybudovat komunitu, ve které by byli vùbec nìjací lidé
+-- lidé pou¾ívající svobodný systém, sklízející ovoce svobody a
+spolupráce -- musel jsem vytvoøit systém, který by lidé pou¾ívali,
+na který by mohli jednodu¹e pøejít, který by nemìl ¾ádnou pøeká¾ku,
+která by to zastavila hned na zaèátku. Rozhodnutí udìlat systém
+kompatibilní s Unixem za mì vlastnì vyøe¹ilo v¹echny technické otázky
+ohlednì designu, proto¾e Unix se skládá z malých èástí, které spolu
+komunikují pøes rozhraní, která jsou víceménì dokumentovaná.
+Z toho plyne, ¾e kdy¾ chcete být kompatibilní s Unixem,
+musíte nahradit ka¾dý kousek jeden po druhém nìjakým kompatibilním
+kouskem software. Ty zbývající otázky designu se vztahují ka¾dá pouze
+na vnitøek tìch malých souèástí a rozhodnutí mù¾e udìlat ten,
+kdo bude zrovna ten kousek programovat a to vpodstatì kdykoliv.
+Nemusel jsem to v¹e rozhodnout hned na zaèátku.
+
+<P>
+V¹e, co jsme potøebovali k tomu, abychom mohli zaèít pracovat,
+bylo najít nìjaké jméno toho systému. Podívejte, my hackeøi v¾dy
+hledáme pro program nìjaký ¾ertovný, nezbedný název, proto¾e
+pøedstavovat si, jak to lidi pobaví, a¾ se o názvu dozvìdí,
+je skoro polovina zábavy, kterou máte s psaním programu.
+[Smích] Mìli jsme také zvyk psát rekurzivní zkratky, kdykoliv jsme chtìli
+vyjádøit, ¾e program, který pí¹eme, je podobný nìjakému jinému programu.
+Mù¾ete dát programu rekurzivní jméno, které øíká: ,,tenhle není tamten.´´
+
+<P>
+Napøíklad tu bylo v ¹edesátých a sedmdesátých letech mnoho textových editorù
+Tico a v¹eobecnì se jmenovali nìjak jinak ne¾ Tico. Potom jeden
+vynalézavý hacker pojmenoval ten svùj Tint, co¾ znamenalo
+Tint Is Not Tico (Tint není Tico). To byla první rekurzivní zkratka.
+V roce 1975 jsem vyvinul první textový editor Emacs. Mìli jsme taky spoustu
+jiných imitací Emacsu a vìt¹ina se jmenovala nìjak jinak, ale jeden z nich se
+jmenoval Fine, co¾ znamenalo Fine Is Not Emacs (Fine není Emacs) a taky
+tu byl Sine -- Sine Is Not Emacs (Sine není Emacs). Mìli jsme i
+IINA -- Ina Is Not Emacs (Ina není Emacs) a také
+MINCE -- Mince Is Not Complete Emacs (Mince není úplný Emacs).
+[Smích]  To byla okle¹tìná imitace.
+A pak nìkdo IINA skoro celý pøepsal a svoji novou verzi pojmenoval
+ZWII, co¾ mìlo být ZWII Was IINA Initially (ZWII bylo pùvodnì IINA).
+[Smích]
+
+<P>
+Hledal jsem tedy rekurzivní akronym pro Something Is Not Unix
+(Nìco není Unix) a vyzkou¹el jsem v¹ech 26 písmenek, ale zjistil
+jsem, ¾e ¾ádná z tìch zkratek nedávala slovo.
+[Smích]
+Tak jsem to zkusil jinak. Zkrátil jsem to, tím bych získal tøípísmennou
+zkratku Something's not Unix [neangliètináøùm se omlouvám, ale toto
+asi nepochopíte -- pozn. pøekl.]  Zkou¹el jsem tedy zase písmenka
+a¾ jsem do¹el ke slovu ,,GNU´´ -- GNU je nejlegraènìj¹í slovo v
+angliètinì. [Smích] To bylo ono. Je to legraèní proto, ¾e se to slovo
+vyslovuje jako slovo ,,new´´. Lidé ho proto pou¾ívají v rùzných slovních
+hrách. Je to jméno jednoho zvíøete ¾ijícího v Africe. 
+[Jedná se o pakonì -- pozn. pøekl.]
+Africká výslovnost v sobì mìla jakési mlasknutí.
+[Smích] Mo¾ná je¹tì má. Kdy¾ pøi¹li kolonisti z Evropy,
+nezatì¾ovali se uèením toho mlasknutí. Prostì ho tedy vypustili
+a napsali tam místo nìj G, co¾ mìlo znamenat ,,mìl by tu být je¹tì nìjaký
+zvuk, který my nevyslovujeme.´´
+[Smích]
+Dnes v noci letím do ji¾ní Afriky, prosil jsem je u¾. Doufám, ¾e
+najdou nìkoho, kdo mne bude moci nauèit vyslovovat to mlasknutí.
+[Smích]
+Abych vìdìl, jak bych mìl správnì vyslovovat GNU, kdy¾ budu mluvit o tom
+zvíøeti.
+
+<P>
+Pokud ov¹em nemáte na mysli zvíøe, ale ná¹ systém, správná výslovnost je
+,,guh-NEW´´ -- vyslovte to tì¾ké G. Kdybyste místo toho mluvili
+o ,,new´´ operaèním systému, velmi byste lidi popletli, proto¾e
+u¾ na nìm pracujeme 17 let, tak¾e u¾ nikdy nový nebude.
+[Smích] Ale poøád je to GNU -- i pøes to, kolik lidí to
+nesprávnì nazývá Linux. [Smích]
+
+<P>
+V lednu 1984 jsem tedy opustil MIT a zaèal psát ty jednotlivé èásti GNU.
+Nicménì byli hodní, ¾e mi dovolili i nadále vyu¾ívat jejich vybavení.
+Tehdy jsem si myslel, ¾e napí¹eme v¹echny tyhle souèásti a udìláme
+kompletní GNU systém a pak øekneme lidem: ,,pojïte a vemte si to´´
+a ildi to zaènou pou¾ívat. Ale to se nestalo. TY první èásti, které jsem
+psal, byly jen pøibli¾nì stejné náhrady s ménì chybami, ale nebylo to nic
+ohromujícího. Vpodstatì nikdo nechtìl je získávat a instalovat. Zvrat
+pøi¹el v záøí 1984, kdy¾ jsem zaèal psát GNU Emacs -- moji druhou
+implementaci Emacsu. Zaèátkem roku 1985 ji¾ fungovala, mohl jsem
+ho pou¾ívat pro editování, co¾ byla velká úleva, proto¾e jsem se nechtìl
+uèit pou¾ívat VI, Unixový editor. [Smích] Proto jsem a¾ do té doby
+dìlal editování na jiném stroji a soubory jsem si posílal pøes sí», abych 
+je mohl testovat [my¹leno na Unixu -- pozn. pøekl.]. Kdy¾ u¾ ale Emacs fungoval
+natolik, ¾e jsem ho mohl pou¾ívat já, byl ji¾ také dost dobrý pro
+ostatní -- ostatní ho chtìli pou¾ívat také.
+
+<P>
+Musel jsem propracovat detaily distribuce. Samozøejmì, umístil jsem
+kopii na anonymní FTP server [Anonymní FTP server znamená, ¾e k nìmu mù¾e 
pøistupovat
+ka¾dý. Mù¾ete z nìj stahovat data, ani¾ byste potøebovali znát heslo. -- pozn. 
pøekl.]
+a to bylo skvìlé pro lidi na síti, mohli si prostì stáhnout soubor .tar
+a nainstalovat, ale hodnì programátorù tehdy v roce 1985 je¹tì pøístup k
+síti nemìlo. Posílali mi maily: ,,Jak mù¾u získat kopii?´´ Musel
+jsem se rozhodnout, co jim budu odpovídat. Ok, mohl jsem øíci,
+¾e chci trávit svùj èas dìláním GNU software, ne dìláním
+pásek, tak a» poprosí pøítele, který je na síti, aby jim to stáhl
+na pásku. Jsem si jist, ¾e lidé by na¹li takové pøátele. Døíve, èi pozdìji.
+Získali by ty kopie, ale já v té dobì nemìl ¾ádné zamìstnání. Ve skuteènosti
+jsem nikdy nemìl ¾ádné zamìstnání od té doby, co jsem v lednu 1984 opustil
+MIT. Hledal jsem tedy nìjakou cestu, jak bych si mohl vydìlat nìjaké peníze
+prací na svobodném software, a proto jsem odstartoval obchod se svobodným 
+software.
+Oznámil jsem: ,,Po¹li mi 150 dolarù a já ti po¹lu pásku s Emacsem.´´ A tak
+mi zaèaly chodit první objednávky a v polovinì roku u¾ jich bylo docela dost.
+
+<P>
+Dostával jsem mezi osmi a deseti objednávkami za mìsíc. Kdyby
+to bylo nutné, mohl jsem vy¾ít jen s tímto pøíjmem, proto¾e já jsem
+v¾dy ¾il levnì; vpodstatì ¾iju jako student. Mám to rád, proto¾e to
+znamená, ¾e vám peníze nerozkazují, co máte dìlat. Mohu dìlat to,
+o èem si myslím, ¾e je pro mì dùle¾ité. To je pro mì velké uvolnìní
+a mohu dìlat to, co opravdu dìlat chci. Sna¾te se zabránit tomu,
+abyste se nechali vcucnout do toho drahého kolobìhu ¾ivota
+typických Amerièanù. Kdy¾ to udìláte, tak vám lidé, kteøí mají peníze, budou
+diktovat, co máte dìlat. Nebudete schopni dìlat to, co je pro vás opravdu
+dùle¾ité.
+
+<P>
+Bylo to dobré, ale lidé se mì ptali: ,,Co jsi tím myslel, ¾e to je Free
+Software, kdy¾ to stojí 150 dolarù?´´ [Smích]
+Ptali se prostì proto, ¾e je zmýlila víceznaènost slova ,,free´´.
+Jeden význam se odkazuje na cenu a druhý na svobodu. Kdy¾ mluvím o 
+Free Software,
+odkazuji se na svobodu, ne na cenu. Myslím na free speech, ne na free beer.
+[svoboda projevu, nikoliv pivo zdarma -- pozn. pøekl.]
+[Smích] Nestrávil bych tolik let svého ¾ivota tím, ¾e bych nutil
+programátory vydìlávat ménì penìz. To není mùj cíl. Jsem sám programátor a
+nevadí mi dostávat peníze. Nevìnoval bych získávání penìz celý ¾ivot,
+ale nevadí mi mít je. Nejsem ani proti tomu, aby je dostávali jiní
+programátoøi. Nechci, aby ceny za software byly nízké. To s tím nemá
+nic spoleèného. Tohle je o svobodì. O svobodì pro ka¾dého, kdo pou¾ívá
+software, a» ji¾ je programátor, nebo ne.
+
+<P>
+Nyní bych mìl definovat svobodný software. Rad¹i budu mluvit konkrétnì,
+proto¾e pouhé tlachání o víøe ve svobodu je o nièem. Existuje tolik
+rùzných svobod, ve které mù¾ete vìøit a èasto se také mezi sebou vyluèují,
+tak¾e správná politická otázka by byla: ,,Jaké
+jsou tedy ty dùle¾ité svobody, svobody které musí mít ka¾dý?´´
+Já se ji pokusím zodpovìdìt v oboru pou¾ívání software.
+
+<P>
+Program je pro vás svobodný software, pokud máte následující
+svobody: Zaprvé, svoboda nula je svoboda spou¹tìt program
+za jakýmkoliv úèelem a jakýmkoliv zpùsobem.  Svoboda jedna
+je svoboda pomoci si k lep¹ímu vyu¾ití programu tím, ¾e ho pozmìníte.
+Svoboda dvì je svoboda pomoci svému kolegovi tím, ¾e mu dáte
+kopii programu. A svoboda tøi je svoboda pomáhat budovat
+komunitu lidí u¾ívajících tento software tak, aby také
+ostatní mohli získat výhody va¹í práce. Pokud máte v¹echny
+tyhle svobody, pak je pro vás daný program svobodný software. To je velmi
+dùle¾ité, vysvìtlím to pozdìji, a¾ budu mluvit o GNU
+General Public License, ale teï vysvìtluji, co to je svobodný software.
+
+<P>
+Svoboda nula je naprosto zøejmá. Kdy¾ nemáte ani právo program
+spustit, je to docela omezující program. Ve skuteènosti
+vám vìt¹ina programù poskytne alespoò svobodu nula. Svoboda
+nula je logickým dùsledkem svobod jedna, dvì a tøi -- tak
+funguje copyrightový systém. Svobody, které odli¹ují
+svobodný software od typického software jsou svobody jedna, dvì a tøi.
+Øeknìme si o nich tedy nìco více a vysvìtleme si, proè jsou dùle¾ité.
+Svoboda jedna je svoboda pomoci si k lep¹ímu vyu¾ití programu tím, ¾e 
+ho pozmìníte.
+To mohlo znamenat tøeba opravování chyb. Mohlo to znamenat pøidávání
+nových vylep¹ení. Mohlo to znamenat portování na jiný
+systém. Mohlo to znamenat pøelo¾ení v¹ech chybových hlá¹ení do 
+jazyku Navajo. Mìli byste mít právo provést jakoukoliv zmìnu budete chtít.
+
+<P>
+Je zøejmé, ¾e pro profesionální programátory je to velmi u¾iteèné,
+ale nejen pro nì. Ka¾dý èlovìk s rozumnou inteligencí se zvládne
+alespoò tro¹ku nauèit programovat. Samozøejmì, existují
+tì¾ké práce a lehké práce a vìt¹ina lidí se nebude uèit dìlat
+ty tì¾ké. Ale mnoho lidí se mù¾e nauèit dìlat lehkou
+práci stejnì tak, jako se pøed padesáti lety mnoho a mnoho
+amerièanù nauèilo spravovat auta, co¾ Americe umo¾nilo mít
+ve druhé svìtové válce motorizovanou armádu a vyhrát.
+A pokud jste spoleèenská osobnost a opravdu se nechcete
+uèit technologie -- to znamená, ¾e pravdìpodobnì máte spoustu
+pøátel a umíte je pøesvìdèit, aby vám pomohli. Nìkteøí z nich
+jsou pravdìpodobnì programátoøi. Mù¾ete se jich tedy zeptat:
+,,Zmìnil bys prosím tì pro mì tohle?´´ Je vidìt, ¾e ze svobody
+jedna mù¾e tì¾it opravdu hodnì lidí.
+
+<P>
+Kdy¾ tu svobodu nemáte, je to skuteèná, materiální ¹koda pro
+spoleènost. Dìlá to z vás vìznì svého software. Pokusím se to pøirovnat
+k té laserové tiskárnì. Víte, ¾e to fungovalo pro na¹e potøeby ¹patnì
+a ¾e jsme to nemohli opravit, proto¾e jsme byli vìzni svého software.
+Ovlivòuje to ale také morálku lidí. Kdy¾ máte z pou¾ívání poèítaèe
+stále pocit marnosti, budete mít i ze své práce pocit marnosti. Va¹e
+práce se stane otravnou -- budete nenávidìt svoji práci.
+A kdy¾ lidi deprimuje jejich práce, rozhodnou se nestarat se o ni.
+Nakonec to dospìje do stadia, kdy máte lidi s pøístupem ,,Pøi¹el
+jsem dnes do práce. To je v¹e co musím udìlat. Pokud nemohu udìlat
+pokrok, není to mùj problém, je to problém mého ¹éfa.´´ Kdy¾ se toto
+stane, je to ¹patné jak pro tyto lidi, tak pro celou spoleènost.
+To je svoboda jedna. Svoboda pomoci sám sobì.
+
+<P>
+Svoboda dvì je svoboda pomáhat pøíteli tím, ¾e mu zkopírujete
+program. Pro ty, kteøí umìjí pøemý¹let a uèit se, je
+sdílení u¾iteèných znalostí naprosto základním projevem
+pøátelství. Kdy¾ takoví lidé pou¾ívají poèítaèe, tak se sdílení software
+stává tímto základním projevem pøátelství. Pøátelé sdílejí mezi sebou.
+Pøátelé si pomáhají. To je podstata pøátelství. A ve skuteènosti
+je právì tenhle princip dobrého ducha -- princip pomáhání svým bli¾ním,
+dobrovolnì -- tím nejdùle¾itìj¹ím zdrojem ka¾dé spoleènosti. To je ten
+rozdíl mezi ¾ivotaschopnou spoleèností a bezohlednou d¾unglí.
+Tato dùle¾itost byla rozeznána nejvìt¹ími svìtovými nábo¾enstvími
+ji¾ pøed tisícemi let a ta se explicitnì sna¾í posilovat tento pøístup.
+
+<P>
+Kdy¾ jsem chodil do mateøské ¹kolky, tak se nás tomu sna¾ily uèitelky
+nauèit -- sdílení -- tím, ¾e nás to nechali dìlat. Øekly prostì:
+,,Kdy¾ si do ¹koly pøinese¹ bonbóny, nemù¾e¹ si je nechat v¹echny pro sebe,
+musí¹ se podìlit s ostatními.´´ Tím, ¾e nás to uèily... spoleènost se nauèila
+duchu spolupráce. A proè byste to mìli dìlat? Proto¾e lidé nejsou
+úplnì kooperativní. To je jedna z èástí lidské povahy, ale existují
+i jiné èásti. Je mnoho èástí lidské povahy. Kdy¾ chcete lep¹í spoleènost,
+musíte se sna¾it posilovat v lidech principy sdílení. Jistì,
+nikdy to nebude na 100%, to je pochopitelné. Lidé se musí také
+starat o sebe. Pokud se nám to nìjak pøeci jen o kousek povede,
+budeme bohat¹í.
+
+<P>
+Dnes, podle vlády Spojených státù amerických, mají uèitelé
+dìlat pøesný opak. ,,Ach, Johnny, pøinesl jsi si do ¹koly software.
+Dobøe, nesdílej jej. Ne, ne. Sdílení je ¹patné. Sdílení znamená,
+¾e bys byl pirát.´´ Co tím myslí, kdy¾ øíkají ,,pirát´´? Tvrdí,
+¾e pomáhání blízkým je morální ekvivalent napadání lodí?
+[Smích]
+Co by o tom øekl Budha nebo Je¾í¹? Vezmìte si svého nábo¾enského vùdce.
+Nevím, mo¾ná by Manson øekl nìco jiného.
+[Smích] Kdo ví, co by øekl L. Ron Hubbard.  Ale, ...
+
+<P>
+OTÁZKA: [Nesly¹itelné]
+
+<P>
+STALLMAN: Jistì, je mrtvý. Ale oni si to nepøipou¹tí. Co¾e?
+
+<P>
+OTÁZKA: Jako ti ostatní, jsou také mrtví. [Smích] [Nesly¹itelné] Charles
+Manson je také mrtvý.  [Smích] Je¾í¹ je mrtvý, Budha je mrtvý.
+
+<P>
+
+STALLMAN: Ano, to je pravda.  [Smích] Tak¾e hádám, ¾e v tomto ohledu není L. 
Ron
+Hubbard hor¹í ne¾ ti ostatní.  [Smích] Tak jako tak -- [Nesly¹itelné:]
+
+<P>
+OTÁZKA: L. Ron v¾dy pou¾íval svobodný software -- uvolnilo ho to od Zanu.
+
+<P>
+[Smích]
+
+<P>
+STALLMAN: Myslím, ¾e toto je vlastnì ten nejdùle¾itìj¹í dùvod,
+proè by mìl být software svobodný. Nemù¾eme si dovolit ¹pinit
+nejvìt¹í zdroj spoleènosti. Je pravda, ¾e to není fyzický zdroj,
+jako èistý vzuch, èistá voda. Je to psychologicko-sociální zdroj,
+ale je tak opravdový jako ty ostatní a mù¾e zapøíèinit obrovskou zmìnu
+v na¹ich ¾ivotech. To, jak se chováme, ovlivòuje my¹lení
+ostatních lidí. Kdy¾ chodíme kolem a øíkáme ,,nesdílej s ostatními´´
+-- kdy¾ nás poslouchají -- ovlivòujeme ostatní a neovlivòujeme je dobøe.
+To je svoboda druhá. Svoboda pomoci pøíteli.
+
+<P>
+No a mimochodem, kdy¾ nemáte tuto svobodu, není to
+jen újma pro spoleènost, je to také újma pro lidi --
+opravdová, materiální újma. Kdy¾ má program svého vlastníka
+a ten vlastník stanoví soubor pravidel, kde musí ka¾dý platit, aby
+mohl software pou¾ívat, nìkteøí lidé budou øíkat: ,,Nevadí, já
+se bez nìj obejdu.´´ Zajímavé na software je, ¾e ménì u¾ivatelù neznamená,
+¾e toho musíte udìlat ménì. Znáte to, kdy¾ si auto koupí ménì lidí,
+mù¾ete dìlat ménì aut. Mù¾ete u¹etøit. K vytoøení kopie auta
+potøebujete urèité zdroje. Mù¾ete øíci, ¾e mít cenu na auta je dobrá vìc.
+Zabraòuje to plýtvání surovinami na auta, která nejsou ve skuteènosti potøeba.
+Ale kdyby dal¹í auta ji¾ nepotøebovala ¾ádné suroviny, nebylo
+by k nièemu dobré ¹etøit na výrobì nových kusù. Fyzické vìci,
+jako auta, v¾dy potøebují nìjaké suroviny k výrobì kopií, k výrobì
+ka¾dého dal¹ího exempláøe.
+<P>
+
+U software tomu tak není. Ka¾dý mù¾e vytvoøit kopii a je to velmi
+jednoduché. Nepotøebuje k tomu ¾ádné suroviny s výjimkou tro¹ky
+elektrické energie.  Není tu nic, co bychom mohli u¹etøit; tím, ¾e
+pou¾ijeme tuto finanèní brzdu, nemù¾eme ¾ádné zdroje u¹etøit pro lep¹í vyu¾ití.
+Lidé èasto mluví o ekonomii, ale je tøeba si uvìdomit, ¾e se na
+software sna¾í aplikovat ekonomické zdùvodòování zalo¾ené na premisách, které
+pro software neplatí. Sna¾í se pøenést je z jiných oblastí ¾ivota,
+kde mo¾ná platí, na software, a potom výsledky takové úvahy pova¾ují za platné.
+Prostì vezmou své závìry a pøedpokládají, ¾e platí i pro software, i kdy¾
+argumenty nejsou v pøípadì software na nièem zalo¾ené.
+V takové situaci je velmi dùle¾ité prozkoumat, jakou cestou dosahujete
+výsledku a na jakých pøedpokladech stavíte.
+
+<P>
+Svoboda tøi je svoboda pomáhat budovat komunitu publikováním vylep¹ených
+verzí software. Lidé mi øíkali, ¾e kdy¾ je software ,,free'', tak nebude
+nikdo za práci na nìm placen, proè by se tedy mìl pøipojovat? Ok, samozøejmì
+si pletli dva významy slova ,,free'', tak¾e bylo jejich my¹lení zalo¾eno na
+nepochopení. V ka¾dém pøípadì to byla jejich teorie. Dnes ji¾ mù¾eme srovnat
+jejich teorii s empirickým faktem a zjistíme, ¾e stovky lidí jsou placeny
+za psaní svobodného software a ¾e více ne¾ 100 000 lidí jsou
+dobrovolníci. Na svobodném software pracuje mnoho lidí a mají
+rùzné motivy.
+
+<P>
+Kdy¾ jsem poprvé vydal GNU Emacs -- vlastnì první kousek GNU software,
+který lidé chtìli pou¾ívat -- a kdy¾ zaèal projekt nabírat u¾ivatele,
+za chvíli jsem dostal zprávu ,,Myslím, ¾e jsem vidìl v zdrojovém kódu chybu
+a tady je oprava.´´ Potom jsem dostal dal¹í zprávu ,,Tady ti posílám kód
+pro pøidání nového vylep¹ení.´´ A dal¹í opravu chyby a dal¹í zlep¹ení a dal¹í
+a dal¹í -- a¾ se to na mì zaèalo hrnout tak rychle, ¾e dalo mnoho práce jen
+vyu¾ívat to v¹echno, co jsem dostával. Microsoft takovýto problém nemá. [Smích]
+
+<P>
+Nakonec lidé tento jev zaznamenali. V osmdesátých letech
+si spousta z nás myslela, ¾e svobodný software nikdy nebude tak dokonalý jako
+nesvobodný software, proto¾e jsme nemìli tolik penìz na placení lidí.
+Lidé jako já samozøejmì øíkali ,,Dobøe, stejnì ale pou¾ívejte svobodný 
+software.´´
+Je  lep¹í uèinit malou obì» v technické dokonalosti a mít svobodu, ne¾ opaènì.
+Kolem roku 1990 si ale lidé zaèali uvìdomovat, ¾e svobodný software se vlastnì
+stává lep¹ím. Bylo to rychlej¹í a spolehlivìj¹í ne¾ proprietární alternativy.
+
+<P>
+Zaèátkem devadesátých let nìkdo vynalezl zpùsob, jak vìdecky mìøit
+spolehlivost software. Vzal nìkolik sad srovnatelných programù, které
+dìlaly tu samou vìc -- pøesnì tu samou vìc -- na rùzných systémech.
+Existovalo mnoho Unixových systémù. Rùzné utility dìlaly to samé,
+nebo» vyhovovaly specifikacím POSIX. Prostì svým chováním se neli¹ily, ale
+li¹ily se tím, kdo je spravoval, byly psány oddìlenì; zdrojový kód
+byl jiný. Ten zpùsob mìøení spolehlivosti tedy spoèíval v tom,
+¾e se vzaly tyhle programy a na vstup jim byly posílána náhodná data.
+Mìøilo se, jak èasto spadnou èi skonèí chybou. Zjistili tehdy, ¾e GNU
+programy byly nejspolehlivìj¹í. V¹echny komerèní proprietární
+alternativy byly spolehlivé ménì. Tyhle výsledky byly publikovány
+a vývojáøi s nimi byli seznámeni a za pár let pozdìji se
+experiment opakoval s novìj¹ími verzemi. Výsledek byl stejný,
+GNU verze byla nejspolehlivìj¹í. V¹ak víte, ¾e nìkteré
+kliniky specializované na rakovinu, které pou¾ívají GNU systém,
+proto¾e je tak spolehlivý a právì spolehlivost je pro nì velmi dùle¾itá.
+<P>
+
+Mluvil jsem tu o etických zále¾itostech a nyní mluvím o praktických
+výhodách. Oba tyto body jsou dùle¾ité. To je Free Software Movement.
+
+<P>
+Je znám i jiný my¹lenkový proud -- Open Source movement -- ten
+se zamìøuje pouze na ty praktické výhody. Popírají, ¾e by to byla
+zále¾itost principu. Popírají, ¾e by lidé mìli být oprávnìni mít
+svobodu sdílet se svým bli¾ním, sledovat co program dìlá a mìnit ho,
+pokud se jim nelíbí. Øíkají, ¾e je u¾iteèná vìc toto lidem dovolit.
+Jdou tedy do firmy a øíkají: ,,Víte, mohl byste vydìlat více penìz,
+pokud lidem dovolíte tohle.´´ V urèité míøe tak vedou lidi ke stejnému
+cíli, ale s vyu¾itím úplnì odli¹ných filosofických dùvodù.
+V hlub¹ím kontextu ale tyto dva proudy nesouhlasí. Free
+Software movement øíká ,,Máte právo mít tyto svobody. Nikdo
+by vám v tomto nemìl bránit.´´ Open Source movement
+øíká ,,Dobøe, mohou tì zastavit, pokud chtìjí, ale zkusíme je rad¹i pøesvìdèit,
+aby tì nechali dìlat tyhle vìci.´´  Také pøispìli svobodnému software --
+pøesvìdèili nìjaké spoleènosti, aby vydaly urèité èásti software jako
+svobodný software a tím pøispìli na¹í komunitì. Open Source movement
+výraznì pøispìl k rozvoji na¹í komunity a pracujeme spolu na rùzných 
projektech,
+ale v na¹í a jejich filosofii je obrovský rozdíl.
+
+<P>
+Nane¹tìstí získává nejvíce podpory businessu Open Source a proto
+vìt¹ina èlánkù nazývá na¹i práci Open Source a mnoho lidí si
+zaène myslet, ¾e jsme prostì èástí Open Source Movement. Proto
+tu vysvìtluji ten rozdíl. Chtìl bych, abyste si uvìdomili, ¾e
+Free Software movement, který umo¾nil existenci na¹í komunity
+a umo¾nil vyvinout svobodný operaèní systém je poøád tady --
+a my poøád stojíme za jeho etickou filosofií. Je tøeba si to uvìdomit,
+abyste pøí¹tì nepletli lidi vlastní neznalostí.
+
+<P>
+Ale mìli byste to vìdìt také proto, abyste vùbec vìdìli, kde jste.
+Je jen na vás vybrat si, který proud budete podporovat. Mù¾ete souhlasit
+s Free Software movement a s mými názory. Mù¾ete souhlasit s
+Open Source movement. Mù¾ete nesouhlasit s obìma. Ka¾dý si
+vybírá sám, na jakou stranu politických zále¾itostí se postaví.
+Kdy¾ ale souhlasíte se svobodným software, tak doufám, ¾e
+to také øeknete, ¾e souhlasíte s Free Software movement, a
+jedna z cest, jak to mù¾ete øíci je pou¾ívání termínu
+,,svobodný software.'' Tím budete lidem alespoò pomáhat
+poznat,  ¾e vùbec existujeme.
+
+<P>
+Svoboda 3 je velmi dùle¾itá jak prakticky, tak psycho-sociálnì.
+Kdy¾ tuto svobodu nemáte, zpùsobuje to praktickou a materiální
+¹kodu, proto¾e není-li tento software vyvíjen v komunitì,
+nebude výkonný a spolehlivý. Zpùsobuje ale také psycho-sociální
+újmu, která ovlivòuje ducha vìdecké spolupráce -- my¹lenku,
+¾e pracujeme spoleènì na zlep¹ení lidských poznatkù. Pozorujeme,
+¾e pokrok ve vìdì velmi zásadnì závisí na tom, jak jsou lidé schopni
+pracovat dohromady. Dnes najdete i dost skupinek vìdcù chovajících se
+jakoby to byl boj s ostatními skupinami vìdcù a vývojáøù. A kdy¾ 
+spolu nesdílejí informace, tak se v¹ichni brzdí.
+<P>
+
+Toto jsou tøi základní svobody, které odli¹ují svobodný software od
+typického software. Svoboda jedna je svoboda pomoci sám sobì --
+dìlat zmìny pro svoje potøeby. Svoboda dvì je svoboda pomoci
+kolegovi distribucí kopií. A svoboda tøi je svoboda pomáhat svojí
+komunitì tím, ¾e provádíte zmìny a publikujete, aby je mohli vyu¾ívat
+i ostatní. Kdy¾ máte v¹echny tyto svobody, tak je pro vás ten program svobodným
+software. Proè o tom mluvím vzhledem k jednomu konkrétnímu u¾ivateli?
+Je to pro vás svobodný software? Je to svobodný software pro nìkoho jiného?
+Ano?
+
+
+<P>
+OTÁZKA: Mù¾ete vysvìtlit rozdíl mezi svobodou dvì a tøi?
+[nesly¹itelné]
+
+<P>
+STALLMAN: Urèitì spolu souvisí, proto¾e pokud nemáte vùbec ani svobodu
+redistribuovat, tak urèitì nemáte ani svobodu distribuovat modifikovanou verzi,
+ale jsou to rozdílné èinnosti.
+
+<P>
+Otázka: Oh.
+
+<P>
+STALLMAN: Svoboda dvì je, pøeètìte si to -- udìláte pøesnou kopii
+a dáte ji kamarádùm, tak¾e oni ji teï mohou vyu¾ívat.
+Nebo tøeba udìláte pøesné kopie a potom je prodáváte nìjaké
+skupinì lidí a tak oni je budou moci pou¾ívat. Svoboda tøi
+je o vylep¹ování -- nebo alespoò vy si myslíte, ¾e to jsou
+zlep¹ení, nìkteøí lidé s vámi mo¾ná budou souhlasit.
+To je ten rozdíl. A mimochodem, jeden velmi podstatný
+bod. Svoboda jedna a svoboda tøi závisí na tom, zda máte pøístup
+ke zdrojovému kódu, proto¾e mìnit program v binární podobì je
+extrémnì tì¾ké. [Smích] Dokonce tak triviální vìci jako u¾ití ètyø èíslic
+pro datum [Smích]... kdy¾ nemáte zdrojový kód.
+Tak¾e je zøejmé, ¾e z praktických dùvodù je dostupnost
+zdrojového kódu podmínkou pro svobodný software.
+
+<P>
+Proè to tedy definuji tak, jestli je to svobodný software pro *tebe*?
+Nìjaké programy mohou být nìkdy toti¾ svobodné pro nìkoho a nesvobodné
+pro jiné. To teï mù¾e vypadat jako paradoxní situace, ale dám vám pøíklad,
+jak se tohle stává. Velký pøíklad, mo¾ná ten úplnì nejvìt¹í
+pøíklad tohoto problému je systém X windows , který byl vyvinut na MIT
+a uvolnìn pod licencí, která z nìj dìlá svobodný software. Kdy¾
+si poøídíte tu verzi z MIT s licencí z MIT, máte svobodu jedna, dvì i tøi.
+Je to pro vás svobodný software. Mezi tìmi, kdo získali kopie, byli ale
+i rùzní velcí výrobci, kteøí distribuovali Unixové systémy, a ti v X
+udìlali v¹echny potøebné zmìny tak, aby byla pou¾itelná i na jejich systémech.
+Samozøejmì, ¾e to bylo vìt¹inou jen nìkolik málo tisíc øádkù z nìkolika
+set tisíc celkovì. Potom program zkompilovali, zaøadili ho do svého systému
+a distribuovali pod tou samou licencí jako celý systém. Miliony lidí
+tedy dostali takové kopie. Mìli X windows, ale nemìli
+¾ádné z tìch svobod. Nebyl to pro nì svobodný software.
+
+<P>
+Paradox byl v tom, ¾e jestli jsou X svobodné zále¾elo na tom, kde
+to budeme mìøit. Kdy¾ to budete mìøit mezi vývojáøi, øekli byste:
+,,Mají v¹echny ty svobody, je to svobodný software'', ale kdy¾
+to budete mìøit mezi u¾ivateli, øeknete: ,,Hmm, vìt¹ina u¾ivatelù nemá ty
+svobody. Není to svobodný software.'' Lidé, kteøí vyvíjeli X tohle
+nebrali jako problém, proto¾e oni chtìli v podstatì jen popularitu -- ego.
+Chtìli velký profesní úspìch. Chtìli cítit ,,ach, ná¹ software pou¾ívá
+hodnì lidí.'' A to byla pravda. Hodnì lidí pou¾ívalo jejich software,
+ale nemìli svobodu.
+
+<P>
+Kdyby se to samé stalo GNU projektu, byla by to chyba,
+proto¾e na¹ím cílem nebylo jen být populární, na¹ím cílem
+bylo rozdávat svobodu a posilovat spolupráci, dát lidem mo¾nost spolupracovat.
+Zapamatujte si, nikdy nikoho nenu»te spolupracovat s nìkým jiným,
+ale zajistìte, aby mìl ka¾dý mo¾nost spolupracovat. Kdyby miliony
+lidi pou¾ívali nesvobodnou verzi GNU, nebyl by to úspìch. Hlavní cíl
+by se úplnì zhroutil.
+
+<P>
+Sna¾il jsem se najít nìjaký zpùsob, jak tomu zabránit. Pøi¹el jsem
+s metodou nazývanou ,,copyleft''. Nazývá se to copyleft, proto¾e
+je to jako bychom vzali copyright a pøevrátili ho naruby.
+[Smích]
+Právnì je copyleft zalo¾en na copyrightu. Pou¾íváme platné copyrightové
+právo, ale pou¾íváme ho k dosa¾ení velmi odli¹ných cílù.
+Øekneme ,,Tenhle program je copyrightovaný''. To implicitnì znamená,
+¾e je zakázané ho kopírovat, distribuovat, modifikovat. Ale potom
+øekneme ,,Máte povolení distribuovat kopie, mù¾ete program mìnit.
+Také mù¾ete distribuovat modifikované a roz¹íøené verze. Mìòte si jej
+jak chcete.''
+
+<P>
+Ale stanovili jsme jednu podmínku. Tahle podmínka je to, proè jsme 
+vlastnì pou¾ili systém copyrightu a v¹echno tohle kolem.
+Ta podmínka øíká -- kdykoliv distribuuje¹ cokoliv, co obsahuje nìjakou èást 
+na¹eho programu, tak celý ten program musí být distribuovaný pod tìmi samými
+podmínkami. Mù¾ete tedy program zmìnit a distribuovat ho dále,
+ale kdykoliv to udìláte, tak lidé, kterým ho dáváte, musí dostat ty
+samé svobody jako jste dostal vy. A nejen na ten kousek programu,
+který je pùvodní, ale na celý program, který distribujete.  Ten program 
+pro nì musí být svobodný software. Svoboda k modifikování a 
+redistribuci se tak stává nezcizitelným právem -- to je pøedstava
+z Deklarace nezávislosti. Jsou to práva, kterými si mù¾ete být
+jisti, ¾e vás o nì nikdo nobere. Licence, která ztìlesòuje tuto 
+my¹leanku, je samozøejmì GNU General Public License. GPL je kontroverzní
+licence, proto¾e má sílu øíci rezolutní ,,ne'' lidem, kteøí by 
+chtìli parazitovat na na¹í komunitì.
+
+<P>
+Na svìtì je mnoho lidí, kteøí si ideálù svobody necení. Byli bychom velmi
+hodní, pokud bychom dali k dispozici práci, co jsme udìlali, nìkomu,
+kdo by na ní postavil svùj nesvobodný program a zaèal lidi pøesvìdèovat,
+aby se vzdali svých svobod. Výsledkem by bylo, ¾e bychom my tyto 
+programy vyvíjeli a poøád bychom museli soupeøit s vylep¹enymi verzemi
+na¹ich vlastních programù.  To není zábava. Mnoho lidí si také myslí,
+¾e rád obìtuji svùj èas, abych nìjak pøispìl veøejnosti, ale proè
+bych mìl pøispívat ve svém volném èase spoleènostem k tomu,
+aby vylep¹ili svùj proprietární program? Nìkteøí lidi si ani nemyslí,
+¾e to je ¹patné, ale kdy¾ to dìlají, tak za to chtìjí dostat
+zaplaceno. Já osobnì bych to rad¹i nedìlal vùbec. Obì tyto skupiny,
+jak ti co smý¹lí podobnì jako já, ¾e nechci pomáhat v na¹í 
+komunitì proprietárnímu software, tak ti, co øíkají spí¹e:
+,,jasnì, jasnì, pracoval bych pro nì, ale museli by mne
+lépe platit,'' mají dobrý dùvod, proè pou¾ít GNU GPL. Ta toti¾
+øíká firmì, ,,nemù¾ete si prostì vzít moji práci a distribuovat
+ji bez oné svobody.'' Necopyleftové licence svobodného software
+to ale dovolují. To je tøeba pøípad licence X Windows.
+
+<P>
+Existuje velký rozdíl mezi tìmito dvìma kategoriemi svobodného software.
+Existují copyleftované programy, tak¾e licence ochraòuje to, aby 
+získal svobodu ka¾dý u¾ivatel. Oproti tomu necopyleftované programy
+mají dovolenu i nesvobodnou distribuci. A dnes na ten problém 
+nará¾íme, Poøád existují nesvobodné verze X Windows a jsou pou¾ívány
+na na¹em svobodném operaèním systému.Existuje dokonce i hardware,
+který je podporován pouze nesvobodnými verzemi svobodného software.
+A to je v na¹í komunitì velký problém. Mohl bych øíci, ¾e jsou 
+X Windows ¹patná vìc, ¾e vývojáøi neudìlali to nejlep¹í, co mohli
+udìlat, ale oni ve skuteènosti napsali spoustu software, který jsme
+mohli v¹ichni pou¾ívat.
+
+<P>
+Znáte to, je velký rozdíl mezi ménì dokonalým a ¹patným.
+Existuje mnoho stupòù mezi dobrým a ¹patným. Musíme odolat
+poku¹ení øíci -- neudìlali jste to úplnì nejlep¹í, tak nejste 
+dobøí. Lidé, kteøí vyvinuli X Windows, na¹í komunitì pøispìli 
+velkým dílem. Nìco ale mohli udìlat i lépe. Mohli copyleftovat
+èásti progamu a tak zabránit tìm svobodu-odepírajícím verzím
+v distribuování ostatními. Fakt, ¾e GNU GPL ochraòuje va¹i 
+svobodu s vyu¾itím copyrightu, je také pøíèinou toho, proè na 
+ni Microsoft dnes útoèí. Podívejte, Microsoft by byl velmi rád, 
+pokud by mìl mo¾nost vzít v¹echen kód a zaøadit ho do svého
+proprietárního software. Potøebují jen to, aby nìkdo vytvoøil 
+pár zmìn a ,,nekompatibilních vylep¹ení.''
+[Smích]
+
+<P>
+S jejich marketingem nepotøebují na¹i verzi pøevý¹it technicky,
+aby ji s ní nahradili. Staèí jim udìlat ji jinou a nekompatibilní.
+Pak ji roz¹íøí na desktopy. Proto nemají rádi GNU GPL, proto¾e
+ta jim to nedovolí. GPL nedovoluje ,,svázat a roz¹íøit.''
+Øíká, ¾e pokud chcete sdílet kód na¹ich programù, mù¾ete.
+Ale musíte sdílet a sdílet stejnì. Vylep¹ení, která vytvoøíte,
+se musejí dát ¹íøit dál. Je to dvoucestná spolupráce, opravdová 
+spolupráce.
+
+<P>
+Mnoho spoleèností, i tìch velkých jako IBM a HP, chce 
+ná¹ software pou¾ívat i za tìchto podmínek. IBM i HP podstatnì pøispívají
+do GNU software a vyvíjejí i jiný svobodný software. Microsoft
+ale nechce, tak¾e tvrdí, ¾e obchod se nemù¾e s GNU GPL vypoøádat.
+Jestli business nezahrnuje IBM, HP a Sun, tak mo¾ná mají pravdu.
+Microsoft to ale nechce.
+[Smích]
+
+<P>
+O tom si povíme je¹tì pozdìji. Mìl bych dokonèit tu historii.
+Nechtìli jsme tedy tehdy v roce 1984 jen psát nìjaký
+svobodný software, ale nìco mnohem kompletnìj¹ího. Chtìli
+jsme vyvinout celý svobodný operaèní systém. To znamená, ¾e jsme 
+museli postupovat kousek po kousku. V¾dycky jsme samozøejmì hledali
+zkratky. Bylo to tolik práce, ¾e lidé pochybovali, zda
+to budeme nìkdy schopni dokonèit. Øíkal jsem si, ¾e tu 
+byla minimálnì ¹ance na dokonèení, ale je samozøejmì v¾dy lep¹í
+hledat zkratky. Rozhlí¾eli jsme se tedy, zda ji¾ neexistují
+nìjaké programy od nìkoho jiného, které bychom mohli zapojit
+do GNU, nebo nìjak pøizpùsobit, abychom to nemuseli psát celé
+znovu. Na¹li jsme napøíklad X Windows systém. Je pravda, ¾e nebyl
+copyleftovaný, ale byl to svobodný software a tak jsme jej
+mohli pou¾ít.
+
+<P>
+Vlo¾it do GNU nìjaký okenní systém jsem chtìl od prvních chvil. 
+Je¹tì ne¾ jsem zaèal na GNU pracovat, tak jsem jich na MIT napsal
+nìkolik. A proto i pøes skuteènost, ¾e Unix tehdy ¾ádný nemìl,
+jsem se rozhodl, ¾e GNU by nìjaký mít mìlo.
+Nikdy jsme ale ná¹ GNU Windows System nedokonèili, proto¾e
+pøi¹ly X Windows. Nemuseli jsme tak pracovat na jedné velké
+úloze a tak jsme vzali X Windows a zaøadili je do GNU.
+Rozhodli jsme se postarat, aby ostatní èásti GNU pracovaly
+s X. Na¹li jsme i jiný software, tøeba sázecí systém TeX,
+nìjaké knihovny z Berkley. Existoval tehdy Berkeley Unix,
+ale nebyl svobodný. Tento kód byl ale od jiné skupiny
+z Berkley, která tehdy provádìla nìjaký výzkum na plovoucí
+desetinné èárce. Tak jsme se dohodli, ¾e tyto èásti pou¾ijeme.
+
+<P>
+V øíjnu 1985 jsme zalo¾ili Nadaci pro svobodný software (Free
+Software Foundation). V¹imnìte si prosím, ¾e projekt GNU
+tu byl døíve, ne¾ se na scénì objevila nadace. Skoro dva
+roky po oznámení projektu. Nadace pro svobodný software
+je organizace osvobozená od daní, která sbírá prostøedky
+za úèelem nabídnutí svobody sdílet a upravovat software.
+V osmdesátých letech bylo jednou z hlavních vìcí, kterou
+jsme financovali, najímání lidí na psaní èástí GNU.
+Takto byly vytvoøeny jak èásti rùzných programù, tak také
+základní programy jako Shell a knihovna pro C.
+Program tar, který je naprosto podstatný, aè ne pøíli¹ vzru¹ující,
+byl také napsán takto. Myslím, ¾e i GNU grep byl takto vytvoøen.
+Blí¾íme se tak na¹emu cíli.
+
+<P>
+V roce 1991 ji¾ chybìla jen jedna velká èást a to byl kernel.
+Proè jsem kernel odlo¾il? Proto¾e ve skuteènosti není podstatné,
+v jakém poøadí vìci dìláte. Minimálnì technicky to podstatné není.
+Tak jako tak je musíte udìlat v¹echny. Èásteènì také proto,
+¾e jsem doufal, ¾e budeme moci pou¾ít nìco, co najdeme nìkde jinde.
+A také jsme na¹li. Na¹li jsme Mach, který byl vyvíjen na Carnegie
+Mellon. Zbývalo napsat druhou polovinu -- souborový systém,
+sí»ový kód a tak dále. Pokud jsou ale spou¹tìny nad Machem,
+chovají se skoro jako u¾ivatelské progamy, které se vìt¹inou
+lépe ladí. Mù¾ete je debugovat s opravdovým debugerem na úrovni
+kódu v reálném èase. Øíkal jsem si tedy, ¾e takto se nám podaøí
+získat vy¹¹í èásti jádra v pomìrnì krátkém èase. Ale nefungovalo 
+to tak, jak jsme oèekávali. Tyto asynchronní vícevláknové procesy
+posílající si mezi sebou zprávy, se nakonec ukázaly jako velmi
+tì¾ko laditelné. Systém zalo¾ený na Machu, který jsme pou¾ívali
+jako zavadìè, mìl pøí¹erné debugovací prostøedí, byl nespolehlivý
+a trpìl je¹tì dal¹ími problémy. Zabralo nám roky, ne¾ jsme
+jej zprovoznili.
+
+<P>
+Na¹e komunita ale na¹tìstí nemusela èekat na GNU kernel, proto¾e
+v roce 1991 vyvinul Linus Torvalds jiný svobodný kernel,
+nazývaný Linux. Pou¾il zastaralý monolitický design, který
+se nakonec osvìdèil a tak mìl hotov svùj kernel mnohem døíve, 
+ne¾ my ten ná¹. Mo¾ná je to jedna z chyb, kterou jsem udìlal,
+chyba v designu. Na zaèátku jsme o Linuxu nevìdìli, proto¾e
+nás nikdy nekontaktoval a neøekl nám o tom i pøesto, ¾e
+o projektu GNU vìdìl. Oznámil to ale jiným lidem na jiných
+místech v síti a tak zkombinovali GNU s Linuxem tito lidé.
+Vpodstatì tak vytvoøili kombinaci GNU plus Linux.
+
+<P>
+Neuvìdomili si ale, co vlastnì dìlali. Øekli si, ¾e mají kernel
+a dívali se kolem po nìjakých vìcech, které by s ním mohli
+dát dohromady. Spatøili, ¾e v¹echno co potøebují ji¾ existuje.
+Jaká náhoda, zvolali.
+[Laughter] 
+U¾ to tu v¹echno je. Máme tu v¹echno co potøebujeme. Vezmeme v¹echny
+tyhle vìci, dáme je dohromady a máme systém. Nevìdìli, ¾e vìt¹ina
+toho co na¹li, byly èásti GNU. Neuvìdomovali si tedy, ¾e zasouvají
+Linux do díry v systému GNU. Mysleli si, ¾e berou Linux a staví
+na nìm systém. Nazvali ho tedy Linux.
+
+<P>
+OTÁZKA: [Nesly¹itelné]
+
+<P>
+STALLMAN: Nesly¹ím vás -- prosím?
+
+<P>
+OTÁZKA: [Nesly¹itelné]
+
+<P>
+[Pravdìpodobnì otázka na to, zda se nezachoval projekt GNU
+stejnì, kdy¾ si bral X a Mach. Zda také nezmìnil jméno
+na GNU bez nìjakého odkazu na tyto projekty -- pozn. prekl.]
+
+<P>
+STALLMAN: Ne, to prostì není -- pøi¹lo to zvenku.
+
+<P>
+OTÁZKA: Ale bylo to lep¹í, ne¾ najít X a Mach?
+
+<P>
+STALLMAN: Dobøe. Rozdíl je v tom, ¾e lidé, kteøí vyvíjeli
+X a Mach to nedìlali proto, aby vyvinuli kompletní operaèní 
+systém. To jsme dìlali pouze my. A stálo za tím ohromnì moc 
+práce. Vyvinuli jsme vìt¹í èást systému ne¾ jakýkoliv jiný
+projekt. Není to to samé, proto¾e tihle lidé vyvinuli
+u¾iteèné souèásti systému. Ale nedìlali to proto, aby
+vyvinuli kompletní systém. Mìli jiné dùvody.
+
+<P>
+Lidi, které vyvíjeli X, napadlo, ¾e by bylo dobré implementovat
+okenní systém pracující po síti a ¾e by to mohlo mít úspìch. A mìlo.
+Nakonec to dopadlo tak, ¾e nám to pomohlo v tvorbì svobodného
+operaèního systému. Ale to nebyl pùvodní úèel. Byla to spí¹e náhoda.
+Nechci tím øíci, ¾e to co udìlali bylo ¹patné. Udìlali velký
+svobodný projekt. To je dobrá vìc. Ale nehledìli a¾ nakonec, 
+jak to dìlal projekt GNU.
+A tak jsme to byli my, kdo musel udìlat ka¾dý kousek, který neudìlal
+nikdo jiný, proto¾e jsme vìdìli, ¾e bez toho bychom nemìli kompletní
+systém. A dokonce i kdy¾ to bylo úplnì nudné a neromantické
+jako napøíklad tar nebo mv.
+[Smích] 
+Udìlali jsme to.  Nebo ld, v¹ak víte, ¾e na ld není nic moc zajímavého
+-- ale napsal jsem jej. 
+[Smích] 
+A dal jsem si práci s tím, aby potøeboval co nejmen¹í poèet I/O operací,
+aby mohl pracovat rychleji a s vìt¹ími programy. Ale znáte mì, rád dìlám
+dobrou práci. Rád do programu pøidám rùzná zlep¹ení, kdy¾ na nìm dìlám,
+ale dùvod, proè jsem to dìlal nebyl v tom, ¾e jsem mìl nìjaký
+geniální nápad na lep¹í ld. Potøebovali jsme nìjaké svobodné 
+ld a nemohli jsme oèekávat, ¾e to udìlá nìkdo jiný. Museli jsme to
+tedy udìlat my nebo najít nìkoho, kdo to udìlá.
+
+<P>
+Do systému pøispìly tisíce lidí, ale je tu i projekt, který je dùvodem,
+proè systém existuje, a to je projekt GNU. Vpodstatì to *je*
+systém GNU, spoleènì s ostatními vìcmi, které do nìj byly pøidány.
+
+<P>
+Systém se ale zaèal nazývat Linux a to bylo pro projekt GNU 
+velkou ránou, proto¾e takto lidé ani neví, co jsme udìlali.
+Myslím si, ¾e Linux, kernel, je velmi u¾iteèný svobodný
+software. Mohu o nìm mluvit jen v dobrém. No, vlastnì...
+napadá mnì pouze velmi málo ¹patných vìcí, které bych
+o nìm mohl øíci.
+[Smích] 
+Ale v podstatì o nìm mohu øíkat jen dobré vìci. Na druhou stranu,
+nazývání GNU systému Linuxem je jen omyl. Poprosil bych vás,
+dejte si tu malou námahu a nazývejte systém GNU/Linux
+a pomozte nám k tomu, abychom za nìj mohli sdílet kredit.
+
+<P>
+OTÁZKA: Potøebujete maskota! Najdìte si nìjaké zvíøe!
+
+<P>
+[Smích]
+
+<P>
+STALLMAN: My jej máme.
+
+<P>
+OTÁZKA: Máte?
+
+<P>
+STALLMAN: Máme zvíøe -- gnu [gnu v angliètinì znamená ,,pakùò'' --
+pozn. pøekl.].  
+[Smích] V ka¾dém pøípadì, pokud budete kreslit tuèòáka, 
+nakreslete vedle nìj pakonì.
+[Smích]
+
+<P>
+Nechme si ale otázky na konec. Mám tu je¹tì nìco, co bych chtìl vysvìtlit.
+
+<P>
+Proè mi o to tolik jde? Proè si myslím, ¾e stojí za to vás zde
+otravovat a mo¾ná zhor¹ovat vá¹ názor na mì
+[Smích] s tím, ¾e zde se zabývám touto otázkou, kdo by mìl dostat
+uznání za projekt? Proto¾e, v¹ak to znáte, kdy¾ to dìlám, tak nìkteøí
+lidé øíkají, ¾e jen chci nasytit svoje ego. Samoøejmì, neøíkám, nevyzývám
+vás, neprosím vás, abyste systém nazývali Stallmanix, ok?
+[Smích a potlesk]
+
+<P>
+Prosím vás, abyste jej nazývali GNU, proto¾e chci, aby
+projekt GNU získal uznání. Existuje jeden velmi dobrý dùvod,
+který je o hodnì dùle¾itìj¹í ne¾ to, zda bude nìjakému
+jednotlivci pøipsáno uznání. Kdy¾ se dnes rozhlédnete,
+vìt¹ina lidí, kteøí o tom mluví a pí¹í vùbec nezmiòuje
+GNU, ani jeho cíle, svobodu --- tyto politické a sociální
+my¹lenky. Místo odkud vze¹ly je GNU. My¹lenky spojené s Linuxem,
+jeho filosofie, jsou velmi odli¹né. Je to hlavnì apolitická
+filosofie Linuse Torvaldse. Kdy¾ si lidé myslí, ¾e ten systém
+je Linux, vìt¹inou si myslí: ,,Jasnì, musel to odstartovat
+Linus Torvalds. Mìli bychom se zabývat jeho filosofií.''
+A kdy¾ pak sly¹í o filosofii GNU, tak øíkají: ,,Hochu, 
+to je stra¹nì idealistické, to musí být ohromnì nepraktické.
+Já pou¾ívám Linux, ne GNU.''
+[Smích]
+
+<P>
+Ta ironie. Kdyby vìdìli. Kdyby jen vìdìli, ¾e ten systém,
+který se jim tak líbí, je na¹e idealistická, politická filosofie
+pøevedená do reality... I tak by s námi nemuseli souhlasit,
+ale aspoò by mìli dùvod bár nás vá¾nì -- poøádnì o tom pøemý¹let
+-- dát tomu ¹anci. Aspoò by vidìli, jak se to vztahuje k jejich
+¾ivotùm.  Kdyby pøemý¹leli ,,Pou¾ívám systém GNU.
+Tady je filosofie GNU. Ta filosofie je dùvod, proè systém,
+který mám tak rád, existuje,'' tak by se k na¹im my¹lenkám 
+aspoò stavìli s mnohem otevøenìj¹í myslí. To neznamená, ¾e bude 
+ka¾dý souhlasit. Lidé si myslí rùzné vìci. To je vpoøádku.
+Lidé by si mìli sami vytváøet názory. Ale chci, aby tato filosofie
+mìla výhodu z uznání výsledkù práce, kterých dosáhla.
+
+<P>
+Pokud se rozhlédnete, uvidíte, ¾e skoro v¹ude to instituce nazývají
+Linux, stejnì jako novináøi. Není to správnì, ale oni to dìlají.
+Spoleènosti ten balík také nazývají systémem. Ani vìt¹ina novináøù,
+kdy¾ pí¹í èlánky, se na to nedívá jako na politickou a sociální otázku.
+Vìt¹inou se na vìc dívají jako na èistì obchodní otázku, co¾ je pro 
+spoleènost o dost ménì podstatná vìc. Kdy¾ se podíváte na spoleènosti,
+které prodávají distribuce GNU/Linuxu lidem, vìt¹ina z nich je
+také nazývá Linuxem. A *v¹echny* k nìmu pøidávají nesvobodný
+software.
+
+<P>
+GNU GPL sice tvrdí, ¾e pokud si vezmete nìjaký kód z GPL programù
+a  pøidáte k nìmu nìjaký svùj vlastní kód, musíte tento program
+také vydat pod GNU GPL. Mù¾ete ale dát na jeden disk (jakýkoliv,
+a» ji¾ CD-ROM, harddisk èi jiný) více oddìlených programù s rùznými
+licencemi. Je to pouhé seskupování. Distribuce dvou programù
+jednomu èlovìku v tom samém èase není nìco, do èeho bychom mi mohli
+mluvit. Obèas bych si pøál, aby byla pravda, ¾e pokud spoleènost distribuuje 
+nìjaký produkt spoleènì s GPL software, musí i tento produkt být
+svobodným software. Není to ale tak. Nejvìt¹í mo¾ná ¹íøe
+je samotný porgram. Pokud existují dva programy, které spolu pracují
+,,na dosah ruky,'' napø. zasíláním zpráv, jsou právnì naprosto samostatné.
+Pøidáváním tohoto nesvobodného software do distribuce pøedávají u¾ivatelùm
+velmi ¹patné filosofické a politické my¹lenky. Øíkají u¾ivatelùm:
+,,Je vpoøádku pou¾ívat nesvobodný software. Dáváme ho sem jen jako bonus.''
+
+<P>
+Kdy¾ se podíváte na èasopisy o GNU/Linuxu, stì¾í uvidíte nìjaký
+s názvem GNU/Linux, vìt¹inou mají v názvu Linux-nìco. Vìt¹inou
+tedy nazývají systém Linux. Bývají pøeplnìné reklamami na nesvobodný
+software bì¾ící na GNU/Linuxu. Tyto reklamy se vìt¹inou zamìøují
+na stejné poselství. Øíkají: ,,Nesvobodný software je pro vás dobrý.
+Je tak dobrý, ¾e byste za nìj mìli dokonce *platit*.''
+[Smích]
+Nazývají tento software ,,balíèky s pøidanou hodnotou.''
+Øíkají: ,,Va¾te si vhodnosti pro praxi, ne svobody.'' Já s tìmito
+hodnotami nesouhlasím, tak¾e je nazývám ,,o svobodu obrané balíèky.''
+[Smích] 
+Jestli jste si instalovali svobodný operaèní systém, ¾ijete ve svodoném
+svìtì. Mù¾ete si u¾ívat výhod svobody, pro které jsme tolik let pracovali.
+Tyto balíèky vám dávají mo¾nost utáhnout si kolem sebe øetìzy.
+
+<P>
+A koneènì, pokud se podíváte na nìjaké obchodní show vìnované
+pou¾ívání systému GNU-Linux, v¹echny se nazývají ,,Linux show.''
+Ukazují jak svobodný software, tak nesvobodný software, a tak
+vlastnì speèe»ují správnost u¾ívání nesvobodného software.
+Témìø kamkoliv se v na¹í komunitì podíváte, instituce schvalují
+nesvobodný software, èím¾ úplnì negují my¹lenky na svobodu, kvùli 
+kterým GNU vzniklo. A jediné místo, kde zøejmì lidé pøijdou do styku
+s na¹imi ideemi a svobodou, je projekt GNU -- ve spojení se svobodným 
+software. Proto vás ¾ádám: prosím, nazývejte systém ,,GNU/Linux.''
+Vysvìtlete takto tìm lidem, odkud systém vze¹el a proè.
+
+<P>
+Pouhým pou¾íváním toho jména samozøejmì nebudete automaticky
+vysvìtlovat historii. Mù¾ete napsat o ètyøi znaky více, vyslovit
+o dvì slabiky více. GNU/Linux je ale poøád je¹tì ménì slabik
+ne¾ Windows 2000. [Smích] Neøíkáte jim tím moc, ale pøipravujete je,
+tak¾e kdy¾ pøí¹tì usly¹í o GNU -- a o tom to je -- budou 
+vìdìt, jak se jich to týká. A v tom je obrovský rozdíl. Pomozte nám
+tedy.
+
+<P>
+Urèitì jste zaznamenali, ¾e Microsoft nazval GPL ,,open source licencí.''
+Nechtìjí, aby o tom lidé pøemý¹leli v souvislosti se svobodou.
+Sna¾í se pøesvìdèit u¾ivatele, aby o tom pøemý¹leli v omezených
+souvislostech, jen jako konzumenti. (A samozøejmì ani konzumenti
+nepøemý¹lejí pøíli¹ racionálnì, kdy¾ si vyberou produkty Microsoftu.)
+Nechtìjí, aby o vìci lidé pøemý¹leli jako obèané èi politici.
+To se jim nehodí. Pøinejmen¹ím je to nepøátelské jejich
+obchodnímu modelu.
+
+<P>
+A teï jak svobodný software... ok, mohu vám øíci jak souvisí svobodný
+software s na¹í spoleèností. Druhé téma, které by nás mohlo zajímat je,
+jak souvisí svobodný software s obchodem. Ve skuteènosti je toti¾
+svobodný software pro obchod ohromnì u¾iteèný. Konec koncù, vìt¹ina
+obchodníkù ve vyspìlých zemích svobodný software pou¾ívá. Pouze malý
+zlomek software také vyvíjí. A svobodný software je velmi výhodný 
+pro spoleènost, která software pou¾ívá, proto¾e má nad ním kontrolu.
+U¾ivatelé mají kontrolu nad tím, co program dìlá. Buï individuálnì,
+pokud chtìjí, èi kolektivnì, pokud chtìjí. Ka¾dý, koho to zajímá, mù¾e
+uplatnit jistý vliv. Pokud vás to nezajímá, nekoupíte to. 
+Budete pou¾ívat to, co mají rádi ostatní. Ale pokud vás to zajímá, 
+máte jistý hlas.
+
+<P>
+U proprietárního software skoro ¾ádný hlas nemáte. U svobodného
+software si mù¾ete zmìnit, co chcete zmìnit. Nevadí, ¾e ve va¹í 
+spoleènosti nemáte ¾ádné programátory, to je vpoøádku. 
+Kdybyste chtìli pøedìlat stìny va¹í budovy, nemusíte být
+truhláøská spoleènost, musíte mít mo¾nost jít, najít nìjakou
+truhláøskou spoleènost a øíct jim, aby to pro vás udìlali. 
+Kdy¾ potøebujete nìjakou zmìnu ve va¹em software, nemusíte
+být programátorská spoleènost, staèí vám do nìjaké zajít a 
+øíct: ,,Kolik chcete za implementování téhle vìci a kdy by 
+to bylo hotovo?'' A pokud by to odmítli, mù¾ete si najít nìkoho
+jiného.
+
+<P>
+Je tu volný trh. Jakýkoliv business, který se zajímá o podporu, 
+najde ve svobodném software velkou výhodu. S proprietárním 
+software jste odkázáni s podporou na monopol. Pouze jedna spoleènost
+má zdrojový kód a mo¾ná pár jiných si ho je¹tì koupilo za obrovské
+peníze, pokud se jedná o Microsoft shared source. Ale tìch je velmi 
+málo. Nemáte moc na výbìr u koho si zajistit podporu. To znamená,
+¾e pokud nejste opravdový gigant, tak je nezajímáte. Va¹e spoleènost
+pro nì vìt¹inou není dostateènì významná, aby je zajímalo, zda vás neztratí.
+Jak jednou pou¾íváte nìjaký program, je jim jasné, ¾e nemáte jinou
+mo¾nost, ne¾ získávat podporu od nich, proto¾e pøejít na jiný software
+by pøineslo mnoho komplikací. Nakonec si budete platit za privilegium 
+oznámit chybu.
+[Smích] 
+A kdy¾ si zaplatíte, øeknou vám: ,,Dobøe, ok, zaznamenali
+jsme va¹e oznámení chyby v na¹em produktu. Za pár mìsícù 
+si budete moci koupit upgrade a podívat se, zda jsme to 
+opravili.''
+[Smích]
+
+<P>
+Poskytovatelé podpory pro svobodný software si s tímto 
+nevystaèí. Musí se o zákazníky starat. Samozøejmì mù¾ete
+získat mnoho dobré podpory i zdarma, zasláním dotazu na internet.
+Mo¾ná dostanete odpovìï pøí¹tí den, ale to není samozøejmì jisté.
+Pokud chcete mít jistotu, mìli byste se spí¹ dohodnout s nìjakou
+spoleèností a platit jim za to. A to je jedna z cest, jak mù¾e
+pracovat obchod zalo¾ený na svobodném software.
+
+<P>
+Dal¹í výhodou svobodného software pro obchod je bezpeènost a
+soukromí. (To platí samozøejmì i pro jednotlivce, ale teï o tom
+budu hovoøit v souvislosti s obchodem.) Kdy¾ je program proprietární, 
+tak nemù¾ete ani s jistotou øíci co vlastnì dìlá. Mù¾e mít vlastnosti,
+které byste opravdu nemìli rádi, kdybyste o nich vìdìli. Program 
+by mohl mít tøeba backdoor, který dovolí vývojáøi dostat se do va¹eho
+stroje. Byl by tøeba schopen sledovat va¹i èinnost a odesílat informace
+zpìt. To není neobvyklé. Software Microsoftu to dìlá, ale není to pouze
+Microsoft. Dìlají to i jiné programy. Nemù¾ete ani øíci, jestli to 
+dìlá tohle. A nemù¾ete ani spoléhat na to, ¾e programátor je naprosto
+poctivý, ka¾dý programátor dìlá chyby.
+V programu se mohou vyskytovat chyby, které ohrozí va¹i bezpeènost, ale
+nikdo je úmyslnì nezavinil. Podstatné ale je, ¾e pokud to není svobodný
+software, nemù¾ete je najít a nemù¾ete je ani opravit.
+
+<P>
+Nikdo nemá èas, aby si provìøoval zdrojové kódy ka¾dého programu, 
+který pou¾ívá. Nebudete to dìlat. Ale svobodný software je vìt¹í
+komunita a jsou v ní i lidé, kteøí vìci kontrolují. A vy mù¾ete
+z té jejich kontroly tì¾it. Kdy¾ se vyskytne nìjaká nechtìná chyba
+(a ona se èas od èasu vyskytne v ka¾dém programu), mohou ji najít
+a opravit. Je mnohem ménì pravdìpodobnìj¹í, ¾e by lidé dali do svého
+software trojského konì èi nìjaký odposlouchávací kód, kdy¾ si myslí, 
+¾e mohou být chyceni. Vývojáøi proprietárního software ví, ¾e chyceni
+nebudou. Projde jim to, nikdo to nezjistí. Ale vývojáø svobodného
+software musí poèítat s tím, ¾e lidé se budou koukat a uvidí, jestli
+to tam je. Ve svobodném software nemù¾eme do programù zabudovávat vìci,
+které by se u¾ivatelùm nelíbily, proto¾e pokud bychom to udìlali,
+vytvoøili by si verzi, ve které by to nebylo. V¹ichni by brzo zaèali
+pou¾ívat tuto verzi. Kdy¾ pí¹ete svobodný program, chcete, aby 
+mìli lidé rádi va¹i verzi. Nebudete do programu zabudovávat vìc, o které
+si myslíte, ¾e ji bude mnoho lidí nenávidìt a budou si instalovat
+jiné verze místo té va¹í. Prostì si jen uvìdomíte, ¾e ve svìtì 
+svobodného software je králem u¾ivatel. Ve svìtì proprietárního
+software to tak není, tam jste jenom zákazníkem a nemù¾ete do vývoje
+nijak mluvit.
+
+<P>
+V tomto ohledu je svobodný software nový obor, ktde je mo¾né
+zavést demokracii. Profesor Lessig, který je teï ve Stanfordu,
+chytøe poznamenal, ¾e kód programù se chová podobnì jako zákony.
+Ten, kdo vytváøí software, je¾ pou¾ívá vìt¹ina lidí a to k rùzným
+úèelùm, ten vlastnì pí¹e zákony, podle kterých se budou øídit
+lidské ¾ivoty. Se svobodným software mohou tyto zákony
+vzniknout demokraticky. Není sice ta klasická forma demokracie,
+nebudou velké volby a referendum ,,jak by mìla být implementována
+tahle vìc?''
+[Smích]
+Místo toho dáme mo¾nost v¹em, kteøí by na implementaci této funkce
+chtìli pracovat. Kdy¾ budete chtít tu funkci nìjakým zpùsobem naprogramovat,
+udìlejte to. Buï se to udìlá tak, nebo nìjak jinak, to není podstatné.
+Kdy¾ to lidi budou chtít nìjakým zpùsobem, udìlá se to tak.
+Takto ka¾dý pøispívá do veøejných rozhodnutí tím, ¾e prostì
+dìlá vìci tak, jak je chce dìlat on.
+
+<P>
+Mù¾ete uèinit kolik krokù chcete. Obchod mù¾e také udìlat tolik 
+krokù, kolik pro nìj bude u¾iteèné. A a¾ v¹echna tato vylep¹ení pøidáte,
+urèíte tím, jak by mìl software dále pokraèovat.
+
+<P>
+Èasto je velmi u¾iteèné mít mo¾nost vzít si èásti z ji¾ existujících
+programù -- vìt¹inou jsou to velké èásti -- a potom dopsat
+zbytek kódu sám. Vytvoøíte tak program, který dìlá pøesnì to,
+co potøebujete, ale který byste vyvíjeli vìky, kdybyste to museli
+dìlat od zaèátku, kdybyste nemohli vykuchat ji¾ existující svobodné
+programy.
+
+<P>
+Jiná výhoda plynoucí z toho, ¾e králem je u¾ivatel, je fakt, ¾e
+software pak bývá velmi dobøe kompatibilní a standardizovaný.
+Proè? Proto¾e to mají rádi u¾ivatelé. U¾ivatelé pravdìpodobnì
+zamítnou program, který by byl výraznì nekompatibilní.
+Obèas se sice objeví skupinka lidí, která z nìjakých specifických dùvodù
+potøebuje nìjaký druh nekompatibility, mají ji mít, to je vpoøádku, ale
+pokud chtìjí u¾ivatelé následovat standardy, vývojáøi to musí 
+respektovat. A my to respektujeme. Na druhé stranì vývojáøi proprietárního
+software èasto úmyslnì ignorují standardy proto, proto¾e je to pro nì
+výhodné.  Není to proto, ¾e by tím nìjak chtìli pomoci u¾ivatelùm,
+ale spí¹e proto, ¾e je tak mohou omezovat. Mohou je uzamknout ve svém
+produktu. Dokonce èas od èasu i schválnì mìní formáty souborù, 
+aby donutili u¾ivatele zakoupit novìj¹í verzi.
+
+<P>
+Archiváøi se støetávají s problémem, proto¾e soubory napsané
+na poèítaèi pøed deseti lety ji¾ nejsou pøístupné. Byly vytvoøeny
+s proprietárním software, který je dnes ji¾ ztracen. Kdyby to bylo
+napsáno se svobodným software, mohli bychom jej oprá¹it a znovu spustit.
+Staré záznamy by tedy nebyly ztraceny, nebyly by nedostupné.
+Stì¾ovali si na to dokonce NPR a zmiòovali svobodný software jako
+øe¹ení. Pokud ukládáte svá data s proprietárním software, vpodstatì
+strkáte hlavu do oprátky.
+
+<P>
+Mluvil jsem o tom, jak souvisí svobodný software s vìt¹inou
+obchodních èinností. Jak se ale dotýká úzké oblasti
+softwarového businessu? Vìt¹inou vùbec nijak. Dùvodem je, 
+¾e 90% softwarového prùmyslu (aspoò tak mi to bylo øeèeno)
+tvoøí vývoj na zakázku. Software, který není vùbec urèen k zveøejnìní.
+Takového software se vùbec etické otázky svobody èi vlastnictví 
+software netýkají. Jak jsem ji¾ øekl, ta otázka je, zda
+mají u¾ivatelé svobodu modifikovat a redistribuovat program. 
+Pokud existuje jenom jeden u¾ivatel a ten má tato práva, ¾ádný problém
+v tom není. Ten u¾ivatel *má* svobodu dìlat tyto vìci. Ve skuteènosti
+je *jakýkoliv* program vyvinutý softwarovou spoleèností pro nìjaké
+konkrétní pou¾ití ve firmì svobodným software. Samozøejmì za pøedpokladu,
+¾e tato firma trvala na pøedání zdrojových kódù a v¹ech práv.
+
+<P>
+Tento problém se také netýká software, který je v hodinkách, mikrovlnné
+troubì èi software, který ovládá elektroniku motoru v autì. To jsou
+pøípady, kde nebudete downloadovat a instalovat. Z pohledu u¾ivatele
+se nejedná o opravdový poèítaè. Tyto etické otázky tedy nejsou v daném
+kontextu tak dùle¾ité. Nejvìt¹í èást softwarového prùmyslu bude tedy
+nedotèenì pokraèovat dále tak jako døíve. Zajímavé na tom je, ¾e
+jeliko¾ je velký zlomek zamìstnání v softwarovém prùmyslu právì
+v tìchto odvìtvích, tak i kdyby neexistovalo nic jako business
+zalo¾ený na svobodném software, mohli by si programátoøi vydìlávat
+takto, psaním software na zakázku.
+[Smích] 
+Je jich mnoho, ten pomìr je velký.
+
+<P>
+Ale je tomu tak, ¾e existuje obchod zalo¾ený na svobodném software.
+Spoleènosti se svobodným software existují. Na následující
+tiskové konferenci se objeví lidé z nìkolika takových spoleèností.
+Existují samozøejmì také spoleènosti, které nejsou na svobodném software
+zalo¾ené, ale vyvíjejí i u¾iteèný svobodný software. 
+
+<P>
+Jak to chodí v obchodì zalo¾eném na svobodném software?
+No nìkdo tøeba prodává kopie. Máte mo¾nost si program
+zkopírovat, ale i tak mohou prodat tisíce kopií mìsíènì.
+Jiné zase zprostøedkovávají rùzné slu¾by. Já jsem v druhé
+polovinì osmdesátých let také prodával podporu ke svobodnému
+software. Vpodstatì jsem øekl, ¾e za 200 dolarù za hodinu
+zmìním v GNU software, který jsem napsal, co budete chtít.
+To byla velmi tvrdá taxa, ale to se vztahovalo k programùm, 
+které jsem já sám napsal a lidé si uvìdomovali, ¾e já
+tu práci mohu udìlat podstatnì rychleji.
+[Smích] 
+Vydìlával jsem si tak na ¾ivobytí. Ve skuteènosti jsem si vydìlal
+více ne¾ kdykoliv pøedtím. Také jsem uèil. To jsem dìlal a¾ do roku
+1990, kdy jsem dostal velkou cenu a nemusel jsem se tím ji¾ zabývat.
+
+<P>
+V roce 1990 také vznikla první spoleènost, která mìla obchodovat
+v oblasti svobodného software. Jmenovala se Cygnus Support.
+Náplní práce bylo pøesnì to, co jsem do té doby dìlal já.
+Kdybych to potøeboval, mohl jsem pro nì pracovat, ale uvìdomil 
+jsem si, ¾e by bylo pro toto hnutí bylo lep¹í, abych zùstal nezávislý
+na spoleènostech. Tím pádem mohu o rùzných spoleènostech se svobodným
+èi proprietárním software øíkat dobré èi ¹patné vìci bez rizika konfliktu
+zájmù. Cítil jsem, ¾e bych se mohl vìnovat svobodnému software více.
+Samozøejmì bych s nimi ale pracoval, kdybych pro zaji¹tìní penìz pro 
+¾ivot musel. Byl to etický business a neexistoval ¾ádný dùvod, 
+proè bych se mìl kvùli práci pro nì cítit zahanbený.
+Spoleènost v prvních letech existence profitovala. Byla 
+vytvoøena s velmi malým kapitálem, muselo staèit to, co mìli
+její tøi zakladatelé. Ka¾dým rokem rostla a ka¾dý rok vydìlávala, 
+a¾ doplatili na chamtivost, zaèali hledat vnìj¹í investory.
+Na to doplatili. Tomu ale pøedcházelo nìkolik úspì¹ných
+let.
+
+<P>
+To poukazuje na jeden zajímavý fakt. K vývoji svobodného software
+nepotøebujete mít kapitál. Nechci øíci, ¾e to je k nièemu, mù¾e
+vám to pomoci. Pokud máte kapitál, mù¾ete najmou t lidi a nechat
+je napsat kopu svobodného software. Hodnì toho ale mù¾ete docílit
+i jako malá skupinka lidí. Tato obrovská efektivita  vývoje je jedním
+z dùvodù, proè by se mìl svìt obrátit ke svobodnému software.
+Je le¾, kdy¾ Microsoft øíká: ,,GNU GPL je ¹patná, proto¾e
+jim stì¾uje shroma¾ïování kapitálu k vývoji nesvobodného software.''
+My toti¾ nepotøebujeme, aby nám ten software zvy¹oval kapitál.
+Jsme schopni tu práci dìlat i bez nìj. *Dìláme* to i bez nìj.
+
+<P>
+Lidé øíkali, ¾e se nám nikdy nepovede dokonèit kompletní operaèní systém.
+Dokonèili jsme jej a udìlali jsme toho je¹tì mnohem více.  A øekl
+bych, ¾e nám neschází ji¾ tak mnoho k tomu, abychom poskytli v¹echen
+obecný software, který veøejnost potøebuje. A to ve svìtì,
+kde více jak 90% lidí je¹tì ná¹ svobodný software nepou¾ívá!
+A to ve svìtì, kde... Aèkoliv v urèitých oborech obchodní èinnosti,
+v¹ak víte... více jak polovina webových serverù na svìtì funguje 
+na GNU/Linuxu s Apachem jako web serverem.
+
+<P>
+
+OTÁZKA: [Nesly¹itelné] ... Co jste to øekl pøed slovem Linux?
+
+<P>
+STALLMAN: Øekl jsem GNU/Linux.
+
+<P>
+OTÁZKA: Ano?
+
+<P>
+STALLMAN: Ano, pokud mluvím o jádøe, nazývám jej Linux.
+V¹ak víte, jmenuje se tak. Jádro bylo napsáno Liusem Torvaldsem
+a mìli bychom jej z respektu k nìmu nazývat jménem, které vybral.
+
+<P>
+Ale v¹eobecnì vzato, v businessu ho vìt¹ina lidí nepou¾ívá.
+Vìt¹ina domácností jej je¹tì nepou¾ívá. A¾ zaènou,
+mìli bychom automaticky dostat desetkrát více dobrovolníkù
+a desetkrát více zákazníkù pro obchod. To pro nás bude dùle¾itým skokem.
+V tomto bodì jsem docela rád, ¾e jsme schopni dìlat na¹i práci.
+
+<P>
+To je velmi dùle¾ité, proto¾e Microsoft se nás sna¾í zastra¹it:
+
+<P>
+     "Jediná cesta jak mù¾ete vyvíjet software, jediný zpùsob,
+jak zajistit inovaci je dát nám moc. Dovolte nám, abychom vás
+ovládli. Ponechte nám kontrolu nad tím, co budete moci se software
+dìlat, abychom z vás mohli vy¾dímat mnoho penìz a pou¾ít èást
+z toho na vývoj nového software, zbytek si ponecháme jako zisk.''
+
+<P>
+Nikdy byste se nemìli cítit tak zoufalí, abyste se vzdali svojí
+svobody. To by bylo velmi nebezpeèné.
+
+<P>
+Jiná vìc, kterou Microsoft (dobøe, nejen Microsoft) -- lidé obecnì, kteøí
+nepodporují svobodný software, mají ¾ebøíèek hodnot, ve kterém
+je zajímají pouze krátkodobé výhody. ,,Kolik penìz letos vydìlám?''
+Krátkodobé a omezené my¹lení. Nedovedou si pøedstavit, ¾e by nìkdo
+mohl nìco obìtovat pro získání èi udr¾ení si svobody.
+
+<P>
+Vèera vedlo mnoho lidí projevy o Amerièanech, kteøí se obìtovali 
+pro svobodu svých krajanù. Nìkteøí uèinili i velké obìti.
+Obìtovali dokonce své ¾ivoty pro svobody, o kterých ka¾dý 
+v na¹i zemi urèitì alespoò sly¹el.
+(Pøinejmen¹ím v nìkterých pøípadech; Asi budeme muset ignorovat 
+válku ve Vietnamu.)
+
+<P>
+[Poznámka editora: Pøedchozí den byl v USA Memorial Day.
+Memorial Day (Den vzpomínky) je dnem vzpomínky na váleèné
+hrdiny.]
+
+<P>
+Udr¾et svobodu v pou¾ívání software na¹tìstí nevy¾aduje ¾ádné velké obìti,
+jen malé, malé obìti staèí. Obìti jako nauèit se ovládat pøíkazovou øádku,
+pokud je¹tì nemáme hotové grafické u¾ivatelské rozhraní. Nebo jako
+zaplatit nìjaké softwarové spoleènosti, aby mohla bìhem
+nìkolika let vyvinout nìjaký software, který potøebujeme.
+Existují rùzné malé obìti, které mù¾eme v¹ichni udìlat.
+V dlouhodobém mìøítku to budeme *my*, kdo z nich bude profitovat.
+Vidíte, ¾e je to spí¹ investice, ne¾ obì»! Potøebujeme pouze
+pohlí¾et na vìc dlouhodobì, abychom si uvìdomili, ¾e je pro nás
+výhodné investovat do zlep¹ování na¹í spoleènosti a nesmíme poèítat
+nikláky a centy krátkodobého zisku z takových investicí.
+
+<P>
+Zde moje pøedná¹ka vpodstatì konèí.
+
+<P>
+Rád bych je¹tì zmínil, ¾e Tony Stanco navrhuje nový zpùsob pøístupu
+k obchodu se svobodným software, který on nazývá ,,Free Developers''
+(svobodní vývojáøi). Má to být urèitá obchodní struktura, kde by,
+jak doufáme, mìly být výtì¾ky distribuovány v¹em programátorùm
+svobodného software, kteøí zde pracují. Mají vyhlídky na získání
+rozsáhlého kontraktu na vývoj vládního software v Indii. Proto¾e chtìjí
+jako základ pou¾ít svobodný software, mohou tím u¹etøit obrovské èástky.
+
+<P>
+Tak¾e teï prosím otázky.
+
+<P>
+OTÁZKA: [Nesly¹itelné]
+
+<P>
+STALLMAN: Mohl byste prosím mluvit tro¹ku více nahlas? Nesly¹ím vás.
+
+<P>
+OTÁZKA: Jak by mohla spoleènost jako tøeba Microsoft aplikovat
+smlouvu svobodného software?
+
+<P>
+STALLMAN: Microsoft ve skuteènosti plánuje pøesunout hodnì svých aktivit
+do oblasti slu¾eb. To, co plánují udìlat, je ¹pinavé a nebezpeèné.
+Chtìjí toti¾ svázat slu¾by s programy, jedno k druhému. K tomu, abyste
+mohli pou¾ít nìjakou slu¾bu, budete muset mít program od Microsoftu,
+a pokud budete naopak k programu potøebovat nìjakou slu¾bu, musí být
+od Microsoftu. Bude to v¹echno provázané dohromady, to je jejich
+plán.
+
+<P>
+Zajímavé je na tom to, ¾e tyto slu¾by nevzná¹í otázku etiky 
+svobodného a nesvobodného software! Bylo by absolutnì vpoøádku,
+kdyby pou¾ili tento business k tomu, aby si zaji¹»ovali zisk jejich
+prodáváním. Microsoft ale plánuje udìlat to tak, aby dosáhl je¹tì 
+vìt¹ího uzamknutí u¾ivatelù --- a je¹tì vìt¹ího monopolu --- na software
+i na slu¾by. Vy¹el o tom nedávno jeden èlánek... myslím, ¾e v Business
+Weeku. Ostatní øíkají, ¾e to pøemìní Net v mìsto Microsoftu.
+
+<P>
+To je dùle¾ité, proto¾e, jak víte, soud doporuèil rozdìlení
+Microsoftu na èást vyrábìjící operaèní systémy a aplikace. 
+To by ale nemìlo ¾ádný smysl, nebylo by to k nièemu dobré.
+
+<P>
+Po tom, co jsem shlédl ten èlánek, myslím, ¾e by bylo u¾iteèné 
+a efektivní rozdìlit Microsoft na èást poskytující software a na èást
+poskytující slu¾by a po¾adovat, aby spolu nemìly pøili¹ úzké vztahy.
+Oddìlení slu¾eb by muselo publikovat návrhy rozhraní, aby mohl k takové
+slu¾bì ka¾dý napsat klienta. Asi musí za ty slu¾by platit, ale to je vpoøádku.
+To je zas úplnì jiný problém.
+
+<P>
+
+Kdyby byl Microsoft takto rozdìlen [...], ,,slu¾by a software'', 
+nemìli by pøíle¾itost vyu¾ívat slu¾by k rozdrcení konkurence 
+svým software. My bychom mìli mo¾nost vyvinout pøíslu¹ný svobodný software 
+a vy byste se s ním tøeba mohli pøipojovat na slu¾by Microsoftu.
+Nám by to nevadilo!
+
+<P>
+Konec koncù proto¾e Microsoft si podrobil vìt¹inu u¾ivatelù, ostatní
+si jich podrobili ménì. Problémem tedy není Microsoft a jenom
+Microsoft. Microsoft je pouze nejvìt¹ím pøíkladem problému,
+který se sna¾íme vyøe¹it. Je to problém proprietárního softwre,
+který u¾ivatelùm bere svobody spolupráce a tvoøení etické spoleènosti.
+Nemìli bychom se tak moc zamìøovat na Microsoft. I pøes to,
+¾e mi dali mo¾nost zde vystoupit, nejsou ti jediní dùle¾ití.
+Nejsou zaèátkem a koncem v¹eho.
+
+<P>
+OTÁZKA: Pøedtím jste mluvil o filosofickém rozdílu mezi
+Open Source software a svobodným software. Jak se díváte na
+souèasný trend distribucí GNU/Linuxu podporovat pouze
+platformu Intel?  Èím dál tím ménì programátorù
+programuje korektnì a produkuje software, který
+se bude dát zkompilovat kdekoliv. Dìlají software,
+který prostì funguje na platformì Intel.
+
+<P>
+
+STALLMAN: Já si nemyslím, ¾e by to byla nìjaká otázka etiky.
+Ve skuteènosti ale obèas portují GNU/Linux na nový poèítaè
+spoleènosti, které ten poèíta vyrobí. Toto zøejmì nedávno udìlal 
+Hewlett Packard. Neplatili si port Windows, proto¾e by je to stálo
+pøíli¹. Ale myslím, ¾e portování GNU/Linuxu je stálo pìt in¾enýrù
+na pár mìsícù. Bylo to lehké.
+
+<P>
+Samozøejmì, ¾e lidi povzbuzuji, aby pou¾ívali autoconf, GNU program,
+který usnadòuje portování programù. Nebo kdy¾ nìkdo za¹le autorovi
+bug, který není na autorovì verzi systému chybou, mìl by jej
+také zahrnout do programu. Ale nevidím v tom otázku etiky.
+
+<P>
+OTÁZKA: Dva komentáøe. Prvním je: nedávno jste mìl pøedná¹ku na MIT.
+Èetl jstem pøepis. Nìkdo se ptal na patenty a vy jste øekl
+,,Patenty jsou úplnì jiný problém. Nemám k tomu ¾ádné komentáøe.''
+
+<P>
+STALLMAN: Ano. Vlastnì mám k patentùm hodnì co øíci, ale
+to zabere tak hodinu.
+[Smích]
+
+<P>
+
+OTÁZKA: Chtìl jsem jen øíci, ¾e dle mého názoru zde je problém.
+Myslím, ¾e existuje dùvod, proè spoleènosti shrnují patenty
+i copyrighty pod spoleènou støechu tì¾kého vlastnictví.
+Chtìjí vyu¾ít sílu státu, aby si zajistili monopol.
+Stejná vìc je na tìchto zále¾itostech ne to, ¾e se týkají podobného
+problému. Ta motivace nespoèívá ve slu¾bách veøejnosti, ale
+v tvorbì monopolu pro své privátní zájmy a to je to, co zále¾itosti
+shrnované pod ,,intelektuální vlastnictví'' spojuje.
+
+<P>
+STALLMAN: Rozumím. Ale chci ji¾ odpovìdìt, proto¾e nám nezbývá moc
+èasu. Odpovím tedy na tohle.
+
+<P>
+Máte pravdu v tom, ¾e to je opravdu to, co chtìjí. Je ale i jiný dùvod,
+proè chtìjí pou¾ívat termín ,,intelektuální vlastnictví.'' Nechtìjí toti¾
+povzbuzovat lidi, aby pøíli¹ detailnì pøemý¹leli o otázkách copyrightu 
+a patentù. Copyrightové a patentové právo je úplnì odli¹né a
+y úèinek copyrightu a patentù na software je úpnì odli¹ný.
+
+<P>
+Softwarové patenty jsou omezením programátorù -- zakazují jim
+vytváøet urèité typy programù. Zatímco copyright tohle nedìlá.
+Copyright øíká, ¾e pokud nìco napí¹ete, mù¾ete to distribuovat.
+
+<P>
+Softwarové patenty jsou omezením pro programátory---zakazují jim psát urèité
+typy programù. Zatímco copyright toto nedìlá.
+S copyrightem, alespoò pokud jste jeho autorem Vy, máte povolení k distribuci.
+Tudí¾ je ohromnì dùle¾ité tyto problémy oddìlovat.
+
+<P>
+Mají toho velmi málo spoleèného, na velmi nízké úrovni. A v¹e
+ostatní je jiné.  Tak¾e, prosím, abyste podporovali jasné my¹lení, diskutujte
+o copyright, nebo o patentech. Ale nediskutujte o ,,intelektuálním 
vlastnictví.''
+Na intelektuální vlastnictví nemám názor. Názor mám na copyrighty, patenty
+a software.
+
+<P>
+OTÁZKA: Na zaèátku jste zmínil, ¾e funkèní jazyk, jako tøeba
+recepty, je poèítaèový program. Tady je ale trochu rozdíl
+mezi tímto a jinými typy jazyka.
+To také zpùsobuje problém v pøípadu DVD.
+
+<P>
+STALLMAN: Tyto body jsou pro vìci z pøírody èásteènì podobné, 
+ale èásteènì také odli¹né. Nìjaká èást problému se pøená¹í,
+ale ne celý. To je bohu¾el dal¹í hodinová pøedná¹ka, já nemám
+èas to zde vysvìtlovat. Øeknu ale, ¾e v¹echny normální
+vìci jsou od pøírody svobodné stejným zpùsobem, jako software.
+Víte o èem mluvím: knihy, manuály, slovníky, recepty atd.
+
+<P>
+OTÁZKA: Mì zajímala on-line hudba, jsou zde podobnosti, ale i
+odli¹nosti.
+
+
+<P>
+STALLMAN: Správnì. Øekl bych, ¾e minimální svobodou, je¾ bychom mìli mít pro
+*jakýkoliv* typ zveøejnìné informace, je svoboda ji to nekomerènì
+redistribuovat, doslovnì. Pro funkèní díla potøebujeme svobodu
+*komerènì* zveøejnit modifikovanou verzi, proto¾e je to pro spoleènost 
stra¹livì
+u¾iteèné. Pro nefunkèní díla, jako napøíklad vìci slou¾ící k zábavì,
+nebo, abych byl estetický, která pøedstavují pohled urèité osoby,
+ta by mo¾ná nemìla být modifikována.  A ono mo¾ná znamená, ¾e je vpoøádku
+mít copyright pokrývající jejich ve¹kerá *komerèní* vyu¾ití.
+
+<P>
+Prosím, mìjte na vìdomí, ¾e podle Ústavy USA je úèelem copyrightu prospìt
+veøejnosti. Slou¾í k modifikaci jednání urèitých
+soukromých stran parties, aby vydali více knih.  A pøínosem je,
+¾e spoleènost diskutuje o rùzných problémech a uèí se a, jak víte
+máme literaturu. Máme vìdecká díla. Úèelem je povzbuzovat to.
+Copyrighty neexistují kvùli autorùm, nato¾pak kvùli
+vydavtelùm. Existují kvùli ètenáøùm a
+a tìm, co mají prospìch ze sdìlování informací, ke kterému dochází,
+kdy¾ lidé pí¹í nebo ètou.  A já s tímto cílem souhlasím!
+
+<P>
+Ale, ve vìku poèítaèových sítí, není tato *metoda* déle udr¾itelná,
+proto¾e nyní vy¾aduje Drákulova práva, která vpadávají do soukromí jednotlivce
+a ka¾dého terorizují. Roky ve vìzení za sdílení s kolegou.
+Nebylo to jako v dobì tiskaøského lisu.
+Tehdy byl copyright prùmyslovou regulací. Omezoval vydavatele!
+*Nyní* je to omezení uvalené vydavateli na veøejnost. Tak¾e, aèkoliv se jedná
+o stejný zákon, právní vztah je otoèený o 180 stupòù.
+
+<P>
+
+OTÁZKA: Tak¾e mù¾ete mít tuté¾ vìc - ale je to jako, kdybyste tvoøil hudbu 
+z jiné hudby.
+<P>
+
+STALLMAN: Správnì.  To je zajímavé.
+
+<P>
+OTÁZKA: A jedineèné, u nových dìl, existuje stále velká spolupráce.
+
+
+<P>
+STALLMAN: Ano.  A myslím si, ¾e to pravdìpodobnì vy¾aduje nìjakou koncepci 
spravedlivého
+vyu¾ití.  Samozøejmì vytvoøení nìkolikavteøinového samplu a jeho pou¾ití
+pro vytvoøení nìjakého hudebního díla: samozøejmì by toto bylo spravedlivé 
vyu¾ití. Dokonce
+i standardní my¹lenka ohlednì spravedlivého vyu¾ití to zahrnuje, pomyslíte-li 
na to.
+Whether
+courts agree, I'm not sure, but they should.  That *wouldn't* be a real
+change in the system as it has existed.
+
+<P>
+OTÁZKA: Co si myslíte o publikování *veøejných* informací
+v proprietárních formátech?
+
+
+<P>
+STALLMAN: No, nemìlo by to být. Myslím tím, ¾e vláda by nikdy
+nemìla nutit obèany, aby pou¾ívali ne svobodné programy 
+k pøístupu k informacím a pøi komunikaci s ní.
+
+<P>
+OTÁZKA: Byl jsem u¾ivatelem, teï øeknu, GNU/Linuxu. 
+
+<P>
+STALLMAN: Dìkuji.  [Smích]
+
+<P>
+OTÁZKA: ...nìkolik posledních let.  Chybìla mi ale jedna základní
+vìc, a to se myslím týká v¹ech, toti¾ webový browser.
+
+<P>
+STALLMAN: Ano.
+
+<P>
+OTÁZKA: Jedna z vìcí, která byla rozhodnì slabinou v pou¾ívání
+systému GNU/Linux bylo prohlí¾ení webovýsh stránek,
+proto¾e hlevním nástrojem k tomuhle byl Netscape...
+
+<P>
+STALLMAN: ..., který nebyl svobodným software.
+Nechte mì odpovìdìt na toto. Chtìl bych nejprve vyøe¹it toto,
+abychom se mohli lépe orientovat v celém problému. Ano.
+Na lidi pùsobil stra¹ný tlak, aby na GNU/Linuxových systémech 
+pou¾ívali Netscape Navigator. Vlastnì ho mìly v sobì úplnì v¹echny
+komerèní distribuce. To je ironická situace: tak tì¾ce jsme pracovali
+na tom, abychom vytvoøili *svobodný* operaèná systém
+a kdy¾ se teï vydáte do obchodu, najdete zde rùzné verze GNU/Linuxu
+(vìt¹ina nese název Linux), ale ¾ádná z nich není svobodná.
+Samozøejmì nìkteré èásti svobodné jsou, ale je zde i Netscape
+Navigator a mo¾ná také dal¹í nesvobodné vìci. Ve skuteènosti
+je velmi tì¾ké najít svobodný systém, pokud nevíte úplnì pøesnì,
+co dìláte. Mù¾ete si Netscape
+Navigator neinstalovat i pokud si zakoupíte jen èásteènì svobodný systém.
+
+<P>
+Ve skuteènosti existovaly svobodné prohlí¾eèe po mnoho let.
+Já jsem byl napø. zvyklý pou¾ívat webový browser s názvem
+,,Lynx.'' Je to svobodný negrafický browser; pouze textový.
+Má jednu ohromnou výhodu a to, ¾e nevidíte reklamy.
+[Smích] [Potlesk].
+
+<P>
+Existuje v¹ak i svobodný grafický browser Mozilla, který se nyní dostává
+do stavu, kdy ho ji¾ mù¾ete pou¾ívat. Obèas ho také pou¾ívám.
+
+<P>
+OTÁZKA: Velmi dobrý byl Konqueror 2.01.
+
+<P>
+STALLMAN: Ano, samozøejmì. To je dal¹í svobodný grafický browser.
+Já myslím, ¾e u¾ koneènì ten problém s browsery bude vyøe¹en.
+
+<P>
+OTÁZKA: Mù¾ete mi øíci nìco o filosofickém a etickém rozdìlení
+mezi svobodným software a Open Source? Myslíte, ¾e jsou nesmiøitelné?
+...
+
+<P>
+[mìní se páska v nahrávacím zaøízení, konec otázky a zaèátek odpovìdi 
+chybí]
+
+<P>
+STALLMAN: .... ke svobodì a etice.  Nebo kdykoliv prostì øeknete:
+,,Doufám, ¾e se vy spoleènosti rozhodnete, ¾e je pro vás
+výhodnìj¹í dovolit nám dìlat tyto vìci.''
+
+<P>
+Ale jak jsem øekl, v mnoha praktických úkolech ani nezále¾í,
+jaká je politika dané osoby. Kdy¾ nìkdo nabídne pomoc projektu GNU,
+tak neøíkáme ,,Musí¹ souhlasit s na¹í politikou.'' Øekneme,
+¾e v balíècích GNU musíte nazývat systém GNU/Linux a musíte
+to nazývat svobodný software. Co øíkáte, kdy¾ nemluvíte s projektem
+GNU, je na vás.
+
+<P>
+OTÁZKA: Spoleènost IBM odstartovala nedávno kampaò pro vládní
+úøady, kterým chtìjí prodat své velké stroje a jako systém si 
+vybrali Linux, øíkají mu ,,Linux!''
+
+<P>
+STALLMAN: Ano, samozøejmì, ve skuteènosti je to systém GNU/Linux. [Smích]
+
+<P>
+OTÁZKA: Právì!  Øeknìte to hlavnímu obchodnímu mana¾erovi. Vùbec
+o GNU neví.
+
+<P>
+STALLMAN: Komu ¾e bych mìl øíci?
+
+<P>
+OTÁZKA: Hlavnímu obchodnímu mana¾erovi.
+
+<P>
+STALLMAN: Aha, jasnì. Problém je v tom, ¾e oni si u¾ døíve peèlivì
+vybrali, co budou øíkat, aby to pro nì bylo co nejvýhodnìj¹í.
+Dùle¾ité toti¾ je, ¾e otázka toho co je správnìj¹í èi spravedlivìj¹í
+není pro takové firmy to nejdùle¾itìj¹í. U malých spoleèností bychom
+mohli najít øeditele, který by pøemý¹lel o takových vìcech, mohl by se
+rozhodnout pou¾ívat správný název. Ne ale takové obrovské spoleènosti.
+Je to ostuda.
+
+<P>
+S tím co dìlá IBM souvisí je¹tì jeden dùle¾itý a podstatný problém
+a to, ¾e oni øíkají, ¾e vkládají do ,,Linuxu'' miliardu dolarù.
+Mo¾ná bych ale mìl také dát uvozovky kolem slova ,,do'',
+proto¾e èást z toho sice je placení lidí, kteøí pí¹í svobodný 
+software, ale druhá èást slou¾í k placení lidí, kteøí pí¹í
+proprietární software, nebo proprietární software portují, aby
+bì¾el na GNU/Linuxu. To *není* pøíspìvek na¹í komunitì.
+IBM to ale v¹echno strká na jednu hromadu. Èást z toho mù¾e
+být reklama, co¾ pro nás mù¾e být èásteènì pøínostné, aèkoliv
+by to bylo také èásteènì ¹patné. Je to komplikovaná situace.
+Nìco z toho, co oni dìlají, je pomocí, nìco není a nìco je
+také èásteèná pomoc, ale ne pøesnì. Nemù¾ete to prostì 
+v¹echno smíchat dohromady a myslet si ,,Wow! Bomba! Miliarda
+dolarù od IBM.'' [Smích] To je stra¹né zjednodu¹ení.
+
+<P>
+OTÁZKA: Mù¾ete se tro¹ku více zmínit o dùvodech, které
+vás vedly k navr¾ení nìèeho jako je General Public License.
+
+<P>
+STALLMAN: Ok, to je -- omlouvám se, ale já teï odpovídám na jeho otázku.
+[Smích]
+
+<P>
+SCHONBERG: Chcete si nechat nìjaký èas na tiskovou konferenci,
+nebo budete rad¹i pokraèovat tady?
+
+<P>
+STALLMAN: Kdo je tu na tiskovou konferenci? Není tu moc tisku.
+Aha, tøi -- dobøe. Nebude vám vadit, kdy¾ budeme -- kdy¾ budu
+pokraèovat v zodpovídání otázek v¹ech je¹tì tak deset minut?
+OK. Tak budeme pokraèovat v otázkách z publika.
+
+<P>
+Ptáte se tedy na my¹lení, z kterého vze¹la GNU GPL?
+Èást je v tom, ¾e jsem chtìl ochránit svobodu komunity od takových
+vìcí, jaké jsem popisoval u projektu X Windows a které se pøihodily
+i ostatním svobodným programùm. Ve skuteènosti nebyly X Windows je¹tì
+vydány, kdy¾ jsem o GPL pøemý¹lel, ale vidìl jsem, jak se tohle
+stávalo jiným svobodným programùm. Stalo se to tøeba TeXu. Chtìl jsem
+zajistit, aby mìli svobodu v¹ichni u¾ivatelé. Jinak by se mi mohlo stát,
+¾e napí¹u program a mo¾ná ho bude pou¾ívat mnoho lidí, ale
+ti by nemuseli mít svobodu. A jaký by to pak mìlo úèel?
+
+<P>
+Øíkal jsem si ale také: Chci dát veøejnosti pocit, ¾e to není
+koøist pro nìjaké parazity, kteøí zrovna bloudí kolem.
+Kdy¾ nepou¾íváte copyleft, tak vpodstatì øíkáte [Stallman
+mluví mírnì]: ,,Vezmi si mùj kód a dìlej si s ním co chce¹.
+Já neøíkám ne.'' Ka¾dý mù¾e pøijít a øíci [nyní mluví pøísnì]
+Ah, chci vytvoøit nesvobodnou verzi tohohle. Prostì si to
+vezmu.'' Pravdìpodobnì udìlají nìjaká vylep¹ení. Tyto nesvobodné
+verze se pak mohou zalíbit u¾ivatelùm a nahradit svobodné
+verze. Èeho jste tak dosáhli? Pouze jste pøispìli nìjakému
+vlastnickému projektu!
+
+<P>
+Kdy¾ pak lidé vidí, co se dìje, -- kdy¾ vidí ,,ostatní mi vezmou
+co jsem udìlal a ani mi to nevrátí'' -- mù¾e to být pro nì velmi
+demoralizující. To není jen spekulace. Já jsem vidìl, jak se to
+opravdu stalo. Byla to èást toho, co se pøihodilo na¹í
+komunitì, ke které jsem patøil v sedmdesátých letech. Nìkteøí lidé
+s námi pøestávali spolupracovat. Pøedpokládali jsme, ¾e z toho profitují.
+Chovali se tak, jako by si mysleli, ¾e profitují. Uvìdomili jsme si,
+¾e se mohou prostì vzdát spolupráce a nic nám nedají zpìt.
+Neexistovalo nic, co bychom s tím mohli dìlat. To bylo velmi
+odrazující. My, kterým se to nelíbilo, jsme dokonce diskutovali
+o mo¾nostech, jak to zastavit, ale ¾ádnou jsme nena¹li.
+
+<P>
+GPL je tedy navr¾ena k tomu, aby to zastavila. Øíká: ,,Pokud se k na¹í
+komunitì *pøipojíte*, jste vítáni a mù¾ete pou¾ívat ná¹ kód. Mù¾ete
+jej pou¾ívat na jakoukoliv práci. Pokud ale vydáte modifikovanou verzi,
+musíte ji uveøejnit *v* na¹í komunitì, jako souèást na¹í komunity --
+jako souèást svobodného svìta.  
+
+<P>
+Vlastnì existuje i mnoho rùzných cest, jak mohou lidé tì¾it 
+z výhod na¹eho software a nijak nám nepøispívat; nemusíte tøeba
+psát software, abyste mohli pou¾ívat ná¹ systém. Nepo¾adujeme
+po vás, abyste pro nás cokoliv dìlali. Pokud ale dìláte 
+urèitý typ vìcí, musíte nám s nimi pøispìt. 
+Tak¾e to znamená, ¾e na¹e komunita není jen tak nìjaká
+roho¾ka u dveøí.  
+A myslím, ¾e to dodalo lidem sílu cítit: ,,Jen tak nìkdo si po nás
+nebude dupat. My se mu postavíme.''
+
+<P>
+OTÁZKA: Ano, moje otázka se týkala svobodného, ale necopyleftovaného
+software. Kdy¾ ho mù¾e ka¾dý vzít a udìlat z nìj vlastnický, 
+není také mo¾né vzít ho, udìlat nìjaké zmìny a vydat to celé
+pod GPL?
+
+<P>
+STALLMAN: Ano, je to mo¾né.
+
+<P>
+OTÁZKA: To by udìlalo ze v¹ech budoucích kopií GPL software.
+
+<P>
+STALLMAN: Kopií z té urèité vìtve. Vysvìtlím ale, proè tohle nedìláme.
+
+<P>
+OTÁZKA: Hmm?
+
+<P>
+STALLMAN: Vysvìtlím, proè to nedìláme.  Nechte mì to vysvìtlit.
+
+<P>
+OTÁZKA: OK, ano.
+
+<P>
+STALLMAN: Mohli bychom to udìlat, pokud bychom chtìli. Mohli bychom 
+vzít X Windows, udìlat kopii krytou GPL a udìlat v ní nìjaké zmìny.
+Existuje ale mnohem vìt¹í skupina lidí, kteøí vylep¹ují X Windows,
+a ti je nevydávají pod GPL. Kdybychom to tedy udìlali, oddìlovali
+bychom se od nich. To by od nás nebylo moc hezké. Oni *jsou*
+èást na¹í komunity a pøispívají do na¹í komunity.
+
+<P>
+Za druhé, nemìli bychom ¹anci, proto¾e oni na X dìlají mnohem více
+práce ne¾ bychom mohli dìlat my. Na¹e verze by tedy byla podøadná
+té jejich a lidé by ji nepou¾ívali. To znamená: proè podstupovat
+v¹echny tyhle nesnáze?
+
+<P>
+OTÁZKA: Mmm hmm.
+
+<P>
+STALLMAN: Kdy¾ tedy nìkdo napí¹e nìjaké vylep¹ení
+do X Windows, øeknu mu, aby spolupracoval s vývojáøi
+X Windows, a» jim to po¹le a nechá je to pou¾ít tak,
+jak to oni uznají za vhodné. Oni *vyvíjejí*
+velmi dùle¾itou èást svobodného software. Pro nás je dobré
+s nimi spolupracovat!
+
+<P>
+OTÁZKA: S výjimkou, co se týèe X, pøibli¾nì pøed dvìma roky,
+dokonce X Konsorcium vydalo svùj software jako omezený Open Source.
+
+<P>
+STALLMAN: Oni jej nikdy nevydali jako Open Source. Nakonec
+to nebylo Open Source. Mo¾ná øíkali, ¾e bylo. Nevzpomínám si.
+Ale nebylo to Open Source.
+
+<P>
+Bylo to omezené. Myslím, ¾e jste to nemohli komerènì redistribuovat.
+Nebo jste mo¾ná nemohli komerènì distribuovat modifikovanou verzi,
+nebo nìco takvého. Bylo v tom nìjaké omezení, které jak Hnutí svobodného
+software, tak hnutí Open Source pokládá za nepøijatelné.
+
+<P>
+Ano, to vám necopyleftová licence dovoluje. Ve skuteènosti
+mìlo X Konsorcium velm izvlá¹tní politiku. Øíkají: ,,Pokud
+je vá¹ program alespoò tro¹ku copyleftovaný, nemù¾eme jej
+do na¹í distribuce zahrnout. Nebudeme jej vùbec distribuovat.''
+Hodnì lidí tak bylo nuceno nepou¾ívat copyleft. V¹echen software
+byl naprosto otevøený. Ti samí lidé, kteøí pøedtím tlaèili lidi,
+aby dovolovali s jejich kódem dìlat v¹e, pozdìji prohlásili:
+,,Vpoøádku. Teï si mù¾eme pøidat omezení.'' To od nich nebylo
+pøíli¹ etické.
+
+<P>
+Chceme ale v této situaci opravdu zaplácat mnoho zdrojù na 
+udr¾ování alternativní verze X, kryté GPL? Nemìlo by to ¾ádný
+smysl. Máme na práci spoustu jiných vìcí. Pojdmì dìlat
+rad¹i tyto. Je lep¹í s vývojáøi X spolupracovat.
+
+<P>
+OTÁZKA: Mù¾ete prosím okomentovat, zda je GNU registrovaná
+ochranná známka? Bylo by praktické zahrnout ji do GNU GPL, 
+ta pøece povoluje ochranné známky?
+
+<P>
+STALLMAN: Ve skuteènosti máme momentálnì podanou ¾ádost o regisrtaci
+ochranné známky GNU. Je to ale z jiných dùvodù. Bylo by na dlouho
+to tu v¹e vysvìtlovat.
+
+<P>
+OTÁZKA: Mohli byste po¾adovat zobrazení této ochranné známky
+ve v¹ech programech krytých GPL.
+
+<P>
+STALLMAN: To si nemyslím. Licence kryjí samotné programy a pokud
+je nìjaký program èást projektu GNU, nikdo se nesna¾í to pøekroutit.
+Jméno systému jako celku je ale jiná zále¾itost. To je jen taková
+poznámka, nestojí za to znovu to tu probírat.
+
+<P>
+OTÁZKA: Kdyby existovalo tlaèítko, které byste mohl zmáèknout
+a donutit tak v¹echny spoleènosti, aby udìlali svùj software
+svobodným, zmáèkl byste?
+
+<P>
+STALLMAN: No, pou¾il bych ho na publikovaný software. Víte,
+já myslím, ¾e lidé mají právo psát program soukromì,
+a pou¾ívat ho soukromì. To se týká i spoleèností. Je to
+otázka soukromí. Je sice pravda, ¾e mohou nastat situace,
+kdy by daný program byl veøejnosti ohromnì u¾iteèný
+a vy byste zabraòovali jeho vyu¾ití, co¾ by bylo ¹patné.
+To je ale jiný druh ¹patnosti. To by byla jiná otázka,
+aèkoliv v tom samém oboru.
+
+<P>
+Ale ano, já si myslím, ¾e by v¹echen publikovaný software mìl být
+svobodný. A pamatujme si, ¾e pokud tomu tak není, je to 
+kvùli zásahu vlády. Vláda zasahuje, aby jej uèinila nesvobodným.
+Vláda vytváøí speciální právní mo¾nosti a rozdává je vlastníkùm
+programù, aby mohli vyu¾ít policii k tomu, aby nám zabránila
+urèitými zpùsoby u¾ívat jejich program. To bych urèitì chtìl ukonèit.
+
+<P>
+SCHONBERG: Richardova pøedná¹ka bez pochyb vyvolala obrovské mno¾ství
+intelektuální energie. Rád bych doporuèil, aby èást z té energie
+byla vyu¾ita k pou¾ívání a mo¾ná i vývoji svobodného software.
+
+<P>
+Mìli bychom to tu nìjak rychle ukonèit. Chci jen øíci, ¾e
+Richard nechal do profese, která je veøejnosti známá pøedev¹ím svým
+apolitickým a nerdovským pøístupem, proniknout i urèitou
+rovinu politické a etické polemiky, co¾ je dle mého názoru v tomto
+oboru bezprecedentní. 
+
+<P>
+Chtìl bych oznámit, ¾e nyní je pøestávka.
+
+<P>
+[Potlesk]
+
+<P>
+[Ticho]
+
+<P>
+STALLMAN: Mù¾ete odejít kdy chcete, v¹ak víte. [Smích] 
+Já vás tu nedr¾ím jako ve vìzení.
+
+<P>
+[Publikum se zvedá a odchází...]
+
+<P>
+STALLMAN: Je¹tì nìco.  Ná¹ web: www.gnu.org .
+
+<P>
+
+<a href="/philosophy/philosophy.cs.html">Dal¹í texty k pøeètení</a>
+
+<HR>
+
+Návrat na <A HREF="/home.cs.html">domovskou stránku GNU</A>.
+<P>
+FSF &amp; GNU informace &amp; otázky na 
+<A HREF="mailto:address@hidden";><EM>address@hidden</EM></A>.
+Dal¹í <A HREF="/home.cs.html#ContactInfo">mo¾nost</A> jak kontaktovat FSF.
+<P>
+Komentáøe k tìmto web stránkám na
+<A HREF="mailto:address@hidden";><EM>address@hidden</EM></A>,
+jiné otázky zasílejte na
+<A HREF="mailto:address@hidden";><EM>address@hidden</EM></A>.
+<P>
+Copyright (C) 1996, 1997, 1998, 1999 Free Software Foundation, Inc.,
+51 Franklin St, Fifth Floor, Boston, MA  02110,  USA
+<P>
+Doslovné kopírování a ¹íøení tohoto celého dokumentu na jakémkoliv médiu
+je dovoleno v pøípadì, ¾e tato podmínka bude zachována.<P>
+<HR>
+</BODY>
+</HTML>

Index: philosophy/rmsnyutrans.cs.html
===================================================================
RCS file: philosophy/rmsnyutrans.cs.html
diff -N philosophy/rmsnyutrans.cs.html
--- philosophy/rmsnyutrans.cs.html      7 Feb 2007 02:35:32 -0000       1.4
+++ /dev/null   1 Jan 1970 00:00:00 -0000
@@ -1,2182 +0,0 @@
-
-<!DOCTYPE html PUBLIC "-//IETF//DTD HTML 2.0//EN">
-<HTML>
-<HEAD>
-<meta http-equiv="Content-Type" content="text/html; charset=iso-8859-2">
-<TITLE>Svobodný software - Free Software Foundation (FSF)</TITLE>
-<LINK REV="made" HREF="mailto:address@hidden";>
-<META HTML-EQUIV="Keywords"
- CONTENT="GNU, GNU Project, FSF, Free Software, Free Software Foundation,
- History">
-</HEAD>
-<BODY BGCOLOR="#FFFFFF" TEXT="#000000" LINK="#1F00FF" ALINK="#FF0000" 
VLINK="#9900DD">
-<IMG SRC="/graphics/whats-gnu-sm.jpg"
-   ALT=" [obrazek Co je to gnu] "   WIDTH="125" HEIGHT="120">
-
-
-<pre>
-                       Pøepis pøedná¹ky
-                     Richarda M. Stallmana
-            ,,Svobodný software: Svoboda a spolupráce''
-                New York University v New Yorku
-                        29. kvìtna 2001
-</pre>
-
-<P>
-URETSKY: Jsem Mike Uretsky.  Vystudoval jsem Stern School of Business.
-Jsem jedním z øeditelù Centra pro pokroèilé technologie.
-Jménem nás v¹ech v Oddìlení pro výzkum poèítaèù bych vás zde chtìl pøivítat.
-Ne¾ pøedám mikrofon Edovi, který
-pøedstaví øeèníka, dovolil bych si nìkolik poznámek.
-
-<P>
-Úlohou univerzity je podporovat debaty  a poøádat zajímavé diskuze 
-A úlohou vìt¹í univerzity je poøádat
-zvlá¹tì zajímavé diskuze.  A tato zvlá¹tní pøedná¹ka dopadá na úrodnou
-pùdu. Debata o open source mi pøipadá
-zvlá¹tì zajímavá.  V jiném smyslu, [Smích]
-
-<P>
-STALLMAN: Já dìlám svobodný software. Open Source je odli¹ný smìr.
-[Smích] [Potlesk]
-
-<P>
-URETSKY: Kdy¾ jsem v tomto oboru zaèínal v ¹edesátých letech,
-software byl vpodstatì svobodný.
-A pro¹li jsme tím v cyklech. Zaèal svobodnì a potom ho výrobci software
-ve snaze roz¹íøit obchod zaèali postrkávat jinými smìry.
-Mnoho vývoje, který pøi¹el s nástupem PC, pro¹lo tím samým cyklem.
-
-<P>
-Existuje jeden velmi zajímavý francouzský filosof -- Pierre Levy -- který
-mluví o pohybu tímto smìrem a který mluví o pohybu smìrem ke kybersvìtu
-a to nejen v souvislosti s technologiemi, ale také se sociální 
-restrukturalizací, politickou restrukturalizací, skrze zmìny ve vztazích 
-mezi námi, které mohou zlep¹it blahobyt lidstva. A my doufáme,
-¾e tato debata se bude ubírat tímto smìrem. Tato debata se týká
-mnoha oborù na¹í univerzity, které normálnì vystupují samostatnì.
-Tì¹íme se na velmi zajímavou diskuzi. Ede?
-
-
-<P>
-SCHONBERG: Já jsem Ed Schonberg z Computer Science Department na
-Courant Institute. Dovolte mi pøivítat vás tu dnes. Lidé, kteøí
-pouze pøedstavují jiné, jsou vìt¹inou jen neu¾iteèným rysem
-veøejných konferencí, ale v tomto pøípadì jsou vlastnì docela u¾iteèní,
-jak nám dokázal Mike.
-
-<P>
-Dovolte mi tedy krátce pøedstavit nìkoho, kdo vlastnì vùbec ¾ádné pøedstavení
-nepotøebuje. Richard je perfektní pøíklad èlovìka, který pøi
-øe¹ení lokálních problémù zaèal pøemý¹let globálnì. Pøed mnoha
-lety zaèal pøemý¹let o problémech spojených s nedostupností zdrojového
-kódu k ovladaèùm tiskárny. Vytvoøil filosofii, která nás v¹echny donutila
-pøehodnotit na¹e my¹lenky o vývoji software, o tom, co to vlastnì je
-intelektuální vlastnictví a kdo to je softwarová komunita.
-Pøivítejme Richarda Stallmana.
-[Potlesk]
-
-
-<P>
-STALLMAN: Mù¾e mi nìkdo pùjèit hodinky? [Smích] Díky.
-Rád bych podìkoval Microsoftu za to, ¾e mi poskytl mo¾nost
-[Smích] stát na tomto podiu.
-V posledních týdnech jsem se cítil jako autor, jeho¾ kniha byla
-bez jeho zavinìní nìkde zakazována.
-Pomiòme, ¾e v¹echny èlánky vìc ¹patnì pojmenovávají, jeliko¾
-Microsoft popisuje GNU GPL jako Open Source licenci a
-tisk ho následuje. Vìt¹ina lidí si prostì neuvìdomuje,
-¾e na¹e práce s open source nijak nesouvisí; ve skuteènosti
-jsme udìlali vìt¹inu z toho, je¹tì ne¾ byl termín ,,open source´´ 
-vytvoøen.
-
-<P>
-Budu dnes mluvit o Free Software Movement, co to je, co to znamená,
-co jsme ji¾ udìlali a proto¾e je to èásteènì sponzorované
-School of Business, øeknu také pár vìcí navíc o tom, 
-jak se svobodný software spojuje
-s obchodem a nìkterými dal¹ími oblastmi sociálního ¾ivota.
-
-<P>
-Nìkteøí z vás mo¾ná je¹tì nepsali poèítaèové programy, ale mo¾ná
-vaøíte. A jestli vaøíte, tak pokud nejste opravdu
-velmi dobøí, asi pou¾íváte recepty.
-A pokud pou¾íváte recepty, pravdìpodobnì ji¾ máte zku¹enost s tím,
-¾e jste si poøídili kopii receptu od kamaráda. Také asi máte, pokud nejste
-úplný zaèáteèník, zku¹enost s obmìnou receptu. Jistì, recept vám radí urèité 
kroky,
-ale vy ve skuteènosti nemusíte dìlat pøesnì to. Mù¾ete vynechat nìkteré 
pøísady,
-nebo mù¾ete
-pøidat nìjaké houby, jestli je máte rádi, dát ménì soli, proto¾e
-vám doktor øekl, ¾e byste mìli sùl omezit -- cokoliv. Pokud máte zku¹enosti,
-mù¾ete udìlat dokonce je¹tì vìt¹í zmìny. A poté tøeba pøijdou pøátelé, kterým
-to bude chutnat a jeden z nich vám mù¾e øíci: ,,Hej, nemohl bys mi dát 
recept?´´
-Co tedy udìláte? Mù¾ete si zapsat tu modifikovanou verzi receptu a opsat ho
-kamarádovi. To jsou pøirozené vìci, které mù¾ete dìlat se v¹emi recepty.
-
-<P>
-Recept je hodnì podobný poèítaèovému programu a poèítaèový program je hodnì
-podobný receptu. Série krokù, které musíte jeden po druhém vykonat,
-abyste se dostali k po¾adovanému výsledku. Tak¾e je také tak pøirozené
-dìlat tyto vìci s poèítaèovými programy. Dát kopii kamarádovi, dìlat v nìm
-zmìny, proto¾e to, co dìlá, není pøesnì to, co bychom chtìli, aby dìlal.
-Program mo¾ná odvádìl perfektní práci pro nìkoho jiného, ale va¹e
-práce je odli¹ná.
-Po tom, co ho zmìníte, je mo¾né, ¾e takto bude u¾iteèný i pro nìkoho jiného.
-Mo¾ná dìlají práci, která je velmi podobná té va¹í. Tak¾e pøijdou
-a zeptají se: ,,Hej, dal bys mi kopii?´´ Samozøejmì, pokud jste ohleduplný
-èlovìk, dáte jim ji -- budete slu¹ný.
-
-<P>
-A teï si pøedstavte, jaké by to bylo, pokud by byly recepty umístìny
-v èerných skøíòkách. Nemohl byste se podívat jaké pøísady pou¾ívají,
-ani je mìnit. A pøedstavte si, ¾e pokud byste udìlal kamarádovi kopii,
-nazývali by vás pirátem a sna¾ili se vás na roky uvìznit. To by vyvolalo
-v lidech zvyklých sdílet recepty stra¹né rozhoøèení. Ale takto
-pøesnì vypadá svìt propietárního software. Svìt, ve kterém
-je slu¹nost k ostatním lidem zakázána a je vám v ní bránìno.
-
-<P>
-Kdy jsem to zpozoroval? V¹iml jsem si toho díky tomu, ¾e jsem v sedmdesátých
-letech mìl to ¹tìstí být souèástí komunity programátorù, kteøí sdíleli 
software.
-Minulost téhle komunity sahá vpodstatì a¾ k úplným zaèátkùm poèítaèù.
-V 70. letech to bylo tro¹ku zvlá¹tní být komunita, kde lidé sdíleli software.
-Ve skuteènosti to byl extrémní pøípad, proto¾e v laboratoøi, kde jsem pracoval,
-byl celý ná¹ operaèní systém napsaný lidmi z na¹í komunity a my
-bychom jej sdíleli s kýmkoliv. Ka¾dý byl vítán. A» ji¾ se chtìl pouze
-podívat, odnést si kopii, nebo udìlat cokoliv jiného, co se mu zachtìlo.
-Na programech nebyla ¾ádná upozornìní o copyrightu. Ná¹ zpùsob ¾ivota byla
-spolupráce. Byli jsme si jisti v takovém zpùsobu ¾ivota. Nebojovali jsme za 
nìj.
-Nemuseli jsme za nìj bojovat. Prostì jsme tak ¾ili. A pokud vím,
-prostì bychom tak ¾ili i dále. Tak¾e svobodný software tu ji¾ byl, ale nebyl
-tu ¾ádný Free Software Movement.
-
-<P>
-Pak se pøes nás ale pøehnala série kalamit
-a na¹e komunita byla v troskách, nakonec byla úplnì znièena. Museli jsme
-pøestat pou¾ívat PDP-10, ná¹ poèítaè. A jak víte,
-ná¹ systém -- Nekompatibilní systém pro sdílení èasu 
-[The Incompatibile Time Sharing Machine -- to byl název systému -- pozn.
-pøekl.] -- byl psán
-v ¹edesátých letech, tak¾e byl celý v assembleru. Tak se to prostì
-v ¹edesátýchy letech dìlalo. Assembler je samozøejmì v¾dy pouze pro jednu
-architekturu. Kdy¾ ta zastará, v¹echna va¹e práce se zmìní v odpad.
-A pøesnì to se nám stalo. Dvacet let, nebo tak nìjak, na¹í práce bylo vyhozeno
-do ko¹e.
-
-<P>
-Je¹tì ne¾ se to stalo, mìl jsem zku¹enost, která mì pøipravila,
-pomohla mi rozhodnout se co dìlat... pomohla mi pøipravit se na to, 
-abych vìdìl co dìlat, a¾ se toto stane. Jednou dal Xerox laboratoøi
-umìlé inteligence,
-kde jsem pracoval, laserovou tiskárnu. Byl to opravdu skvìlý dárek,
-bylo to poprvé co získal laserovou tiskárnu nìkdo mimo Xerox.
-Byla velmi rychlá, vytiskla stránku za sekundu. To bylo perfektní v mnoha
-ohledech, ale bylo to nespolehlivé. Ve skuteènosti to byla
-vysokorychlostní kopírka pøemìnìná v tiskárnu. Znáte
-to, kopírky maèkají papír a zablokují se, ale v¾dy je tam nìkdo, kdo to spraví.
-Tiskárna se zasekla, ale nikdo to nevidìl, tak¾e zùstala mimo provoz dlouho.
-
-<P>
-Dobøe, napadlo nás, jak ten problém vyøe¹it. Chtìli jsme pozmìnit program tak,
-aby to v¾dy, kdy¾ se tiskárna zasekne, poèítaè, co ji obsluhuje oznámil
-na¹emu hlavnímu poèítaèi a ten informoval u¾ivatele, kteøí èekají na
-výstupy.  ©li by to spravit. Jenom aby vìdìli.
-Kdy¾ èekáte na výtisk a víte, ¾e tiskárna je zablokovaná, nebudete
-sedìt a èekat na Vánoce, pùjdete to spravit.
-
-<P>
-Ale to jsme tvrdì narazili, proto¾e software, který ovládal tiskárnu
-nebyl svobodný software -- dostali jsme ho s tiskárnou a byla to pouze
-binárka. Nemohli jsme mít zdrojový kód -- Xerox nám ho nedal, tak¾e napøíè 
tomu,
-¾e jsme mìli velké zku¹enosti -- po tom v¹em, napsali jsme vlastní operaèní
-systém... -- jsme nebyli schopni pøidat tohle roz¹íøení do software na¹í 
-tiskárny.
-
-<P>
-A tak jsme museli jen trpìt a èekat. Trvalo i hodinu èi dvì dostat
-své výtisky, proto¾e stroj byl vìt¹inu èasu zablokovaný.
-A tak jste si øíkali. ,,Vím, ¾e se to zasekne, poèkám hodinu a pak
-si pùjdu pro výstup´´ a pak jste pøi¹li a zjistili, ¾e to bylo zaseklé
-celou dobu a nikdo jiný to mezitím nespravil. Tak¾e jste to spravili
-a èekali dal¹í pùlhodinu. A pak jste pøi¹li a vidìli, ¾e se to zas zaseklo
-døíve, ne¾ se to dostalo k va¹í úloze. Tisklo to tøi minuty a tøicet neèinnì
-stálo zablokované. ©ílená otrava.
-Ale je¹tì hor¹í bylo vìdìt, ¾e jsme to mohli opravit,
-ale nìkdo jiný, kvùli své vlastní sobeckosti, nás blokoval, zabraòoval
-nám vylep¹it ten software. Samozøejmì, ¾e jsme cítili vztek.
-
-<P>
-Jednou jsem se doslechl, ¾e nìkdo na univerzitì Carnagie Mellon mìl kopii
-toho software. ©el jsem tedy do jeho kanceláøe a øekl: ,,Ahoj, já jsem z MIT,
-mohl bys mi dát kopii zdrojových kódù té tiskárny?´´ A on øekl: ,,Ne,
-slíbil jsem, ¾e ti nedám kopii.´´ Pokou¹ely se o mne mrákoty.
-Byl jsem tak... byl jsem na¹tvaný, a nenapadalo mì jak to ospravedlnit.
-V¹e, na co jsem mohl pomyslet, bylo otoèit se na podpatku a odejít z jeho
-místnosti. Mo¾ná jsem práskl dvìømi. [Smích] A pozdìji jsem na to musel
-myslet, proto¾e jsem si uvìdomil, ¾e to, co jsem pozoroval, nebyl pouze 
ojedinìlý
-pøípad, ale dùle¾itý sociální fenomén, který ovlivnil mnoho lidí.
-
-<P>
-Bylo to... pro mne... já mìl ¹tìstí. Jen jsem to ochutnal, ale
-nìkteøí lidé v tom museli ¾ít celou dobu. Podívejte, on slíbil
-odmítnout s námi spolupracovat -- se svými kolegy na MIT.
-Zradil nás. Ale neudìlal to jen nám. Je mo¾né, ¾e to udìlal i vám. [Smích]
-A myslím, ¾e to nejspí¹ udìlal i vám. Udìlal to vìt¹inì lidí, kteøí
-jsou teï v této místnosti, s výjimkou tìch pár, kteøí je¹tì nebyli v roce 1980
-na svìtì, proto¾e on odmítl spolupracovat s celou planetou Zemí.
-Podepsal non-disclosure agreement. [do èe¹tiny volnì pøelo¾eno jako
-dohoda o neodhalení, ale i v Èechách se bì¾nì pou¾ívá tento anglický
-termín a jeliko¾ jsem na ¾ádný moc chytrý pøeklad nepøi¹el, budu
-non-disclosure agreement pou¾ívat také -- pozn. pøekl.]
-
-<P>
-To bylo moje první pøímé setkání s non-disclosure agreement
-a to mì nauèilo nìèemu dùle¾itému. Dùle¾itému proto,
-¾e vìt¹ina programátorù se tomu nenauèila. Vidíte, ¾e toto
-bylo moje první setkání s non-disclosure agreement a byl jsem obì»,
-já a celá moje laboratoø jsme byli obì»mi. A tak jsem vidìl,
-¾e non-disclosure agreements má obìti. Non-disclosure agreements
-nejsou nevinné. Nejsou
-ne¹kodné. Vìt¹ina programátorù se poprvé setká s non-disclosure agreement,
-kdy¾ je nìkdo pozve k podepsání. A v¾dy je tu nìjaké lákání
--- nìjaký bonbon, který dostanou, pokud podepí¹í. Dìlají si omluvy. 
-Øíkají: ,,Stejnì bych nikdy kopii nedostal, tak proè bych se nemohl
-k tomuhle spinkutí proti nìmu pøipojit?''
-
-<P>
-Øíkají, ¾e takhle se to dìlá v¾dy. ,,Kdo jsem, abych se proti tomu stavìl?''
-Øíkají ,,Kdy¾ to nepodepí¹u, tak nìkdo jiný to podepí¹e za mì.´´
-Mají rùzné omluvy, aby si vyléèili svìdomí.
-
-<P>
-Ale kdy¾ mì nìkdo pozval, abych podepsal non-disclosure agreement,
-moje svìdomí ji¾ bylo ve støehu. Pamatoval jsem si, jak jsem byl na¹tvaný,
-kdy¾ nìkdo slíbil nepomoci mnì a mé laboratoøi vyøe¹it ná¹ problém.
-A nemohl jsem to jen tak pøejít a udìlat tu samou vìc nìkomu jinému,
-kdo mi nikdy nijak neublí¾il. Víte, kdyby mnì nìkdo po¾ádal o slib,
-¾e nebudu sdílet u¾iteèné informace s nenávidìným nepøítelem,
-vyhovìl bych mu. Kdy¾ nìkdo udìlal nìco ¹patného, zaslou¾í si to.
-Ale cizinci -- nic zlého mi neudìlali. Proè bych s nimi mìl zacházet
-tak ¹patnì? Zaslou¾í si to? Nemù¾ete s ka¾dým, s kýmkoliv, jednat ¹patnì.
-Stanete se tak ¹kùdce spoleènosti. Odvìtil jsem: ,,Díky moc, ¾e mi nabízíte
-tenhle pìkný softwarový balík, ale nemohu s èistým svìdomím pøistoupit na 
podmínky,
-které po¾adujete, tak¾e se rad¹i obejdu bez nìj. Díky moc.´´ Nikdy jsem úmyslnì
-nepodepsal non-disclosure agreement na obecnì u¾iteènou technickou informaci,
-jako napøíklad software.
-
-<P>
-Existují i jiné typy informací, které mohou vzná¹et podobné etické otázky.
-Napøíklad osobní informace. Kdybyste se mnou chtìli mluvit o tom,
-co se dìje mezi vámi a va¹í holkou, a poprosili byste mne, abych
-o tom nikomu neøíkal, abych si to nechal... souhlasil bych s tím, ¾e
-si to nechám pro sebe, proto¾e to není obecnì u¾iteèná technická informace.
-
-<P>
-Pøinejmen¹ím to pravdìpodobnì není obecnì u¾iteèné. [Smích] Je tu malá ¹ance
--- a to je samozøejmì také mo¾nost -- ¾e jste odhalili nìjakou
-ú¾asnou novou sexuální techniku [Smích] a já bych potom cítil jako
-svoji morální povinnost pøedat tu informaci zbytku lidstva,
-aby z toho mohl také tì¾it. Musím tedy do toho slibu zahrnout výjimku --
-v¹ak víte. Pokud to jsou jen detaily o tom, kdo to chce, kdo je na koho 
na¹tvaný
-a takové vìci -- cajdák -- tak si to nechám pro sebe, ale nìco, z èeho by mohla
-spoleènost obrovsky tì¾it, prostì musím zveøejnit. Úèel vìdy a technologie
-je objevovat u¾iteèné informace pro lidstvo, které by pomohly lidem
-¾ít lépe své ¾ivoty. Kdy¾ slíbíme neposkytnout takovou informaci --
-kdy¾ si ji ponecháme v tajnosti -- tak zrazujeme misi svého odvìtví.
-A já jsem se rozhodl, ¾e bych to nemìl dìlat.
-
-<P>
-Ale mezitím moje komunita zkrachovala a to byl krach, který mì zanechal
-v tì¾ké situaci. Jak jsem ji¾ øekl, ná¹ systém byl zastaralý, proto¾e
-PDP-10 bylo zastaralé, a proto ji¾ nebylo mo¾né, abych pokraèoval jako
-vývojáø operaèního systému stejným zpùsobem jako pøedtím.
-To záviselo na tom, ¾e jsem byl souèástí komunity, která pou¾ívala
-software a vylep¹ovala ho. To ji¾ od té doby nebylo mo¾né a to
-mi pøipravilo morální dilema. Co budu dìlat? Nejjednodu¹¹í mo¾nost
-znamenala jít proti rozhodnutím, která jsem uèinil. [zde myslí RMS
-rozhodnutí nepodepsat nikdy non-disclosure agreement -- pozn. pøekl]
-Nejjednodu¹¹í mo¾nost znamenala pøizpùsobit se zmìnì svìta. Akceptovat,
-¾e vìci se zmìnily a ¾e budu muset obìtovat moje principy a zaèít podpisem
-non-disclosure agreement na operaèní systém. A nejspí¹ také psát proprietární
-software. Ale uvìdomil jsem si, ¾e touhle cestou bych mohl mít nadále zábavu
-z kódování a mohl jsem mít peníze -- hlavnì kdybych to dìlal nìkde jinde, ne¾
-na MIT -- ale nakonec bych se jednou musel ohlédnout za svojí kariérou
-a øíct si: ,,Strávil jsem ¾ivot budováním zdí k oddìlení lidí,´´ a mohl
-bych být znechucen svým ¾ivotem.
-
-<P>
-Tak jsem se poohlí¾el po jiné alternativì. Byla tu jedna zøejmá.
-Mohl jsem opustit softwarové odvìtví a dìlat nìco jiného. Nemìl
-jsem ¾ádné pozoruhodné schopnosti, ale jsem si jistý,
-¾e jsem se mohl stát èí¹níkem. [Smích] Ne v nìjaké fantastické
-restauraci, nezamìstnali by mì, ale prostì jsem mohl být èí¹ník. 
-Nìkde. Mnoho programátorù øíká, ,,lidé, kteøí najímají programátory, 
-po¾adují to a to a to ,,a kdy¾ to nebudu akceptovat, budu hladovìt.´´ 
-Hladovìt, to je pøesnì to slovo,
-které pou¾ívají. Ok, jako èí¹ník hladovìt nebudete.
-[Smích]
-
-<P>
-Opravdu tu není ¾ádné nebezpeèí. To je dùle¾ité,
-obèas mù¾ete ospravedlnit to, ¾e provedete ostatním lidem
-nìco, co je zraní, tím, ¾e øeknete: ,,kdy¾ to neudìlám,
-stane se mi je¹tì nìco hor¹ího.´´ Samozøejmì, kdybyste opravdu
-mìli hladovìt, ospravedlòovalo by vás to psát proprietární software.
-[Smích]
-Kdy¾ na vás nìkdo míøí pistolí, tak bych øekl, ¾e je to omluvitelné.
-[Smích]
-Ale já jsem na¹el cestu jak pøe¾ít bez toho, abych dìlal nìco neetického,
-tak¾e jsem tuto omluvu nemohl pou¾ít. Uvìdomil jsem si, ¾e být èí¹ník by
-pro mne nebyla ¾ádná zábava a zbyteènì bych tak plýtval mými
-zku¹enostmi systémového vývojáøe. To, co budu dìlat, by nemìlo být zneu¾ívání
-mých zku¹eností. Vyvíjet proprietární software by bylo zneu¾íváním
-mých zku¹eností. Povzbuzovat ostatní lidi k tomu, aby ¾ili
-ve svìtì proprietárního software, by bylo zneu¾ívání mých zku¹eností.
-To u¾ by bylo lep¹í s nimi plýtvat, ne¾ je zneu¾ívat, ale
-to stále není pøíli¹ dobré.
-
-<P>
-Z tìchto dùvodù jsem se tedy zaèal rozhlí¾et po nìjaké alternativì.
-Co by mohl udìlat vývojáø operaèních systémù k tomu, aby zlep¹il situaci,
-aby udìlal svìt lep¹ím místem? Uvìdomil jsem si,
-¾e operaèní systém bylo pøesnì to, co bylo tøeba. Ten problém,
-to dilema, existovalo pro mì i pro v¹echny ostatní, proto¾e
-v¹echny dostupné operaèní systémy pro moderní poèítaèe byly
-proprietární. Ten ná¹ svobodný operaèní systém byl pro staré,
-vyslou¾ilé poèítaèe, ¾e? Kdy¾ jste si chtìli poøídit nový
-poèítaè a pou¾ívat ho, byli jste nuceni pou¾ít proprietární systém.
-Kdyby nìjaký vývojáø napsal jiný systém a potom øekl, ¾e ho mù¾e
-ka¾dý sdílet a on bude rád, pokud to budou lidé dìlat, tak by to ka¾dého
-vyvedlo z tì¾kého rozhodování, byla by tu alternativa.
-Uvìdomil jsem si, ¾e bych s tím mohl nìco dìlat. Zrovna já
-jsem mìl ty pravé zku¹enosti, abych to byl schopen udìlat.
-To bylo prostì to neju¾iteènìj¹í co jsem si dokázal pøedstavit,
-jak bych mohl se svým ¾ivotem nalo¾it.
-
-<P>
-Tohle byl zrovna problém, který se v tu chvíli nikdo jiný nesna¾il
-vyøe¹it. Prostì jsme tu jen sedìli a ono se to mezitím je¹tì víc zhor¹ovalo
-a nebyl tu kolem nikdo jiný, kdo by to vyøe¹il, jen já. Cítil jsem,
-¾e jsem ten pravý, ¾e na tom musím pracovat. Kdy¾ ne já, tak kdo?
-Tak¾e jsem se rozhodl, ¾e vyvinu svobodný operaèní systém -- nebo
-umøu pøi tom, jak se stále budu sna¾it vyvinout svobodný operaèní systém.
-Myslel jsem umøít stáøím, samozøejmì. [Smích]
-
-<P>
-Stál jsem tedy pøed rozhodnutím, jaký operaèní systém by to mìl být. Musel
-jsem si upøesnit nìjaké technické otázky týkající se designu systému.
-Nìkolik dùvodù mne pøesvìdèilo udìlat ho kompatibilní s Unixem.
-Zaprvé, bylo to zrovna po tom, co jsem vidìl, jak operaèní systém,
-který jsem opravdu miloval, zastaral, proto¾e byl napsaný pro jeden
-konkrétní typ poèítaèe a ten se pøestal pou¾ívat. Nechtìl jsem,
-aby se to opakovalo. Potøeboval jsem nìjaký portovatelný systém.
-Unix byl portovatelný systém. Kdybych tedy následoval design
-Unixu, mìl jsem docela dobrou ¹anci vytvoøit systém, který
-by byl portovatelný a práceschopný. Ale byl tu je¹tì
-jeden podstatný dùvod, proè být pøesnì kompatibilní s Unixem.
-
-<P>
-Tím dùvodem je, ¾e u¾ivatelé nesná¹ejí nekompatibilní zmìny.
-Kdybych navrhl systém podle sebe -- co¾ bych byl dìlal stra¹nì rád,
-tím jsem si jist -- vyrobil bych nìco nekompatibilního.
-Jistì chápete, detaily by byly odli¹né. Kdybych to tak udìlal,
-lidé by mi øekli: ,,Ok, je to velmi dobré, ale není to kompatibilní.
-Dalo by moc práce na nìj pøejít. Nemù¾eme si dovolit tolik starostí jen proto,
-abysme pøe¹li na tvùj systém místo Unixu.´´ [V té dobì -- v druhé
-polovinì osmdesátých let -- je¹tì nemohl Richard vìdìt, ¾e pøesnì toto
-se mu pozdìji stane. Jen mezitím byl Unix vymìnìn za MS Windows. Ve
-skuteènosti to ale tehdy na konci osmdesátých let splnilo svùj úèel
-a na serverech i v high-end sféøe ho plní poøád. Zpìtnì øeèeno,
-bylo to dobré rozhodnutí, ale s nástupem nekompatibilních MS Windows tehdy
-Richard nepoèítal a tak se dnes èásteènì dostal do situace, kterou popisuje. --
-pozn. pøekl.]
-
-<P>
-Kdy¾ jsem chtìl vybudovat komunitu, ve které by byli vùbec nìjací lidé
--- lidé pou¾ívající svobodný systém, sklízející ovoce svobody a
-spolupráce -- musel jsem vytvoøit systém, který by lidé pou¾ívali,
-na který by mohli jednodu¹e pøejít, který by nemìl ¾ádnou pøeká¾ku,
-která by to zastavila hned na zaèátku. Rozhodnutí udìlat systém
-kompatibilní s Unixem za mì vlastnì vyøe¹ilo v¹echny technické otázky
-ohlednì designu, proto¾e Unix se skládá z malých èástí, které spolu
-komunikují pøes rozhraní, která jsou víceménì dokumentovaná.
-Z toho plyne, ¾e kdy¾ chcete být kompatibilní s Unixem,
-musíte nahradit ka¾dý kousek jeden po druhém nìjakým kompatibilním
-kouskem software. Ty zbývající otázky designu se vztahují ka¾dá pouze
-na vnitøek tìch malých souèástí a rozhodnutí mù¾e udìlat ten,
-kdo bude zrovna ten kousek programovat a to vpodstatì kdykoliv.
-Nemusel jsem to v¹e rozhodnout hned na zaèátku.
-
-<P>
-V¹e, co jsme potøebovali k tomu, abychom mohli zaèít pracovat,
-bylo najít nìjaké jméno toho systému. Podívejte, my hackeøi v¾dy
-hledáme pro program nìjaký ¾ertovný, nezbedný název, proto¾e
-pøedstavovat si, jak to lidi pobaví, a¾ se o názvu dozvìdí,
-je skoro polovina zábavy, kterou máte s psaním programu.
-[Smích] Mìli jsme také zvyk psát rekurzivní zkratky, kdykoliv jsme chtìli
-vyjádøit, ¾e program, který pí¹eme, je podobný nìjakému jinému programu.
-Mù¾ete dát programu rekurzivní jméno, které øíká: ,,tenhle není tamten.´´
-
-<P>
-Napøíklad tu bylo v ¹edesátých a sedmdesátých letech mnoho textových editorù
-Tico a v¹eobecnì se jmenovali nìjak jinak ne¾ Tico. Potom jeden
-vynalézavý hacker pojmenoval ten svùj Tint, co¾ znamenalo
-Tint Is Not Tico (Tint není Tico). To byla první rekurzivní zkratka.
-V roce 1975 jsem vyvinul první textový editor Emacs. Mìli jsme taky spoustu
-jiných imitací Emacsu a vìt¹ina se jmenovala nìjak jinak, ale jeden z nich se
-jmenoval Fine, co¾ znamenalo Fine Is Not Emacs (Fine není Emacs) a taky
-tu byl Sine -- Sine Is Not Emacs (Sine není Emacs). Mìli jsme i
-IINA -- Ina Is Not Emacs (Ina není Emacs) a také
-MINCE -- Mince Is Not Complete Emacs (Mince není úplný Emacs).
-[Smích]  To byla okle¹tìná imitace.
-A pak nìkdo IINA skoro celý pøepsal a svoji novou verzi pojmenoval
-ZWII, co¾ mìlo být ZWII Was IINA Initially (ZWII bylo pùvodnì IINA).
-[Smích]
-
-<P>
-Hledal jsem tedy rekurzivní akronym pro Something Is Not Unix
-(Nìco není Unix) a vyzkou¹el jsem v¹ech 26 písmenek, ale zjistil
-jsem, ¾e ¾ádná z tìch zkratek nedávala slovo.
-[Smích]
-Tak jsem to zkusil jinak. Zkrátil jsem to, tím bych získal tøípísmennou
-zkratku Something's not Unix [neangliètináøùm se omlouvám, ale toto
-asi nepochopíte -- pozn. pøekl.]  Zkou¹el jsem tedy zase písmenka
-a¾ jsem do¹el ke slovu ,,GNU´´ -- GNU je nejlegraènìj¹í slovo v
-angliètinì. [Smích] To bylo ono. Je to legraèní proto, ¾e se to slovo
-vyslovuje jako slovo ,,new´´. Lidé ho proto pou¾ívají v rùzných slovních
-hrách. Je to jméno jednoho zvíøete ¾ijícího v Africe. 
-[Jedná se o pakonì -- pozn. pøekl.]
-Africká výslovnost v sobì mìla jakési mlasknutí.
-[Smích] Mo¾ná je¹tì má. Kdy¾ pøi¹li kolonisti z Evropy,
-nezatì¾ovali se uèením toho mlasknutí. Prostì ho tedy vypustili
-a napsali tam místo nìj G, co¾ mìlo znamenat ,,mìl by tu být je¹tì nìjaký
-zvuk, který my nevyslovujeme.´´
-[Smích]
-Dnes v noci letím do ji¾ní Afriky, prosil jsem je u¾. Doufám, ¾e
-najdou nìkoho, kdo mne bude moci nauèit vyslovovat to mlasknutí.
-[Smích]
-Abych vìdìl, jak bych mìl správnì vyslovovat GNU, kdy¾ budu mluvit o tom
-zvíøeti.
-
-<P>
-Pokud ov¹em nemáte na mysli zvíøe, ale ná¹ systém, správná výslovnost je
-,,guh-NEW´´ -- vyslovte to tì¾ké G. Kdybyste místo toho mluvili
-o ,,new´´ operaèním systému, velmi byste lidi popletli, proto¾e
-u¾ na nìm pracujeme 17 let, tak¾e u¾ nikdy nový nebude.
-[Smích] Ale poøád je to GNU -- i pøes to, kolik lidí to
-nesprávnì nazývá Linux. [Smích]
-
-<P>
-V lednu 1984 jsem tedy opustil MIT a zaèal psát ty jednotlivé èásti GNU.
-Nicménì byli hodní, ¾e mi dovolili i nadále vyu¾ívat jejich vybavení.
-Tehdy jsem si myslel, ¾e napí¹eme v¹echny tyhle souèásti a udìláme
-kompletní GNU systém a pak øekneme lidem: ,,pojïte a vemte si to´´
-a ildi to zaènou pou¾ívat. Ale to se nestalo. TY první èásti, které jsem
-psal, byly jen pøibli¾nì stejné náhrady s ménì chybami, ale nebylo to nic
-ohromujícího. Vpodstatì nikdo nechtìl je získávat a instalovat. Zvrat
-pøi¹el v záøí 1984, kdy¾ jsem zaèal psát GNU Emacs -- moji druhou
-implementaci Emacsu. Zaèátkem roku 1985 ji¾ fungovala, mohl jsem
-ho pou¾ívat pro editování, co¾ byla velká úleva, proto¾e jsem se nechtìl
-uèit pou¾ívat VI, Unixový editor. [Smích] Proto jsem a¾ do té doby
-dìlal editování na jiném stroji a soubory jsem si posílal pøes sí», abych 
-je mohl testovat [my¹leno na Unixu -- pozn. pøekl.]. Kdy¾ u¾ ale Emacs fungoval
-natolik, ¾e jsem ho mohl pou¾ívat já, byl ji¾ také dost dobrý pro
-ostatní -- ostatní ho chtìli pou¾ívat také.
-
-<P>
-Musel jsem propracovat detaily distribuce. Samozøejmì, umístil jsem
-kopii na anonymní FTP server [Anonymní FTP server znamená, ¾e k nìmu mù¾e 
pøistupovat
-ka¾dý. Mù¾ete z nìj stahovat data, ani¾ byste potøebovali znát heslo. -- pozn. 
pøekl.]
-a to bylo skvìlé pro lidi na síti, mohli si prostì stáhnout soubor .tar
-a nainstalovat, ale hodnì programátorù tehdy v roce 1985 je¹tì pøístup k
-síti nemìlo. Posílali mi maily: ,,Jak mù¾u získat kopii?´´ Musel
-jsem se rozhodnout, co jim budu odpovídat. Ok, mohl jsem øíci,
-¾e chci trávit svùj èas dìláním GNU software, ne dìláním
-pásek, tak a» poprosí pøítele, který je na síti, aby jim to stáhl
-na pásku. Jsem si jist, ¾e lidé by na¹li takové pøátele. Døíve, èi pozdìji.
-Získali by ty kopie, ale já v té dobì nemìl ¾ádné zamìstnání. Ve skuteènosti
-jsem nikdy nemìl ¾ádné zamìstnání od té doby, co jsem v lednu 1984 opustil
-MIT. Hledal jsem tedy nìjakou cestu, jak bych si mohl vydìlat nìjaké peníze
-prací na svobodném software, a proto jsem odstartoval obchod se svobodným 
-software.
-Oznámil jsem: ,,Po¹li mi 150 dolarù a já ti po¹lu pásku s Emacsem.´´ A tak
-mi zaèaly chodit první objednávky a v polovinì roku u¾ jich bylo docela dost.
-
-<P>
-Dostával jsem mezi osmi a deseti objednávkami za mìsíc. Kdyby
-to bylo nutné, mohl jsem vy¾ít jen s tímto pøíjmem, proto¾e já jsem
-v¾dy ¾il levnì; vpodstatì ¾iju jako student. Mám to rád, proto¾e to
-znamená, ¾e vám peníze nerozkazují, co máte dìlat. Mohu dìlat to,
-o èem si myslím, ¾e je pro mì dùle¾ité. To je pro mì velké uvolnìní
-a mohu dìlat to, co opravdu dìlat chci. Sna¾te se zabránit tomu,
-abyste se nechali vcucnout do toho drahého kolobìhu ¾ivota
-typických Amerièanù. Kdy¾ to udìláte, tak vám lidé, kteøí mají peníze, budou
-diktovat, co máte dìlat. Nebudete schopni dìlat to, co je pro vás opravdu
-dùle¾ité.
-
-<P>
-Bylo to dobré, ale lidé se mì ptali: ,,Co jsi tím myslel, ¾e to je Free
-Software, kdy¾ to stojí 150 dolarù?´´ [Smích]
-Ptali se prostì proto, ¾e je zmýlila víceznaènost slova ,,free´´.
-Jeden význam se odkazuje na cenu a druhý na svobodu. Kdy¾ mluvím o 
-Free Software,
-odkazuji se na svobodu, ne na cenu. Myslím na free speech, ne na free beer.
-[svoboda projevu, nikoliv pivo zdarma -- pozn. pøekl.]
-[Smích] Nestrávil bych tolik let svého ¾ivota tím, ¾e bych nutil
-programátory vydìlávat ménì penìz. To není mùj cíl. Jsem sám programátor a
-nevadí mi dostávat peníze. Nevìnoval bych získávání penìz celý ¾ivot,
-ale nevadí mi mít je. Nejsem ani proti tomu, aby je dostávali jiní
-programátoøi. Nechci, aby ceny za software byly nízké. To s tím nemá
-nic spoleèného. Tohle je o svobodì. O svobodì pro ka¾dého, kdo pou¾ívá
-software, a» ji¾ je programátor, nebo ne.
-
-<P>
-Nyní bych mìl definovat svobodný software. Rad¹i budu mluvit konkrétnì,
-proto¾e pouhé tlachání o víøe ve svobodu je o nièem. Existuje tolik
-rùzných svobod, ve které mù¾ete vìøit a èasto se také mezi sebou vyluèují,
-tak¾e správná politická otázka by byla: ,,Jaké
-jsou tedy ty dùle¾ité svobody, svobody které musí mít ka¾dý?´´
-Já se ji pokusím zodpovìdìt v oboru pou¾ívání software.
-
-<P>
-Program je pro vás svobodný software, pokud máte následující
-svobody: Zaprvé, svoboda nula je svoboda spou¹tìt program
-za jakýmkoliv úèelem a jakýmkoliv zpùsobem.  Svoboda jedna
-je svoboda pomoci si k lep¹ímu vyu¾ití programu tím, ¾e ho pozmìníte.
-Svoboda dvì je svoboda pomoci svému kolegovi tím, ¾e mu dáte
-kopii programu. A svoboda tøi je svoboda pomáhat budovat
-komunitu lidí u¾ívajících tento software tak, aby také
-ostatní mohli získat výhody va¹í práce. Pokud máte v¹echny
-tyhle svobody, pak je pro vás daný program svobodný software. To je velmi
-dùle¾ité, vysvìtlím to pozdìji, a¾ budu mluvit o GNU
-General Public License, ale teï vysvìtluji, co to je svobodný software.
-
-<P>
-Svoboda nula je naprosto zøejmá. Kdy¾ nemáte ani právo program
-spustit, je to docela omezující program. Ve skuteènosti
-vám vìt¹ina programù poskytne alespoò svobodu nula. Svoboda
-nula je logickým dùsledkem svobod jedna, dvì a tøi -- tak
-funguje copyrightový systém. Svobody, které odli¹ují
-svobodný software od typického software jsou svobody jedna, dvì a tøi.
-Øeknìme si o nich tedy nìco více a vysvìtleme si, proè jsou dùle¾ité.
-Svoboda jedna je svoboda pomoci si k lep¹ímu vyu¾ití programu tím, ¾e 
-ho pozmìníte.
-To mohlo znamenat tøeba opravování chyb. Mohlo to znamenat pøidávání
-nových vylep¹ení. Mohlo to znamenat portování na jiný
-systém. Mohlo to znamenat pøelo¾ení v¹ech chybových hlá¹ení do 
-jazyku Navajo. Mìli byste mít právo provést jakoukoliv zmìnu budete chtít.
-
-<P>
-Je zøejmé, ¾e pro profesionální programátory je to velmi u¾iteèné,
-ale nejen pro nì. Ka¾dý èlovìk s rozumnou inteligencí se zvládne
-alespoò tro¹ku nauèit programovat. Samozøejmì, existují
-tì¾ké práce a lehké práce a vìt¹ina lidí se nebude uèit dìlat
-ty tì¾ké. Ale mnoho lidí se mù¾e nauèit dìlat lehkou
-práci stejnì tak, jako se pøed padesáti lety mnoho a mnoho
-amerièanù nauèilo spravovat auta, co¾ Americe umo¾nilo mít
-ve druhé svìtové válce motorizovanou armádu a vyhrát.
-A pokud jste spoleèenská osobnost a opravdu se nechcete
-uèit technologie -- to znamená, ¾e pravdìpodobnì máte spoustu
-pøátel a umíte je pøesvìdèit, aby vám pomohli. Nìkteøí z nich
-jsou pravdìpodobnì programátoøi. Mù¾ete se jich tedy zeptat:
-,,Zmìnil bys prosím tì pro mì tohle?´´ Je vidìt, ¾e ze svobody
-jedna mù¾e tì¾it opravdu hodnì lidí.
-
-<P>
-Kdy¾ tu svobodu nemáte, je to skuteèná, materiální ¹koda pro
-spoleènost. Dìlá to z vás vìznì svého software. Pokusím se to pøirovnat
-k té laserové tiskárnì. Víte, ¾e to fungovalo pro na¹e potøeby ¹patnì
-a ¾e jsme to nemohli opravit, proto¾e jsme byli vìzni svého software.
-Ovlivòuje to ale také morálku lidí. Kdy¾ máte z pou¾ívání poèítaèe
-stále pocit marnosti, budete mít i ze své práce pocit marnosti. Va¹e
-práce se stane otravnou -- budete nenávidìt svoji práci.
-A kdy¾ lidi deprimuje jejich práce, rozhodnou se nestarat se o ni.
-Nakonec to dospìje do stadia, kdy máte lidi s pøístupem ,,Pøi¹el
-jsem dnes do práce. To je v¹e co musím udìlat. Pokud nemohu udìlat
-pokrok, není to mùj problém, je to problém mého ¹éfa.´´ Kdy¾ se toto
-stane, je to ¹patné jak pro tyto lidi, tak pro celou spoleènost.
-To je svoboda jedna. Svoboda pomoci sám sobì.
-
-<P>
-Svoboda dvì je svoboda pomáhat pøíteli tím, ¾e mu zkopírujete
-program. Pro ty, kteøí umìjí pøemý¹let a uèit se, je
-sdílení u¾iteèných znalostí naprosto základním projevem
-pøátelství. Kdy¾ takoví lidé pou¾ívají poèítaèe, tak se sdílení software
-stává tímto základním projevem pøátelství. Pøátelé sdílejí mezi sebou.
-Pøátelé si pomáhají. To je podstata pøátelství. A ve skuteènosti
-je právì tenhle princip dobrého ducha -- princip pomáhání svým bli¾ním,
-dobrovolnì -- tím nejdùle¾itìj¹ím zdrojem ka¾dé spoleènosti. To je ten
-rozdíl mezi ¾ivotaschopnou spoleèností a bezohlednou d¾unglí.
-Tato dùle¾itost byla rozeznána nejvìt¹ími svìtovými nábo¾enstvími
-ji¾ pøed tisícemi let a ta se explicitnì sna¾í posilovat tento pøístup.
-
-<P>
-Kdy¾ jsem chodil do mateøské ¹kolky, tak se nás tomu sna¾ily uèitelky
-nauèit -- sdílení -- tím, ¾e nás to nechali dìlat. Øekly prostì:
-,,Kdy¾ si do ¹koly pøinese¹ bonbóny, nemù¾e¹ si je nechat v¹echny pro sebe,
-musí¹ se podìlit s ostatními.´´ Tím, ¾e nás to uèily... spoleènost se nauèila
-duchu spolupráce. A proè byste to mìli dìlat? Proto¾e lidé nejsou
-úplnì kooperativní. To je jedna z èástí lidské povahy, ale existují
-i jiné èásti. Je mnoho èástí lidské povahy. Kdy¾ chcete lep¹í spoleènost,
-musíte se sna¾it posilovat v lidech principy sdílení. Jistì,
-nikdy to nebude na 100%, to je pochopitelné. Lidé se musí také
-starat o sebe. Pokud se nám to nìjak pøeci jen o kousek povede,
-budeme bohat¹í.
-
-<P>
-Dnes, podle vlády Spojených státù amerických, mají uèitelé
-dìlat pøesný opak. ,,Ach, Johnny, pøinesl jsi si do ¹koly software.
-Dobøe, nesdílej jej. Ne, ne. Sdílení je ¹patné. Sdílení znamená,
-¾e bys byl pirát.´´ Co tím myslí, kdy¾ øíkají ,,pirát´´? Tvrdí,
-¾e pomáhání blízkým je morální ekvivalent napadání lodí?
-[Smích]
-Co by o tom øekl Budha nebo Je¾í¹? Vezmìte si svého nábo¾enského vùdce.
-Nevím, mo¾ná by Manson øekl nìco jiného.
-[Smích] Kdo ví, co by øekl L. Ron Hubbard.  Ale, ...
-
-<P>
-OTÁZKA: [Nesly¹itelné]
-
-<P>
-STALLMAN: Jistì, je mrtvý. Ale oni si to nepøipou¹tí. Co¾e?
-
-<P>
-OTÁZKA: Jako ti ostatní, jsou také mrtví. [Smích] [Nesly¹itelné] Charles
-Manson je také mrtvý.  [Smích] Je¾í¹ je mrtvý, Budha je mrtvý.
-
-<P>
-
-STALLMAN: Ano, to je pravda.  [Smích] Tak¾e hádám, ¾e v tomto ohledu není L. 
Ron
-Hubbard hor¹í ne¾ ti ostatní.  [Smích] Tak jako tak -- [Nesly¹itelné:]
-
-<P>
-OTÁZKA: L. Ron v¾dy pou¾íval svobodný software -- uvolnilo ho to od Zanu.
-
-<P>
-[Smích]
-
-<P>
-STALLMAN: Myslím, ¾e toto je vlastnì ten nejdùle¾itìj¹í dùvod,
-proè by mìl být software svobodný. Nemù¾eme si dovolit ¹pinit
-nejvìt¹í zdroj spoleènosti. Je pravda, ¾e to není fyzický zdroj,
-jako èistý vzuch, èistá voda. Je to psychologicko-sociální zdroj,
-ale je tak opravdový jako ty ostatní a mù¾e zapøíèinit obrovskou zmìnu
-v na¹ich ¾ivotech. To, jak se chováme, ovlivòuje my¹lení
-ostatních lidí. Kdy¾ chodíme kolem a øíkáme ,,nesdílej s ostatními´´
--- kdy¾ nás poslouchají -- ovlivòujeme ostatní a neovlivòujeme je dobøe.
-To je svoboda druhá. Svoboda pomoci pøíteli.
-
-<P>
-No a mimochodem, kdy¾ nemáte tuto svobodu, není to
-jen újma pro spoleènost, je to také újma pro lidi --
-opravdová, materiální újma. Kdy¾ má program svého vlastníka
-a ten vlastník stanoví soubor pravidel, kde musí ka¾dý platit, aby
-mohl software pou¾ívat, nìkteøí lidé budou øíkat: ,,Nevadí, já
-se bez nìj obejdu.´´ Zajímavé na software je, ¾e ménì u¾ivatelù neznamená,
-¾e toho musíte udìlat ménì. Znáte to, kdy¾ si auto koupí ménì lidí,
-mù¾ete dìlat ménì aut. Mù¾ete u¹etøit. K vytoøení kopie auta
-potøebujete urèité zdroje. Mù¾ete øíci, ¾e mít cenu na auta je dobrá vìc.
-Zabraòuje to plýtvání surovinami na auta, která nejsou ve skuteènosti potøeba.
-Ale kdyby dal¹í auta ji¾ nepotøebovala ¾ádné suroviny, nebylo
-by k nièemu dobré ¹etøit na výrobì nových kusù. Fyzické vìci,
-jako auta, v¾dy potøebují nìjaké suroviny k výrobì kopií, k výrobì
-ka¾dého dal¹ího exempláøe.
-<P>
-
-U software tomu tak není. Ka¾dý mù¾e vytvoøit kopii a je to velmi
-jednoduché. Nepotøebuje k tomu ¾ádné suroviny s výjimkou tro¹ky
-elektrické energie.  Není tu nic, co bychom mohli u¹etøit; tím, ¾e
-pou¾ijeme tuto finanèní brzdu, nemù¾eme ¾ádné zdroje u¹etøit pro lep¹í vyu¾ití.
-Lidé èasto mluví o ekonomii, ale je tøeba si uvìdomit, ¾e se na
-software sna¾í aplikovat ekonomické zdùvodòování zalo¾ené na premisách, které
-pro software neplatí. Sna¾í se pøenést je z jiných oblastí ¾ivota,
-kde mo¾ná platí, na software, a potom výsledky takové úvahy pova¾ují za platné.
-Prostì vezmou své závìry a pøedpokládají, ¾e platí i pro software, i kdy¾
-argumenty nejsou v pøípadì software na nièem zalo¾ené.
-V takové situaci je velmi dùle¾ité prozkoumat, jakou cestou dosahujete
-výsledku a na jakých pøedpokladech stavíte.
-
-<P>
-Svoboda tøi je svoboda pomáhat budovat komunitu publikováním vylep¹ených
-verzí software. Lidé mi øíkali, ¾e kdy¾ je software ,,free'', tak nebude
-nikdo za práci na nìm placen, proè by se tedy mìl pøipojovat? Ok, samozøejmì
-si pletli dva významy slova ,,free'', tak¾e bylo jejich my¹lení zalo¾eno na
-nepochopení. V ka¾dém pøípadì to byla jejich teorie. Dnes ji¾ mù¾eme srovnat
-jejich teorii s empirickým faktem a zjistíme, ¾e stovky lidí jsou placeny
-za psaní svobodného software a ¾e více ne¾ 100 000 lidí jsou
-dobrovolníci. Na svobodném software pracuje mnoho lidí a mají
-rùzné motivy.
-
-<P>
-Kdy¾ jsem poprvé vydal GNU Emacs -- vlastnì první kousek GNU software,
-který lidé chtìli pou¾ívat -- a kdy¾ zaèal projekt nabírat u¾ivatele,
-za chvíli jsem dostal zprávu ,,Myslím, ¾e jsem vidìl v zdrojovém kódu chybu
-a tady je oprava.´´ Potom jsem dostal dal¹í zprávu ,,Tady ti posílám kód
-pro pøidání nového vylep¹ení.´´ A dal¹í opravu chyby a dal¹í zlep¹ení a dal¹í
-a dal¹í -- a¾ se to na mì zaèalo hrnout tak rychle, ¾e dalo mnoho práce jen
-vyu¾ívat to v¹echno, co jsem dostával. Microsoft takovýto problém nemá. [Smích]
-
-<P>
-Nakonec lidé tento jev zaznamenali. V osmdesátých letech
-si spousta z nás myslela, ¾e svobodný software nikdy nebude tak dokonalý jako
-nesvobodný software, proto¾e jsme nemìli tolik penìz na placení lidí.
-Lidé jako já samozøejmì øíkali ,,Dobøe, stejnì ale pou¾ívejte svobodný 
-software.´´
-Je  lep¹í uèinit malou obì» v technické dokonalosti a mít svobodu, ne¾ opaènì.
-Kolem roku 1990 si ale lidé zaèali uvìdomovat, ¾e svobodný software se vlastnì
-stává lep¹ím. Bylo to rychlej¹í a spolehlivìj¹í ne¾ proprietární alternativy.
-
-<P>
-Zaèátkem devadesátých let nìkdo vynalezl zpùsob, jak vìdecky mìøit
-spolehlivost software. Vzal nìkolik sad srovnatelných programù, které
-dìlaly tu samou vìc -- pøesnì tu samou vìc -- na rùzných systémech.
-Existovalo mnoho Unixových systémù. Rùzné utility dìlaly to samé,
-nebo» vyhovovaly specifikacím POSIX. Prostì svým chováním se neli¹ily, ale
-li¹ily se tím, kdo je spravoval, byly psány oddìlenì; zdrojový kód
-byl jiný. Ten zpùsob mìøení spolehlivosti tedy spoèíval v tom,
-¾e se vzaly tyhle programy a na vstup jim byly posílána náhodná data.
-Mìøilo se, jak èasto spadnou èi skonèí chybou. Zjistili tehdy, ¾e GNU
-programy byly nejspolehlivìj¹í. V¹echny komerèní proprietární
-alternativy byly spolehlivé ménì. Tyhle výsledky byly publikovány
-a vývojáøi s nimi byli seznámeni a za pár let pozdìji se
-experiment opakoval s novìj¹ími verzemi. Výsledek byl stejný,
-GNU verze byla nejspolehlivìj¹í. V¹ak víte, ¾e nìkteré
-kliniky specializované na rakovinu, které pou¾ívají GNU systém,
-proto¾e je tak spolehlivý a právì spolehlivost je pro nì velmi dùle¾itá.
-<P>
-
-Mluvil jsem tu o etických zále¾itostech a nyní mluvím o praktických
-výhodách. Oba tyto body jsou dùle¾ité. To je Free Software Movement.
-
-<P>
-Je znám i jiný my¹lenkový proud -- Open Source movement -- ten
-se zamìøuje pouze na ty praktické výhody. Popírají, ¾e by to byla
-zále¾itost principu. Popírají, ¾e by lidé mìli být oprávnìni mít
-svobodu sdílet se svým bli¾ním, sledovat co program dìlá a mìnit ho,
-pokud se jim nelíbí. Øíkají, ¾e je u¾iteèná vìc toto lidem dovolit.
-Jdou tedy do firmy a øíkají: ,,Víte, mohl byste vydìlat více penìz,
-pokud lidem dovolíte tohle.´´ V urèité míøe tak vedou lidi ke stejnému
-cíli, ale s vyu¾itím úplnì odli¹ných filosofických dùvodù.
-V hlub¹ím kontextu ale tyto dva proudy nesouhlasí. Free
-Software movement øíká ,,Máte právo mít tyto svobody. Nikdo
-by vám v tomto nemìl bránit.´´ Open Source movement
-øíká ,,Dobøe, mohou tì zastavit, pokud chtìjí, ale zkusíme je rad¹i pøesvìdèit,
-aby tì nechali dìlat tyhle vìci.´´  Také pøispìli svobodnému software --
-pøesvìdèili nìjaké spoleènosti, aby vydaly urèité èásti software jako
-svobodný software a tím pøispìli na¹í komunitì. Open Source movement
-výraznì pøispìl k rozvoji na¹í komunity a pracujeme spolu na rùzných 
projektech,
-ale v na¹í a jejich filosofii je obrovský rozdíl.
-
-<P>
-Nane¹tìstí získává nejvíce podpory businessu Open Source a proto
-vìt¹ina èlánkù nazývá na¹i práci Open Source a mnoho lidí si
-zaène myslet, ¾e jsme prostì èástí Open Source Movement. Proto
-tu vysvìtluji ten rozdíl. Chtìl bych, abyste si uvìdomili, ¾e
-Free Software movement, který umo¾nil existenci na¹í komunity
-a umo¾nil vyvinout svobodný operaèní systém je poøád tady --
-a my poøád stojíme za jeho etickou filosofií. Je tøeba si to uvìdomit,
-abyste pøí¹tì nepletli lidi vlastní neznalostí.
-
-<P>
-Ale mìli byste to vìdìt také proto, abyste vùbec vìdìli, kde jste.
-Je jen na vás vybrat si, který proud budete podporovat. Mù¾ete souhlasit
-s Free Software movement a s mými názory. Mù¾ete souhlasit s
-Open Source movement. Mù¾ete nesouhlasit s obìma. Ka¾dý si
-vybírá sám, na jakou stranu politických zále¾itostí se postaví.
-Kdy¾ ale souhlasíte se svobodným software, tak doufám, ¾e
-to také øeknete, ¾e souhlasíte s Free Software movement, a
-jedna z cest, jak to mù¾ete øíci je pou¾ívání termínu
-,,svobodný software.'' Tím budete lidem alespoò pomáhat
-poznat,  ¾e vùbec existujeme.
-
-<P>
-Svoboda 3 je velmi dùle¾itá jak prakticky, tak psycho-sociálnì.
-Kdy¾ tuto svobodu nemáte, zpùsobuje to praktickou a materiální
-¹kodu, proto¾e není-li tento software vyvíjen v komunitì,
-nebude výkonný a spolehlivý. Zpùsobuje ale také psycho-sociální
-újmu, která ovlivòuje ducha vìdecké spolupráce -- my¹lenku,
-¾e pracujeme spoleènì na zlep¹ení lidských poznatkù. Pozorujeme,
-¾e pokrok ve vìdì velmi zásadnì závisí na tom, jak jsou lidé schopni
-pracovat dohromady. Dnes najdete i dost skupinek vìdcù chovajících se
-jakoby to byl boj s ostatními skupinami vìdcù a vývojáøù. A kdy¾ 
-spolu nesdílejí informace, tak se v¹ichni brzdí.
-<P>
-
-Toto jsou tøi základní svobody, které odli¹ují svobodný software od
-typického software. Svoboda jedna je svoboda pomoci sám sobì --
-dìlat zmìny pro svoje potøeby. Svoboda dvì je svoboda pomoci
-kolegovi distribucí kopií. A svoboda tøi je svoboda pomáhat svojí
-komunitì tím, ¾e provádíte zmìny a publikujete, aby je mohli vyu¾ívat
-i ostatní. Kdy¾ máte v¹echny tyto svobody, tak je pro vás ten program svobodným
-software. Proè o tom mluvím vzhledem k jednomu konkrétnímu u¾ivateli?
-Je to pro vás svobodný software? Je to svobodný software pro nìkoho jiného?
-Ano?
-
-
-<P>
-OTÁZKA: Mù¾ete vysvìtlit rozdíl mezi svobodou dvì a tøi?
-[nesly¹itelné]
-
-<P>
-STALLMAN: Urèitì spolu souvisí, proto¾e pokud nemáte vùbec ani svobodu
-redistribuovat, tak urèitì nemáte ani svobodu distribuovat modifikovanou verzi,
-ale jsou to rozdílné èinnosti.
-
-<P>
-Otázka: Oh.
-
-<P>
-STALLMAN: Svoboda dvì je, pøeètìte si to -- udìláte pøesnou kopii
-a dáte ji kamarádùm, tak¾e oni ji teï mohou vyu¾ívat.
-Nebo tøeba udìláte pøesné kopie a potom je prodáváte nìjaké
-skupinì lidí a tak oni je budou moci pou¾ívat. Svoboda tøi
-je o vylep¹ování -- nebo alespoò vy si myslíte, ¾e to jsou
-zlep¹ení, nìkteøí lidé s vámi mo¾ná budou souhlasit.
-To je ten rozdíl. A mimochodem, jeden velmi podstatný
-bod. Svoboda jedna a svoboda tøi závisí na tom, zda máte pøístup
-ke zdrojovému kódu, proto¾e mìnit program v binární podobì je
-extrémnì tì¾ké. [Smích] Dokonce tak triviální vìci jako u¾ití ètyø èíslic
-pro datum [Smích]... kdy¾ nemáte zdrojový kód.
-Tak¾e je zøejmé, ¾e z praktických dùvodù je dostupnost
-zdrojového kódu podmínkou pro svobodný software.
-
-<P>
-Proè to tedy definuji tak, jestli je to svobodný software pro *tebe*?
-Nìjaké programy mohou být nìkdy toti¾ svobodné pro nìkoho a nesvobodné
-pro jiné. To teï mù¾e vypadat jako paradoxní situace, ale dám vám pøíklad,
-jak se tohle stává. Velký pøíklad, mo¾ná ten úplnì nejvìt¹í
-pøíklad tohoto problému je systém X windows , který byl vyvinut na MIT
-a uvolnìn pod licencí, která z nìj dìlá svobodný software. Kdy¾
-si poøídíte tu verzi z MIT s licencí z MIT, máte svobodu jedna, dvì i tøi.
-Je to pro vás svobodný software. Mezi tìmi, kdo získali kopie, byli ale
-i rùzní velcí výrobci, kteøí distribuovali Unixové systémy, a ti v X
-udìlali v¹echny potøebné zmìny tak, aby byla pou¾itelná i na jejich systémech.
-Samozøejmì, ¾e to bylo vìt¹inou jen nìkolik málo tisíc øádkù z nìkolika
-set tisíc celkovì. Potom program zkompilovali, zaøadili ho do svého systému
-a distribuovali pod tou samou licencí jako celý systém. Miliony lidí
-tedy dostali takové kopie. Mìli X windows, ale nemìli
-¾ádné z tìch svobod. Nebyl to pro nì svobodný software.
-
-<P>
-Paradox byl v tom, ¾e jestli jsou X svobodné zále¾elo na tom, kde
-to budeme mìøit. Kdy¾ to budete mìøit mezi vývojáøi, øekli byste:
-,,Mají v¹echny ty svobody, je to svobodný software'', ale kdy¾
-to budete mìøit mezi u¾ivateli, øeknete: ,,Hmm, vìt¹ina u¾ivatelù nemá ty
-svobody. Není to svobodný software.'' Lidé, kteøí vyvíjeli X tohle
-nebrali jako problém, proto¾e oni chtìli v podstatì jen popularitu -- ego.
-Chtìli velký profesní úspìch. Chtìli cítit ,,ach, ná¹ software pou¾ívá
-hodnì lidí.'' A to byla pravda. Hodnì lidí pou¾ívalo jejich software,
-ale nemìli svobodu.
-
-<P>
-Kdyby se to samé stalo GNU projektu, byla by to chyba,
-proto¾e na¹ím cílem nebylo jen být populární, na¹ím cílem
-bylo rozdávat svobodu a posilovat spolupráci, dát lidem mo¾nost spolupracovat.
-Zapamatujte si, nikdy nikoho nenu»te spolupracovat s nìkým jiným,
-ale zajistìte, aby mìl ka¾dý mo¾nost spolupracovat. Kdyby miliony
-lidi pou¾ívali nesvobodnou verzi GNU, nebyl by to úspìch. Hlavní cíl
-by se úplnì zhroutil.
-
-<P>
-Sna¾il jsem se najít nìjaký zpùsob, jak tomu zabránit. Pøi¹el jsem
-s metodou nazývanou ,,copyleft''. Nazývá se to copyleft, proto¾e
-je to jako bychom vzali copyright a pøevrátili ho naruby.
-[Smích]
-Právnì je copyleft zalo¾en na copyrightu. Pou¾íváme platné copyrightové
-právo, ale pou¾íváme ho k dosa¾ení velmi odli¹ných cílù.
-Øekneme ,,Tenhle program je copyrightovaný''. To implicitnì znamená,
-¾e je zakázané ho kopírovat, distribuovat, modifikovat. Ale potom
-øekneme ,,Máte povolení distribuovat kopie, mù¾ete program mìnit.
-Také mù¾ete distribuovat modifikované a roz¹íøené verze. Mìòte si jej
-jak chcete.''
-
-<P>
-Ale stanovili jsme jednu podmínku. Tahle podmínka je to, proè jsme 
-vlastnì pou¾ili systém copyrightu a v¹echno tohle kolem.
-Ta podmínka øíká -- kdykoliv distribuuje¹ cokoliv, co obsahuje nìjakou èást 
-na¹eho programu, tak celý ten program musí být distribuovaný pod tìmi samými
-podmínkami. Mù¾ete tedy program zmìnit a distribuovat ho dále,
-ale kdykoliv to udìláte, tak lidé, kterým ho dáváte, musí dostat ty
-samé svobody jako jste dostal vy. A nejen na ten kousek programu,
-který je pùvodní, ale na celý program, který distribujete.  Ten program 
-pro nì musí být svobodný software. Svoboda k modifikování a 
-redistribuci se tak stává nezcizitelným právem -- to je pøedstava
-z Deklarace nezávislosti. Jsou to práva, kterými si mù¾ete být
-jisti, ¾e vás o nì nikdo nobere. Licence, která ztìlesòuje tuto 
-my¹leanku, je samozøejmì GNU General Public License. GPL je kontroverzní
-licence, proto¾e má sílu øíci rezolutní ,,ne'' lidem, kteøí by 
-chtìli parazitovat na na¹í komunitì.
-
-<P>
-Na svìtì je mnoho lidí, kteøí si ideálù svobody necení. Byli bychom velmi
-hodní, pokud bychom dali k dispozici práci, co jsme udìlali, nìkomu,
-kdo by na ní postavil svùj nesvobodný program a zaèal lidi pøesvìdèovat,
-aby se vzdali svých svobod. Výsledkem by bylo, ¾e bychom my tyto 
-programy vyvíjeli a poøád bychom museli soupeøit s vylep¹enymi verzemi
-na¹ich vlastních programù.  To není zábava. Mnoho lidí si také myslí,
-¾e rád obìtuji svùj èas, abych nìjak pøispìl veøejnosti, ale proè
-bych mìl pøispívat ve svém volném èase spoleènostem k tomu,
-aby vylep¹ili svùj proprietární program? Nìkteøí lidi si ani nemyslí,
-¾e to je ¹patné, ale kdy¾ to dìlají, tak za to chtìjí dostat
-zaplaceno. Já osobnì bych to rad¹i nedìlal vùbec. Obì tyto skupiny,
-jak ti co smý¹lí podobnì jako já, ¾e nechci pomáhat v na¹í 
-komunitì proprietárnímu software, tak ti, co øíkají spí¹e:
-,,jasnì, jasnì, pracoval bych pro nì, ale museli by mne
-lépe platit,'' mají dobrý dùvod, proè pou¾ít GNU GPL. Ta toti¾
-øíká firmì, ,,nemù¾ete si prostì vzít moji práci a distribuovat
-ji bez oné svobody.'' Necopyleftové licence svobodného software
-to ale dovolují. To je tøeba pøípad licence X Windows.
-
-<P>
-Existuje velký rozdíl mezi tìmito dvìma kategoriemi svobodného software.
-Existují copyleftované programy, tak¾e licence ochraòuje to, aby 
-získal svobodu ka¾dý u¾ivatel. Oproti tomu necopyleftované programy
-mají dovolenu i nesvobodnou distribuci. A dnes na ten problém 
-nará¾íme, Poøád existují nesvobodné verze X Windows a jsou pou¾ívány
-na na¹em svobodném operaèním systému.Existuje dokonce i hardware,
-který je podporován pouze nesvobodnými verzemi svobodného software.
-A to je v na¹í komunitì velký problém. Mohl bych øíci, ¾e jsou 
-X Windows ¹patná vìc, ¾e vývojáøi neudìlali to nejlep¹í, co mohli
-udìlat, ale oni ve skuteènosti napsali spoustu software, který jsme
-mohli v¹ichni pou¾ívat.
-
-<P>
-Znáte to, je velký rozdíl mezi ménì dokonalým a ¹patným.
-Existuje mnoho stupòù mezi dobrým a ¹patným. Musíme odolat
-poku¹ení øíci -- neudìlali jste to úplnì nejlep¹í, tak nejste 
-dobøí. Lidé, kteøí vyvinuli X Windows, na¹í komunitì pøispìli 
-velkým dílem. Nìco ale mohli udìlat i lépe. Mohli copyleftovat
-èásti progamu a tak zabránit tìm svobodu-odepírajícím verzím
-v distribuování ostatními. Fakt, ¾e GNU GPL ochraòuje va¹i 
-svobodu s vyu¾itím copyrightu, je také pøíèinou toho, proè na 
-ni Microsoft dnes útoèí. Podívejte, Microsoft by byl velmi rád, 
-pokud by mìl mo¾nost vzít v¹echen kód a zaøadit ho do svého
-proprietárního software. Potøebují jen to, aby nìkdo vytvoøil 
-pár zmìn a ,,nekompatibilních vylep¹ení.''
-[Smích]
-
-<P>
-S jejich marketingem nepotøebují na¹i verzi pøevý¹it technicky,
-aby ji s ní nahradili. Staèí jim udìlat ji jinou a nekompatibilní.
-Pak ji roz¹íøí na desktopy. Proto nemají rádi GNU GPL, proto¾e
-ta jim to nedovolí. GPL nedovoluje ,,svázat a roz¹íøit.''
-Øíká, ¾e pokud chcete sdílet kód na¹ich programù, mù¾ete.
-Ale musíte sdílet a sdílet stejnì. Vylep¹ení, která vytvoøíte,
-se musejí dát ¹íøit dál. Je to dvoucestná spolupráce, opravdová 
-spolupráce.
-
-<P>
-Mnoho spoleèností, i tìch velkých jako IBM a HP, chce 
-ná¹ software pou¾ívat i za tìchto podmínek. IBM i HP podstatnì pøispívají
-do GNU software a vyvíjejí i jiný svobodný software. Microsoft
-ale nechce, tak¾e tvrdí, ¾e obchod se nemù¾e s GNU GPL vypoøádat.
-Jestli business nezahrnuje IBM, HP a Sun, tak mo¾ná mají pravdu.
-Microsoft to ale nechce.
-[Smích]
-
-<P>
-O tom si povíme je¹tì pozdìji. Mìl bych dokonèit tu historii.
-Nechtìli jsme tedy tehdy v roce 1984 jen psát nìjaký
-svobodný software, ale nìco mnohem kompletnìj¹ího. Chtìli
-jsme vyvinout celý svobodný operaèní systém. To znamená, ¾e jsme 
-museli postupovat kousek po kousku. V¾dycky jsme samozøejmì hledali
-zkratky. Bylo to tolik práce, ¾e lidé pochybovali, zda
-to budeme nìkdy schopni dokonèit. Øíkal jsem si, ¾e tu 
-byla minimálnì ¹ance na dokonèení, ale je samozøejmì v¾dy lep¹í
-hledat zkratky. Rozhlí¾eli jsme se tedy, zda ji¾ neexistují
-nìjaké programy od nìkoho jiného, které bychom mohli zapojit
-do GNU, nebo nìjak pøizpùsobit, abychom to nemuseli psát celé
-znovu. Na¹li jsme napøíklad X Windows systém. Je pravda, ¾e nebyl
-copyleftovaný, ale byl to svobodný software a tak jsme jej
-mohli pou¾ít.
-
-<P>
-Vlo¾it do GNU nìjaký okenní systém jsem chtìl od prvních chvil. 
-Je¹tì ne¾ jsem zaèal na GNU pracovat, tak jsem jich na MIT napsal
-nìkolik. A proto i pøes skuteènost, ¾e Unix tehdy ¾ádný nemìl,
-jsem se rozhodl, ¾e GNU by nìjaký mít mìlo.
-Nikdy jsme ale ná¹ GNU Windows System nedokonèili, proto¾e
-pøi¹ly X Windows. Nemuseli jsme tak pracovat na jedné velké
-úloze a tak jsme vzali X Windows a zaøadili je do GNU.
-Rozhodli jsme se postarat, aby ostatní èásti GNU pracovaly
-s X. Na¹li jsme i jiný software, tøeba sázecí systém TeX,
-nìjaké knihovny z Berkley. Existoval tehdy Berkeley Unix,
-ale nebyl svobodný. Tento kód byl ale od jiné skupiny
-z Berkley, která tehdy provádìla nìjaký výzkum na plovoucí
-desetinné èárce. Tak jsme se dohodli, ¾e tyto èásti pou¾ijeme.
-
-<P>
-V øíjnu 1985 jsme zalo¾ili Nadaci pro svobodný software (Free
-Software Foundation). V¹imnìte si prosím, ¾e projekt GNU
-tu byl døíve, ne¾ se na scénì objevila nadace. Skoro dva
-roky po oznámení projektu. Nadace pro svobodný software
-je organizace osvobozená od daní, která sbírá prostøedky
-za úèelem nabídnutí svobody sdílet a upravovat software.
-V osmdesátých letech bylo jednou z hlavních vìcí, kterou
-jsme financovali, najímání lidí na psaní èástí GNU.
-Takto byly vytvoøeny jak èásti rùzných programù, tak také
-základní programy jako Shell a knihovna pro C.
-Program tar, který je naprosto podstatný, aè ne pøíli¹ vzru¹ující,
-byl také napsán takto. Myslím, ¾e i GNU grep byl takto vytvoøen.
-Blí¾íme se tak na¹emu cíli.
-
-<P>
-V roce 1991 ji¾ chybìla jen jedna velká èást a to byl kernel.
-Proè jsem kernel odlo¾il? Proto¾e ve skuteènosti není podstatné,
-v jakém poøadí vìci dìláte. Minimálnì technicky to podstatné není.
-Tak jako tak je musíte udìlat v¹echny. Èásteènì také proto,
-¾e jsem doufal, ¾e budeme moci pou¾ít nìco, co najdeme nìkde jinde.
-A také jsme na¹li. Na¹li jsme Mach, který byl vyvíjen na Carnegie
-Mellon. Zbývalo napsat druhou polovinu -- souborový systém,
-sí»ový kód a tak dále. Pokud jsou ale spou¹tìny nad Machem,
-chovají se skoro jako u¾ivatelské progamy, které se vìt¹inou
-lépe ladí. Mù¾ete je debugovat s opravdovým debugerem na úrovni
-kódu v reálném èase. Øíkal jsem si tedy, ¾e takto se nám podaøí
-získat vy¹¹í èásti jádra v pomìrnì krátkém èase. Ale nefungovalo 
-to tak, jak jsme oèekávali. Tyto asynchronní vícevláknové procesy
-posílající si mezi sebou zprávy, se nakonec ukázaly jako velmi
-tì¾ko laditelné. Systém zalo¾ený na Machu, který jsme pou¾ívali
-jako zavadìè, mìl pøí¹erné debugovací prostøedí, byl nespolehlivý
-a trpìl je¹tì dal¹ími problémy. Zabralo nám roky, ne¾ jsme
-jej zprovoznili.
-
-<P>
-Na¹e komunita ale na¹tìstí nemusela èekat na GNU kernel, proto¾e
-v roce 1991 vyvinul Linus Torvalds jiný svobodný kernel,
-nazývaný Linux. Pou¾il zastaralý monolitický design, který
-se nakonec osvìdèil a tak mìl hotov svùj kernel mnohem døíve, 
-ne¾ my ten ná¹. Mo¾ná je to jedna z chyb, kterou jsem udìlal,
-chyba v designu. Na zaèátku jsme o Linuxu nevìdìli, proto¾e
-nás nikdy nekontaktoval a neøekl nám o tom i pøesto, ¾e
-o projektu GNU vìdìl. Oznámil to ale jiným lidem na jiných
-místech v síti a tak zkombinovali GNU s Linuxem tito lidé.
-Vpodstatì tak vytvoøili kombinaci GNU plus Linux.
-
-<P>
-Neuvìdomili si ale, co vlastnì dìlali. Øekli si, ¾e mají kernel
-a dívali se kolem po nìjakých vìcech, které by s ním mohli
-dát dohromady. Spatøili, ¾e v¹echno co potøebují ji¾ existuje.
-Jaká náhoda, zvolali.
-[Laughter] 
-U¾ to tu v¹echno je. Máme tu v¹echno co potøebujeme. Vezmeme v¹echny
-tyhle vìci, dáme je dohromady a máme systém. Nevìdìli, ¾e vìt¹ina
-toho co na¹li, byly èásti GNU. Neuvìdomovali si tedy, ¾e zasouvají
-Linux do díry v systému GNU. Mysleli si, ¾e berou Linux a staví
-na nìm systém. Nazvali ho tedy Linux.
-
-<P>
-OTÁZKA: [Nesly¹itelné]
-
-<P>
-STALLMAN: Nesly¹ím vás -- prosím?
-
-<P>
-OTÁZKA: [Nesly¹itelné]
-
-<P>
-[Pravdìpodobnì otázka na to, zda se nezachoval projekt GNU
-stejnì, kdy¾ si bral X a Mach. Zda také nezmìnil jméno
-na GNU bez nìjakého odkazu na tyto projekty -- pozn. prekl.]
-
-<P>
-STALLMAN: Ne, to prostì není -- pøi¹lo to zvenku.
-
-<P>
-OTÁZKA: Ale bylo to lep¹í, ne¾ najít X a Mach?
-
-<P>
-STALLMAN: Dobøe. Rozdíl je v tom, ¾e lidé, kteøí vyvíjeli
-X a Mach to nedìlali proto, aby vyvinuli kompletní operaèní 
-systém. To jsme dìlali pouze my. A stálo za tím ohromnì moc 
-práce. Vyvinuli jsme vìt¹í èást systému ne¾ jakýkoliv jiný
-projekt. Není to to samé, proto¾e tihle lidé vyvinuli
-u¾iteèné souèásti systému. Ale nedìlali to proto, aby
-vyvinuli kompletní systém. Mìli jiné dùvody.
-
-<P>
-Lidi, které vyvíjeli X, napadlo, ¾e by bylo dobré implementovat
-okenní systém pracující po síti a ¾e by to mohlo mít úspìch. A mìlo.
-Nakonec to dopadlo tak, ¾e nám to pomohlo v tvorbì svobodného
-operaèního systému. Ale to nebyl pùvodní úèel. Byla to spí¹e náhoda.
-Nechci tím øíci, ¾e to co udìlali bylo ¹patné. Udìlali velký
-svobodný projekt. To je dobrá vìc. Ale nehledìli a¾ nakonec, 
-jak to dìlal projekt GNU.
-A tak jsme to byli my, kdo musel udìlat ka¾dý kousek, který neudìlal
-nikdo jiný, proto¾e jsme vìdìli, ¾e bez toho bychom nemìli kompletní
-systém. A dokonce i kdy¾ to bylo úplnì nudné a neromantické
-jako napøíklad tar nebo mv.
-[Smích] 
-Udìlali jsme to.  Nebo ld, v¹ak víte, ¾e na ld není nic moc zajímavého
--- ale napsal jsem jej. 
-[Smích] 
-A dal jsem si práci s tím, aby potøeboval co nejmen¹í poèet I/O operací,
-aby mohl pracovat rychleji a s vìt¹ími programy. Ale znáte mì, rád dìlám
-dobrou práci. Rád do programu pøidám rùzná zlep¹ení, kdy¾ na nìm dìlám,
-ale dùvod, proè jsem to dìlal nebyl v tom, ¾e jsem mìl nìjaký
-geniální nápad na lep¹í ld. Potøebovali jsme nìjaké svobodné 
-ld a nemohli jsme oèekávat, ¾e to udìlá nìkdo jiný. Museli jsme to
-tedy udìlat my nebo najít nìkoho, kdo to udìlá.
-
-<P>
-Do systému pøispìly tisíce lidí, ale je tu i projekt, který je dùvodem,
-proè systém existuje, a to je projekt GNU. Vpodstatì to *je*
-systém GNU, spoleènì s ostatními vìcmi, které do nìj byly pøidány.
-
-<P>
-Systém se ale zaèal nazývat Linux a to bylo pro projekt GNU 
-velkou ránou, proto¾e takto lidé ani neví, co jsme udìlali.
-Myslím si, ¾e Linux, kernel, je velmi u¾iteèný svobodný
-software. Mohu o nìm mluvit jen v dobrém. No, vlastnì...
-napadá mnì pouze velmi málo ¹patných vìcí, které bych
-o nìm mohl øíci.
-[Smích] 
-Ale v podstatì o nìm mohu øíkat jen dobré vìci. Na druhou stranu,
-nazývání GNU systému Linuxem je jen omyl. Poprosil bych vás,
-dejte si tu malou námahu a nazývejte systém GNU/Linux
-a pomozte nám k tomu, abychom za nìj mohli sdílet kredit.
-
-<P>
-OTÁZKA: Potøebujete maskota! Najdìte si nìjaké zvíøe!
-
-<P>
-[Smích]
-
-<P>
-STALLMAN: My jej máme.
-
-<P>
-OTÁZKA: Máte?
-
-<P>
-STALLMAN: Máme zvíøe -- gnu [gnu v angliètinì znamená ,,pakùò'' --
-pozn. pøekl.].  
-[Smích] V ka¾dém pøípadì, pokud budete kreslit tuèòáka, 
-nakreslete vedle nìj pakonì.
-[Smích]
-
-<P>
-Nechme si ale otázky na konec. Mám tu je¹tì nìco, co bych chtìl vysvìtlit.
-
-<P>
-Proè mi o to tolik jde? Proè si myslím, ¾e stojí za to vás zde
-otravovat a mo¾ná zhor¹ovat vá¹ názor na mì
-[Smích] s tím, ¾e zde se zabývám touto otázkou, kdo by mìl dostat
-uznání za projekt? Proto¾e, v¹ak to znáte, kdy¾ to dìlám, tak nìkteøí
-lidé øíkají, ¾e jen chci nasytit svoje ego. Samoøejmì, neøíkám, nevyzývám
-vás, neprosím vás, abyste systém nazývali Stallmanix, ok?
-[Smích a potlesk]
-
-<P>
-Prosím vás, abyste jej nazývali GNU, proto¾e chci, aby
-projekt GNU získal uznání. Existuje jeden velmi dobrý dùvod,
-který je o hodnì dùle¾itìj¹í ne¾ to, zda bude nìjakému
-jednotlivci pøipsáno uznání. Kdy¾ se dnes rozhlédnete,
-vìt¹ina lidí, kteøí o tom mluví a pí¹í vùbec nezmiòuje
-GNU, ani jeho cíle, svobodu --- tyto politické a sociální
-my¹lenky. Místo odkud vze¹ly je GNU. My¹lenky spojené s Linuxem,
-jeho filosofie, jsou velmi odli¹né. Je to hlavnì apolitická
-filosofie Linuse Torvaldse. Kdy¾ si lidé myslí, ¾e ten systém
-je Linux, vìt¹inou si myslí: ,,Jasnì, musel to odstartovat
-Linus Torvalds. Mìli bychom se zabývat jeho filosofií.''
-A kdy¾ pak sly¹í o filosofii GNU, tak øíkají: ,,Hochu, 
-to je stra¹nì idealistické, to musí být ohromnì nepraktické.
-Já pou¾ívám Linux, ne GNU.''
-[Smích]
-
-<P>
-Ta ironie. Kdyby vìdìli. Kdyby jen vìdìli, ¾e ten systém,
-který se jim tak líbí, je na¹e idealistická, politická filosofie
-pøevedená do reality... I tak by s námi nemuseli souhlasit,
-ale aspoò by mìli dùvod bár nás vá¾nì -- poøádnì o tom pøemý¹let
--- dát tomu ¹anci. Aspoò by vidìli, jak se to vztahuje k jejich
-¾ivotùm.  Kdyby pøemý¹leli ,,Pou¾ívám systém GNU.
-Tady je filosofie GNU. Ta filosofie je dùvod, proè systém,
-který mám tak rád, existuje,'' tak by se k na¹im my¹lenkám 
-aspoò stavìli s mnohem otevøenìj¹í myslí. To neznamená, ¾e bude 
-ka¾dý souhlasit. Lidé si myslí rùzné vìci. To je vpoøádku.
-Lidé by si mìli sami vytváøet názory. Ale chci, aby tato filosofie
-mìla výhodu z uznání výsledkù práce, kterých dosáhla.
-
-<P>
-Pokud se rozhlédnete, uvidíte, ¾e skoro v¹ude to instituce nazývají
-Linux, stejnì jako novináøi. Není to správnì, ale oni to dìlají.
-Spoleènosti ten balík také nazývají systémem. Ani vìt¹ina novináøù,
-kdy¾ pí¹í èlánky, se na to nedívá jako na politickou a sociální otázku.
-Vìt¹inou se na vìc dívají jako na èistì obchodní otázku, co¾ je pro 
-spoleènost o dost ménì podstatná vìc. Kdy¾ se podíváte na spoleènosti,
-které prodávají distribuce GNU/Linuxu lidem, vìt¹ina z nich je
-také nazývá Linuxem. A *v¹echny* k nìmu pøidávají nesvobodný
-software.
-
-<P>
-GNU GPL sice tvrdí, ¾e pokud si vezmete nìjaký kód z GPL programù
-a  pøidáte k nìmu nìjaký svùj vlastní kód, musíte tento program
-také vydat pod GNU GPL. Mù¾ete ale dát na jeden disk (jakýkoliv,
-a» ji¾ CD-ROM, harddisk èi jiný) více oddìlených programù s rùznými
-licencemi. Je to pouhé seskupování. Distribuce dvou programù
-jednomu èlovìku v tom samém èase není nìco, do èeho bychom mi mohli
-mluvit. Obèas bych si pøál, aby byla pravda, ¾e pokud spoleènost distribuuje 
-nìjaký produkt spoleènì s GPL software, musí i tento produkt být
-svobodným software. Není to ale tak. Nejvìt¹í mo¾ná ¹íøe
-je samotný porgram. Pokud existují dva programy, které spolu pracují
-,,na dosah ruky,'' napø. zasíláním zpráv, jsou právnì naprosto samostatné.
-Pøidáváním tohoto nesvobodného software do distribuce pøedávají u¾ivatelùm
-velmi ¹patné filosofické a politické my¹lenky. Øíkají u¾ivatelùm:
-,,Je vpoøádku pou¾ívat nesvobodný software. Dáváme ho sem jen jako bonus.''
-
-<P>
-Kdy¾ se podíváte na èasopisy o GNU/Linuxu, stì¾í uvidíte nìjaký
-s názvem GNU/Linux, vìt¹inou mají v názvu Linux-nìco. Vìt¹inou
-tedy nazývají systém Linux. Bývají pøeplnìné reklamami na nesvobodný
-software bì¾ící na GNU/Linuxu. Tyto reklamy se vìt¹inou zamìøují
-na stejné poselství. Øíkají: ,,Nesvobodný software je pro vás dobrý.
-Je tak dobrý, ¾e byste za nìj mìli dokonce *platit*.''
-[Smích]
-Nazývají tento software ,,balíèky s pøidanou hodnotou.''
-Øíkají: ,,Va¾te si vhodnosti pro praxi, ne svobody.'' Já s tìmito
-hodnotami nesouhlasím, tak¾e je nazývám ,,o svobodu obrané balíèky.''
-[Smích] 
-Jestli jste si instalovali svobodný operaèní systém, ¾ijete ve svodoném
-svìtì. Mù¾ete si u¾ívat výhod svobody, pro které jsme tolik let pracovali.
-Tyto balíèky vám dávají mo¾nost utáhnout si kolem sebe øetìzy.
-
-<P>
-A koneènì, pokud se podíváte na nìjaké obchodní show vìnované
-pou¾ívání systému GNU-Linux, v¹echny se nazývají ,,Linux show.''
-Ukazují jak svobodný software, tak nesvobodný software, a tak
-vlastnì speèe»ují správnost u¾ívání nesvobodného software.
-Témìø kamkoliv se v na¹í komunitì podíváte, instituce schvalují
-nesvobodný software, èím¾ úplnì negují my¹lenky na svobodu, kvùli 
-kterým GNU vzniklo. A jediné místo, kde zøejmì lidé pøijdou do styku
-s na¹imi ideemi a svobodou, je projekt GNU -- ve spojení se svobodným 
-software. Proto vás ¾ádám: prosím, nazývejte systém ,,GNU/Linux.''
-Vysvìtlete takto tìm lidem, odkud systém vze¹el a proè.
-
-<P>
-Pouhým pou¾íváním toho jména samozøejmì nebudete automaticky
-vysvìtlovat historii. Mù¾ete napsat o ètyøi znaky více, vyslovit
-o dvì slabiky více. GNU/Linux je ale poøád je¹tì ménì slabik
-ne¾ Windows 2000. [Smích] Neøíkáte jim tím moc, ale pøipravujete je,
-tak¾e kdy¾ pøí¹tì usly¹í o GNU -- a o tom to je -- budou 
-vìdìt, jak se jich to týká. A v tom je obrovský rozdíl. Pomozte nám
-tedy.
-
-<P>
-Urèitì jste zaznamenali, ¾e Microsoft nazval GPL ,,open source licencí.''
-Nechtìjí, aby o tom lidé pøemý¹leli v souvislosti se svobodou.
-Sna¾í se pøesvìdèit u¾ivatele, aby o tom pøemý¹leli v omezených
-souvislostech, jen jako konzumenti. (A samozøejmì ani konzumenti
-nepøemý¹lejí pøíli¹ racionálnì, kdy¾ si vyberou produkty Microsoftu.)
-Nechtìjí, aby o vìci lidé pøemý¹leli jako obèané èi politici.
-To se jim nehodí. Pøinejmen¹ím je to nepøátelské jejich
-obchodnímu modelu.
-
-<P>
-A teï jak svobodný software... ok, mohu vám øíci jak souvisí svobodný
-software s na¹í spoleèností. Druhé téma, které by nás mohlo zajímat je,
-jak souvisí svobodný software s obchodem. Ve skuteènosti je toti¾
-svobodný software pro obchod ohromnì u¾iteèný. Konec koncù, vìt¹ina
-obchodníkù ve vyspìlých zemích svobodný software pou¾ívá. Pouze malý
-zlomek software také vyvíjí. A svobodný software je velmi výhodný 
-pro spoleènost, která software pou¾ívá, proto¾e má nad ním kontrolu.
-U¾ivatelé mají kontrolu nad tím, co program dìlá. Buï individuálnì,
-pokud chtìjí, èi kolektivnì, pokud chtìjí. Ka¾dý, koho to zajímá, mù¾e
-uplatnit jistý vliv. Pokud vás to nezajímá, nekoupíte to. 
-Budete pou¾ívat to, co mají rádi ostatní. Ale pokud vás to zajímá, 
-máte jistý hlas.
-
-<P>
-U proprietárního software skoro ¾ádný hlas nemáte. U svobodného
-software si mù¾ete zmìnit, co chcete zmìnit. Nevadí, ¾e ve va¹í 
-spoleènosti nemáte ¾ádné programátory, to je vpoøádku. 
-Kdybyste chtìli pøedìlat stìny va¹í budovy, nemusíte být
-truhláøská spoleènost, musíte mít mo¾nost jít, najít nìjakou
-truhláøskou spoleènost a øíct jim, aby to pro vás udìlali. 
-Kdy¾ potøebujete nìjakou zmìnu ve va¹em software, nemusíte
-být programátorská spoleènost, staèí vám do nìjaké zajít a 
-øíct: ,,Kolik chcete za implementování téhle vìci a kdy by 
-to bylo hotovo?'' A pokud by to odmítli, mù¾ete si najít nìkoho
-jiného.
-
-<P>
-Je tu volný trh. Jakýkoliv business, který se zajímá o podporu, 
-najde ve svobodném software velkou výhodu. S proprietárním 
-software jste odkázáni s podporou na monopol. Pouze jedna spoleènost
-má zdrojový kód a mo¾ná pár jiných si ho je¹tì koupilo za obrovské
-peníze, pokud se jedná o Microsoft shared source. Ale tìch je velmi 
-málo. Nemáte moc na výbìr u koho si zajistit podporu. To znamená,
-¾e pokud nejste opravdový gigant, tak je nezajímáte. Va¹e spoleènost
-pro nì vìt¹inou není dostateènì významná, aby je zajímalo, zda vás neztratí.
-Jak jednou pou¾íváte nìjaký program, je jim jasné, ¾e nemáte jinou
-mo¾nost, ne¾ získávat podporu od nich, proto¾e pøejít na jiný software
-by pøineslo mnoho komplikací. Nakonec si budete platit za privilegium 
-oznámit chybu.
-[Smích] 
-A kdy¾ si zaplatíte, øeknou vám: ,,Dobøe, ok, zaznamenali
-jsme va¹e oznámení chyby v na¹em produktu. Za pár mìsícù 
-si budete moci koupit upgrade a podívat se, zda jsme to 
-opravili.''
-[Smích]
-
-<P>
-Poskytovatelé podpory pro svobodný software si s tímto 
-nevystaèí. Musí se o zákazníky starat. Samozøejmì mù¾ete
-získat mnoho dobré podpory i zdarma, zasláním dotazu na internet.
-Mo¾ná dostanete odpovìï pøí¹tí den, ale to není samozøejmì jisté.
-Pokud chcete mít jistotu, mìli byste se spí¹ dohodnout s nìjakou
-spoleèností a platit jim za to. A to je jedna z cest, jak mù¾e
-pracovat obchod zalo¾ený na svobodném software.
-
-<P>
-Dal¹í výhodou svobodného software pro obchod je bezpeènost a
-soukromí. (To platí samozøejmì i pro jednotlivce, ale teï o tom
-budu hovoøit v souvislosti s obchodem.) Kdy¾ je program proprietární, 
-tak nemù¾ete ani s jistotou øíci co vlastnì dìlá. Mù¾e mít vlastnosti,
-které byste opravdu nemìli rádi, kdybyste o nich vìdìli. Program 
-by mohl mít tøeba backdoor, který dovolí vývojáøi dostat se do va¹eho
-stroje. Byl by tøeba schopen sledovat va¹i èinnost a odesílat informace
-zpìt. To není neobvyklé. Software Microsoftu to dìlá, ale není to pouze
-Microsoft. Dìlají to i jiné programy. Nemù¾ete ani øíci, jestli to 
-dìlá tohle. A nemù¾ete ani spoléhat na to, ¾e programátor je naprosto
-poctivý, ka¾dý programátor dìlá chyby.
-V programu se mohou vyskytovat chyby, které ohrozí va¹i bezpeènost, ale
-nikdo je úmyslnì nezavinil. Podstatné ale je, ¾e pokud to není svobodný
-software, nemù¾ete je najít a nemù¾ete je ani opravit.
-
-<P>
-Nikdo nemá èas, aby si provìøoval zdrojové kódy ka¾dého programu, 
-který pou¾ívá. Nebudete to dìlat. Ale svobodný software je vìt¹í
-komunita a jsou v ní i lidé, kteøí vìci kontrolují. A vy mù¾ete
-z té jejich kontroly tì¾it. Kdy¾ se vyskytne nìjaká nechtìná chyba
-(a ona se èas od èasu vyskytne v ka¾dém programu), mohou ji najít
-a opravit. Je mnohem ménì pravdìpodobnìj¹í, ¾e by lidé dali do svého
-software trojského konì èi nìjaký odposlouchávací kód, kdy¾ si myslí, 
-¾e mohou být chyceni. Vývojáøi proprietárního software ví, ¾e chyceni
-nebudou. Projde jim to, nikdo to nezjistí. Ale vývojáø svobodného
-software musí poèítat s tím, ¾e lidé se budou koukat a uvidí, jestli
-to tam je. Ve svobodném software nemù¾eme do programù zabudovávat vìci,
-které by se u¾ivatelùm nelíbily, proto¾e pokud bychom to udìlali,
-vytvoøili by si verzi, ve které by to nebylo. V¹ichni by brzo zaèali
-pou¾ívat tuto verzi. Kdy¾ pí¹ete svobodný program, chcete, aby 
-mìli lidé rádi va¹i verzi. Nebudete do programu zabudovávat vìc, o které
-si myslíte, ¾e ji bude mnoho lidí nenávidìt a budou si instalovat
-jiné verze místo té va¹í. Prostì si jen uvìdomíte, ¾e ve svìtì 
-svobodného software je králem u¾ivatel. Ve svìtì proprietárního
-software to tak není, tam jste jenom zákazníkem a nemù¾ete do vývoje
-nijak mluvit.
-
-<P>
-V tomto ohledu je svobodný software nový obor, ktde je mo¾né
-zavést demokracii. Profesor Lessig, který je teï ve Stanfordu,
-chytøe poznamenal, ¾e kód programù se chová podobnì jako zákony.
-Ten, kdo vytváøí software, je¾ pou¾ívá vìt¹ina lidí a to k rùzným
-úèelùm, ten vlastnì pí¹e zákony, podle kterých se budou øídit
-lidské ¾ivoty. Se svobodným software mohou tyto zákony
-vzniknout demokraticky. Není sice ta klasická forma demokracie,
-nebudou velké volby a referendum ,,jak by mìla být implementována
-tahle vìc?''
-[Smích]
-Místo toho dáme mo¾nost v¹em, kteøí by na implementaci této funkce
-chtìli pracovat. Kdy¾ budete chtít tu funkci nìjakým zpùsobem naprogramovat,
-udìlejte to. Buï se to udìlá tak, nebo nìjak jinak, to není podstatné.
-Kdy¾ to lidi budou chtít nìjakým zpùsobem, udìlá se to tak.
-Takto ka¾dý pøispívá do veøejných rozhodnutí tím, ¾e prostì
-dìlá vìci tak, jak je chce dìlat on.
-
-<P>
-Mù¾ete uèinit kolik krokù chcete. Obchod mù¾e také udìlat tolik 
-krokù, kolik pro nìj bude u¾iteèné. A a¾ v¹echna tato vylep¹ení pøidáte,
-urèíte tím, jak by mìl software dále pokraèovat.
-
-<P>
-Èasto je velmi u¾iteèné mít mo¾nost vzít si èásti z ji¾ existujících
-programù -- vìt¹inou jsou to velké èásti -- a potom dopsat
-zbytek kódu sám. Vytvoøíte tak program, který dìlá pøesnì to,
-co potøebujete, ale který byste vyvíjeli vìky, kdybyste to museli
-dìlat od zaèátku, kdybyste nemohli vykuchat ji¾ existující svobodné
-programy.
-
-<P>
-Jiná výhoda plynoucí z toho, ¾e králem je u¾ivatel, je fakt, ¾e
-software pak bývá velmi dobøe kompatibilní a standardizovaný.
-Proè? Proto¾e to mají rádi u¾ivatelé. U¾ivatelé pravdìpodobnì
-zamítnou program, který by byl výraznì nekompatibilní.
-Obèas se sice objeví skupinka lidí, která z nìjakých specifických dùvodù
-potøebuje nìjaký druh nekompatibility, mají ji mít, to je vpoøádku, ale
-pokud chtìjí u¾ivatelé následovat standardy, vývojáøi to musí 
-respektovat. A my to respektujeme. Na druhé stranì vývojáøi proprietárního
-software èasto úmyslnì ignorují standardy proto, proto¾e je to pro nì
-výhodné.  Není to proto, ¾e by tím nìjak chtìli pomoci u¾ivatelùm,
-ale spí¹e proto, ¾e je tak mohou omezovat. Mohou je uzamknout ve svém
-produktu. Dokonce èas od èasu i schválnì mìní formáty souborù, 
-aby donutili u¾ivatele zakoupit novìj¹í verzi.
-
-<P>
-Archiváøi se støetávají s problémem, proto¾e soubory napsané
-na poèítaèi pøed deseti lety ji¾ nejsou pøístupné. Byly vytvoøeny
-s proprietárním software, který je dnes ji¾ ztracen. Kdyby to bylo
-napsáno se svobodným software, mohli bychom jej oprá¹it a znovu spustit.
-Staré záznamy by tedy nebyly ztraceny, nebyly by nedostupné.
-Stì¾ovali si na to dokonce NPR a zmiòovali svobodný software jako
-øe¹ení. Pokud ukládáte svá data s proprietárním software, vpodstatì
-strkáte hlavu do oprátky.
-
-<P>
-Mluvil jsem o tom, jak souvisí svobodný software s vìt¹inou
-obchodních èinností. Jak se ale dotýká úzké oblasti
-softwarového businessu? Vìt¹inou vùbec nijak. Dùvodem je, 
-¾e 90% softwarového prùmyslu (aspoò tak mi to bylo øeèeno)
-tvoøí vývoj na zakázku. Software, který není vùbec urèen k zveøejnìní.
-Takového software se vùbec etické otázky svobody èi vlastnictví 
-software netýkají. Jak jsem ji¾ øekl, ta otázka je, zda
-mají u¾ivatelé svobodu modifikovat a redistribuovat program. 
-Pokud existuje jenom jeden u¾ivatel a ten má tato práva, ¾ádný problém
-v tom není. Ten u¾ivatel *má* svobodu dìlat tyto vìci. Ve skuteènosti
-je *jakýkoliv* program vyvinutý softwarovou spoleèností pro nìjaké
-konkrétní pou¾ití ve firmì svobodným software. Samozøejmì za pøedpokladu,
-¾e tato firma trvala na pøedání zdrojových kódù a v¹ech práv.
-
-<P>
-Tento problém se také netýká software, který je v hodinkách, mikrovlnné
-troubì èi software, který ovládá elektroniku motoru v autì. To jsou
-pøípady, kde nebudete downloadovat a instalovat. Z pohledu u¾ivatele
-se nejedná o opravdový poèítaè. Tyto etické otázky tedy nejsou v daném
-kontextu tak dùle¾ité. Nejvìt¹í èást softwarového prùmyslu bude tedy
-nedotèenì pokraèovat dále tak jako døíve. Zajímavé na tom je, ¾e
-jeliko¾ je velký zlomek zamìstnání v softwarovém prùmyslu právì
-v tìchto odvìtvích, tak i kdyby neexistovalo nic jako business
-zalo¾ený na svobodném software, mohli by si programátoøi vydìlávat
-takto, psaním software na zakázku.
-[Smích] 
-Je jich mnoho, ten pomìr je velký.
-
-<P>
-Ale je tomu tak, ¾e existuje obchod zalo¾ený na svobodném software.
-Spoleènosti se svobodným software existují. Na následující
-tiskové konferenci se objeví lidé z nìkolika takových spoleèností.
-Existují samozøejmì také spoleènosti, které nejsou na svobodném software
-zalo¾ené, ale vyvíjejí i u¾iteèný svobodný software. 
-
-<P>
-Jak to chodí v obchodì zalo¾eném na svobodném software?
-No nìkdo tøeba prodává kopie. Máte mo¾nost si program
-zkopírovat, ale i tak mohou prodat tisíce kopií mìsíènì.
-Jiné zase zprostøedkovávají rùzné slu¾by. Já jsem v druhé
-polovinì osmdesátých let také prodával podporu ke svobodnému
-software. Vpodstatì jsem øekl, ¾e za 200 dolarù za hodinu
-zmìním v GNU software, který jsem napsal, co budete chtít.
-To byla velmi tvrdá taxa, ale to se vztahovalo k programùm, 
-které jsem já sám napsal a lidé si uvìdomovali, ¾e já
-tu práci mohu udìlat podstatnì rychleji.
-[Smích] 
-Vydìlával jsem si tak na ¾ivobytí. Ve skuteènosti jsem si vydìlal
-více ne¾ kdykoliv pøedtím. Také jsem uèil. To jsem dìlal a¾ do roku
-1990, kdy jsem dostal velkou cenu a nemusel jsem se tím ji¾ zabývat.
-
-<P>
-V roce 1990 také vznikla první spoleènost, která mìla obchodovat
-v oblasti svobodného software. Jmenovala se Cygnus Support.
-Náplní práce bylo pøesnì to, co jsem do té doby dìlal já.
-Kdybych to potøeboval, mohl jsem pro nì pracovat, ale uvìdomil 
-jsem si, ¾e by bylo pro toto hnutí bylo lep¹í, abych zùstal nezávislý
-na spoleènostech. Tím pádem mohu o rùzných spoleènostech se svobodným
-èi proprietárním software øíkat dobré èi ¹patné vìci bez rizika konfliktu
-zájmù. Cítil jsem, ¾e bych se mohl vìnovat svobodnému software více.
-Samozøejmì bych s nimi ale pracoval, kdybych pro zaji¹tìní penìz pro 
-¾ivot musel. Byl to etický business a neexistoval ¾ádný dùvod, 
-proè bych se mìl kvùli práci pro nì cítit zahanbený.
-Spoleènost v prvních letech existence profitovala. Byla 
-vytvoøena s velmi malým kapitálem, muselo staèit to, co mìli
-její tøi zakladatelé. Ka¾dým rokem rostla a ka¾dý rok vydìlávala, 
-a¾ doplatili na chamtivost, zaèali hledat vnìj¹í investory.
-Na to doplatili. Tomu ale pøedcházelo nìkolik úspì¹ných
-let.
-
-<P>
-To poukazuje na jeden zajímavý fakt. K vývoji svobodného software
-nepotøebujete mít kapitál. Nechci øíci, ¾e to je k nièemu, mù¾e
-vám to pomoci. Pokud máte kapitál, mù¾ete najmou t lidi a nechat
-je napsat kopu svobodného software. Hodnì toho ale mù¾ete docílit
-i jako malá skupinka lidí. Tato obrovská efektivita  vývoje je jedním
-z dùvodù, proè by se mìl svìt obrátit ke svobodnému software.
-Je le¾, kdy¾ Microsoft øíká: ,,GNU GPL je ¹patná, proto¾e
-jim stì¾uje shroma¾ïování kapitálu k vývoji nesvobodného software.''
-My toti¾ nepotøebujeme, aby nám ten software zvy¹oval kapitál.
-Jsme schopni tu práci dìlat i bez nìj. *Dìláme* to i bez nìj.
-
-<P>
-Lidé øíkali, ¾e se nám nikdy nepovede dokonèit kompletní operaèní systém.
-Dokonèili jsme jej a udìlali jsme toho je¹tì mnohem více.  A øekl
-bych, ¾e nám neschází ji¾ tak mnoho k tomu, abychom poskytli v¹echen
-obecný software, který veøejnost potøebuje. A to ve svìtì,
-kde více jak 90% lidí je¹tì ná¹ svobodný software nepou¾ívá!
-A to ve svìtì, kde... Aèkoliv v urèitých oborech obchodní èinnosti,
-v¹ak víte... více jak polovina webových serverù na svìtì funguje 
-na GNU/Linuxu s Apachem jako web serverem.
-
-<P>
-
-OTÁZKA: [Nesly¹itelné] ... Co jste to øekl pøed slovem Linux?
-
-<P>
-STALLMAN: Øekl jsem GNU/Linux.
-
-<P>
-OTÁZKA: Ano?
-
-<P>
-STALLMAN: Ano, pokud mluvím o jádøe, nazývám jej Linux.
-V¹ak víte, jmenuje se tak. Jádro bylo napsáno Liusem Torvaldsem
-a mìli bychom jej z respektu k nìmu nazývat jménem, které vybral.
-
-<P>
-Ale v¹eobecnì vzato, v businessu ho vìt¹ina lidí nepou¾ívá.
-Vìt¹ina domácností jej je¹tì nepou¾ívá. A¾ zaènou,
-mìli bychom automaticky dostat desetkrát více dobrovolníkù
-a desetkrát více zákazníkù pro obchod. To pro nás bude dùle¾itým skokem.
-V tomto bodì jsem docela rád, ¾e jsme schopni dìlat na¹i práci.
-
-<P>
-To je velmi dùle¾ité, proto¾e Microsoft se nás sna¾í zastra¹it:
-
-<P>
-     "Jediná cesta jak mù¾ete vyvíjet software, jediný zpùsob,
-jak zajistit inovaci je dát nám moc. Dovolte nám, abychom vás
-ovládli. Ponechte nám kontrolu nad tím, co budete moci se software
-dìlat, abychom z vás mohli vy¾dímat mnoho penìz a pou¾ít èást
-z toho na vývoj nového software, zbytek si ponecháme jako zisk.''
-
-<P>
-Nikdy byste se nemìli cítit tak zoufalí, abyste se vzdali svojí
-svobody. To by bylo velmi nebezpeèné.
-
-<P>
-Jiná vìc, kterou Microsoft (dobøe, nejen Microsoft) -- lidé obecnì, kteøí
-nepodporují svobodný software, mají ¾ebøíèek hodnot, ve kterém
-je zajímají pouze krátkodobé výhody. ,,Kolik penìz letos vydìlám?''
-Krátkodobé a omezené my¹lení. Nedovedou si pøedstavit, ¾e by nìkdo
-mohl nìco obìtovat pro získání èi udr¾ení si svobody.
-
-<P>
-Vèera vedlo mnoho lidí projevy o Amerièanech, kteøí se obìtovali 
-pro svobodu svých krajanù. Nìkteøí uèinili i velké obìti.
-Obìtovali dokonce své ¾ivoty pro svobody, o kterých ka¾dý 
-v na¹i zemi urèitì alespoò sly¹el.
-(Pøinejmen¹ím v nìkterých pøípadech; Asi budeme muset ignorovat 
-válku ve Vietnamu.)
-
-<P>
-[Poznámka editora: Pøedchozí den byl v USA Memorial Day.
-Memorial Day (Den vzpomínky) je dnem vzpomínky na váleèné
-hrdiny.]
-
-<P>
-Udr¾et svobodu v pou¾ívání software na¹tìstí nevy¾aduje ¾ádné velké obìti,
-jen malé, malé obìti staèí. Obìti jako nauèit se ovládat pøíkazovou øádku,
-pokud je¹tì nemáme hotové grafické u¾ivatelské rozhraní. Nebo jako
-zaplatit nìjaké softwarové spoleènosti, aby mohla bìhem
-nìkolika let vyvinout nìjaký software, který potøebujeme.
-Existují rùzné malé obìti, které mù¾eme v¹ichni udìlat.
-V dlouhodobém mìøítku to budeme *my*, kdo z nich bude profitovat.
-Vidíte, ¾e je to spí¹ investice, ne¾ obì»! Potøebujeme pouze
-pohlí¾et na vìc dlouhodobì, abychom si uvìdomili, ¾e je pro nás
-výhodné investovat do zlep¹ování na¹í spoleènosti a nesmíme poèítat
-nikláky a centy krátkodobého zisku z takových investicí.
-
-<P>
-Zde moje pøedná¹ka vpodstatì konèí.
-
-<P>
-Rád bych je¹tì zmínil, ¾e Tony Stanco navrhuje nový zpùsob pøístupu
-k obchodu se svobodným software, který on nazývá ,,Free Developers''
-(svobodní vývojáøi). Má to být urèitá obchodní struktura, kde by,
-jak doufáme, mìly být výtì¾ky distribuovány v¹em programátorùm
-svobodného software, kteøí zde pracují. Mají vyhlídky na získání
-rozsáhlého kontraktu na vývoj vládního software v Indii. Proto¾e chtìjí
-jako základ pou¾ít svobodný software, mohou tím u¹etøit obrovské èástky.
-
-<P>
-Tak¾e teï prosím otázky.
-
-<P>
-OTÁZKA: [Nesly¹itelné]
-
-<P>
-STALLMAN: Mohl byste prosím mluvit tro¹ku více nahlas? Nesly¹ím vás.
-
-<P>
-OTÁZKA: Jak by mohla spoleènost jako tøeba Microsoft aplikovat
-smlouvu svobodného software?
-
-<P>
-STALLMAN: Microsoft ve skuteènosti plánuje pøesunout hodnì svých aktivit
-do oblasti slu¾eb. To, co plánují udìlat, je ¹pinavé a nebezpeèné.
-Chtìjí toti¾ svázat slu¾by s programy, jedno k druhému. K tomu, abyste
-mohli pou¾ít nìjakou slu¾bu, budete muset mít program od Microsoftu,
-a pokud budete naopak k programu potøebovat nìjakou slu¾bu, musí být
-od Microsoftu. Bude to v¹echno provázané dohromady, to je jejich
-plán.
-
-<P>
-Zajímavé je na tom to, ¾e tyto slu¾by nevzná¹í otázku etiky 
-svobodného a nesvobodného software! Bylo by absolutnì vpoøádku,
-kdyby pou¾ili tento business k tomu, aby si zaji¹»ovali zisk jejich
-prodáváním. Microsoft ale plánuje udìlat to tak, aby dosáhl je¹tì 
-vìt¹ího uzamknutí u¾ivatelù --- a je¹tì vìt¹ího monopolu --- na software
-i na slu¾by. Vy¹el o tom nedávno jeden èlánek... myslím, ¾e v Business
-Weeku. Ostatní øíkají, ¾e to pøemìní Net v mìsto Microsoftu.
-
-<P>
-To je dùle¾ité, proto¾e, jak víte, soud doporuèil rozdìlení
-Microsoftu na èást vyrábìjící operaèní systémy a aplikace. 
-To by ale nemìlo ¾ádný smysl, nebylo by to k nièemu dobré.
-
-<P>
-Po tom, co jsem shlédl ten èlánek, myslím, ¾e by bylo u¾iteèné 
-a efektivní rozdìlit Microsoft na èást poskytující software a na èást
-poskytující slu¾by a po¾adovat, aby spolu nemìly pøili¹ úzké vztahy.
-Oddìlení slu¾eb by muselo publikovat návrhy rozhraní, aby mohl k takové
-slu¾bì ka¾dý napsat klienta. Asi musí za ty slu¾by platit, ale to je vpoøádku.
-To je zas úplnì jiný problém.
-
-<P>
-
-Kdyby byl Microsoft takto rozdìlen [...], ,,slu¾by a software'', 
-nemìli by pøíle¾itost vyu¾ívat slu¾by k rozdrcení konkurence 
-svým software. My bychom mìli mo¾nost vyvinout pøíslu¹ný svobodný software 
-a vy byste se s ním tøeba mohli pøipojovat na slu¾by Microsoftu.
-Nám by to nevadilo!
-
-<P>
-Konec koncù proto¾e Microsoft si podrobil vìt¹inu u¾ivatelù, ostatní
-si jich podrobili ménì. Problémem tedy není Microsoft a jenom
-Microsoft. Microsoft je pouze nejvìt¹ím pøíkladem problému,
-který se sna¾íme vyøe¹it. Je to problém proprietárního softwre,
-který u¾ivatelùm bere svobody spolupráce a tvoøení etické spoleènosti.
-Nemìli bychom se tak moc zamìøovat na Microsoft. I pøes to,
-¾e mi dali mo¾nost zde vystoupit, nejsou ti jediní dùle¾ití.
-Nejsou zaèátkem a koncem v¹eho.
-
-<P>
-OTÁZKA: Pøedtím jste mluvil o filosofickém rozdílu mezi
-Open Source software a svobodným software. Jak se díváte na
-souèasný trend distribucí GNU/Linuxu podporovat pouze
-platformu Intel?  Èím dál tím ménì programátorù
-programuje korektnì a produkuje software, který
-se bude dát zkompilovat kdekoliv. Dìlají software,
-který prostì funguje na platformì Intel.
-
-<P>
-
-STALLMAN: Já si nemyslím, ¾e by to byla nìjaká otázka etiky.
-Ve skuteènosti ale obèas portují GNU/Linux na nový poèítaè
-spoleènosti, které ten poèíta vyrobí. Toto zøejmì nedávno udìlal 
-Hewlett Packard. Neplatili si port Windows, proto¾e by je to stálo
-pøíli¹. Ale myslím, ¾e portování GNU/Linuxu je stálo pìt in¾enýrù
-na pár mìsícù. Bylo to lehké.
-
-<P>
-Samozøejmì, ¾e lidi povzbuzuji, aby pou¾ívali autoconf, GNU program,
-který usnadòuje portování programù. Nebo kdy¾ nìkdo za¹le autorovi
-bug, který není na autorovì verzi systému chybou, mìl by jej
-také zahrnout do programu. Ale nevidím v tom otázku etiky.
-
-<P>
-OTÁZKA: Dva komentáøe. Prvním je: nedávno jste mìl pøedná¹ku na MIT.
-Èetl jstem pøepis. Nìkdo se ptal na patenty a vy jste øekl
-,,Patenty jsou úplnì jiný problém. Nemám k tomu ¾ádné komentáøe.''
-
-<P>
-STALLMAN: Ano. Vlastnì mám k patentùm hodnì co øíci, ale
-to zabere tak hodinu.
-[Smích]
-
-<P>
-
-OTÁZKA: Chtìl jsem jen øíci, ¾e dle mého názoru zde je problém.
-Myslím, ¾e existuje dùvod, proè spoleènosti shrnují patenty
-i copyrighty pod spoleènou støechu tì¾kého vlastnictví.
-Chtìjí vyu¾ít sílu státu, aby si zajistili monopol.
-Stejná vìc je na tìchto zále¾itostech ne to, ¾e se týkají podobného
-problému. Ta motivace nespoèívá ve slu¾bách veøejnosti, ale
-v tvorbì monopolu pro své privátní zájmy a to je to, co zále¾itosti
-shrnované pod ,,intelektuální vlastnictví'' spojuje.
-
-<P>
-STALLMAN: Rozumím. Ale chci ji¾ odpovìdìt, proto¾e nám nezbývá moc
-èasu. Odpovím tedy na tohle.
-
-<P>
-Máte pravdu v tom, ¾e to je opravdu to, co chtìjí. Je ale i jiný dùvod,
-proè chtìjí pou¾ívat termín ,,intelektuální vlastnictví.'' Nechtìjí toti¾
-povzbuzovat lidi, aby pøíli¹ detailnì pøemý¹leli o otázkách copyrightu 
-a patentù. Copyrightové a patentové právo je úplnì odli¹né a
-y úèinek copyrightu a patentù na software je úpnì odli¹ný.
-
-<P>
-Softwarové patenty jsou omezením programátorù -- zakazují jim
-vytváøet urèité typy programù. Zatímco copyright tohle nedìlá.
-Copyright øíká, ¾e pokud nìco napí¹ete, mù¾ete to distribuovat.
-
-<P>
-Softwarové patenty jsou omezením pro programátory---zakazují jim psát urèité
-typy programù. Zatímco copyright toto nedìlá.
-S copyrightem, alespoò pokud jste jeho autorem Vy, máte povolení k distribuci.
-Tudí¾ je ohromnì dùle¾ité tyto problémy oddìlovat.
-
-<P>
-Mají toho velmi málo spoleèného, na velmi nízké úrovni. A v¹e
-ostatní je jiné.  Tak¾e, prosím, abyste podporovali jasné my¹lení, diskutujte
-o copyright, nebo o patentech. Ale nediskutujte o ,,intelektuálním 
vlastnictví.''
-Na intelektuální vlastnictví nemám názor. Názor mám na copyrighty, patenty
-a software.
-
-<P>
-OTÁZKA: Na zaèátku jste zmínil, ¾e funkèní jazyk, jako tøeba
-recepty, je poèítaèový program. Tady je ale trochu rozdíl
-mezi tímto a jinými typy jazyka.
-To také zpùsobuje problém v pøípadu DVD.
-
-<P>
-STALLMAN: Tyto body jsou pro vìci z pøírody èásteènì podobné, 
-ale èásteènì také odli¹né. Nìjaká èást problému se pøená¹í,
-ale ne celý. To je bohu¾el dal¹í hodinová pøedná¹ka, já nemám
-èas to zde vysvìtlovat. Øeknu ale, ¾e v¹echny normální
-vìci jsou od pøírody svobodné stejným zpùsobem, jako software.
-Víte o èem mluvím: knihy, manuály, slovníky, recepty atd.
-
-<P>
-OTÁZKA: Mì zajímala on-line hudba, jsou zde podobnosti, ale i
-odli¹nosti.
-
-
-<P>
-STALLMAN: Správnì. Øekl bych, ¾e minimální svobodou, je¾ bychom mìli mít pro
-*jakýkoliv* typ zveøejnìné informace, je svoboda ji to nekomerènì
-redistribuovat, doslovnì. Pro funkèní díla potøebujeme svobodu
-*komerènì* zveøejnit modifikovanou verzi, proto¾e je to pro spoleènost 
stra¹livì
-u¾iteèné. Pro nefunkèní díla, jako napøíklad vìci slou¾ící k zábavì,
-nebo, abych byl estetický, která pøedstavují pohled urèité osoby,
-ta by mo¾ná nemìla být modifikována.  A ono mo¾ná znamená, ¾e je vpoøádku
-mít copyright pokrývající jejich ve¹kerá *komerèní* vyu¾ití.
-
-<P>
-Prosím, mìjte na vìdomí, ¾e podle Ústavy USA je úèelem copyrightu prospìt
-veøejnosti. Slou¾í k modifikaci jednání urèitých
-soukromých stran parties, aby vydali více knih.  A pøínosem je,
-¾e spoleènost diskutuje o rùzných problémech a uèí se a, jak víte
-máme literaturu. Máme vìdecká díla. Úèelem je povzbuzovat to.
-Copyrighty neexistují kvùli autorùm, nato¾pak kvùli
-vydavtelùm. Existují kvùli ètenáøùm a
-a tìm, co mají prospìch ze sdìlování informací, ke kterému dochází,
-kdy¾ lidé pí¹í nebo ètou.  A já s tímto cílem souhlasím!
-
-<P>
-Ale, ve vìku poèítaèových sítí, není tato *metoda* déle udr¾itelná,
-proto¾e nyní vy¾aduje Drákulova práva, která vpadávají do soukromí jednotlivce
-a ka¾dého terorizují. Roky ve vìzení za sdílení s kolegou.
-Nebylo to jako v dobì tiskaøského lisu.
-Tehdy byl copyright prùmyslovou regulací. Omezoval vydavatele!
-*Nyní* je to omezení uvalené vydavateli na veøejnost. Tak¾e, aèkoliv se jedná
-o stejný zákon, právní vztah je otoèený o 180 stupòù.
-
-<P>
-
-OTÁZKA: Tak¾e mù¾ete mít tuté¾ vìc - ale je to jako, kdybyste tvoøil hudbu 
-z jiné hudby.
-<P>
-
-STALLMAN: Správnì.  To je zajímavé.
-
-<P>
-OTÁZKA: A jedineèné, u nových dìl, existuje stále velká spolupráce.
-
-
-<P>
-STALLMAN: Ano.  A myslím si, ¾e to pravdìpodobnì vy¾aduje nìjakou koncepci 
spravedlivého
-vyu¾ití.  Samozøejmì vytvoøení nìkolikavteøinového samplu a jeho pou¾ití
-pro vytvoøení nìjakého hudebního díla: samozøejmì by toto bylo spravedlivé 
vyu¾ití. Dokonce
-i standardní my¹lenka ohlednì spravedlivého vyu¾ití to zahrnuje, pomyslíte-li 
na to.
-Whether
-courts agree, I'm not sure, but they should.  That *wouldn't* be a real
-change in the system as it has existed.
-
-<P>
-OTÁZKA: Co si myslíte o publikování *veøejných* informací
-v proprietárních formátech?
-
-
-<P>
-STALLMAN: No, nemìlo by to být. Myslím tím, ¾e vláda by nikdy
-nemìla nutit obèany, aby pou¾ívali ne svobodné programy 
-k pøístupu k informacím a pøi komunikaci s ní.
-
-<P>
-OTÁZKA: Byl jsem u¾ivatelem, teï øeknu, GNU/Linuxu. 
-
-<P>
-STALLMAN: Dìkuji.  [Smích]
-
-<P>
-OTÁZKA: ...nìkolik posledních let.  Chybìla mi ale jedna základní
-vìc, a to se myslím týká v¹ech, toti¾ webový browser.
-
-<P>
-STALLMAN: Ano.
-
-<P>
-OTÁZKA: Jedna z vìcí, která byla rozhodnì slabinou v pou¾ívání
-systému GNU/Linux bylo prohlí¾ení webovýsh stránek,
-proto¾e hlevním nástrojem k tomuhle byl Netscape...
-
-<P>
-STALLMAN: ..., který nebyl svobodným software.
-Nechte mì odpovìdìt na toto. Chtìl bych nejprve vyøe¹it toto,
-abychom se mohli lépe orientovat v celém problému. Ano.
-Na lidi pùsobil stra¹ný tlak, aby na GNU/Linuxových systémech 
-pou¾ívali Netscape Navigator. Vlastnì ho mìly v sobì úplnì v¹echny
-komerèní distribuce. To je ironická situace: tak tì¾ce jsme pracovali
-na tom, abychom vytvoøili *svobodný* operaèná systém
-a kdy¾ se teï vydáte do obchodu, najdete zde rùzné verze GNU/Linuxu
-(vìt¹ina nese název Linux), ale ¾ádná z nich není svobodná.
-Samozøejmì nìkteré èásti svobodné jsou, ale je zde i Netscape
-Navigator a mo¾ná také dal¹í nesvobodné vìci. Ve skuteènosti
-je velmi tì¾ké najít svobodný systém, pokud nevíte úplnì pøesnì,
-co dìláte. Mù¾ete si Netscape
-Navigator neinstalovat i pokud si zakoupíte jen èásteènì svobodný systém.
-
-<P>
-Ve skuteènosti existovaly svobodné prohlí¾eèe po mnoho let.
-Já jsem byl napø. zvyklý pou¾ívat webový browser s názvem
-,,Lynx.'' Je to svobodný negrafický browser; pouze textový.
-Má jednu ohromnou výhodu a to, ¾e nevidíte reklamy.
-[Smích] [Potlesk].
-
-<P>
-Existuje v¹ak i svobodný grafický browser Mozilla, který se nyní dostává
-do stavu, kdy ho ji¾ mù¾ete pou¾ívat. Obèas ho také pou¾ívám.
-
-<P>
-OTÁZKA: Velmi dobrý byl Konqueror 2.01.
-
-<P>
-STALLMAN: Ano, samozøejmì. To je dal¹í svobodný grafický browser.
-Já myslím, ¾e u¾ koneènì ten problém s browsery bude vyøe¹en.
-
-<P>
-OTÁZKA: Mù¾ete mi øíci nìco o filosofickém a etickém rozdìlení
-mezi svobodným software a Open Source? Myslíte, ¾e jsou nesmiøitelné?
-...
-
-<P>
-[mìní se páska v nahrávacím zaøízení, konec otázky a zaèátek odpovìdi 
-chybí]
-
-<P>
-STALLMAN: .... ke svobodì a etice.  Nebo kdykoliv prostì øeknete:
-,,Doufám, ¾e se vy spoleènosti rozhodnete, ¾e je pro vás
-výhodnìj¹í dovolit nám dìlat tyto vìci.''
-
-<P>
-Ale jak jsem øekl, v mnoha praktických úkolech ani nezále¾í,
-jaká je politika dané osoby. Kdy¾ nìkdo nabídne pomoc projektu GNU,
-tak neøíkáme ,,Musí¹ souhlasit s na¹í politikou.'' Øekneme,
-¾e v balíècích GNU musíte nazývat systém GNU/Linux a musíte
-to nazývat svobodný software. Co øíkáte, kdy¾ nemluvíte s projektem
-GNU, je na vás.
-
-<P>
-OTÁZKA: Spoleènost IBM odstartovala nedávno kampaò pro vládní
-úøady, kterým chtìjí prodat své velké stroje a jako systém si 
-vybrali Linux, øíkají mu ,,Linux!''
-
-<P>
-STALLMAN: Ano, samozøejmì, ve skuteènosti je to systém GNU/Linux. [Smích]
-
-<P>
-OTÁZKA: Právì!  Øeknìte to hlavnímu obchodnímu mana¾erovi. Vùbec
-o GNU neví.
-
-<P>
-STALLMAN: Komu ¾e bych mìl øíci?
-
-<P>
-OTÁZKA: Hlavnímu obchodnímu mana¾erovi.
-
-<P>
-STALLMAN: Aha, jasnì. Problém je v tom, ¾e oni si u¾ døíve peèlivì
-vybrali, co budou øíkat, aby to pro nì bylo co nejvýhodnìj¹í.
-Dùle¾ité toti¾ je, ¾e otázka toho co je správnìj¹í èi spravedlivìj¹í
-není pro takové firmy to nejdùle¾itìj¹í. U malých spoleèností bychom
-mohli najít øeditele, který by pøemý¹lel o takových vìcech, mohl by se
-rozhodnout pou¾ívat správný název. Ne ale takové obrovské spoleènosti.
-Je to ostuda.
-
-<P>
-S tím co dìlá IBM souvisí je¹tì jeden dùle¾itý a podstatný problém
-a to, ¾e oni øíkají, ¾e vkládají do ,,Linuxu'' miliardu dolarù.
-Mo¾ná bych ale mìl také dát uvozovky kolem slova ,,do'',
-proto¾e èást z toho sice je placení lidí, kteøí pí¹í svobodný 
-software, ale druhá èást slou¾í k placení lidí, kteøí pí¹í
-proprietární software, nebo proprietární software portují, aby
-bì¾el na GNU/Linuxu. To *není* pøíspìvek na¹í komunitì.
-IBM to ale v¹echno strká na jednu hromadu. Èást z toho mù¾e
-být reklama, co¾ pro nás mù¾e být èásteènì pøínostné, aèkoliv
-by to bylo také èásteènì ¹patné. Je to komplikovaná situace.
-Nìco z toho, co oni dìlají, je pomocí, nìco není a nìco je
-také èásteèná pomoc, ale ne pøesnì. Nemù¾ete to prostì 
-v¹echno smíchat dohromady a myslet si ,,Wow! Bomba! Miliarda
-dolarù od IBM.'' [Smích] To je stra¹né zjednodu¹ení.
-
-<P>
-OTÁZKA: Mù¾ete se tro¹ku více zmínit o dùvodech, které
-vás vedly k navr¾ení nìèeho jako je General Public License.
-
-<P>
-STALLMAN: Ok, to je -- omlouvám se, ale já teï odpovídám na jeho otázku.
-[Smích]
-
-<P>
-SCHONBERG: Chcete si nechat nìjaký èas na tiskovou konferenci,
-nebo budete rad¹i pokraèovat tady?
-
-<P>
-STALLMAN: Kdo je tu na tiskovou konferenci? Není tu moc tisku.
-Aha, tøi -- dobøe. Nebude vám vadit, kdy¾ budeme -- kdy¾ budu
-pokraèovat v zodpovídání otázek v¹ech je¹tì tak deset minut?
-OK. Tak budeme pokraèovat v otázkách z publika.
-
-<P>
-Ptáte se tedy na my¹lení, z kterého vze¹la GNU GPL?
-Èást je v tom, ¾e jsem chtìl ochránit svobodu komunity od takových
-vìcí, jaké jsem popisoval u projektu X Windows a které se pøihodily
-i ostatním svobodným programùm. Ve skuteènosti nebyly X Windows je¹tì
-vydány, kdy¾ jsem o GPL pøemý¹lel, ale vidìl jsem, jak se tohle
-stávalo jiným svobodným programùm. Stalo se to tøeba TeXu. Chtìl jsem
-zajistit, aby mìli svobodu v¹ichni u¾ivatelé. Jinak by se mi mohlo stát,
-¾e napí¹u program a mo¾ná ho bude pou¾ívat mnoho lidí, ale
-ti by nemuseli mít svobodu. A jaký by to pak mìlo úèel?
-
-<P>
-Øíkal jsem si ale také: Chci dát veøejnosti pocit, ¾e to není
-koøist pro nìjaké parazity, kteøí zrovna bloudí kolem.
-Kdy¾ nepou¾íváte copyleft, tak vpodstatì øíkáte [Stallman
-mluví mírnì]: ,,Vezmi si mùj kód a dìlej si s ním co chce¹.
-Já neøíkám ne.'' Ka¾dý mù¾e pøijít a øíci [nyní mluví pøísnì]
-Ah, chci vytvoøit nesvobodnou verzi tohohle. Prostì si to
-vezmu.'' Pravdìpodobnì udìlají nìjaká vylep¹ení. Tyto nesvobodné
-verze se pak mohou zalíbit u¾ivatelùm a nahradit svobodné
-verze. Èeho jste tak dosáhli? Pouze jste pøispìli nìjakému
-vlastnickému projektu!
-
-<P>
-Kdy¾ pak lidé vidí, co se dìje, -- kdy¾ vidí ,,ostatní mi vezmou
-co jsem udìlal a ani mi to nevrátí'' -- mù¾e to být pro nì velmi
-demoralizující. To není jen spekulace. Já jsem vidìl, jak se to
-opravdu stalo. Byla to èást toho, co se pøihodilo na¹í
-komunitì, ke které jsem patøil v sedmdesátých letech. Nìkteøí lidé
-s námi pøestávali spolupracovat. Pøedpokládali jsme, ¾e z toho profitují.
-Chovali se tak, jako by si mysleli, ¾e profitují. Uvìdomili jsme si,
-¾e se mohou prostì vzdát spolupráce a nic nám nedají zpìt.
-Neexistovalo nic, co bychom s tím mohli dìlat. To bylo velmi
-odrazující. My, kterým se to nelíbilo, jsme dokonce diskutovali
-o mo¾nostech, jak to zastavit, ale ¾ádnou jsme nena¹li.
-
-<P>
-GPL je tedy navr¾ena k tomu, aby to zastavila. Øíká: ,,Pokud se k na¹í
-komunitì *pøipojíte*, jste vítáni a mù¾ete pou¾ívat ná¹ kód. Mù¾ete
-jej pou¾ívat na jakoukoliv práci. Pokud ale vydáte modifikovanou verzi,
-musíte ji uveøejnit *v* na¹í komunitì, jako souèást na¹í komunity --
-jako souèást svobodného svìta.  
-
-<P>
-Vlastnì existuje i mnoho rùzných cest, jak mohou lidé tì¾it 
-z výhod na¹eho software a nijak nám nepøispívat; nemusíte tøeba
-psát software, abyste mohli pou¾ívat ná¹ systém. Nepo¾adujeme
-po vás, abyste pro nás cokoliv dìlali. Pokud ale dìláte 
-urèitý typ vìcí, musíte nám s nimi pøispìt. 
-Tak¾e to znamená, ¾e na¹e komunita není jen tak nìjaká
-roho¾ka u dveøí.  
-A myslím, ¾e to dodalo lidem sílu cítit: ,,Jen tak nìkdo si po nás
-nebude dupat. My se mu postavíme.''
-
-<P>
-OTÁZKA: Ano, moje otázka se týkala svobodného, ale necopyleftovaného
-software. Kdy¾ ho mù¾e ka¾dý vzít a udìlat z nìj vlastnický, 
-není také mo¾né vzít ho, udìlat nìjaké zmìny a vydat to celé
-pod GPL?
-
-<P>
-STALLMAN: Ano, je to mo¾né.
-
-<P>
-OTÁZKA: To by udìlalo ze v¹ech budoucích kopií GPL software.
-
-<P>
-STALLMAN: Kopií z té urèité vìtve. Vysvìtlím ale, proè tohle nedìláme.
-
-<P>
-OTÁZKA: Hmm?
-
-<P>
-STALLMAN: Vysvìtlím, proè to nedìláme.  Nechte mì to vysvìtlit.
-
-<P>
-OTÁZKA: OK, ano.
-
-<P>
-STALLMAN: Mohli bychom to udìlat, pokud bychom chtìli. Mohli bychom 
-vzít X Windows, udìlat kopii krytou GPL a udìlat v ní nìjaké zmìny.
-Existuje ale mnohem vìt¹í skupina lidí, kteøí vylep¹ují X Windows,
-a ti je nevydávají pod GPL. Kdybychom to tedy udìlali, oddìlovali
-bychom se od nich. To by od nás nebylo moc hezké. Oni *jsou*
-èást na¹í komunity a pøispívají do na¹í komunity.
-
-<P>
-Za druhé, nemìli bychom ¹anci, proto¾e oni na X dìlají mnohem více
-práce ne¾ bychom mohli dìlat my. Na¹e verze by tedy byla podøadná
-té jejich a lidé by ji nepou¾ívali. To znamená: proè podstupovat
-v¹echny tyhle nesnáze?
-
-<P>
-OTÁZKA: Mmm hmm.
-
-<P>
-STALLMAN: Kdy¾ tedy nìkdo napí¹e nìjaké vylep¹ení
-do X Windows, øeknu mu, aby spolupracoval s vývojáøi
-X Windows, a» jim to po¹le a nechá je to pou¾ít tak,
-jak to oni uznají za vhodné. Oni *vyvíjejí*
-velmi dùle¾itou èást svobodného software. Pro nás je dobré
-s nimi spolupracovat!
-
-<P>
-OTÁZKA: S výjimkou, co se týèe X, pøibli¾nì pøed dvìma roky,
-dokonce X Konsorcium vydalo svùj software jako omezený Open Source.
-
-<P>
-STALLMAN: Oni jej nikdy nevydali jako Open Source. Nakonec
-to nebylo Open Source. Mo¾ná øíkali, ¾e bylo. Nevzpomínám si.
-Ale nebylo to Open Source.
-
-<P>
-Bylo to omezené. Myslím, ¾e jste to nemohli komerènì redistribuovat.
-Nebo jste mo¾ná nemohli komerènì distribuovat modifikovanou verzi,
-nebo nìco takvého. Bylo v tom nìjaké omezení, které jak Hnutí svobodného
-software, tak hnutí Open Source pokládá za nepøijatelné.
-
-<P>
-Ano, to vám necopyleftová licence dovoluje. Ve skuteènosti
-mìlo X Konsorcium velm izvlá¹tní politiku. Øíkají: ,,Pokud
-je vá¹ program alespoò tro¹ku copyleftovaný, nemù¾eme jej
-do na¹í distribuce zahrnout. Nebudeme jej vùbec distribuovat.''
-Hodnì lidí tak bylo nuceno nepou¾ívat copyleft. V¹echen software
-byl naprosto otevøený. Ti samí lidé, kteøí pøedtím tlaèili lidi,
-aby dovolovali s jejich kódem dìlat v¹e, pozdìji prohlásili:
-,,Vpoøádku. Teï si mù¾eme pøidat omezení.'' To od nich nebylo
-pøíli¹ etické.
-
-<P>
-Chceme ale v této situaci opravdu zaplácat mnoho zdrojù na 
-udr¾ování alternativní verze X, kryté GPL? Nemìlo by to ¾ádný
-smysl. Máme na práci spoustu jiných vìcí. Pojdmì dìlat
-rad¹i tyto. Je lep¹í s vývojáøi X spolupracovat.
-
-<P>
-OTÁZKA: Mù¾ete prosím okomentovat, zda je GNU registrovaná
-ochranná známka? Bylo by praktické zahrnout ji do GNU GPL, 
-ta pøece povoluje ochranné známky?
-
-<P>
-STALLMAN: Ve skuteènosti máme momentálnì podanou ¾ádost o regisrtaci
-ochranné známky GNU. Je to ale z jiných dùvodù. Bylo by na dlouho
-to tu v¹e vysvìtlovat.
-
-<P>
-OTÁZKA: Mohli byste po¾adovat zobrazení této ochranné známky
-ve v¹ech programech krytých GPL.
-
-<P>
-STALLMAN: To si nemyslím. Licence kryjí samotné programy a pokud
-je nìjaký program èást projektu GNU, nikdo se nesna¾í to pøekroutit.
-Jméno systému jako celku je ale jiná zále¾itost. To je jen taková
-poznámka, nestojí za to znovu to tu probírat.
-
-<P>
-OTÁZKA: Kdyby existovalo tlaèítko, které byste mohl zmáèknout
-a donutit tak v¹echny spoleènosti, aby udìlali svùj software
-svobodným, zmáèkl byste?
-
-<P>
-STALLMAN: No, pou¾il bych ho na publikovaný software. Víte,
-já myslím, ¾e lidé mají právo psát program soukromì,
-a pou¾ívat ho soukromì. To se týká i spoleèností. Je to
-otázka soukromí. Je sice pravda, ¾e mohou nastat situace,
-kdy by daný program byl veøejnosti ohromnì u¾iteèný
-a vy byste zabraòovali jeho vyu¾ití, co¾ by bylo ¹patné.
-To je ale jiný druh ¹patnosti. To by byla jiná otázka,
-aèkoliv v tom samém oboru.
-
-<P>
-Ale ano, já si myslím, ¾e by v¹echen publikovaný software mìl být
-svobodný. A pamatujme si, ¾e pokud tomu tak není, je to 
-kvùli zásahu vlády. Vláda zasahuje, aby jej uèinila nesvobodným.
-Vláda vytváøí speciální právní mo¾nosti a rozdává je vlastníkùm
-programù, aby mohli vyu¾ít policii k tomu, aby nám zabránila
-urèitými zpùsoby u¾ívat jejich program. To bych urèitì chtìl ukonèit.
-
-<P>
-SCHONBERG: Richardova pøedná¹ka bez pochyb vyvolala obrovské mno¾ství
-intelektuální energie. Rád bych doporuèil, aby èást z té energie
-byla vyu¾ita k pou¾ívání a mo¾ná i vývoji svobodného software.
-
-<P>
-Mìli bychom to tu nìjak rychle ukonèit. Chci jen øíci, ¾e
-Richard nechal do profese, která je veøejnosti známá pøedev¹ím svým
-apolitickým a nerdovským pøístupem, proniknout i urèitou
-rovinu politické a etické polemiky, co¾ je dle mého názoru v tomto
-oboru bezprecedentní. 
-
-<P>
-Chtìl bych oznámit, ¾e nyní je pøestávka.
-
-<P>
-[Potlesk]
-
-<P>
-[Ticho]
-
-<P>
-STALLMAN: Mù¾ete odejít kdy chcete, v¹ak víte. [Smích] 
-Já vás tu nedr¾ím jako ve vìzení.
-
-<P>
-[Publikum se zvedá a odchází...]
-
-<P>
-STALLMAN: Je¹tì nìco.  Ná¹ web: www.gnu.org .
-
-<P>
-
-<a href="/philosophy/philosophy.cs.html">Dal¹í texty k pøeètení</a>
-
-<HR>
-
-Návrat na <A HREF="/home.cs.html">domovskou stránku GNU</A>.
-<P>
-FSF &amp; GNU informace &amp; otázky na 
-<A HREF="mailto:address@hidden";><EM>address@hidden</EM></A>.
-Dal¹í <A HREF="/home.cs.html#ContactInfo">mo¾nost</A> jak kontaktovat FSF.
-<P>
-Komentáøe k tìmto web stránkám na
-<A HREF="mailto:address@hidden";><EM>address@hidden</EM></A>,
-jiné otázky zasílejte na
-<A HREF="mailto:address@hidden";><EM>address@hidden</EM></A>.
-<P>
-Copyright (C) 1996, 1997, 1998, 1999 Free Software Foundation, Inc.,
-51 Franklin St, Fifth Floor, Boston, MA  02110,  USA
-<P>
-Doslovné kopírování a ¹íøení tohoto celého dokumentu na jakémkoliv médiu
-je dovoleno v pøípadì, ¾e tato podmínka bude zachována.<P>
-<HR>
-</BODY>
-</HTML>
[Prev in Thread]
Current Thread
[Next in Thread]
www events/rms-nyu-2001-transcript.html events/..., Yavor Doganov <=
Prev by Date: www/philosophy =open-source-or-free.html frank....
Next by Date: www/philosophy ucita.html ucita-md.html
Previous by thread: www/philosophy =open-source-or-free.html frank....
Next by thread: www/philosophy ucita.html ucita-md.html
Index(es):
- Date
- Thread